Ahoj všichni milovníci knížek. Mám rád knihy a rád si v nich čtu. A proto mám radost s každé spřízněné duše, která to vnímá stejně. Dává mi to jistotu, že i v době počítačů jsou stále lidé, kteří rádi vezmou do ruky knihu a čtou si v ní. A zajímavá místa se mohou přečíst znovu, dokonce si je označit nebo vypsat a vrátit se k nim po čase znovu. Zdá se mi, že to, co je napsáno na papíru má větší platnost a trvalost než to, co vidím na obrazovce počítače. Že to tištěné slovo k nám jaksi více promlouvá a žádá nás o to, abychom o něm uvažovali, přemýšleli, kritizovali nebo naopak přijali. Kéž by to tak zůstalo. Proto jsem znovu jsem si otevřel téma Řekni, co čteš …. Aneb doporučte kulturu a udělal si takovou malou sociologickou sondu do čtenářství. A co se ukázalo? Že učitelé o prázdninách jednak odpočívají a čtou hezkou beletrii, ale také sáhnou po knihách vážnějších, které pak chtějí využít ve školním roce s dětmi. Přesvědčíte se sami. Zde je výtah knih, které upoutaly. Možná upoutají i vás:
Malcolm Gladwell. Mžik. Knížka má podtitul „Jak myslet bez přemýšlení“. Je to populárně naučná knížka, v níž jde o jedno: ukázat, co se děje v našem mozku, když se máme rozhodnout – je úspěšnější sehnat více informací, nebo vybrat ty podstatné a jak autor vtipně říká, „krájet fakta natenko“? Máme věřit instinktu, a kdy si na něj máme dát pozor?
Marcuse Chown. Kvantová teorie nikoho nezabije – průvodce vesmírem (pro laika, který chce alespoň trochu pochopit základní principy vesmíru, mimořádně čtivé, po přečtení vám bude jasné, proč se zdržuji raději v přízemí budov…
Václava Cílek – základní čtivo pro trvale udržitelný rozvoj, nejvíc mě ale baví večerní debaty nad těmito tématy: Krajiny vnitřní a vnější („cílkovská klasika“), poslední Orfeus (kniha podzemních řek) a trošku jiný Borgesův svět
Hry na schovávanou (zvláště Přízraky kloboučníkovy jsou sugestivní) od Georgese Simenona, komisař Maigret tam ale nevystupuje.
T. Pratchett Čarodějky na cestách. Přestože se jedná o fantasy, byla jsem nadšená, o jakých myšlenkách uvažuje. (Jak mají končit pohádky, je to správně?, komu ublíží dobrý konec a naše „dobré“ úmysly apod.) Proto jsem si koupila další knihu od stejného autora – Darwinovy hodinky. Kapitoly s dějem se mísí s vysvětlováním fyzikálních zákonů, nekonečna, přirozeného výběru… Tyto části jsou docela obtížné, často se musím vracet a přemýšlet.
S. Harvey a H. Daniels: Comprehension and Collaboration – Porozumění a spolupráce (2009). Na základě výzkumů, které se týkaly úspěšnosti výuky strategií a dále výzkumů spolupráce dětí, vysvětluje propojení dovedností myšlení a sociálních dovedností, navrhuje konkrétní hodiny. Často opakuje, co už bylo řečeno v jiných knihách, jindy si však uvědomím, že právě ona mi poskytuje důležité důkazy pro to, co si pouze myslím. (např. že do škol se vůbec nedostanou výsledky výzkumů o vývoji skupin – a tím pádem i skupinového vyučování, že skupina potřebuje tzv. zahřívací fázi, při které si povídají, zatímco my to považujeme za zábavu, že některé projekty škol jsou zbytečné a nedomyšlené, protože pouze zaúkolují žáky, aniž by jim vysvětlily, co a jak dělat…)
Olgy Medlíková z nakl. Grada : Lektorské dovednosti (manuál úspěšného lektora) a vůbec to není nudné čtení na léto….
Kniha nocí od Sylvie Germain (kniha se stala např. inspirací i pro hudební skladbu mladé hudební skladatelky Marie Sommerové)
Alláh není povinen, frankofonní spisovatel z Pobřeží slonoviny Ahmadou Kourouma psal stručně řečeno satiricky o afrických poměrech, v této knize nás dvanáctiletý kluk trochu „naivně“ uvádí do světa dětských vojáků, dost drsné, když si člověk uvědomí, že všechny ty fantasmagorie se děly a stále kdesi dějí…
Čtu báječnou knihu, která mě nechce od sebe pustit. Je chodicí.
Nicholas Crane: Pěšky napříč Evropou. Fascinuje mě to. Jako bych ty krajiny najednou znala. Mohu vřele doporučit! Nejen pro zeměpis, ale i poutníkům v duši.
Ungaretti. Veselí, skvělý překlad a doslov J. Pelána. Doporučuji poetickým duším….
velmi doporučuji Osamělý dav od Davida Riesmana. Nás, učitelů (a rodičů) se aktuálně může týkat první část – socologická studie rolí rodičů, vychovatelů a vrstevníků. Druhá část mi připadá (z rychlého nahlédnutí) zajímavá z hlediska občanského.
O třetí části (ale ta začíná stranou 279) si zatím nic nemyslím.
Falcones Ildefonso: Katedrála moře a Ruka Fátimy
Historické romány ze Španělska 16-tého století. Pěkné počteníčko, vřele doporučuji.
Flannery O´Connerová: Dobrého člověka těžko najdeš
povídky americké jižanské autorky, pozoruhodné stejně jako autorka sama
Karel Poláček – HOSTINEC U KAMENNÉHO STOLU
zbožňuju tu květnatou mluvu
Didier Van Cauwelaert: Bez zpátečního lístku – tragikomický příběh mladého francouzského sirotka vychovávaného Romy s falešnými doklady marockého občana o hledání vymyšleného rodiště a nejen o tom… (aktuální, čtivé a překvapivé)
cesta z Prahy – Markéta Baňková: Straka v říši entropie – už se těším, až si budeme s dětmi pročítat, bezvadné i pro nefyziky)
Gaétan Soucy: O holčičce, co si ráda hrála se sirkami (pro ty, co mají rádi šokující a morbidní příběhy, něco mezi hororem a krutou pohádkou…)
povídky Martina Němce: Stodola (pro zamyšlení nad „umělostí“ našeho světa)
Paul Coelh – Alchymista. Pokud rádi v řádcích knih nalézáte moudré myšlenky, určitě se Vám kniha bude líbit. Už mám od tohoto autora i další knihy a mohu je jen doporučit.
VELMI doporučuji Kopí Dona (nebo dona?) Quijota od Erazima Koháka. Jsou to sice filosofické eseje a přednášky, ale velmi čtivé a podnětné.
Jestli se chcete „pobavit“, tak doporučuji Slovník nespisovné češtiny
…najednou se vybaví spoustu asociací, s tímhle slovníkem nikdy neuvázne konverzace
František Niedl, Čas vlků. Volné pokračování románu „Čtvrtý králův pes“. Rok 1417, Hynek Tas z boru odchází z královských služeb na hrádek Vlkov na jihu Čech v době, kdy se pomalu krajem šíří stín blížících se husitských válek. Mohu doporučit.
… a typ i pro nečtenáře: nakladatelství Albatros vydalo 90 klasických knih pro lidi v kalupu (krátké komiksové stripy – viz z našich školních stránek http://www.zsstraz.cz/index.php?a=232 )
