Je polovina prázdnin a přes vrtkavé počasí a mimořádné události spojené s jeho proměnami, jsou jistě pro většinu dětí plné zážitků. A je jedno, zda je tráví s rodiči na dovolené doma či v zahraničí, nebo jsou u příbuzných na venkově. Jenou z dalších možností jak mohou děti trávit čas prázdnin je pobyt na letním táboře. Kdo na takovém táboře byl jako dítě, nebo ho dokonce pro děti organizoval dobře ví, že v žádném případě nejde o prázdninovou úschovnu, kam rodiče odloží své děti v čase, kdy je nemají kam dát. Abych o tom přesvědčil ty méně informované, chci této formě trávení prázdnin dětí věnovat svoji dnešní úvahu. Informace v médiích z letních táborů se objeví na veřejnosti pouze v souvislosti s nějakou mimořádnou událostí, jako je stěhování tábora před rozvodněnou řekou, nebo po vypuknutí nějakého zdravotního problému, nebo úrazu některého z účastníků. Je to hodně zjednodušený pohled na letní aktivitu, na kterou se většina dětí dlouho těší, a pak na ni ještě déle ráda vzpomíná. Nejinak je to i s těmi, kteří letní pobyt dětí připravují a organizují.
Spočítal jsem, že za svého života jsem se účastnil v nejrůznějších funkcích 11 prázdninových táborů. Paradoxní je, že to byly vždy pozice organizátorů, protože tábory pro děti byly v době mého dětství vzácnou příležitostí, která mne prostě minula. O to více jsem pak v životě využil možnosti dětem takový pobyt sám organizovat. Už jako student pedagogické fakulty jsem měl povinnou prázdninovou praxi a třikrát po sobě jsem si pro ni vybral právě letní tábor. Byly to pro mne nezapomenutelné zážitky a také velké praktické zkušenosti. Zkusil jsem si práci s dětmi nejrůznějšího věku. Jako vedoucí oddílu jsem dopodrobna poznal, co taková práce vyžaduje a jak je náročná na člověka, kterému jsou svěřeny životy dětí. Cenil jsem si podpory a spolupráce kolektivu vedoucích, kteří táhli za jeden provaz a překonávali se v obětavosti, jak dětem zorganizovat ty nejhezčí prázdniny.
Už jako učitel jsem zažil tábor sportovní organizace, ve zcela přírodních podmínkách. Bez elektřiny, uprostřed divoké přírody. Byl to šok nejen pro děti, ale do značné míry i pro mne. A další nová a ohromně cenná životní zkušenost. Dětem se vedoucí věnovali 24 hodin denně. Neustále vymýšleli nové a nové činnosti, bez ohledu na svůj čas, až na pokraji vlastních fyzických i psychických sil. Byly to jedny z nejkrásnějších prázdnin, které jsem jako pedagog zažil.
Pak jsem 8 let vedl jako hlavní vedoucí svůj letní tábor a musel se vedle zájmu starat též o vše co s takovým táborem souvisí. Sami jsme si vařili, museli jsme chodit nakupovat a dovážet si potraviny, sami si organizovat činnost a udržovat pořádek. Přesto zbylo plno času na legrace a náramnou zábavu. Snažil jsem se, aby se děti na táboře nenudily a organizoval jim doslova každou hodinu pobytu. Měl jsem k ruce vynikající spolupracovníky, mladé lidi, kteří měli spoustu nápadů a zajímavých aktivit. Nikdy nezapomenu na celodenní výlety, noční hry, besedy s místními pamětníky a krajovými umělci. Byly i těžké chvíle, které nás vedoucí zodpovědné za děti dokázaly mobilizovat na maximum. To když se nám při bouřce, která se náhle přihnala uprostřed orientačního závodu, ztratila v lese dvě 10letá děvčata a my je 4 hodiny hledali. O to radostnější bylo shledání, když jsme je našli v pořádku a zdravé.
Zažil jsem ve svém životě s dětmi stovky akcí a zajímavých setkání. Letní pobyty s dětmi v přírodě ale patřily k těm nejsilnějším zážitkům. Byly velkou prověrkou spolehlivosti, pracovitosti a nadšení všech, kteří takový pobyti zajišťovali. Byla to vynikající prověrka schopností každého dospělého, ale i všech dětských účastníků. Ve škole, v běžné pedagogické práci se nikdy nemůže navodit takové situace, které tak dokonale prověří volní a charakterové vlastnosti každého z lidí, se kterými učitel pracuje. Proto si myslím, že i dnes je letní zájmová činnost s dětmi stále aktuální a užitečná a zaslouží si nejen pozornosti, ale i uznání.Snad mi budete věřit, že přes všechnu námahu, vysoký stupeň zodpovědnosti a obavy o zdraví svěřených dětí, byla i tato část prázdnin pro mne dobrým odpočinkem po celoroční namáhavé pedagogické práci. Navíc mi umožnila dokonale poznat své žáky, v docela jiném prostředí a za podstatně náročnějších okolností, než při běžné školní práci. A tu samou příležitost měli i moji žáci se mnou. Mohu zodpovědně napsat, že právě letní činnost s dětmi byla základem mojí autority, které jsem se mezi svými žáky těšil.
