Pat\u0159\u00edm ke generaci t\u011bch, kte\u0159\u00ed je\u0161t\u011b museli povinn\u011b maturovat z matematiky. Bylo to tehdy za dv\u011b a byla to jedin\u00e1 dvojka na m\u00e9m maturitn\u00edm vysv\u011bd\u010den\u00ed. Dosud m\u00e1m tak\u00e9 \u017eiv\u011b v pam\u011bti podzimn\u00edm sluncem proh\u0159\u00e1t\u00e9 \u00fater\u00fd (datum si pamatuji, ale ne\u0159eknu), kdy jsem dostala svou prvn\u00ed p\u011btku v \u017eivot\u011b. Byla z deskriptivn\u00ed geometrie, \u0159ez kv\u00e1drem. Don\u00e1tora obou zn\u00e1mek st\u00e1le pova\u017euji za jednoho z nejlep\u0161\u00edch u\u010ditel\u016f, kter\u00e9 mi \u017eivot dop\u0159\u00e1l.<\/p>\n
Nic z toho m\u016fj kladn\u00fd vztah k t\u011bmto v\u011bd\u00e1m nezkalilo. Profesn\u011b jsem se v\u0161ak matematice podstatn\u011b vzd\u00e1lila. Ale ona to permanentn\u011b nevzd\u00e1vala! Naposledy nad str\u00e1nkami \u00factyhodn\u00e9ho \u010dasopisu Vesm\u00edr. Jako logopedka jsem nemohla p\u0159ehl\u00e9dnout zamy\u0161len\u00ed nad kn\u00ed\u017ekou s titulem Slova, kter\u00e1 se hod\u00ed. Jej\u00edho autora, bohu\u017eel ned\u00e1vno zesnul\u00e9ho Milana Mare\u0161e, jsem u\u017e ze z\u0159etele nepustila. I kdy\u017e logopedicky slibn\u00fd titul m\u011bl pokra\u010dov\u00e1n\u00ed \u2026aneb jak si pov\u00eddat o matematice, kybernetice a informatice ( Academia, 2006). Podle v\u0161eobecn\u011b roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9ho m\u00edn\u011bn\u00ed \u201e \u2026je matematik ch\u00e1p\u00e1n jako n\u011bkdo, s k\u00fdm byste se necht\u011bli setkat na ve\u010d\u00edrku\u201c. Uveden\u00fd cit\u00e1t je z dal\u0161\u00ed doporu\u010den\u00edhodn\u00e9 publikace, ke kter\u00e9 se je\u0161t\u011b dostaneme.<\/p>\n
Ale zp\u011bt ke knize Milana Mare\u0161e. S t\u00edm byste se ur\u010dit\u011b setkat cht\u011bli, i o t\u00e9 matematice byste si s n\u00edm r\u00e1di popov\u00eddali! On toti\u017e v\u011bd\u011bl to nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed \u2013 JAK! Ned\u00e1 mi, abych neocitovala hned z prvn\u00ed kapitoly nadepsan\u00e9 Pov\u011bdom\u00e1 slova aneb na co si m\u00e1me d\u00e1t pozor, kdy\u017e mluv\u00edme s matematikem \u00favodn\u00ed d\u016fmysln\u011b chytlavou anekdotu: \u201eT\u0159i mu\u017ei jedou ve vlaku plochou holandskou krajinou a najednou vid\u00ed dv\u011b \u010dern\u00e9 kr\u00e1vy. Prvn\u00ed z nich \u0159ekne: \u201eVid\u00edte, p\u00e1nov\u00e9, v Holandsku maj\u00ed sam\u00e9 \u010dern\u00e9 kr\u00e1vy\u201c. Druh\u00fd mu\u017e dopln\u00ed: \u201eMy toho m\u016f\u017eeme \u0159\u00edci je\u0161t\u011b mnohem v\u00edc. V t\u00e9hle chv\u00edli obs\u00e1hneme pohledem asi 6 kilometr\u016f plo\u0161n\u00fdch. Holandsko m\u00e1 t\u011bch kilometr\u016f okolo 33 600, n\u011bco ode\u010dteme na m\u011bsta a kan\u00e1ly, tak\u017ee m\u016f\u017eeme \u0159\u00edci, \u017ee v zemi maj\u00ed skoro deset tis\u00edc \u010dern\u00fdch krav\u201c. T\u0159et\u00ed pasa\u017e\u00e9r jenom klidn\u011b poznamen\u00e1: \u201eNo, v\u00edte, jedin\u00e9, co m\u016f\u017eeme opravdu \u0159\u00edci, je, \u017ee v Holandsku jsou alespo\u0148 dv\u011b kr\u00e1vy a ty jsou p\u0159inejmen\u0161\u00edm z jedn\u00e9 strany \u010dern\u00e9\u201c. Ten t\u0159et\u00ed cestuj\u00edc\u00ed byl matematik\u201c.<\/p>\n
Takto navnad\u011bni a nalad\u011bni se u\u017e s radost\u00ed pono\u0159\u00edte do \u010detby o zn\u00e1m\u00fdch a slavn\u00fdch \u00faloh\u00e1ch \u2013 s rozli\u0161en\u00edm na ty nejrespektovan\u011bj\u0161\u00ed, nejbarevn\u011bj\u0161\u00ed, nejnov\u011bji vy\u0159e\u0161en\u00e9, nejnestraviteln\u011bj\u0161\u00ed, nejm\u00e9n\u011b nej- , nakonec s nejslavn\u011bj\u0161\u00ed marnou snahou. Celkov\u00fdch 12 kapitol pochopiteln\u011b kon\u010d\u00ed Sv\u011btem v po\u010d\u00edta\u010di. Ale to se je\u0161t\u011b mezit\u00edm feministky nadmou p\u00fdchou, \u017ee prvn\u00ed program\u00e1torkou byla \u017eena, takto Augusta Ada Lovelaceov\u00e1 (naroz.1815), za svobodna lady Byronov\u00e1 (ano, dcera romantika a bou\u0159liv\u00e1ka lorda Byrona). Zem\u0159ela mlad\u00e1 v roce 1852 na rakovinu, ale \u2013 jak p\u00ed\u0161e Milan Mare\u0161 \u2013 \u201e\u2026dok\u00e1zala ud\u011blat krok za hranice nar\u00fdsovan\u00e9 osudem, vstoupila do d\u011bjin v\u011bdy, kter\u00e1 v jej\u00ed dob\u011b je\u0161t\u011b ani neexistovala, a b\u00fdt prvn\u00ed v n\u011b\u010dem, co vlastn\u011b teprve za dlouh\u00fdch sto let vznikne\u201c. Programovac\u00ed jazyk ADA , vytvo\u0159en\u00fd v roce 1979, je pojmenov\u00e1n po n\u00ed. O dnes v\u0161udyp\u0159\u00edtomn\u00fdch procentech p\u00ed\u0161e Milan Mare\u0161 jako o jednom z evergreenu demagog\u016f v kapitole o lhan\u00ed pomoc\u00ed statistik.<\/p>\n
Zaberete-li se do \u010detby jeho kn\u00ed\u017eky Slova, kter\u00e1 se hod\u00ed aneb jak si pov\u00eddat o matematice, kybernetice a informatice, \u010dte se v\u00e1m \u00fapln\u011b sama, skoro si ani nesta\u010d\u00edte uv\u011bdomit, s jak\u00fdm jazykov\u00fdm \u0161vihem, jak vtipn\u011b a kultivovan\u011b je napsan\u00e1. Tak u\u017e jen z celkov\u00fdch t\u0159\u00ed stovek stran ocitujme skute\u010dn\u011b posledn\u00ed slova: \u201eKdy\u017e je v textu ka\u017ed\u00fd \u0159\u00e1dek jinak dlouh\u00fd, je to poezie. Kdy\u017e je v n\u011bm ka\u017ed\u00e9 p\u00edsmenko jinak vysoko, je to matematika\u201c. U\u017e se patrn\u011b nediv\u00edte, \u017ee m\u00e1m v knihovn\u011b i dal\u0161\u00ed knihu chytr\u00e9ho a \u010dtiv\u00e9ho autora \u2013 P\u0159\u00edb\u011bhy matematiky ( Pistorius, Ol\u0161ansk\u00e1, 2008). Stoj\u00ed hned vedle J.D. Barrowa, z jeho\u017e kn\u00ed\u017eky P\u00ed na nebes\u00edch \u2013 o po\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed, my\u0161len\u00ed a byt\u00ed ( Mlad\u00e1 Fronta, 2000) jsem na za\u010d\u00e1tku citovala nelichotivou pozn\u00e1mku o matematikovi. Co se matematiky t\u00fd\u010de, nestoj\u00ed tam ty kn\u00ed\u017eky samy.<\/p>\n
Studentky u\u010ditelstv\u00ed na pedagogick\u00e9 fakult\u011b (men\u0161in\u011b student\u016f se omlouv\u00e1m) b\u00fdvaly jist\u011b p\u0159ekvapen\u00e9 (p\u0159ekvapovala jsem r\u00e1da), kdy\u017e jsem na n\u011b p\u0159i prvn\u00edm setk\u00e1n\u00ed (p\u0159edn\u00e1\u0161ce, semin\u00e1\u0159i) m\u00edsto o\u010dek\u00e1van\u00e9 definice logopedie vyrukovala s matematikou. Tak \u00fapln\u011b matematika to po pravd\u011b vlastn\u011b nebyla, sp\u00ed\u0161 pouh\u00e9 po\u010dt\u00e1\u0159stv\u00ed, p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed onoho druh\u00e9ho cestuj\u00edc\u00edho z v\u00fd\u0161e uveden\u00e9 anekdoty. Tak tedy :<\/p>\n
– Sv\u00e1 studia ukon\u010d\u00ed poslucha\u010dky ve v\u011bku n\u011bjak\u00fdch t\u0159iadvaceti let.<\/p>\n
– Do d\u016fchodu (obvykle se ozval strastipln\u00fd povzdech) p\u016fjdou \u2013 p\u0159i st\u0159\u00edzliv\u00e9m odhadu – \u0159ekn\u011bme v p\u011bta\u0161edes\u00e1ti, to znamen\u00e1 (pro usnadn\u011bn\u00ed po\u010d\u00edt\u00e1no od leto\u0161ka) n\u011bkdy kolem roku 2054.<\/p>\n
– V t\u00e9 dob\u011b budou moci jako u\u010ditelky je\u0161t\u011b ovliv\u0148ovat my\u0161len\u00ed, postoje, pocity \u2013 tedy \u017eivot (pro jednodu\u0161\u0161\u00ed po\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed) desetilet\u00fdch d\u011bt\u00ed (prakticky i star\u0161\u00edch).<\/p>\n
– Ty budou m\u00edt p\u0159ed sebou podle soudob\u00fdch statistik o do\u017eit\u00ed dal\u0161\u00edch zhruba 65 \u017eivota.<\/p>\n
– Tento rozporupln\u00fd sv\u011bt budou tedy ty d\u011bti – r\u00e1dy nerady – opou\u0161t\u011bt zaokrouhleno kolem roku 2120.<\/p>\n
Posledn\u00ed cifru jsem napsala na tabuli. Po tomto trivi\u00e1ln\u00edm po\u010detn\u00edm v\u00fdkonu se posluch\u00e1rnou obvykle rozprost\u0159elo mraziv\u00e9, a\u017e hmatateln\u00e9 ticho. Do n\u011bho padaly m\u00e9 ot\u00e1zky:<\/p>\n
– M\u016f\u017eete do t\u00e9 doby vysta\u010dit s t\u00edm, co se te\u010f u\u010d\u00edte?<\/p>\n
– V\u00edte, \u017ee nejm\u00e9n\u011b polovina z toho bude do deseti let p\u0159ekon\u00e1na, nebude platit?<\/p>\n
– M\u00e1te s d\u011btmi ve \u0161kole stav\u011bt na tak chatrn\u00fdch z\u00e1kladech?<\/p>\n
– Nebude sp\u00ed\u0161 va\u0161\u00edm \u00fakolem u\u010dit d\u011bti kriticky myslet?<\/p>\n
– A nem\u011bly byste, mil\u00e9 studentky, s t\u00edm kritick\u00fdm my\u0161len\u00edm za\u010d\u00edt neprodlen\u011b u sebe<\/p>\n
(pokud jste mu je\u0161t\u011b nenavykly)?<\/p>\n
– Dovedete si p\u0159edstavit sv\u011bt kolem onoho roku 2120?<\/p>\n
Kdy\u017e jsem ve druh\u00e9 t\u0159etin\u011b minul\u00e9ho stolet\u00ed u\u010dila na speci\u00e1ln\u00ed \u0161kole osm\u00e1ky vlivem vady \u0159e\u010di s pochrouman\u00fdm sebev\u011bdom\u00edm i vztahem ke \u0161kole, v\u0161emo\u017en\u011b jsem nal\u00e9hala:\u201e U\u010d se! V roce 2000 bude m\u00edt maturitu ka\u017ed\u00fd\u2026 (bo\u017ee, netu\u0161ila jsem, jak hlubokou pravdu budu m\u00edt a z jak\u00fdch d\u016fvod\u016f!). Vyu\u010d\u00ed\u0161 se dnes oprav\u00e1\u0159em televizor\u016f (v t\u011bch letech dost p\u0159ita\u017eliv\u00e1 p\u0159edstava), v\u00ed\u0161 ale, jak\u00e9 televizory budou v tom roce 2000?\u201c Realita m\u011b p\u0159ekonala! Kde\u017ee dnes oprav\u00e1\u0159i televizor\u016f jsou! Existuj\u00ed v\u016fbec?<\/p>\n
Jen slab\u00fd n\u00e1stin nep\u0159edstaviteln\u00fdch prom\u011bn sv\u011bta si m\u016f\u017eeme vytvo\u0159it ohl\u00e9dnut\u00edm zp\u011bt. Jefim Fi\u0161tejn v \u010dl\u00e1nku Po n\u00e1s utopie (Lidov\u00e9 noviny 7.4.2012) napsal: \u201eMezi lety 1880 a 1920 bylo vymy\u0161leno skoro v\u0161echno, co tvo\u0159\u00ed kostru soudob\u00e9 civilizace: letadlo, auto, rozhlas, Edisonova \u017e\u00e1rovka, ledni\u010dka, tramvaj, trolejbus, parn\u00ed a elektrick\u00e1 lokomotiva, parolo\u010f, kinematograf, tank, um\u011bl\u00e9 polymery, opakova\u010dka a kulomet, antibiotika, rentgen\u201c. Uv\u011bdomit si to v\u0161echno, to n\u00e1m trochu sraz\u00ed h\u0159eb\u00ednek. A sou\u010dasn\u011b vede k zamy\u0161len\u00ed nad budoucnost\u00ed. Budouc\u00edm pan\u00edm u\u010ditelk\u00e1m by mohlo pomoci, aby si s pot\u0159ebnou pokorou uv\u011bdomily b\u0159\u00edm\u011b odpov\u011bdnosti zvolen\u00fdm povol\u00e1n\u00edm na n\u011b kladen\u00e9. Aby na sv\u00e9m dlouholet\u00e9m pedagogick\u00e9m putov\u00e1n\u00ed nepo\u010d\u00edtaly v\u017edy jen s t\u011bmi dv\u011bma \u010dern\u00fdmi kravami jako onen prvn\u00ed z trojice cestuj\u00edc\u00edch z anekdoty na \u00favodn\u00ed str\u00e1nce kn\u00ed\u017eky Milana Mare\u0161e.<\/p>\n
V Olomouci 23.dubna 2012<\/p>\n
Al\u017eb\u011bta Peutelschmiedov\u00e1<\/p>\n
MARE\u0160, M. Slova, kter\u00e1 se hod\u00ed aneb Jak si pov\u00eddat o matematice, kybernetice a informatice.<\/p>\n
Praha: Academia, 2006. ISBN 80-200-1445-4.<\/p>\n
MARE\u0160, M. P\u0159\u00edb\u011bhy matematiky. Praha: Pistorius and Ol\u0161ansk\u00e1, s r.o.,2008.<\/p>\n
ISBN 978-80-87053-16-4.<\/p>\n
BARROW, J.D. P\u00ed na nebes\u00edch (O po\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed, my\u0161len\u00ed a byt\u00ed). Praha: Mlad\u00e1 Fronta, 2000.<\/p>\n
ISBN 80-204-0855-X.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Pat\u0159\u00edm ke generaci t\u011bch, kte\u0159\u00ed je\u0161t\u011b museli povinn\u011b maturovat z matematiky. Bylo to tehdy za dv\u011b a byla to jedin\u00e1 dvojka na m\u00e9m maturitn\u00edm vysv\u011bd\u010den\u00ed. Dosud m\u00e1m tak\u00e9 \u017eiv\u011b v pam\u011bti podzimn\u00edm sluncem proh\u0159\u00e1t\u00e9 \u00fater\u00fd (datum si pamatuji, ale ne\u0159eknu), kdy jsem dostala svou prvn\u00ed p\u011btku v \u017eivot\u011b. Byla z deskriptivn\u00ed geometrie, \u0159ez kv\u00e1drem. Don\u00e1tora […]<\/p>\n","protected":false},"author":3483,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[],"class_list":["post-93","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezarazene"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/93","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3483"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=93"}],"version-history":[{"count":5,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/93\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":103,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/93\/revisions\/103"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=93"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=93"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=93"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}