Výukové hry

Reakci na tuto lekci jsem si nechala až nakonec. Co se mi jevilo zpočátku jako lehké, stalo se najednou náročné. Když bych totiž chtěla přesvědčit kohokoli o důležitosti používání výukových her ve škole, musela bych v tom mít sama jasno. A to jsem neměla a myslím, že ani mít nebudu. Sama jsem se zatím zúčastnila jenom jedné simulační hry Evropa 2045, ale nějak mi v této hře unikaly souvislosti. Možná to bylo tím, že simulační hry na PC nehraji.

Doufala jsem, že mi prostudování všech materiálů přinese vytoužené „jasno“.  Budu vědět, že jsou hry pro výuku užitečné, budu schopna jejich využití ve škole obhájit. Budu jimi prostě nadšená a budu vidět smysl v jejich používání. Bohužel se nic takového nestalo.

A i když sama používám pro motivaci žáků na úvod hodiny či nového tématu různé hry, zjišťuji, že ne vždy hra zaujme a má takový efekt, jaký jsem od ní očekávala.

Tento týden se mi dostal do ruky časopis, jehož hlavním tématem byly právě hry, i když ne výukové. Přesto mi právě článek v něm pomohl alespoň částečně pochopit problematiku her jako takových.

Nejvíce mě zaujalo:

„Časy se mění, ale touha hrát si zůstává bez rozdílu věku a pohlaví.“  Tolik citace. Já ji pochopila následovně: v dnešní době je hraní her na PC stejné jako dříve hraní Člověče nezlob se nebo Šachů.

Herní vědec Richard Bartle online hráče rozdělil do 4 skupin:

a)      Objevitelé (prozkoumávají odlehlé kouty herní mapy)

b)      Závodníci (snaží se získat co nejvíce bodů)

c)      Zabijáci 

d)     Společenští tvorové (online hru berou jako kanál pro komunikaci)

 

A protože žáci online hry hrají a mají s nimi zkušenosti (dokáží se o nich, donekonečna bavit, řeší problémy související s tou či onou hrou), naskytne se otázka, zda bychom tyto hráče mohli nadchnout a motivovat nějakou hrou „výukovou“.

Pokud budeme předpokládat, že touha hrát si zůstává v každém věku, můžeme věřit i tomu, že se kvalitní online „výuková“ hra nejen ve škole osvědčí, ale že ji žáci budou hrát i doma, bude je bavit, budou o ní diskutovat a získají díky ní nejen informace a znalosti, ale také spoustu nových dovedností. Ale kolik takovýchto výukových her existuje? A kdo nám dá záruku, že opravdu nabízí to, co se od nich očekává?