Bylo nebylo. V pohádkovém hlavním městě pohádkového království studenti střední školy ubližovali učitelce tak příšerně, že přestala učit a záhy zemřela. Ubližování bylo nafilmováno. Pohádkové záběry onoho ubližovaní prokazují, že učitelka věděla, kteří výtržníci jí ubližují.
V pohádkovém království všichni učitelé dobře vědí, jak se má naložit s výtržníky, a jak rychle se to má učinit. Proč nebylo s výtržníky naloženo po zásluze? Inu, zabránila tomu pohádková školní vrchnost, z důvodů, o nichž lze jen spekulovat.
Sice není běžné, že by trýzněná učitelka zemřela, ale jinak jde o běžnou věc. Každý učitel v pohádkovém království si vzpomene na pár případů, kdy někdo ze školní vrchnosti bránil řadovým učitelům učinit cosi nezbytného, nebo naopak je nutil činit cosi zbytečného, ba škodlivého. Z důvodů, o nichž lze jen spekulovat.
I stalo se, že do pohádkového království vstoupili poutníci ze vzdálené země. Královští poddaní si nebyli úplně jistí, kdo jsou ti poutníci. Někdo tvrdil, že jsou to prosebníci o almužnu, jiný tvrdil, že jsou to krajánci putující za prací. Někdo dokonce tvrdil, že je to vojsko krále Kazisvěta. Tak či tak, každý poddaný pohádkového království dobře ví, jak se má s poutníky naložit. A jak rychle se to musí provést.
Proč nebylo s poutníky naloženo podle přání všech poddaných? Inu, zabránila tomu pohádková královská vrchnost. Z důvodů, o nichž lze jen spekulovat.
Je pozoruhodné, jaké je počínání pohádkové vrchnosti na nejnižší úrovni i na té nejvyšší úrovni konsistentní.
