O stylech

Styly plavání neexistují. Výzkumy ukazují, že plavci dosahují rovnocenné úrovně bez ohledu na to, jaký styl plavání zvolí.

Pokud vážený čtenář nyní považuje autora předchozích řádků, tedy mne, v lepším případě za blázna, v horším případě za lháře, pak má realistickou představu o tom, co soudím já o autorech analogických výroků o stylech učení.

Takže teď vážně: Každý, kdo plave, plave nějakým stylem, a každý, kdo se učí, se učí nějakým stylem. A plave, resp. učí se, nějakým stylem

nezávisle na tom, zda existuje nějaká terminologie, podle které lze ten styl zařadit,

nezávisle na tom, zda plavec (či student) ten svůj styl dokáže identifikovat,

nezávisle na tom, zda si plavec (či student) uvědomuje, že nějaký styl používá.

A dokonce nezávisle na tom, zda plavec (či student) popírá, že nějaké styly existují.

Považuji za zřejmé, že styl ovlivňuje nejrůznější aspekty plavání (i učení). Jsou styly plavání, kterými lze plavat rychleji, jsou jiné styly, kterými lze plavat dlouho, a jsou ještě jiné styly, kterými lze plavat v nepříznivém či nebezpečném prostředí. A jsou styly učení, které umožní naučit se požadovanou látku rychleji a podrobněji, nežli při použití jiných stylů. A považuji za zřejmé, že jde o individuální volbu – různým plavcům mohou více vyhovovat různé styly plavání, a různým studentům mohou více vyhovovat různé styly učení.

 

Jak může vypadat takový styl učení?

Styl učení má mnoho prvků volnosti. Nejméně desítky, ale nemohu vyloučit, že jich jsou stovky. Podívejme se třeba na ty, které tak či onak souvisí s knihami. Jak může student pracovat s knihami:

– relevantní (jednu) knihu si půjčit, v omezeném čase ji prostudovat a pak ji vrátit;

– relevantní (jednu) knihu si koupit a dlouhodobě ji mít při ruce (k okamžitému použití);

– relevantní (jednu) knihu si koupit a založit ji do knihovny (pro případ nouze);

Předchozí lze modifikovat následujícími:

– omezit se na jedinou relevantní knihu;

– prostudovat všechny relevantní knihy;

– z prostudované knihy pořídit odkazy (na stránky?) do osobní odkazové DB;

– z prostudované knihy pořídit faktické údaje do osobní faktografické DB.

 

 

Může učitel ovlivnit studentův styl učení?

Ano, může. Například, ale nejen, tím, které pomůcky studentům doporučí, které pomůcky dovolí používat a které pomůcky zakáže. Na které údaje se ptá a jak často se na ně ptá.

 

Může student vnutit svůj styl učení učiteli?

Ano, může. Zcela určitě tehdy, má-li student o svém stylu učení jasnou představu a je-li student v pozici platícího zákazníka. Nejsem si jistý, jak tu situaci ovlivní, patří-li učitel mezi popírače stylů učení.