Bývaly časy, dávno před tím, než se české školství začalo hemžit progresivisty, reformátory a inovátory, že každý informatik věděl, nebo aspoň tušil, co to je informatické myšlení.
Pak se ale progresivisté, reformátoři a inovátoři pustili do svého díla a informatické myšlení se nevyhnulo osudu jiných termínů, včetně „zavedenějších“ a známějších, jako např. gramotnost. I ono bylo ukradeno, zbaveno původního zavedeného významu a předefinováno. Že předefinováno? Kdepak! Nebylo předefinováno*), nýbrž přemlženo. Každému je jasné, že svůj původní význam už nemá. Ale jaký význam má?
Dokážu ten problém zúžit. V tomto okamžiku by mi stačilo vědět, zda do „nového“ informatického myšlení patří nebo nepatří algoritmizace. Abychom se hned zkraje vyhnuli zmatkům, připomínám, že algoritmizace znamená vytváření algoritmů. Záměrně neřeším, zda do algorimizace patří či nepatří porozumění algoritmům**), a také připomínám, že vytváření algoritmů je něco jiného nežli přepis algoritmů do programovacího jazyka***) (to se nazývá programování).
Řešení onoho problému (Patří algoritmizace do „nového“ informatického myšlení?) neusnadňují progresivisté, reformátoři a inovátoři, kteří se snaží propagovat a/nebo vysvětlovat tu svoji novou, reformovanou informatiku. Z jejich vyjádření totiž mnohdy vyplyne, že nejen že řešení onoho problému neznají, ale že ani nechápou rozdíl mezi algoritmizací a programováním.
Rekapitulace: Řeším otázku Patří nebo nepatří algoritmizace do „nového“ informatického myšlení?
Poznámky:
(*) Progresivisté, reformátoři a inovátoři si pečlivě hlídají, aby termíny, které ukradnou, NEDEFINOVALI.
(**) Že porozumění algoritmům by mělo patřit do algoritmizace naznačuje přední progresivista, reformátor, inovátor a mlžič pan Brdička.
(***) Programování je výrazně snazší nežli algoritmizace. Programovat se může naučit každý. Vytvářet algoritmy umí málokdo, a považuji za sporné, zda se to lze naučit.
————————————
POST SCRIPTUM:
Po písemné výměně otázek a odpovědí s panem Brdičkou vidím, že můj předchozí text je, vzhledem k mnou použité terminologii, zcela nejasný. Pan Brdička mi vysvětlil, že algoritmizace neznamená vytváření algoritmů, stejně jako programování není přepis algoritmů do programovacího jazyka.
Zavádím proto nové termíny: staro-algoritmizace, což znamená vytváření algoritmů, a staro-programování, což je přepis algoritmů do programovacího jazyka.
Moje upravená tvrzení pak vypadají takto: V tomto okamžiku by mi stačilo vědět, zda do „nového“ informatického myšlení patří nebo nepatří staro-algoritmizace. Abychom se hned zkraje vyhnuli zmatkům, připomínám, že staro-algoritmizace znamená vytváření algoritmů. Připomínám, že vytváření algoritmů je něco jiného nežli přepis algoritmů do programovacího jazyka****) (to se nazývá staro-programování).
Přidané a upravené poznámky:
(****) Staro-programování je výrazně snazší nežli staro-algoritmizace. Staro-programovat se může naučit každý. Vytvářet algoritmy umí málokdo, a považuji za sporné, zda se to lze naučit.
