„Dobr\u00fd den,“ zdrav\u00edm osm\u00e1ky u\u017e od dve\u0159\u00ed. Rychle se rovnaj\u00ed do lavic. „J\u00e9 m\u00ed\u010dek,“ zahl\u00e9dli\u00a0 vrchol hromady m\u00fdch pom\u016fcek. „Gratuluji k narozenin\u00e1m, Eli\u0161ko,“ hl\u00e1s\u00e1m ne\u017e dojdu ke stolu, kde le\u017e\u00ed bonbony. „J\u00e9, jak to v\u00edte?“ div\u00ed se nejen Eli\u0161ka. „\u0158valo to na m\u011b r\u00e1no ICQ.“ T\u0159\u00edda si sed\u00e1 a j\u00e1 objas\u0148uju, kde se mi mezi kontakty vzal ten Eli\u0161\u010din.
\n
\n\u010cas od \u010dasu naraz\u00edm na sv\u00e9 \u017e\u00e1ky v r\u016fzn\u00fdch \u010d\u00e1stech internetu. Pravda posledn\u00ed dobou hlavn\u011b na facebooku, ale v\u00edm o jejich profilech na Lide.cz, libimseti.cz a jinde. Potk\u00e1te profil jednoho a potk\u00e1te tak p\u016fl \u0161koly. I kdy\u017e v na\u0161em p\u0159\u00edpad\u011b sp\u00ed\u0161 p\u016fl vesnice. „Eli\u0161ka byla kdysi tak neopatrn\u00e1, \u017ee si do profilu d\u00e1vala kontaktn\u00ed \u00fadaje. Tak jsem si ji p\u0159idala, \u017ee ji budu stra\u0161it.“ Eli\u0161ka je jinak holka inteligentn\u00ed, tak\u017ee na stra\u0161en\u00ed tenkr\u00e1t nedo\u0161lo, proto\u017ee ne\u017e jsem stihla promluvit s jej\u00ed m\u00e1mou, telefonn\u00ed \u010d\u00edslo z profilu zmizelo. „Vy opravdu o sob\u011b zve\u0159ej\u0148ujete spoustu v\u011bc\u00ed. U\u017e jsem v\u00e1m vypr\u00e1v\u011bla o kamar\u00e1dovi, kter\u00fd se ob\u010das na d\u011btsk\u00fdch serverech vyd\u00e1v\u00e1 za dvan\u00e1ctiletou Maru\u0161ku? A to je jinak celkem norm\u00e1ln\u00ed. Ale vy nikdy nev\u00edte, na jak\u00e9ho \u00fachyla naraz\u00edte.“ Na dal\u0161\u00ed rozbor toho, co kdo kde pou\u017e\u00edv\u00e1 a zve\u0159ej\u0148uje nedo\u0161lo, proto\u017ee mezi lavice vlet\u011bl mal\u00fd m\u00ed\u010dek.<\/p>\n
Pot\u00e9, kdy v\u0161ichni m\u011bli mo\u017enost m\u00ed\u010d chytit a hodit a v \u010dase mezit\u00edm vy\u0159e\u0161it p\u0159\u00edklad a odpov\u011bd\u011bt, za\u010dalo st\u011bhov\u00e1n\u00ed do dvojic. Pracovn\u00ed list, kter\u00fd jsem v\u010dera vyr\u00e1b\u011bla mezi krmen\u00edm Katky a jej\u00edm no\u010dn\u00edkov\u00e1n\u00edm, putoval do lavic. Zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed \u010d\u00e1st hodiny sed\u011bli t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161ichni se sklopen\u00fdmi hlavami a st\u0159\u00eddav\u011b j\u00e1sali nad t\u00edm, \u017ee na\u0161li dal\u0161\u00ed v\u00fdsledek, a brblali, \u017ee to nejde. P\u011bt minut p\u0159ed zvon\u011bn\u00edm byla v\u011bt\u0161ina z nich hotova. „Jste na sebe hrd\u00ed, \u017ee jste to dok\u00e1zali?“ „To teda bylo n\u011bco, ze za\u010d\u00e1tku to v\u016fbec ne\u0161lo. Ale jak jsme m\u011bli v\u00fdsledk\u016f v\u00edc, tak u\u017e to \u0161lo dob\u0159e.“ „To jste vymyslela vy?“ ptal se M\u00edra (je to jeho pravideln\u00e1 ot\u00e1zka .. ob\u010das ho asi zklamu, kdy\u017e \u010derp\u00e1m z jin\u00fdch ne\u017e vlastn\u00edch zdroj\u016f). „To jsem vymyslela j\u00e1. Tak a p\u0159edstavte si, \u017ee jste vy\u0159e\u0161ili sv\u00e9 prvn\u00ed rovnice. Byla to d\u0159ina?“ „No stra\u0161n\u00e1 a kdybysme nev\u011bd\u011bli, \u017ee m\u00e1me hledat jen v \u010d\u00edslech od nuly do dev\u00edtky, tak jsme tu je\u0161t\u011b z\u00edtra. Nebo sp\u00ed\u0161 za rok.“ „Tak to v\u00e1s asi pot\u011b\u0161\u00ed, \u017ee se nau\u010d\u00edme rychlej\u0161\u00ed zp\u016fsob.“ Pot\u011b\u0161ilo. „Uf, j\u00e1 si \u0159\u00edkala, \u017ee jestli je to ono, tak to bude p\u011bkn\u00e1 d\u0159ina,“ oddechla si oslavenkyn\u011b Eli\u0161ka.<\/p>\n
Zazvonilo. Odch\u00e1zeli spokojen\u00ed a j\u00e1 taky.<\/p>\n