PROČ JSOU TAK VYSOKÉ NÁROKY NA KVALIFIKACI UČITELE?

Snad v žádném jiném povolání nejsou požadavky na kvalifikaci pracovníků postaveny tak jednoznačně jako je tomu u učitelů. Absence pedagogické způsobilosti doložené vysokoškolským diplomem,  hrozí v tomto roce odchodem celé jedné pětiny nekvalifikovaných učitelů ze škol. Není hrozba kolapsu školství v takovém případě příliš vysokou cenou za naplnění této podmínky? Proč nestačí k výkonu učitelského povolání být kvalifikovaný po odborné stránce a vyžaduje se ještě ověřené pedagogické vzdělání?

Odpověď na položené otázky je možné najít už u J. A. Komenského, který vyslovil potřebu těch nejvyšších nároků na přípravu a odbornost učitele. Požadavek toho nejvyššího vzdělání pro učitele formuloval i G. A. Lindner, a to už v 19. století. K naplnění myšlenek těchto našich pedagogických velikánů se naše školství dopracovávalo dlouho a těžce. Nakonec se podařilo jejich ideálu dosáhnout, za což  sklízíme ve světě uznání. Jistě i proto byli a snad stále ještě jsou absolventi našich škol, v konkurenci svých vrstevníků z jiných zemí, hodnoceni jako jedni z nejlepších.

Je kvalita přípravy učitele skutečně v onom vyžadovaném papíru, potvrzujícím absolvování vysokoškolského studia pedagogického směru? Vzpomínám spolužáka, který na vysoké škole po odborné stránce neměl mezi námi studenty konkurenci. Ale hned po nástupu do praxe se ukázalo, že se k výkonu učitelské profese vůbec nehodí. Po vystřídání několika škol musel školství definitivně opustit a živit se jiným způsobem. Vyžadované potvrzení o pedagogické způsobilosti, které absolvování vysoké školy pedagogického směru sice vlastnil, mu k úspěšnému výkonu učitelského povolání nijak nepomohlo. Na druhé straně jsem poznal několik učitelů bez této  kvalifikace, třeba jen pouhých absolventů středních škol, kteří si při výkonu učitelského povolání vedli úspěšně a dovolím si říci, že ověření způsobilosti k pedagogické práci by pro ně bylo pouhou formalitou. Přitom osvědčili mimořádné nadšení a věrnost své práci, protože na svoji nekvalifikaci významně dopláceli nižším finančním ohodnocením.

V naznačeném sporu se přesto jednoznačně stavím za podmínku plné kvalifikace učitele. Lékař také nemůže vykonávat svoji praxi bez příslušného naplnění odbornosti. A my učitelé se často a rádi s tímto povoláním srovnáváme. Takže v nárocích na jeho pracovníky nelze ustoupit. Přesto se přimlouvám za uplatnění výjimky v případě, že nekvalifikovaný učitel vykonává svoji práci dlouhodobě a velmi úspěšně. V takovém případě by měl mít ředitel možnost navrhnout zřizovateli jeho plnou kvalifikaci i bez požadovaného „papíru“. Domnívám se, že ředitel své učitele určitě zná nejlépe, a to z hospitací i běžné denní činnosti a nenavrhl by k takovému mimořádnému postupu někoho, kdo si ho nezaslouží. Pod kontrolou studentů, jejich rodičů a celé veřejnosti by si ani takový postup opakovaně nemohl dovolit.

Požadavek pedagogické kvalifikace, který má být na učitelích vyžadován zákonem do konce tohoto roku, potřebuje k jeho naplnění vytvořit nutné podmínky. Není jich málo. Na vysokých školách pedagogického směru měly být  již dávno a předem vytvořeny možnosti, které by zájemcům z řad nedostatečně kvalifikovaných pracovníků nabídly potřebné množství oborů ale i různých forem studia. Domnívám se, že by na těchto vysokých školách měli vedle odborníků v oborech studia působit v dalekovětší míře pracovníci, kteří jsou nebo alespoň byli učiteli na školách, pro které učitele připravují. Navíc takoví, kteří pedagogickou odbornost zvládají a dostatečně uznávají. V současnosti je tato příprava na vysokých školách doslova „Popelkou“ a vykonávají ji většinou učitelé, kteří na školách nikdy neučili, nebo tomu bylo před dávnými léty a současný stav praktické výuky už neznají. Teprve takto zajištěná výuka bude uchazečům o doplnění studia přínosem a nepůjde jen o administrativní naplnění zákonného požadavku. Studium by mělo pro samotné uchazeče a jejich praxi, kterou na školách již řadu let provádějí, v něčem nové a přínosné. .

Jen za takových podmínek má přijaté opatření smysl a může našemu školství opravdu pomoci. Vytvořit podmínky už na vysokých školách k takové přípravě nelze ale z roku na rok. Proto je správný a logický požadavek, aby naplnění zákonného opatření bylo zase o několik let odloženo. To by ale nezbavovalo nekvalifikované učitele povinnosti, i v tomto přechodném období se o doplnění kvalifikace studiem na příslušné vysoké škole alespoň pokusit.