„Kde jsou? Co jste to s nima provedli?“ obrac\u00ed se na m\u011b a na \u0159\u00ed\u010fu n\u011bkolik p\u00e1r\u016f o\u010d\u00ed.
\n„Hele, tady jsou!“ stoj\u00ed M\u00edra u hromady \u017eeleza a pletiva.
\n„Na\u0161e klece, na\u0161e \u0161atny, nejlep\u0161\u00ed m\u00edsto ve \u0161kole!“
\n„Prooooo\u010d?“<\/p>\n
<\/p>\n
Proto.<\/p>\n
Za t\u011bch dev\u011bt let, kter\u00e9 uplynuly od jejich posledn\u00edho zvon\u011bn\u00ed, se toho zm\u011bnilo v budov\u011b stra\u0161n\u011b moc. Nev\u011b\u0159ili. „Tohle je tu stejn\u00fd, po\u0159\u00e1d ten stejnej smr\u00e1dek \u0161koln\u00ed.“ „Otev\u0159ete n\u00e1m hudebnu, j\u00e1 chci do hudebny,“ provol\u00e1v\u00e1 Pepa. Vch\u00e1z\u00ed, rozhl\u00e9dne se. „Je to tu jin\u00fd, ale u\u017e jsem si vzpomn\u011bl, pro\u010d m\u011b pan\u00ed u\u010ditelka nem\u011bla r\u00e1da.“ Na\u0161t\u011bst\u00ed se nepokou\u0161\u00ed zp\u00edvat. Hudebnou zn\u00ed klav\u00edr, bub\u00ednky, triangl a xylofon. Mus\u00edm jim zhasnout, aby jsme se posunuli o m\u00edstnost d\u00e1l.<\/p>\n
U\u010debna jazyk\u016f. Rozhl\u00ed\u017eej\u00ed se a vzpom\u00ednaj\u00ed, jak tu st\u00e1ly velk\u00e9 stoly kolem dokola. „Chud\u00e1ci, v\u017edy\u0165 nem\u016f\u017eou opisovat,“ lituje R\u016f\u017eena sou\u010dasn\u00e9 \u0161koloupovinn\u00e9 p\u0159i pohledu na staviteln\u00e9 jednostolky. Pepa u mapy Velk\u00e9 Brit\u00e1nie ukazuje, kam \u017ee ho v\u00edtr \u017eivota na t\u0159i roky zav\u00e1l. Irsko. „Bych nikdy ne\u0159ekl, \u017ee s t\u00edm, jak nesn\u00e1\u0161im ciz\u00ed jazyky, vyraz\u00edm do sv\u011bta. Zrovna j\u00e1. V\u017edy\u0165 j\u00e1 tam p\u0159ijel a neum\u011bl jsme \u0159\u00edct ani hel\u00f3u.“<\/p>\n
„J\u00e9, tady je to hezk\u00fd,“ prohl\u00ed\u017e\u00ed si Maru\u0161ka \u0161koln\u00ed dru\u017einu. Ve III. a IV. t\u0159\u00edd\u011b se zat\u00edm Jirka s Jardou vrhaj\u00ed na vybran\u00e9 u\u010debnice. „Zlomky?? U\u017e ve \u010dtvrt\u00fd t\u0159\u00edd\u011b?“ „Hele s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed pod sebou, to bych je\u0161t\u011b zvl\u00e1dnul.“<\/p>\n
„Tak a te\u010f chceme vid\u011bt na\u0161i t\u0159\u00eddu, na\u0161i dev\u00edtku.“
\n„Tohle je moje lavice, vrhaj\u00ed se na m\u00edsta.“
\n„Nen\u00ed.“ Jejich lavice jsou dneska v interaktivn\u00ed u\u010debn\u011b.
\n„J\u00e1 chci vid\u011bt svoji lavici,“ prohla\u0161uje Pepa, a tak odemyk\u00e1m dal\u0161\u00ed dve\u0159e.
\n„J\u00e9\u00e9\u00e9\u00e9, to jsou ony. \u010cerven\u00fd a fialov\u00fd, jak jsme si je tenkr\u00e1t nat\u00edrali.“
\n„Tohle je ur\u010dit\u011b ta moje.“
\n„Ty vado sleduj, notebook m\u00edsto t\u0159\u00eddnice.“
\nPou\u0161t\u00edm tabuli a ukazuji jim jej\u00ed funkce. Rychle a kr\u00e1tce.
\n„Teda ty se maj, nemusej tabuli mazat.“
\n„Kolik takov\u00e1 sranda stoj\u00ed?“<\/p>\n
Proch\u00e1z\u00edme d\u00e1l patro. P\u00e1nov\u00e9 se vrhaj\u00ed na chlapeck\u00fd z\u00e1chod, kde p\u0159ed lety vyryli do zdi nelichotiv\u00e9 sd\u011blen\u00ed na adresu \u0159editele. D\u00edvky se zat\u00edm vrhaj\u00ed na hromadu vy\u0159azen\u00fdch matematicko-fyzik\u00e1ln\u00edch tabulek. „J\u00e9\u00e9\u00e9, hele, tady se\u0161 ty.“ Na tabulky se pak vrhaj\u00ed v\u0161ichni krom\u011b M\u00edry. \u010clov\u011bk by ne\u0159ekl, co m\u016f\u017ee dosp\u011bl\u00e1ky pot\u011b\u0161it.<\/p>\n
P\u0159esunu do t\u011blocvi\u010dny p\u0159edch\u00e1z\u00ed d\u016fkladn\u00e9 studium tabulek nejlep\u0161\u00edch v\u00fdkon\u016f \u0161koly. „Je\u0161t\u011b tady jsem, hele.“ „A tady je br\u00e1cha.“ V t\u011blocvi\u010dn\u011b se konaj\u00ed z\u00e1vody ve \u0161plhu na ty\u010di a kopan\u00e1 s gymnastick\u00fdm m\u00ed\u010dem. „Vel\u00e1te, do toho se nekope!!!!“ vzpom\u00ednaj\u00ed na hodiny t\u011blocviku.<\/p>\n
V j\u00eddeln\u011b se do\u017eaduj\u00ed ob\u011bda a srovn\u00e1vaj\u00ed, komu kter\u00e1 pol\u00edvka nechutnala. „A co je tady?“ m\u00edj\u00edme pootev\u0159en\u00e9 dve\u0159e. „Po\u010d\u00edta\u010dovna, co ji voda vzala.“ Na podlaze smutn\u011b z\u00edvaj\u00ed rozvodn\u00e9 krabice.<\/p>\n
„A te\u010f do chemie, \u017ee bysme ud\u011blali n\u011bjak\u00fd pokus?“ Vykl\u00e1n\u011bj\u00ed se z okna\u00a0 a hledaj\u00ed ve tm\u011b, jestli je n\u011bkde vid\u011bt ten flek, co kdysi vznikl po vyhozen\u00ed d\u00fdmaj\u00edc\u00ed zkumavky z okna. „Kde je \u0159editelna?“ Otev\u00edr\u00e1m posledn\u00ed dve\u0159e. Usedaj\u00ed tam, kam se jim to nikdy za jejich p\u016fsoben\u00ed ve \u0161kole nepovedlo. Na \u0159editelskou \u017eidli. Pohupuj\u00ed se a vzpom\u00ednaj\u00ed na sv\u00e9 kobere\u010dkov\u00e9 z\u00e1\u017eitky. U\u017e jsme skoro venku ze \u0161koly. „A co \u0161atny? Uka\u017ete n\u00e1m ty \u00fa\u017easn\u00fd klece.“<\/p>\n
\u0160kola se m\u011bn\u00ed ka\u017ed\u00fd rok. Oni se tak\u00e9 zm\u011bnili. Vyrostli, zes\u00edlili, zhubli, zest\u00e1rli, pro\u0161li st\u0159edn\u00ed \u0161kolou a zji\u0161\u0165uj\u00ed, \u017ee na sob\u011b mus\u00ed po\u0159\u00e1d pracovat. N\u011bkdo utekl do m\u011bsta a n\u011bkdo po \u010dty\u0159ech st\u0159edn\u00ed \u0161koly zase utekl z m\u011bsta zp\u011bt. „Tady na vesnici je jednodu\u0161\u0161\u00ed \u017eivot. Koupil jsem byt, spl\u00e1c\u00edm hypot\u00e9ku a auto, ale nemus\u00edm pen\u00edze moc \u0159e\u0161it. Vyd\u011bl\u00e1m si dost,“ hodnot\u00ed situaci \u00fadr\u017eb\u00e1\u0159 Jarda. \u00dadr\u017eb\u00e1\u0159 se strojn\u00ed pr\u016fmyslovkou.<\/p>\n
\u0160\u00e1rka si dod\u011bl\u00e1v\u00e1 kurz \u00fa\u010detnictv\u00ed, Milan je pokr\u00fdva\u010d, David pracuje v autoservisu. Maru\u0161ka se po dvou letech na mate\u0159sk\u00e9 vr\u00e1tila zp\u00e1tky do pr\u00e1ce, dod\u011bl\u00e1v\u00e1 si jazykovku a v srpnu se bude vd\u00e1vat. „To nen\u00ed modern\u00ed,“ oz\u00fdv\u00e1 se motork\u00e1\u0159 M\u00edra a sm\u011bje se stejn\u011b hejkav\u011b jako kdysi.<\/p>\n
Moje prvn\u00ed dev\u00edtka. Dostala jsem je po n\u00e1stupu do \u0161koly. Tehdy byli v sedm\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b a jejich t\u0159\u00eddn\u00ed \u0161la na mate\u0159skou. Pro\u0161la jsem s nimi do dev\u00edtky a d\u00e1vali mi zabrat.<\/p>\n
Moje posledn\u00ed dev\u00edtka. S dal\u0161\u00ed t\u0159\u00eddou jsem do\u0161la z p\u011btky jen do sedmi\u010dky. Pak jsem se st\u011bhovala ze sborovny do \u0159editelny.<\/p>\n
Jsou fajn.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
„Kde jsou? Co jste to s nima provedli?“ obrac\u00ed se na m\u011b a na \u0159\u00ed\u010fu n\u011bkolik p\u00e1r\u016f o\u010d\u00ed. „Hele, tady jsou!“ stoj\u00ed M\u00edra u hromady \u017eeleza a pletiva. „Na\u0161e klece, na\u0161e \u0161atny, nejlep\u0161\u00ed m\u00edsto ve \u0161kole!“ „Prooooo\u010d?“<\/p>\n","protected":false},"author":41,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[777],"tags":[],"class_list":["post-7","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-stripky-z-druhe-strany"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/poskole\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/poskole\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/poskole\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/poskole\/wp-json\/wp\/v2\/users\/41"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/poskole\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=7"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/poskole\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":447,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/poskole\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/7\/revisions\/447"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/poskole\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=7"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/poskole\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=7"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/poskole\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=7"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}