Avšak natěšeného čtenáře zklamu, neboť jde o zásahy do školství Federální vlády U.S.A., a text, ve kterém nemají žádnou oporu, je ona cca 225 let stará Ústava z pera Hamiltona, Madisona, Franklina, Shalluse a dalších otců zakladatelů.
Dokument, který tuto okolnost vyzdvihuje, je Republican Platform 2016 neboli cosi jako volební program Republikánské strany pro rok 2016. Vycházeje z titulního výroku, republikáni požadují, aby Federální vláda ukončila svoje úsilí o zglajchšaltování amerického školství a přestala školám vnucovat celostátně platné standardy a celostátní hodnocení. Republikáni chtějí posílit roli rodičů žáků a dopřát jim nerušený výběr z široké palety vzdělávacích možností. Podporují a chválí školy a učitele, které a kteří se dokázali vyvléci z federálního chomoutu.
Některá pěkná doporučení: Výklad dějin a občanských nauk s využitím původních dokumentů z pera otců zakladatelů. Řízení škol na místní úrovni (předpokládám, že jde o úroveň obcí, tedy návrat k pár desítek let starému modelu). Udržování kázně ve třídách, aniž by učitelům hrozily žaloby a soudy.
Kromě požadavků z mého pohledu jasně pozitivních obsahuje Platforma také požadavky příznačné pro U.S.A. (a v Česku neprůchozí), a požadavky (opět z mého pohledu) nesmyslné. Ale kdybych byl americkým učitelem nebo ředitelem školy, nebál bych se prosazení republikánské Platformy. Kdyby byla Platforma prosazena v plném rozsahu, včetně všech těch typicky amerických šíleností a nesmyslů, znamenalo by to hlavně, že v podstatných věcech budu mít volnost a že mi ty šílenosti a nesmysly nikdo z Washingtonu D.C. nebude moci poručit.
Republican Platform 2016:
https://prod-static-ngop-pbl.s3.amazonaws.com/media/documents/DRAFT_12_FINAL%5B1%5D-ben_1468872234.pdf
Jaroslav Vávra
24.7.2016 at 13.58Se zájmem jsem si republikánský program přečetl. Myslím si, že ve vztahu ke vzdělávání zaslouží více pozornosti. Již samotný začátek nazvaný Návrat k americkém snu leccos naznačuje, co se děje v americké společnosti. Upozorňuji na úvodní část, kde se autoři republikánské politické vize vyznávají z toho, na koho cílí:
„Věnujeme tuto vizi s obdivem a s vděčností všem, kteří stojí tváří v tvář nebezpečí a chrání tak americký lid. Jsou to muži a ženy v naší armádě, dále ti muži a ty ženy v institucích, kteří/které vymáhají právo a ti muži a ty ženy, kteří/které stojí v čele každé komunity v naší zemi, a jejich rodinám.“
Na dalším místě programu se praví: „Nejvyšší hodnotou americké ekonomiky je tvrdě pracující Američan. To je naše priorita. Dát lidem znovu práci a tím posílíme hospodářský růst, který je založený na vytváření pracovních příležitostí. To je cíl, který spojuje celou naši vizi. Ta je postavená na vzdělávání a na pracujících, a na jejich osobním rozvoji.“
Nepřekvapí, a známe to i z české politické scény, že konzervativci (v případě USA Republikáni) jsou proti silné a rozbujelé byrokracii. „Právě rozšiřováním působnosti vlády a vkládání obrovské moci do rukou byrokratů posiluje možnosti korupce a protekcionismu. To je ten nepřítel reformy ve vzdělávání, v zaměstnanosti a v poskytování zdravotní péče.“
Na další místě text ukazuje, na čem je založen hodnotový žebříček amerických konzervativců. „Hlavní institucí je pro nás americká rodina. Je to základ občanské společnosti a základním kamenem rodiny je přirozené manželství, spojení jednoho muže a jedné ženy. Každý den to můžeme vidět – spolupráce, trpělivost, vzájemný respekt, odpovědnost, sebedůvěra, to je základ pořádku a pokroku našeho státu. Silná rodina, která věří v Boha, a jeden druhému, to je věc svobody, která snižuje závislost na vládě v každodenním životě. A obráceně, jak jsme mohli vidět v poslední 50 letech, ztráta víry, a rodinný život, který vede ke stále větší závislosti na státu.“
V další části vize definují Republikáni vzdělávání. „Vzdělávání je víc než jen chodit do školy. Je to vše, co rodiče a komunity přenášejí na mladší generaci. Nejsou to jen znalosti a dovednosti, ale morální normy a normy chování a tradice. Je to předávání kulturní identity. Proto se americké vzdělávání po několik desetiletí utápí ve sporech jako je centralizace a odnětí vlivu rodiny a komunit na vzdělávání a touha státu změnit vzdělávání tak, aby se změnila Amerika.“
Následný text se věnuje vzdělávacím standardům a celostátnímu hodnocení: „Neustále vyjdařujeme náš dlouholetý odpor vůči již stanoveným americkým standardům a hodnocení, podporujeme rodiče a pedagogy, kteří usilují o alternativy k základním znalostem (Common Core) a podporujeme ty státy USA, kterým se podařilo je zrušit. Jejich hnutí za vzdělávací reformu si žádá odpovědnost založenou na volbě a odpovědnosti rodičů po celou dobu školní docházky. To potvrzuje vyšší očekávání u všech žáků a studentů a odmítá degradující zaslepenost vůči nízkým očekávání. To vyžaduje moudrost lokální kontroly našich škol a moudře chápat práva klientů na vzdělávání – volbu – jako nejdůležitější hnací sílu pro zlepšení vzdělávání. To znamená odmítat nadměrné testování a učení se na testy „a podporu potřeb takového výrazného hodnocení, které slouží jako nástroj k tomu, aby učitelé mohli vytvořit takovou výuku, která bude vycházet z potřeb žáků. Podporujeme výborné americké učitele, kteří by měli být chráněni proti pošetilým soudním procesům a měli by být schopni přiměřeně konat tak, aby udrželi ve školách kázeň a pořádek. Vedení škol musí být flexibilní v inovacích a v nastavení odpovědnosti všech, kteří mají na starost úspěšnost žáků ve vzdělávání. Dobrá znalost bible je nutná pro rozvoj vzdělaných občanů. Podporujeme státní legislativu v tom, že nabídne bibli v kurikulu literatury jako volitelného předmětu na amerických středních školách. Naléhavě žádáme školní distrikty, aby využívali talentů z podnikatelské komunity, kteří by mohli učit, z oblasti technických a přírodovědných oborů a z ozbrojených sil, zvláště mezi našimi vracejícími se veterány. Přísné podmínky pro odbornost a pro smlouvy na dobu neurčitou by měly být nahrazeny zásluhovostí tak, aby do škol přitahovaly ty nejlepší talenty. Veškerý personál, který působí na školní mládež, by měl projít pohovory. Učitel by tak měl mít ty nejvyšší standardy svého osobního chování.“
Uvádím vybrané text proto, že se některé myšlenky již objevují v české politice u některých politických stran. A další asi již stojí za dveřmi. Pro učitele je dobré vědět, řečeno s klasikem, „do čeho jdeš“
E Kocourek • Post Author •
25.7.2016 at 22.27Formální doporučení komentátorům na mém blogu:
– Pokud citujete cizí text, snažte se doprovodit tento cizí text vaším komentářem, vaším stanoviskem, nebo alespoň naznačte, zda s ním souhlasíte nebo ne. A snažte se, aby cizí text a váš text byly v rozumném poměru – t.j. aby vašeho vlastního textu bylo více! Citování velkých objemů cizího textu s minimálním nebo žádným vlastním komentářem se nazývá tapetování a bývá v diskusi považováno za nedůstojné chování.
Ad Jaroslav Vávra 24.07.2016 v 13.58 – Škoda, že vaše komentáře jsou tak lakonické a škoda, že nedovysvětlí naznačené. Opravdu by mě zajímalo, co se děje v americké společnosti a na koho cílí autoři Platformy. Obávám se, že na muže a ženy v armádě asi ne.
Další náznak stanoviska je až na konci. \“Uvádím vybrané text proto, že se některé myšlenky již objevují v české politice u některých politických stran. (…) Pro učitele je dobré vědět, řečeno s klasikem, //do čeho jdeš//\“ – Naznačíte, jak učitel odvodí od myšlenek objevujících se v české politice následnou situaci v českém školství?
Snad by bylo lépe nechat čtenáře, aby si platformu přečetl sám, už proto, že váš překlad je místy poněkud nepřesný. Výraz \“crippling bigotry of low expectations\“ znamená svazující pokrytectví nízkých očekávání a nikoli \“degradující zaslepenost vůči nízkým očekávání\“, a výraz \“consumer rights in education\“ znamená práva spotřebitelů vzdělání a nikoli \“práva klientů na vzdělávání\“.
Ta poslední nepřesnost mi připadá velice významná. V češtině sice výrazy \“spotřebitel\“ a \“klient\“ cum grano salis oba označují přibližně totéž – zákazníka. Ale jde o zákazníka s důležitou výhradou. Použití výrazu \“spotřebitel\“ jasně říká, že vzdělání je zde považováno za službu. A to někteří komentátoři na rvp.cz jen tak neskousnou.
Jaroslav Vávra
26.7.2016 at 2.13Ad E Kocourek 25.07.2016 v 22.27 hod.
Děkuji za reakci na můj komentář.
Abych vysvětloval, „co tím chtěl básník říci“ či „popisoval, co je na obraze“, odmítám, nechci přistupovat na styl PŠM (v Československé lidové armádě „Politické školení mužstva“). Pro mne jsou takové texty jako obrazy v galerii, buď mně obraz něco říká, nebo ne, a jdu dál. Vám ten text nic neříká, v pořádku, prosím, běžte dál.
K tomu tapetování. Pletete si kopírování (Ctrl C + Ctrl V) a překlad. Tady se, jak správně poukazujete, pokouším o překlad pasáží, které by mohly českého učitele/českou učitelku zajímat, a pomoci mu/ji, pokud není zběhlý/zběhlá v angličtině. (Jinak je lepší jít do originálu a je dobře, že jej uvádíte.) Aby si čtenář udělal představu, nestačí věta či dvě, ale celá pasáž. Tedy opravdu mně nejde o objem.
Máte pravdu, autoři Platformy opravdu necílí jen na muže a ženy z armády, ti další jsou tam uvedeni a jsou pro Republikánskou stranu signifikantní.
Snad jsem dodržel rozsah textu 🙂
Jaroslav Vávra
29.7.2016 at 11.10Reaguji ještě na program amerických Republikánů, který zde vyvěsil pan Kocourek. V souvislosti s americkým volebním kláním, které bude vrcholit na podzim, je zajímavá úvaha amerického učitele angličtiny a anglické literatury, jak ve škole učit téma amerických prezidentských voleb. Text napsal David B. Cohen pro Education Week Teacher a nazval jej „Příležitost ve volebním roce a riziko, jak o něm učit.“ Z dostupného textu jen vybírám a překládám dle mého názoru ty nejzajímavější statě, které by mohli českého učitele zajímat. Zvýraznění textu je ode mne.
======================================
(…)
Text smazal E.K.
======================================
Tolik příklad z USA. A tím se také panu Kocourkovi omlouvám za obsáhlost. Už končím.
Celý původní text je zde pro ty, kdož chtějí kontrolovat můj překlad: http://blogs.edweek.org/teachers/capturing-the-spark-engagement-and-teaching/2016/07/election_year_opportunity_risk.html?cmp=eml-enl-tu-news1
E Kocourek • Post Author •
29.7.2016 at 23.12Nerad se opakuji, ale pan Vávra, zdá se, nepochopil, že jeho tapetování na mém blogu nepřipustím. Chce-li publikovat texty, které mu připadají zajímavé, nechť to činí na svém blogu. Chce-li pan Vávra publikovat svoje …, ehm, překlady, nechť to činí na svém blogu.
Bude-li pan Vávra někdy chtít publikovat svoje názory a svoje stanoviska k oněm zajímavým textům, bude vítán na mém blogu.