Stav českého školství – úvaha

Zkoušející odchází, všichni vytahují taháky, které připravila jedna pilná studentka. Jeden „asociální“ student se podivuje. Kde je rivalita? Kde je soutěž.  Hra má jiná pravidla, než tušil.

Učení je odjakživa nejprve kolektivní hrou a později jakýmsi soubojem jedinců – individualita začíná vyhrávat, protože pomalejší se stávají přítěží a stoupá sebevědomí a samostatnost. Rivalita je hlavním hnacím motivem k učení a specializaci. To je bohužel v českém školství a hlavně středním a vysokém deformováno sociální vysokoškolskou kolejní/sociální sítí.

Forma studie je stále skupinová a například úkoly a další činnosti většinou vypracuje jen několik jedinců a ostatní je jednoduše opíší – funguje zdě dělba práce, zneužívání méně sebevědomých jedinců a sdílení materiálů včetně takzv. bavičů, kteří navazují prospěchové kontakty – učí se manipulovat a vést lidi. Existuje síť vypracovaných úloh na některé předměty, jejich obsah zná nakonec jen málokdo, protože se jedná o absolutně zastaralé a zbytečné informace. Tolerance taháků a dalších faktorů zvýhodňuje spíše skupinové studenty, kteří překonávají nástrahy společně. Učí se jak obejít a vyzrát nad systémem českých vysokých škol. Rivalita je v tomto případě spíše obtíží a nefunguje jako motivace. Ale není se čemu divit. Rivalita a cílevědomost je totiž slabinou. Jestli v něčem české školy excelují tak to je ve výchově týmové spolupráce a výchově „dospělých dětí“ a vznik patologických sociálních návyků hlavně u jedinců, kteří upřednostňují samostatnost před týmem. Jsou nuceni skupinu zneužít – využít, nebo se jí podřídit.

Místo samostatných zdravých sebevědomých odborníků vychovává spíše týmové hráče, a učí využívat slabin a mezer v systému. Učí také volbu strategie a dalších vlastností, spíše než znalostí. Nakonec je tu otázka, proč jsou vlastně v českých školách taháky tolerované. Není to náhodou tím, že sami učitelé považují většinu látky za absolutně nesmyslnou a zbytečnou? Je dokonce možné, že již nejde některé školy ani bez využití kolektivní sítě a bez újmy na psychickém zdraví absolvovat.