Začátkem října odstartuje pro žáky základních škol a nižších stupňů gymnázií po celé ČR nová programátorská soutěž Pardubický hacker. Určená je především pro žáky ve věku druhého stupně ZŠ, ale účastnit se jí mohou i mladší žáci. Dětské programovací jazyky jako Baltík nebo Scratch byste v této soutěži však hledali marně. Soutěžní úkoly budou žáci řešit ve vyšších programovacích jazycích, které jsou běžně využívány na trhu práce. Mohou si zvolit mezi Pythonem, Javou, JavaScriptem, C#, C nebo C++. A kdo se na soutěžení zatím necítí, může se pustit do přidruženého celoročního on-line kurzu programování.
Webinář pro učitele, kteří by své žáky chtěli do této soutěže přihlásit se koná dne 30. 8. 2023
Soutěž a on-line kurz programování připravili studenti a učitelé na soukromé Střední škole informatiky a ekonomie DELTA v Pardubicích. Jsme rádi, že můžeme v rámci projektu z Národního plánu obnovy 3.1 jako Národní pedagogický institut ČR podpořit informační webináře k této soutěži. Rozhovor s panem Jiřím Formánkem, koordinátorem celé soutěže a ředitelem SŠ DELTA Pardubice, vedl Petr Naske, oborný garant spolupráce s partnery v “digiprojektu” NPI ČR.
Pokud se nepletu, tak se první ročník Pardubického hackera uskutečnil už letos v lednu. Takže to až tak úplně nová soutěž není …
My akci ze začátku roku 2023 nazýváme spíš jako nultý ročník. Byla to taková jednorázová soutěž, na které jsme si toho hodně vyzkoušeli. Chtěli bychom ale se soutěžícími pracovat dlouhodoběji, klidně celý rok nebo i déle. Rádi bychom je v jejich programátorských dovednostech posouvali dál. Proto jsme se rozhodli udělat soutěž celoroční a doplnit ji i on-line programování. Kurz je založený na příkladech na procvičování a využíváme zde platformu pro on-line testování řešení. Takže je to takové hodně interaktivní.
Jak přesně funguje on-line kurz, může se k němu přihlásit kdokoliv?
Ano, vše je volně přístupné na internetu, stačí dát do vyhledávače „Pardubický hacker“ a připojit se. Přesná adresa je https://pardubicky-hacker.delta-skola.cz. Každý měsíc zveřejníme studijní texty a cvičné příklady k určité pasáži programování. Postupujeme krok po kroku od začátku až ke složitějším konstrukcím. Kdokoliv si texty může projít a na příkladech si vyzkoušet, zda tématu rozumí. Odevzdaná řešení prochází on-line automatickými kontrolami, a každý hned uvidí, zda úkol vyřešil správně. Vybrali jsme šest programovacích jazyků podle rozšíření, používání na základních školách nebo pro hlubší pochopení procesů v počítačích, a ty probíráme.
Mohou kurz využít i základní školy a gymnázia přímo ve výuce informatiky?
Ano, úlohy budou zajímavé pro žáky s větším zájmem o programování, než jaký předpokládá nový RVP pro základní školy, který má plnou účinnost za dva roky. Na druhých stupních ZŠ je totiž povinná výuka základů programování a informatického myšlení vyžadována až od září 2024 (u nižších gymnázií je účinnost až v roce 2025). Proto si myslíme, že pro běžnou výuku v současných třídách to bude možná už trošku moc odborné. Věříme ale, že učitelům pomůžeme podchytit a zaujmout nadané žáky, kteří uvažují do budoucna o kariéře v IT. Kurz je ale postavený tak, že k němu žák nepotřebuje učitele. Takže když bude v běžné třídě nějaký programátorský šikula a bude mít školní práci hotovou, může si klidně sám zkoušet řešit příklady z našeho kurzu. Nebo se může začít učit programovací jazyk, který ještě nezná. Příští rok to bude ještě lepší, protože budou už přístupné kompletní materiály za letošní rok včetně všech příkladů.
Kurz mohou využívat samozřejmě i učitelé. Někdo jej může využít pouze pro inspiraci, někdo využije některé pasáže a někdo použije třeba celý kurz včetně příkladů. To záleží na každém učiteli.
Vraťme se k té soutěžní části. Jak soutěž probíhá?
Začátkem každého měsíce zveřejníme zadání soutěžních úloh a soutěžící se snaží o jejich co nejrychlejší vyřešení. Jejich řešení po odevzdání prochází on-line testy, které dají soutěžícím zpětnou vazbu, zda je řešení v pořádku, případně v čem je chyba. Kdo vyřeší příklad nejrychleji na co nejméně pokusů, získá nejvíce bodů. Ukázky úloh najdete online v ARCHIVU na webu soutěže.
Organizačně každý ročník soutěže dělíme na dvě pololetí a ta se dále dělí na měsíční kola. Každé pololetí je zakončeno finále, které proběhne v Pardubicích na DELTě. Pro nejlepší budeme mít samozřejmě připravené pěkné ceny.
Proč jste se něco takového rozhodli organizovat?
Přes 20 let se snažíme, aby se k nám na DELTu hlásili opravdu šikovní studenti, které posuneme o co možná největší kus dál. Podařilo se nám to až tak, že jsme za posledních 6 let třikrát vyhráli celostátní kolo Středoškolské odborné činnosti a dvakrát byli druzí. V tuto chvíli jsme ve středoškolské výuce programování jedni z nejlepších v republice.
Jenže s úspěchem by měla jít ruku v ruce také pokora a zodpovědnost. My už se nemůžeme rozčilovat, že u nás chybí celostátní soutěž v programování, která by byla zaměřená přímo na žáky základních škol. My bychom měli být těmi hybateli. Naší odpovědností je ji začít organizovat a snažit se, aby se k nám do budoucna třeba někdo přidal.
Právě teď nám v programování roste neuvěřitelně silná generace. Každý známe kolem sebe nějakého hodně mladého, nadějného programátora, případně sledujeme velký zájem dětí o svět technologií a inovací . Byla by obrovská škoda pro celou Českou republiku aktuální programátorské vzedmutí nechat ležet ladem. Pro takové studenty jsme u nás před 3 lety zavedly talentový program DELTA TopGun.
Jak se děti o Pardubickém hackeru dozvědí?
To máte pravdu, dát o něčem vědět dětem po celé republice – to je vždycky největší peklo. Plánujeme poslat mail na všechny ředitele základních škol v republice. Ve spolupráci s Národním pedagogickým institutem ČR teď budeme pořádat dva webináře pro učitele informatiky (nejbližší je 30. srpna), maily pošleme i školám, které se zúčastnily lednového 0. ročníku soutěže. Zkusíme nějaké články do novin a budeme doufat. Bylo by fajn, kdyby se ta práce s přípravou materiálů a prostředí co nejvíce zužitkovala.
Celá ČR pracuje na proměně výuky informatiky, aby se rozvoj informatického myšlení, pochopení práce v informačních systémech, práce s daty a základy algoritmizace a programování dostaly ke každému dítěti na ZŠ. Do toho se všichni učíme žít s umělou inteligencí. Jaké dovednosti nejvíce potřebují zájemci o kariéru IT analytiků a programátorů a jak je mohou ve vaší soutěži rozvinout?
Práce analytiků a programátorů spočívá právě v analýze komplexního problému, jeho smysluplném rozdělení na malé, relativně lehce řešitelné úkoly, jejich vyřešení pomocí jasných, stručných algoritmů a přepsání do kódu pomocí programovacího jazyka. Podívejme se například na proces poskytnutí úvěru – to je komplexní problém. Ten analytik rozdělí například na pořízení základních dat o zákazníkovi (jméno, adresa, telefon,…), základních dat o úvěru (výše, účel, doba splácení), zajištění úvěru (ručitelem, nemovitostí,…) atd. a zároveň stanoví všechny rozhodovací mechanismy – co se má stát, když… – Toto už jsou pro programátora jednoduché „obrazovky“ a algoritmy, které snadno přepíše do programovacího jazyka. Pardubický hacker učí analyzovat problém, algoritmizovat jej a vyřešit jej pomocí programovacího jazyka.
A co tedy ta umělá inteligence? Budou programátoři ještě v budoucnu vůbec potřeba a má smysl se učit programovat?
Podle mne ano. Nedovedu si úplně představit, že bych umělé inteligenci zadal vygenerovat komplexní informační systém pro banku, zadal jí, jak má vypadat logo a ona mi vygenerovala něco smysluplného. Já v tuto chvíli chápu umělou inteligenci jako nástroj, který za nás vyřeší spoustu jednoduchých, rutinních věcí a programátoři se budou moci soustředit na systém jako celek a jeho důležité části.
Nyní spíš na školách narážíme na problém, jak programování učit. Jednoduché příklady na procvičení základů programování zvládne umělá inteligence samozřejmě snadno. A studenti mají občas snahu argumentovat, že toto přeci nemusí umět, protože – umělá inteligence. Jenže tady je to jako s kalkulačkou. Kdo umí počítat v hlavě, tak prostě ví, že 3×27 určitě nebude dva miliony, i kdyby mu to ta kalkulačka takhle spočítala. Programování se musíme učit od základů, abychom získali zkušenost a cit pro smysluplnost řešení. A umělá inteligence je jenom další nástroj, který bychom se měli naučit efektivně využívat.
Jaký očekáváte poměr dívek a chlapců v soutěži? Máte nějaký tip, jak motivovat dívky na ZŠ o větší zájem o IT obory a programování?
Nepoměr dívek a chlapců v IT je velké téma. Práce v informačních technologiích není fyzicky náročná, je zde možné pracovat na zkrácený úvazek, je přímo ideální pro práci z domova a zároveň patří k nejlépe placeným profesím. Myslím, že si to společnost postupně začíná uvědomovat a že i to jsou důvody, proč zájem dívek o programování poslední dobou roste.
Jedna kolegyně v Plzeňském kraji každoročně organizuje kroužky programování a stále se jí tam hlásila naprostá většina chlapců. Před několika lety nazvala jeden z kroužků „Kroužek programování pro dívky“. Přihlásilo se tam snad dvacet děvčat a přitom ten kroužek měl úplně stejnou náplň jako v předchozích letech. Možná že některé dívky potřebují jen trošku povzbudit, že je úplně normální, když holka programuje, a že programování je právě pro ně vlastně strašně chytrá volba.
Jaké očekávání máte jako střední škola se zaměřením na IT, od běžné výuky informatiky na ZŠ?
Asi vás zklamu, ale já na tohle úplně neumím odpovědět. V současné době začínáme ve standardní výuce programování od úplných začátků a pro žáky, kteří k nám přicházejí již s pokročilými znalostmi, máme výuku soustředěnou do talentového programu DELTA TopGun, tzn. umíme učit od začátků a máme co učit i ty relativně hodně pokročilé. Za nás by bylo ideální, aby se nám to trošku sjednotilo, ale k tomu nedojde. Svět počítačů vždycky bude vytvářet geeky, kteří mu propadnou natolik, že budou o světelné roky před normálními smrtelníky. Pro nás by bylo fajn, aby třeba už všichni uměli pracovat v nějakém klasickém programovacím jazyku. Ale pokud má základní škola poskytovat vzdělání využitelné úplně pro všechny, tak do nedává smysl. Základní škola by podle mne měla naučit jasně zapsat pracovní postup a ten převést na algoritmus, to se asi může hodit v jakékoliv profesi. Na nižší stupeň víceletých gymnázií ale už výuka některého z programovacích jazyků podle mne patří.
Nedá mi to, abych se na závěr nezeptal: Proč Pardubický hacker? Žáci se budou učit hackovat nějaké počítače?
To ne. Každý mladý si však dnes představí pod slovem hacker někoho, kdo umí fakt hodně dobře s počítači. Navíc původní význam slova hacker je ještě trošku jiný. Hack znamená v angličtině něco jako vychytávka nebo zlepšovák a hacker je ten, kdo ty vychytávky vymýšlí – umí řešit problémy. Navíc budeme určitě účastníky vést k tomu, aby své programátorské umění zužitkovali jen tím nejlepším směrem a aby se právě “hackerem” do budoucna nestali a spíše pomáhali svým umem zlepšovat kvalitu života nás všech.
Původní název byl „Korespondenční seminář programování pro ZŠ“, což sice zní opravdu hodně seriózně, ale současné mládeži to už vůbec nic neřekne. Jejich rodiče si s tím možná spojí spíš něco prehistorického jako „Šachový korespondenční seminář“, kdy se tahy v šachové partii posílaly soupeři poštou na korespondenčních lístcích. Takže jsme se nakonec snažili zvolit takový název, který by byl pro mladou generaci přitažlivější. Navíc, korespondenční semináře z programování realizuje tradičně MFF UK a neradi bychom učitelskou veřejnost mátli.
Rozhovor neprošel jazykovou ani redakční úpravou.
