Advent je čas čistoty a přípravy na sváteční čas. Svaté Barbora i Lucie hlídaly domácnosti, aby se na skřínce nenašlo ani smítko.
Na svatou Barboru chodili mladé ženy večer po ulicích, navštěvovali lidi. Byly oblečené celé v bílém na znamení čistoty. Na obličeji měly bílou masku.
Lucie s sebou měla husí křídlo a dometala. V jižních Čechách byla tradice šesti Lucek. Pět bíle oděných a poslední měla oděv kněze. Každá nesla jiné náčiní. První měla mimino, druhá hadr a „rejžák“, třetí metlu čtvrtá košík s pamlsky, pátá malířskou štětku a šestá byl kněz. Po vstupu do obydlí obřadně pozdravily, první s dítětem usedla na stoličku a houpala jej, druhá předváděla mytí podlahy, třetí metlou popoháněla děti, aby se modlily, čtvrtá obdarovala děti, pátá předváděla malování a kněží vykropila obydlí.
Sladkost dostal jen ten, kdo měl vzorně uklizeno. Ostatní dostali metličkou. K tomu dostali metličku a upřímnou radu připravit se lépe na nadcházející svátky.
Je čas zapojit děti do úklidu. Ať je to úklid šuplíků, vyluxování prachu pod postelí, převlečení povlečení. Ten pocit radosti z čistoty je něco o co bychom neměli děti ochuzovat. Slyším kolem sebe, až bude velká, velký a bude mít vlastní domácnost užije si úklidu dost. Nevěřím tomu, že se děti automaticky naučí tomu, co kolem sebe vidí. Tradici je dobré předávat a vychovávat.
Chlapci, kterému je 15 let, letos poprvé připadl úkol stáhnout povlečení a dát peřiny vyvětrat a vymrznout přehozené přes bidlo. Děje se tak v té domácnosti často, že se peřiny dávají v létě na sluníčko a v zimě na suchý mráz. Jaké bylo překvapení, když na bidle bylo pověšené povlečení. Chlapec neměl potřebu nad smyslem své činnosti popřemýšlet.
Při hodinách pracovních činností se setkávám s tím, že žáci 5. třídy neumí uvázat uzel. Boty mají uvázané na volno, aby se daly pohodlně přetáhnout bez rozvazování. Menší děti mají navlékací boty s gumou nebo na suché zipy. Smyčka na botě již není známkou školní zralosti, to bychom se se zlou potázali. Co se změnilo tak zásadního, že děti nemají základní pracovní zkušenosti a návyky? Nepřísluší mi to hodnotit, ale jako speciální pedagog vím, že práce je jedním z nejdůležitějších prvků rozvoje jemné a hrubé motoriky. Činnosti, které se u práce rozvíjí ovlivňují i rozvoj mozku. Zkušenosti se přenášejí do mnoha dalších oblastí. Upevňují se tak významným způsobem volní vlastnosti.
Dá to práci vést děti k práci, ale je to vklad, který se vrátí během dalších let stonásobně. Praktické činnosti ve škole nemohou z časových důvodů nahradit pracovní činnosti v rodinách. Přála bych všem rodinám, ať Ježíšek letos přijde do společnými silami uklizeného domu a najde čisté spokojené dušičky. Že bychom dali dětem pomoc s úklidem za domácí úkol? Michaela Pachelová
Na národce
O blogu
