{"id":865,"date":"2020-05-18T15:23:57","date_gmt":"2020-05-18T13:23:57","guid":{"rendered":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/?p=865"},"modified":"2020-05-18T15:23:57","modified_gmt":"2020-05-18T13:23:57","slug":"toz-do-cteni","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/2020\/05\/18\/toz-do-cteni\/","title":{"rendered":"To\u017e, do \u010dten\u00ed!"},"content":{"rendered":"

         Co pot\u0159ebujete<\/em>? obr\u00e1til se na m\u011b zhurta v pust\u00e9m, pr\u00e1v\u011b otev\u0159en\u00e9m knihkupectv\u00ed mu\u017e, kter\u00e9ho bych tedy st\u011b\u017e\u00ed nazvala knihkupcem. Nemohl mi zkazit n\u00e1ladu. P\u0159i\u0161la jsem si vyzvednout zamluven\u00fd v\u00fdtisk knihy, kterou jsem si nesta\u010dila opat\u0159it \u201ep\u0159ed koronou\u201c. Nesta\u010dila, ani nemohla, ten titul byl toti\u017e rozebran\u00fd, \u010dekala jsem na dotisk.<\/p>\n

         To bude mela! Kdo \u017ee to vydal? P\u0159elo\u017eil? Napsal k tomu doslov \u010di p\u0159edmluvu? O vyd\u00e1n\u00ed knihy o st\u00e1tu, kter\u00fd selhal? zklamal? se tu mluv\u00ed dlouh\u00e1 l\u00e9ta. V\u00edm o vydavatel\u00edch, kte\u0159\u00ed se chystali\u2026., ale pak si to rozmysleli\u2026<\/em>p\u00ed\u0161e na p\u0159edn\u00ed z\u00e1lo\u017ece publikace \u010ceskoslovensko: St\u00e1t, kter\u00fd zklamal <\/em>s datac\u00ed 15.ledna 2020 Petr Pithart.<\/em> Pat\u0159\u00edm k t\u011bm, kdo \u010dtou knihy tak\u0159\u00edkaj\u00edc \u201eod a do zet\u201c. Tady nav\u00edc zji\u0161\u0165uji, \u017ee u\u017e samotn\u00e9 p\u0159edmluvy (je jich v\u00edc), doslov a texty na z\u00e1lo\u017ek\u00e1ch dokl\u00e1daj\u00ed komplikovan\u00fd, v mnoh\u00e9m pou\u010dn\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh <\/em>vzniku t\u00e9to knihy. P\u0159\u00edb\u011bhy <\/em>jsou v na\u0161\u00ed spole\u010dnosti aktu\u00e1ln\u011b siln\u011b \u201ein\u201c, o pou\u010den\u00ed v\u011bt\u0161inou nikdo moc nestoj\u00ed, a kdy\u017e u\u017e \u2013 stejn\u011b jich nedb\u00e1. Ale ne\u0161\u0165! Pokusme se knihu Mary Heimannov\u00e9 \u2013 \u010ceskoslovensko: St\u00e1t, kter\u00fd zklamal <\/em>vz\u00edt jako p\u0159\u00edsp\u011bvek do diskuse o v\u00fduce d\u011bjepisu na \u010desk\u00fdch \u0161kol\u00e1ch. Sama jsem se j\u00ed p\u0159ed \u010dasem aktivn\u011b \u00fa\u010dastnila, v\u00edm, co (z)m\u016f\u017eete, pokud svou p\u016fsobnost ohrani\u010d\u00edte jen tou jednou dv\u011bma hodinami d\u011bjepisu t\u00fddn\u011b.<\/p>\n

         Nejprve z p\u0159ebalu kr\u00e1tce o autorce. Mary Heimannov\u00e1 je v sou\u010dasnosti profesorkou modern\u00edch d\u011bjin na Univerzit\u011b v Cardiffu ve Walesu a \u010dlenka kr\u00e1lovsk\u00e9 historick\u00e9 spole\u010dnosti. Studovala Vassar College v New Yorku a na Univerzit\u011b v Oxfordu, kde z\u00edskala v roce 1993 doktor\u00e1t\u2026.Je \u010dast\u00fdm n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edkem \u010cesk\u00e9 republiky, kterou pova\u017euje za sv\u016fj druh\u00fd domov.<\/em><\/p>\n

         Slovo \u00favodem <\/em>ke knize \u010ceskoslovensko: St\u00e1t, kter\u00fd zklamal<\/em> napsal s vro\u010den\u00edm (data p\u0159\u00edb\u011bhu<\/em> vzniku \u010desk\u00e9ho p\u0159ekladu jsou d\u016fle\u017eit\u00e1) 1.z\u00e1\u0159\u00ed 2019 Jan Urban<\/em> (nar.1951), \u010desk\u00fd novin\u00e1\u0159, disident komunistick\u00e9ho re\u017eimu, signat\u00e1\u0159 Charty 77 a spoluzakladatel Ob\u010dansk\u00e9ho f\u00f3ra v listopadu 1989. Zkratkovit\u011b vyj\u00edm\u00e1m: Kniha Mary Heimannov\u00e9, kter\u00e1 se dost\u00e1v\u00e1 \u010desk\u00e9mu \u010dten\u00e1\u0159i do ruky, je na historickou pr\u00e1ci nezvykle v\u00e1\u0161niv\u00e1, ne\u00faprosn\u00e1 a tvrd\u00e1\u2026.Historie by nem\u011bla b\u00fdt propagandou\u2026 nem\u011bla by zaml\u010dovat nebo omlouvat\u2026. Mary Heimannov\u00e1 se k \u010deskoslovensk\u00fdm d\u011bjin\u00e1m dostala ve snaze naj\u00edt p\u0159i p\u0159edn\u00e1\u0161en\u00ed britsk\u00fdm, kanadsk\u00fdm a americk\u00fdm student\u016fm historie jinou perspektivu \u201evelk\u00fdch d\u011bjin\u201c vztah\u016f mezi modern\u00edmi velmocemi\u2026.P\u0159\u00edpad ne\u010dekan\u00e9ho vzniku , konflikt\u016f a opakovan\u00fdch selh\u00e1n\u00ed projektu nazvan\u00e9ho \u010ceskoslovensko ji pak doslova uchv\u00e1til. Nau\u010dila se \u010desky, dokonce s \u00factyhodn\u011b p\u0159esnou v\u00fdslovnost\u00ed, a pokusila se vlastn\u011b o nemo\u017en\u00e9 \u2013 napsat celkovou revizi \u010deskoslovensk\u00fdch d\u011bjin\u2026Pokusila se zbavit d\u011bjiny \u010ceskoslovenska m\u00fdt\u016f a postavila je proto p\u0159edev\u0161\u00edm na narativu n\u00e1rodn\u00edch men\u0161in a jejich vztahu k um\u011bl\u00e9 \u201e\u010deskoslovensk\u00e9\u201c v\u011bt\u0161in\u011b\u2026Jde o netradi\u010dn\u00ed pohled, vymykaj\u00edc\u00ed se zaveden\u00e9mu pragocentristick\u00e9mu \u201e\u010desk\u00e9mu\u201c vn\u00edm\u00e1n\u00ed minulosti\u2026..Kniha Mary Heimannov\u00e9 je tak chv\u00e1lyhodn\u00fdm vstupem do diskuse, kter\u00e1 vlastn\u011b ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b je\u0161t\u011b neza\u010dala. A to je jej\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00ed z\u00e1sluha\u2026.. Posl\u00e1n\u00ed t\u00e9to knihy je ve snaze pochopit \u010dlov\u011bka \u2013 a tak bychom ji i m\u011bli \u010d\u00edst. <\/em><\/p>\n

         O nezbytnosti vyd\u00e1n\u00ed \u010desk\u00e9ho p\u0159ekladu uveden\u00e9 publikace mluvil Petr Pithart<\/em> ji\u017e v roce 2013 <\/em>v Sen\u00e1tu Parlamentu \u010cR na konferenci Zrozen\u00ed n\u00e1rod\u016f <\/em>v r\u00e1mci 23.ro\u010dn\u00edku Festivalu spisovatel\u016f: Ta kniha prost\u011b mus\u00ed vyj\u00edt a d\u0159\u00edve \u010di pozd\u011bji ur\u010dit\u011b vyjde. K probl\u00e9m\u016fm vzniku \u010ceskoslovenska jako st\u00e1tu nejen \u010cech\u016f (st\u00e1tu proponovan\u00e9ho p\u016fvodn\u011b jako \u0160v\u00fdcarsko), k jeho prom\u011bn\u00e1m, jeho \u201escvrk\u00e1v\u00e1n\u00ed\u201c , se budeme znovu a znovu vracet\u2026..u\u017e n\u011bkter\u00e9 v\u011bci nenaprav\u00edme, ale m\u016f\u017eeme zp\u0159esnit sv\u00e9 p\u0159edstavy o tom, jac\u00ed jsme byli a jac\u00ed bychom b\u00fdt m\u011bli v dne\u0161n\u00ed Evrop\u011b. Budeme se po\u0159\u00e1d muset pot\u00fdkat s m\u00fdty, s pov\u011brami. N\u011bkter\u00e9 jsou nevyko\u0159eniteln\u00e9. V\u011b\u0159\u00edm, \u017ee Va\u0161e kniha p\u0159isp\u011bje pro\u010di\u0161t\u011bn\u00ed ovzdu\u0161\u00ed v t\u00e9to zemi. Ale bude to bolet.<\/em> <\/strong><\/p>\n

          Mo\u017en\u00e1 ne p\u0159\u00edmo bolet, ale dok\u00e1\u017ee mnoh\u00e9 dost p\u0159ekvapit, kup\u0159\u00edkladu pohledem na ud\u00e1losti, kter\u00e9 obecn\u011b vn\u00edm\u00e1me jako nezpochybniteln\u011b dan\u00e9. Sta\u010d\u00ed zalistovat v knize Mary Heimannov\u00e9 a za\u010d\u00edst se do 4.kapitoly Poku\u0161en\u00ed fa\u0161ismu: Druh\u00e1 \u010cesko-Slovensk\u00e1 republika, kter\u00e1 trvala od 6.\u0159\u00edjna 1938 do 13.b\u0159ezna 1939, se v historick\u00fdch publikac\u00edch obvykle odb\u00fdv\u00e1 jen jednou nebo dv\u011bma v\u011btami. ..   Druh\u00e1 republika sice trvala jen \u0161est m\u011bs\u00edc\u016f, av\u0161ak p\u0159esto by nem\u011bla b\u00fdt odkazov\u00e1na do mez\u00ed pouh\u00e9 pozn\u00e1mky pod \u010darou a ani by nem\u011bla b\u00fdt ch\u00e1p\u00e1na prost\u011b jako dou\u0161ka k mnichovsk\u00e9 krizi \u010di p\u0159edehra ke druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce. Bylo to z\u00e1sadn\u011b rozhoduj\u00edc\u00ed obdob\u00ed pro p\u0159em\u011bnu \u010ceskoslovenska z nedokonale demokratick\u00e9ho v otev\u0159en\u011b autorit\u00e1\u0159sk\u00fd st\u00e1t, v n\u011bm\u017e se vl\u00e1dlo pomoc\u00ed dekret\u016f, podn\u011bcoval se rasismus, politi\u010dt\u00ed odp\u016frci byli neutralizov\u00e1ni, v\u00fdsledky voleb fal\u0161ov\u00e1ny, doch\u00e1zelo ke z\u0159izov\u00e1n\u00ed pracovn\u00edch t\u00e1bor\u016f a pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed \u017did\u016f a Cik\u00e1n\u016f, to v\u0161e d\u0159\u00edve, ne\u017e vinu za to bylo mo\u017en\u00e9 v\u011brohodn\u011b sv\u00e9st na nacistick\u00e9 N\u011bmecko. <\/em>U\u017eit\u00ed ozna\u010den\u00ed Cik\u00e1ni <\/em>autorka detailn\u011b osv\u011btluje v \u00favodu. U\u017e n\u011bjak\u00fd \u010das se tu a tam v na\u0161ich m\u00e9di\u00edch objevuj\u00ed z\u00e1blesky n\u00e1znak\u016f o postoj\u00edch a projevech zejm\u00e9na profesn\u00edch skupin v dob\u011b tzv. Druh\u00e9 republiky. Jan Urban<\/em> ve zmi\u0148ovan\u00e9m Slovu \u00favodem <\/em>cituje Mary Heimannovou : <\/em>\u201e Historie tohoto st\u00e1tu je podobn\u011b jako cel\u00e9 20.stolet\u00ed v\u00fdrazn\u011b poka\u017een\u00e9 v\u011b\u010dn\u00fdm probl\u00e9mem nelidsk\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed \u010dlov\u011bka k \u010dlov\u011bku, jen\u017ee v neb\u00fdval\u00e9m rozsahu a za hromadn\u00e9 spolu\u00fa\u010dasti prost\u00fdch lid\u00ed, a nejen \u00fazce omezen\u00e9 politick\u00e9 elity. Bylo rozdm\u00fdch\u00e1van\u00e9 nacionalismem, kter\u00fd byl dostate\u010dn\u011b opojn\u00fd a \u00fato\u010dn\u00fd, aby p\u0159il\u00e1kal dokonce i apolitick\u00e9 osoby, kter\u00e9 byly natolik tv\u00e1rn\u00e9, \u017ee se p\u0159izp\u016fsobily ka\u017ed\u00e9 ideologii, a\u0165 u\u017e komunistick\u00e9, socialistick\u00e9 nebo fa\u0161istick\u00e9, kter\u00e1 pr\u00e1v\u011b p\u0159i\u0161la do m\u00f3dy.\u201c<\/em><\/p>\n

         P\u0159\u00edb\u011bh vzniku knihy \u010ceskoslovensko: St\u00e1t, kter\u00fd zklamal <\/em>a peripetie jej\u00edho \u010desk\u00e9ho p\u0159ekladu zaznamen\u00e1v\u00e1 rozs\u00e1hl\u00fd \u00davod autorky k \u010desk\u00e9mu vyd\u00e1n\u00ed.<\/em> V\u0161e za\u010d\u00edn\u00e1 t\u00e9m\u011b\u0159 symbolicky : Dne 28.\u0159\u00edjna 2009 vy\u0161lo v nakladatelstv\u00ed Yale University Press prvn\u00ed anglick\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed knihy Czechoslovakia: The State That Failed. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed ji ve\u0159ejn\u011b odsoudil \u010desk\u00fd gener\u00e1ln\u00ed konzul z Los Angeles, kter\u00fd prohl\u00e1sil, \u017ee ji jen \u201epouh\u00fd kr\u016f\u010dek\u201c d\u011bl\u00ed od \u201ezlo\u010dinu proti lidskosti\u201c. Z\u00e1rove\u0148 ji snad a\u017e p\u0159ehnan\u011b uv\u00edtaly Liter\u00e1rn\u00ed noviny, ov\u0161em s varov\u00e1n\u00edm, \u017ee nastavuje \u201e\u0161okuj\u00edc\u00ed zrcadlo\u201c\u2026. T\u00fdden\u00edk Respekt otiskl na sv\u00e9 elegantn\u00ed p\u0159edn\u00ed stran\u011b zpr\u00e1vu: Histori\u010dka z USA provokuje \u010cechy\u2026..Times Literary Supplement knihu uv\u00edtal jako \u201eskute\u010dn\u00e9 d\u011bjiny nejen \u010cech\u016f a Slov\u00e1k\u016f\u201c, kter\u00e9 \u010dten\u00e1\u0159\u016fm p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed, \u017ee \u201etato zanikl\u00e1 zem\u011b b\u00fdvala domovem N\u011bmc\u016f, Ma\u010far\u016f, Rus\u00edn\u016f, Pol\u00e1k\u016f, Rom\u016f, \u017did\u016f, luter\u00e1n\u016f, uniat\u016f i \u0159\u00edmsk\u00fdch katol\u00edk\u016f a ateist\u016f\u201c\u2026..Samoz\u0159ejm\u011b nep\u0159ekvapuje, \u017ee lid\u00e9, kte\u0159\u00ed vyrostli v b\u00fdval\u00e9m \u010ceskoslovensku, na knihu reaguj\u00ed velice d\u016frazn\u011b \u2013 bu\u010fto ji miluj\u00ed, anebo nen\u00e1vid\u00ed. N\u011bkter\u00fdm sta\u010d\u00ed u\u017e samotn\u00fd n\u00e1zev. \u010cesk\u00fd filozof Erazim Koh\u00e1k ji pot\u00e9, co up\u0159\u00edmn\u011b p\u0159iznal, \u017ee ji ne\u010detl, napadl v rozs\u00e1hl\u00e9m \u010dl\u00e1nku uve\u0159ejn\u011bn\u00e9m v Liter\u00e1rn\u00edch novin\u00e1ch\u2026.Madeleine Albrightov\u00e1\u2026..mi prozradila, \u017ee ji jej\u00ed poradce varoval, aby knihu ne\u010detla, \u201epon\u011bvad\u017e by se j\u00ed nel\u00edbila\u201c. \u2026. <\/em><\/p>\n

         N\u00e1sledovaly e-maily a telefon\u00e1ty \u017eurnalist\u016f\u2026.N\u011bkte\u0159\u00ed pisatel\u00e9 byli ura\u017een\u00ed \u010di rozhn\u011bvan\u00ed, rozdr\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed t\u00edm, co pova\u017eovali za \u00fatoky na svou n\u00e1rodn\u00ed identitu\u2026..n\u00e1sledovala dal\u0161\u00ed p\u0159ekvapen\u00ed \u2013 v\u010detn\u011b pozv\u00e1n\u00ed k \u00fa\u010dasti v debat\u011b s b\u00fdval\u00fdm p\u0159edsedou \u010desk\u00e9 vl\u00e1dy Petrem Pithartem, kter\u00e1 se roku 2013 v Sen\u00e1tu konala jako sou\u010d\u00e1st Festivalu spisovatel\u016f Praha\u2026. A na diskusn\u00ed ve\u010der o knize se \u010dleny Prague Business Clubu roku 2019.<\/em><\/p>\n

            Petr Pithart<\/em> k onomu pozv\u00e1n\u00ed na z\u00e1lo\u017ece knihy dod\u00e1v\u00e1: V\u011bd\u011bli jsem, \u017ee reakce na vyd\u00e1n\u00ed budou nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed, tak\u00e9 bou\u0159liv\u00e9 a zatracuj\u00edc\u00ed autorku i vydavatele.To se ale mus\u00ed vydr\u017eet. Proto\u017ee Masaryk, Bene\u0161 a \u0160tef\u00e1nik zakl\u00e1dali \u010ceskoslovensko nejen pro \u010cechy, Moravany a Slezany, ale tak\u00e9 pro dal\u0161\u00ed n\u00e1rody a n\u00e1rodnostn\u00ed men\u0161iny. Jak to dnes vypad\u00e1, neud\u011blali jsme s nimi dobrou zku\u0161enost. Anebo neud\u011blali dobrou zku\u0161enost oni s n\u00e1mi? Oba tyto pohledy je t\u0159eba zahrnout. O to se autorka pokusila. Vyvol\u00e1 diskusi, kterou v dob\u011b znovu nastupuj\u00edc\u00edho nacionalismu (nejen u n\u00e1s!) nal\u00e9hav\u011b pot\u0159ebujeme\u2026..Pravda n\u00e1s osvobod\u00ed, jak u\u017e d\u00e1vno stoj\u00ed ps\u00e1no. Pravda, kter\u00e1 je, a ne \u017ee dnes u\u017e nen\u00ed, proto\u017ee ka\u017ed\u00fd m\u00e1 pravdu svoji. Nebudeme se j\u00ed b\u00e1t. Budeme o n\u00ed v\u00e9st dialog i s inspirac\u00ed t\u00e9to knihy.<\/em><\/p>\n

            Zva\u017eovan\u00fd dialog v\u0161ak m\u011bl \u010delit  \u0159ad\u011b protivenstv\u00ed, \u010dasto z\u00e1kulisn\u00edch. P\u0159\u00edklad z pera Mary Heimannov\u00e9: Mimo kontroverzi, kter\u00e1 prob\u00edhala na ve\u0159ejnosti p\u0159ed o\u010dima v\u0161ech, se v z\u00e1kulis\u00ed odehr\u00e1valy i jin\u00e9 v\u011bci. U\u017e to samo o sob\u011b pro mne bylo pou\u010den\u00edm. V\u011bd\u011bla jsem sice, \u017ee \u017eurnalist\u00e9 a kritici dok\u00e1\u017eou nafouknout v\u00fdznam n\u011bjak\u00e9 knihy nebo ji poh\u0159b\u00edt, av\u0161ak do t\u00e9 doby jsem si nikdy neuv\u011bdomila, \u017ee akademi\u010dt\u00ed vydavatel\u00e9 ve svobodn\u00e9 zemi mohou zaj\u00edt a\u017e tak daleko, \u017ee jsou-li vystaveni politick\u00e9mu n\u00e1tlaku, nedodr\u017e\u00ed pr\u00e1vn\u011b z\u00e1vazn\u00e9 smlouvy \u2013 a t\u00edm vlastn\u011b sami sebe cenzuruj\u00ed. George Orwell ve sv\u00e9m m\u00e1lo zn\u00e1m\u00e9m eseji \u201eSvoboda tisku\u201c vyl\u00ed\u010dil, jak \u201elze uml\u010det nev\u00edtan\u00e9 my\u0161lenky a udr\u017eet pod pokli\u010dkou nehod\u00edc\u00ed se skute\u010dnosti,ani\u017e je nutn\u00e9 uchylovat se k ofici\u00e1ln\u00edmu z\u00e1kazu\u201c.<\/em> Tady p\u0159ipoj\u00edm opis 10. pozn\u00e1mky z pozn\u00e1mkov\u00e9ho apar\u00e1tu knihy \u010ceskoslovensko: St\u00e1t, kter\u00fd zklamal: <\/strong>George Orwell, \u201eThe Freedom of Press\u201c byl objeven v roce 1972 a dnes se n\u011bkdy otiskuje jako p\u0159edmluva k Farm\u011b zv\u00ed\u0159at. Viz Bernard Crick, \u201eHow the Essay came to be Written\u201c, v The Times Literary Supplement, 15.z\u00e1\u0159\u00ed 1972.<\/em> Autorka dod\u00e1v\u00e1 \u201e\u2026lze snadno naj\u00edt na ..\u201c<\/em> J\u00e1 jsem inkriminovan\u00fd text nenalezla v jedn\u00e9 ze sv\u00fdch nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00edch knih \u2013 <\/strong>Uvnit\u0159 velryby a jin\u00e9 eseje. <\/em>Po t\u011bchto bohu\u017eel m\u00e9n\u011b zn\u00e1m\u00fdch Orwellov\u00fdch textech sah\u00e1m v\u017edy, kdy\u017e mi nen\u00ed zrovna do skoku, navzdory tomu, \u017ee to nen\u00ed \u010detba nijak \u00fat\u011b\u0161n\u00e1, \u017e\u00e1dn\u00fd \u017eivotabudi\u010d. Ale v\u0159ele ji doporu\u010duji, v\u010detn\u011b eseje Zakazov\u00e1n\u00ed literatury.<\/em><\/p>\n

            V zevrubn\u00e9m \u00davodu autorky k \u010desk\u00e9mu vyd\u00e1n\u00ed <\/em>se dost\u00e1v\u00e1m v p\u0159\u00edb\u011bhu<\/em> jej\u00ed knihy k peripeti\u00edm \u010desk\u00e9ho p\u0159ekladu. Zm\u00edn\u011bn\u00e9 pot\u00ed\u017ee, jak\u00e9 m\u011bl Orwell s vyd\u00e1n\u00edm Farmy zv\u00ed\u0159at, v roce 1945, to znamen\u00e1 v dob\u011b, kdy nebyla v\u00edt\u00e1na \u017e\u00e1dn\u00e1 kritika v\u00e1le\u010dn\u00e9ho spojence Stalina, byly p\u0159esn\u011b takov\u00e9, na jak\u00e9 nar\u00e1\u017e\u00edm od roku 2009, kdy\u017e se sna\u017e\u00edm prosadit \u010desk\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed knihy \u010ceskoslovensko: St\u00e1t, kter\u00fd zklamal. Obr\u00e1tilo se na mne nejm\u00e9n\u011b dvan\u00e1ct \u010desk\u00fdch nakladatelstv\u00ed a v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch letech jsem postupn\u011b se \u0161esti z nich podepsala platnou vydavatelskou smlouvu. Av\u0161ak jeden \u010desk\u00fd nakladatel po druh\u00e9m pot\u00e9, co rychle podepsal smlouvu \u2013 a n\u011bkolika p\u0159\u00edpadech dal pr\u00e1ci p\u0159ekl\u00e1dat a dokonce vyplatil z\u00e1lohu -, jakmile byl varov\u00e1n, upustil od chystan\u00e9ho vyd\u00e1n\u00ed knihy, jako by to byl n\u011bjak\u00fd hork\u00fd brambor. Jednou jsem stejn\u011b jako Orwell na vlastn\u00ed o\u010di vid\u011bla dopis, kter\u00fd od vyd\u00e1n\u00ed odstra\u0161il zn\u00e1m\u00e9 univerzitn\u00ed nakladatelstv\u00ed a z\u00e1rove\u0148 ponechal v\u00fdhradn\u011b na n\u011bm, aby se omluvilo nebo alespo\u0148 pokusilo o omluvu. Nakladatelstv\u00ed Yale University Press mi potvrdilo, \u017ee takov\u00e9 nedodr\u017een\u00ed nakladatelsk\u00e9 smlouvy je nez\u00e1konn\u00e9. Rovn\u011b\u017e mi nab\u00eddlo, \u017ee mi pom\u016f\u017ee p\u0159i soudn\u00edm \u0159e\u0161en\u00ed z\u00e1le\u017eitost\u00ed.<\/em> Vt\u00edraj\u00ed se neodbytn\u00e9 my\u0161lenky. \u017de by cenzura ? K\u00fdm byl \u010desk\u00fd nakladatel varov\u00e1n? Na \u010d\u00ed n\u00e1tlak? Kam se to vrac\u00edme?<\/p>\n

          Mary Heimannov\u00e1 dozn\u00e1v\u00e1, \u017ee necht\u011bla podstupovat dal\u0161\u00ed nep\u0159\u00edjemnosti n\u011bjak\u00fdch soudn\u00edch jedn\u00e1n\u00ed. Rad\u011bji se rozhodla zaslat nakladateli osobn\u00ed dopis. Jm\u00e9no nakladatele nesd\u011bluje, jeho p\u0159\u00edpadnou reakci nekomentuje. Na pozv\u00e1n\u00ed Milana Pila\u0159e <\/em>vystupuje v roce 2015 na Letn\u00ed \u017eurnalistick\u00e9 \u0161kole <\/em>po\u0159\u00e1dan\u00e9 ka\u017edoro\u010dn\u011b v Havl\u00ed\u010dkov\u011b Brod\u011b. Jak p\u0159\u00edzna\u010dn\u00e9! Novin\u00e1\u0159sk\u00e1 setk\u00e1n\u00ed – mlad\u00fdch! -ve m\u011bst\u011b spojen\u00e9m se jm\u00e9nem Karla Havl\u00ed\u010dka Borovsk\u00e9ho. S gustem opisuji z Wikipedie: \u201eLetn\u00ed \u017eurnalistick\u00e1 \u0161kola Karla Havl\u00ed\u010dka Borovsk\u00e9ho (d\u00e1le jen L\u017d\u0160) je t\u00fddenn\u00ed kurz pro studenty st\u0159edn\u00edch a vysok\u00fdch \u0161kol z Evropy. Hlavn\u00edmi t\u00e9maty L\u017d\u0160 jsou m\u00e9dia, politika, kultura a historie st\u0159edn\u00ed Evropy, dopl\u0148uj\u00ed je dal\u0161\u00ed vybran\u00e1 t\u00e9mata z oblasti \u017eurnalistiky a etiky, \u00fa\u010dastn\u00edci se tak\u00e9 sezn\u00e1m\u00ed s prac\u00ed novin\u00e1\u0159e a fungov\u00e1n\u00edm m\u00e9di\u00ed.\u00da\u010dastn\u00edci proch\u00e1zej\u00ed z\u00e1kladn\u00ed teoretickou pr\u016fpravou, v\u011bt\u0161inu \u010dasu ale tr\u00e1v\u00ed p\u0159\u00edmo v ter\u00e9nu, p\u0159i tvorb\u011b vlastn\u00edch zpr\u00e1v a report\u00e1\u017e\u00ed. Sedmidenn\u00ed program dopl\u0148uj\u00ed besedy a setk\u00e1n\u00ed s p\u0159edn\u00edmi osobnostmi politick\u00e9ho, kulturn\u00edho, medi\u00e1ln\u00edho a spole\u010densk\u00e9ho \u017eivota z \u010cesk\u00e9 republiky a zem\u00ed st\u0159edn\u00ed Evropy\u201c.<\/em> Jednou z t\u011bch osobnost\u00ed byla tedy v roce 2015 Mary Heimannov\u00e1, <\/em>kter\u00e1 o tom p\u00ed\u0161e:. Studenti \u017eurnalistiky vyslechli m\u00e9 vystoupen\u00ed s pochopen\u00edm a Milan Pila\u0159 si pot\u00e9 vzal z\u00e1le\u017eitost \u010desk\u00e9ho vyd\u00e1n\u00ed knihy za v\u011bc sv\u00e9 osobn\u00ed cti. Pr\u00e1v\u011b d\u00edky jeho vytrvalosti se poda\u0159ilo naj\u00edt skv\u011bl\u00e9ho nov\u00e9ho p\u0159ekladatele a nakladatele \u2026..Za mor\u00e1ln\u00ed i finan\u010dn\u00ed podporu rovn\u011b\u017e vd\u011b\u010d\u00edm Cardiffsk\u00e9 univerzit\u011b, sv\u00e9mu sou\u010dasn\u00e9mu zam\u011bstnavateli.<\/em> T\u00edm perfektn\u00edm p\u0159ekladatelem je Zden\u011bk Hron, <\/em> uzn\u00e1n\u00ed se od autorky dostalo nakladatelstv\u00ed Petrkov<\/em> (je\u0161t\u011b o n\u011bm bude \u0159e\u010d).<\/p>\n

         Ned\u00e1 mi, abych se nezeptala: kolik u\u010ditel\u016f \u00ed o t\u00e9to a podobn\u00fdch aktivit\u00e1ch v\u00ed, kolik u\u010ditel\u016f m\u00e1 sv\u00e9 \u017e\u00e1ky a studenty k tomu, aby se o n\u011bco podobn\u00e9ho zaj\u00edmali? T\u0159eba ne vlastn\u00ed \u00fa\u010dast\u00ed, ale jsou p\u0159ece i jin\u00e9 mo\u017enosti, hlavn\u00ed je probudit z\u00e1jem, motivovat, uk\u00e1zat, co zaj\u00edmav\u00e9ho se d\u011bje, mo\u017en\u00e1 vyd\u00e1v\u00e1te \u0161koln\u00ed \u010dasopis (s jedn\u00edm takov\u00fdm na Z\u0160 m\u00e1m zku\u0161enost), v\u0161\u00edm\u00e1t si s \u017e\u00e1ky, jak jsou jejich obl\u00edben\u00e9 knihy p\u0159elo\u017eeny, mo\u017en\u00e1 napl\u00e1novat \u0161koln\u00ed v\u00fdlet, pro\u010d ne do Havl\u00ed\u010dkova Brodu ?. jednodu\u0161e v\u011bd\u011bt a cht\u00edt zn\u00e1t! V \u0159\u00edjnu 2009 jsem byla v Havl\u00ed\u010dkov\u011b Brod\u011b \u00fa\u010dastnic\u00ed 19. ro\u010dn\u00edku Podzimn\u00edho kni\u017en\u00edho veletrhu. Doporu\u010duji! Budete se doslova brodit knihami, ale hlavn\u011b \u2013 setk\u00e1te se osobn\u011b s majiteli \u010di z\u00e1stupci mnoha knihkupectv\u00ed, nebudete v\u011bd\u011bt, kam zaj\u00edt d\u0159\u00edv vzhledem k bohat\u00e9mu doprovodn\u00e9mu programu. Tehdy jsem tam vyslechla p\u0159edn\u00e1\u0161ku pana profesora Martina Hilsk\u00e9ho, setkala se s Ludv\u00edkem Vacul\u00edkem\u2026m\u00e1m pokra\u010dovat? Ano, na k\u00e1vu jsem si za\u0161la do knihkupectv\u00ed na n\u00e1m\u011bst\u00ed, m\u00e1 \u00fazkou spojitost s nakladatelstv\u00edm Petrkov<\/em>. <\/strong>Petrkov je ves pobl\u00ed\u017e Havl\u00ed\u010dkova Brodu, kde \u017eil b\u00e1sn\u00edk a grafik Bohuslav Reynek se svou francouzskou man\u017eelkou b\u00e1sn\u00ed\u0159kou Suzanne Renaud a dv\u011bma syny.V m\u00edst\u011b m\u00e1 vzniknout pam\u00e1tn\u00edk k jejich uct\u011bn\u00ed. <\/strong>Leto\u0161n\u00ed jubilejn\u00ed 30. Podzimn\u00ed kni\u017en\u00ed veletrh by se m\u011bl konat ve dnech 23. \u2013 24.\u0159\u00edjna, sv\u00fdm mottem Zem\u011b \u00fasm\u011bv\u016f <\/em>by odkazoval k humoristick\u00e9 literatu\u0159e, k radosti. \u010ceho v\u00edc je n\u00e1m t\u0159eba? Pokud zdrav\u00ed a okolnosti dovol\u00ed, r\u00e1da bych toho op\u011bt byla \u00fa\u010dastna. Tentokr\u00e1t nepodlehnu liter\u00e1rn\u00edmu v\u00e1ben\u00ed a neubytuji se v hotelu Brixen, <\/em>od prostor veletrhu dost vzd\u00e1len\u00e9ho. A zase: mluv\u00edte (te\u010f se sp\u00ed\u0161 komunikuje)<\/em> ve t\u0159\u00edd\u00e1ch o kni\u017en\u00edch festivalech a veletrz\u00edch, , \u00fa\u010dastn\u00edte se jich kup\u0159\u00edkladu virtu\u00e1ln\u011b, sledujete ud\u011blov\u00e1n\u00ed liter\u00e1rn\u00edch cen atd. atd\u2026,ale p\u0159edev\u0161\u00edm, mil\u00ed kolegov\u00e9, jste autenti\u010dt\u00ed, sami zap\u00e1leni pro v\u011bc, jste pro ty mlad\u0161\u00ed d\u016fv\u011bryhodn\u00ed? St\u00e1v\u00e1te se pro n\u011b pot\u0159ebn\u00fdmi a d\u016fle\u017eit\u00fdmi maveny, <\/em>jak o tom p\u00ed\u0161e Malcolm Gladwell <\/em>v knize Bod zlomu \u2013 O mal\u00fdch p\u0159\u00ed\u010din\u00e1ch s velk\u00fdmi n\u00e1sledky: B\u00fdt mavenem znamen\u00e1 b\u00fdt u\u010ditelem\u2026.Maveni jsou vlastn\u011b informa\u010dn\u00ed makl\u00e9\u0159i, kte\u0159\u00ed sm\u011b\u0148uj\u00ed a rozd\u00e1vaj\u00ed to, co v\u011bd\u00ed.<\/em><\/p>\n

         Mary Heimannov\u00e9<\/em> nechyb\u00ed empatie pro ty rozho\u0159\u010den\u011bj\u0161\u00ed: Nen\u00ed obt\u00ed\u017en\u00e9 pochopit, pro\u010d kniha, kter\u00e1 tak ost\u0159e kriticky poukazuje na nebezpe\u010d\u00ed a hrozby skryt\u00e9 v nacionalismu, v tomto p\u0159\u00edpad\u011b p\u0159edev\u0161\u00edm \u010desk\u00e9m a slovensk\u00e9m, vyvol\u00e1v\u00e1 ur\u010dit\u00e9 ura\u017een\u00e9, rozzloben\u00e9 a znechucen\u00e9 reakce. M\u00e9 pohnutky v\u0161ak nebyly proti\u010desky ani protislovensky zaujat\u00e9 a kniha rovn\u011b\u017e nebyla diktov\u00e1na zatrpklost\u00ed \u010di \u017elu\u010dovitost\u00ed. Sna\u017eila jsem se vyv\u00e1\u017eit vz\u00e1jemn\u011b si odporuj\u00edc\u00ed tvrzen\u00ed v\u0161ech n\u00e1rod\u016f \u2013 \u010cech\u016f, Slov\u00e1k\u016f, N\u011bmc\u016f, Ma\u010far\u016f, Pol\u00e1k\u016f, Rus\u00edn\u016f, \u017did\u016f a Rom\u016f -, kter\u00e9 kdysi ob\u00fdvaly st\u00e1t naz\u00fdvan\u00fd \u010ceskoslovenskem. P\u0159i upozor\u0148ov\u00e1n\u00ed na temn\u011bj\u0161\u00ed str\u00e1nky nacionalismu mi ne\u0161lo o to, abych je ozna\u010dila za lep\u0161\u00ed \u010di hor\u0161\u00ed ne\u017e ostatn\u00ed st\u00e1ty, a t\u00edm m\u00e9n\u011b abych zdiskreditovala \u010cechy \u2013 m\u00e1m p\u0159ece mezi nimi \u010detn\u00e9 p\u0159\u00e1tele a jsem s nimi s\u0148atkem a rodinou sp\u0159\u00edzn\u011bna. Sp\u00ed\u0161e jsem cht\u011bla b\u011b\u017en\u00e9mu \u010dten\u00e1\u0159i \u2013 a\u0165 u\u017e jak\u00e9koli etnick\u00e9, jazykov\u00e9, n\u00e1rodn\u00ed \u010di n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 p\u0159\u00edslu\u0161nosti \u2013 oz\u0159ejmit nebezpe\u010d\u00ed skryt\u00e9 v p\u0159etrv\u00e1vaj\u00edc\u00edch n\u00e1rodnostn\u00edch m\u00fdtech, v nich\u017e vlastn\u00ed strana je v\u017edy vyd\u00e1v\u00e1na za ubl\u00ed\u017eenou ob\u011b\u0165 a k\u0159ivdy zp\u016fsoben\u00e9 jin\u00fdm se p\u0159ehl\u00ed\u017eej\u00ed nebo bagatelizuj\u00ed.<\/em>  <\/strong><\/p>\n

         Zde si dovol\u00edm p\u0159ipojit signifikantn\u00ed osobn\u00ed zku\u0161enost. V roce 1996 jsem se nakr\u00e1tko vr\u00e1tila k \u017e\u00e1k\u016fm 8.ro\u010dn\u00edku Z\u0160. Zp\u011btn\u00fdm pohledem to byla mimo\u0159\u00e1dn\u011b vyda\u0159en\u00e1 vyu\u010dovac\u00ed hodina, p\u0159\u00edmo pedagogick\u00e1 etuda, tak\u00e9 jsem ji pat\u0159i\u010dn\u011b vyu\u017eila pro studentky pedagogick\u00e9 fakulty a z\u00faro\u010dila i p\u00edsemn\u011b Jala jsem se \u00fakolu vysv\u011btlit t\u011bm reptaj\u00edc\u00edm, pro\u010d n\u011bkte\u0159\u00ed jejich spolu\u017e\u00e1ci (diagnostikovan\u00ed dyslektici) maj\u00ed ur\u010dit\u00e9 \u00falevy \u010di specifika p\u0159i v\u00fduce. Kdy\u017e jsem po p\u0159edstaven\u00ed sv\u00e9 slo\u017eit\u00e9 jm\u00e9no \u2013 Peutelschmiedov\u00e1 <\/em>\u2013 napsala na tabuli, ozvalo se ze zadn\u00ed lavice: \u201eTo je n\u011bmeck\u00fd jm\u00e9no?\u201c<\/em> Na mou kladnou odpov\u011b\u010f zazn\u011blo: \u201eTakov\u00fd lidi nem\u00e1m r\u00e1d!\u201c.<\/em>P\u0159i cest\u011b z on\u00e9 \u201ez\u00e1kladky\u201c jsem do\u0161la k p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee tato kr\u00e1tk\u00e1 epizoda by byla v\u00fdborn\u00fdm n\u00e1m\u011btem pro hodinu ob\u010dansk\u00e9 v\u00fdchovy (\u010di jak se onen p\u0159edm\u011bt pr\u00e1v\u011b naz\u00fdval)k problematice nacionalismu. Ot\u00e1zky bych tentokr\u00e1t kladla j\u00e1. Sv\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 p\u0159\u00edjmen\u00ed \u2013 Peutelschmiedov\u00e1<\/em> – jsem z\u00edskala s\u0148atkem s \u010cechem \u201ejako poleno\u201c. Za svobodna jsem se jmenovala Vojt\u00ed\u0161kov\u00e1,<\/em> p\u0159i\u010dem\u017e moje maminka byla \u010desk\u00e1 (sp\u00ed\u0161e moravsk\u00e1) N\u011bmka, sv\u00e9 n\u00e1rodnosti se do smrti nevzdala. M\u011bl by m\u011b onen hoch r\u00e1d jako Vojt\u00ed\u0161kovou? Kdo zasel do d\u011btsk\u00e9 du\u0161e takovou z\u00e1\u0161\u0165 a nen\u00e1vist? A pro\u010d?<\/p>\n

         M\u011bli bychom docenit fakt, \u017ee \u2026. tato kniha p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed pohled zven\u010d\u00ed<\/em> <\/strong>\u2013 n\u00e1zory n\u011bkoho, kdo sice zah\u00e1jil sv\u00e9 zkoum\u00e1n\u00ed bez jak\u00fdchkoli p\u0159edb\u011b\u017en\u00fdch znalost\u00ed \u010di p\u0159\u00edm\u00e9ho osobn\u00edho z\u00e1jmu t\u00fdkaj\u00edc\u00edch se \u010desk\u00e9 \u010di slovensk\u00e9 minulosti, av\u0161ak p\u0159esto se nakonec nau\u010dil m\u00edt r\u00e1d \u010ceskou republiku, d\u011blat si o ni starost a pova\u017eovat ji za sv\u016fj druh\u00fd domov.<\/em> <\/strong>Historie se do jist\u00e9 m\u00edry opakuje. Za n\u011bmeck\u00e9 okupace byla na Malostransk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed zlikvidov\u00e1na socha Ernesta<\/em> Denise, <\/em>zbo\u0159en\u00e9 pra\u017esk\u00e9 n\u00e1dra\u017e\u00ed T\u011b\u0161nov bylo po l\u00e9ta Denisovo.<\/em> V Olomouci m\u00e1me Denisovu <\/em>ulici, pat\u0159\u00ed k t\u011bm p\u00e1te\u0159n\u00edm. Ernest Denis (1849 \u2013 1921)<\/em> byl francouzsk\u00fd historik, slavista, p\u0159edev\u0161\u00edm bohemista. P\u0159\u00e1telsky se st\u00fdkal s Jaroslavem Vrchlick\u00fdm<\/em>, sv\u00fdm u\u010ditelem \u010de\u0161tiny, byl v\u00fdznamn\u00fdm Bene\u0161ov\u00fdm a <\/em>pozd\u011bji i Masarykov\u00fdm<\/em> spolupracovn\u00edkem, p\u0159izn\u00e1van\u011b se podstatn\u011b zaslou\u017eil o vznik samostatn\u00e9ho \u010ceskoslovenska. V knihovn\u00e1ch prvorepublikov\u00fdch vzd\u011blanc\u016f nechyb\u011bly jeho spisy Hus a husitstv\u00ed, Ji\u0159\u00ed z Pod\u011bbrad, \u010cechy po B\u00edl\u00e9 ho\u0159e, <\/em>v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b pak Konec samostatnosti \u010desk\u00e9<\/em> z roku 1890.<\/p>\n

            U zahrani\u010dn\u00edch autor\u016f  v\u017edy p\u0159ich\u00e1z\u00ed na p\u0159et\u0159es ot\u00e1zka p\u0159ekladu. V p\u0159\u00edpad\u011b pr\u00e1ce Mary Heimannov\u00e9 <\/em>za\u010d\u00ednaj\u00ed n\u00e1mitky ji\u017e u titulu. Autorka si toho je v\u011bdoma a probl\u00e9m reflektuje ob\u0161\u00edrn\u011bji, ne\u017e je zde mo\u017en\u00e9 uv\u00e9st: N\u00e1zev knihy Czechoslovakia: The State That Failed m\u011bl z\u00e1rove\u0148 upozor\u0148ovat na t\u0159i r\u016fzn\u00e9 v\u011bci. P\u0159edev\u0161\u00edm u\u017eit\u00ed pojmu \u201estate\u201c a \u201eCzechoslovakia\u201c napov\u00edd\u00e1, \u017ee n\u00e1m\u011btem knihy sp\u00ed\u0161e ne\u017e n\u00e1rod \u010di n\u00e1rody je st\u00e1t, st\u00e1tn\u00ed z\u0159\u00edzen\u00ed a \u017ee se v n\u00ed nep\u0159edkl\u00e1daj\u00ed d\u011bjiny \u010desk\u00e9ho a slovensk\u00e9ho n\u00e1roda, n\u00fdbr\u017e \u010ceskoslovenska.<\/em> <\/strong> \u2026U\u017eit\u00ed v\u00fdrazu \u201efailed\u201c v n\u00e1zvu knihy zn\u011blo provokativn\u011b, dokonce i v angli\u010dtin\u011b, a samo o sob\u011b sta\u010dilo n\u011bkter\u00fdm lidem zabr\u00e1nit v tom, aby ji v\u016fbec otev\u0159eli. Slovo \u201efailed\u201c ov\u0161em v angli\u010dtin\u011b m\u00e1 \u0159adu v\u00fdznamov\u00fdch odst\u00edn\u016f , a proto je obt\u00ed\u017en\u00e9 je p\u0159elo\u017eit, ani\u017e \u010desk\u00fd ekvivalent zn\u00ed bu\u010f p\u0159\u00edli\u0161 m\u00edrn\u011b (neusp\u011bl), anebo p\u0159\u00edli\u0161 drsn\u011b (selhal). P\u0159ekladatel Zden\u011bk Hron zvolil rozumn\u00fd kompromis (zklamal), ale p\u0159itom se, jak tomu u p\u0159eklad\u016f nevyhnuteln\u011b b\u00fdv\u00e1, ztratily n\u011bkter\u00e9 asociace. \u010ceskoslovensk\u00fd st\u00e1t ve velmi o\u010dividn\u00e9m a doslovn\u00e9m smyslu zklamal, neusp\u011bl v tom, \u017ee nejen jednou, ale dvakr\u00e1t za \u010dty\u0159iasedmdes\u00e1t let, co\u017e je zhruba trv\u00e1n\u00ed jednoho lidsk\u00e9ho \u017eivota, p\u0159estal existovat. T\u00edm, \u017ee st\u00e1t \u201efailed\u201c, jsem v\u0161ak v prvn\u00ed \u0159ad\u011b cht\u011bla \u0159\u00edct, \u017ee neusp\u011bl v tom smyslu, v jak\u00e9m v\u011bdeck\u00fd pokus nedos\u00e1hne zam\u00fd\u0161len\u00e9ho \u010di o\u010dek\u00e1van\u00e9ho v\u00fdsledku.<\/em> <\/strong>\u010ceskoslovensko bylo ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00fdm experimentem v tomto z\u00e1kladn\u00edm smyslu: bylo v\u00fdslovn\u011b zalo\u017eeno jako mnohon\u00e1rodn\u00ed, liber\u00e1ln\u00ed a demokratick\u00fd st\u00e1t \u2013 \u201ebude velice p\u0159ipom\u00ednat \u0160v\u00fdcarsko\u201c, jak sliboval Bene\u0161 -, v n\u011bm\u017e se N\u011bmci a ostatn\u00ed men\u0161iny m\u011bli t\u011b\u0161it jak\u00e9si obdob\u011b \u0161v\u00fdcarsk\u00e9ho kantonov\u00e9ho z\u0159\u00edzen\u00ed, se Slov\u00e1ky se m\u011blo zach\u00e1zet jako s rovnopr\u00e1vn\u00fdm n\u00e1rodem a Podkarpatsk\u00e1 Rus se m\u011bla do\u010dkat \u00fapln\u00e9 autonomie. Tyto sliby nebyla dodr\u017eeny \u2026St\u00e1t se nezda\u0159il rovn\u011b\u017e v tom smyslu, \u017ee neplnil sv\u00e9 zam\u00fd\u0161len\u00e9 geopolitick\u00e9 posl\u00e1n\u00ed\u2026..posilov\u00e1n\u00ed stability a udr\u017eov\u00e1n\u00ed mocensk\u00e9 rovnov\u00e1hy ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b\u2026\u2026 \u010ceskoslovensko se d\u00e1v\u00e1n\u00edm p\u0159ednosti z\u00e1jm\u016fm \u010cech\u016f p\u0159ed z\u00e1jmy ostatn\u00edch n\u00e1rod\u016f, vystupov\u00e1n\u00edm lid\u00ed, kter\u00e9 vlastn\u011b nebylo ani opr\u00e1vn\u011bno zastupovat, necitliv\u00fdm p\u0159\u00edstupem k sm\u00fd\u0161len\u00ed v\u011bt\u0161iny men\u0161in, kter\u00e9 v n\u011bm \u017eily, a t\u00edm, \u017ee se svou nejv\u00fdchodn\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed zach\u00e1zelo prakticky jako s koloni\u00ed, m\u00edsto toho p\u0159ipravilo o podporu v\u011bt\u0161iny ne\u010desk\u00e9ho obyvatelstva pr\u00e1v\u011b v dob\u011b, v n\u00ed\u017e si svou zahrani\u010dn\u00ed politikou odcizovalo sv\u00e9 sousedy.<\/em><\/p>\n

            Op\u011bt se dopust\u00edm pozn\u00e1mky z vlastn\u00ed zku\u0161enosti, tentokr\u00e1t p\u0159ekladov\u00e9. M\u00e1m na sv\u011bdom\u00ed p\u0159eklady n\u011bkolika odborn\u00fdch publikac\u00ed, p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b z produkce Stuttering Foundation of America, okrajov\u011b i z francouz\u0161tiny. Trochu v\u00edm, co takov\u00fd p\u0159eklad obn\u00e1\u0161\u00ed, s \u010d\u00edm se pot\u00fdk\u00e1te atd. Moje p\u0159eklady vych\u00e1zely p\u00e9\u010d\u00ed nakladatelstv\u00ed Port\u00e1l, Grada Publishing, Paido. \u010casto proj\u00ed\u017ed\u00edm tramvaj\u00ed kolem reklamn\u00edho sloganu jedn\u00e9 instituce, kasaj\u00edc\u00ed se, \u017ee\u2026We never stop moving! <\/em>P\u0159eklad? \u017d\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m! Ale\u2026 Opakovan\u011b se vrac\u00edm k \u00favah\u00e1m, jak nejl\u00e9pe<\/em> ten slogan p\u0159elo\u017eit \u2013 nab\u00edz\u00ed se nejm\u00e9n\u011b patero variant, jedna lep\u0161\u00ed ne\u017e druh\u00e1, av\u0161ak bez znalosti kontextu, s ohledem na c\u00edlovou skupinu (zn\u00e1m ji?), s \u00factou k mate\u0159\u0161tin\u011b\u2026..prost\u011b o\u0159\u00ed\u0161ek! Nev\u00edm, jestli se je\u0161t\u011b ud\u011bluje cena Sk\u0159ipec<\/em> za b\u00eddn\u00fd p\u0159eklad. N\u011bkter\u00e9 p\u0159ekladov\u00e9 tituly odkl\u00e1d\u00e1m, nejsem schopna je do\u010d\u00edst, jejich \u010de\u0161tina prost\u011b sk\u0159\u00edpe. M\u00e1m \u201esv\u00e9\u201c p\u0159ekladatele, Zden\u011bk Hron <\/em>k nim pat\u0159\u00ed, po pr\u00e1vu je viditeln\u011b uveden na tituln\u00ed stran\u011b knihy \u010ceskoslovensko: St\u00e1t, kter\u00fd zklamal.<\/em><\/p>\n

            K pohledu na z\u00e1v\u011bre\u010dnou f\u00e1zi \u010deskoslovensk\u00e9ho st\u00e1tu autorka netu\u0161\u00edc p\u0159ipojuje cenn\u00e9 p\u0159ipomenut\u00ed pro v\u0161echny zab\u00fdvaj\u00edc\u00ed se histori\u00ed, tedy i pro u\u010ditele, nejen d\u011bjepisu: \u010ceskoslovensk\u00fd st\u00e1t sice mo\u017en\u00e1 zklamal, av\u0161ak \u010desk\u00e9mu a slovensk\u00e9mu n\u00e1rodu se na konci 20.stolet\u00ed poda\u0159ilo vytvo\u0159it samostatn\u00e9, zd\u00e1nliv\u011b trval\u00e9 a do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry jednolit\u00e9 st\u00e1ty\u2026.dosud nar\u00e1\u017e\u00edme na star\u00e9 zn\u00e1m\u00e9 zam\u011b\u0159en\u00ed \u010dechost\u0159edn\u00e9 argumentace, j\u00edm\u017e je pros\u00e1kl\u00e9 v\u0161e, co b\u00fdv\u00e1 za\u0159azov\u00e1no do publikac\u00ed, jak\u00fdmi jsou r\u016fzn\u00e9 kroniky,d\u011bjiny v obrazech, muzejn\u00ed a turistick\u00e9 pr\u016fvodce, \u0161koln\u00ed u\u010debnice, webov\u00e9 adresy st\u00e1tn\u00edch instituc\u00ed, <\/em> <\/strong>pam\u011btn\u00ed desky, pam\u00e1tn\u00edky, televizn\u00ed programy, rozhlasov\u00e9 dokument\u00e1rn\u00ed po\u0159ady, filmov\u00e9 trh\u00e1ky, divadeln\u00ed hry, zve\u0159ej\u0148ovan\u00e9 vzpom\u00ednky, a do mnoha dal\u0161\u00edch.<\/em> <\/strong>Podtrhla bych hned dvakr\u00e1t: r\u016fzn\u00e9 kroniky,d\u011bjiny v obrazech, muzejn\u00ed a turistick\u00e9 pr\u016fvodce, \u0161koln\u00ed u\u010debnice, webov\u00e9 adresy st\u00e1tn\u00edch instituc\u00ed<\/em>, <\/strong>pam\u011btn\u00ed desky, pam\u00e1tn\u00edky, televizn\u00ed programy, rozhlasov\u00e9 a dokument\u00e1rn\u00ed po\u0159ady, filmov\u00e9 trh\u00e1ky, divadeln\u00ed hry, zve\u0159ej\u0148ovan\u00e9 vzpom\u00ednky\u2026.<\/em>Pracujeme s nimi ve \u0161kol\u00e1ch? V\u0161\u00edm\u00e1me si, zda t\u0159eba nejsou  – slovy Mary Heimannov\u00e9 \u2013 veskrze zpolitizovan\u00e9\u2026.a nep\u0159edkl\u00e1daj\u00ed d\u011bjiny, n\u00fdbr\u017e propagandu?<\/em> To je materi\u00e1l\u016f! Rozeb\u00edr\u00e1me jejich obsah, komentujeme je s vyu\u017eit\u00edm jin\u00fdch zdroj\u016f? Zde jsou ko\u0159eny st\u00e1le po\u017eadovan\u00e9ho kritick\u00e9ho my\u0161len\u00ed. <\/em>Net\u0159eba vym\u00fd\u0161let dal\u0161\u00ed slo\u017eit\u00e9 projekty. V modern\u00ed \u0161kole se hranice mezi jednotliv\u00fdmi p\u0159edm\u011bty st\u00edraj\u00ed, podporujme tento trend. Nen\u00ed na to \u010das? Kde v\u016fle, tam cesta,<\/em> kdo chce, hled\u00e1 zp\u016fsob, kdo nechce, hled\u00e1 zd\u016fvodn\u011bn\u00ed<\/em> \u2013 to plat\u00ed st\u00e1le. Holedb\u00e1me se v\u00fdzvami \u2013 zde se p\u0159\u00edmo nab\u00edzej\u00ed.<\/p>\n

          Dost\u00e1v\u00e1m se ke konci autor\u010diny p\u0159edmluvy: 16.\u010dervence 2019 Mary Heimannov\u00e1 v Cardiffu na z\u00e1v\u011br napsala: Kdybych knihu m\u011bla ps\u00e1t dnes a v\u011bd\u011bla, co te\u010f v\u00edm o sporech, jak\u00e9 vyvolala, kdy\u017e vy\u0161la poprv\u00e9, (<\/em>anglicky 28.\u0159\u00edjna 2009) <\/strong>pravd\u011bpodobn\u011b bych ji psala ohledupln\u011bji, m\u00edsty zm\u00edrnila zvolen\u00e9 v\u00fdrazy nebo p\u0159idala dal\u0161\u00ed vysv\u011btlen\u00ed a hl\u00eddala si t\u00f3n, abych zabr\u00e1nila p\u0159\u00edpadn\u00e9mu nespr\u00e1vn\u00e9mu pochopen\u00ed. Nejsem si v\u0161ak jist\u00e1, \u017ee by to nutn\u011b muselo b\u00fdt k prosp\u011bchu v\u011bci\u2026..Ze v\u0161ech uveden\u00fdch d\u016fvod\u016f jsem se rozhodla, \u017ee nebudu p\u016fvodn\u00ed rukopis aktualizovat ani opravovat, jakkoli takov\u00e1 p\u0159\u00edle\u017eitost k vylep\u0161ov\u00e1n\u00ed origin\u00e1lu je l\u00e1kav\u00e1, ale sp\u00ed\u0161 jej i se v\u0161emi vadami na kr\u00e1se \u2013 poprv\u00e9 \u2013 p\u0159edlo\u017e\u00edm \u010desk\u00fdm \u010dten\u00e1\u0159\u016fm.<\/em><\/p>\n

          K \u010desk\u00e9mu p\u0159ekladu knihy \u010ceskoslovensko: St\u00e1t, kter\u00fd zklamal<\/em> 19.ledna 2020 Magda V\u00e1\u0161\u00e1ryov\u00e1 <\/em>aktu\u00e1ln\u011b poznamenala: Na\u0161e spole\u010dnosti zavile diskutuj\u00ed u\u017e 30 let o rozd\u00edlu mezi pravdou a t\u011bmi, kte\u0159\u00ed se c\u00edt\u00ed b\u00fdt jej\u00edmi vlastn\u00edky\u2026.Oh\u00e1n\u00edme se halapartnami i sekyrami, vala\u0161kami i d\u00fdkami a nakonec i internetem \u0161\u00ed\u0159en\u00fdmi manipulacemi\u2026jak z toho ven?….Jedn\u00edm ze zp\u016fsob\u016f je za\u010d\u00edst se do hodnocen\u00ed na\u0161ich d\u011bjin i sou\u010dasnosti od zahrani\u010dn\u00edch autor\u016f. To jsme p\u0159ece v\u017edycky cht\u011bli\u2026..Nakrucujeme se p\u0159ed historiky, antropology a kulturology ze Z\u00e1padu. A pak nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b z\u00edr\u00e1me na jejich anal\u00fdzy a indukce, kr\u010d\u00edme nosem nad cize zn\u011bj\u00edc\u00edmi analogiemi a synt\u00e9zami, m\u00edsto toho, abychom, m\u017eouraj\u00edce do sv\u011btla nov\u00e9 interpretace, radost\u00ed posko\u010dili a za\u010dali diskutovat. Doma i sm\u011brem ven. M\u00e1me p\u0159ece p\u0159\u00edle\u017eitost a Mary n\u00e1m ji nab\u00edz\u00ed. To\u017e, do \u010dten\u00ed<\/strong>!<\/em><\/p>\n

HEIMANNOV\u00c1, M.  \u010ceskoslovensko  St\u00e1t, kter\u00fd zklamal.<\/em> Nakladatelstv\u00ed Petrkov, 2020.<\/p>\n

                                    ISBN 978-80-87595-86-2.<\/p>\n

ORWELL, G.   Uvnit\u0159 velryby a jin\u00e9 eseje. <\/em>Brno: Atlantis, 1994. ISBN 80-7108-140-X.<\/p>\n

GLADWELL, M.   Bod zlomu. O mal\u00fdch p\u0159\u00ed\u010din\u00e1ch s velk\u00fdmi n\u00e1sledky.  <\/em>Praha: Doko\u0159\u00e1n, 2006.<\/p>\n

                                 ISBN 80-7363-070-2.<\/p>\n

 <\/em><\/p>\n

 <\/em><\/p>\n

Co pot\u0159ebujete<\/em>? obr\u00e1til se na m\u011b zhurta v pust\u00e9m, pr\u00e1v\u011b otev\u0159en\u00e9m knihkupectv\u00ed mu\u017e, kter\u00e9ho bych tedy st\u011b\u017e\u00ed nazvala knihkupcem. Nemohl mi zkazit n\u00e1ladu. P\u0159i\u0161la jsem si vyzvednout zamluven\u00fd v\u00fdtisk knihy, kterou jsem si nesta\u010dila opat\u0159it \u201ep\u0159ed koronou\u201c. Nesta\u010dila, ani nemohla, ten titul byl toti\u017e rozebran\u00fd, \u010dekala jsem na dotisk.<\/p>\n

To bude mela! Kdo \u017ee to vydal? P\u0159elo\u017eil? Napsal k tomu doslov \u010di p\u0159edmluvu? O vyd\u00e1n\u00ed knihy o st\u00e1tu, kter\u00fd selhal? zklamal? se tu mluv\u00ed dlouh\u00e1 l\u00e9ta. V\u00edm o vydavatel\u00edch, kte\u0159\u00ed se chystali\u2026., ale pak si to rozmysleli\u2026<\/em>p\u00ed\u0161e na p\u0159edn\u00ed z\u00e1lo\u017ece publikace \u010ceskoslovensko: St\u00e1t, kter\u00fd zklamal <\/em>s datac\u00ed 15.ledna 2020 Petr Pithart.<\/em> Pat\u0159\u00edm k t\u011bm, kdo \u010dtou knihy tak\u0159\u00edkaj\u00edc \u201eod a do zet\u201c. Tady nav\u00edc zji\u0161\u0165uji, \u017ee u\u017e samotn\u00e9 p\u0159edmluvy (je jich v\u00edc), doslov a texty na z\u00e1lo\u017ek\u00e1ch dokl\u00e1daj\u00ed komplikovan\u00fd, v mnoh\u00e9m pou\u010dn\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh <\/em>vzniku t\u00e9to knihy. P\u0159\u00edb\u011bhy <\/em>jsou v na\u0161\u00ed spole\u010dnosti aktu\u00e1ln\u011b siln\u011b \u201ein\u201c, o pou\u010den\u00ed v\u011bt\u0161inou nikdo moc nestoj\u00ed, a kdy\u017e u\u017e \u2013 stejn\u011b jich nedb\u00e1. Ale ne\u0161\u0165! Pokusme se knihu Mary Heimannov\u00e9 \u2013 \u010ceskoslovensko: St\u00e1t, kter\u00fd zklamal <\/em>vz\u00edt jako p\u0159\u00edsp\u011bvek do diskuse o v\u00fduce d\u011bjepisu na \u010desk\u00fdch \u0161kol\u00e1ch. Sama jsem se j\u00ed p\u0159ed \u010dasem aktivn\u011b \u00fa\u010dastnila, v\u00edm, co (z)m\u016f\u017eete, pokud svou p\u016fsobnost ohrani\u010d\u00edte jen tou jednou dv\u011bma hodinami d\u011bjepisu t\u00fddn\u011b.<\/p>\n

Nejprve z p\u0159ebalu kr\u00e1tce o autorce. Mary Heimannov\u00e1 je v sou\u010dasnosti profesorkou modern\u00edch d\u011bjin na Univerzit\u011b v Cardiffu ve Walesu a \u010dlenka kr\u00e1lovsk\u00e9 historick\u00e9 spole\u010dnosti. Studovala Vassar College v New Yorku a na Univerzit\u011b v Oxfordu, kde z\u00edskala v roce 1993 doktor\u00e1t\u2026.Je \u010dast\u00fdm n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edkem \u010cesk\u00e9 republiky, kterou pova\u017euje za sv\u016fj druh\u00fd domov.<\/em><\/p>\n

Slovo \u00favodem <\/em>ke knize \u010ceskoslovensko: St\u00e1t, kter\u00fd zklamal<\/em> napsal s vro\u010den\u00edm (data p\u0159\u00edb\u011bhu<\/em> vzniku \u010desk\u00e9ho p\u0159ekladu jsou d\u016fle\u017eit\u00e1) 1.z\u00e1\u0159\u00ed 2019 Jan Urban<\/em> (nar.1951), \u010desk\u00fd novin\u00e1\u0159, disident komunistick\u00e9ho re\u017eimu, signat\u00e1\u0159 Charty 77 a spoluzakladatel Ob\u010dansk\u00e9ho f\u00f3ra v listopadu 1989. Zkratkovit\u011b vyj\u00edm\u00e1m: Kniha Mary Heimannov\u00e9, kter\u00e1 se dost\u00e1v\u00e1 \u010desk\u00e9mu \u010dten\u00e1\u0159i do ruky, je na historickou pr\u00e1ci nezvykle v\u00e1\u0161niv\u00e1, ne\u00faprosn\u00e1 a tvrd\u00e1\u2026.Historie by nem\u011bla b\u00fdt propagandou\u2026 nem\u011bla by zaml\u010dovat nebo omlouvat\u2026. Mary Heimannov\u00e1 se k \u010deskoslovensk\u00fdm d\u011bjin\u00e1m dostala ve snaze naj\u00edt p\u0159i p\u0159edn\u00e1\u0161en\u00ed britsk\u00fdm, kanadsk\u00fdm a americk\u00fdm student\u016fm historie jinou perspektivu \u201evelk\u00fdch d\u011bjin\u201c vztah\u016f mezi modern\u00edmi velmocemi\u2026.P\u0159\u00edpad ne\u010dekan\u00e9ho vzniku , konflikt\u016f a opakovan\u00fdch selh\u00e1n\u00ed projektu nazvan\u00e9ho \u010ceskoslovensko ji pak doslova uchv\u00e1til. Nau\u010dila se \u010desky, dokonce s \u00factyhodn\u011b p\u0159esnou v\u00fdslovnost\u00ed, a pokusila se vlastn\u011b o nemo\u017en\u00e9 \u2013 napsat celkovou revizi \u010deskoslovensk\u00fdch d\u011bjin\u2026Pokusila se zbavit d\u011bjiny \u010ceskoslovenska m\u00fdt\u016f a postavila je proto p\u0159edev\u0161\u00edm na narativu n\u00e1rodn\u00edch men\u0161in a jejich vztahu k um\u011bl\u00e9 \u201e\u010deskoslovensk\u00e9\u201c v\u011bt\u0161in\u011b\u2026Jde o netradi\u010dn\u00ed pohled, vymykaj\u00edc\u00ed se zaveden\u00e9mu pragocentristick\u00e9mu \u201e\u010desk\u00e9mu\u201c vn\u00edm\u00e1n\u00ed minulosti\u2026..Kniha Mary Heimannov\u00e9 je tak chv\u00e1lyhodn\u00fdm vstupem do diskuse, kter\u00e1 vlastn\u011b ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b je\u0161t\u011b neza\u010dala. A to je jej\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00ed z\u00e1sluha\u2026.. Posl\u00e1n\u00ed t\u00e9to knihy je ve snaze pochopit \u010dlov\u011bka \u2013 a tak bychom ji i m\u011bli \u010d\u00edst. <\/em><\/p>\n

O nezbytnosti vyd\u00e1n\u00ed \u010desk\u00e9ho p\u0159ekladu uveden\u00e9 publikace mluvil Petr Pithart<\/em> ji\u017e v roce 2013 <\/em>v Sen\u00e1tu Parlamentu \u010cR na konferenci Zrozen\u00ed n\u00e1rod\u016f <\/em>v r\u00e1mci 23.ro\u010dn\u00edku Festivalu spisovatel\u016f: Ta kniha prost\u011b mus\u00ed vyj\u00edt a d\u0159\u00edve \u010di pozd\u011bji ur\u010dit\u011b vyjde. K probl\u00e9m\u016fm vzniku \u010ceskoslovenska jako st\u00e1tu nejen \u010cech\u016f (st\u00e1tu proponovan\u00e9ho p\u016fvodn\u011b jako \u0160v\u00fdcarsko), k jeho prom\u011bn\u00e1m, jeho \u201escvrk\u00e1v\u00e1n\u00ed\u201c , se budeme znovu a znovu vracet\u2026..u\u017e n\u011bkter\u00e9 v\u011bci nenaprav\u00edme, ale m\u016f\u017eeme zp\u0159esnit sv\u00e9 p\u0159edstavy o tom, jac\u00ed jsme byli a jac\u00ed bychom b\u00fdt m\u011bli v dne\u0161n\u00ed Evrop\u011b. Budeme se po\u0159\u00e1d muset pot\u00fdkat s m\u00fdty, s pov\u011brami. N\u011bkter\u00e9 jsou nevyko\u0159eniteln\u00e9. V\u011b\u0159\u00edm, \u017ee Va\u0161e kniha p\u0159isp\u011bje pro\u010di\u0161t\u011bn\u00ed ovzdu\u0161\u00ed v t\u00e9to zemi. Ale bude to bolet.<\/em> <\/strong><\/p>\n

Mo\u017en\u00e1 ne p\u0159\u00edmo bolet, ale dok\u00e1\u017ee mnoh\u00e9 dost p\u0159ekvapit, kup\u0159\u00edkladu pohledem na ud\u00e1losti, kter\u00e9 obecn\u011b vn\u00edm\u00e1me jako nezpochybniteln\u011b dan\u00e9. Sta\u010d\u00ed zalistovat v knize Mary Heimannov\u00e9 a za\u010d\u00edst se do 4.kapitoly Poku\u0161en\u00ed fa\u0161ismu: Druh\u00e1 \u010cesko-Slovensk\u00e1 republika, kter\u00e1 trvala od 6.\u0159\u00edjna 1938 do 13.b\u0159ezna 1939, se v historick\u00fdch publikac\u00edch obvykle odb\u00fdv\u00e1 jen jednou nebo dv\u011bma v\u011btami. ..   Druh\u00e1 republika sice trvala jen \u0161est m\u011bs\u00edc\u016f, av\u0161ak p\u0159esto by nem\u011bla b\u00fdt odkazov\u00e1na do mez\u00ed pouh\u00e9 pozn\u00e1mky pod \u010darou a ani by nem\u011bla b\u00fdt ch\u00e1p\u00e1na prost\u011b jako dou\u0161ka k mnichovsk\u00e9 krizi \u010di p\u0159edehra ke druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce. Bylo to z\u00e1sadn\u011b rozhoduj\u00edc\u00ed obdob\u00ed pro p\u0159em\u011bnu \u010ceskoslovenska z nedokonale demokratick\u00e9ho v otev\u0159en\u011b autorit\u00e1\u0159sk\u00fd st\u00e1t, v n\u011bm\u017e se vl\u00e1dlo pomoc\u00ed dekret\u016f, podn\u011bcoval se rasismus, politi\u010dt\u00ed odp\u016frci byli neutralizov\u00e1ni, v\u00fdsledky voleb fal\u0161ov\u00e1ny, doch\u00e1zelo ke z\u0159izov\u00e1n\u00ed pracovn\u00edch t\u00e1bor\u016f a pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed \u017did\u016f a Cik\u00e1n\u016f, to v\u0161e d\u0159\u00edve, ne\u017e vinu za to bylo mo\u017en\u00e9 v\u011brohodn\u011b sv\u00e9st na nacistick\u00e9 N\u011bmecko. <\/em>U\u017eit\u00ed ozna\u010den\u00ed Cik\u00e1ni <\/em>autorka detailn\u011b osv\u011btluje v \u00favodu. U\u017e n\u011bjak\u00fd \u010das se tu a tam v na\u0161ich m\u00e9di\u00edch objevuj\u00ed z\u00e1blesky n\u00e1znak\u016f o postoj\u00edch a projevech zejm\u00e9na profesn\u00edch skupin v dob\u011b tzv. Druh\u00e9 republiky. Jan Urban<\/em> ve zmi\u0148ovan\u00e9m Slovu \u00favodem <\/em>cituje Mary Heimannovou : <\/em>\u201e Historie tohoto st\u00e1tu je podobn\u011b jako cel\u00e9 20.stolet\u00ed v\u00fdrazn\u011b poka\u017een\u00e9 v\u011b\u010dn\u00fdm probl\u00e9mem nelidsk\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed \u010dlov\u011bka k \u010dlov\u011bku, jen\u017ee v neb\u00fdval\u00e9m rozsahu a za hromadn\u00e9 spolu\u00fa\u010dasti prost\u00fdch lid\u00ed, a nejen \u00fazce omezen\u00e9 politick\u00e9 elity. Bylo rozdm\u00fdch\u00e1van\u00e9 nacionalismem, kter\u00fd byl dostate\u010dn\u011b opojn\u00fd a \u00fato\u010dn\u00fd, aby p\u0159il\u00e1kal dokonce i apolitick\u00e9 osoby, kter\u00e9 byly natolik tv\u00e1rn\u00e9, \u017ee se p\u0159izp\u016fsobily ka\u017ed\u00e9 ideologii, a\u0165 u\u017e komunistick\u00e9, socialistick\u00e9 nebo fa\u0161istick\u00e9, kter\u00e1 pr\u00e1v\u011b p\u0159i\u0161la do m\u00f3dy.\u201c<\/em><\/p>\n

P\u0159\u00edb\u011bh vzniku knihy \u010ceskoslovensko: St\u00e1t, kter\u00fd zklamal <\/em>a peripetie jej\u00edho \u010desk\u00e9ho p\u0159ekladu zaznamen\u00e1v\u00e1 rozs\u00e1hl\u00fd \u00davod autorky k \u010desk\u00e9mu vyd\u00e1n\u00ed.<\/em> V\u0161e za\u010d\u00edn\u00e1 t\u00e9m\u011b\u0159 symbolicky : Dne 28.\u0159\u00edjna 2009 vy\u0161lo v nakladatelstv\u00ed Yale University Press prvn\u00ed anglick\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed knihy Czechoslovakia: The State That Failed. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed ji ve\u0159ejn\u011b odsoudil \u010desk\u00fd gener\u00e1ln\u00ed konzul z Los Angeles, kter\u00fd prohl\u00e1sil, \u017ee ji jen \u201epouh\u00fd kr\u016f\u010dek\u201c d\u011bl\u00ed od \u201ezlo\u010dinu proti lidskosti\u201c. Z\u00e1rove\u0148 ji snad a\u017e p\u0159ehnan\u011b uv\u00edtaly Liter\u00e1rn\u00ed noviny, ov\u0161em s varov\u00e1n\u00edm, \u017ee nastavuje \u201e\u0161okuj\u00edc\u00ed zrcadlo\u201c\u2026. T\u00fdden\u00edk Respekt otiskl na sv\u00e9 elegantn\u00ed p\u0159edn\u00ed stran\u011b zpr\u00e1vu: Histori\u010dka z USA provokuje \u010cechy\u2026..Times Literary Supplement knihu uv\u00edtal jako \u201eskute\u010dn\u00e9 d\u011bjiny nejen \u010cech\u016f a Slov\u00e1k\u016f\u201c, kter\u00e9 \u010dten\u00e1\u0159\u016fm p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed, \u017ee \u201etato zanikl\u00e1 zem\u011b b\u00fdvala domovem N\u011bmc\u016f, Ma\u010far\u016f, Rus\u00edn\u016f, Pol\u00e1k\u016f, Rom\u016f, \u017did\u016f, luter\u00e1n\u016f, uniat\u016f i \u0159\u00edmsk\u00fdch katol\u00edk\u016f a ateist\u016f\u201c\u2026..Samoz\u0159ejm\u011b nep\u0159ekvapuje, \u017ee lid\u00e9, kte\u0159\u00ed vyrostli v b\u00fdval\u00e9m \u010ceskoslovensku, na knihu reaguj\u00ed velice d\u016frazn\u011b \u2013 bu\u010fto ji miluj\u00ed, anebo nen\u00e1vid\u00ed. N\u011bkter\u00fdm sta\u010d\u00ed u\u017e samotn\u00fd n\u00e1zev. \u010cesk\u00fd filozof Erazim Koh\u00e1k ji pot\u00e9, co up\u0159\u00edmn\u011b p\u0159iznal, \u017ee ji ne\u010detl, napadl v rozs\u00e1hl\u00e9m \u010dl\u00e1nku uve\u0159ejn\u011bn\u00e9m v Liter\u00e1rn\u00edch novin\u00e1ch\u2026.Madeleine Albrightov\u00e1\u2026..mi prozradila, \u017ee ji jej\u00ed poradce varoval, aby knihu ne\u010detla, \u201epon\u011bvad\u017e by se j\u00ed nel\u00edbila\u201c. \u2026. <\/em><\/p>\n

N\u00e1sledovaly e-maily a telefon\u00e1ty \u017eurnalist\u016f\u2026.N\u011bkte\u0159\u00ed pisatel\u00e9 byli ura\u017een\u00ed \u010di rozhn\u011bvan\u00ed, rozdr\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed t\u00edm, co pova\u017eovali za \u00fatoky na svou n\u00e1rodn\u00ed identitu\u2026..n\u00e1sledovala dal\u0161\u00ed p\u0159ekvapen\u00ed \u2013 v\u010detn\u011b pozv\u00e1n\u00ed k \u00fa\u010dasti v debat\u011b s b\u00fdval\u00fdm p\u0159edsedou \u010desk\u00e9 vl\u00e1dy Petrem Pithartem, kter\u00e1 se roku 2013 v Sen\u00e1tu konala jako sou\u010d\u00e1st Festivalu spisovatel\u016f Praha\u2026. A na diskusn\u00ed ve\u010der o knize se \u010dleny Prague Business Clubu roku 2019.<\/em><\/p>\n

            Petr Pithart<\/em> k onomu pozv\u00e1n\u00ed na z\u00e1lo\u017ece knihy dod\u00e1v\u00e1: V\u011bd\u011bli jsem, \u017ee reakce na vyd\u00e1n\u00ed budou nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed, tak\u00e9 bou\u0159liv\u00e9 a zatracuj\u00edc\u00ed autorku i vydavatele.To se ale mus\u00ed vydr\u017eet. Proto\u017ee Masaryk, Bene\u0161 a \u0160tef\u00e1nik zakl\u00e1dali \u010ceskoslovensko nejen pro \u010cechy, Moravany a Slezany, ale tak\u00e9 pro dal\u0161\u00ed n\u00e1rody a n\u00e1rodnostn\u00ed men\u0161iny. Jak to dnes vypad\u00e1, neud\u011blali jsme s nimi dobrou zku\u0161enost. Anebo neud\u011blali dobrou zku\u0161enost oni s n\u00e1mi? Oba tyto pohledy je t\u0159eba zahrnout. O to se autorka pokusila. Vyvol\u00e1 diskusi, kterou v dob\u011b znovu nastupuj\u00edc\u00edho nacionalismu (nejen u n\u00e1s!) nal\u00e9hav\u011b pot\u0159ebujeme\u2026..Pravda n\u00e1s osvobod\u00ed, jak u\u017e d\u00e1vno stoj\u00ed ps\u00e1no. Pravda, kter\u00e1 je, a ne \u017ee dnes u\u017e nen\u00ed, proto\u017ee ka\u017ed\u00fd m\u00e1 pravdu svoji. Nebudeme se j\u00ed b\u00e1t. Budeme o n\u00ed v\u00e9st dialog i s inspirac\u00ed t\u00e9to knihy.<\/em><\/p>\n

            Zva\u017eovan\u00fd dialog v\u0161ak m\u011bl \u010delit  \u0159ad\u011b protivenstv\u00ed, \u010dasto z\u00e1kulisn\u00edch. P\u0159\u00edklad z pera Mary Heimannov\u00e9: Mimo kontroverzi, kter\u00e1 prob\u00edhala na ve\u0159ejnosti p\u0159ed o\u010dima v\u0161ech, se v z\u00e1kulis\u00ed odehr\u00e1valy i jin\u00e9 v\u011bci. U\u017e to samo o sob\u011b pro mne bylo pou\u010den\u00edm. V\u011bd\u011bla jsem sice, \u017ee \u017eurnalist\u00e9 a kritici dok\u00e1\u017eou nafouknout v\u00fdznam n\u011bjak\u00e9 knihy nebo ji poh\u0159b\u00edt, av\u0161ak do t\u00e9 doby jsem si nikdy neuv\u011bdomila, \u017ee akademi\u010dt\u00ed vydavatel\u00e9 ve svobodn\u00e9 zemi mohou zaj\u00edt a\u017e tak daleko, \u017ee jsou-li vystaveni politick\u00e9mu n\u00e1tlaku, nedodr\u017e\u00ed pr\u00e1vn\u011b z\u00e1vazn\u00e9 smlouvy \u2013 a t\u00edm vlastn\u011b sami sebe cenzuruj\u00ed. George Orwell ve sv\u00e9m m\u00e1lo zn\u00e1m\u00e9m eseji \u201eSvoboda tisku\u201c vyl\u00ed\u010dil, jak \u201elze uml\u010det nev\u00edtan\u00e9 my\u0161lenky a udr\u017eet pod pokli\u010dkou nehod\u00edc\u00ed se skute\u010dnosti,ani\u017e je nutn\u00e9 uchylovat se k ofici\u00e1ln\u00edmu z\u00e1kazu\u201c.<\/em> Tady p\u0159ipoj\u00edm opis 10. pozn\u00e1mky z pozn\u00e1mkov\u00e9ho apar\u00e1tu knihy \u010ceskoslovensko: St\u00e1t, kter\u00fd zklamal: <\/strong>George Orwell, \u201eThe Freedom of Press\u201c byl objeven v roce 1972 a dnes se n\u011bkdy otiskuje jako p\u0159edmluva k Farm\u011b zv\u00ed\u0159at. Viz Bernard Crick, \u201eHow the Essay came to be Written\u201c, v The Times Literary Supplement, 15.z\u00e1\u0159\u00ed 1972.<\/em> Autorka dod\u00e1v\u00e1 \u201e\u2026lze snadno naj\u00edt na ..\u201c<\/em> J\u00e1 jsem inkriminovan\u00fd text nenalezla v jedn\u00e9 ze sv\u00fdch nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00edch knih \u2013 <\/strong>Uvnit\u0159 velryby a jin\u00e9 eseje. <\/em>Po t\u011bchto bohu\u017eel m\u00e9n\u011b zn\u00e1m\u00fdch Orwellov\u00fdch textech sah\u00e1m v\u017edy, kdy\u017e mi nen\u00ed zrovna do skoku, navzdory tomu, \u017ee to nen\u00ed \u010detba nijak \u00fat\u011b\u0161n\u00e1, \u017e\u00e1dn\u00fd \u017eivotabudi\u010d. Ale v\u0159ele ji doporu\u010duji, v\u010detn\u011b eseje Zakazov\u00e1n\u00ed literatury.<\/em><\/p>\n

            V zevrubn\u00e9m \u00davodu autorky k \u010desk\u00e9mu vyd\u00e1n\u00ed <\/em>se dost\u00e1v\u00e1m v p\u0159\u00edb\u011bhu<\/em> jej\u00ed knihy k peripeti\u00edm \u010desk\u00e9ho p\u0159ekladu. Zm\u00edn\u011bn\u00e9 pot\u00ed\u017ee, jak\u00e9 m\u011bl Orwell s vyd\u00e1n\u00edm Farmy zv\u00ed\u0159at, v roce 1945, to znamen\u00e1 v dob\u011b, kdy nebyla v\u00edt\u00e1na \u017e\u00e1dn\u00e1 kritika v\u00e1le\u010dn\u00e9ho spojence Stalina, byly p\u0159esn\u011b takov\u00e9, na jak\u00e9 nar\u00e1\u017e\u00edm od roku 2009, kdy\u017e se sna\u017e\u00edm prosadit \u010desk\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed knihy \u010ceskoslovensko: St\u00e1t, kter\u00fd zklamal. Obr\u00e1tilo se na mne nejm\u00e9n\u011b dvan\u00e1ct \u010desk\u00fdch nakladatelstv\u00ed a v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch letech jsem postupn\u011b se \u0161esti z nich podepsala platnou vydavatelskou smlouvu. Av\u0161ak jeden \u010desk\u00fd nakladatel po druh\u00e9m pot\u00e9, co rychle podepsal smlouvu \u2013 a n\u011bkolika p\u0159\u00edpadech dal pr\u00e1ci p\u0159ekl\u00e1dat a dokonce vyplatil z\u00e1lohu -, jakmile byl varov\u00e1n, upustil od chystan\u00e9ho vyd\u00e1n\u00ed knihy, jako by to byl n\u011bjak\u00fd hork\u00fd brambor. Jednou jsem stejn\u011b jako Orwell na vlastn\u00ed o\u010di vid\u011bla dopis, kter\u00fd od vyd\u00e1n\u00ed odstra\u0161il zn\u00e1m\u00e9 univerzitn\u00ed nakladatelstv\u00ed a z\u00e1rove\u0148 ponechal v\u00fdhradn\u011b na n\u011bm, aby se omluvilo nebo alespo\u0148 pokusilo o omluvu. Nakladatelstv\u00ed Yale University Press mi potvrdilo, \u017ee takov\u00e9 nedodr\u017een\u00ed nakladatelsk\u00e9 smlouvy je nez\u00e1konn\u00e9. Rovn\u011b\u017e mi nab\u00eddlo, \u017ee mi pom\u016f\u017ee p\u0159i soudn\u00edm \u0159e\u0161en\u00ed z\u00e1le\u017eitost\u00ed.<\/em> Vt\u00edraj\u00ed se neodbytn\u00e9 my\u0161lenky. \u017de by cenzura ? K\u00fdm byl \u010desk\u00fd nakladatel varov\u00e1n? Na \u010d\u00ed n\u00e1tlak? Kam se to vrac\u00edme?<\/p>\n

Mary Heimannov\u00e1 dozn\u00e1v\u00e1, \u017ee necht\u011bla podstupovat dal\u0161\u00ed nep\u0159\u00edjemnosti n\u011bjak\u00fdch soudn\u00edch jedn\u00e1n\u00ed. Rad\u011bji se rozhodla zaslat nakladateli osobn\u00ed dopis. Jm\u00e9no nakladatele nesd\u011bluje, jeho p\u0159\u00edpadnou reakci nekomentuje. Na pozv\u00e1n\u00ed Milana Pila\u0159e <\/em>vystupuje v roce 2015 na Letn\u00ed \u017eurnalistick\u00e9 \u0161kole <\/em>po\u0159\u00e1dan\u00e9 ka\u017edoro\u010dn\u011b v Havl\u00ed\u010dkov\u011b Brod\u011b. Jak p\u0159\u00edzna\u010dn\u00e9! Novin\u00e1\u0159sk\u00e1 setk\u00e1n\u00ed – mlad\u00fdch! -ve m\u011bst\u011b spojen\u00e9m se jm\u00e9nem Karla Havl\u00ed\u010dka Borovsk\u00e9ho. S gustem opisuji z Wikipedie: \u201eLetn\u00ed \u017eurnalistick\u00e1 \u0161kola Karla Havl\u00ed\u010dka Borovsk\u00e9ho (d\u00e1le jen L\u017d\u0160) je t\u00fddenn\u00ed kurz pro studenty st\u0159edn\u00edch a vysok\u00fdch \u0161kol z Evropy. Hlavn\u00edmi t\u00e9maty L\u017d\u0160 jsou m\u00e9dia, politika, kultura a historie st\u0159edn\u00ed Evropy, dopl\u0148uj\u00ed je dal\u0161\u00ed vybran\u00e1 t\u00e9mata z oblasti \u017eurnalistiky a etiky, \u00fa\u010dastn\u00edci se tak\u00e9 sezn\u00e1m\u00ed s prac\u00ed novin\u00e1\u0159e a fungov\u00e1n\u00edm m\u00e9di\u00ed.\u00da\u010dastn\u00edci proch\u00e1zej\u00ed z\u00e1kladn\u00ed teoretickou pr\u016fpravou, v\u011bt\u0161inu \u010dasu ale tr\u00e1v\u00ed p\u0159\u00edmo v ter\u00e9nu, p\u0159i tvorb\u011b vlastn\u00edch zpr\u00e1v a report\u00e1\u017e\u00ed. Sedmidenn\u00ed program dopl\u0148uj\u00ed besedy a setk\u00e1n\u00ed s p\u0159edn\u00edmi osobnostmi politick\u00e9ho, kulturn\u00edho, medi\u00e1ln\u00edho a spole\u010densk\u00e9ho \u017eivota z \u010cesk\u00e9 republiky a zem\u00ed st\u0159edn\u00ed Evropy\u201c.<\/em> Jednou z t\u011bch osobnost\u00ed byla tedy v roce 2015 Mary Heimannov\u00e1, <\/em>kter\u00e1 o tom p\u00ed\u0161e:. Studenti \u017eurnalistiky vyslechli m\u00e9 vystoupen\u00ed s pochopen\u00edm a Milan Pila\u0159 si pot\u00e9 vzal z\u00e1le\u017eitost \u010desk\u00e9ho vyd\u00e1n\u00ed knihy za v\u011bc sv\u00e9 osobn\u00ed cti. Pr\u00e1v\u011b d\u00edky jeho vytrvalosti se poda\u0159ilo naj\u00edt skv\u011bl\u00e9ho nov\u00e9ho p\u0159ekladatele a nakladatele \u2026..Za mor\u00e1ln\u00ed i finan\u010dn\u00ed podporu rovn\u011b\u017e vd\u011b\u010d\u00edm Cardiffsk\u00e9 univerzit\u011b, sv\u00e9mu sou\u010dasn\u00e9mu zam\u011bstnavateli.<\/em> T\u00edm perfektn\u00edm p\u0159ekladatelem je Zden\u011bk Hron, <\/em> uzn\u00e1n\u00ed se od autorky dostalo nakladatelstv\u00ed Petrkov<\/em> (je\u0161t\u011b o n\u011bm bude \u0159e\u010d).<\/p>\n

Ned\u00e1 mi, abych se nezeptala: kolik u\u010ditel\u016f \u00ed o t\u00e9to a podobn\u00fdch aktivit\u00e1ch v\u00ed, kolik u\u010ditel\u016f m\u00e1 sv\u00e9 \u017e\u00e1ky a studenty k tomu, aby se o n\u011bco podobn\u00e9ho zaj\u00edmali? T\u0159eba ne vlastn\u00ed \u00fa\u010dast\u00ed, ale jsou p\u0159ece i jin\u00e9 mo\u017enosti, hlavn\u00ed je probudit z\u00e1jem, motivovat, uk\u00e1zat, co zaj\u00edmav\u00e9ho se d\u011bje, mo\u017en\u00e1 vyd\u00e1v\u00e1te \u0161koln\u00ed \u010dasopis (s jedn\u00edm takov\u00fdm na Z\u0160 m\u00e1m zku\u0161enost), v\u0161\u00edm\u00e1t si s \u017e\u00e1ky, jak jsou jejich obl\u00edben\u00e9 knihy p\u0159elo\u017eeny, mo\u017en\u00e1 napl\u00e1novat \u0161koln\u00ed v\u00fdlet, pro\u010d ne do Havl\u00ed\u010dkova Brodu ?. jednodu\u0161e v\u011bd\u011bt a cht\u00edt zn\u00e1t! V \u0159\u00edjnu 2009 jsem byla v Havl\u00ed\u010dkov\u011b Brod\u011b \u00fa\u010dastnic\u00ed 19. ro\u010dn\u00edku Podzimn\u00edho kni\u017en\u00edho veletrhu. Doporu\u010duji! Budete se doslova brodit knihami, ale hlavn\u011b \u2013 setk\u00e1te se osobn\u011b s majiteli \u010di z\u00e1stupci mnoha knihkupectv\u00ed, nebudete v\u011bd\u011bt, kam zaj\u00edt d\u0159\u00edv vzhledem k bohat\u00e9mu doprovodn\u00e9mu programu. Tehdy jsem tam vyslechla p\u0159edn\u00e1\u0161ku pana profesora Martina Hilsk\u00e9ho, setkala se s Ludv\u00edkem Vacul\u00edkem\u2026m\u00e1m pokra\u010dovat? Ano, na k\u00e1vu jsem si za\u0161la do knihkupectv\u00ed na n\u00e1m\u011bst\u00ed, m\u00e1 \u00fazkou spojitost s nakladatelstv\u00edm Petrkov<\/em>. <\/strong>Petrkov je ves pobl\u00ed\u017e Havl\u00ed\u010dkova Brodu, kde \u017eil b\u00e1sn\u00edk a grafik Bohuslav Reynek se svou francouzskou man\u017eelkou b\u00e1sn\u00ed\u0159kou Suzanne Renaud a dv\u011bma syny.V m\u00edst\u011b m\u00e1 vzniknout pam\u00e1tn\u00edk k jejich uct\u011bn\u00ed. <\/strong>Leto\u0161n\u00ed jubilejn\u00ed 30. Podzimn\u00ed kni\u017en\u00ed veletrh by se m\u011bl konat ve dnech 23. \u2013 24.\u0159\u00edjna, sv\u00fdm mottem Zem\u011b \u00fasm\u011bv\u016f <\/em>by odkazoval k humoristick\u00e9 literatu\u0159e, k radosti. \u010ceho v\u00edc je n\u00e1m t\u0159eba? Pokud zdrav\u00ed a okolnosti dovol\u00ed, r\u00e1da bych toho op\u011bt byla \u00fa\u010dastna. Tentokr\u00e1t nepodlehnu liter\u00e1rn\u00edmu v\u00e1ben\u00ed a neubytuji se v hotelu Brixen, <\/em>od prostor veletrhu dost vzd\u00e1len\u00e9ho. A zase: mluv\u00edte (te\u010f se sp\u00ed\u0161 komunikuje)<\/em> ve t\u0159\u00edd\u00e1ch o kni\u017en\u00edch festivalech a veletrz\u00edch, , \u00fa\u010dastn\u00edte se jich kup\u0159\u00edkladu virtu\u00e1ln\u011b, sledujete ud\u011blov\u00e1n\u00ed liter\u00e1rn\u00edch cen atd. atd\u2026,ale p\u0159edev\u0161\u00edm, mil\u00ed kolegov\u00e9, jste autenti\u010dt\u00ed, sami zap\u00e1leni pro v\u011bc, jste pro ty mlad\u0161\u00ed d\u016fv\u011bryhodn\u00ed? St\u00e1v\u00e1te se pro n\u011b pot\u0159ebn\u00fdmi a d\u016fle\u017eit\u00fdmi maveny, <\/em>jak o tom p\u00ed\u0161e Malcolm Gladwell <\/em>v knize Bod zlomu \u2013 O mal\u00fdch p\u0159\u00ed\u010din\u00e1ch s velk\u00fdmi n\u00e1sledky: B\u00fdt mavenem znamen\u00e1 b\u00fdt u\u010ditelem\u2026.Maveni jsou vlastn\u011b informa\u010dn\u00ed makl\u00e9\u0159i, kte\u0159\u00ed sm\u011b\u0148uj\u00ed a rozd\u00e1vaj\u00ed to, co v\u011bd\u00ed.<\/em><\/p>\n

Mary Heimannov\u00e9<\/em> nechyb\u00ed empatie pro ty rozho\u0159\u010den\u011bj\u0161\u00ed: Nen\u00ed obt\u00ed\u017en\u00e9 pochopit, pro\u010d kniha, kter\u00e1 tak ost\u0159e kriticky poukazuje na nebezpe\u010d\u00ed a hrozby skryt\u00e9 v nacionalismu, v tomto p\u0159\u00edpad\u011b p\u0159edev\u0161\u00edm \u010desk\u00e9m a slovensk\u00e9m, vyvol\u00e1v\u00e1 ur\u010dit\u00e9 ura\u017een\u00e9, rozzloben\u00e9 a znechucen\u00e9 reakce. M\u00e9 pohnutky v\u0161ak nebyly proti\u010desky ani protislovensky zaujat\u00e9 a kniha rovn\u011b\u017e nebyla diktov\u00e1na zatrpklost\u00ed \u010di \u017elu\u010dovitost\u00ed. Sna\u017eila jsem se vyv\u00e1\u017eit vz\u00e1jemn\u011b si odporuj\u00edc\u00ed tvrzen\u00ed v\u0161ech n\u00e1rod\u016f \u2013 \u010cech\u016f, Slov\u00e1k\u016f, N\u011bmc\u016f, Ma\u010far\u016f, Pol\u00e1k\u016f, Rus\u00edn\u016f, \u017did\u016f a Rom\u016f -, kter\u00e9 kdysi ob\u00fdvaly st\u00e1t naz\u00fdvan\u00fd \u010ceskoslovenskem. P\u0159i upozor\u0148ov\u00e1n\u00ed na temn\u011bj\u0161\u00ed str\u00e1nky nacionalismu mi ne\u0161lo o to, abych je ozna\u010dila za lep\u0161\u00ed \u010di hor\u0161\u00ed ne\u017e ostatn\u00ed st\u00e1ty, a t\u00edm m\u00e9n\u011b abych zdiskreditovala \u010cechy \u2013 m\u00e1m p\u0159ece mezi nimi \u010detn\u00e9 p\u0159\u00e1tele a jsem s nimi s\u0148atkem a rodinou sp\u0159\u00edzn\u011bna. Sp\u00ed\u0161e jsem cht\u011bla b\u011b\u017en\u00e9mu \u010dten\u00e1\u0159i \u2013 a\u0165 u\u017e jak\u00e9koli etnick\u00e9, jazykov\u00e9, n\u00e1rodn\u00ed \u010di n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 p\u0159\u00edslu\u0161nosti \u2013 oz\u0159ejmit nebezpe\u010d\u00ed skryt\u00e9 v p\u0159etrv\u00e1vaj\u00edc\u00edch n\u00e1rodnostn\u00edch m\u00fdtech, v nich\u017e vlastn\u00ed strana je v\u017edy vyd\u00e1v\u00e1na za ubl\u00ed\u017eenou ob\u011b\u0165 a k\u0159ivdy zp\u016fsoben\u00e9 jin\u00fdm se p\u0159ehl\u00ed\u017eej\u00ed nebo bagatelizuj\u00ed.<\/em>  <\/strong><\/p>\n

Zde si dovol\u00edm p\u0159ipojit signifikantn\u00ed osobn\u00ed zku\u0161enost. V roce 1996 jsem se nakr\u00e1tko vr\u00e1tila k \u017e\u00e1k\u016fm 8.ro\u010dn\u00edku Z\u0160. Zp\u011btn\u00fdm pohledem to byla mimo\u0159\u00e1dn\u011b vyda\u0159en\u00e1 vyu\u010dovac\u00ed hodina, p\u0159\u00edmo pedagogick\u00e1 etuda, tak\u00e9 jsem ji pat\u0159i\u010dn\u011b vyu\u017eila pro studentky pedagogick\u00e9 fakulty a z\u00faro\u010dila i p\u00edsemn\u011b Jala jsem se \u00fakolu vysv\u011btlit t\u011bm reptaj\u00edc\u00edm, pro\u010d n\u011bkte\u0159\u00ed jejich spolu\u017e\u00e1ci (diagnostikovan\u00ed dyslektici) maj\u00ed ur\u010dit\u00e9 \u00falevy \u010di specifika p\u0159i v\u00fduce. Kdy\u017e jsem po p\u0159edstaven\u00ed sv\u00e9 slo\u017eit\u00e9 jm\u00e9no \u2013 Peutelschmiedov\u00e1 <\/em>\u2013 napsala na tabuli, ozvalo se ze zadn\u00ed lavice: \u201eTo je n\u011bmeck\u00fd jm\u00e9no?\u201c<\/em> Na mou kladnou odpov\u011b\u010f zazn\u011blo: \u201eTakov\u00fd lidi nem\u00e1m r\u00e1d!\u201c.<\/em>P\u0159i cest\u011b z on\u00e9 \u201ez\u00e1kladky\u201c jsem do\u0161la k p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee tato kr\u00e1tk\u00e1 epizoda by byla v\u00fdborn\u00fdm n\u00e1m\u011btem pro hodinu ob\u010dansk\u00e9 v\u00fdchovy (\u010di jak se onen p\u0159edm\u011bt pr\u00e1v\u011b naz\u00fdval)k problematice nacionalismu. Ot\u00e1zky bych tentokr\u00e1t kladla j\u00e1. Sv\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 p\u0159\u00edjmen\u00ed \u2013 Peutelschmiedov\u00e1<\/em> – jsem z\u00edskala s\u0148atkem s \u010cechem \u201ejako poleno\u201c. Za svobodna jsem se jmenovala Vojt\u00ed\u0161kov\u00e1,<\/em> p\u0159i\u010dem\u017e moje maminka byla \u010desk\u00e1 (sp\u00ed\u0161e moravsk\u00e1) N\u011bmka, sv\u00e9 n\u00e1rodnosti se do smrti nevzdala. M\u011bl by m\u011b onen hoch r\u00e1d jako Vojt\u00ed\u0161kovou? Kdo zasel do d\u011btsk\u00e9 du\u0161e takovou z\u00e1\u0161\u0165 a nen\u00e1vist? A pro\u010d?<\/p>\n

M\u011bli bychom docenit fakt, \u017ee \u2026. tato kniha p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed pohled zven\u010d\u00ed<\/em> <\/strong>\u2013 n\u00e1zory n\u011bkoho, kdo sice zah\u00e1jil sv\u00e9 zkoum\u00e1n\u00ed bez jak\u00fdchkoli p\u0159edb\u011b\u017en\u00fdch znalost\u00ed \u010di p\u0159\u00edm\u00e9ho osobn\u00edho z\u00e1jmu t\u00fdkaj\u00edc\u00edch se \u010desk\u00e9 \u010di slovensk\u00e9 minulosti, av\u0161ak p\u0159esto se nakonec nau\u010dil m\u00edt r\u00e1d \u010ceskou republiku, d\u011blat si o ni starost a pova\u017eovat ji za sv\u016fj druh\u00fd domov.<\/em> <\/strong>Historie se do jist\u00e9 m\u00edry opakuje. Za n\u011bmeck\u00e9 okupace byla na Malostransk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed zlikvidov\u00e1na socha Ernesta<\/em> Denise, <\/em>zbo\u0159en\u00e9 pra\u017esk\u00e9 n\u00e1dra\u017e\u00ed T\u011b\u0161nov bylo po l\u00e9ta Denisovo.<\/em> V Olomouci m\u00e1me Denisovu <\/em>ulici, pat\u0159\u00ed k t\u011bm p\u00e1te\u0159n\u00edm. Ernest Denis (1849 \u2013 1921)<\/em> byl francouzsk\u00fd historik, slavista, p\u0159edev\u0161\u00edm bohemista. P\u0159\u00e1telsky se st\u00fdkal s Jaroslavem Vrchlick\u00fdm<\/em>, sv\u00fdm u\u010ditelem \u010de\u0161tiny, byl v\u00fdznamn\u00fdm Bene\u0161ov\u00fdm a <\/em>pozd\u011bji i Masarykov\u00fdm<\/em> spolupracovn\u00edkem, p\u0159izn\u00e1van\u011b se podstatn\u011b zaslou\u017eil o vznik samostatn\u00e9ho \u010ceskoslovenska. V knihovn\u00e1ch prvorepublikov\u00fdch vzd\u011blanc\u016f nechyb\u011bly jeho spisy Hus a husitstv\u00ed, Ji\u0159\u00ed z Pod\u011bbrad, \u010cechy po B\u00edl\u00e9 ho\u0159e, <\/em>v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b pak Konec samostatnosti \u010desk\u00e9<\/em> z roku 1890.<\/p>\n

            U zahrani\u010dn\u00edch autor\u016f  v\u017edy p\u0159ich\u00e1z\u00ed na p\u0159et\u0159es ot\u00e1zka p\u0159ekladu. V p\u0159\u00edpad\u011b pr\u00e1ce Mary Heimannov\u00e9 <\/em>za\u010d\u00ednaj\u00ed n\u00e1mitky ji\u017e u titulu. Autorka si toho je v\u011bdoma a probl\u00e9m reflektuje ob\u0161\u00edrn\u011bji, ne\u017e je zde mo\u017en\u00e9 uv\u00e9st: N\u00e1zev knihy Czechoslovakia: The State That Failed m\u011bl z\u00e1rove\u0148 upozor\u0148ovat na t\u0159i r\u016fzn\u00e9 v\u011bci. P\u0159edev\u0161\u00edm u\u017eit\u00ed pojmu \u201estate\u201c a \u201eCzechoslovakia\u201c napov\u00edd\u00e1, \u017ee n\u00e1m\u011btem knihy sp\u00ed\u0161e ne\u017e n\u00e1rod \u010di n\u00e1rody je st\u00e1t, st\u00e1tn\u00ed z\u0159\u00edzen\u00ed a \u017ee se v n\u00ed nep\u0159edkl\u00e1daj\u00ed d\u011bjiny \u010desk\u00e9ho a slovensk\u00e9ho n\u00e1roda, n\u00fdbr\u017e \u010ceskoslovenska.<\/em> <\/strong> \u2026U\u017eit\u00ed v\u00fdrazu \u201efailed\u201c v n\u00e1zvu knihy zn\u011blo provokativn\u011b, dokonce i v angli\u010dtin\u011b, a samo o sob\u011b sta\u010dilo n\u011bkter\u00fdm lidem zabr\u00e1nit v tom, aby ji v\u016fbec otev\u0159eli. Slovo \u201efailed\u201c ov\u0161em v angli\u010dtin\u011b m\u00e1 \u0159adu v\u00fdznamov\u00fdch odst\u00edn\u016f , a proto je obt\u00ed\u017en\u00e9 je p\u0159elo\u017eit, ani\u017e \u010desk\u00fd ekvivalent zn\u00ed bu\u010f p\u0159\u00edli\u0161 m\u00edrn\u011b (neusp\u011bl), anebo p\u0159\u00edli\u0161 drsn\u011b (selhal). P\u0159ekladatel Zden\u011bk Hron zvolil rozumn\u00fd kompromis (zklamal), ale p\u0159itom se, jak tomu u p\u0159eklad\u016f nevyhnuteln\u011b b\u00fdv\u00e1, ztratily n\u011bkter\u00e9 asociace. \u010ceskoslovensk\u00fd st\u00e1t ve velmi o\u010dividn\u00e9m a doslovn\u00e9m smyslu zklamal, neusp\u011bl v tom, \u017ee nejen jednou, ale dvakr\u00e1t za \u010dty\u0159iasedmdes\u00e1t let, co\u017e je zhruba trv\u00e1n\u00ed jednoho lidsk\u00e9ho \u017eivota, p\u0159estal existovat. T\u00edm, \u017ee st\u00e1t \u201efailed\u201c, jsem v\u0161ak v prvn\u00ed \u0159ad\u011b cht\u011bla \u0159\u00edct, \u017ee neusp\u011bl v tom smyslu, v jak\u00e9m v\u011bdeck\u00fd pokus nedos\u00e1hne zam\u00fd\u0161len\u00e9ho \u010di o\u010dek\u00e1van\u00e9ho v\u00fdsledku.<\/em> <\/strong>\u010ceskoslovensko bylo ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00fdm experimentem v tomto z\u00e1kladn\u00edm smyslu: bylo v\u00fdslovn\u011b zalo\u017eeno jako mnohon\u00e1rodn\u00ed, liber\u00e1ln\u00ed a demokratick\u00fd st\u00e1t \u2013 \u201ebude velice p\u0159ipom\u00ednat \u0160v\u00fdcarsko\u201c, jak sliboval Bene\u0161 -, v n\u011bm\u017e se N\u011bmci a ostatn\u00ed men\u0161iny m\u011bli t\u011b\u0161it jak\u00e9si obdob\u011b \u0161v\u00fdcarsk\u00e9ho kantonov\u00e9ho z\u0159\u00edzen\u00ed, se Slov\u00e1ky se m\u011blo zach\u00e1zet jako s rovnopr\u00e1vn\u00fdm n\u00e1rodem a Podkarpatsk\u00e1 Rus se m\u011bla do\u010dkat \u00fapln\u00e9 autonomie. Tyto sliby nebyla dodr\u017eeny \u2026St\u00e1t se nezda\u0159il rovn\u011b\u017e v tom smyslu, \u017ee neplnil sv\u00e9 zam\u00fd\u0161len\u00e9 geopolitick\u00e9 posl\u00e1n\u00ed\u2026..posilov\u00e1n\u00ed stability a udr\u017eov\u00e1n\u00ed mocensk\u00e9 rovnov\u00e1hy ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b\u2026\u2026 \u010ceskoslovensko se d\u00e1v\u00e1n\u00edm p\u0159ednosti z\u00e1jm\u016fm \u010cech\u016f p\u0159ed z\u00e1jmy ostatn\u00edch n\u00e1rod\u016f, vystupov\u00e1n\u00edm lid\u00ed, kter\u00e9 vlastn\u011b nebylo ani opr\u00e1vn\u011bno zastupovat, necitliv\u00fdm p\u0159\u00edstupem k sm\u00fd\u0161len\u00ed v\u011bt\u0161iny men\u0161in, kter\u00e9 v n\u011bm \u017eily, a t\u00edm, \u017ee se svou nejv\u00fdchodn\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed zach\u00e1zelo prakticky jako s koloni\u00ed, m\u00edsto toho p\u0159ipravilo o podporu v\u011bt\u0161iny ne\u010desk\u00e9ho obyvatelstva pr\u00e1v\u011b v dob\u011b, v n\u00ed\u017e si svou zahrani\u010dn\u00ed politikou odcizovalo sv\u00e9 sousedy.<\/em><\/p>\n

            Op\u011bt se dopust\u00edm pozn\u00e1mky z vlastn\u00ed zku\u0161enosti, tentokr\u00e1t p\u0159ekladov\u00e9. M\u00e1m na sv\u011bdom\u00ed p\u0159eklady n\u011bkolika odborn\u00fdch publikac\u00ed, p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b z produkce Stuttering Foundation of America, okrajov\u011b i z francouz\u0161tiny. Trochu v\u00edm, co takov\u00fd p\u0159eklad obn\u00e1\u0161\u00ed, s \u010d\u00edm se pot\u00fdk\u00e1te atd. Moje p\u0159eklady vych\u00e1zely p\u00e9\u010d\u00ed nakladatelstv\u00ed Port\u00e1l, Grada Publishing, Paido. \u010casto proj\u00ed\u017ed\u00edm tramvaj\u00ed kolem reklamn\u00edho sloganu jedn\u00e9 instituce, kasaj\u00edc\u00ed se, \u017ee\u2026We never stop moving! <\/em>P\u0159eklad? \u017d\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m! Ale\u2026 Opakovan\u011b se vrac\u00edm k \u00favah\u00e1m, jak nejl\u00e9pe<\/em> ten slogan p\u0159elo\u017eit \u2013 nab\u00edz\u00ed se nejm\u00e9n\u011b patero variant, jedna lep\u0161\u00ed ne\u017e druh\u00e1, av\u0161ak bez znalosti kontextu, s ohledem na c\u00edlovou skupinu (zn\u00e1m ji?), s \u00factou k mate\u0159\u0161tin\u011b\u2026..prost\u011b o\u0159\u00ed\u0161ek! Nev\u00edm, jestli se je\u0161t\u011b ud\u011bluje cena Sk\u0159ipec<\/em> za b\u00eddn\u00fd p\u0159eklad. N\u011bkter\u00e9 p\u0159ekladov\u00e9 tituly odkl\u00e1d\u00e1m, nejsem schopna je do\u010d\u00edst, jejich \u010de\u0161tina prost\u011b sk\u0159\u00edpe. M\u00e1m \u201esv\u00e9\u201c p\u0159ekladatele, Zden\u011bk Hron <\/em>k nim pat\u0159\u00ed, po pr\u00e1vu je viditeln\u011b uveden na tituln\u00ed stran\u011b knihy \u010ceskoslovensko: St\u00e1t, kter\u00fd zklamal.<\/em><\/p>\n

            K pohledu na z\u00e1v\u011bre\u010dnou f\u00e1zi \u010deskoslovensk\u00e9ho st\u00e1tu autorka netu\u0161\u00edc p\u0159ipojuje cenn\u00e9 p\u0159ipomenut\u00ed pro v\u0161echny zab\u00fdvaj\u00edc\u00ed se histori\u00ed, tedy i pro u\u010ditele, nejen d\u011bjepisu: \u010ceskoslovensk\u00fd st\u00e1t sice mo\u017en\u00e1 zklamal, av\u0161ak \u010desk\u00e9mu a slovensk\u00e9mu n\u00e1rodu se na konci 20.stolet\u00ed poda\u0159ilo vytvo\u0159it samostatn\u00e9, zd\u00e1nliv\u011b trval\u00e9 a do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry jednolit\u00e9 st\u00e1ty\u2026.dosud nar\u00e1\u017e\u00edme na star\u00e9 zn\u00e1m\u00e9 zam\u011b\u0159en\u00ed \u010dechost\u0159edn\u00e9 argumentace, j\u00edm\u017e je pros\u00e1kl\u00e9 v\u0161e, co b\u00fdv\u00e1 za\u0159azov\u00e1no do publikac\u00ed, jak\u00fdmi jsou r\u016fzn\u00e9 kroniky,d\u011bjiny v obrazech, muzejn\u00ed a turistick\u00e9 pr\u016fvodce, \u0161koln\u00ed u\u010debnice, webov\u00e9 adresy st\u00e1tn\u00edch instituc\u00ed, <\/em> <\/strong>pam\u011btn\u00ed desky, pam\u00e1tn\u00edky, televizn\u00ed programy, rozhlasov\u00e9 dokument\u00e1rn\u00ed po\u0159ady, filmov\u00e9 trh\u00e1ky, divadeln\u00ed hry, zve\u0159ej\u0148ovan\u00e9 vzpom\u00ednky, a do mnoha dal\u0161\u00edch.<\/em> <\/strong>Podtrhla bych hned dvakr\u00e1t: r\u016fzn\u00e9 kroniky,d\u011bjiny v obrazech, muzejn\u00ed a turistick\u00e9 pr\u016fvodce, \u0161koln\u00ed u\u010debnice, webov\u00e9 adresy st\u00e1tn\u00edch instituc\u00ed<\/em>, <\/strong>pam\u011btn\u00ed desky, pam\u00e1tn\u00edky, televizn\u00ed programy, rozhlasov\u00e9 a dokument\u00e1rn\u00ed po\u0159ady, filmov\u00e9 trh\u00e1ky, divadeln\u00ed hry, zve\u0159ej\u0148ovan\u00e9 vzpom\u00ednky\u2026.<\/em>Pracujeme s nimi ve \u0161kol\u00e1ch? V\u0161\u00edm\u00e1me si, zda t\u0159eba nejsou  – slovy Mary Heimannov\u00e9 \u2013 veskrze zpolitizovan\u00e9\u2026.a nep\u0159edkl\u00e1daj\u00ed d\u011bjiny, n\u00fdbr\u017e propagandu?<\/em> To je materi\u00e1l\u016f! Rozeb\u00edr\u00e1me jejich obsah, komentujeme je s vyu\u017eit\u00edm jin\u00fdch zdroj\u016f? Zde jsou ko\u0159eny st\u00e1le po\u017eadovan\u00e9ho kritick\u00e9ho my\u0161len\u00ed. <\/em>Net\u0159eba vym\u00fd\u0161let dal\u0161\u00ed slo\u017eit\u00e9 projekty. V modern\u00ed \u0161kole se hranice mezi jednotliv\u00fdmi p\u0159edm\u011bty st\u00edraj\u00ed, podporujme tento trend. Nen\u00ed na to \u010das? Kde v\u016fle, tam cesta,<\/em> kdo chce, hled\u00e1 zp\u016fsob, kdo nechce, hled\u00e1 zd\u016fvodn\u011bn\u00ed<\/em> \u2013 to plat\u00ed st\u00e1le. Holedb\u00e1me se v\u00fdzvami \u2013 zde se p\u0159\u00edmo nab\u00edzej\u00ed.<\/p>\n

 Dost\u00e1v\u00e1m se ke konci autor\u010diny p\u0159edmluvy: 16.\u010dervence 2019 Mary Heimannov\u00e1 v Cardiffu na z\u00e1v\u011br napsala: Kdybych knihu m\u011bla ps\u00e1t dnes a v\u011bd\u011bla, co te\u010f v\u00edm o sporech, jak\u00e9 vyvolala, kdy\u017e vy\u0161la poprv\u00e9, (<\/em>anglicky 28.\u0159\u00edjna 2009) <\/strong>pravd\u011bpodobn\u011b bych ji psala ohledupln\u011bji, m\u00edsty zm\u00edrnila zvolen\u00e9 v\u00fdrazy nebo p\u0159idala dal\u0161\u00ed vysv\u011btlen\u00ed a hl\u00eddala si t\u00f3n, abych zabr\u00e1nila p\u0159\u00edpadn\u00e9mu nespr\u00e1vn\u00e9mu pochopen\u00ed. Nejsem si v\u0161ak jist\u00e1, \u017ee by to nutn\u011b muselo b\u00fdt k prosp\u011bchu v\u011bci\u2026..Ze v\u0161ech uveden\u00fdch d\u016fvod\u016f jsem se rozhodla, \u017ee nebudu p\u016fvodn\u00ed rukopis aktualizovat ani opravovat, jakkoli takov\u00e1 p\u0159\u00edle\u017eitost k vylep\u0161ov\u00e1n\u00ed origin\u00e1lu je l\u00e1kav\u00e1, ale sp\u00ed\u0161 jej i se v\u0161emi vadami na kr\u00e1se \u2013 poprv\u00e9 \u2013 p\u0159edlo\u017e\u00edm \u010desk\u00fdm \u010dten\u00e1\u0159\u016fm.<\/em><\/p>\n

 K \u010desk\u00e9mu p\u0159ekladu knihy \u010ceskoslovensko: St\u00e1t, kter\u00fd zklamal<\/em> 19.ledna 2020 Magda V\u00e1\u0161\u00e1ryov\u00e1 <\/em>aktu\u00e1ln\u011b poznamenala: Na\u0161e spole\u010dnosti zavile diskutuj\u00ed u\u017e 30 let o rozd\u00edlu mezi pravdou a t\u011bmi, kte\u0159\u00ed se c\u00edt\u00ed b\u00fdt jej\u00edmi vlastn\u00edky\u2026.Oh\u00e1n\u00edme se halapartnami i sekyrami, vala\u0161kami i d\u00fdkami a nakonec i internetem \u0161\u00ed\u0159en\u00fdmi manipulacemi\u2026jak z toho ven?….Jedn\u00edm ze zp\u016fsob\u016f je za\u010d\u00edst se do hodnocen\u00ed na\u0161ich d\u011bjin i sou\u010dasnosti od zahrani\u010dn\u00edch autor\u016f. To jsme p\u0159ece v\u017edycky cht\u011bli\u2026..Nakrucujeme se p\u0159ed historiky, antropology a kulturology ze Z\u00e1padu. A pak nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b z\u00edr\u00e1me na jejich anal\u00fdzy a indukce, kr\u010d\u00edme nosem nad cize zn\u011bj\u00edc\u00edmi analogiemi a synt\u00e9zami, m\u00edsto toho, abychom, m\u017eouraj\u00edce do sv\u011btla nov\u00e9 interpretace, radost\u00ed posko\u010dili a za\u010dali diskutovat. Doma i sm\u011brem ven. M\u00e1me p\u0159ece p\u0159\u00edle\u017eitost a Mary n\u00e1m ji nab\u00edz\u00ed. To\u017e, do \u010dten\u00ed<\/strong>!<\/em><\/p>\n

HEIMANNOV\u00c1, M.  \u010ceskoslovensko  St\u00e1t, kter\u00fd zklamal.<\/em> Nakladatelstv\u00ed Petrkov, 2020.<\/p>\n

                                    ISBN 978-80-87595-86-2.<\/p>\n

ORWELL, G.   Uvnit\u0159 velryby a jin\u00e9 eseje. <\/em>Brno: Atlantis, 1994. ISBN 80-7108-140-X.<\/p>\n

GLADWELL, M.   Bod zlomu. O mal\u00fdch p\u0159\u00ed\u010din\u00e1ch s velk\u00fdmi n\u00e1sledky.  <\/em>Praha: Doko\u0159\u00e1n, 2006.<\/p>\n

                         ISBN 80-7363-070-2.<\/p>\n

 <\/em><\/p>\n

 <\/em><\/p>\n

Co pot\u0159ebujete<\/em>? obr\u00e1til se na m\u011b zhurta v pust\u00e9m, pr\u00e1v\u011b otev\u0159en\u00e9m knihkupectv\u00ed mu\u017e, kter\u00e9ho bych tedy st\u011b\u017e\u00ed nazvala knihkupcem. Nemohl mi zkazit n\u00e1ladu. P\u0159i\u0161la jsem si vyzvednout zamluven\u00fd v\u00fdtisk knihy, kterou jsem si nesta\u010dila opat\u0159it \u201ep\u0159ed koronou\u201c. Nesta\u010dila, ani nemohla, ten titul byl toti\u017e rozebran\u00fd, \u010dekala jsem na dotisk.<\/p>\n

To bude mela! Kdo \u017ee to vydal? P\u0159elo\u017eil? Napsal k tomu doslov \u010di p\u0159edmluvu? O vyd\u00e1n\u00ed knihy o st\u00e1tu, kter\u00fd selhal? zklamal? se tu mluv\u00ed dlouh\u00e1 l\u00e9ta. V\u00edm o vydavatel\u00edch, kte\u0159\u00ed se chystali\u2026., ale pak si to rozmysleli\u2026<\/em>p\u00ed\u0161e na p\u0159edn\u00ed z\u00e1lo\u017ece publikace \u010ceskoslovensko: St\u00e1t, kter\u00fd zklamal <\/em>s datac\u00ed 15.ledna 2020 Petr Pithart.<\/em> Pat\u0159\u00edm k t\u011bm, kdo \u010dtou knihy tak\u0159\u00edkaj\u00edc \u201eod a do zet\u201c. Tady nav\u00edc zji\u0161\u0165uji, \u017ee u\u017e samotn\u00e9 p\u0159edmluvy (je jich v\u00edc), doslov a texty na z\u00e1lo\u017ek\u00e1ch dokl\u00e1daj\u00ed komplikovan\u00fd, v mnoh\u00e9m pou\u010dn\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh <\/em>vzniku t\u00e9to knihy. P\u0159\u00edb\u011bhy <\/em>jsou v na\u0161\u00ed spole\u010dnosti aktu\u00e1ln\u011b siln\u011b \u201ein\u201c, o pou\u010den\u00ed v\u011bt\u0161inou nikdo moc nestoj\u00ed, a kdy\u017e u\u017e \u2013 stejn\u011b jich nedb\u00e1. Ale ne\u0161\u0165! Pokusme se knihu Mary Heimannov\u00e9 \u2013 \u010ceskoslovensko: St\u00e1t, kter\u00fd zklamal <\/em>vz\u00edt jako p\u0159\u00edsp\u011bvek do diskuse o v\u00fduce d\u011bjepisu na \u010desk\u00fdch \u0161kol\u00e1ch. Sama jsem se j\u00ed p\u0159ed \u010dasem aktivn\u011b \u00fa\u010dastnila, v\u00edm, co (z)m\u016f\u017eete, pokud svou p\u016fsobnost ohrani\u010d\u00edte jen tou jednou dv\u011bma hodinami d\u011bjepisu t\u00fddn\u011b.<\/p>\n

Nejprve z p\u0159ebalu kr\u00e1tce o autorce. Mary Heimannov\u00e1 je v sou\u010dasnosti profesorkou modern\u00edch d\u011bjin na Univerzit\u011b v Cardiffu ve Walesu a \u010dlenka kr\u00e1lovsk\u00e9 historick\u00e9 spole\u010dnosti. Studovala Vassar College v New Yorku a na Univerzit\u011b v Oxfordu, kde z\u00edskala v roce 1993 doktor\u00e1t\u2026.Je \u010dast\u00fdm n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edkem \u010cesk\u00e9 republiky, kterou pova\u017euje za sv\u016fj druh\u00fd domov.<\/em><\/p>\n

Slovo \u00favodem <\/em>ke knize \u010ceskoslovensko: St\u00e1t, kter\u00fd zklamal<\/em> napsal s vro\u010den\u00edm (data p\u0159\u00edb\u011bhu<\/em> vzniku \u010desk\u00e9ho p\u0159ekladu jsou d\u016fle\u017eit\u00e1) 1.z\u00e1\u0159\u00ed 2019 Jan Urban<\/em> (nar.1951), \u010desk\u00fd novin\u00e1\u0159, disident komunistick\u00e9ho re\u017eimu, signat\u00e1\u0159 Charty 77 a spoluzakladatel Ob\u010dansk\u00e9ho f\u00f3ra v listopadu 1989. Zkratkovit\u011b vyj\u00edm\u00e1m: Kniha Mary Heimannov\u00e9, kter\u00e1 se dost\u00e1v\u00e1 \u010desk\u00e9mu \u010dten\u00e1\u0159i do ruky, je na historickou pr\u00e1ci nezvykle v\u00e1\u0161niv\u00e1, ne\u00faprosn\u00e1 a tvrd\u00e1\u2026.Historie by nem\u011bla b\u00fdt propagandou\u2026 nem\u011bla by zaml\u010dovat nebo omlouvat\u2026. Mary Heimannov\u00e1 se k \u010deskoslovensk\u00fdm d\u011bjin\u00e1m dostala ve snaze naj\u00edt p\u0159i p\u0159edn\u00e1\u0161en\u00ed britsk\u00fdm, kanadsk\u00fdm a americk\u00fdm student\u016fm historie jinou perspektivu \u201evelk\u00fdch d\u011bjin\u201c vztah\u016f mezi modern\u00edmi velmocemi\u2026.P\u0159\u00edpad ne\u010dekan\u00e9ho vzniku , konflikt\u016f a opakovan\u00fdch selh\u00e1n\u00ed projektu nazvan\u00e9ho \u010ceskoslovensko ji pak doslova uchv\u00e1til. Nau\u010dila se \u010desky, dokonce s \u00factyhodn\u011b p\u0159esnou v\u00fdslovnost\u00ed, a pokusila se vlastn\u011b o nemo\u017en\u00e9 \u2013 napsat celkovou revizi \u010deskoslovensk\u00fdch d\u011bjin\u2026Pokusila se zbavit d\u011bjiny \u010ceskoslovenska m\u00fdt\u016f a postavila je proto p\u0159edev\u0161\u00edm na narativu n\u00e1rodn\u00edch men\u0161in a jejich vztahu k um\u011bl\u00e9 \u201e\u010deskoslovensk\u00e9\u201c v\u011bt\u0161in\u011b\u2026Jde o netradi\u010dn\u00ed pohled, vymykaj\u00edc\u00ed se zaveden\u00e9mu pragocentristick\u00e9mu \u201e\u010desk\u00e9mu\u201c vn\u00edm\u00e1n\u00ed minulosti\u2026..Kniha Mary Heimannov\u00e9 je tak chv\u00e1lyhodn\u00fdm vstupem do diskuse, kter\u00e1 vlastn\u011b ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b je\u0161t\u011b neza\u010dala. A to je jej\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00ed z\u00e1sluha\u2026.. Posl\u00e1n\u00ed t\u00e9to knihy je ve snaze pochopit \u010dlov\u011bka \u2013 a tak bychom ji i m\u011bli \u010d\u00edst. <\/em><\/p>\n

O nezbytnosti vyd\u00e1n\u00ed \u010desk\u00e9ho p\u0159ekladu uveden\u00e9 publikace mluvil Petr Pithart<\/em> ji\u017e v roce 2013 <\/em>v Sen\u00e1tu Parlamentu \u010cR na konferenci Zrozen\u00ed n\u00e1rod\u016f <\/em>v r\u00e1mci 23.ro\u010dn\u00edku Festivalu spisovatel\u016f: Ta kniha prost\u011b mus\u00ed vyj\u00edt a d\u0159\u00edve \u010di pozd\u011bji ur\u010dit\u011b vyjde. K probl\u00e9m\u016fm vzniku \u010ceskoslovenska jako st\u00e1tu nejen \u010cech\u016f (st\u00e1tu proponovan\u00e9ho p\u016fvodn\u011b jako \u0160v\u00fdcarsko), k jeho prom\u011bn\u00e1m, jeho \u201escvrk\u00e1v\u00e1n\u00ed\u201c , se budeme znovu a znovu vracet\u2026..u\u017e n\u011bkter\u00e9 v\u011bci nenaprav\u00edme, ale m\u016f\u017eeme zp\u0159esnit sv\u00e9 p\u0159edstavy o tom, jac\u00ed jsme byli a jac\u00ed bychom b\u00fdt m\u011bli v dne\u0161n\u00ed Evrop\u011b. Budeme se po\u0159\u00e1d muset pot\u00fdkat s m\u00fdty, s pov\u011brami. N\u011bkter\u00e9 jsou nevyko\u0159eniteln\u00e9. V\u011b\u0159\u00edm, \u017ee Va\u0161e kniha p\u0159isp\u011bje pro\u010di\u0161t\u011bn\u00ed ovzdu\u0161\u00ed v t\u00e9to zemi. Ale bude to bolet.<\/em> <\/strong><\/p>\n

Mo\u017en\u00e1 ne p\u0159\u00edmo bolet, ale dok\u00e1\u017ee mnoh\u00e9 dost p\u0159ekvapit, kup\u0159\u00edkladu pohledem na ud\u00e1losti, kter\u00e9 obecn\u011b vn\u00edm\u00e1me jako nezpochybniteln\u011b dan\u00e9. Sta\u010d\u00ed zalistovat v knize Mary Heimannov\u00e9 a za\u010d\u00edst se do 4.kapitoly Poku\u0161en\u00ed fa\u0161ismu: Druh\u00e1 \u010cesko-Slovensk\u00e1 republika, kter\u00e1 trvala od 6.\u0159\u00edjna 1938 do 13.b\u0159ezna 1939, se v historick\u00fdch publikac\u00edch obvykle odb\u00fdv\u00e1 jen jednou nebo dv\u011bma v\u011btami. ..   Druh\u00e1 republika sice trvala jen \u0161est m\u011bs\u00edc\u016f, av\u0161ak p\u0159esto by nem\u011bla b\u00fdt odkazov\u00e1na do mez\u00ed pouh\u00e9 pozn\u00e1mky pod \u010darou a ani by nem\u011bla b\u00fdt ch\u00e1p\u00e1na prost\u011b jako dou\u0161ka k mnichovsk\u00e9 krizi \u010di p\u0159edehra ke druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce. Bylo to z\u00e1sadn\u011b rozhoduj\u00edc\u00ed obdob\u00ed pro p\u0159em\u011bnu \u010ceskoslovenska z nedokonale demokratick\u00e9ho v otev\u0159en\u011b autorit\u00e1\u0159sk\u00fd st\u00e1t, v n\u011bm\u017e se vl\u00e1dlo pomoc\u00ed dekret\u016f, podn\u011bcoval se rasismus, politi\u010dt\u00ed odp\u016frci byli neutralizov\u00e1ni, v\u00fdsledky voleb fal\u0161ov\u00e1ny, doch\u00e1zelo ke z\u0159izov\u00e1n\u00ed pracovn\u00edch t\u00e1bor\u016f a pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed \u017did\u016f a Cik\u00e1n\u016f, to v\u0161e d\u0159\u00edve, ne\u017e vinu za to bylo mo\u017en\u00e9 v\u011brohodn\u011b sv\u00e9st na nacistick\u00e9 N\u011bmecko. <\/em>U\u017eit\u00ed ozna\u010den\u00ed Cik\u00e1ni <\/em>autorka detailn\u011b osv\u011btluje v \u00favodu. U\u017e n\u011bjak\u00fd \u010das se tu a tam v na\u0161ich m\u00e9di\u00edch objevuj\u00ed z\u00e1blesky n\u00e1znak\u016f o postoj\u00edch a projevech zejm\u00e9na profesn\u00edch skupin v dob\u011b tzv. Druh\u00e9 republiky. Jan Urban<\/em> ve zmi\u0148ovan\u00e9m Slovu \u00favodem <\/em>cituje Mary Heimannovou : <\/em>\u201e Historie tohoto st\u00e1tu je podobn\u011b jako cel\u00e9 20.stolet\u00ed v\u00fdrazn\u011b poka\u017een\u00e9 v\u011b\u010dn\u00fdm probl\u00e9mem nelidsk\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed \u010dlov\u011bka k \u010dlov\u011bku, jen\u017ee v neb\u00fdval\u00e9m rozsahu a za hromadn\u00e9 spolu\u00fa\u010dasti prost\u00fdch lid\u00ed, a nejen \u00fazce omezen\u00e9 politick\u00e9 elity. Bylo rozdm\u00fdch\u00e1van\u00e9 nacionalismem, kter\u00fd byl dostate\u010dn\u011b opojn\u00fd a \u00fato\u010dn\u00fd, aby p\u0159il\u00e1kal dokonce i apolitick\u00e9 osoby, kter\u00e9 byly natolik tv\u00e1rn\u00e9, \u017ee se p\u0159izp\u016fsobily ka\u017ed\u00e9 ideologii, a\u0165 u\u017e komunistick\u00e9, socialistick\u00e9 nebo fa\u0161istick\u00e9, kter\u00e1 pr\u00e1v\u011b p\u0159i\u0161la do m\u00f3dy.\u201c<\/em><\/p>\n

P\u0159\u00edb\u011bh vzniku knihy \u010ceskoslovensko: St\u00e1t, kter\u00fd zklamal <\/em>a peripetie jej\u00edho \u010desk\u00e9ho p\u0159ekladu zaznamen\u00e1v\u00e1 rozs\u00e1hl\u00fd \u00davod autorky k \u010desk\u00e9mu vyd\u00e1n\u00ed.<\/em> V\u0161e za\u010d\u00edn\u00e1 t\u00e9m\u011b\u0159 symbolicky : Dne 28.\u0159\u00edjna 2009 vy\u0161lo v nakladatelstv\u00ed Yale University Press prvn\u00ed anglick\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed knihy Czechoslovakia: The State That Failed. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed ji ve\u0159ejn\u011b odsoudil \u010desk\u00fd gener\u00e1ln\u00ed konzul z Los Angeles, kter\u00fd prohl\u00e1sil, \u017ee ji jen \u201epouh\u00fd kr\u016f\u010dek\u201c d\u011bl\u00ed od \u201ezlo\u010dinu proti lidskosti\u201c. Z\u00e1rove\u0148 ji snad a\u017e p\u0159ehnan\u011b uv\u00edtaly Liter\u00e1rn\u00ed noviny, ov\u0161em s varov\u00e1n\u00edm, \u017ee nastavuje \u201e\u0161okuj\u00edc\u00ed zrcadlo\u201c\u2026. T\u00fdden\u00edk Respekt otiskl na sv\u00e9 elegantn\u00ed p\u0159edn\u00ed stran\u011b zpr\u00e1vu: Histori\u010dka z USA provokuje \u010cechy\u2026..Times Literary Supplement knihu uv\u00edtal jako \u201eskute\u010dn\u00e9 d\u011bjiny nejen \u010cech\u016f a Slov\u00e1k\u016f\u201c, kter\u00e9 \u010dten\u00e1\u0159\u016fm p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed, \u017ee \u201etato zanikl\u00e1 zem\u011b b\u00fdvala domovem N\u011bmc\u016f, Ma\u010far\u016f, Rus\u00edn\u016f, Pol\u00e1k\u016f, Rom\u016f, \u017did\u016f, luter\u00e1n\u016f, uniat\u016f i \u0159\u00edmsk\u00fdch katol\u00edk\u016f a ateist\u016f\u201c\u2026..Samoz\u0159ejm\u011b nep\u0159ekvapuje, \u017ee lid\u00e9, kte\u0159\u00ed vyrostli v b\u00fdval\u00e9m \u010ceskoslovensku, na knihu reaguj\u00ed velice d\u016frazn\u011b \u2013 bu\u010fto ji miluj\u00ed, anebo nen\u00e1vid\u00ed. N\u011bkter\u00fdm sta\u010d\u00ed u\u017e samotn\u00fd n\u00e1zev. \u010cesk\u00fd filozof Erazim Koh\u00e1k ji pot\u00e9, co up\u0159\u00edmn\u011b p\u0159iznal, \u017ee ji ne\u010detl, napadl v rozs\u00e1hl\u00e9m \u010dl\u00e1nku uve\u0159ejn\u011bn\u00e9m v Liter\u00e1rn\u00edch novin\u00e1ch\u2026.Madeleine Albrightov\u00e1\u2026..mi prozradila, \u017ee ji jej\u00ed poradce varoval, aby knihu ne\u010detla, \u201epon\u011bvad\u017e by se j\u00ed nel\u00edbila\u201c. \u2026. <\/em><\/p>\n

N\u00e1sledovaly e-maily a telefon\u00e1ty \u017eurnalist\u016f\u2026.N\u011bkte\u0159\u00ed pisatel\u00e9 byli ura\u017een\u00ed \u010di rozhn\u011bvan\u00ed, rozdr\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed t\u00edm, co pova\u017eovali za \u00fatoky na svou n\u00e1rodn\u00ed identitu\u2026..n\u00e1sledovala dal\u0161\u00ed p\u0159ekvapen\u00ed \u2013 v\u010detn\u011b pozv\u00e1n\u00ed k \u00fa\u010dasti v debat\u011b s b\u00fdval\u00fdm p\u0159edsedou \u010desk\u00e9 vl\u00e1dy Petrem Pithartem, kter\u00e1 se roku 2013 v Sen\u00e1tu konala jako sou\u010d\u00e1st Festivalu spisovatel\u016f Praha\u2026. A na diskusn\u00ed ve\u010der o knize se \u010dleny Prague Business Clubu roku 2019.<\/em><\/p>\n

            Petr Pithart<\/em> k onomu pozv\u00e1n\u00ed na z\u00e1lo\u017ece knihy dod\u00e1v\u00e1: V\u011bd\u011bli jsem, \u017ee reakce na vyd\u00e1n\u00ed budou nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed, tak\u00e9 bou\u0159liv\u00e9 a zatracuj\u00edc\u00ed autorku i vydavatele.To se ale mus\u00ed vydr\u017eet. Proto\u017ee Masaryk, Bene\u0161 a \u0160tef\u00e1nik zakl\u00e1dali \u010ceskoslovensko nejen pro \u010cechy, Moravany a Slezany, ale tak\u00e9 pro dal\u0161\u00ed n\u00e1rody a n\u00e1rodnostn\u00ed men\u0161iny. Jak to dnes vypad\u00e1, neud\u011blali jsme s nimi dobrou zku\u0161enost. Anebo neud\u011blali dobrou zku\u0161enost oni s n\u00e1mi? Oba tyto pohledy je t\u0159eba zahrnout. O to se autorka pokusila. Vyvol\u00e1 diskusi, kterou v dob\u011b znovu nastupuj\u00edc\u00edho nacionalismu (nejen u n\u00e1s!) nal\u00e9hav\u011b pot\u0159ebujeme\u2026..Pravda n\u00e1s osvobod\u00ed, jak u\u017e d\u00e1vno stoj\u00ed ps\u00e1no. Pravda, kter\u00e1 je, a ne \u017ee dnes u\u017e nen\u00ed, proto\u017ee ka\u017ed\u00fd m\u00e1 pravdu svoji. Nebudeme se j\u00ed b\u00e1t. Budeme o n\u00ed v\u00e9st dialog i s inspirac\u00ed t\u00e9to knihy.<\/em><\/p>\n

            Zva\u017eovan\u00fd dialog v\u0161ak m\u011bl \u010delit  \u0159ad\u011b protivenstv\u00ed, \u010dasto z\u00e1kulisn\u00edch. P\u0159\u00edklad z pera Mary Heimannov\u00e9: Mimo kontroverzi, kter\u00e1 prob\u00edhala na ve\u0159ejnosti p\u0159ed o\u010dima v\u0161ech, se v z\u00e1kulis\u00ed odehr\u00e1valy i jin\u00e9 v\u011bci. U\u017e to samo o sob\u011b pro mne bylo pou\u010den\u00edm. V\u011bd\u011bla jsem sice, \u017ee \u017eurnalist\u00e9 a kritici dok\u00e1\u017eou nafouknout v\u00fdznam n\u011bjak\u00e9 knihy nebo ji poh\u0159b\u00edt, av\u0161ak do t\u00e9 doby jsem si nikdy neuv\u011bdomila, \u017ee akademi\u010dt\u00ed vydavatel\u00e9 ve svobodn\u00e9 zemi mohou zaj\u00edt a\u017e tak daleko, \u017ee jsou-li vystaveni politick\u00e9mu n\u00e1tlaku, nedodr\u017e\u00ed pr\u00e1vn\u011b z\u00e1vazn\u00e9 smlouvy \u2013 a t\u00edm vlastn\u011b sami sebe cenzuruj\u00ed. George Orwell ve sv\u00e9m m\u00e1lo zn\u00e1m\u00e9m eseji \u201eSvoboda tisku\u201c vyl\u00ed\u010dil, jak \u201elze uml\u010det nev\u00edtan\u00e9 my\u0161lenky a udr\u017eet pod pokli\u010dkou nehod\u00edc\u00ed se skute\u010dnosti,ani\u017e je nutn\u00e9 uchylovat se k ofici\u00e1ln\u00edmu z\u00e1kazu\u201c.<\/em> Tady p\u0159ipoj\u00edm opis 10. pozn\u00e1mky z pozn\u00e1mkov\u00e9ho apar\u00e1tu knihy \u010ceskoslovensko: St\u00e1t, kter\u00fd zklamal: <\/strong>George Orwell, \u201eThe Freedom of Press\u201c byl objeven v roce 1972 a dnes se n\u011bkdy otiskuje jako p\u0159edmluva k Farm\u011b zv\u00ed\u0159at. Viz Bernard Crick, \u201eHow the Essay came to be Written\u201c, v The Times Literary Supplement, 15.z\u00e1\u0159\u00ed 1972.<\/em> Autorka dod\u00e1v\u00e1 \u201e\u2026lze snadno naj\u00edt na ..\u201c<\/em> J\u00e1 jsem inkriminovan\u00fd text nenalezla v jedn\u00e9 ze sv\u00fdch nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00edch knih \u2013 <\/strong>Uvnit\u0159 velryby a jin\u00e9 eseje. <\/em>Po t\u011bchto bohu\u017eel m\u00e9n\u011b zn\u00e1m\u00fdch Orwellov\u00fdch textech sah\u00e1m v\u017edy, kdy\u017e mi nen\u00ed zrovna do skoku, navzdory tomu, \u017ee to nen\u00ed \u010detba nijak \u00fat\u011b\u0161n\u00e1, \u017e\u00e1dn\u00fd \u017eivotabudi\u010d. Ale v\u0159ele ji doporu\u010duji, v\u010detn\u011b eseje Zakazov\u00e1n\u00ed literatury.<\/em><\/p>\n

            V zevrubn\u00e9m \u00davodu autorky k \u010desk\u00e9mu vyd\u00e1n\u00ed <\/em>se dost\u00e1v\u00e1m v p\u0159\u00edb\u011bhu<\/em> jej\u00ed knihy k peripeti\u00edm \u010desk\u00e9ho p\u0159ekladu. Zm\u00edn\u011bn\u00e9 pot\u00ed\u017ee, jak\u00e9 m\u011bl Orwell s vyd\u00e1n\u00edm Farmy zv\u00ed\u0159at, v roce 1945, to znamen\u00e1 v dob\u011b, kdy nebyla v\u00edt\u00e1na \u017e\u00e1dn\u00e1 kritika v\u00e1le\u010dn\u00e9ho spojence Stalina, byly p\u0159esn\u011b takov\u00e9, na jak\u00e9 nar\u00e1\u017e\u00edm od roku 2009, kdy\u017e se sna\u017e\u00edm prosadit \u010desk\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed knihy \u010ceskoslovensko: St\u00e1t, kter\u00fd zklamal. Obr\u00e1tilo se na mne nejm\u00e9n\u011b dvan\u00e1ct \u010desk\u00fdch nakladatelstv\u00ed a v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch letech jsem postupn\u011b se \u0161esti z nich podepsala platnou vydavatelskou smlouvu. Av\u0161ak jeden \u010desk\u00fd nakladatel po druh\u00e9m pot\u00e9, co rychle podepsal smlouvu \u2013 a n\u011bkolika p\u0159\u00edpadech dal pr\u00e1ci p\u0159ekl\u00e1dat a dokonce vyplatil z\u00e1lohu -, jakmile byl varov\u00e1n, upustil od chystan\u00e9ho vyd\u00e1n\u00ed knihy, jako by to byl n\u011bjak\u00fd hork\u00fd brambor. Jednou jsem stejn\u011b jako Orwell na vlastn\u00ed o\u010di vid\u011bla dopis, kter\u00fd od vyd\u00e1n\u00ed odstra\u0161il zn\u00e1m\u00e9 univerzitn\u00ed nakladatelstv\u00ed a z\u00e1rove\u0148 ponechal v\u00fdhradn\u011b na n\u011bm, aby se omluvilo nebo alespo\u0148 pokusilo o omluvu. Nakladatelstv\u00ed Yale University Press mi potvrdilo, \u017ee takov\u00e9 nedodr\u017een\u00ed nakladatelsk\u00e9 smlouvy je nez\u00e1konn\u00e9. Rovn\u011b\u017e mi nab\u00eddlo, \u017ee mi pom\u016f\u017ee p\u0159i soudn\u00edm \u0159e\u0161en\u00ed z\u00e1le\u017eitost\u00ed.<\/em> Vt\u00edraj\u00ed se neodbytn\u00e9 my\u0161lenky. \u017de by cenzura ? K\u00fdm byl \u010desk\u00fd nakladatel varov\u00e1n? Na \u010d\u00ed n\u00e1tlak? Kam se to vrac\u00edme?<\/p>\n

Mary Heimannov\u00e1 dozn\u00e1v\u00e1, \u017ee necht\u011bla podstupovat dal\u0161\u00ed nep\u0159\u00edjemnosti n\u011bjak\u00fdch soudn\u00edch jedn\u00e1n\u00ed. Rad\u011bji se rozhodla zaslat nakladateli osobn\u00ed dopis. Jm\u00e9no nakladatele nesd\u011bluje, jeho p\u0159\u00edpadnou reakci nekomentuje. Na pozv\u00e1n\u00ed Milana Pila\u0159e <\/em>vystupuje v roce 2015 na Letn\u00ed \u017eurnalistick\u00e9 \u0161kole <\/em>po\u0159\u00e1dan\u00e9 ka\u017edoro\u010dn\u011b v Havl\u00ed\u010dkov\u011b Brod\u011b. Jak p\u0159\u00edzna\u010dn\u00e9! Novin\u00e1\u0159sk\u00e1 setk\u00e1n\u00ed – mlad\u00fdch! -ve m\u011bst\u011b spojen\u00e9m se jm\u00e9nem Karla Havl\u00ed\u010dka Borovsk\u00e9ho. S gustem opisuji z Wikipedie: \u201eLetn\u00ed \u017eurnalistick\u00e1 \u0161kola Karla Havl\u00ed\u010dka Borovsk\u00e9ho (d\u00e1le jen L\u017d\u0160) je t\u00fddenn\u00ed kurz pro studenty st\u0159edn\u00edch a vysok\u00fdch \u0161kol z Evropy. Hlavn\u00edmi t\u00e9maty L\u017d\u0160 jsou m\u00e9dia, politika, kultura a historie st\u0159edn\u00ed Evropy, dopl\u0148uj\u00ed je dal\u0161\u00ed vybran\u00e1 t\u00e9mata z oblasti \u017eurnalistiky a etiky, \u00fa\u010dastn\u00edci se tak\u00e9 sezn\u00e1m\u00ed s prac\u00ed novin\u00e1\u0159e a fungov\u00e1n\u00edm m\u00e9di\u00ed.\u00da\u010dastn\u00edci proch\u00e1zej\u00ed z\u00e1kladn\u00ed teoretickou pr\u016fpravou, v\u011bt\u0161inu \u010dasu ale tr\u00e1v\u00ed p\u0159\u00edmo v ter\u00e9nu, p\u0159i tvorb\u011b vlastn\u00edch zpr\u00e1v a report\u00e1\u017e\u00ed. Sedmidenn\u00ed program dopl\u0148uj\u00ed besedy a setk\u00e1n\u00ed s p\u0159edn\u00edmi osobnostmi politick\u00e9ho, kulturn\u00edho, medi\u00e1ln\u00edho a spole\u010densk\u00e9ho \u017eivota z \u010cesk\u00e9 republiky a zem\u00ed st\u0159edn\u00ed Evropy\u201c.<\/em> Jednou z t\u011bch osobnost\u00ed byla tedy v roce 2015 Mary Heimannov\u00e1, <\/em>kter\u00e1 o tom p\u00ed\u0161e:. Studenti \u017eurnalistiky vyslechli m\u00e9 vystoupen\u00ed s pochopen\u00edm a Milan Pila\u0159 si pot\u00e9 vzal z\u00e1le\u017eitost \u010desk\u00e9ho vyd\u00e1n\u00ed knihy za v\u011bc sv\u00e9 osobn\u00ed cti. Pr\u00e1v\u011b d\u00edky jeho vytrvalosti se poda\u0159ilo naj\u00edt skv\u011bl\u00e9ho nov\u00e9ho p\u0159ekladatele a nakladatele \u2026..Za mor\u00e1ln\u00ed i finan\u010dn\u00ed podporu rovn\u011b\u017e vd\u011b\u010d\u00edm Cardiffsk\u00e9 univerzit\u011b, sv\u00e9mu sou\u010dasn\u00e9mu zam\u011bstnavateli.<\/em> T\u00edm perfektn\u00edm p\u0159ekladatelem je Zden\u011bk Hron, <\/em> uzn\u00e1n\u00ed se od autorky dostalo nakladatelstv\u00ed Petrkov<\/em> (je\u0161t\u011b o n\u011bm bude \u0159e\u010d).<\/p>\n

Ned\u00e1 mi, abych se nezeptala: kolik u\u010ditel\u016f \u00ed o t\u00e9to a podobn\u00fdch aktivit\u00e1ch v\u00ed, kolik u\u010ditel\u016f m\u00e1 sv\u00e9 \u017e\u00e1ky a studenty k tomu, aby se o n\u011bco podobn\u00e9ho zaj\u00edmali? T\u0159eba ne vlastn\u00ed \u00fa\u010dast\u00ed, ale jsou p\u0159ece i jin\u00e9 mo\u017enosti, hlavn\u00ed je probudit z\u00e1jem, motivovat, uk\u00e1zat, co zaj\u00edmav\u00e9ho se d\u011bje, mo\u017en\u00e1 vyd\u00e1v\u00e1te \u0161koln\u00ed \u010dasopis (s jedn\u00edm takov\u00fdm na Z\u0160 m\u00e1m zku\u0161enost), v\u0161\u00edm\u00e1t si s \u017e\u00e1ky, jak jsou jejich obl\u00edben\u00e9 knihy p\u0159elo\u017eeny, mo\u017en\u00e1 napl\u00e1novat \u0161koln\u00ed v\u00fdlet, pro\u010d ne do Havl\u00ed\u010dkova Brodu ?. jednodu\u0161e v\u011bd\u011bt a cht\u00edt zn\u00e1t! V \u0159\u00edjnu 2009 jsem byla v Havl\u00ed\u010dkov\u011b Brod\u011b \u00fa\u010dastnic\u00ed 19. ro\u010dn\u00edku Podzimn\u00edho kni\u017en\u00edho veletrhu. Doporu\u010duji! Budete se doslova brodit knihami, ale hlavn\u011b \u2013 setk\u00e1te se osobn\u011b s majiteli \u010di z\u00e1stupci mnoha knihkupectv\u00ed, nebudete v\u011bd\u011bt, kam zaj\u00edt d\u0159\u00edv vzhledem k bohat\u00e9mu doprovodn\u00e9mu programu. Tehdy jsem tam vyslechla p\u0159edn\u00e1\u0161ku pana profesora Martina Hilsk\u00e9ho, setkala se s Ludv\u00edkem Vacul\u00edkem\u2026m\u00e1m pokra\u010dovat? Ano, na k\u00e1vu jsem si za\u0161la do knihkupectv\u00ed na n\u00e1m\u011bst\u00ed, m\u00e1 \u00fazkou spojitost s nakladatelstv\u00edm Petrkov<\/em>. <\/strong>Petrkov je ves pobl\u00ed\u017e Havl\u00ed\u010dkova Brodu, kde \u017eil b\u00e1sn\u00edk a grafik Bohuslav Reynek se svou francouzskou man\u017eelkou b\u00e1sn\u00ed\u0159kou Suzanne Renaud a dv\u011bma syny.V m\u00edst\u011b m\u00e1 vzniknout pam\u00e1tn\u00edk k jejich uct\u011bn\u00ed. <\/strong>Leto\u0161n\u00ed jubilejn\u00ed 30. Podzimn\u00ed kni\u017en\u00ed veletrh by se m\u011bl konat ve dnech 23. \u2013 24.\u0159\u00edjna, sv\u00fdm mottem Zem\u011b \u00fasm\u011bv\u016f <\/em>by odkazoval k humoristick\u00e9 literatu\u0159e, k radosti. \u010ceho v\u00edc je n\u00e1m t\u0159eba? Pokud zdrav\u00ed a okolnosti dovol\u00ed, r\u00e1da bych toho op\u011bt byla \u00fa\u010dastna. Tentokr\u00e1t nepodlehnu liter\u00e1rn\u00edmu v\u00e1ben\u00ed a neubytuji se v hotelu Brixen, <\/em>od prostor veletrhu dost vzd\u00e1len\u00e9ho. A zase: mluv\u00edte (te\u010f se sp\u00ed\u0161 komunikuje)<\/em> ve t\u0159\u00edd\u00e1ch o kni\u017en\u00edch festivalech a veletrz\u00edch, , \u00fa\u010dastn\u00edte se jich kup\u0159\u00edkladu virtu\u00e1ln\u011b, sledujete ud\u011blov\u00e1n\u00ed liter\u00e1rn\u00edch cen atd. atd\u2026,ale p\u0159edev\u0161\u00edm, mil\u00ed kolegov\u00e9, jste autenti\u010dt\u00ed, sami zap\u00e1leni pro v\u011bc, jste pro ty mlad\u0161\u00ed d\u016fv\u011bryhodn\u00ed? St\u00e1v\u00e1te se pro n\u011b pot\u0159ebn\u00fdmi a d\u016fle\u017eit\u00fdmi maveny, <\/em>jak o tom p\u00ed\u0161e Malcolm Gladwell <\/em>v knize Bod zlomu \u2013 O mal\u00fdch p\u0159\u00ed\u010din\u00e1ch s velk\u00fdmi n\u00e1sledky: B\u00fdt mavenem znamen\u00e1 b\u00fdt u\u010ditelem\u2026.Maveni jsou vlastn\u011b informa\u010dn\u00ed makl\u00e9\u0159i, kte\u0159\u00ed sm\u011b\u0148uj\u00ed a rozd\u00e1vaj\u00ed to, co v\u011bd\u00ed.<\/em><\/p>\n

Mary Heimannov\u00e9<\/em> nechyb\u00ed empatie pro ty rozho\u0159\u010den\u011bj\u0161\u00ed: Nen\u00ed obt\u00ed\u017en\u00e9 pochopit, pro\u010d kniha, kter\u00e1 tak ost\u0159e kriticky poukazuje na nebezpe\u010d\u00ed a hrozby skryt\u00e9 v nacionalismu, v tomto p\u0159\u00edpad\u011b p\u0159edev\u0161\u00edm \u010desk\u00e9m a slovensk\u00e9m, vyvol\u00e1v\u00e1 ur\u010dit\u00e9 ura\u017een\u00e9, rozzloben\u00e9 a znechucen\u00e9 reakce. M\u00e9 pohnutky v\u0161ak nebyly proti\u010desky ani protislovensky zaujat\u00e9 a kniha rovn\u011b\u017e nebyla diktov\u00e1na zatrpklost\u00ed \u010di \u017elu\u010dovitost\u00ed. Sna\u017eila jsem se vyv\u00e1\u017eit vz\u00e1jemn\u011b si odporuj\u00edc\u00ed tvrzen\u00ed v\u0161ech n\u00e1rod\u016f \u2013 \u010cech\u016f, Slov\u00e1k\u016f, N\u011bmc\u016f, Ma\u010far\u016f, Pol\u00e1k\u016f, Rus\u00edn\u016f, \u017did\u016f a Rom\u016f -, kter\u00e9 kdysi ob\u00fdvaly st\u00e1t naz\u00fdvan\u00fd \u010ceskoslovenskem. P\u0159i upozor\u0148ov\u00e1n\u00ed na temn\u011bj\u0161\u00ed str\u00e1nky nacionalismu mi ne\u0161lo o to, abych je ozna\u010dila za lep\u0161\u00ed \u010di hor\u0161\u00ed ne\u017e ostatn\u00ed st\u00e1ty, a t\u00edm m\u00e9n\u011b abych zdiskreditovala \u010cechy \u2013 m\u00e1m p\u0159ece mezi nimi \u010detn\u00e9 p\u0159\u00e1tele a jsem s nimi s\u0148atkem a rodinou sp\u0159\u00edzn\u011bna. Sp\u00ed\u0161e jsem cht\u011bla b\u011b\u017en\u00e9mu \u010dten\u00e1\u0159i \u2013 a\u0165 u\u017e jak\u00e9koli etnick\u00e9, jazykov\u00e9, n\u00e1rodn\u00ed \u010di n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 p\u0159\u00edslu\u0161nosti \u2013 oz\u0159ejmit nebezpe\u010d\u00ed skryt\u00e9 v p\u0159etrv\u00e1vaj\u00edc\u00edch n\u00e1rodnostn\u00edch m\u00fdtech, v nich\u017e vlastn\u00ed strana je v\u017edy vyd\u00e1v\u00e1na za ubl\u00ed\u017eenou ob\u011b\u0165 a k\u0159ivdy zp\u016fsoben\u00e9 jin\u00fdm se p\u0159ehl\u00ed\u017eej\u00ed nebo bagatelizuj\u00ed.<\/em>  <\/strong><\/p>\n

Zde si dovol\u00edm p\u0159ipojit signifikantn\u00ed osobn\u00ed zku\u0161enost. V roce 1996 jsem se nakr\u00e1tko vr\u00e1tila k \u017e\u00e1k\u016fm 8.ro\u010dn\u00edku Z\u0160. Zp\u011btn\u00fdm pohledem to byla mimo\u0159\u00e1dn\u011b vyda\u0159en\u00e1 vyu\u010dovac\u00ed hodina, p\u0159\u00edmo pedagogick\u00e1 etuda, tak\u00e9 jsem ji pat\u0159i\u010dn\u011b vyu\u017eila pro studentky pedagogick\u00e9 fakulty a z\u00faro\u010dila i p\u00edsemn\u011b Jala jsem se \u00fakolu vysv\u011btlit t\u011bm reptaj\u00edc\u00edm, pro\u010d n\u011bkte\u0159\u00ed jejich spolu\u017e\u00e1ci (diagnostikovan\u00ed dyslektici) maj\u00ed ur\u010dit\u00e9 \u00falevy \u010di specifika p\u0159i v\u00fduce. Kdy\u017e jsem po p\u0159edstaven\u00ed sv\u00e9 slo\u017eit\u00e9 jm\u00e9no \u2013 Peutelschmiedov\u00e1 <\/em>\u2013 napsala na tabuli, ozvalo se ze zadn\u00ed lavice: \u201eTo je n\u011bmeck\u00fd jm\u00e9no?\u201c<\/em> Na mou kladnou odpov\u011b\u010f zazn\u011blo: \u201eTakov\u00fd lidi nem\u00e1m r\u00e1d!\u201c.<\/em>P\u0159i cest\u011b z on\u00e9 \u201ez\u00e1kladky\u201c jsem do\u0161la k p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee tato kr\u00e1tk\u00e1 epizoda by byla v\u00fdborn\u00fdm n\u00e1m\u011btem pro hodinu ob\u010dansk\u00e9 v\u00fdchovy (\u010di jak se onen p\u0159edm\u011bt pr\u00e1v\u011b naz\u00fdval)k problematice nacionalismu. Ot\u00e1zky bych tentokr\u00e1t kladla j\u00e1. Sv\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 p\u0159\u00edjmen\u00ed \u2013 Peutelschmiedov\u00e1<\/em> – jsem z\u00edskala s\u0148atkem s \u010cechem \u201ejako poleno\u201c. Za svobodna jsem se jmenovala Vojt\u00ed\u0161kov\u00e1,<\/em> p\u0159i\u010dem\u017e moje maminka byla \u010desk\u00e1 (sp\u00ed\u0161e moravsk\u00e1) N\u011bmka, sv\u00e9 n\u00e1rodnosti se do smrti nevzdala. M\u011bl by m\u011b onen hoch r\u00e1d jako Vojt\u00ed\u0161kovou? Kdo zasel do d\u011btsk\u00e9 du\u0161e takovou z\u00e1\u0161\u0165 a nen\u00e1vist? A pro\u010d?<\/p>\n

M\u011bli bychom docenit fakt, \u017ee \u2026. tato kniha p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed pohled zven\u010d\u00ed<\/em> <\/strong>\u2013 n\u00e1zory n\u011bkoho, kdo sice zah\u00e1jil sv\u00e9 zkoum\u00e1n\u00ed bez jak\u00fdchkoli p\u0159edb\u011b\u017en\u00fdch znalost\u00ed \u010di p\u0159\u00edm\u00e9ho osobn\u00edho z\u00e1jmu t\u00fdkaj\u00edc\u00edch se \u010desk\u00e9 \u010di slovensk\u00e9 minulosti, av\u0161ak p\u0159esto se nakonec nau\u010dil m\u00edt r\u00e1d \u010ceskou republiku, d\u011blat si o ni starost a pova\u017eovat ji za sv\u016fj druh\u00fd domov.<\/em> <\/strong>Historie se do jist\u00e9 m\u00edry opakuje. Za n\u011bmeck\u00e9 okupace byla na Malostransk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed zlikvidov\u00e1na socha Ernesta<\/em> Denise, <\/em>zbo\u0159en\u00e9 pra\u017esk\u00e9 n\u00e1dra\u017e\u00ed T\u011b\u0161nov bylo po l\u00e9ta Denisovo.<\/em> V Olomouci m\u00e1me Denisovu <\/em>ulici, pat\u0159\u00ed k t\u011bm p\u00e1te\u0159n\u00edm. Ernest Denis (1849 \u2013 1921)<\/em> byl francouzsk\u00fd historik, slavista, p\u0159edev\u0161\u00edm bohemista. P\u0159\u00e1telsky se st\u00fdkal s Jaroslavem Vrchlick\u00fdm<\/em>, sv\u00fdm u\u010ditelem \u010de\u0161tiny, byl v\u00fdznamn\u00fdm Bene\u0161ov\u00fdm a <\/em>pozd\u011bji i Masarykov\u00fdm<\/em> spolupracovn\u00edkem, p\u0159izn\u00e1van\u011b se podstatn\u011b zaslou\u017eil o vznik samostatn\u00e9ho \u010ceskoslovenska. V knihovn\u00e1ch prvorepublikov\u00fdch vzd\u011blanc\u016f nechyb\u011bly jeho spisy Hus a husitstv\u00ed, Ji\u0159\u00ed z Pod\u011bbrad, \u010cechy po B\u00edl\u00e9 ho\u0159e, <\/em>v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b pak Konec samostatnosti \u010desk\u00e9<\/em> z roku 1890.<\/p>\n

            U zahrani\u010dn\u00edch autor\u016f  v\u017edy p\u0159ich\u00e1z\u00ed na p\u0159et\u0159es ot\u00e1zka p\u0159ekladu. V p\u0159\u00edpad\u011b pr\u00e1ce Mary Heimannov\u00e9 <\/em>za\u010d\u00ednaj\u00ed n\u00e1mitky ji\u017e u titulu. Autorka si toho je v\u011bdoma a probl\u00e9m reflektuje ob\u0161\u00edrn\u011bji, ne\u017e je zde mo\u017en\u00e9 uv\u00e9st: N\u00e1zev knihy Czechoslovakia: The State That Failed m\u011bl z\u00e1rove\u0148 upozor\u0148ovat na t\u0159i r\u016fzn\u00e9 v\u011bci. P\u0159edev\u0161\u00edm u\u017eit\u00ed pojmu \u201estate\u201c a \u201eCzechoslovakia\u201c napov\u00edd\u00e1, \u017ee n\u00e1m\u011btem knihy sp\u00ed\u0161e ne\u017e n\u00e1rod \u010di n\u00e1rody je st\u00e1t, st\u00e1tn\u00ed z\u0159\u00edzen\u00ed a \u017ee se v n\u00ed nep\u0159edkl\u00e1daj\u00ed d\u011bjiny \u010desk\u00e9ho a slovensk\u00e9ho n\u00e1roda, n\u00fdbr\u017e \u010ceskoslovenska.<\/em> <\/strong> \u2026U\u017eit\u00ed v\u00fdrazu \u201efailed\u201c v n\u00e1zvu knihy zn\u011blo provokativn\u011b, dokonce i v angli\u010dtin\u011b, a samo o sob\u011b sta\u010dilo n\u011bkter\u00fdm lidem zabr\u00e1nit v tom, aby ji v\u016fbec otev\u0159eli. Slovo \u201efailed\u201c ov\u0161em v angli\u010dtin\u011b m\u00e1 \u0159adu v\u00fdznamov\u00fdch odst\u00edn\u016f , a proto je obt\u00ed\u017en\u00e9 je p\u0159elo\u017eit, ani\u017e \u010desk\u00fd ekvivalent zn\u00ed bu\u010f p\u0159\u00edli\u0161 m\u00edrn\u011b (neusp\u011bl), anebo p\u0159\u00edli\u0161 drsn\u011b (selhal). P\u0159ekladatel Zden\u011bk Hron zvolil rozumn\u00fd kompromis (zklamal), ale p\u0159itom se, jak tomu u p\u0159eklad\u016f nevyhnuteln\u011b b\u00fdv\u00e1, ztratily n\u011bkter\u00e9 asociace. \u010ceskoslovensk\u00fd st\u00e1t ve velmi o\u010dividn\u00e9m a doslovn\u00e9m smyslu zklamal, neusp\u011bl v tom, \u017ee nejen jednou, ale dvakr\u00e1t za \u010dty\u0159iasedmdes\u00e1t let, co\u017e je zhruba trv\u00e1n\u00ed jednoho lidsk\u00e9ho \u017eivota, p\u0159estal existovat. T\u00edm, \u017ee st\u00e1t \u201efailed\u201c, jsem v\u0161ak v prvn\u00ed \u0159ad\u011b cht\u011bla \u0159\u00edct, \u017ee neusp\u011bl v tom smyslu, v jak\u00e9m v\u011bdeck\u00fd pokus nedos\u00e1hne zam\u00fd\u0161len\u00e9ho \u010di o\u010dek\u00e1van\u00e9ho v\u00fdsledku.<\/em> <\/strong>\u010ceskoslovensko bylo ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00fdm experimentem v tomto z\u00e1kladn\u00edm smyslu: bylo v\u00fdslovn\u011b zalo\u017eeno jako mnohon\u00e1rodn\u00ed, liber\u00e1ln\u00ed a demokratick\u00fd st\u00e1t \u2013 \u201ebude velice p\u0159ipom\u00ednat \u0160v\u00fdcarsko\u201c, jak sliboval Bene\u0161 -, v n\u011bm\u017e se N\u011bmci a ostatn\u00ed men\u0161iny m\u011bli t\u011b\u0161it jak\u00e9si obdob\u011b \u0161v\u00fdcarsk\u00e9ho kantonov\u00e9ho z\u0159\u00edzen\u00ed, se Slov\u00e1ky se m\u011blo zach\u00e1zet jako s rovnopr\u00e1vn\u00fdm n\u00e1rodem a Podkarpatsk\u00e1 Rus se m\u011bla do\u010dkat \u00fapln\u00e9 autonomie. Tyto sliby nebyla dodr\u017eeny \u2026St\u00e1t se nezda\u0159il rovn\u011b\u017e v tom smyslu, \u017ee neplnil sv\u00e9 zam\u00fd\u0161len\u00e9 geopolitick\u00e9 posl\u00e1n\u00ed\u2026..posilov\u00e1n\u00ed stability a udr\u017eov\u00e1n\u00ed mocensk\u00e9 rovnov\u00e1hy ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b\u2026\u2026 \u010ceskoslovensko se d\u00e1v\u00e1n\u00edm p\u0159ednosti z\u00e1jm\u016fm \u010cech\u016f p\u0159ed z\u00e1jmy ostatn\u00edch n\u00e1rod\u016f, vystupov\u00e1n\u00edm lid\u00ed, kter\u00e9 vlastn\u011b nebylo ani opr\u00e1vn\u011bno zastupovat, necitliv\u00fdm p\u0159\u00edstupem k sm\u00fd\u0161len\u00ed v\u011bt\u0161iny men\u0161in, kter\u00e9 v n\u011bm \u017eily, a t\u00edm, \u017ee se svou nejv\u00fdchodn\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed zach\u00e1zelo prakticky jako s koloni\u00ed, m\u00edsto toho p\u0159ipravilo o podporu v\u011bt\u0161iny ne\u010desk\u00e9ho obyvatelstva pr\u00e1v\u011b v dob\u011b, v n\u00ed\u017e si svou zahrani\u010dn\u00ed politikou odcizovalo sv\u00e9 sousedy.<\/em><\/p>\n

            Op\u011bt se dopust\u00edm pozn\u00e1mky z vlastn\u00ed zku\u0161enosti, tentokr\u00e1t p\u0159ekladov\u00e9. M\u00e1m na sv\u011bdom\u00ed p\u0159eklady n\u011bkolika odborn\u00fdch publikac\u00ed, p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b z produkce Stuttering Foundation of America, okrajov\u011b i z francouz\u0161tiny. Trochu v\u00edm, co takov\u00fd p\u0159eklad obn\u00e1\u0161\u00ed, s \u010d\u00edm se pot\u00fdk\u00e1te atd. Moje p\u0159eklady vych\u00e1zely p\u00e9\u010d\u00ed nakladatelstv\u00ed Port\u00e1l, Grada Publishing, Paido. \u010casto proj\u00ed\u017ed\u00edm tramvaj\u00ed kolem reklamn\u00edho sloganu jedn\u00e9 instituce, kasaj\u00edc\u00ed se, \u017ee\u2026We never stop moving! <\/em>P\u0159eklad? \u017d\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m! Ale\u2026 Opakovan\u011b se vrac\u00edm k \u00favah\u00e1m, jak nejl\u00e9pe<\/em> ten slogan p\u0159elo\u017eit \u2013 nab\u00edz\u00ed se nejm\u00e9n\u011b patero variant, jedna lep\u0161\u00ed ne\u017e druh\u00e1, av\u0161ak bez znalosti kontextu, s ohledem na c\u00edlovou skupinu (zn\u00e1m ji?), s \u00factou k mate\u0159\u0161tin\u011b\u2026..prost\u011b o\u0159\u00ed\u0161ek! Nev\u00edm, jestli se je\u0161t\u011b ud\u011bluje cena Sk\u0159ipec<\/em> za b\u00eddn\u00fd p\u0159eklad. N\u011bkter\u00e9 p\u0159ekladov\u00e9 tituly odkl\u00e1d\u00e1m, nejsem schopna je do\u010d\u00edst, jejich \u010de\u0161tina prost\u011b sk\u0159\u00edpe. M\u00e1m \u201esv\u00e9\u201c p\u0159ekladatele, Zden\u011bk Hron <\/em>k nim pat\u0159\u00ed, po pr\u00e1vu je viditeln\u011b uveden na tituln\u00ed stran\u011b knihy \u010ceskoslovensko: St\u00e1t, kter\u00fd zklamal.<\/em><\/p>\n

            K pohledu na z\u00e1v\u011bre\u010dnou f\u00e1zi \u010deskoslovensk\u00e9ho st\u00e1tu autorka netu\u0161\u00edc p\u0159ipojuje cenn\u00e9 p\u0159ipomenut\u00ed pro v\u0161echny zab\u00fdvaj\u00edc\u00ed se histori\u00ed, tedy i pro u\u010ditele, nejen d\u011bjepisu: \u010ceskoslovensk\u00fd st\u00e1t sice mo\u017en\u00e1 zklamal, av\u0161ak \u010desk\u00e9mu a slovensk\u00e9mu n\u00e1rodu se na konci 20.stolet\u00ed poda\u0159ilo vytvo\u0159it samostatn\u00e9, zd\u00e1nliv\u011b trval\u00e9 a do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry jednolit\u00e9 st\u00e1ty\u2026.dosud nar\u00e1\u017e\u00edme na star\u00e9 zn\u00e1m\u00e9 zam\u011b\u0159en\u00ed \u010dechost\u0159edn\u00e9 argumentace, j\u00edm\u017e je pros\u00e1kl\u00e9 v\u0161e, co b\u00fdv\u00e1 za\u0159azov\u00e1no do publikac\u00ed, jak\u00fdmi jsou r\u016fzn\u00e9 kroniky,d\u011bjiny v obrazech, muzejn\u00ed a turistick\u00e9 pr\u016fvodce, \u0161koln\u00ed u\u010debnice, webov\u00e9 adresy st\u00e1tn\u00edch instituc\u00ed, <\/em> <\/strong>pam\u011btn\u00ed desky, pam\u00e1tn\u00edky, televizn\u00ed programy, rozhlasov\u00e9 dokument\u00e1rn\u00ed po\u0159ady, filmov\u00e9 trh\u00e1ky, divadeln\u00ed hry, zve\u0159ej\u0148ovan\u00e9 vzpom\u00ednky, a do mnoha dal\u0161\u00edch.<\/em> <\/strong>Podtrhla bych hned dvakr\u00e1t: r\u016fzn\u00e9 kroniky,d\u011bjiny v obrazech, muzejn\u00ed a turistick\u00e9 pr\u016fvodce, \u0161koln\u00ed u\u010debnice, webov\u00e9 adresy st\u00e1tn\u00edch instituc\u00ed<\/em>, <\/strong>pam\u011btn\u00ed desky, pam\u00e1tn\u00edky, televizn\u00ed programy, rozhlasov\u00e9 a dokument\u00e1rn\u00ed po\u0159ady, filmov\u00e9 trh\u00e1ky, divadeln\u00ed hry, zve\u0159ej\u0148ovan\u00e9 vzpom\u00ednky\u2026.<\/em>Pracujeme s nimi ve \u0161kol\u00e1ch? V\u0161\u00edm\u00e1me si, zda t\u0159eba nejsou  – slovy Mary Heimannov\u00e9 \u2013 veskrze zpolitizovan\u00e9\u2026.a nep\u0159edkl\u00e1daj\u00ed d\u011bjiny, n\u00fdbr\u017e propagandu?<\/em> To je materi\u00e1l\u016f! Rozeb\u00edr\u00e1me jejich obsah, komentujeme je s vyu\u017eit\u00edm jin\u00fdch zdroj\u016f? Zde jsou ko\u0159eny st\u00e1le po\u017eadovan\u00e9ho kritick\u00e9ho my\u0161len\u00ed. <\/em>Net\u0159eba vym\u00fd\u0161let dal\u0161\u00ed slo\u017eit\u00e9 projekty. V modern\u00ed \u0161kole se hranice mezi jednotliv\u00fdmi p\u0159edm\u011bty st\u00edraj\u00ed, podporujme tento trend. Nen\u00ed na to \u010das? Kde v\u016fle, tam cesta,<\/em> kdo chce, hled\u00e1 zp\u016fsob, kdo nechce, hled\u00e1 zd\u016fvodn\u011bn\u00ed<\/em> \u2013 to plat\u00ed st\u00e1le. Holedb\u00e1me se v\u00fdzvami \u2013 zde se p\u0159\u00edmo nab\u00edzej\u00ed.<\/p>\n

 Dost\u00e1v\u00e1m se ke konci autor\u010diny p\u0159edmluvy: 16.\u010dervence 2019 Mary Heimannov\u00e1 v Cardiffu na z\u00e1v\u011br napsala: Kdybych knihu m\u011bla ps\u00e1t dnes a v\u011bd\u011bla, co te\u010f v\u00edm o sporech, jak\u00e9 vyvolala, kdy\u017e vy\u0161la poprv\u00e9, (<\/em>anglicky 28.\u0159\u00edjna 2009) <\/strong>pravd\u011bpodobn\u011b bych ji psala ohledupln\u011bji, m\u00edsty zm\u00edrnila zvolen\u00e9 v\u00fdrazy nebo p\u0159idala dal\u0161\u00ed vysv\u011btlen\u00ed a hl\u00eddala si t\u00f3n, abych zabr\u00e1nila p\u0159\u00edpadn\u00e9mu nespr\u00e1vn\u00e9mu pochopen\u00ed. Nejsem si v\u0161ak jist\u00e1, \u017ee by to nutn\u011b muselo b\u00fdt k prosp\u011bchu v\u011bci\u2026..Ze v\u0161ech uveden\u00fdch d\u016fvod\u016f jsem se rozhodla, \u017ee nebudu p\u016fvodn\u00ed rukopis aktualizovat ani opravovat, jakkoli takov\u00e1 p\u0159\u00edle\u017eitost k vylep\u0161ov\u00e1n\u00ed origin\u00e1lu je l\u00e1kav\u00e1, ale sp\u00ed\u0161 jej i se v\u0161emi vadami na kr\u00e1se \u2013 poprv\u00e9 \u2013 p\u0159edlo\u017e\u00edm \u010desk\u00fdm \u010dten\u00e1\u0159\u016fm.<\/em><\/p>\n

 K \u010desk\u00e9mu p\u0159ekladu knihy \u010ceskoslovensko: St\u00e1t, kter\u00fd zklamal<\/em> 19.ledna 2020 Magda V\u00e1\u0161\u00e1ryov\u00e1 <\/em>aktu\u00e1ln\u011b poznamenala: Na\u0161e spole\u010dnosti zavile diskutuj\u00ed u\u017e 30 let o rozd\u00edlu mezi pravdou a t\u011bmi, kte\u0159\u00ed se c\u00edt\u00ed b\u00fdt jej\u00edmi vlastn\u00edky\u2026.Oh\u00e1n\u00edme se halapartnami i sekyrami, vala\u0161kami i d\u00fdkami a nakonec i internetem \u0161\u00ed\u0159en\u00fdmi manipulacemi\u2026jak z toho ven?….Jedn\u00edm ze zp\u016fsob\u016f je za\u010d\u00edst se do hodnocen\u00ed na\u0161ich d\u011bjin i sou\u010dasnosti od zahrani\u010dn\u00edch autor\u016f. To jsme p\u0159ece v\u017edycky cht\u011bli\u2026..Nakrucujeme se p\u0159ed historiky, antropology a kulturology ze Z\u00e1padu. A pak nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b z\u00edr\u00e1me na jejich anal\u00fdzy a indukce, kr\u010d\u00edme nosem nad cize zn\u011bj\u00edc\u00edmi analogiemi a synt\u00e9zami, m\u00edsto toho, abychom, m\u017eouraj\u00edce do sv\u011btla nov\u00e9 interpretace, radost\u00ed posko\u010dili a za\u010dali diskutovat. Doma i sm\u011brem ven. M\u00e1me p\u0159ece p\u0159\u00edle\u017eitost a Mary n\u00e1m ji nab\u00edz\u00ed. To\u017e, do \u010dten\u00ed<\/strong>!<\/em><\/p>\n

HEIMANNOV\u00c1, M.  \u010ceskoslovensko  St\u00e1t, kter\u00fd zklamal.<\/em> Nakladatelstv\u00ed Petrkov, 2020.<\/p>\n

                                    ISBN 978-80-87595-86-2.<\/p>\n

ORWELL, G.   Uvnit\u0159 velryby a jin\u00e9 eseje. <\/em>Brno: Atlantis, 1994. ISBN 80-7108-140-X.<\/p>\n

GLADWELL, M.   Bod zlomu. O mal\u00fdch p\u0159\u00ed\u010din\u00e1ch s velk\u00fdmi n\u00e1sledky.  <\/em>Praha: Doko\u0159\u00e1n, 2006.<\/p>\n

                         ISBN 80-7363-070-2.<\/p>\n

 <\/em><\/p>\n

 <\/em><\/p>\n

Co pot\u0159ebujete<\/em>? obr\u00e1til se na m\u011b zhurta v pust\u00e9m, pr\u00e1v\u011b otev\u0159en\u00e9m knihkupectv\u00ed mu\u017e, kter\u00e9ho bych tedy st\u011b\u017e\u00ed nazvala knihkupcem. Nemohl mi zkazit n\u00e1ladu. P\u0159i\u0161la jsem si vyzvednout zamluven\u00fd v\u00fdtisk knihy, kterou jsem si nesta\u010dila opat\u0159it \u201ep\u0159ed koronou\u201c. Nesta\u010dila, ani nemohla, ten titul byl toti\u017e rozebran\u00fd, \u010dekala jsem na dotisk.<\/p>\n

To bude mela! Kdo \u017ee to vydal? P\u0159elo\u017eil? Napsal k tomu doslov \u010di p\u0159edmluvu? O vyd\u00e1n\u00ed knihy o st\u00e1tu, kter\u00fd selhal? zklamal? se tu mluv\u00ed dlouh\u00e1 l\u00e9ta. V\u00edm o vydavatel\u00edch, kte\u0159\u00ed se chystali\u2026., ale pak si to rozmysleli\u2026<\/em>p\u00ed\u0161e na p\u0159edn\u00ed z\u00e1lo\u017ece publikace \u010ceskoslovensko: St\u00e1t, kter\u00fd zklamal <\/em>s datac\u00ed 15.ledna 2020 Petr Pithart.<\/em> Pat\u0159\u00edm k t\u011bm, kdo \u010dtou knihy tak\u0159\u00edkaj\u00edc \u201eod a do zet\u201c. Tady nav\u00edc zji\u0161\u0165uji, \u017ee u\u017e samotn\u00e9 p\u0159edmluvy (je jich v\u00edc), doslov a texty na z\u00e1lo\u017ek\u00e1ch dokl\u00e1daj\u00ed komplikovan\u00fd, v mnoh\u00e9m pou\u010dn\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh <\/em>vzniku t\u00e9to knihy. P\u0159\u00edb\u011bhy <\/em>jsou v na\u0161\u00ed spole\u010dnosti aktu\u00e1ln\u011b siln\u011b \u201ein\u201c, o pou\u010den\u00ed v\u011bt\u0161inou nikdo moc nestoj\u00ed, a kdy\u017e u\u017e \u2013 stejn\u011b jich nedb\u00e1. Ale ne\u0161\u0165! Pokusme se knihu Mary Heimannov\u00e9 \u2013 \u010ceskoslovensko: St\u00e1t, kter\u00fd zklamal <\/em>vz\u00edt jako p\u0159\u00edsp\u011bvek do diskuse o v\u00fduce d\u011bjepisu na \u010desk\u00fdch \u0161kol\u00e1ch. Sama jsem se j\u00ed p\u0159ed \u010dasem aktivn\u011b \u00fa\u010dastnila, v\u00edm, co (z)m\u016f\u017eete, pokud svou p\u016fsobnost ohrani\u010d\u00edte jen tou jednou dv\u011bma hodinami d\u011bjepisu t\u00fddn\u011b.<\/p>\n

Nejprve z p\u0159ebalu kr\u00e1tce o autorce. Mary Heimannov\u00e1 je v sou\u010dasnosti profesorkou modern\u00edch d\u011bjin na Univerzit\u011b v Cardiffu ve Walesu a \u010dlenka kr\u00e1lovsk\u00e9 historick\u00e9 spole\u010dnosti. Studovala Vassar College v New Yorku a na Univerzit\u011b v Oxfordu, kde z\u00edskala v roce 1993 doktor\u00e1t\u2026.Je \u010dast\u00fdm n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edkem \u010cesk\u00e9 republiky, kterou pova\u017euje za sv\u016fj druh\u00fd domov.<\/em><\/p>\n

Slovo \u00favodem <\/em>ke knize \u010ceskoslovensko: St\u00e1t, kter\u00fd zklamal<\/em> napsal s vro\u010den\u00edm (data p\u0159\u00edb\u011bhu<\/em> vzniku \u010desk\u00e9ho p\u0159ekladu jsou d\u016fle\u017eit\u00e1) 1.z\u00e1\u0159\u00ed 2019 Jan Urban<\/em> (nar.1951), \u010desk\u00fd novin\u00e1\u0159, disident komunistick\u00e9ho re\u017eimu, signat\u00e1\u0159 Charty 77 a spoluzakladatel Ob\u010dansk\u00e9ho f\u00f3ra v listopadu 1989. Zkratkovit\u011b vyj\u00edm\u00e1m: Kniha Mary Heimannov\u00e9, kter\u00e1 se dost\u00e1v\u00e1 \u010desk\u00e9mu \u010dten\u00e1\u0159i do ruky, je na historickou pr\u00e1ci nezvykle v\u00e1\u0161niv\u00e1, ne\u00faprosn\u00e1 a tvrd\u00e1\u2026.Historie by nem\u011bla b\u00fdt propagandou\u2026 nem\u011bla by zaml\u010dovat nebo omlouvat\u2026. Mary Heimannov\u00e1 se k \u010deskoslovensk\u00fdm d\u011bjin\u00e1m dostala ve snaze naj\u00edt p\u0159i p\u0159edn\u00e1\u0161en\u00ed britsk\u00fdm, kanadsk\u00fdm a americk\u00fdm student\u016fm historie jinou perspektivu \u201evelk\u00fdch d\u011bjin\u201c vztah\u016f mezi modern\u00edmi velmocemi\u2026.P\u0159\u00edpad ne\u010dekan\u00e9ho vzniku , konflikt\u016f a opakovan\u00fdch selh\u00e1n\u00ed projektu nazvan\u00e9ho \u010ceskoslovensko ji pak doslova uchv\u00e1til. Nau\u010dila se \u010desky, dokonce s \u00factyhodn\u011b p\u0159esnou v\u00fdslovnost\u00ed, a pokusila se vlastn\u011b o nemo\u017en\u00e9 \u2013 napsat celkovou revizi \u010deskoslovensk\u00fdch d\u011bjin\u2026Pokusila se zbavit d\u011bjiny \u010ceskoslovenska m\u00fdt\u016f a postavila je proto p\u0159edev\u0161\u00edm na narativu n\u00e1rodn\u00edch men\u0161in a jejich vztahu k um\u011bl\u00e9 \u201e\u010deskoslovensk\u00e9\u201c v\u011bt\u0161in\u011b\u2026Jde o netradi\u010dn\u00ed pohled, vymykaj\u00edc\u00ed se zaveden\u00e9mu pragocentristick\u00e9mu \u201e\u010desk\u00e9mu\u201c vn\u00edm\u00e1n\u00ed minulosti\u2026..Kniha Mary Heimannov\u00e9 je tak chv\u00e1lyhodn\u00fdm vstupem do diskuse, kter\u00e1 vlastn\u011b ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b je\u0161t\u011b neza\u010dala. A to je jej\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00ed z\u00e1sluha\u2026.. Posl\u00e1n\u00ed t\u00e9to knihy je ve snaze pochopit \u010dlov\u011bka \u2013 a tak bychom ji i m\u011bli \u010d\u00edst. <\/em><\/p>\n

O nezbytnosti vyd\u00e1n\u00ed \u010desk\u00e9ho p\u0159ekladu uveden\u00e9 publikace mluvil Petr Pithart<\/em> ji\u017e v roce 2013 <\/em>v Sen\u00e1tu Parlamentu \u010cR na konferenci Zrozen\u00ed n\u00e1rod\u016f <\/em>v r\u00e1mci 23.ro\u010dn\u00edku Festivalu spisovatel\u016f: Ta kniha prost\u011b mus\u00ed vyj\u00edt a d\u0159\u00edve \u010di pozd\u011bji ur\u010dit\u011b vyjde. K probl\u00e9m\u016fm vzniku \u010ceskoslovenska jako st\u00e1tu nejen \u010cech\u016f (st\u00e1tu proponovan\u00e9ho p\u016fvodn\u011b jako \u0160v\u00fdcarsko), k jeho prom\u011bn\u00e1m, jeho \u201escvrk\u00e1v\u00e1n\u00ed\u201c , se budeme znovu a znovu vracet\u2026..u\u017e n\u011bkter\u00e9 v\u011bci nenaprav\u00edme, ale m\u016f\u017eeme zp\u0159esnit sv\u00e9 p\u0159edstavy o tom, jac\u00ed jsme byli a jac\u00ed bychom b\u00fdt m\u011bli v dne\u0161n\u00ed Evrop\u011b. Budeme se po\u0159\u00e1d muset pot\u00fdkat s m\u00fdty, s pov\u011brami. N\u011bkter\u00e9 jsou nevyko\u0159eniteln\u00e9. V\u011b\u0159\u00edm, \u017ee Va\u0161e kniha p\u0159isp\u011bje pro\u010di\u0161t\u011bn\u00ed ovzdu\u0161\u00ed v t\u00e9to zemi. Ale bude to bolet.<\/em> <\/strong><\/p>\n

Mo\u017en\u00e1 ne p\u0159\u00edmo bolet, ale dok\u00e1\u017ee mnoh\u00e9 dost p\u0159ekvapit, kup\u0159\u00edkladu pohledem na ud\u00e1losti, kter\u00e9 obecn\u011b vn\u00edm\u00e1me jako nezpochybniteln\u011b dan\u00e9. Sta\u010d\u00ed zalistovat v knize Mary Heimannov\u00e9 a za\u010d\u00edst se do 4.kapitoly Poku\u0161en\u00ed fa\u0161ismu: Druh\u00e1 \u010cesko-Slovensk\u00e1 republika, kter\u00e1 trvala od 6.\u0159\u00edjna 1938 do 13.b\u0159ezna 1939, se v historick\u00fdch publikac\u00edch obvykle odb\u00fdv\u00e1 jen jednou nebo dv\u011bma v\u011btami. ..   Druh\u00e1 republika sice trvala jen \u0161est m\u011bs\u00edc\u016f, av\u0161ak p\u0159esto by nem\u011bla b\u00fdt odkazov\u00e1na do mez\u00ed pouh\u00e9 pozn\u00e1mky pod \u010darou a ani by nem\u011bla b\u00fdt ch\u00e1p\u00e1na prost\u011b jako dou\u0161ka k mnichovsk\u00e9 krizi \u010di p\u0159edehra ke druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce. Bylo to z\u00e1sadn\u011b rozhoduj\u00edc\u00ed obdob\u00ed pro p\u0159em\u011bnu \u010ceskoslovenska z nedokonale demokratick\u00e9ho v otev\u0159en\u011b autorit\u00e1\u0159sk\u00fd st\u00e1t, v n\u011bm\u017e se vl\u00e1dlo pomoc\u00ed dekret\u016f, podn\u011bcoval se rasismus, politi\u010dt\u00ed odp\u016frci byli neutralizov\u00e1ni, v\u00fdsledky voleb fal\u0161ov\u00e1ny, doch\u00e1zelo ke z\u0159izov\u00e1n\u00ed pracovn\u00edch t\u00e1bor\u016f a pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed \u017did\u016f a Cik\u00e1n\u016f, to v\u0161e d\u0159\u00edve, ne\u017e vinu za to bylo mo\u017en\u00e9 v\u011brohodn\u011b sv\u00e9st na nacistick\u00e9 N\u011bmecko. <\/em>U\u017eit\u00ed ozna\u010den\u00ed Cik\u00e1ni <\/em>autorka detailn\u011b osv\u011btluje v \u00favodu. U\u017e n\u011bjak\u00fd \u010das se tu a tam v na\u0161ich m\u00e9di\u00edch objevuj\u00ed z\u00e1blesky n\u00e1znak\u016f o postoj\u00edch a projevech zejm\u00e9na profesn\u00edch skupin v dob\u011b tzv. Druh\u00e9 republiky. Jan Urban<\/em> ve zmi\u0148ovan\u00e9m Slovu \u00favodem <\/em>cituje Mary Heimannovou : <\/em>\u201e Historie tohoto st\u00e1tu je podobn\u011b jako cel\u00e9 20.stolet\u00ed v\u00fdrazn\u011b poka\u017een\u00e9 v\u011b\u010dn\u00fdm probl\u00e9mem nelidsk\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed \u010dlov\u011bka k \u010dlov\u011bku, jen\u017ee v neb\u00fdval\u00e9m rozsahu a za hromadn\u00e9 spolu\u00fa\u010dasti prost\u00fdch lid\u00ed, a nejen \u00fazce omezen\u00e9 politick\u00e9 elity. Bylo rozdm\u00fdch\u00e1van\u00e9 nacionalismem, kter\u00fd byl dostate\u010dn\u011b opojn\u00fd a \u00fato\u010dn\u00fd, aby p\u0159il\u00e1kal dokonce i apolitick\u00e9 osoby, kter\u00e9 byly natolik tv\u00e1rn\u00e9, \u017ee se p\u0159izp\u016fsobily ka\u017ed\u00e9 ideologii, a\u0165 u\u017e komunistick\u00e9, socialistick\u00e9 nebo fa\u0161istick\u00e9, kter\u00e1 pr\u00e1v\u011b p\u0159i\u0161la do m\u00f3dy.\u201c<\/em><\/p>\n

P\u0159\u00edb\u011bh vzniku knihy \u010ceskoslovensko: St\u00e1t, kter\u00fd zklamal <\/em>a peripetie jej\u00edho \u010desk\u00e9ho p\u0159ekladu zaznamen\u00e1v\u00e1 rozs\u00e1hl\u00fd \u00davod autorky k \u010desk\u00e9mu vyd\u00e1n\u00ed.<\/em> V\u0161e za\u010d\u00edn\u00e1 t\u00e9m\u011b\u0159 symbolicky : Dne 28.\u0159\u00edjna 2009 vy\u0161lo v nakladatelstv\u00ed Yale University Press prvn\u00ed anglick\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed knihy Czechoslovakia: The State That Failed. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed ji ve\u0159ejn\u011b odsoudil \u010desk\u00fd gener\u00e1ln\u00ed konzul z Los Angeles, kter\u00fd prohl\u00e1sil, \u017ee ji jen \u201epouh\u00fd kr\u016f\u010dek\u201c d\u011bl\u00ed od \u201ezlo\u010dinu proti lidskosti\u201c. Z\u00e1rove\u0148 ji snad a\u017e p\u0159ehnan\u011b uv\u00edtaly Liter\u00e1rn\u00ed noviny, ov\u0161em s varov\u00e1n\u00edm, \u017ee nastavuje \u201e\u0161okuj\u00edc\u00ed zrcadlo\u201c\u2026. T\u00fdden\u00edk Respekt otiskl na sv\u00e9 elegantn\u00ed p\u0159edn\u00ed stran\u011b zpr\u00e1vu: Histori\u010dka z USA provokuje \u010cechy\u2026..Times Literary Supplement knihu uv\u00edtal jako \u201eskute\u010dn\u00e9 d\u011bjiny nejen \u010cech\u016f a Slov\u00e1k\u016f\u201c, kter\u00e9 \u010dten\u00e1\u0159\u016fm p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed, \u017ee \u201etato zanikl\u00e1 zem\u011b b\u00fdvala domovem N\u011bmc\u016f, Ma\u010far\u016f, Rus\u00edn\u016f, Pol\u00e1k\u016f, Rom\u016f, \u017did\u016f, luter\u00e1n\u016f, uniat\u016f i \u0159\u00edmsk\u00fdch katol\u00edk\u016f a ateist\u016f\u201c\u2026..Samoz\u0159ejm\u011b nep\u0159ekvapuje, \u017ee lid\u00e9, kte\u0159\u00ed vyrostli v b\u00fdval\u00e9m \u010ceskoslovensku, na knihu reaguj\u00ed velice d\u016frazn\u011b \u2013 bu\u010fto ji miluj\u00ed, anebo nen\u00e1vid\u00ed. N\u011bkter\u00fdm sta\u010d\u00ed u\u017e samotn\u00fd n\u00e1zev. \u010cesk\u00fd filozof Erazim Koh\u00e1k ji pot\u00e9, co up\u0159\u00edmn\u011b p\u0159iznal, \u017ee ji ne\u010detl, napadl v rozs\u00e1hl\u00e9m \u010dl\u00e1nku uve\u0159ejn\u011bn\u00e9m v Liter\u00e1rn\u00edch novin\u00e1ch\u2026.Madeleine Albrightov\u00e1\u2026..mi prozradila, \u017ee ji jej\u00ed poradce varoval, aby knihu ne\u010detla, \u201epon\u011bvad\u017e by se j\u00ed nel\u00edbila\u201c. \u2026. <\/em><\/p>\n

N\u00e1sledovaly e-maily a telefon\u00e1ty \u017eurnalist\u016f\u2026.N\u011bkte\u0159\u00ed pisatel\u00e9 byli ura\u017een\u00ed \u010di rozhn\u011bvan\u00ed, rozdr\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed t\u00edm, co pova\u017eovali za \u00fatoky na svou n\u00e1rodn\u00ed identitu\u2026..n\u00e1sledovala dal\u0161\u00ed p\u0159ekvapen\u00ed \u2013 v\u010detn\u011b pozv\u00e1n\u00ed k \u00fa\u010dasti v debat\u011b s b\u00fdval\u00fdm p\u0159edsedou \u010desk\u00e9 vl\u00e1dy Petrem Pithartem, kter\u00e1 se roku 2013 v Sen\u00e1tu konala jako sou\u010d\u00e1st Festivalu spisovatel\u016f Praha\u2026. A na diskusn\u00ed ve\u010der o knize se \u010dleny Prague Business Clubu roku 2019.<\/em><\/p>\n

            Petr Pithart<\/em> k onomu pozv\u00e1n\u00ed na z\u00e1lo\u017ece knihy dod\u00e1v\u00e1: V\u011bd\u011bli jsem, \u017ee reakce na vyd\u00e1n\u00ed budou nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed, tak\u00e9 bou\u0159liv\u00e9 a zatracuj\u00edc\u00ed autorku i vydavatele.To se ale mus\u00ed vydr\u017eet. Proto\u017ee Masaryk, Bene\u0161 a \u0160tef\u00e1nik zakl\u00e1dali \u010ceskoslovensko nejen pro \u010cechy, Moravany a Slezany, ale tak\u00e9 pro dal\u0161\u00ed n\u00e1rody a n\u00e1rodnostn\u00ed men\u0161iny. Jak to dnes vypad\u00e1, neud\u011blali jsme s nimi dobrou zku\u0161enost. Anebo neud\u011blali dobrou zku\u0161enost oni s n\u00e1mi? Oba tyto pohledy je t\u0159eba zahrnout. O to se autorka pokusila. Vyvol\u00e1 diskusi, kterou v dob\u011b znovu nastupuj\u00edc\u00edho nacionalismu (nejen u n\u00e1s!) nal\u00e9hav\u011b pot\u0159ebujeme\u2026..Pravda n\u00e1s osvobod\u00ed, jak u\u017e d\u00e1vno stoj\u00ed ps\u00e1no. Pravda, kter\u00e1 je, a ne \u017ee dnes u\u017e nen\u00ed, proto\u017ee ka\u017ed\u00fd m\u00e1 pravdu svoji. Nebudeme se j\u00ed b\u00e1t. Budeme o n\u00ed v\u00e9st dialog i s inspirac\u00ed t\u00e9to knihy.<\/em><\/p>\n

            Zva\u017eovan\u00fd dialog v\u0161ak m\u011bl \u010delit  \u0159ad\u011b protivenstv\u00ed, \u010dasto z\u00e1kulisn\u00edch. P\u0159\u00edklad z pera Mary Heimannov\u00e9: Mimo kontroverzi, kter\u00e1 prob\u00edhala na ve\u0159ejnosti p\u0159ed o\u010dima v\u0161ech, se v z\u00e1kulis\u00ed odehr\u00e1valy i jin\u00e9 v\u011bci. U\u017e to samo o sob\u011b pro mne bylo pou\u010den\u00edm. V\u011bd\u011bla jsem sice, \u017ee \u017eurnalist\u00e9 a kritici dok\u00e1\u017eou nafouknout v\u00fdznam n\u011bjak\u00e9 knihy nebo ji poh\u0159b\u00edt, av\u0161ak do t\u00e9 doby jsem si nikdy neuv\u011bdomila, \u017ee akademi\u010dt\u00ed vydavatel\u00e9 ve svobodn\u00e9 zemi mohou zaj\u00edt a\u017e tak daleko, \u017ee jsou-li vystaveni politick\u00e9mu n\u00e1tlaku, nedodr\u017e\u00ed pr\u00e1vn\u011b z\u00e1vazn\u00e9 smlouvy \u2013 a t\u00edm vlastn\u011b sami sebe cenzuruj\u00ed. George Orwell ve sv\u00e9m m\u00e1lo zn\u00e1m\u00e9m eseji \u201eSvoboda tisku\u201c vyl\u00ed\u010dil, jak \u201elze uml\u010det nev\u00edtan\u00e9 my\u0161lenky a udr\u017eet pod pokli\u010dkou nehod\u00edc\u00ed se skute\u010dnosti,ani\u017e je nutn\u00e9 uchylovat se k ofici\u00e1ln\u00edmu z\u00e1kazu\u201c.<\/em> Tady p\u0159ipoj\u00edm opis 10. pozn\u00e1mky z pozn\u00e1mkov\u00e9ho apar\u00e1tu knihy \u010ceskoslovensko: St\u00e1t, kter\u00fd zklamal: <\/strong>George Orwell, \u201eThe Freedom of Press\u201c byl objeven v roce 1972 a dnes se n\u011bkdy otiskuje jako p\u0159edmluva k Farm\u011b zv\u00ed\u0159at. Viz Bernard Crick, \u201eHow the Essay came to be Written\u201c, v The Times Literary Supplement, 15.z\u00e1\u0159\u00ed 1972.<\/em> Autorka dod\u00e1v\u00e1 \u201e\u2026lze snadno naj\u00edt na ..\u201c<\/em> J\u00e1 jsem inkriminovan\u00fd text nenalezla v jedn\u00e9 ze sv\u00fdch nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00edch knih \u2013 <\/strong>Uvnit\u0159 velryby a jin\u00e9 eseje. <\/em>Po t\u011bchto bohu\u017eel m\u00e9n\u011b zn\u00e1m\u00fdch Orwellov\u00fdch textech sah\u00e1m v\u017edy, kdy\u017e mi nen\u00ed zrovna do skoku, navzdory tomu, \u017ee to nen\u00ed \u010detba nijak \u00fat\u011b\u0161n\u00e1, \u017e\u00e1dn\u00fd \u017eivotabudi\u010d. Ale v\u0159ele ji doporu\u010duji, v\u010detn\u011b eseje Zakazov\u00e1n\u00ed literatury.<\/em><\/p>\n

            V zevrubn\u00e9m \u00davodu autorky k \u010desk\u00e9mu vyd\u00e1n\u00ed <\/em>se dost\u00e1v\u00e1m v p\u0159\u00edb\u011bhu<\/em> jej\u00ed knihy k peripeti\u00edm \u010desk\u00e9ho p\u0159ekladu. Zm\u00edn\u011bn\u00e9 pot\u00ed\u017ee, jak\u00e9 m\u011bl Orwell s vyd\u00e1n\u00edm Farmy zv\u00ed\u0159at, v roce 1945, to znamen\u00e1 v dob\u011b, kdy nebyla v\u00edt\u00e1na \u017e\u00e1dn\u00e1 kritika v\u00e1le\u010dn\u00e9ho spojence Stalina, byly p\u0159esn\u011b takov\u00e9, na jak\u00e9 nar\u00e1\u017e\u00edm od roku 2009, kdy\u017e se sna\u017e\u00edm prosadit \u010desk\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed knihy \u010ceskoslovensko: St\u00e1t, kter\u00fd zklamal. Obr\u00e1tilo se na mne nejm\u00e9n\u011b dvan\u00e1ct \u010desk\u00fdch nakladatelstv\u00ed a v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch letech jsem postupn\u011b se \u0161esti z nich podepsala platnou vydavatelskou smlouvu. Av\u0161ak jeden \u010desk\u00fd nakladatel po druh\u00e9m pot\u00e9, co rychle podepsal smlouvu \u2013 a n\u011bkolika p\u0159\u00edpadech dal pr\u00e1ci p\u0159ekl\u00e1dat a dokonce vyplatil z\u00e1lohu -, jakmile byl varov\u00e1n, upustil od chystan\u00e9ho vyd\u00e1n\u00ed knihy, jako by to byl n\u011bjak\u00fd hork\u00fd brambor. Jednou jsem stejn\u011b jako Orwell na vlastn\u00ed o\u010di vid\u011bla dopis, kter\u00fd od vyd\u00e1n\u00ed odstra\u0161il zn\u00e1m\u00e9 univerzitn\u00ed nakladatelstv\u00ed a z\u00e1rove\u0148 ponechal v\u00fdhradn\u011b na n\u011bm, aby se omluvilo nebo alespo\u0148 pokusilo o omluvu. Nakladatelstv\u00ed Yale University Press mi potvrdilo, \u017ee takov\u00e9 nedodr\u017een\u00ed nakladatelsk\u00e9 smlouvy je nez\u00e1konn\u00e9. Rovn\u011b\u017e mi nab\u00eddlo, \u017ee mi pom\u016f\u017ee p\u0159i soudn\u00edm \u0159e\u0161en\u00ed z\u00e1le\u017eitost\u00ed.<\/em> Vt\u00edraj\u00ed se neodbytn\u00e9 my\u0161lenky. \u017de by cenzura ? K\u00fdm byl \u010desk\u00fd nakladatel varov\u00e1n? Na \u010d\u00ed n\u00e1tlak? Kam se to vrac\u00edme?<\/p>\n

Mary Heimannov\u00e1 dozn\u00e1v\u00e1, \u017ee necht\u011bla podstupovat dal\u0161\u00ed nep\u0159\u00edjemnosti n\u011bjak\u00fdch soudn\u00edch jedn\u00e1n\u00ed. Rad\u011bji se rozhodla zaslat nakladateli osobn\u00ed dopis. Jm\u00e9no nakladatele nesd\u011bluje, jeho p\u0159\u00edpadnou reakci nekomentuje. Na pozv\u00e1n\u00ed Milana Pila\u0159e <\/em>vystupuje v roce 2015 na Letn\u00ed \u017eurnalistick\u00e9 \u0161kole <\/em>po\u0159\u00e1dan\u00e9 ka\u017edoro\u010dn\u011b v Havl\u00ed\u010dkov\u011b Brod\u011b. Jak p\u0159\u00edzna\u010dn\u00e9! Novin\u00e1\u0159sk\u00e1 setk\u00e1n\u00ed – mlad\u00fdch! -ve m\u011bst\u011b spojen\u00e9m se jm\u00e9nem Karla Havl\u00ed\u010dka Borovsk\u00e9ho. S gustem opisuji z Wikipedie: \u201eLetn\u00ed \u017eurnalistick\u00e1 \u0161kola Karla Havl\u00ed\u010dka Borovsk\u00e9ho (d\u00e1le jen L\u017d\u0160) je t\u00fddenn\u00ed kurz pro studenty st\u0159edn\u00edch a vysok\u00fdch \u0161kol z Evropy. Hlavn\u00edmi t\u00e9maty L\u017d\u0160 jsou m\u00e9dia, politika, kultura a historie st\u0159edn\u00ed Evropy, dopl\u0148uj\u00ed je dal\u0161\u00ed vybran\u00e1 t\u00e9mata z oblasti \u017eurnalistiky a etiky, \u00fa\u010dastn\u00edci se tak\u00e9 sezn\u00e1m\u00ed s prac\u00ed novin\u00e1\u0159e a fungov\u00e1n\u00edm m\u00e9di\u00ed.\u00da\u010dastn\u00edci proch\u00e1zej\u00ed z\u00e1kladn\u00ed teoretickou pr\u016fpravou, v\u011bt\u0161inu \u010dasu ale tr\u00e1v\u00ed p\u0159\u00edmo v ter\u00e9nu, p\u0159i tvorb\u011b vlastn\u00edch zpr\u00e1v a report\u00e1\u017e\u00ed. Sedmidenn\u00ed program dopl\u0148uj\u00ed besedy a setk\u00e1n\u00ed s p\u0159edn\u00edmi osobnostmi politick\u00e9ho, kulturn\u00edho, medi\u00e1ln\u00edho a spole\u010densk\u00e9ho \u017eivota z \u010cesk\u00e9 republiky a zem\u00ed st\u0159edn\u00ed Evropy\u201c.<\/em> Jednou z t\u011bch osobnost\u00ed byla tedy v roce 2015 Mary Heimannov\u00e1, <\/em>kter\u00e1 o tom p\u00ed\u0161e:. Studenti \u017eurnalistiky vyslechli m\u00e9 vystoupen\u00ed s pochopen\u00edm a Milan Pila\u0159 si pot\u00e9 vzal z\u00e1le\u017eitost \u010desk\u00e9ho vyd\u00e1n\u00ed knihy za v\u011bc sv\u00e9 osobn\u00ed cti. Pr\u00e1v\u011b d\u00edky jeho vytrvalosti se poda\u0159ilo naj\u00edt skv\u011bl\u00e9ho nov\u00e9ho p\u0159ekladatele a nakladatele \u2026..Za mor\u00e1ln\u00ed i finan\u010dn\u00ed podporu rovn\u011b\u017e vd\u011b\u010d\u00edm Cardiffsk\u00e9 univerzit\u011b, sv\u00e9mu sou\u010dasn\u00e9mu zam\u011bstnavateli.<\/em> T\u00edm perfektn\u00edm p\u0159ekladatelem je Zden\u011bk Hron, <\/em> uzn\u00e1n\u00ed se od autorky dostalo nakladatelstv\u00ed Petrkov<\/em> (je\u0161t\u011b o n\u011bm bude \u0159e\u010d).<\/p>\n

Ned\u00e1 mi, abych se nezeptala: kolik u\u010ditel\u016f \u00ed o t\u00e9to a podobn\u00fdch aktivit\u00e1ch v\u00ed, kolik u\u010ditel\u016f m\u00e1 sv\u00e9 \u017e\u00e1ky a studenty k tomu, aby se o n\u011bco podobn\u00e9ho zaj\u00edmali? T\u0159eba ne vlastn\u00ed \u00fa\u010dast\u00ed, ale jsou p\u0159ece i jin\u00e9 mo\u017enosti, hlavn\u00ed je probudit z\u00e1jem, motivovat, uk\u00e1zat, co zaj\u00edmav\u00e9ho se d\u011bje, mo\u017en\u00e1 vyd\u00e1v\u00e1te \u0161koln\u00ed \u010dasopis (s jedn\u00edm takov\u00fdm na Z\u0160 m\u00e1m zku\u0161enost), v\u0161\u00edm\u00e1t si s \u017e\u00e1ky, jak jsou jejich obl\u00edben\u00e9 knihy p\u0159elo\u017eeny, mo\u017en\u00e1 napl\u00e1novat \u0161koln\u00ed v\u00fdlet, pro\u010d ne do Havl\u00ed\u010dkova Brodu ?. jednodu\u0161e v\u011bd\u011bt a cht\u00edt zn\u00e1t! V \u0159\u00edjnu 2009 jsem byla v Havl\u00ed\u010dkov\u011b Brod\u011b \u00fa\u010dastnic\u00ed 19. ro\u010dn\u00edku Podzimn\u00edho kni\u017en\u00edho veletrhu. Doporu\u010duji! Budete se doslova brodit knihami, ale hlavn\u011b \u2013 setk\u00e1te se osobn\u011b s majiteli \u010di z\u00e1stupci mnoha knihkupectv\u00ed, nebudete v\u011bd\u011bt, kam zaj\u00edt d\u0159\u00edv vzhledem k bohat\u00e9mu doprovodn\u00e9mu programu. Tehdy jsem tam vyslechla p\u0159edn\u00e1\u0161ku pana profesora Martina Hilsk\u00e9ho, setkala se s Ludv\u00edkem Vacul\u00edkem\u2026m\u00e1m pokra\u010dovat? Ano, na k\u00e1vu jsem si za\u0161la do knihkupectv\u00ed na n\u00e1m\u011bst\u00ed, m\u00e1 \u00fazkou spojitost s nakladatelstv\u00edm Petrkov<\/em>. <\/strong>Petrkov je ves pobl\u00ed\u017e Havl\u00ed\u010dkova Brodu, kde \u017eil b\u00e1sn\u00edk a grafik Bohuslav Reynek se svou francouzskou man\u017eelkou b\u00e1sn\u00ed\u0159kou Suzanne Renaud a dv\u011bma syny.V m\u00edst\u011b m\u00e1 vzniknout pam\u00e1tn\u00edk k jejich uct\u011bn\u00ed. <\/strong>Leto\u0161n\u00ed jubilejn\u00ed 30. Podzimn\u00ed kni\u017en\u00ed veletrh by se m\u011bl konat ve dnech 23. \u2013 24.\u0159\u00edjna, sv\u00fdm mottem Zem\u011b \u00fasm\u011bv\u016f <\/em>by odkazoval k humoristick\u00e9 literatu\u0159e, k radosti. \u010ceho v\u00edc je n\u00e1m t\u0159eba? Pokud zdrav\u00ed a okolnosti dovol\u00ed, r\u00e1da bych toho op\u011bt byla \u00fa\u010dastna. Tentokr\u00e1t nepodlehnu liter\u00e1rn\u00edmu v\u00e1ben\u00ed a neubytuji se v hotelu Brixen, <\/em>od prostor veletrhu dost vzd\u00e1len\u00e9ho. A zase: mluv\u00edte (te\u010f se sp\u00ed\u0161 komunikuje)<\/em> ve t\u0159\u00edd\u00e1ch o kni\u017en\u00edch festivalech a veletrz\u00edch, , \u00fa\u010dastn\u00edte se jich kup\u0159\u00edkladu virtu\u00e1ln\u011b, sledujete ud\u011blov\u00e1n\u00ed liter\u00e1rn\u00edch cen atd. atd\u2026,ale p\u0159edev\u0161\u00edm, mil\u00ed kolegov\u00e9, jste autenti\u010dt\u00ed, sami zap\u00e1leni pro v\u011bc, jste pro ty mlad\u0161\u00ed d\u016fv\u011bryhodn\u00ed? St\u00e1v\u00e1te se pro n\u011b pot\u0159ebn\u00fdmi a d\u016fle\u017eit\u00fdmi maveny, <\/em>jak o tom p\u00ed\u0161e Malcolm Gladwell <\/em>v knize Bod zlomu \u2013 O mal\u00fdch p\u0159\u00ed\u010din\u00e1ch s velk\u00fdmi n\u00e1sledky: B\u00fdt mavenem znamen\u00e1 b\u00fdt u\u010ditelem\u2026.Maveni jsou vlastn\u011b informa\u010dn\u00ed makl\u00e9\u0159i, kte\u0159\u00ed sm\u011b\u0148uj\u00ed a rozd\u00e1vaj\u00ed to, co v\u011bd\u00ed.<\/em><\/p>\n

Mary Heimannov\u00e9<\/em> nechyb\u00ed empatie pro ty rozho\u0159\u010den\u011bj\u0161\u00ed: Nen\u00ed obt\u00ed\u017en\u00e9 pochopit, pro\u010d kniha, kter\u00e1 tak ost\u0159e kriticky poukazuje na nebezpe\u010d\u00ed a hrozby skryt\u00e9 v nacionalismu, v tomto p\u0159\u00edpad\u011b p\u0159edev\u0161\u00edm \u010desk\u00e9m a slovensk\u00e9m, vyvol\u00e1v\u00e1 ur\u010dit\u00e9 ura\u017een\u00e9, rozzloben\u00e9 a znechucen\u00e9 reakce. M\u00e9 pohnutky v\u0161ak nebyly proti\u010desky ani protislovensky zaujat\u00e9 a kniha rovn\u011b\u017e nebyla diktov\u00e1na zatrpklost\u00ed \u010di \u017elu\u010dovitost\u00ed. Sna\u017eila jsem se vyv\u00e1\u017eit vz\u00e1jemn\u011b si odporuj\u00edc\u00ed tvrzen\u00ed v\u0161ech n\u00e1rod\u016f \u2013 \u010cech\u016f, Slov\u00e1k\u016f, N\u011bmc\u016f, Ma\u010far\u016f, Pol\u00e1k\u016f, Rus\u00edn\u016f, \u017did\u016f a Rom\u016f -, kter\u00e9 kdysi ob\u00fdvaly st\u00e1t naz\u00fdvan\u00fd \u010ceskoslovenskem. P\u0159i upozor\u0148ov\u00e1n\u00ed na temn\u011bj\u0161\u00ed str\u00e1nky nacionalismu mi ne\u0161lo o to, abych je ozna\u010dila za lep\u0161\u00ed \u010di hor\u0161\u00ed ne\u017e ostatn\u00ed st\u00e1ty, a t\u00edm m\u00e9n\u011b abych zdiskreditovala \u010cechy \u2013 m\u00e1m p\u0159ece mezi nimi \u010detn\u00e9 p\u0159\u00e1tele a jsem s nimi s\u0148atkem a rodinou sp\u0159\u00edzn\u011bna. Sp\u00ed\u0161e jsem cht\u011bla b\u011b\u017en\u00e9mu \u010dten\u00e1\u0159i \u2013 a\u0165 u\u017e jak\u00e9koli etnick\u00e9, jazykov\u00e9, n\u00e1rodn\u00ed \u010di n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 p\u0159\u00edslu\u0161nosti \u2013 oz\u0159ejmit nebezpe\u010d\u00ed skryt\u00e9 v p\u0159etrv\u00e1vaj\u00edc\u00edch n\u00e1rodnostn\u00edch m\u00fdtech, v nich\u017e vlastn\u00ed strana je v\u017edy vyd\u00e1v\u00e1na za ubl\u00ed\u017eenou ob\u011b\u0165 a k\u0159ivdy zp\u016fsoben\u00e9 jin\u00fdm se p\u0159ehl\u00ed\u017eej\u00ed nebo bagatelizuj\u00ed.<\/em>  <\/strong><\/p>\n

Zde si dovol\u00edm p\u0159ipojit signifikantn\u00ed osobn\u00ed zku\u0161enost. V roce 1996 jsem se nakr\u00e1tko vr\u00e1tila k \u017e\u00e1k\u016fm 8.ro\u010dn\u00edku Z\u0160. Zp\u011btn\u00fdm pohledem to byla mimo\u0159\u00e1dn\u011b vyda\u0159en\u00e1 vyu\u010dovac\u00ed hodina, p\u0159\u00edmo pedagogick\u00e1 etuda, tak\u00e9 jsem ji pat\u0159i\u010dn\u011b vyu\u017eila pro studentky pedagogick\u00e9 fakulty a z\u00faro\u010dila i p\u00edsemn\u011b Jala jsem se \u00fakolu vysv\u011btlit t\u011bm reptaj\u00edc\u00edm, pro\u010d n\u011bkte\u0159\u00ed jejich spolu\u017e\u00e1ci (diagnostikovan\u00ed dyslektici) maj\u00ed ur\u010dit\u00e9 \u00falevy \u010di specifika p\u0159i v\u00fduce. Kdy\u017e jsem po p\u0159edstaven\u00ed sv\u00e9 slo\u017eit\u00e9 jm\u00e9no \u2013 Peutelschmiedov\u00e1 <\/em>\u2013 napsala na tabuli, ozvalo se ze zadn\u00ed lavice: \u201eTo je n\u011bmeck\u00fd jm\u00e9no?\u201c<\/em> Na mou kladnou odpov\u011b\u010f zazn\u011blo: \u201eTakov\u00fd lidi nem\u00e1m r\u00e1d!\u201c.<\/em>P\u0159i cest\u011b z on\u00e9 \u201ez\u00e1kladky\u201c jsem do\u0161la k p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee tato kr\u00e1tk\u00e1 epizoda by byla v\u00fdborn\u00fdm n\u00e1m\u011btem pro hodinu ob\u010dansk\u00e9 v\u00fdchovy (\u010di jak se onen p\u0159edm\u011bt pr\u00e1v\u011b naz\u00fdval)k problematice nacionalismu. Ot\u00e1zky bych tentokr\u00e1t kladla j\u00e1. Sv\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 p\u0159\u00edjmen\u00ed \u2013 Peutelschmiedov\u00e1<\/em> – jsem z\u00edskala s\u0148atkem s \u010cechem \u201ejako poleno\u201c. Za svobodna jsem se jmenovala Vojt\u00ed\u0161kov\u00e1,<\/em> p\u0159i\u010dem\u017e moje maminka byla \u010desk\u00e1 (sp\u00ed\u0161e moravsk\u00e1) N\u011bmka, sv\u00e9 n\u00e1rodnosti se do smrti nevzdala. M\u011bl by m\u011b onen hoch r\u00e1d jako Vojt\u00ed\u0161kovou? Kdo zasel do d\u011btsk\u00e9 du\u0161e takovou z\u00e1\u0161\u0165 a nen\u00e1vist? A pro\u010d?<\/p>\n

M\u011bli bychom docenit fakt, \u017ee \u2026. tato kniha p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed pohled zven\u010d\u00ed<\/em> <\/strong>\u2013 n\u00e1zory n\u011bkoho, kdo sice zah\u00e1jil sv\u00e9 zkoum\u00e1n\u00ed bez jak\u00fdchkoli p\u0159edb\u011b\u017en\u00fdch znalost\u00ed \u010di p\u0159\u00edm\u00e9ho osobn\u00edho z\u00e1jmu t\u00fdkaj\u00edc\u00edch se \u010desk\u00e9 \u010di slovensk\u00e9 minulosti, av\u0161ak p\u0159esto se nakonec nau\u010dil m\u00edt r\u00e1d \u010ceskou republiku, d\u011blat si o ni starost a pova\u017eovat ji za sv\u016fj druh\u00fd domov.<\/em> <\/strong>Historie se do jist\u00e9 m\u00edry opakuje. Za n\u011bmeck\u00e9 okupace byla na Malostransk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed zlikvidov\u00e1na socha Ernesta<\/em> Denise, <\/em>zbo\u0159en\u00e9 pra\u017esk\u00e9 n\u00e1dra\u017e\u00ed T\u011b\u0161nov bylo po l\u00e9ta Denisovo.<\/em> V Olomouci m\u00e1me Denisovu <\/em>ulici, pat\u0159\u00ed k t\u011bm p\u00e1te\u0159n\u00edm. Ernest Denis (1849 \u2013 1921)<\/em> byl francouzsk\u00fd historik, slavista, p\u0159edev\u0161\u00edm bohemista. P\u0159\u00e1telsky se st\u00fdkal s Jaroslavem Vrchlick\u00fdm<\/em>, sv\u00fdm u\u010ditelem \u010de\u0161tiny, byl v\u00fdznamn\u00fdm Bene\u0161ov\u00fdm a <\/em>pozd\u011bji i Masarykov\u00fdm<\/em> spolupracovn\u00edkem, p\u0159izn\u00e1van\u011b se podstatn\u011b zaslou\u017eil o vznik samostatn\u00e9ho \u010ceskoslovenska. V knihovn\u00e1ch prvorepublikov\u00fdch vzd\u011blanc\u016f nechyb\u011bly jeho spisy Hus a husitstv\u00ed, Ji\u0159\u00ed z Pod\u011bbrad, \u010cechy po B\u00edl\u00e9 ho\u0159e, <\/em>v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b pak Konec samostatnosti \u010desk\u00e9<\/em> z roku 1890.<\/p>\n

            U zahrani\u010dn\u00edch autor\u016f  v\u017edy p\u0159ich\u00e1z\u00ed na p\u0159et\u0159es ot\u00e1zka p\u0159ekladu. V p\u0159\u00edpad\u011b pr\u00e1ce Mary Heimannov\u00e9 <\/em>za\u010d\u00ednaj\u00ed n\u00e1mitky ji\u017e u titulu. Autorka si toho je v\u011bdoma a probl\u00e9m reflektuje ob\u0161\u00edrn\u011bji, ne\u017e je zde mo\u017en\u00e9 uv\u00e9st: N\u00e1zev knihy Czechoslovakia: The State That Failed m\u011bl z\u00e1rove\u0148 upozor\u0148ovat na t\u0159i r\u016fzn\u00e9 v\u011bci. P\u0159edev\u0161\u00edm u\u017eit\u00ed pojmu \u201estate\u201c a \u201eCzechoslovakia\u201c napov\u00edd\u00e1, \u017ee n\u00e1m\u011btem knihy sp\u00ed\u0161e ne\u017e n\u00e1rod \u010di n\u00e1rody je st\u00e1t, st\u00e1tn\u00ed z\u0159\u00edzen\u00ed a \u017ee se v n\u00ed nep\u0159edkl\u00e1daj\u00ed d\u011bjiny \u010desk\u00e9ho a slovensk\u00e9ho n\u00e1roda, n\u00fdbr\u017e \u010ceskoslovenska.<\/em> <\/strong> \u2026U\u017eit\u00ed v\u00fdrazu \u201efailed\u201c v n\u00e1zvu knihy zn\u011blo provokativn\u011b, dokonce i v angli\u010dtin\u011b, a samo o sob\u011b sta\u010dilo n\u011bkter\u00fdm lidem zabr\u00e1nit v tom, aby ji v\u016fbec otev\u0159eli. Slovo \u201efailed\u201c ov\u0161em v angli\u010dtin\u011b m\u00e1 \u0159adu v\u00fdznamov\u00fdch odst\u00edn\u016f , a proto je obt\u00ed\u017en\u00e9 je p\u0159elo\u017eit, ani\u017e \u010desk\u00fd ekvivalent zn\u00ed bu\u010f p\u0159\u00edli\u0161 m\u00edrn\u011b (neusp\u011bl), anebo p\u0159\u00edli\u0161 drsn\u011b (selhal). P\u0159ekladatel Zden\u011bk Hron zvolil rozumn\u00fd kompromis (zklamal), ale p\u0159itom se, jak tomu u p\u0159eklad\u016f nevyhnuteln\u011b b\u00fdv\u00e1, ztratily n\u011bkter\u00e9 asociace. \u010ceskoslovensk\u00fd st\u00e1t ve velmi o\u010dividn\u00e9m a doslovn\u00e9m smyslu zklamal, neusp\u011bl v tom, \u017ee nejen jednou, ale dvakr\u00e1t za \u010dty\u0159iasedmdes\u00e1t let, co\u017e je zhruba trv\u00e1n\u00ed jednoho lidsk\u00e9ho \u017eivota, p\u0159estal existovat. T\u00edm, \u017ee st\u00e1t \u201efailed\u201c, jsem v\u0161ak v prvn\u00ed \u0159ad\u011b cht\u011bla \u0159\u00edct, \u017ee neusp\u011bl v tom smyslu, v jak\u00e9m v\u011bdeck\u00fd pokus nedos\u00e1hne zam\u00fd\u0161len\u00e9ho \u010di o\u010dek\u00e1van\u00e9ho v\u00fdsledku.<\/em> <\/strong>\u010ceskoslovensko bylo ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00fdm experimentem v tomto z\u00e1kladn\u00edm smyslu: bylo v\u00fdslovn\u011b zalo\u017eeno jako mnohon\u00e1rodn\u00ed, liber\u00e1ln\u00ed a demokratick\u00fd st\u00e1t \u2013 \u201ebude velice p\u0159ipom\u00ednat \u0160v\u00fdcarsko\u201c, jak sliboval Bene\u0161 -, v n\u011bm\u017e se N\u011bmci a ostatn\u00ed men\u0161iny m\u011bli t\u011b\u0161it jak\u00e9si obdob\u011b \u0161v\u00fdcarsk\u00e9ho kantonov\u00e9ho z\u0159\u00edzen\u00ed, se Slov\u00e1ky se m\u011blo zach\u00e1zet jako s rovnopr\u00e1vn\u00fdm n\u00e1rodem a Podkarpatsk\u00e1 Rus se m\u011bla do\u010dkat \u00fapln\u00e9 autonomie. Tyto sliby nebyla dodr\u017eeny \u2026St\u00e1t se nezda\u0159il rovn\u011b\u017e v tom smyslu, \u017ee neplnil sv\u00e9 zam\u00fd\u0161len\u00e9 geopolitick\u00e9 posl\u00e1n\u00ed\u2026..posilov\u00e1n\u00ed stability a udr\u017eov\u00e1n\u00ed mocensk\u00e9 rovnov\u00e1hy ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b\u2026\u2026 \u010ceskoslovensko se d\u00e1v\u00e1n\u00edm p\u0159ednosti z\u00e1jm\u016fm \u010cech\u016f p\u0159ed z\u00e1jmy ostatn\u00edch n\u00e1rod\u016f, vystupov\u00e1n\u00edm lid\u00ed, kter\u00e9 vlastn\u011b nebylo ani opr\u00e1vn\u011bno zastupovat, necitliv\u00fdm p\u0159\u00edstupem k sm\u00fd\u0161len\u00ed v\u011bt\u0161iny men\u0161in, kter\u00e9 v n\u011bm \u017eily, a t\u00edm, \u017ee se svou nejv\u00fdchodn\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed zach\u00e1zelo prakticky jako s koloni\u00ed, m\u00edsto toho p\u0159ipravilo o podporu v\u011bt\u0161iny ne\u010desk\u00e9ho obyvatelstva pr\u00e1v\u011b v dob\u011b, v n\u00ed\u017e si svou zahrani\u010dn\u00ed politikou odcizovalo sv\u00e9 sousedy.<\/em><\/p>\n

            Op\u011bt se dopust\u00edm pozn\u00e1mky z vlastn\u00ed zku\u0161enosti, tentokr\u00e1t p\u0159ekladov\u00e9. M\u00e1m na sv\u011bdom\u00ed p\u0159eklady n\u011bkolika odborn\u00fdch publikac\u00ed, p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b z produkce Stuttering Foundation of America, okrajov\u011b i z francouz\u0161tiny. Trochu v\u00edm, co takov\u00fd p\u0159eklad obn\u00e1\u0161\u00ed, s \u010d\u00edm se pot\u00fdk\u00e1te atd. Moje p\u0159eklady vych\u00e1zely p\u00e9\u010d\u00ed nakladatelstv\u00ed Port\u00e1l, Grada Publishing, Paido. \u010casto proj\u00ed\u017ed\u00edm tramvaj\u00ed kolem reklamn\u00edho sloganu jedn\u00e9 instituce, kasaj\u00edc\u00ed se, \u017ee\u2026We never stop moving! <\/em>P\u0159eklad? \u017d\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m! Ale\u2026 Opakovan\u011b se vrac\u00edm k \u00favah\u00e1m, jak nejl\u00e9pe<\/em> ten slogan p\u0159elo\u017eit \u2013 nab\u00edz\u00ed se nejm\u00e9n\u011b patero variant, jedna lep\u0161\u00ed ne\u017e druh\u00e1, av\u0161ak bez znalosti kontextu, s ohledem na c\u00edlovou skupinu (zn\u00e1m ji?), s \u00factou k mate\u0159\u0161tin\u011b\u2026..prost\u011b o\u0159\u00ed\u0161ek! Nev\u00edm, jestli se je\u0161t\u011b ud\u011bluje cena Sk\u0159ipec<\/em> za b\u00eddn\u00fd p\u0159eklad. N\u011bkter\u00e9 p\u0159ekladov\u00e9 tituly odkl\u00e1d\u00e1m, nejsem schopna je do\u010d\u00edst, jejich \u010de\u0161tina prost\u011b sk\u0159\u00edpe. M\u00e1m \u201esv\u00e9\u201c p\u0159ekladatele, Zden\u011bk Hron <\/em>k nim pat\u0159\u00ed, po pr\u00e1vu je viditeln\u011b uveden na tituln\u00ed stran\u011b knihy \u010ceskoslovensko: St\u00e1t, kter\u00fd zklamal.<\/em><\/p>\n

            K pohledu na z\u00e1v\u011bre\u010dnou f\u00e1zi \u010deskoslovensk\u00e9ho st\u00e1tu autorka netu\u0161\u00edc p\u0159ipojuje cenn\u00e9 p\u0159ipomenut\u00ed pro v\u0161echny zab\u00fdvaj\u00edc\u00ed se histori\u00ed, tedy i pro u\u010ditele, nejen d\u011bjepisu: \u010ceskoslovensk\u00fd st\u00e1t sice mo\u017en\u00e1 zklamal, av\u0161ak \u010desk\u00e9mu a slovensk\u00e9mu n\u00e1rodu se na konci 20.stolet\u00ed poda\u0159ilo vytvo\u0159it samostatn\u00e9, zd\u00e1nliv\u011b trval\u00e9 a do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry jednolit\u00e9 st\u00e1ty\u2026.dosud nar\u00e1\u017e\u00edme na star\u00e9 zn\u00e1m\u00e9 zam\u011b\u0159en\u00ed \u010dechost\u0159edn\u00e9 argumentace, j\u00edm\u017e je pros\u00e1kl\u00e9 v\u0161e, co b\u00fdv\u00e1 za\u0159azov\u00e1no do publikac\u00ed, jak\u00fdmi jsou r\u016fzn\u00e9 kroniky,d\u011bjiny v obrazech, muzejn\u00ed a turistick\u00e9 pr\u016fvodce, \u0161koln\u00ed u\u010debnice, webov\u00e9 adresy st\u00e1tn\u00edch instituc\u00ed, <\/em> <\/strong>pam\u011btn\u00ed desky, pam\u00e1tn\u00edky, televizn\u00ed programy, rozhlasov\u00e9 dokument\u00e1rn\u00ed po\u0159ady, filmov\u00e9 trh\u00e1ky, divadeln\u00ed hry, zve\u0159ej\u0148ovan\u00e9 vzpom\u00ednky, a do mnoha dal\u0161\u00edch.<\/em> <\/strong>Podtrhla bych hned dvakr\u00e1t: r\u016fzn\u00e9 kroniky,d\u011bjiny v obrazech, muzejn\u00ed a turistick\u00e9 pr\u016fvodce, \u0161koln\u00ed u\u010debnice, webov\u00e9 adresy st\u00e1tn\u00edch instituc\u00ed<\/em>, <\/strong>pam\u011btn\u00ed desky, pam\u00e1tn\u00edky, televizn\u00ed programy, rozhlasov\u00e9 a dokument\u00e1rn\u00ed po\u0159ady, filmov\u00e9 trh\u00e1ky, divadeln\u00ed hry, zve\u0159ej\u0148ovan\u00e9 vzpom\u00ednky\u2026.<\/em>Pracujeme s nimi ve \u0161kol\u00e1ch? V\u0161\u00edm\u00e1me si, zda t\u0159eba nejsou  – slovy Mary Heimannov\u00e9 \u2013 veskrze zpolitizovan\u00e9\u2026.a nep\u0159edkl\u00e1daj\u00ed d\u011bjiny, n\u00fdbr\u017e propagandu?<\/em> To je materi\u00e1l\u016f! Rozeb\u00edr\u00e1me jejich obsah, komentujeme je s vyu\u017eit\u00edm jin\u00fdch zdroj\u016f? Zde jsou ko\u0159eny st\u00e1le po\u017eadovan\u00e9ho kritick\u00e9ho my\u0161len\u00ed. <\/em>Net\u0159eba vym\u00fd\u0161let dal\u0161\u00ed slo\u017eit\u00e9 projekty. V modern\u00ed \u0161kole se hranice mezi jednotliv\u00fdmi p\u0159edm\u011bty st\u00edraj\u00ed, podporujme tento trend. Nen\u00ed na to \u010das? Kde v\u016fle, tam cesta,<\/em> kdo chce, hled\u00e1 zp\u016fsob, kdo nechce, hled\u00e1 zd\u016fvodn\u011bn\u00ed<\/em> \u2013 to plat\u00ed st\u00e1le. Holedb\u00e1me se v\u00fdzvami \u2013 zde se p\u0159\u00edmo nab\u00edzej\u00ed.<\/p>\n

 Dost\u00e1v\u00e1m se ke konci autor\u010diny p\u0159edmluvy: 16.\u010dervence 2019 Mary Heimannov\u00e1 v Cardiffu na z\u00e1v\u011br napsala: Kdybych knihu m\u011bla ps\u00e1t dnes a v\u011bd\u011bla, co te\u010f v\u00edm o sporech, jak\u00e9 vyvolala, kdy\u017e vy\u0161la poprv\u00e9, (<\/em>anglicky 28.\u0159\u00edjna 2009) <\/strong>pravd\u011bpodobn\u011b bych ji psala ohledupln\u011bji, m\u00edsty zm\u00edrnila zvolen\u00e9 v\u00fdrazy nebo p\u0159idala dal\u0161\u00ed vysv\u011btlen\u00ed a hl\u00eddala si t\u00f3n, abych zabr\u00e1nila p\u0159\u00edpadn\u00e9mu nespr\u00e1vn\u00e9mu pochopen\u00ed. Nejsem si v\u0161ak jist\u00e1, \u017ee by to nutn\u011b muselo b\u00fdt k prosp\u011bchu v\u011bci\u2026..Ze v\u0161ech uveden\u00fdch d\u016fvod\u016f jsem se rozhodla, \u017ee nebudu p\u016fvodn\u00ed rukopis aktualizovat ani opravovat, jakkoli takov\u00e1 p\u0159\u00edle\u017eitost k vylep\u0161ov\u00e1n\u00ed origin\u00e1lu je l\u00e1kav\u00e1, ale sp\u00ed\u0161 jej i se v\u0161emi vadami na kr\u00e1se \u2013 poprv\u00e9 \u2013 p\u0159edlo\u017e\u00edm \u010desk\u00fdm \u010dten\u00e1\u0159\u016fm.<\/em><\/p>\n

 K \u010desk\u00e9mu p\u0159ekladu knihy \u010ceskoslovensko: St\u00e1t, kter\u00fd zklamal<\/em> 19.ledna 2020 Magda V\u00e1\u0161\u00e1ryov\u00e1 <\/em>aktu\u00e1ln\u011b poznamenala: Na\u0161e spole\u010dnosti zavile diskutuj\u00ed u\u017e 30 let o rozd\u00edlu mezi pravdou a t\u011bmi, kte\u0159\u00ed se c\u00edt\u00ed b\u00fdt jej\u00edmi vlastn\u00edky\u2026.Oh\u00e1n\u00edme se halapartnami i sekyrami, vala\u0161kami i d\u00fdkami a nakonec i internetem \u0161\u00ed\u0159en\u00fdmi manipulacemi\u2026jak z toho ven?….Jedn\u00edm ze zp\u016fsob\u016f je za\u010d\u00edst se do hodnocen\u00ed na\u0161ich d\u011bjin i sou\u010dasnosti od zahrani\u010dn\u00edch autor\u016f. To jsme p\u0159ece v\u017edycky cht\u011bli\u2026..Nakrucujeme se p\u0159ed historiky, antropology a kulturology ze Z\u00e1padu. A pak nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b z\u00edr\u00e1me na jejich anal\u00fdzy a indukce, kr\u010d\u00edme nosem nad cize zn\u011bj\u00edc\u00edmi analogiemi a synt\u00e9zami, m\u00edsto toho, abychom, m\u017eouraj\u00edce do sv\u011btla nov\u00e9 interpretace, radost\u00ed posko\u010dili a za\u010dali diskutovat. Doma i sm\u011brem ven. M\u00e1me p\u0159ece p\u0159\u00edle\u017eitost a Mary n\u00e1m ji nab\u00edz\u00ed. To\u017e, do \u010dten\u00ed<\/strong>!<\/em><\/p>\n

HEIMANNOV\u00c1, M.  \u010ceskoslovensko  St\u00e1t, kter\u00fd zklamal.<\/em> Nakladatelstv\u00ed Petrkov, 2020.<\/p>\n

                                    ISBN 978-80-87595-86-2.<\/p>\n

ORWELL, G.   Uvnit\u0159 velryby a jin\u00e9 eseje. <\/em>Brno: Atlantis, 1994. ISBN 80-7108-140-X.<\/p>\n

GLADWELL, M.   Bod zlomu. O mal\u00fdch p\u0159\u00ed\u010din\u00e1ch s velk\u00fdmi n\u00e1sledky.  <\/em>Praha: Doko\u0159\u00e1n, 2006.<\/p>\n

                         ISBN 80-7363-070-2.<\/p>\n

 <\/em><\/p>\n

 <\/em><\/p>\n

Co pot\u0159ebujete<\/em>? obr\u00e1til se na m\u011b zhurta v pust\u00e9m, pr\u00e1v\u011b otev\u0159en\u00e9m knihkupectv\u00ed mu\u017e, kter\u00e9ho bych tedy st\u011b\u017e\u00ed nazvala knihkupcem. Nemohl mi zkazit n\u00e1ladu. P\u0159i\u0161la jsem si vyzvednout zamluven\u00fd v\u00fdtisk knihy, kterou jsem si nesta\u010dila opat\u0159it \u201ep\u0159ed koronou\u201c. Nesta\u010dila, ani nemohla, ten titul byl toti\u017e rozebran\u00fd, \u010dekala jsem na dotisk.<\/p>\n

To bude mela! Kdo \u017ee to vydal? P\u0159elo\u017eil? Napsal k tomu doslov \u010di p\u0159edmluvu? O vyd\u00e1n\u00ed knihy o st\u00e1tu, kter\u00fd selhal? zklamal? se tu mluv\u00ed dlouh\u00e1 l\u00e9ta. V\u00edm o vydavatel\u00edch, kte\u0159\u00ed se chystali\u2026., ale pak si to rozmysleli\u2026<\/em>p\u00ed\u0161e na p\u0159edn\u00ed z\u00e1lo\u017ece publikace \u010ceskoslovensko: St\u00e1t, kter\u00fd zklamal <\/em>s datac\u00ed 15.ledna 2020 Petr Pithart.<\/em> Pat\u0159\u00edm k t\u011bm, kdo \u010dtou knihy tak\u0159\u00edkaj\u00edc \u201eod a do zet\u201c. Tady nav\u00edc zji\u0161\u0165uji, \u017ee u\u017e samotn\u00e9 p\u0159edmluvy (je jich v\u00edc), doslov a texty na z\u00e1lo\u017ek\u00e1ch dokl\u00e1daj\u00ed komplikovan\u00fd, v mnoh\u00e9m pou\u010dn\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh <\/em>vzniku t\u00e9to knihy. P\u0159\u00edb\u011bhy <\/em>jsou v na\u0161\u00ed spole\u010dnosti aktu\u00e1ln\u011b siln\u011b \u201ein\u201c, o pou\u010den\u00ed v\u011bt\u0161inou nikdo moc nestoj\u00ed, a kdy\u017e u\u017e \u2013 stejn\u011b jich nedb\u00e1. Ale ne\u0161\u0165! Pokusme se knihu Mary Heimannov\u00e9 \u2013 \u010ceskoslovensko: St\u00e1t, kter\u00fd zklamal <\/em>vz\u00edt jako p\u0159\u00edsp\u011bvek do diskuse o v\u00fduce d\u011bjepisu na \u010desk\u00fdch \u0161kol\u00e1ch. Sama jsem se j\u00ed p\u0159ed \u010dasem aktivn\u011b \u00fa\u010dastnila, v\u00edm, co (z)m\u016f\u017eete, pokud svou p\u016fsobnost ohrani\u010d\u00edte jen tou jednou dv\u011bma hodinami d\u011bjepisu t\u00fddn\u011b.<\/p>\n

Nejprve z p\u0159ebalu kr\u00e1tce o autorce. Mary Heimannov\u00e1 je v sou\u010dasnosti profesorkou modern\u00edch d\u011bjin na Univerzit\u011b v Cardiffu ve Walesu a \u010dlenka kr\u00e1lovsk\u00e9 historick\u00e9 spole\u010dnosti. Studovala Vassar College v New Yorku a na Univerzit\u011b v Oxfordu, kde z\u00edskala v roce 1993 doktor\u00e1t\u2026.Je \u010dast\u00fdm n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edkem \u010cesk\u00e9 republiky, kterou pova\u017euje za sv\u016fj druh\u00fd domov.<\/em><\/p>\n

Slovo \u00favodem <\/em>ke knize \u010ceskoslovensko: St\u00e1t, kter\u00fd zklamal<\/em> napsal s vro\u010den\u00edm (data p\u0159\u00edb\u011bhu<\/em> vzniku \u010desk\u00e9ho p\u0159ekladu jsou d\u016fle\u017eit\u00e1) 1.z\u00e1\u0159\u00ed 2019 Jan Urban<\/em> (nar.1951), \u010desk\u00fd novin\u00e1\u0159, disident komunistick\u00e9ho re\u017eimu, signat\u00e1\u0159 Charty 77 a spoluzakladatel Ob\u010dansk\u00e9ho f\u00f3ra v listopadu 1989. Zkratkovit\u011b vyj\u00edm\u00e1m: Kniha Mary Heimannov\u00e9, kter\u00e1 se dost\u00e1v\u00e1 \u010desk\u00e9mu \u010dten\u00e1\u0159i do ruky, je na historickou pr\u00e1ci nezvykle v\u00e1\u0161niv\u00e1, ne\u00faprosn\u00e1 a tvrd\u00e1\u2026.Historie by nem\u011bla b\u00fdt propagandou\u2026 nem\u011bla by zaml\u010dovat nebo omlouvat\u2026. Mary Heimannov\u00e1 se k \u010deskoslovensk\u00fdm d\u011bjin\u00e1m dostala ve snaze naj\u00edt p\u0159i p\u0159edn\u00e1\u0161en\u00ed britsk\u00fdm, kanadsk\u00fdm a americk\u00fdm student\u016fm historie jinou perspektivu \u201evelk\u00fdch d\u011bjin\u201c vztah\u016f mezi modern\u00edmi velmocemi\u2026.P\u0159\u00edpad ne\u010dekan\u00e9ho vzniku , konflikt\u016f a opakovan\u00fdch selh\u00e1n\u00ed projektu nazvan\u00e9ho \u010ceskoslovensko ji pak doslova uchv\u00e1til. Nau\u010dila se \u010desky, dokonce s \u00factyhodn\u011b p\u0159esnou v\u00fdslovnost\u00ed, a pokusila se vlastn\u011b o nemo\u017en\u00e9 \u2013 napsat celkovou revizi \u010deskoslovensk\u00fdch d\u011bjin\u2026Pokusila se zbavit d\u011bjiny \u010ceskoslovenska m\u00fdt\u016f a postavila je proto p\u0159edev\u0161\u00edm na narativu n\u00e1rodn\u00edch men\u0161in a jejich vztahu k um\u011bl\u00e9 \u201e\u010deskoslovensk\u00e9\u201c v\u011bt\u0161in\u011b\u2026Jde o netradi\u010dn\u00ed pohled, vymykaj\u00edc\u00ed se zaveden\u00e9mu pragocentristick\u00e9mu \u201e\u010desk\u00e9mu\u201c vn\u00edm\u00e1n\u00ed minulosti\u2026..Kniha Mary Heimannov\u00e9 je tak chv\u00e1lyhodn\u00fdm vstupem do diskuse, kter\u00e1 vlastn\u011b ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b je\u0161t\u011b neza\u010dala. A to je jej\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00ed z\u00e1sluha\u2026.. Posl\u00e1n\u00ed t\u00e9to knihy je ve snaze pochopit \u010dlov\u011bka \u2013 a tak bychom ji i m\u011bli \u010d\u00edst. <\/em><\/p>\n

O nezbytnosti vyd\u00e1n\u00ed \u010desk\u00e9ho p\u0159ekladu uveden\u00e9 publikace mluvil Petr Pithart<\/em> ji\u017e v roce 2013 <\/em>v Sen\u00e1tu Parlamentu \u010cR na konferenci Zrozen\u00ed n\u00e1rod\u016f <\/em>v r\u00e1mci 23.ro\u010dn\u00edku Festivalu spisovatel\u016f: Ta kniha prost\u011b mus\u00ed vyj\u00edt a d\u0159\u00edve \u010di pozd\u011bji ur\u010dit\u011b vyjde. K probl\u00e9m\u016fm vzniku \u010ceskoslovenska jako st\u00e1tu nejen \u010cech\u016f (st\u00e1tu proponovan\u00e9ho p\u016fvodn\u011b jako \u0160v\u00fdcarsko), k jeho prom\u011bn\u00e1m, jeho \u201escvrk\u00e1v\u00e1n\u00ed\u201c , se budeme znovu a znovu vracet\u2026..u\u017e n\u011bkter\u00e9 v\u011bci nenaprav\u00edme, ale m\u016f\u017eeme zp\u0159esnit sv\u00e9 p\u0159edstavy o tom, jac\u00ed jsme byli a jac\u00ed bychom b\u00fdt m\u011bli v dne\u0161n\u00ed Evrop\u011b. Budeme se po\u0159\u00e1d muset pot\u00fdkat s m\u00fdty, s pov\u011brami. N\u011bkter\u00e9 jsou nevyko\u0159eniteln\u00e9. V\u011b\u0159\u00edm, \u017ee Va\u0161e kniha p\u0159isp\u011bje pro\u010di\u0161t\u011bn\u00ed ovzdu\u0161\u00ed v t\u00e9to zemi. Ale bude to bolet.<\/em> <\/strong><\/p>\n

Mo\u017en\u00e1 ne p\u0159\u00edmo bolet, ale dok\u00e1\u017ee mnoh\u00e9 dost p\u0159ekvapit, kup\u0159\u00edkladu pohledem na ud\u00e1losti, kter\u00e9 obecn\u011b vn\u00edm\u00e1me jako nezpochybniteln\u011b dan\u00e9. Sta\u010d\u00ed zalistovat v knize Mary Heimannov\u00e9 a za\u010d\u00edst se do 4.kapitoly Poku\u0161en\u00ed fa\u0161ismu: Druh\u00e1 \u010cesko-Slovensk\u00e1 republika, kter\u00e1 trvala od 6.\u0159\u00edjna 1938 do 13.b\u0159ezna 1939, se v historick\u00fdch publikac\u00edch obvykle odb\u00fdv\u00e1 jen jednou nebo dv\u011bma v\u011btami. ..   Druh\u00e1 republika sice trvala jen \u0161est m\u011bs\u00edc\u016f, av\u0161ak p\u0159esto by nem\u011bla b\u00fdt odkazov\u00e1na do mez\u00ed pouh\u00e9 pozn\u00e1mky pod \u010darou a ani by nem\u011bla b\u00fdt ch\u00e1p\u00e1na prost\u011b jako dou\u0161ka k mnichovsk\u00e9 krizi \u010di p\u0159edehra ke druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce. Bylo to z\u00e1sadn\u011b rozhoduj\u00edc\u00ed obdob\u00ed pro p\u0159em\u011bnu \u010ceskoslovenska z nedokonale demokratick\u00e9ho v otev\u0159en\u011b autorit\u00e1\u0159sk\u00fd st\u00e1t, v n\u011bm\u017e se vl\u00e1dlo pomoc\u00ed dekret\u016f, podn\u011bcoval se rasismus, politi\u010dt\u00ed odp\u016frci byli neutralizov\u00e1ni, v\u00fdsledky voleb fal\u0161ov\u00e1ny, doch\u00e1zelo ke z\u0159izov\u00e1n\u00ed pracovn\u00edch t\u00e1bor\u016f a pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed \u017did\u016f a Cik\u00e1n\u016f, to v\u0161e d\u0159\u00edve, ne\u017e vinu za to bylo mo\u017en\u00e9 v\u011brohodn\u011b sv\u00e9st na nacistick\u00e9 N\u011bmecko. <\/em>U\u017eit\u00ed ozna\u010den\u00ed Cik\u00e1ni <\/em>autorka detailn\u011b osv\u011btluje v \u00favodu. U\u017e n\u011bjak\u00fd \u010das se tu a tam v na\u0161ich m\u00e9di\u00edch objevuj\u00ed z\u00e1blesky n\u00e1znak\u016f o postoj\u00edch a projevech zejm\u00e9na profesn\u00edch skupin v dob\u011b tzv. Druh\u00e9 republiky. Jan Urban<\/em> ve zmi\u0148ovan\u00e9m Slovu \u00favodem <\/em>cituje Mary Heimannovou : <\/em>\u201e Historie tohoto st\u00e1tu je podobn\u011b jako cel\u00e9 20.stolet\u00ed v\u00fdrazn\u011b poka\u017een\u00e9 v\u011b\u010dn\u00fdm probl\u00e9mem nelidsk\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed \u010dlov\u011bka k \u010dlov\u011bku, jen\u017ee v neb\u00fdval\u00e9m rozsahu a za hromadn\u00e9 spolu\u00fa\u010dasti prost\u00fdch lid\u00ed, a nejen \u00fazce omezen\u00e9 politick\u00e9 elity. Bylo rozdm\u00fdch\u00e1van\u00e9 nacionalismem, kter\u00fd byl dostate\u010dn\u011b opojn\u00fd a \u00fato\u010dn\u00fd, aby p\u0159il\u00e1kal dokonce i apolitick\u00e9 osoby, kter\u00e9 byly natolik tv\u00e1rn\u00e9, \u017ee se p\u0159izp\u016fsobily ka\u017ed\u00e9 ideologii, a\u0165 u\u017e komunistick\u00e9, socialistick\u00e9 nebo fa\u0161istick\u00e9, kter\u00e1 pr\u00e1v\u011b p\u0159i\u0161la do m\u00f3dy.\u201c<\/em><\/p>\n

P\u0159\u00edb\u011bh vzniku knihy \u010ceskoslovensko: St\u00e1t, kter\u00fd zklamal <\/em>a peripetie jej\u00edho \u010desk\u00e9ho p\u0159ekladu zaznamen\u00e1v\u00e1 rozs\u00e1hl\u00fd \u00davod autorky k \u010desk\u00e9mu vyd\u00e1n\u00ed.<\/em> V\u0161e za\u010d\u00edn\u00e1 t\u00e9m\u011b\u0159 symbolicky : Dne 28.\u0159\u00edjna 2009 vy\u0161lo v nakladatelstv\u00ed Yale University Press prvn\u00ed anglick\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed knihy Czechoslovakia: The State That Failed. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed ji ve\u0159ejn\u011b odsoudil \u010desk\u00fd gener\u00e1ln\u00ed konzul z Los Angeles, kter\u00fd prohl\u00e1sil, \u017ee ji jen \u201epouh\u00fd kr\u016f\u010dek\u201c d\u011bl\u00ed od \u201ezlo\u010dinu proti lidskosti\u201c. Z\u00e1rove\u0148 ji snad a\u017e p\u0159ehnan\u011b uv\u00edtaly Liter\u00e1rn\u00ed noviny, ov\u0161em s varov\u00e1n\u00edm, \u017ee nastavuje \u201e\u0161okuj\u00edc\u00ed zrcadlo\u201c\u2026. T\u00fdden\u00edk Respekt otiskl na sv\u00e9 elegantn\u00ed p\u0159edn\u00ed stran\u011b zpr\u00e1vu: Histori\u010dka z USA provokuje \u010cechy\u2026..Times Literary Supplement knihu uv\u00edtal jako \u201eskute\u010dn\u00e9 d\u011bjiny nejen \u010cech\u016f a Slov\u00e1k\u016f\u201c, kter\u00e9 \u010dten\u00e1\u0159\u016fm p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed, \u017ee \u201etato zanikl\u00e1 zem\u011b b\u00fdvala domovem N\u011bmc\u016f, Ma\u010far\u016f, Rus\u00edn\u016f, Pol\u00e1k\u016f, Rom\u016f, \u017did\u016f, luter\u00e1n\u016f, uniat\u016f i \u0159\u00edmsk\u00fdch katol\u00edk\u016f a ateist\u016f\u201c\u2026..Samoz\u0159ejm\u011b nep\u0159ekvapuje, \u017ee lid\u00e9, kte\u0159\u00ed vyrostli v b\u00fdval\u00e9m \u010ceskoslovensku, na knihu reaguj\u00ed velice d\u016frazn\u011b \u2013 bu\u010fto ji miluj\u00ed, anebo nen\u00e1vid\u00ed. N\u011bkter\u00fdm sta\u010d\u00ed u\u017e samotn\u00fd n\u00e1zev. \u010cesk\u00fd filozof Erazim Koh\u00e1k ji pot\u00e9, co up\u0159\u00edmn\u011b p\u0159iznal, \u017ee ji ne\u010detl, napadl v rozs\u00e1hl\u00e9m \u010dl\u00e1nku uve\u0159ejn\u011bn\u00e9m v Liter\u00e1rn\u00edch novin\u00e1ch\u2026.Madeleine Albrightov\u00e1\u2026..mi prozradila, \u017ee ji jej\u00ed poradce varoval, aby knihu ne\u010detla, \u201epon\u011bvad\u017e by se j\u00ed nel\u00edbila\u201c. \u2026. <\/em><\/p>\n

N\u00e1sledovaly e-maily a telefon\u00e1ty \u017eurnalist\u016f\u2026.N\u011bkte\u0159\u00ed pisatel\u00e9 byli ura\u017een\u00ed \u010di rozhn\u011bvan\u00ed, rozdr\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed t\u00edm, co pova\u017eovali za \u00fatoky na svou n\u00e1rodn\u00ed identitu\u2026..n\u00e1sledovala dal\u0161\u00ed p\u0159ekvapen\u00ed \u2013 v\u010detn\u011b pozv\u00e1n\u00ed k \u00fa\u010dasti v debat\u011b s b\u00fdval\u00fdm p\u0159edsedou \u010desk\u00e9 vl\u00e1dy Petrem Pithartem, kter\u00e1 se roku 2013 v Sen\u00e1tu konala jako sou\u010d\u00e1st Festivalu spisovatel\u016f Praha\u2026. A na diskusn\u00ed ve\u010der o knize se \u010dleny Prague Business Clubu roku 2019.<\/em><\/p>\n

            Petr Pithart<\/em> k onomu pozv\u00e1n\u00ed na z\u00e1lo\u017ece knihy dod\u00e1v\u00e1: V\u011bd\u011bli jsem, \u017ee reakce na vyd\u00e1n\u00ed budou nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed, tak\u00e9 bou\u0159liv\u00e9 a zatracuj\u00edc\u00ed autorku i vydavatele.To se ale mus\u00ed vydr\u017eet. Proto\u017ee Masaryk, Bene\u0161 a \u0160tef\u00e1nik zakl\u00e1dali \u010ceskoslovensko nejen pro \u010cechy, Moravany a Slezany, ale tak\u00e9 pro dal\u0161\u00ed n\u00e1rody a n\u00e1rodnostn\u00ed men\u0161iny. Jak to dnes vypad\u00e1, neud\u011blali jsme s nimi dobrou zku\u0161enost. Anebo neud\u011blali dobrou zku\u0161enost oni s n\u00e1mi? Oba tyto pohledy je t\u0159eba zahrnout. O to se autorka pokusila. Vyvol\u00e1 diskusi, kterou v dob\u011b znovu nastupuj\u00edc\u00edho nacionalismu (nejen u n\u00e1s!) nal\u00e9hav\u011b pot\u0159ebujeme\u2026..Pravda n\u00e1s osvobod\u00ed, jak u\u017e d\u00e1vno stoj\u00ed ps\u00e1no. Pravda, kter\u00e1 je, a ne \u017ee dnes u\u017e nen\u00ed, proto\u017ee ka\u017ed\u00fd m\u00e1 pravdu svoji. Nebudeme se j\u00ed b\u00e1t. Budeme o n\u00ed v\u00e9st dialog i s inspirac\u00ed t\u00e9to knihy.<\/em><\/p>\n

            Zva\u017eovan\u00fd dialog v\u0161ak m\u011bl \u010delit  \u0159ad\u011b protivenstv\u00ed, \u010dasto z\u00e1kulisn\u00edch. P\u0159\u00edklad z pera Mary Heimannov\u00e9: Mimo kontroverzi, kter\u00e1 prob\u00edhala na ve\u0159ejnosti p\u0159ed o\u010dima v\u0161ech, se v z\u00e1kulis\u00ed odehr\u00e1valy i jin\u00e9 v\u011bci. U\u017e to samo o sob\u011b pro mne bylo pou\u010den\u00edm. V\u011bd\u011bla jsem sice, \u017ee \u017eurnalist\u00e9 a kritici dok\u00e1\u017eou nafouknout v\u00fdznam n\u011bjak\u00e9 knihy nebo ji poh\u0159b\u00edt, av\u0161ak do t\u00e9 doby jsem si nikdy neuv\u011bdomila, \u017ee akademi\u010dt\u00ed vydavatel\u00e9 ve svobodn\u00e9 zemi mohou zaj\u00edt a\u017e tak daleko, \u017ee jsou-li vystaveni politick\u00e9mu n\u00e1tlaku, nedodr\u017e\u00ed pr\u00e1vn\u011b z\u00e1vazn\u00e9 smlouvy \u2013 a t\u00edm vlastn\u011b sami sebe cenzuruj\u00ed. George Orwell ve sv\u00e9m m\u00e1lo zn\u00e1m\u00e9m eseji \u201eSvoboda tisku\u201c vyl\u00ed\u010dil, jak \u201elze uml\u010det nev\u00edtan\u00e9 my\u0161lenky a udr\u017eet pod pokli\u010dkou nehod\u00edc\u00ed se skute\u010dnosti,ani\u017e je nutn\u00e9 uchylovat se k ofici\u00e1ln\u00edmu z\u00e1kazu\u201c.<\/em> Tady p\u0159ipoj\u00edm opis 10. pozn\u00e1mky z pozn\u00e1mkov\u00e9ho apar\u00e1tu knihy \u010ceskoslovensko: St\u00e1t, kter\u00fd zklamal: <\/strong>George Orwell, \u201eThe Freedom of Press\u201c byl objeven v roce 1972 a dnes se n\u011bkdy otiskuje jako p\u0159edmluva k Farm\u011b zv\u00ed\u0159at. Viz Bernard Crick, \u201eHow the Essay came to be Written\u201c, v The Times Literary Supplement, 15.z\u00e1\u0159\u00ed 1972.<\/em> Autorka dod\u00e1v\u00e1 \u201e\u2026lze snadno naj\u00edt na ..\u201c<\/em> J\u00e1 jsem inkriminovan\u00fd text nenalezla v jedn\u00e9 ze sv\u00fdch nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00edch knih \u2013 <\/strong>Uvnit\u0159 velryby a jin\u00e9 eseje. <\/em>Po t\u011bchto bohu\u017eel m\u00e9n\u011b zn\u00e1m\u00fdch Orwellov\u00fdch textech sah\u00e1m v\u017edy, kdy\u017e mi nen\u00ed zrovna do skoku, navzdory tomu, \u017ee to nen\u00ed \u010detba nijak \u00fat\u011b\u0161n\u00e1, \u017e\u00e1dn\u00fd \u017eivotabudi\u010d. Ale v\u0159ele ji doporu\u010duji, v\u010detn\u011b eseje Zakazov\u00e1n\u00ed literatury.<\/em><\/p>\n

            V zevrubn\u00e9m \u00davodu autorky k \u010desk\u00e9mu vyd\u00e1n\u00ed <\/em>se dost\u00e1v\u00e1m v p\u0159\u00edb\u011bhu<\/em> jej\u00ed knihy k peripeti\u00edm \u010desk\u00e9ho p\u0159ekladu. Zm\u00edn\u011bn\u00e9 pot\u00ed\u017ee, jak\u00e9 m\u011bl Orwell s vyd\u00e1n\u00edm Farmy zv\u00ed\u0159at, v roce 1945, to znamen\u00e1 v dob\u011b, kdy nebyla v\u00edt\u00e1na \u017e\u00e1dn\u00e1 kritika v\u00e1le\u010dn\u00e9ho spojence Stalina, byly p\u0159esn\u011b takov\u00e9, na jak\u00e9 nar\u00e1\u017e\u00edm od roku 2009, kdy\u017e se sna\u017e\u00edm prosadit \u010desk\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed knihy \u010ceskoslovensko: St\u00e1t, kter\u00fd zklamal. Obr\u00e1tilo se na mne nejm\u00e9n\u011b dvan\u00e1ct \u010desk\u00fdch nakladatelstv\u00ed a v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch letech jsem postupn\u011b se \u0161esti z nich podepsala platnou vydavatelskou smlouvu. Av\u0161ak jeden \u010desk\u00fd nakladatel po druh\u00e9m pot\u00e9, co rychle podepsal smlouvu \u2013 a n\u011bkolika p\u0159\u00edpadech dal pr\u00e1ci p\u0159ekl\u00e1dat a dokonce vyplatil z\u00e1lohu -, jakmile byl varov\u00e1n, upustil od chystan\u00e9ho vyd\u00e1n\u00ed knihy, jako by to byl n\u011bjak\u00fd hork\u00fd brambor. Jednou jsem stejn\u011b jako Orwell na vlastn\u00ed o\u010di vid\u011bla dopis, kter\u00fd od vyd\u00e1n\u00ed odstra\u0161il zn\u00e1m\u00e9 univerzitn\u00ed nakladatelstv\u00ed a z\u00e1rove\u0148 ponechal v\u00fdhradn\u011b na n\u011bm, aby se omluvilo nebo alespo\u0148 pokusilo o omluvu. Nakladatelstv\u00ed Yale University Press mi potvrdilo, \u017ee takov\u00e9 nedodr\u017een\u00ed nakladatelsk\u00e9 smlouvy je nez\u00e1konn\u00e9. Rovn\u011b\u017e mi nab\u00eddlo, \u017ee mi pom\u016f\u017ee p\u0159i soudn\u00edm \u0159e\u0161en\u00ed z\u00e1le\u017eitost\u00ed.<\/em> Vt\u00edraj\u00ed se neodbytn\u00e9 my\u0161lenky. \u017de by cenzura ? K\u00fdm byl \u010desk\u00fd nakladatel varov\u00e1n? Na \u010d\u00ed n\u00e1tlak? Kam se to vrac\u00edme?<\/p>\n

Mary Heimannov\u00e1 dozn\u00e1v\u00e1, \u017ee necht\u011bla podstupovat dal\u0161\u00ed nep\u0159\u00edjemnosti n\u011bjak\u00fdch soudn\u00edch jedn\u00e1n\u00ed. Rad\u011bji se rozhodla zaslat nakladateli osobn\u00ed dopis. Jm\u00e9no nakladatele nesd\u011bluje, jeho p\u0159\u00edpadnou reakci nekomentuje. Na pozv\u00e1n\u00ed Milana Pila\u0159e <\/em>vystupuje v roce 2015 na Letn\u00ed \u017eurnalistick\u00e9 \u0161kole <\/em>po\u0159\u00e1dan\u00e9 ka\u017edoro\u010dn\u011b v Havl\u00ed\u010dkov\u011b Brod\u011b. Jak p\u0159\u00edzna\u010dn\u00e9! Novin\u00e1\u0159sk\u00e1 setk\u00e1n\u00ed – mlad\u00fdch! -ve m\u011bst\u011b spojen\u00e9m se jm\u00e9nem Karla Havl\u00ed\u010dka Borovsk\u00e9ho. S gustem opisuji z Wikipedie: \u201eLetn\u00ed \u017eurnalistick\u00e1 \u0161kola Karla Havl\u00ed\u010dka Borovsk\u00e9ho (d\u00e1le jen L\u017d\u0160) je t\u00fddenn\u00ed kurz pro studenty st\u0159edn\u00edch a vysok\u00fdch \u0161kol z Evropy. Hlavn\u00edmi t\u00e9maty L\u017d\u0160 jsou m\u00e9dia, politika, kultura a historie st\u0159edn\u00ed Evropy, dopl\u0148uj\u00ed je dal\u0161\u00ed vybran\u00e1 t\u00e9mata z oblasti \u017eurnalistiky a etiky, \u00fa\u010dastn\u00edci se tak\u00e9 sezn\u00e1m\u00ed s prac\u00ed novin\u00e1\u0159e a fungov\u00e1n\u00edm m\u00e9di\u00ed.\u00da\u010dastn\u00edci proch\u00e1zej\u00ed z\u00e1kladn\u00ed teoretickou pr\u016fpravou, v\u011bt\u0161inu \u010dasu ale tr\u00e1v\u00ed p\u0159\u00edmo v ter\u00e9nu, p\u0159i tvorb\u011b vlastn\u00edch zpr\u00e1v a report\u00e1\u017e\u00ed. Sedmidenn\u00ed program dopl\u0148uj\u00ed besedy a setk\u00e1n\u00ed s p\u0159edn\u00edmi osobnostmi politick\u00e9ho, kulturn\u00edho, medi\u00e1ln\u00edho a spole\u010densk\u00e9ho \u017eivota z \u010cesk\u00e9 republiky a zem\u00ed st\u0159edn\u00ed Evropy\u201c.<\/em> Jednou z t\u011bch osobnost\u00ed byla tedy v roce 2015 Mary Heimannov\u00e1, <\/em>kter\u00e1 o tom p\u00ed\u0161e:. Studenti \u017eurnalistiky vyslechli m\u00e9 vystoupen\u00ed s pochopen\u00edm a Milan Pila\u0159 si pot\u00e9 vzal z\u00e1le\u017eitost \u010desk\u00e9ho vyd\u00e1n\u00ed knihy za v\u011bc sv\u00e9 osobn\u00ed cti. Pr\u00e1v\u011b d\u00edky jeho vytrvalosti se poda\u0159ilo naj\u00edt skv\u011bl\u00e9ho nov\u00e9ho p\u0159ekladatele a nakladatele \u2026..Za mor\u00e1ln\u00ed i finan\u010dn\u00ed podporu rovn\u011b\u017e vd\u011b\u010d\u00edm Cardiffsk\u00e9 univerzit\u011b, sv\u00e9mu sou\u010dasn\u00e9mu zam\u011bstnavateli.<\/em> T\u00edm perfektn\u00edm p\u0159ekladatelem je Zden\u011bk Hron, <\/em> uzn\u00e1n\u00ed se od autorky dostalo nakladatelstv\u00ed Petrkov<\/em> (je\u0161t\u011b o n\u011bm bude \u0159e\u010d).<\/p>\n

Ned\u00e1 mi, abych se nezeptala: kolik u\u010ditel\u016f \u00ed o t\u00e9to a podobn\u00fdch aktivit\u00e1ch v\u00ed, kolik u\u010ditel\u016f m\u00e1 sv\u00e9 \u017e\u00e1ky a studenty k tomu, aby se o n\u011bco podobn\u00e9ho zaj\u00edmali? T\u0159eba ne vlastn\u00ed \u00fa\u010dast\u00ed, ale jsou p\u0159ece i jin\u00e9 mo\u017enosti, hlavn\u00ed je probudit z\u00e1jem, motivovat, uk\u00e1zat, co zaj\u00edmav\u00e9ho se d\u011bje, mo\u017en\u00e1 vyd\u00e1v\u00e1te \u0161koln\u00ed \u010dasopis (s jedn\u00edm takov\u00fdm na Z\u0160 m\u00e1m zku\u0161enost), v\u0161\u00edm\u00e1t si s \u017e\u00e1ky, jak jsou jejich obl\u00edben\u00e9 knihy p\u0159elo\u017eeny, mo\u017en\u00e1 napl\u00e1novat \u0161koln\u00ed v\u00fdlet, pro\u010d ne do Havl\u00ed\u010dkova Brodu ?. jednodu\u0161e v\u011bd\u011bt a cht\u00edt zn\u00e1t! V \u0159\u00edjnu 2009 jsem byla v Havl\u00ed\u010dkov\u011b Brod\u011b \u00fa\u010dastnic\u00ed 19. ro\u010dn\u00edku Podzimn\u00edho kni\u017en\u00edho veletrhu. Doporu\u010duji! Budete se doslova brodit knihami, ale hlavn\u011b \u2013 setk\u00e1te se osobn\u011b s majiteli \u010di z\u00e1stupci mnoha knihkupectv\u00ed, nebudete v\u011bd\u011bt, kam zaj\u00edt d\u0159\u00edv vzhledem k bohat\u00e9mu doprovodn\u00e9mu programu. Tehdy jsem tam vyslechla p\u0159edn\u00e1\u0161ku pana profesora Martina Hilsk\u00e9ho, setkala se s Ludv\u00edkem Vacul\u00edkem\u2026m\u00e1m pokra\u010dovat? Ano, na k\u00e1vu jsem si za\u0161la do knihkupectv\u00ed na n\u00e1m\u011bst\u00ed, m\u00e1 \u00fazkou spojitost s nakladatelstv\u00edm Petrkov<\/em>. <\/strong>Petrkov je ves pobl\u00ed\u017e Havl\u00ed\u010dkova Brodu, kde \u017eil b\u00e1sn\u00edk a grafik Bohuslav Reynek se svou francouzskou man\u017eelkou b\u00e1sn\u00ed\u0159kou Suzanne Renaud a dv\u011bma syny.V m\u00edst\u011b m\u00e1 vzniknout pam\u00e1tn\u00edk k jejich uct\u011bn\u00ed. <\/strong>Leto\u0161n\u00ed jubilejn\u00ed 30. Podzimn\u00ed kni\u017en\u00ed veletrh by se m\u011bl konat ve dnech 23. \u2013 24.\u0159\u00edjna, sv\u00fdm mottem Zem\u011b \u00fasm\u011bv\u016f <\/em>by odkazoval k humoristick\u00e9 literatu\u0159e, k radosti. \u010ceho v\u00edc je n\u00e1m t\u0159eba? Pokud zdrav\u00ed a okolnosti dovol\u00ed, r\u00e1da bych toho op\u011bt byla \u00fa\u010dastna. Tentokr\u00e1t nepodlehnu liter\u00e1rn\u00edmu v\u00e1ben\u00ed a neubytuji se v hotelu Brixen, <\/em>od prostor veletrhu dost vzd\u00e1len\u00e9ho. A zase: mluv\u00edte (te\u010f se sp\u00ed\u0161 komunikuje)<\/em> ve t\u0159\u00edd\u00e1ch o kni\u017en\u00edch festivalech a veletrz\u00edch, , \u00fa\u010dastn\u00edte se jich kup\u0159\u00edkladu virtu\u00e1ln\u011b, sledujete ud\u011blov\u00e1n\u00ed liter\u00e1rn\u00edch cen atd. atd\u2026,ale p\u0159edev\u0161\u00edm, mil\u00ed kolegov\u00e9, jste autenti\u010dt\u00ed, sami zap\u00e1leni pro v\u011bc, jste pro ty mlad\u0161\u00ed d\u016fv\u011bryhodn\u00ed? St\u00e1v\u00e1te se pro n\u011b pot\u0159ebn\u00fdmi a d\u016fle\u017eit\u00fdmi maveny, <\/em>jak o tom p\u00ed\u0161e Malcolm Gladwell <\/em>v knize Bod zlomu \u2013 O mal\u00fdch p\u0159\u00ed\u010din\u00e1ch s velk\u00fdmi n\u00e1sledky: B\u00fdt mavenem znamen\u00e1 b\u00fdt u\u010ditelem\u2026.Maveni jsou vlastn\u011b informa\u010dn\u00ed makl\u00e9\u0159i, kte\u0159\u00ed sm\u011b\u0148uj\u00ed a rozd\u00e1vaj\u00ed to, co v\u011bd\u00ed.<\/em><\/p>\n

Mary Heimannov\u00e9<\/em> nechyb\u00ed empatie pro ty rozho\u0159\u010den\u011bj\u0161\u00ed: Nen\u00ed obt\u00ed\u017en\u00e9 pochopit, pro\u010d kniha, kter\u00e1 tak ost\u0159e kriticky poukazuje na nebezpe\u010d\u00ed a hrozby skryt\u00e9 v nacionalismu, v tomto p\u0159\u00edpad\u011b p\u0159edev\u0161\u00edm \u010desk\u00e9m a slovensk\u00e9m, vyvol\u00e1v\u00e1 ur\u010dit\u00e9 ura\u017een\u00e9, rozzloben\u00e9 a znechucen\u00e9 reakce. M\u00e9 pohnutky v\u0161ak nebyly proti\u010desky ani protislovensky zaujat\u00e9 a kniha rovn\u011b\u017e nebyla diktov\u00e1na zatrpklost\u00ed \u010di \u017elu\u010dovitost\u00ed. Sna\u017eila jsem se vyv\u00e1\u017eit vz\u00e1jemn\u011b si odporuj\u00edc\u00ed tvrzen\u00ed v\u0161ech n\u00e1rod\u016f \u2013 \u010cech\u016f, Slov\u00e1k\u016f, N\u011bmc\u016f, Ma\u010far\u016f, Pol\u00e1k\u016f, Rus\u00edn\u016f, \u017did\u016f a Rom\u016f -, kter\u00e9 kdysi ob\u00fdvaly st\u00e1t naz\u00fdvan\u00fd \u010ceskoslovenskem. P\u0159i upozor\u0148ov\u00e1n\u00ed na temn\u011bj\u0161\u00ed str\u00e1nky nacionalismu mi ne\u0161lo o to, abych je ozna\u010dila za lep\u0161\u00ed \u010di hor\u0161\u00ed ne\u017e ostatn\u00ed st\u00e1ty, a t\u00edm m\u00e9n\u011b abych zdiskreditovala \u010cechy \u2013 m\u00e1m p\u0159ece mezi nimi \u010detn\u00e9 p\u0159\u00e1tele a jsem s nimi s\u0148atkem a rodinou sp\u0159\u00edzn\u011bna. Sp\u00ed\u0161e jsem cht\u011bla b\u011b\u017en\u00e9mu \u010dten\u00e1\u0159i \u2013 a\u0165 u\u017e jak\u00e9koli etnick\u00e9, jazykov\u00e9, n\u00e1rodn\u00ed \u010di n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 p\u0159\u00edslu\u0161nosti \u2013 oz\u0159ejmit nebezpe\u010d\u00ed skryt\u00e9 v p\u0159etrv\u00e1vaj\u00edc\u00edch n\u00e1rodnostn\u00edch m\u00fdtech, v nich\u017e vlastn\u00ed strana je v\u017edy vyd\u00e1v\u00e1na za ubl\u00ed\u017eenou ob\u011b\u0165 a k\u0159ivdy zp\u016fsoben\u00e9 jin\u00fdm se p\u0159ehl\u00ed\u017eej\u00ed nebo bagatelizuj\u00ed.<\/em>  <\/strong><\/p>\n

Zde si dovol\u00edm p\u0159ipojit signifikantn\u00ed osobn\u00ed zku\u0161enost. V roce 1996 jsem se nakr\u00e1tko vr\u00e1tila k \u017e\u00e1k\u016fm 8.ro\u010dn\u00edku Z\u0160. Zp\u011btn\u00fdm pohledem to byla mimo\u0159\u00e1dn\u011b vyda\u0159en\u00e1 vyu\u010dovac\u00ed hodina, p\u0159\u00edmo pedagogick\u00e1 etuda, tak\u00e9 jsem ji pat\u0159i\u010dn\u011b vyu\u017eila pro studentky pedagogick\u00e9 fakulty a z\u00faro\u010dila i p\u00edsemn\u011b Jala jsem se \u00fakolu vysv\u011btlit t\u011bm reptaj\u00edc\u00edm, pro\u010d n\u011bkte\u0159\u00ed jejich spolu\u017e\u00e1ci (diagnostikovan\u00ed dyslektici) maj\u00ed ur\u010dit\u00e9 \u00falevy \u010di specifika p\u0159i v\u00fduce. Kdy\u017e jsem po p\u0159edstaven\u00ed sv\u00e9 slo\u017eit\u00e9 jm\u00e9no \u2013 Peutelschmiedov\u00e1 <\/em>\u2013 napsala na tabuli, ozvalo se ze zadn\u00ed lavice: \u201eTo je n\u011bmeck\u00fd jm\u00e9no?\u201c<\/em> Na mou kladnou odpov\u011b\u010f zazn\u011blo: \u201eTakov\u00fd lidi nem\u00e1m r\u00e1d!\u201c.<\/em>P\u0159i cest\u011b z on\u00e9 \u201ez\u00e1kladky\u201c jsem do\u0161la k p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee tato kr\u00e1tk\u00e1 epizoda by byla v\u00fdborn\u00fdm n\u00e1m\u011btem pro hodinu ob\u010dansk\u00e9 v\u00fdchovy (\u010di jak se onen p\u0159edm\u011bt pr\u00e1v\u011b naz\u00fdval)k problematice nacionalismu. Ot\u00e1zky bych tentokr\u00e1t kladla j\u00e1. Sv\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 p\u0159\u00edjmen\u00ed \u2013 Peutelschmiedov\u00e1<\/em> – jsem z\u00edskala s\u0148atkem s \u010cechem \u201ejako poleno\u201c. Za svobodna jsem se jmenovala Vojt\u00ed\u0161kov\u00e1,<\/em> p\u0159i\u010dem\u017e moje maminka byla \u010desk\u00e1 (sp\u00ed\u0161e moravsk\u00e1) N\u011bmka, sv\u00e9 n\u00e1rodnosti se do smrti nevzdala. M\u011bl by m\u011b onen hoch r\u00e1d jako Vojt\u00ed\u0161kovou? Kdo zasel do d\u011btsk\u00e9 du\u0161e takovou z\u00e1\u0161\u0165 a nen\u00e1vist? A pro\u010d?<\/p>\n

M\u011bli bychom docenit fakt, \u017ee \u2026. tato kniha p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed pohled zven\u010d\u00ed<\/em> <\/strong>\u2013 n\u00e1zory n\u011bkoho, kdo sice zah\u00e1jil sv\u00e9 zkoum\u00e1n\u00ed bez jak\u00fdchkoli p\u0159edb\u011b\u017en\u00fdch znalost\u00ed \u010di p\u0159\u00edm\u00e9ho osobn\u00edho z\u00e1jmu t\u00fdkaj\u00edc\u00edch se \u010desk\u00e9 \u010di slovensk\u00e9 minulosti, av\u0161ak p\u0159esto se nakonec nau\u010dil m\u00edt r\u00e1d \u010ceskou republiku, d\u011blat si o ni starost a pova\u017eovat ji za sv\u016fj druh\u00fd domov.<\/em> <\/strong>Historie se do jist\u00e9 m\u00edry opakuje. Za n\u011bmeck\u00e9 okupace byla na Malostransk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed zlikvidov\u00e1na socha Ernesta<\/em> Denise, <\/em>zbo\u0159en\u00e9 pra\u017esk\u00e9 n\u00e1dra\u017e\u00ed T\u011b\u0161nov bylo po l\u00e9ta Denisovo.<\/em> V Olomouci m\u00e1me Denisovu <\/em>ulici, pat\u0159\u00ed k t\u011bm p\u00e1te\u0159n\u00edm. Ernest Denis (1849 \u2013 1921)<\/em> byl francouzsk\u00fd historik, slavista, p\u0159edev\u0161\u00edm bohemista. P\u0159\u00e1telsky se st\u00fdkal s Jaroslavem Vrchlick\u00fdm<\/em>, sv\u00fdm u\u010ditelem \u010de\u0161tiny, byl v\u00fdznamn\u00fdm Bene\u0161ov\u00fdm a <\/em>pozd\u011bji i Masarykov\u00fdm<\/em> spolupracovn\u00edkem, p\u0159izn\u00e1van\u011b se podstatn\u011b zaslou\u017eil o vznik samostatn\u00e9ho \u010ceskoslovenska. V knihovn\u00e1ch prvorepublikov\u00fdch vzd\u011blanc\u016f nechyb\u011bly jeho spisy Hus a husitstv\u00ed, Ji\u0159\u00ed z Pod\u011bbrad, \u010cechy po B\u00edl\u00e9 ho\u0159e, <\/em>v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b pak Konec samostatnosti \u010desk\u00e9<\/em> z roku 1890.<\/p>\n

            U zahrani\u010dn\u00edch autor\u016f  v\u017edy p\u0159ich\u00e1z\u00ed na p\u0159et\u0159es ot\u00e1zka p\u0159ekladu. V p\u0159\u00edpad\u011b pr\u00e1ce Mary Heimannov\u00e9 <\/em>za\u010d\u00ednaj\u00ed n\u00e1mitky ji\u017e u titulu. Autorka si toho je v\u011bdoma a probl\u00e9m reflektuje ob\u0161\u00edrn\u011bji, ne\u017e je zde mo\u017en\u00e9 uv\u00e9st: N\u00e1zev knihy Czechoslovakia: The State That Failed m\u011bl z\u00e1rove\u0148 upozor\u0148ovat na t\u0159i r\u016fzn\u00e9 v\u011bci. P\u0159edev\u0161\u00edm u\u017eit\u00ed pojmu \u201estate\u201c a \u201eCzechoslovakia\u201c napov\u00edd\u00e1, \u017ee n\u00e1m\u011btem knihy sp\u00ed\u0161e ne\u017e n\u00e1rod \u010di n\u00e1rody je st\u00e1t, st\u00e1tn\u00ed z\u0159\u00edzen\u00ed a \u017ee se v n\u00ed nep\u0159edkl\u00e1daj\u00ed d\u011bjiny \u010desk\u00e9ho a slovensk\u00e9ho n\u00e1roda, n\u00fdbr\u017e \u010ceskoslovenska.<\/em> <\/strong> \u2026U\u017eit\u00ed v\u00fdrazu \u201efailed\u201c v n\u00e1zvu knihy zn\u011blo provokativn\u011b, dokonce i v angli\u010dtin\u011b, a samo o sob\u011b sta\u010dilo n\u011bkter\u00fdm lidem zabr\u00e1nit v tom, aby ji v\u016fbec otev\u0159eli. Slovo \u201efailed\u201c ov\u0161em v angli\u010dtin\u011b m\u00e1 \u0159adu v\u00fdznamov\u00fdch odst\u00edn\u016f , a proto je obt\u00ed\u017en\u00e9 je p\u0159elo\u017eit, ani\u017e \u010desk\u00fd ekvivalent zn\u00ed bu\u010f p\u0159\u00edli\u0161 m\u00edrn\u011b (neusp\u011bl), anebo p\u0159\u00edli\u0161 drsn\u011b (selhal). P\u0159ekladatel Zden\u011bk Hron zvolil rozumn\u00fd kompromis (zklamal), ale p\u0159itom se, jak tomu u p\u0159eklad\u016f nevyhnuteln\u011b b\u00fdv\u00e1, ztratily n\u011bkter\u00e9 asociace. \u010ceskoslovensk\u00fd st\u00e1t ve velmi o\u010dividn\u00e9m a doslovn\u00e9m smyslu zklamal, neusp\u011bl v tom, \u017ee nejen jednou, ale dvakr\u00e1t za \u010dty\u0159iasedmdes\u00e1t let, co\u017e je zhruba trv\u00e1n\u00ed jednoho lidsk\u00e9ho \u017eivota, p\u0159estal existovat. T\u00edm, \u017ee st\u00e1t \u201efailed\u201c, jsem v\u0161ak v prvn\u00ed \u0159ad\u011b cht\u011bla \u0159\u00edct, \u017ee neusp\u011bl v tom smyslu, v jak\u00e9m v\u011bdeck\u00fd pokus nedos\u00e1hne zam\u00fd\u0161len\u00e9ho \u010di o\u010dek\u00e1van\u00e9ho v\u00fdsledku.<\/em> <\/strong>\u010ceskoslovensko bylo ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00fdm experimentem v tomto z\u00e1kladn\u00edm smyslu: bylo v\u00fdslovn\u011b zalo\u017eeno jako mnohon\u00e1rodn\u00ed, liber\u00e1ln\u00ed a demokratick\u00fd st\u00e1t \u2013 \u201ebude velice p\u0159ipom\u00ednat \u0160v\u00fdcarsko\u201c, jak sliboval Bene\u0161 -, v n\u011bm\u017e se N\u011bmci a ostatn\u00ed men\u0161iny m\u011bli t\u011b\u0161it jak\u00e9si obdob\u011b \u0161v\u00fdcarsk\u00e9ho kantonov\u00e9ho z\u0159\u00edzen\u00ed, se Slov\u00e1ky se m\u011blo zach\u00e1zet jako s rovnopr\u00e1vn\u00fdm n\u00e1rodem a Podkarpatsk\u00e1 Rus se m\u011bla do\u010dkat \u00fapln\u00e9 autonomie. Tyto sliby nebyla dodr\u017eeny \u2026St\u00e1t se nezda\u0159il rovn\u011b\u017e v tom smyslu, \u017ee neplnil sv\u00e9 zam\u00fd\u0161len\u00e9 geopolitick\u00e9 posl\u00e1n\u00ed\u2026..posilov\u00e1n\u00ed stability a udr\u017eov\u00e1n\u00ed mocensk\u00e9 rovnov\u00e1hy ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b\u2026\u2026 \u010ceskoslovensko se d\u00e1v\u00e1n\u00edm p\u0159ednosti z\u00e1jm\u016fm \u010cech\u016f p\u0159ed z\u00e1jmy ostatn\u00edch n\u00e1rod\u016f, vystupov\u00e1n\u00edm lid\u00ed, kter\u00e9 vlastn\u011b nebylo ani opr\u00e1vn\u011bno zastupovat, necitliv\u00fdm p\u0159\u00edstupem k sm\u00fd\u0161len\u00ed v\u011bt\u0161iny men\u0161in, kter\u00e9 v n\u011bm \u017eily, a t\u00edm, \u017ee se svou nejv\u00fdchodn\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed zach\u00e1zelo prakticky jako s koloni\u00ed, m\u00edsto toho p\u0159ipravilo o podporu v\u011bt\u0161iny ne\u010desk\u00e9ho obyvatelstva pr\u00e1v\u011b v dob\u011b, v n\u00ed\u017e si svou zahrani\u010dn\u00ed politikou odcizovalo sv\u00e9 sousedy.<\/em><\/p>\n

            Op\u011bt se dopust\u00edm pozn\u00e1mky z vlastn\u00ed zku\u0161enosti, tentokr\u00e1t p\u0159ekladov\u00e9. M\u00e1m na sv\u011bdom\u00ed p\u0159eklady n\u011bkolika odborn\u00fdch publikac\u00ed, p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b z produkce Stuttering Foundation of America, okrajov\u011b i z francouz\u0161tiny. Trochu v\u00edm, co takov\u00fd p\u0159eklad obn\u00e1\u0161\u00ed, s \u010d\u00edm se pot\u00fdk\u00e1te atd. Moje p\u0159eklady vych\u00e1zely p\u00e9\u010d\u00ed nakladatelstv\u00ed Port\u00e1l, Grada Publishing, Paido. \u010casto proj\u00ed\u017ed\u00edm tramvaj\u00ed kolem reklamn\u00edho sloganu jedn\u00e9 instituce, kasaj\u00edc\u00ed se, \u017ee\u2026We never stop moving! <\/em>P\u0159eklad? \u017d\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m! Ale\u2026 Opakovan\u011b se vrac\u00edm k \u00favah\u00e1m, jak nejl\u00e9pe<\/em> ten slogan p\u0159elo\u017eit \u2013 nab\u00edz\u00ed se nejm\u00e9n\u011b patero variant, jedna lep\u0161\u00ed ne\u017e druh\u00e1, av\u0161ak bez znalosti kontextu, s ohledem na c\u00edlovou skupinu (zn\u00e1m ji?), s \u00factou k mate\u0159\u0161tin\u011b\u2026..prost\u011b o\u0159\u00ed\u0161ek! Nev\u00edm, jestli se je\u0161t\u011b ud\u011bluje cena Sk\u0159ipec<\/em> za b\u00eddn\u00fd p\u0159eklad. N\u011bkter\u00e9 p\u0159ekladov\u00e9 tituly odkl\u00e1d\u00e1m, nejsem schopna je do\u010d\u00edst, jejich \u010de\u0161tina prost\u011b sk\u0159\u00edpe. M\u00e1m \u201esv\u00e9\u201c p\u0159ekladatele, Zden\u011bk Hron <\/em>k nim pat\u0159\u00ed, po pr\u00e1vu je viditeln\u011b uveden na tituln\u00ed stran\u011b knihy \u010ceskoslovensko: St\u00e1t, kter\u00fd zklamal.<\/em><\/p>\n

            K pohledu na z\u00e1v\u011bre\u010dnou f\u00e1zi \u010deskoslovensk\u00e9ho st\u00e1tu autorka netu\u0161\u00edc p\u0159ipojuje cenn\u00e9 p\u0159ipomenut\u00ed pro v\u0161echny zab\u00fdvaj\u00edc\u00ed se histori\u00ed, tedy i pro u\u010ditele, nejen d\u011bjepisu: \u010ceskoslovensk\u00fd st\u00e1t sice mo\u017en\u00e1 zklamal, av\u0161ak \u010desk\u00e9mu a slovensk\u00e9mu n\u00e1rodu se na konci 20.stolet\u00ed poda\u0159ilo vytvo\u0159it samostatn\u00e9, zd\u00e1nliv\u011b trval\u00e9 a do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry jednolit\u00e9 st\u00e1ty\u2026.dosud nar\u00e1\u017e\u00edme na star\u00e9 zn\u00e1m\u00e9 zam\u011b\u0159en\u00ed \u010dechost\u0159edn\u00e9 argumentace, j\u00edm\u017e je pros\u00e1kl\u00e9 v\u0161e, co b\u00fdv\u00e1 za\u0159azov\u00e1no do publikac\u00ed, jak\u00fdmi jsou r\u016fzn\u00e9 kroniky,d\u011bjiny v obrazech, muzejn\u00ed a turistick\u00e9 pr\u016fvodce, \u0161koln\u00ed u\u010debnice, webov\u00e9 adresy st\u00e1tn\u00edch instituc\u00ed, <\/em> <\/strong>pam\u011btn\u00ed desky, pam\u00e1tn\u00edky, televizn\u00ed programy, rozhlasov\u00e9 dokument\u00e1rn\u00ed po\u0159ady, filmov\u00e9 trh\u00e1ky, divadeln\u00ed hry, zve\u0159ej\u0148ovan\u00e9 vzpom\u00ednky, a do mnoha dal\u0161\u00edch.<\/em> <\/strong>Podtrhla bych hned dvakr\u00e1t: r\u016fzn\u00e9 kroniky,d\u011bjiny v obrazech, muzejn\u00ed a turistick\u00e9 pr\u016fvodce, \u0161koln\u00ed u\u010debnice, webov\u00e9 adresy st\u00e1tn\u00edch instituc\u00ed<\/em>, <\/strong>pam\u011btn\u00ed desky, pam\u00e1tn\u00edky, televizn\u00ed programy, rozhlasov\u00e9 a dokument\u00e1rn\u00ed po\u0159ady, filmov\u00e9 trh\u00e1ky, divadeln\u00ed hry, zve\u0159ej\u0148ovan\u00e9 vzpom\u00ednky\u2026.<\/em>Pracujeme s nimi ve \u0161kol\u00e1ch? V\u0161\u00edm\u00e1me si, zda t\u0159eba nejsou  – slovy Mary Heimannov\u00e9 \u2013 veskrze zpolitizovan\u00e9\u2026.a nep\u0159edkl\u00e1daj\u00ed d\u011bjiny, n\u00fdbr\u017e propagandu?<\/em> To je materi\u00e1l\u016f! Rozeb\u00edr\u00e1me jejich obsah, komentujeme je s vyu\u017eit\u00edm jin\u00fdch zdroj\u016f? Zde jsou ko\u0159eny st\u00e1le po\u017eadovan\u00e9ho kritick\u00e9ho my\u0161len\u00ed. <\/em>Net\u0159eba vym\u00fd\u0161let dal\u0161\u00ed slo\u017eit\u00e9 projekty. V modern\u00ed \u0161kole se hranice mezi jednotliv\u00fdmi p\u0159edm\u011bty st\u00edraj\u00ed, podporujme tento trend. Nen\u00ed na to \u010das? Kde v\u016fle, tam cesta,<\/em> kdo chce, hled\u00e1 zp\u016fsob, kdo nechce, hled\u00e1 zd\u016fvodn\u011bn\u00ed<\/em> \u2013 to plat\u00ed st\u00e1le. Holedb\u00e1me se v\u00fdzvami \u2013 zde se p\u0159\u00edmo nab\u00edzej\u00ed.<\/p>\n

 Dost\u00e1v\u00e1m se ke konci autor\u010diny p\u0159edmluvy: 16.\u010dervence 2019 Mary Heimannov\u00e1 v Cardiffu na z\u00e1v\u011br napsala: Kdybych knihu m\u011bla ps\u00e1t dnes a v\u011bd\u011bla, co te\u010f v\u00edm o sporech, jak\u00e9 vyvolala, kdy\u017e vy\u0161la poprv\u00e9, (<\/em>anglicky 28.\u0159\u00edjna 2009) <\/strong>pravd\u011bpodobn\u011b bych ji psala ohledupln\u011bji, m\u00edsty zm\u00edrnila zvolen\u00e9 v\u00fdrazy nebo p\u0159idala dal\u0161\u00ed vysv\u011btlen\u00ed a hl\u00eddala si t\u00f3n, abych zabr\u00e1nila p\u0159\u00edpadn\u00e9mu nespr\u00e1vn\u00e9mu pochopen\u00ed. Nejsem si v\u0161ak jist\u00e1, \u017ee by to nutn\u011b muselo b\u00fdt k prosp\u011bchu v\u011bci\u2026..Ze v\u0161ech uveden\u00fdch d\u016fvod\u016f jsem se rozhodla, \u017ee nebudu p\u016fvodn\u00ed rukopis aktualizovat ani opravovat, jakkoli takov\u00e1 p\u0159\u00edle\u017eitost k vylep\u0161ov\u00e1n\u00ed origin\u00e1lu je l\u00e1kav\u00e1, ale sp\u00ed\u0161 jej i se v\u0161emi vadami na kr\u00e1se \u2013 poprv\u00e9 \u2013 p\u0159edlo\u017e\u00edm \u010desk\u00fdm \u010dten\u00e1\u0159\u016fm.<\/em><\/p>\n

 K \u010desk\u00e9mu p\u0159ekladu knihy \u010ceskoslovensko: St\u00e1t, kter\u00fd zklamal<\/em> 19.ledna 2020 Magda V\u00e1\u0161\u00e1ryov\u00e1 <\/em>aktu\u00e1ln\u011b poznamenala: Na\u0161e spole\u010dnosti zavile diskutuj\u00ed u\u017e 30 let o rozd\u00edlu mezi pravdou a t\u011bmi, kte\u0159\u00ed se c\u00edt\u00ed b\u00fdt jej\u00edmi vlastn\u00edky\u2026.Oh\u00e1n\u00edme se halapartnami i sekyrami, vala\u0161kami i d\u00fdkami a nakonec i internetem \u0161\u00ed\u0159en\u00fdmi manipulacemi\u2026jak z toho ven?….Jedn\u00edm ze zp\u016fsob\u016f je za\u010d\u00edst se do hodnocen\u00ed na\u0161ich d\u011bjin i sou\u010dasnosti od zahrani\u010dn\u00edch autor\u016f. To jsme p\u0159ece v\u017edycky cht\u011bli\u2026..Nakrucujeme se p\u0159ed historiky, antropology a kulturology ze Z\u00e1padu. A pak nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b z\u00edr\u00e1me na jejich anal\u00fdzy a indukce, kr\u010d\u00edme nosem nad cize zn\u011bj\u00edc\u00edmi analogiemi a synt\u00e9zami, m\u00edsto toho, abychom, m\u017eouraj\u00edce do sv\u011btla nov\u00e9 interpretace, radost\u00ed posko\u010dili a za\u010dali diskutovat. Doma i sm\u011brem ven. M\u00e1me p\u0159ece p\u0159\u00edle\u017eitost a Mary n\u00e1m ji nab\u00edz\u00ed. To\u017e, do \u010dten\u00ed<\/strong>!<\/em><\/p>\n

HEIMANNOV\u00c1, M.  \u010ceskoslovensko  St\u00e1t, kter\u00fd zklamal.<\/em> Nakladatelstv\u00ed Petrkov, 2020.<\/p>\n

                                    ISBN 978-80-87595-86-2.<\/p>\n

ORWELL, G.   Uvnit\u0159 velryby a jin\u00e9 eseje. <\/em>Brno: Atlantis, 1994. ISBN 80-7108-140-X.<\/p>\n

GLADWELL, M.   Bod zlomu. O mal\u00fdch p\u0159\u00ed\u010din\u00e1ch s velk\u00fdmi n\u00e1sledky.  <\/em>Praha: Doko\u0159\u00e1n, 2006.<\/p>\n

                         ISBN 80-7363-070-2.<\/p>\n

 <\/em><\/p>\n

 <\/em><\/p>\n

Co pot\u0159ebujete<\/em>? obr\u00e1til se na m\u011b zhurta v pust\u00e9m, pr\u00e1v\u011b otev\u0159en\u00e9m knihkupectv\u00ed mu\u017e, kter\u00e9ho bych tedy st\u011b\u017e\u00ed nazvala knihkupcem. Nemohl mi zkazit n\u00e1ladu. P\u0159i\u0161la jsem si vyzvednout zamluven\u00fd v\u00fdtisk knihy, kterou jsem si nesta\u010dila opat\u0159it \u201ep\u0159ed koronou\u201c. Nesta\u010dila, ani nemohla, ten titul byl toti\u017e rozebran\u00fd, \u010dekala jsem na dotisk.<\/p>\n

To bude mela! Kdo \u017ee to vydal? P\u0159elo\u017eil? Napsal k tomu doslov \u010di p\u0159edmluvu? O vyd\u00e1n\u00ed knihy o st\u00e1tu, kter\u00fd selhal? zklamal? se tu mluv\u00ed dlouh\u00e1 l\u00e9ta. V\u00edm o vydavatel\u00edch, kte\u0159\u00ed se chystali\u2026., ale pak si to rozmysleli\u2026<\/em>p\u00ed\u0161e na p\u0159edn\u00ed z\u00e1lo\u017ece publikace \u010ceskoslovensko: St\u00e1t, kter\u00fd zklamal <\/em>s datac\u00ed 15.ledna 2020 Petr Pithart.<\/em> Pat\u0159\u00edm k t\u011bm, kdo \u010dtou knihy tak\u0159\u00edkaj\u00edc \u201eod a do zet\u201c. Tady nav\u00edc zji\u0161\u0165uji, \u017ee u\u017e samotn\u00e9 p\u0159edmluvy (je jich v\u00edc), doslov a texty na z\u00e1lo\u017ek\u00e1ch dokl\u00e1daj\u00ed komplikovan\u00fd, v mnoh\u00e9m pou\u010dn\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh <\/em>vzniku t\u00e9to knihy. P\u0159\u00edb\u011bhy <\/em>jsou v na\u0161\u00ed spole\u010dnosti aktu\u00e1ln\u011b siln\u011b \u201ein\u201c, o pou\u010den\u00ed v\u011bt\u0161inou nikdo moc nestoj\u00ed, a kdy\u017e u\u017e \u2013 stejn\u011b jich nedb\u00e1. Ale ne\u0161\u0165! Pokusme se knihu Mary Heimannov\u00e9 \u2013 \u010ceskoslovensko: St\u00e1t, kter\u00fd zklamal <\/em>vz\u00edt jako p\u0159\u00edsp\u011bvek do diskuse o v\u00fduce d\u011bjepisu na \u010desk\u00fdch \u0161kol\u00e1ch. Sama jsem se j\u00ed p\u0159ed \u010dasem aktivn\u011b \u00fa\u010dastnila, v\u00edm, co (z)m\u016f\u017eete, pokud svou p\u016fsobnost ohrani\u010d\u00edte jen tou jednou dv\u011bma hodinami d\u011bjepisu t\u00fddn\u011b.<\/p>\n

Nejprve z p\u0159ebalu kr\u00e1tce o autorce. Mary Heimannov\u00e1 je v sou\u010dasnosti profesorkou modern\u00edch d\u011bjin na Univerzit\u011b v Cardiffu ve Walesu a \u010dlenka kr\u00e1lovsk\u00e9 historick\u00e9 spole\u010dnosti. Studovala Vassar College v New Yorku a na Univerzit\u011b v Oxfordu, kde z\u00edskala v roce 1993 doktor\u00e1t\u2026.Je \u010dast\u00fdm n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edkem \u010cesk\u00e9 republiky, kterou pova\u017euje za sv\u016fj druh\u00fd domov.<\/em><\/p>\n

Slovo \u00favodem <\/em>ke knize \u010ceskoslovensko: St\u00e1t, kter\u00fd zklamal<\/em> napsal s vro\u010den\u00edm (data p\u0159\u00edb\u011bhu<\/em> vzniku \u010desk\u00e9ho p\u0159ekladu jsou d\u016fle\u017eit\u00e1) 1.z\u00e1\u0159\u00ed 2019 Jan Urban<\/em> (nar.1951), \u010desk\u00fd novin\u00e1\u0159, disident komunistick\u00e9ho re\u017eimu, signat\u00e1\u0159 Charty 77 a spoluzakladatel Ob\u010dansk\u00e9ho f\u00f3ra v listopadu 1989. Zkratkovit\u011b vyj\u00edm\u00e1m: Kniha Mary Heimannov\u00e9, kter\u00e1 se dost\u00e1v\u00e1 \u010desk\u00e9mu \u010dten\u00e1\u0159i do ruky, je na historickou pr\u00e1ci nezvykle v\u00e1\u0161niv\u00e1, ne\u00faprosn\u00e1 a tvrd\u00e1\u2026.Historie by nem\u011bla b\u00fdt propagandou\u2026 nem\u011bla by zaml\u010dovat nebo omlouvat\u2026. Mary Heimannov\u00e1 se k \u010deskoslovensk\u00fdm d\u011bjin\u00e1m dostala ve snaze naj\u00edt p\u0159i p\u0159edn\u00e1\u0161en\u00ed britsk\u00fdm, kanadsk\u00fdm a americk\u00fdm student\u016fm historie jinou perspektivu \u201evelk\u00fdch d\u011bjin\u201c vztah\u016f mezi modern\u00edmi velmocemi\u2026.P\u0159\u00edpad ne\u010dekan\u00e9ho vzniku , konflikt\u016f a opakovan\u00fdch selh\u00e1n\u00ed projektu nazvan\u00e9ho \u010ceskoslovensko ji pak doslova uchv\u00e1til. Nau\u010dila se \u010desky, dokonce s \u00factyhodn\u011b p\u0159esnou v\u00fdslovnost\u00ed, a pokusila se vlastn\u011b o nemo\u017en\u00e9 \u2013 napsat celkovou revizi \u010deskoslovensk\u00fdch d\u011bjin\u2026Pokusila se zbavit d\u011bjiny \u010ceskoslovenska m\u00fdt\u016f a postavila je proto p\u0159edev\u0161\u00edm na narativu n\u00e1rodn\u00edch men\u0161in a jejich vztahu k um\u011bl\u00e9 \u201e\u010deskoslovensk\u00e9\u201c v\u011bt\u0161in\u011b\u2026Jde o netradi\u010dn\u00ed pohled, vymykaj\u00edc\u00ed se zaveden\u00e9mu pragocentristick\u00e9mu \u201e\u010desk\u00e9mu\u201c vn\u00edm\u00e1n\u00ed minulosti\u2026..Kniha Mary Heimannov\u00e9 je tak chv\u00e1lyhodn\u00fdm vstupem do diskuse, kter\u00e1 vlastn\u011b ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b je\u0161t\u011b neza\u010dala. A to je jej\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00ed z\u00e1sluha\u2026.. Posl\u00e1n\u00ed t\u00e9to knihy je ve snaze pochopit \u010dlov\u011bka \u2013 a tak bychom ji i m\u011bli \u010d\u00edst. <\/em><\/p>\n

O nezbytnosti vyd\u00e1n\u00ed \u010desk\u00e9ho p\u0159ekladu uveden\u00e9 publikace mluvil Petr Pithart<\/em> ji\u017e v roce 2013 <\/em>v Sen\u00e1tu Parlamentu \u010cR na konferenci Zrozen\u00ed n\u00e1rod\u016f <\/em>v r\u00e1mci 23.ro\u010dn\u00edku Festivalu spisovatel\u016f: Ta kniha prost\u011b mus\u00ed vyj\u00edt a d\u0159\u00edve \u010di pozd\u011bji ur\u010dit\u011b vyjde. K probl\u00e9m\u016fm vzniku \u010ceskoslovenska jako st\u00e1tu nejen \u010cech\u016f (st\u00e1tu proponovan\u00e9ho p\u016fvodn\u011b jako \u0160v\u00fdcarsko), k jeho prom\u011bn\u00e1m, jeho \u201escvrk\u00e1v\u00e1n\u00ed\u201c , se budeme znovu a znovu vracet\u2026..u\u017e n\u011bkter\u00e9 v\u011bci nenaprav\u00edme, ale m\u016f\u017eeme zp\u0159esnit sv\u00e9 p\u0159edstavy o tom, jac\u00ed jsme byli a jac\u00ed bychom b\u00fdt m\u011bli v dne\u0161n\u00ed Evrop\u011b. Budeme se po\u0159\u00e1d muset pot\u00fdkat s m\u00fdty, s pov\u011brami. N\u011bkter\u00e9 jsou nevyko\u0159eniteln\u00e9. V\u011b\u0159\u00edm, \u017ee Va\u0161e kniha p\u0159isp\u011bje pro\u010di\u0161t\u011bn\u00ed ovzdu\u0161\u00ed v t\u00e9to zemi. Ale bude to bolet.<\/em> <\/strong><\/p>\n

Mo\u017en\u00e1 ne p\u0159\u00edmo bolet, ale dok\u00e1\u017ee mnoh\u00e9 dost p\u0159ekvapit, kup\u0159\u00edkladu pohledem na ud\u00e1losti, kter\u00e9 obecn\u011b vn\u00edm\u00e1me jako nezpochybniteln\u011b dan\u00e9. Sta\u010d\u00ed zalistovat v knize Mary Heimannov\u00e9 a za\u010d\u00edst se do 4.kapitoly Poku\u0161en\u00ed fa\u0161ismu: Druh\u00e1 \u010cesko-Slovensk\u00e1 republika, kter\u00e1 trvala od 6.\u0159\u00edjna 1938 do 13.b\u0159ezna 1939, se v historick\u00fdch publikac\u00edch obvykle odb\u00fdv\u00e1 jen jednou nebo dv\u011bma v\u011btami. ..   Druh\u00e1 republika sice trvala jen \u0161est m\u011bs\u00edc\u016f, av\u0161ak p\u0159esto by nem\u011bla b\u00fdt odkazov\u00e1na do mez\u00ed pouh\u00e9 pozn\u00e1mky pod \u010darou a ani by nem\u011bla b\u00fdt ch\u00e1p\u00e1na prost\u011b jako dou\u0161ka k mnichovsk\u00e9 krizi \u010di p\u0159edehra ke druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce. Bylo to z\u00e1sadn\u011b rozhoduj\u00edc\u00ed obdob\u00ed pro p\u0159em\u011bnu \u010ceskoslovenska z nedokonale demokratick\u00e9ho v otev\u0159en\u011b autorit\u00e1\u0159sk\u00fd st\u00e1t, v n\u011bm\u017e se vl\u00e1dlo pomoc\u00ed dekret\u016f, podn\u011bcoval se rasismus, politi\u010dt\u00ed odp\u016frci byli neutralizov\u00e1ni, v\u00fdsledky voleb fal\u0161ov\u00e1ny, doch\u00e1zelo ke z\u0159izov\u00e1n\u00ed pracovn\u00edch t\u00e1bor\u016f a pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed \u017did\u016f a Cik\u00e1n\u016f, to v\u0161e d\u0159\u00edve, ne\u017e vinu za to bylo mo\u017en\u00e9 v\u011brohodn\u011b sv\u00e9st na nacistick\u00e9 N\u011bmecko. <\/em>U\u017eit\u00ed ozna\u010den\u00ed Cik\u00e1ni <\/em>autorka detailn\u011b osv\u011btluje v \u00favodu. U\u017e n\u011bjak\u00fd \u010das se tu a tam v na\u0161ich m\u00e9di\u00edch objevuj\u00ed z\u00e1blesky n\u00e1znak\u016f o postoj\u00edch a projevech zejm\u00e9na profesn\u00edch skupin v dob\u011b tzv. Druh\u00e9 republiky. Jan Urban<\/em> ve zmi\u0148ovan\u00e9m Slovu \u00favodem <\/em>cituje Mary Heimannovou : <\/em>\u201e Historie tohoto st\u00e1tu je podobn\u011b jako cel\u00e9 20.stolet\u00ed v\u00fdrazn\u011b poka\u017een\u00e9 v\u011b\u010dn\u00fdm probl\u00e9mem nelidsk\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed \u010dlov\u011bka k \u010dlov\u011bku, jen\u017ee v neb\u00fdval\u00e9m rozsahu a za hromadn\u00e9 spolu\u00fa\u010dasti prost\u00fdch lid\u00ed, a nejen \u00fazce omezen\u00e9 politick\u00e9 elity. Bylo rozdm\u00fdch\u00e1van\u00e9 nacionalismem, kter\u00fd byl dostate\u010dn\u011b opojn\u00fd a \u00fato\u010dn\u00fd, aby p\u0159il\u00e1kal dokonce i apolitick\u00e9 osoby, kter\u00e9 byly natolik tv\u00e1rn\u00e9, \u017ee se p\u0159izp\u016fsobily ka\u017ed\u00e9 ideologii, a\u0165 u\u017e komunistick\u00e9, socialistick\u00e9 nebo fa\u0161istick\u00e9, kter\u00e1 pr\u00e1v\u011b p\u0159i\u0161la do m\u00f3dy.\u201c<\/em><\/p>\n

P\u0159\u00edb\u011bh vzniku knihy \u010ceskoslovensko: St\u00e1t, kter\u00fd zklamal <\/em>a peripetie jej\u00edho \u010desk\u00e9ho p\u0159ekladu zaznamen\u00e1v\u00e1 rozs\u00e1hl\u00fd \u00davod autorky k \u010desk\u00e9mu vyd\u00e1n\u00ed.<\/em> V\u0161e za\u010d\u00edn\u00e1 t\u00e9m\u011b\u0159 symbolicky : Dne 28.\u0159\u00edjna 2009 vy\u0161lo v nakladatelstv\u00ed Yale University Press prvn\u00ed anglick\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed knihy Czechoslovakia: The State That Failed. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed ji ve\u0159ejn\u011b odsoudil \u010desk\u00fd gener\u00e1ln\u00ed konzul z Los Angeles, kter\u00fd prohl\u00e1sil, \u017ee ji jen \u201epouh\u00fd kr\u016f\u010dek\u201c d\u011bl\u00ed od \u201ezlo\u010dinu proti lidskosti\u201c. Z\u00e1rove\u0148 ji snad a\u017e p\u0159ehnan\u011b uv\u00edtaly Liter\u00e1rn\u00ed noviny, ov\u0161em s varov\u00e1n\u00edm, \u017ee nastavuje \u201e\u0161okuj\u00edc\u00ed zrcadlo\u201c\u2026. T\u00fdden\u00edk Respekt otiskl na sv\u00e9 elegantn\u00ed p\u0159edn\u00ed stran\u011b zpr\u00e1vu: Histori\u010dka z USA provokuje \u010cechy\u2026..Times Literary Supplement knihu uv\u00edtal jako \u201eskute\u010dn\u00e9 d\u011bjiny nejen \u010cech\u016f a Slov\u00e1k\u016f\u201c, kter\u00e9 \u010dten\u00e1\u0159\u016fm p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed, \u017ee \u201etato zanikl\u00e1 zem\u011b b\u00fdvala domovem N\u011bmc\u016f, Ma\u010far\u016f, Rus\u00edn\u016f, Pol\u00e1k\u016f, Rom\u016f, \u017did\u016f, luter\u00e1n\u016f, uniat\u016f i \u0159\u00edmsk\u00fdch katol\u00edk\u016f a ateist\u016f\u201c\u2026..Samoz\u0159ejm\u011b nep\u0159ekvapuje, \u017ee lid\u00e9, kte\u0159\u00ed vyrostli v b\u00fdval\u00e9m \u010ceskoslovensku, na knihu reaguj\u00ed velice d\u016frazn\u011b \u2013 bu\u010fto ji miluj\u00ed, anebo nen\u00e1vid\u00ed. N\u011bkter\u00fdm sta\u010d\u00ed u\u017e samotn\u00fd n\u00e1zev. \u010cesk\u00fd filozof Erazim Koh\u00e1k ji pot\u00e9, co up\u0159\u00edmn\u011b p\u0159iznal, \u017ee ji ne\u010detl, napadl v rozs\u00e1hl\u00e9m \u010dl\u00e1nku uve\u0159ejn\u011bn\u00e9m v Liter\u00e1rn\u00edch novin\u00e1ch\u2026.Madeleine Albrightov\u00e1\u2026..mi prozradila, \u017ee ji jej\u00ed poradce varoval, aby knihu ne\u010detla, \u201epon\u011bvad\u017e by se j\u00ed nel\u00edbila\u201c. \u2026. <\/em><\/p>\n

N\u00e1sledovaly e-maily a telefon\u00e1ty \u017eurnalist\u016f\u2026.N\u011bkte\u0159\u00ed pisatel\u00e9 byli ura\u017een\u00ed \u010di rozhn\u011bvan\u00ed, rozdr\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed t\u00edm, co pova\u017eovali za \u00fatoky na svou n\u00e1rodn\u00ed identitu\u2026..n\u00e1sledovala dal\u0161\u00ed p\u0159ekvapen\u00ed \u2013 v\u010detn\u011b pozv\u00e1n\u00ed k \u00fa\u010dasti v debat\u011b s b\u00fdval\u00fdm p\u0159edsedou \u010desk\u00e9 vl\u00e1dy Petrem Pithartem, kter\u00e1 se roku 2013 v Sen\u00e1tu konala jako sou\u010d\u00e1st Festivalu spisovatel\u016f Praha\u2026. A na diskusn\u00ed ve\u010der o knize se \u010dleny Prague Business Clubu roku 2019.<\/em><\/p>\n

            Petr Pithart<\/em> k onomu pozv\u00e1n\u00ed na z\u00e1lo\u017ece knihy dod\u00e1v\u00e1: V\u011bd\u011bli jsem, \u017ee reakce na vyd\u00e1n\u00ed budou nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed, tak\u00e9 bou\u0159liv\u00e9 a zatracuj\u00edc\u00ed autorku i vydavatele.To se ale mus\u00ed vydr\u017eet. Proto\u017ee Masaryk, Bene\u0161 a \u0160tef\u00e1nik zakl\u00e1dali \u010ceskoslovensko nejen pro \u010cechy, Moravany a Slezany, ale tak\u00e9 pro dal\u0161\u00ed n\u00e1rody a n\u00e1rodnostn\u00ed men\u0161iny. Jak to dnes vypad\u00e1, neud\u011blali jsme s nimi dobrou zku\u0161enost. Anebo neud\u011blali dobrou zku\u0161enost oni s n\u00e1mi? Oba tyto pohledy je t\u0159eba zahrnout. O to se autorka pokusila. Vyvol\u00e1 diskusi, kterou v dob\u011b znovu nastupuj\u00edc\u00edho nacionalismu (nejen u n\u00e1s!) nal\u00e9hav\u011b pot\u0159ebujeme\u2026..Pravda n\u00e1s osvobod\u00ed, jak u\u017e d\u00e1vno stoj\u00ed ps\u00e1no. Pravda, kter\u00e1 je, a ne \u017ee dnes u\u017e nen\u00ed, proto\u017ee ka\u017ed\u00fd m\u00e1 pravdu svoji. Nebudeme se j\u00ed b\u00e1t. Budeme o n\u00ed v\u00e9st dialog i s inspirac\u00ed t\u00e9to knihy.<\/em><\/p>\n

            Zva\u017eovan\u00fd dialog v\u0161ak m\u011bl \u010delit  \u0159ad\u011b protivenstv\u00ed, \u010dasto z\u00e1kulisn\u00edch. P\u0159\u00edklad z pera Mary Heimannov\u00e9: Mimo kontroverzi, kter\u00e1 prob\u00edhala na ve\u0159ejnosti p\u0159ed o\u010dima v\u0161ech, se v z\u00e1kulis\u00ed odehr\u00e1valy i jin\u00e9 v\u011bci. U\u017e to samo o sob\u011b pro mne bylo pou\u010den\u00edm. V\u011bd\u011bla jsem sice, \u017ee \u017eurnalist\u00e9 a kritici dok\u00e1\u017eou nafouknout v\u00fdznam n\u011bjak\u00e9 knihy nebo ji poh\u0159b\u00edt, av\u0161ak do t\u00e9 doby jsem si nikdy neuv\u011bdomila, \u017ee akademi\u010dt\u00ed vydavatel\u00e9 ve svobodn\u00e9 zemi mohou zaj\u00edt a\u017e tak daleko, \u017ee jsou-li vystaveni politick\u00e9mu n\u00e1tlaku, nedodr\u017e\u00ed pr\u00e1vn\u011b z\u00e1vazn\u00e9 smlouvy \u2013 a t\u00edm vlastn\u011b sami sebe cenzuruj\u00ed. George Orwell ve sv\u00e9m m\u00e1lo zn\u00e1m\u00e9m eseji \u201eSvoboda tisku\u201c vyl\u00ed\u010dil, jak \u201elze uml\u010det nev\u00edtan\u00e9 my\u0161lenky a udr\u017eet pod pokli\u010dkou nehod\u00edc\u00ed se skute\u010dnosti,ani\u017e je nutn\u00e9 uchylovat se k ofici\u00e1ln\u00edmu z\u00e1kazu\u201c.<\/em> Tady p\u0159ipoj\u00edm opis 10. pozn\u00e1mky z pozn\u00e1mkov\u00e9ho apar\u00e1tu knihy \u010ceskoslovensko: St\u00e1t, kter\u00fd zklamal: <\/strong>George Orwell, \u201eThe Freedom of Press\u201c byl objeven v roce 1972 a dnes se n\u011bkdy otiskuje jako p\u0159edmluva k Farm\u011b zv\u00ed\u0159at. Viz Bernard Crick, \u201eHow the Essay came to be Written\u201c, v The Times Literary Supplement, 15.z\u00e1\u0159\u00ed 1972.<\/em> Autorka dod\u00e1v\u00e1 \u201e\u2026lze snadno naj\u00edt na ..\u201c<\/em> J\u00e1 jsem inkriminovan\u00fd text nenalezla v jedn\u00e9 ze sv\u00fdch nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00edch knih \u2013 <\/strong>Uvnit\u0159 velryby a jin\u00e9 eseje. <\/em>Po t\u011bchto bohu\u017eel m\u00e9n\u011b zn\u00e1m\u00fdch Orwellov\u00fdch textech sah\u00e1m v\u017edy, kdy\u017e mi nen\u00ed zrovna do skoku, navzdory tomu, \u017ee to nen\u00ed \u010detba nijak \u00fat\u011b\u0161n\u00e1, \u017e\u00e1dn\u00fd \u017eivotabudi\u010d. Ale v\u0159ele ji doporu\u010duji, v\u010detn\u011b eseje Zakazov\u00e1n\u00ed literatury.<\/em><\/p>\n

            V zevrubn\u00e9m \u00davodu autorky k \u010desk\u00e9mu vyd\u00e1n\u00ed <\/em>se dost\u00e1v\u00e1m v p\u0159\u00edb\u011bhu<\/em> jej\u00ed knihy k peripeti\u00edm \u010desk\u00e9ho p\u0159ekladu. Zm\u00edn\u011bn\u00e9 pot\u00ed\u017ee, jak\u00e9 m\u011bl Orwell s vyd\u00e1n\u00edm Farmy zv\u00ed\u0159at, v roce 1945, to znamen\u00e1 v dob\u011b, kdy nebyla v\u00edt\u00e1na \u017e\u00e1dn\u00e1 kritika v\u00e1le\u010dn\u00e9ho spojence Stalina, byly p\u0159esn\u011b takov\u00e9, na jak\u00e9 nar\u00e1\u017e\u00edm od roku 2009, kdy\u017e se sna\u017e\u00edm prosadit \u010desk\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed knihy \u010ceskoslovensko: St\u00e1t, kter\u00fd zklamal. Obr\u00e1tilo se na mne nejm\u00e9n\u011b dvan\u00e1ct \u010desk\u00fdch nakladatelstv\u00ed a v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch letech jsem postupn\u011b se \u0161esti z nich podepsala platnou vydavatelskou smlouvu. Av\u0161ak jeden \u010desk\u00fd nakladatel po druh\u00e9m pot\u00e9, co rychle podepsal smlouvu \u2013 a n\u011bkolika p\u0159\u00edpadech dal pr\u00e1ci p\u0159ekl\u00e1dat a dokonce vyplatil z\u00e1lohu -, jakmile byl varov\u00e1n, upustil od chystan\u00e9ho vyd\u00e1n\u00ed knihy, jako by to byl n\u011bjak\u00fd hork\u00fd brambor. Jednou jsem stejn\u011b jako Orwell na vlastn\u00ed o\u010di vid\u011bla dopis, kter\u00fd od vyd\u00e1n\u00ed odstra\u0161il zn\u00e1m\u00e9 univerzitn\u00ed nakladatelstv\u00ed a z\u00e1rove\u0148 ponechal v\u00fdhradn\u011b na n\u011bm, aby se omluvilo nebo alespo\u0148 pokusilo o omluvu. Nakladatelstv\u00ed Yale University Press mi potvrdilo, \u017ee takov\u00e9 nedodr\u017een\u00ed nakladatelsk\u00e9 smlouvy je nez\u00e1konn\u00e9. Rovn\u011b\u017e mi nab\u00eddlo, \u017ee mi pom\u016f\u017ee p\u0159i soudn\u00edm \u0159e\u0161en\u00ed z\u00e1le\u017eitost\u00ed.<\/em> Vt\u00edraj\u00ed se neodbytn\u00e9 my\u0161lenky. \u017de by cenzura ? K\u00fdm byl \u010desk\u00fd nakladatel varov\u00e1n? Na \u010d\u00ed n\u00e1tlak? Kam se to vrac\u00edme?<\/p>\n

Mary Heimannov\u00e1 dozn\u00e1v\u00e1, \u017ee necht\u011bla podstupovat dal\u0161\u00ed nep\u0159\u00edjemnosti n\u011bjak\u00fdch soudn\u00edch jedn\u00e1n\u00ed. Rad\u011bji se rozhodla zaslat nakladateli osobn\u00ed dopis. Jm\u00e9no nakladatele nesd\u011bluje, jeho p\u0159\u00edpadnou reakci nekomentuje. Na pozv\u00e1n\u00ed Milana Pila\u0159e <\/em>vystupuje v roce 2015 na Letn\u00ed \u017eurnalistick\u00e9 \u0161kole <\/em>po\u0159\u00e1dan\u00e9 ka\u017edoro\u010dn\u011b v Havl\u00ed\u010dkov\u011b Brod\u011b. Jak p\u0159\u00edzna\u010dn\u00e9! Novin\u00e1\u0159sk\u00e1 setk\u00e1n\u00ed – mlad\u00fdch! -ve m\u011bst\u011b spojen\u00e9m se jm\u00e9nem Karla Havl\u00ed\u010dka Borovsk\u00e9ho. S gustem opisuji z Wikipedie: \u201eLetn\u00ed \u017eurnalistick\u00e1 \u0161kola Karla Havl\u00ed\u010dka Borovsk\u00e9ho (d\u00e1le jen L\u017d\u0160) je t\u00fddenn\u00ed kurz pro studenty st\u0159edn\u00edch a vysok\u00fdch \u0161kol z Evropy. Hlavn\u00edmi t\u00e9maty L\u017d\u0160 jsou m\u00e9dia, politika, kultura a historie st\u0159edn\u00ed Evropy, dopl\u0148uj\u00ed je dal\u0161\u00ed vybran\u00e1 t\u00e9mata z oblasti \u017eurnalistiky a etiky, \u00fa\u010dastn\u00edci se tak\u00e9 sezn\u00e1m\u00ed s prac\u00ed novin\u00e1\u0159e a fungov\u00e1n\u00edm m\u00e9di\u00ed.\u00da\u010dastn\u00edci proch\u00e1zej\u00ed z\u00e1kladn\u00ed teoretickou pr\u016fpravou, v\u011bt\u0161inu \u010dasu ale tr\u00e1v\u00ed p\u0159\u00edmo v ter\u00e9nu, p\u0159i tvorb\u011b vlastn\u00edch zpr\u00e1v a report\u00e1\u017e\u00ed. Sedmidenn\u00ed program dopl\u0148uj\u00ed besedy a setk\u00e1n\u00ed s p\u0159edn\u00edmi osobnostmi politick\u00e9ho, kulturn\u00edho, medi\u00e1ln\u00edho a spole\u010densk\u00e9ho \u017eivota z \u010cesk\u00e9 republiky a zem\u00ed st\u0159edn\u00ed Evropy\u201c.<\/em> Jednou z t\u011bch osobnost\u00ed byla tedy v roce 2015 Mary Heimannov\u00e1, <\/em>kter\u00e1 o tom p\u00ed\u0161e:. Studenti \u017eurnalistiky vyslechli m\u00e9 vystoupen\u00ed s pochopen\u00edm a Milan Pila\u0159 si pot\u00e9 vzal z\u00e1le\u017eitost \u010desk\u00e9ho vyd\u00e1n\u00ed knihy za v\u011bc sv\u00e9 osobn\u00ed cti. Pr\u00e1v\u011b d\u00edky jeho vytrvalosti se poda\u0159ilo naj\u00edt skv\u011bl\u00e9ho nov\u00e9ho p\u0159ekladatele a nakladatele \u2026..Za mor\u00e1ln\u00ed i finan\u010dn\u00ed podporu rovn\u011b\u017e vd\u011b\u010d\u00edm Cardiffsk\u00e9 univerzit\u011b, sv\u00e9mu sou\u010dasn\u00e9mu zam\u011bstnavateli.<\/em> T\u00edm perfektn\u00edm p\u0159ekladatelem je Zden\u011bk Hron, <\/em> uzn\u00e1n\u00ed se od autorky dostalo nakladatelstv\u00ed Petrkov<\/em> (je\u0161t\u011b o n\u011bm bude \u0159e\u010d).<\/p>\n

Ned\u00e1 mi, abych se nezeptala: kolik u\u010ditel\u016f \u00ed o t\u00e9to a podobn\u00fdch aktivit\u00e1ch v\u00ed, kolik u\u010ditel\u016f m\u00e1 sv\u00e9 \u017e\u00e1ky a studenty k tomu, aby se o n\u011bco podobn\u00e9ho zaj\u00edmali? T\u0159eba ne vlastn\u00ed \u00fa\u010dast\u00ed, ale jsou p\u0159ece i jin\u00e9 mo\u017enosti, hlavn\u00ed je probudit z\u00e1jem, motivovat, uk\u00e1zat, co zaj\u00edmav\u00e9ho se d\u011bje, mo\u017en\u00e1 vyd\u00e1v\u00e1te \u0161koln\u00ed \u010dasopis (s jedn\u00edm takov\u00fdm na Z\u0160 m\u00e1m zku\u0161enost), v\u0161\u00edm\u00e1t si s \u017e\u00e1ky, jak jsou jejich obl\u00edben\u00e9 knihy p\u0159elo\u017eeny, mo\u017en\u00e1 napl\u00e1novat \u0161koln\u00ed v\u00fdlet, pro\u010d ne do Havl\u00ed\u010dkova Brodu ?. jednodu\u0161e v\u011bd\u011bt a cht\u00edt zn\u00e1t! V \u0159\u00edjnu 2009 jsem byla v Havl\u00ed\u010dkov\u011b Brod\u011b \u00fa\u010dastnic\u00ed 19. ro\u010dn\u00edku Podzimn\u00edho kni\u017en\u00edho veletrhu. Doporu\u010duji! Budete se doslova brodit knihami, ale hlavn\u011b \u2013 setk\u00e1te se osobn\u011b s majiteli \u010di z\u00e1stupci mnoha knihkupectv\u00ed, nebudete v\u011bd\u011bt, kam zaj\u00edt d\u0159\u00edv vzhledem k bohat\u00e9mu doprovodn\u00e9mu programu. Tehdy jsem tam vyslechla p\u0159edn\u00e1\u0161ku pana profesora Martina Hilsk\u00e9ho, setkala se s Ludv\u00edkem Vacul\u00edkem\u2026m\u00e1m pokra\u010dovat? Ano, na k\u00e1vu jsem si za\u0161la do knihkupectv\u00ed na n\u00e1m\u011bst\u00ed, m\u00e1 \u00fazkou spojitost s nakladatelstv\u00edm Petrkov<\/em>. <\/strong>Petrkov je ves pobl\u00ed\u017e Havl\u00ed\u010dkova Brodu, kde \u017eil b\u00e1sn\u00edk a grafik Bohuslav Reynek se svou francouzskou man\u017eelkou b\u00e1sn\u00ed\u0159kou Suzanne Renaud a dv\u011bma syny.V m\u00edst\u011b m\u00e1 vzniknout pam\u00e1tn\u00edk k jejich uct\u011bn\u00ed. <\/strong>Leto\u0161n\u00ed jubilejn\u00ed 30. Podzimn\u00ed kni\u017en\u00ed veletrh by se m\u011bl konat ve dnech 23. \u2013 24.\u0159\u00edjna, sv\u00fdm mottem Zem\u011b \u00fasm\u011bv\u016f <\/em>by odkazoval k humoristick\u00e9 literatu\u0159e, k radosti. \u010ceho v\u00edc je n\u00e1m t\u0159eba? Pokud zdrav\u00ed a okolnosti dovol\u00ed, r\u00e1da bych toho op\u011bt byla \u00fa\u010dastna. Tentokr\u00e1t nepodlehnu liter\u00e1rn\u00edmu v\u00e1ben\u00ed a neubytuji se v hotelu Brixen, <\/em>od prostor veletrhu dost vzd\u00e1len\u00e9ho. A zase: mluv\u00edte (te\u010f se sp\u00ed\u0161 komunikuje)<\/em> ve t\u0159\u00edd\u00e1ch o kni\u017en\u00edch festivalech a veletrz\u00edch, , \u00fa\u010dastn\u00edte se jich kup\u0159\u00edkladu virtu\u00e1ln\u011b, sledujete ud\u011blov\u00e1n\u00ed liter\u00e1rn\u00edch cen atd. atd\u2026,ale p\u0159edev\u0161\u00edm, mil\u00ed kolegov\u00e9, jste autenti\u010dt\u00ed, sami zap\u00e1leni pro v\u011bc, jste pro ty mlad\u0161\u00ed d\u016fv\u011bryhodn\u00ed? St\u00e1v\u00e1te se pro n\u011b pot\u0159ebn\u00fdmi a d\u016fle\u017eit\u00fdmi maveny, <\/em>jak o tom p\u00ed\u0161e Malcolm Gladwell <\/em>v knize Bod zlomu \u2013 O mal\u00fdch p\u0159\u00ed\u010din\u00e1ch s velk\u00fdmi n\u00e1sledky: B\u00fdt mavenem znamen\u00e1 b\u00fdt u\u010ditelem\u2026.Maveni jsou vlastn\u011b informa\u010dn\u00ed makl\u00e9\u0159i, kte\u0159\u00ed sm\u011b\u0148uj\u00ed a rozd\u00e1vaj\u00ed to, co v\u011bd\u00ed.<\/em><\/p>\n

Mary Heimannov\u00e9<\/em> nechyb\u00ed empatie pro ty rozho\u0159\u010den\u011bj\u0161\u00ed: Nen\u00ed obt\u00ed\u017en\u00e9 pochopit, pro\u010d kniha, kter\u00e1 tak ost\u0159e kriticky poukazuje na nebezpe\u010d\u00ed a hrozby skryt\u00e9 v nacionalismu, v tomto p\u0159\u00edpad\u011b p\u0159edev\u0161\u00edm \u010desk\u00e9m a slovensk\u00e9m, vyvol\u00e1v\u00e1 ur\u010dit\u00e9 ura\u017een\u00e9, rozzloben\u00e9 a znechucen\u00e9 reakce. M\u00e9 pohnutky v\u0161ak nebyly proti\u010desky ani protislovensky zaujat\u00e9 a kniha rovn\u011b\u017e nebyla diktov\u00e1na zatrpklost\u00ed \u010di \u017elu\u010dovitost\u00ed. Sna\u017eila jsem se vyv\u00e1\u017eit vz\u00e1jemn\u011b si odporuj\u00edc\u00ed tvrzen\u00ed v\u0161ech n\u00e1rod\u016f \u2013 \u010cech\u016f, Slov\u00e1k\u016f, N\u011bmc\u016f, Ma\u010far\u016f, Pol\u00e1k\u016f, Rus\u00edn\u016f, \u017did\u016f a Rom\u016f -, kter\u00e9 kdysi ob\u00fdvaly st\u00e1t naz\u00fdvan\u00fd \u010ceskoslovenskem. P\u0159i upozor\u0148ov\u00e1n\u00ed na temn\u011bj\u0161\u00ed str\u00e1nky nacionalismu mi ne\u0161lo o to, abych je ozna\u010dila za lep\u0161\u00ed \u010di hor\u0161\u00ed ne\u017e ostatn\u00ed st\u00e1ty, a t\u00edm m\u00e9n\u011b abych zdiskreditovala \u010cechy \u2013 m\u00e1m p\u0159ece mezi nimi \u010detn\u00e9 p\u0159\u00e1tele a jsem s nimi s\u0148atkem a rodinou sp\u0159\u00edzn\u011bna. Sp\u00ed\u0161e jsem cht\u011bla b\u011b\u017en\u00e9mu \u010dten\u00e1\u0159i \u2013 a\u0165 u\u017e jak\u00e9koli etnick\u00e9, jazykov\u00e9, n\u00e1rodn\u00ed \u010di n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 p\u0159\u00edslu\u0161nosti \u2013 oz\u0159ejmit nebezpe\u010d\u00ed skryt\u00e9 v p\u0159etrv\u00e1vaj\u00edc\u00edch n\u00e1rodnostn\u00edch m\u00fdtech, v nich\u017e vlastn\u00ed strana je v\u017edy vyd\u00e1v\u00e1na za ubl\u00ed\u017eenou ob\u011b\u0165 a k\u0159ivdy zp\u016fsoben\u00e9 jin\u00fdm se p\u0159ehl\u00ed\u017eej\u00ed nebo bagatelizuj\u00ed.<\/em>  <\/strong><\/p>\n

Zde si dovol\u00edm p\u0159ipojit signifikantn\u00ed osobn\u00ed zku\u0161enost. V roce 1996 jsem se nakr\u00e1tko vr\u00e1tila k \u017e\u00e1k\u016fm 8.ro\u010dn\u00edku Z\u0160. Zp\u011btn\u00fdm pohledem to byla mimo\u0159\u00e1dn\u011b vyda\u0159en\u00e1 vyu\u010dovac\u00ed hodina, p\u0159\u00edmo pedagogick\u00e1 etuda, tak\u00e9 jsem ji pat\u0159i\u010dn\u011b vyu\u017eila pro studentky pedagogick\u00e9 fakulty a z\u00faro\u010dila i p\u00edsemn\u011b Jala jsem se \u00fakolu vysv\u011btlit t\u011bm reptaj\u00edc\u00edm, pro\u010d n\u011bkte\u0159\u00ed jejich spolu\u017e\u00e1ci (diagnostikovan\u00ed dyslektici) maj\u00ed ur\u010dit\u00e9 \u00falevy \u010di specifika p\u0159i v\u00fduce. Kdy\u017e jsem po p\u0159edstaven\u00ed sv\u00e9 slo\u017eit\u00e9 jm\u00e9no \u2013 Peutelschmiedov\u00e1 <\/em>\u2013 napsala na tabuli, ozvalo se ze zadn\u00ed lavice: \u201eTo je n\u011bmeck\u00fd jm\u00e9no?\u201c<\/em> Na mou kladnou odpov\u011b\u010f zazn\u011blo: \u201eTakov\u00fd lidi nem\u00e1m r\u00e1d!\u201c.<\/em>P\u0159i cest\u011b z on\u00e9 \u201ez\u00e1kladky\u201c jsem do\u0161la k p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee tato kr\u00e1tk\u00e1 epizoda by byla v\u00fdborn\u00fdm n\u00e1m\u011btem pro hodinu ob\u010dansk\u00e9 v\u00fdchovy (\u010di jak se onen p\u0159edm\u011bt pr\u00e1v\u011b naz\u00fdval)k problematice nacionalismu. Ot\u00e1zky bych tentokr\u00e1t kladla j\u00e1. Sv\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 p\u0159\u00edjmen\u00ed \u2013 Peutelschmiedov\u00e1<\/em> – jsem z\u00edskala s\u0148atkem s \u010cechem \u201ejako poleno\u201c. Za svobodna jsem se jmenovala Vojt\u00ed\u0161kov\u00e1,<\/em> p\u0159i\u010dem\u017e moje maminka byla \u010desk\u00e1 (sp\u00ed\u0161e moravsk\u00e1) N\u011bmka, sv\u00e9 n\u00e1rodnosti se do smrti nevzdala. M\u011bl by m\u011b onen hoch r\u00e1d jako Vojt\u00ed\u0161kovou? Kdo zasel do d\u011btsk\u00e9 du\u0161e takovou z\u00e1\u0161\u0165 a nen\u00e1vist? A pro\u010d?<\/p>\n

M\u011bli bychom docenit fakt, \u017ee \u2026. tato kniha p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed pohled zven\u010d\u00ed<\/em> <\/strong>\u2013 n\u00e1zory n\u011bkoho, kdo sice zah\u00e1jil sv\u00e9 zkoum\u00e1n\u00ed bez jak\u00fdchkoli p\u0159edb\u011b\u017en\u00fdch znalost\u00ed \u010di p\u0159\u00edm\u00e9ho osobn\u00edho z\u00e1jmu t\u00fdkaj\u00edc\u00edch se \u010desk\u00e9 \u010di slovensk\u00e9 minulosti, av\u0161ak p\u0159esto se nakonec nau\u010dil m\u00edt r\u00e1d \u010ceskou republiku, d\u011blat si o ni starost a pova\u017eovat ji za sv\u016fj druh\u00fd domov.<\/em> <\/strong>Historie se do jist\u00e9 m\u00edry opakuje. Za n\u011bmeck\u00e9 okupace byla na Malostransk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed zlikvidov\u00e1na socha Ernesta<\/em> Denise, <\/em>zbo\u0159en\u00e9 pra\u017esk\u00e9 n\u00e1dra\u017e\u00ed T\u011b\u0161nov bylo po l\u00e9ta Denisovo.<\/em> V Olomouci m\u00e1me Denisovu <\/em>ulici, pat\u0159\u00ed k t\u011bm p\u00e1te\u0159n\u00edm. Ernest Denis (1849 \u2013 1921)<\/em> byl francouzsk\u00fd historik, slavista, p\u0159edev\u0161\u00edm bohemista. P\u0159\u00e1telsky se st\u00fdkal s Jaroslavem Vrchlick\u00fdm<\/em>, sv\u00fdm u\u010ditelem \u010de\u0161tiny, byl v\u00fdznamn\u00fdm Bene\u0161ov\u00fdm a <\/em>pozd\u011bji i Masarykov\u00fdm<\/em> spolupracovn\u00edkem, p\u0159izn\u00e1van\u011b se podstatn\u011b zaslou\u017eil o vznik samostatn\u00e9ho \u010ceskoslovenska. V knihovn\u00e1ch prvorepublikov\u00fdch vzd\u011blanc\u016f nechyb\u011bly jeho spisy Hus a husitstv\u00ed, Ji\u0159\u00ed z Pod\u011bbrad, \u010cechy po B\u00edl\u00e9 ho\u0159e, <\/em>v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b pak Konec samostatnosti \u010desk\u00e9<\/em> z roku 1890.<\/p>\n

            U zahrani\u010dn\u00edch autor\u016f  v\u017edy p\u0159ich\u00e1z\u00ed na p\u0159et\u0159es ot\u00e1zka p\u0159ekladu. V p\u0159\u00edpad\u011b pr\u00e1ce Mary Heimannov\u00e9 <\/em>za\u010d\u00ednaj\u00ed n\u00e1mitky ji\u017e u titulu. Autorka si toho je v\u011bdoma a probl\u00e9m reflektuje ob\u0161\u00edrn\u011bji, ne\u017e je zde mo\u017en\u00e9 uv\u00e9st: N\u00e1zev knihy Czechoslovakia: The State That Failed m\u011bl z\u00e1rove\u0148 upozor\u0148ovat na t\u0159i r\u016fzn\u00e9 v\u011bci. P\u0159edev\u0161\u00edm u\u017eit\u00ed pojmu \u201estate\u201c a \u201eCzechoslovakia\u201c napov\u00edd\u00e1, \u017ee n\u00e1m\u011btem knihy sp\u00ed\u0161e ne\u017e n\u00e1rod \u010di n\u00e1rody je st\u00e1t, st\u00e1tn\u00ed z\u0159\u00edzen\u00ed a \u017ee se v n\u00ed nep\u0159edkl\u00e1daj\u00ed d\u011bjiny \u010desk\u00e9ho a slovensk\u00e9ho n\u00e1roda, n\u00fdbr\u017e \u010ceskoslovenska.<\/em> <\/strong> \u2026U\u017eit\u00ed v\u00fdrazu \u201efailed\u201c v n\u00e1zvu knihy zn\u011blo provokativn\u011b, dokonce i v angli\u010dtin\u011b, a samo o sob\u011b sta\u010dilo n\u011bkter\u00fdm lidem zabr\u00e1nit v tom, aby ji v\u016fbec otev\u0159eli. Slovo \u201efailed\u201c ov\u0161em v angli\u010dtin\u011b m\u00e1 \u0159adu v\u00fdznamov\u00fdch odst\u00edn\u016f , a proto je obt\u00ed\u017en\u00e9 je p\u0159elo\u017eit, ani\u017e \u010desk\u00fd ekvivalent zn\u00ed bu\u010f p\u0159\u00edli\u0161 m\u00edrn\u011b (neusp\u011bl), anebo p\u0159\u00edli\u0161 drsn\u011b (selhal). P\u0159ekladatel Zden\u011bk Hron zvolil rozumn\u00fd kompromis (zklamal), ale p\u0159itom se, jak tomu u p\u0159eklad\u016f nevyhnuteln\u011b b\u00fdv\u00e1, ztratily n\u011bkter\u00e9 asociace. \u010ceskoslovensk\u00fd st\u00e1t ve velmi o\u010dividn\u00e9m a doslovn\u00e9m smyslu zklamal, neusp\u011bl v tom, \u017ee nejen jednou, ale dvakr\u00e1t za \u010dty\u0159iasedmdes\u00e1t let, co\u017e je zhruba trv\u00e1n\u00ed jednoho lidsk\u00e9ho \u017eivota, p\u0159estal existovat. T\u00edm, \u017ee st\u00e1t \u201efailed\u201c, jsem v\u0161ak v prvn\u00ed \u0159ad\u011b cht\u011bla \u0159\u00edct, \u017ee neusp\u011bl v tom smyslu, v jak\u00e9m v\u011bdeck\u00fd pokus nedos\u00e1hne zam\u00fd\u0161len\u00e9ho \u010di o\u010dek\u00e1van\u00e9ho v\u00fdsledku.<\/em> <\/strong>\u010ceskoslovensko bylo ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00fdm experimentem v tomto z\u00e1kladn\u00edm smyslu: bylo v\u00fdslovn\u011b zalo\u017eeno jako mnohon\u00e1rodn\u00ed, liber\u00e1ln\u00ed a demokratick\u00fd st\u00e1t \u2013 \u201ebude velice p\u0159ipom\u00ednat \u0160v\u00fdcarsko\u201c, jak sliboval Bene\u0161 -, v n\u011bm\u017e se N\u011bmci a ostatn\u00ed men\u0161iny m\u011bli t\u011b\u0161it jak\u00e9si obdob\u011b \u0161v\u00fdcarsk\u00e9ho kantonov\u00e9ho z\u0159\u00edzen\u00ed, se Slov\u00e1ky se m\u011blo zach\u00e1zet jako s rovnopr\u00e1vn\u00fdm n\u00e1rodem a Podkarpatsk\u00e1 Rus se m\u011bla do\u010dkat \u00fapln\u00e9 autonomie. Tyto sliby nebyla dodr\u017eeny \u2026St\u00e1t se nezda\u0159il rovn\u011b\u017e v tom smyslu, \u017ee neplnil sv\u00e9 zam\u00fd\u0161len\u00e9 geopolitick\u00e9 posl\u00e1n\u00ed\u2026..posilov\u00e1n\u00ed stability a udr\u017eov\u00e1n\u00ed mocensk\u00e9 rovnov\u00e1hy ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b\u2026\u2026 \u010ceskoslovensko se d\u00e1v\u00e1n\u00edm p\u0159ednosti z\u00e1jm\u016fm \u010cech\u016f p\u0159ed z\u00e1jmy ostatn\u00edch n\u00e1rod\u016f, vystupov\u00e1n\u00edm lid\u00ed, kter\u00e9 vlastn\u011b nebylo ani opr\u00e1vn\u011bno zastupovat, necitliv\u00fdm p\u0159\u00edstupem k sm\u00fd\u0161len\u00ed v\u011bt\u0161iny men\u0161in, kter\u00e9 v n\u011bm \u017eily, a t\u00edm, \u017ee se svou nejv\u00fdchodn\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed zach\u00e1zelo prakticky jako s koloni\u00ed, m\u00edsto toho p\u0159ipravilo o podporu v\u011bt\u0161iny ne\u010desk\u00e9ho obyvatelstva pr\u00e1v\u011b v dob\u011b, v n\u00ed\u017e si svou zahrani\u010dn\u00ed politikou odcizovalo sv\u00e9 sousedy.<\/em><\/p>\n

            Op\u011bt se dopust\u00edm pozn\u00e1mky z vlastn\u00ed zku\u0161enosti, tentokr\u00e1t p\u0159ekladov\u00e9. M\u00e1m na sv\u011bdom\u00ed p\u0159eklady n\u011bkolika odborn\u00fdch publikac\u00ed, p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b z produkce Stuttering Foundation of America, okrajov\u011b i z francouz\u0161tiny. Trochu v\u00edm, co takov\u00fd p\u0159eklad obn\u00e1\u0161\u00ed, s \u010d\u00edm se pot\u00fdk\u00e1te atd. Moje p\u0159eklady vych\u00e1zely p\u00e9\u010d\u00ed nakladatelstv\u00ed Port\u00e1l, Grada Publishing, Paido. \u010casto proj\u00ed\u017ed\u00edm tramvaj\u00ed kolem reklamn\u00edho sloganu jedn\u00e9 instituce, kasaj\u00edc\u00ed se, \u017ee\u2026We never stop moving! <\/em>P\u0159eklad? \u017d\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m! Ale\u2026 Opakovan\u011b se vrac\u00edm k \u00favah\u00e1m, jak nejl\u00e9pe<\/em> ten slogan p\u0159elo\u017eit \u2013 nab\u00edz\u00ed se nejm\u00e9n\u011b patero variant, jedna lep\u0161\u00ed ne\u017e druh\u00e1, av\u0161ak bez znalosti kontextu, s ohledem na c\u00edlovou skupinu (zn\u00e1m ji?), s \u00factou k mate\u0159\u0161tin\u011b\u2026..prost\u011b o\u0159\u00ed\u0161ek! Nev\u00edm, jestli se je\u0161t\u011b ud\u011bluje cena Sk\u0159ipec<\/em> za b\u00eddn\u00fd p\u0159eklad. N\u011bkter\u00e9 p\u0159ekladov\u00e9 tituly odkl\u00e1d\u00e1m, nejsem schopna je do\u010d\u00edst, jejich \u010de\u0161tina prost\u011b sk\u0159\u00edpe. M\u00e1m \u201esv\u00e9\u201c p\u0159ekladatele, Zden\u011bk Hron <\/em>k nim pat\u0159\u00ed, po pr\u00e1vu je viditeln\u011b uveden na tituln\u00ed stran\u011b knihy \u010ceskoslovensko: St\u00e1t, kter\u00fd zklamal.<\/em><\/p>\n

            K pohledu na z\u00e1v\u011bre\u010dnou f\u00e1zi \u010deskoslovensk\u00e9ho st\u00e1tu autorka netu\u0161\u00edc p\u0159ipojuje cenn\u00e9 p\u0159ipomenut\u00ed pro v\u0161echny zab\u00fdvaj\u00edc\u00ed se histori\u00ed, tedy i pro u\u010ditele, nejen d\u011bjepisu: \u010ceskoslovensk\u00fd st\u00e1t sice mo\u017en\u00e1 zklamal, av\u0161ak \u010desk\u00e9mu a slovensk\u00e9mu n\u00e1rodu se na konci 20.stolet\u00ed poda\u0159ilo vytvo\u0159it samostatn\u00e9, zd\u00e1nliv\u011b trval\u00e9 a do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry jednolit\u00e9 st\u00e1ty\u2026.dosud nar\u00e1\u017e\u00edme na star\u00e9 zn\u00e1m\u00e9 zam\u011b\u0159en\u00ed \u010dechost\u0159edn\u00e9 argumentace, j\u00edm\u017e je pros\u00e1kl\u00e9 v\u0161e, co b\u00fdv\u00e1 za\u0159azov\u00e1no do publikac\u00ed, jak\u00fdmi jsou r\u016fzn\u00e9 kroniky,d\u011bjiny v obrazech, muzejn\u00ed a turistick\u00e9 pr\u016fvodce, \u0161koln\u00ed u\u010debnice, webov\u00e9 adresy st\u00e1tn\u00edch instituc\u00ed, <\/em> <\/strong>pam\u011btn\u00ed desky, pam\u00e1tn\u00edky, televizn\u00ed programy, rozhlasov\u00e9 dokument\u00e1rn\u00ed po\u0159ady, filmov\u00e9 trh\u00e1ky, divadeln\u00ed hry, zve\u0159ej\u0148ovan\u00e9 vzpom\u00ednky, a do mnoha dal\u0161\u00edch.<\/em> <\/strong>Podtrhla bych hned dvakr\u00e1t: r\u016fzn\u00e9 kroniky,d\u011bjiny v obrazech, muzejn\u00ed a turistick\u00e9 pr\u016fvodce, \u0161koln\u00ed u\u010debnice, webov\u00e9 adresy st\u00e1tn\u00edch instituc\u00ed<\/em>, <\/strong>pam\u011btn\u00ed desky, pam\u00e1tn\u00edky, televizn\u00ed programy, rozhlasov\u00e9 a dokument\u00e1rn\u00ed po\u0159ady, filmov\u00e9 trh\u00e1ky, divadeln\u00ed hry, zve\u0159ej\u0148ovan\u00e9 vzpom\u00ednky\u2026.<\/em>Pracujeme s nimi ve \u0161kol\u00e1ch? V\u0161\u00edm\u00e1me si, zda t\u0159eba nejsou  – slovy Mary Heimannov\u00e9 \u2013 veskrze zpolitizovan\u00e9\u2026.a nep\u0159edkl\u00e1daj\u00ed d\u011bjiny, n\u00fdbr\u017e propagandu?<\/em> To je materi\u00e1l\u016f! Rozeb\u00edr\u00e1me jejich obsah, komentujeme je s vyu\u017eit\u00edm jin\u00fdch zdroj\u016f? Zde jsou ko\u0159eny st\u00e1le po\u017eadovan\u00e9ho kritick\u00e9ho my\u0161len\u00ed. <\/em>Net\u0159eba vym\u00fd\u0161let dal\u0161\u00ed slo\u017eit\u00e9 projekty. V modern\u00ed \u0161kole se hranice mezi jednotliv\u00fdmi p\u0159edm\u011bty st\u00edraj\u00ed, podporujme tento trend. Nen\u00ed na to \u010das? Kde v\u016fle, tam cesta,<\/em> kdo chce, hled\u00e1 zp\u016fsob, kdo nechce, hled\u00e1 zd\u016fvodn\u011bn\u00ed<\/em> \u2013 to plat\u00ed st\u00e1le. Holedb\u00e1me se v\u00fdzvami \u2013 zde se p\u0159\u00edmo nab\u00edzej\u00ed.<\/p>\n

 Dost\u00e1v\u00e1m se ke konci autor\u010diny p\u0159edmluvy: 16.\u010dervence 2019 Mary Heimannov\u00e1 v Cardiffu na z\u00e1v\u011br napsala: Kdybych knihu m\u011bla ps\u00e1t dnes a v\u011bd\u011bla, co te\u010f v\u00edm o sporech, jak\u00e9 vyvolala, kdy\u017e vy\u0161la poprv\u00e9, (<\/em>anglicky 28.\u0159\u00edjna 2009) <\/strong>pravd\u011bpodobn\u011b bych ji psala ohledupln\u011bji, m\u00edsty zm\u00edrnila zvolen\u00e9 v\u00fdrazy nebo p\u0159idala dal\u0161\u00ed vysv\u011btlen\u00ed a hl\u00eddala si t\u00f3n, abych zabr\u00e1nila p\u0159\u00edpadn\u00e9mu nespr\u00e1vn\u00e9mu pochopen\u00ed. Nejsem si v\u0161ak jist\u00e1, \u017ee by to nutn\u011b muselo b\u00fdt k prosp\u011bchu v\u011bci\u2026..Ze v\u0161ech uveden\u00fdch d\u016fvod\u016f jsem se rozhodla, \u017ee nebudu p\u016fvodn\u00ed rukopis aktualizovat ani opravovat, jakkoli takov\u00e1 p\u0159\u00edle\u017eitost k vylep\u0161ov\u00e1n\u00ed origin\u00e1lu je l\u00e1kav\u00e1, ale sp\u00ed\u0161 jej i se v\u0161emi vadami na kr\u00e1se \u2013 poprv\u00e9 \u2013 p\u0159edlo\u017e\u00edm \u010desk\u00fdm \u010dten\u00e1\u0159\u016fm.<\/em><\/p>\n

 K \u010desk\u00e9mu p\u0159ekladu knihy \u010ceskoslovensko: St\u00e1t, kter\u00fd zklamal<\/em> 19.ledna 2020 Magda V\u00e1\u0161\u00e1ryov\u00e1 <\/em>aktu\u00e1ln\u011b poznamenala: Na\u0161e spole\u010dnosti zavile diskutuj\u00ed u\u017e 30 let o rozd\u00edlu mezi pravdou a t\u011bmi, kte\u0159\u00ed se c\u00edt\u00ed b\u00fdt jej\u00edmi vlastn\u00edky\u2026.Oh\u00e1n\u00edme se halapartnami i sekyrami, vala\u0161kami i d\u00fdkami a nakonec i internetem \u0161\u00ed\u0159en\u00fdmi manipulacemi\u2026jak z toho ven?….Jedn\u00edm ze zp\u016fsob\u016f je za\u010d\u00edst se do hodnocen\u00ed na\u0161ich d\u011bjin i sou\u010dasnosti od zahrani\u010dn\u00edch autor\u016f. To jsme p\u0159ece v\u017edycky cht\u011bli\u2026..Nakrucujeme se p\u0159ed historiky, antropology a kulturology ze Z\u00e1padu. A pak nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b z\u00edr\u00e1me na jejich anal\u00fdzy a indukce, kr\u010d\u00edme nosem nad cize zn\u011bj\u00edc\u00edmi analogiemi a synt\u00e9zami, m\u00edsto toho, abychom, m\u017eouraj\u00edce do sv\u011btla nov\u00e9 interpretace, radost\u00ed posko\u010dili a za\u010dali diskutovat. Doma i sm\u011brem ven. M\u00e1me p\u0159ece p\u0159\u00edle\u017eitost a Mary n\u00e1m ji nab\u00edz\u00ed. To\u017e, do \u010dten\u00ed<\/strong>!<\/em><\/p>\n

HEIMANNOV\u00c1, M.  \u010ceskoslovensko  St\u00e1t, kter\u00fd zklamal.<\/em> Nakladatelstv\u00ed Petrkov, 2020.<\/p>\n

                                    ISBN 978-80-87595-86-2.<\/p>\n

ORWELL, G.   Uvnit\u0159 velryby a jin\u00e9 eseje. <\/em>Brno: Atlantis, 1994. ISBN 80-7108-140-X.<\/p>\n

GLADWELL, M.   Bod zlomu. O mal\u00fdch p\u0159\u00ed\u010din\u00e1ch s velk\u00fdmi n\u00e1sledky.  <\/em>Praha: Doko\u0159\u00e1n, 2006.<\/p>\n

                         ISBN 80-7363-070-2.<\/p>\n

 <\/em><\/p>\n

 <\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

         Co pot\u0159ebujete? obr\u00e1til se na m\u011b zhurta v pust\u00e9m, pr\u00e1v\u011b otev\u0159en\u00e9m knihkupectv\u00ed mu\u017e, kter\u00e9ho bych tedy st\u011b\u017e\u00ed nazvala knihkupcem. Nemohl mi zkazit n\u00e1ladu. P\u0159i\u0161la jsem si vyzvednout zamluven\u00fd v\u00fdtisk knihy, kterou jsem si nesta\u010dila opat\u0159it \u201ep\u0159ed koronou\u201c. Nesta\u010dila, ani nemohla, ten titul byl toti\u017e rozebran\u00fd, \u010dekala jsem na dotisk.       […]<\/p>\n","protected":false},"author":3483,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[],"class_list":["post-865","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezarazene"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/865","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3483"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=865"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/865\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":867,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/865\/revisions\/867"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=865"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=865"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=865"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}