Strategii shrnování neučím ráda. Vedou mě k tomu dva důvody. Za prvé stejně jako dříve člověk požaduje převyprávění děje, za druhé sama při shrnování cítím nejistotu. I nám dospělým se zdá, že shrnování během čtení a po čtení zdržuje. (Tak schválně. Kdo si poslední knihu, kterou četl, převyprávěl vlastními slovy?) Ale možná tkví důležitost strategie pouze v odlišném úhlu pohledu, který se pokusím nastínit v teorii a v dalším článku – v námětech. 
Shrnout text znamená sdělit důležité informace vlastními slovy. Anglická literatura rozlišuje mezi termíny parafrázování (přeformulování hlavní ideje v krátké pasáži), shrnování (identifikace a kondenzace hlavních témat a důležitých informací v dlouhé pasáži) a převyprávění (kompletnější líčení infomací, které se shromažďují kolem klíčových elementů). Myslím, že jsem přesně rozdíl nepochopila. Ale od těchto pojmů, označujících téměř totéž, musíme odlišovat syntézu jako spojení informací ze všech strategií do jediné odpovědi.
Strategií shrnování začínám proto, aby žáci byli od počátku schopni ucelenější výpovědi. Zdá se mi jednodušší než například kladení otázek nebo propojování. Výuka shrnování také začíná explicitními informacemi, kdežto metakognitivnímu pohledu na text se žáci teprve musí učit. Shrnování dále budou žáci potřebovat při zdůvodňování svých názorů v dalších strategiích, např. při předvídání musí srozumitelně shrnout, co se skutečně podle jeho předpovědi událo, nebo neudálo.
Kritéria hodnocení (pro prózu)
Kritéria zpracovávám podle vzoru různých anglických stránek, ale i podle skutečné práce mých žáků, tzn. mění se podle toho, které kolonky učím, nebo podle chyb, které žáci (nebo já) dělají. Na portálu RVP najdete také kritéria, ale ta mi nevyhovovala, i když jsem podle nich zkoušela žáky hodnotit.
| Děj příběhu | Nepřevypráví text. | Odhalí počátek příběhu, zbytek jen s podporou učitele. | Příběh převypravuje pouze heslovitě. Události neseřadí ve správném pořadí nebo nevybírá ty nejpodstatnější. | Uceleně převypráví příběh pomocí jednotlivých pomůcek. | Celými větami převypráví příběh, uvádí důležité detaily týkající se jednotlivých pojmů (postav, prostředí…). |
| Způsob shrnutí | Neví, jak převyprávět text, nepodtrhává ani nezaznamenává hledané údaje. | Podtrhává nebo zaznamenává údaje, ale nachází jen některé nebo nejsou vždy relevantní pro příběh. | Užívá pomůcky pro převyprávění, podtrhává nebo zaznamenává údaje. Většinou volí 1. verzi záznamu. | Užívá pomůcky pro převyprávění, podtrhává nebo zaznamenává údaje. Uvědomuje si, že 1. verze nemusí být nutně vyhovující. | Podtrhává nebo zaznamenává údaje včetně důležitých podrobností.Naznačuje do textu nebo do záznamů souvislosti.
Shrnuje i v průběhu čtení. Je schopen využít pomůcky v případě potřeby i několikrát. (= zvnitřněná dovednost) |
| Základní prvky příběhu | Využívá jen některých pojmů, nejčastěji pojmenovává postavy. | Ze základních pojmů užívá postavy, prostředí děje a čas. | Užívá všechny základní pojmy a prvky děje (postavy, prostředí, čas, konflikt, zápletka, vyvrcholení, rozuzlení, závěr) | užívá všechny základní pojmy a nachází mezi nimi souvislosti, hovoří i o žánru a kompozici. | |
| Souvislost s pochopením textu | Nevysvětlí, jak pomůže shrnutí textu zapamatování informací a porozumění textu. | Porozumění se týká jen prvků, které je schopen postihnout, často vlastností osob. | Všímá si vlastností postav, vlivu prostředí a času na příběh. | Vysvětlí vlastnosti a vývoj postav, vliv prostředí a času na příběh.Postihuje příčiny a následky konfliktu. | Hodnotí vlastnosti postav, jejich vývoj, prostředí, čas příběhu, příčiny, následky konfliktu i samotné řešení.Vytváří další možnosti řešení. |
Další cenné rady najdete v Rady ke zpracování referátu o knize
(SOKOLÁŘ, Tomáš. Metodický portál, Digitální učební materiály: „Rady ke zpracování referátu o knize“ [online]. 14. 07. 2008. [cit. 20. 11. 2009]. ISSN 1802-4785. Dostupný z WWW: <http://dum.rvp.cz/materialy/rady-ke-zpracovani-referatu-o-knize.html>.)
