{"id":863,"date":"2020-04-09T15:23:44","date_gmt":"2020-04-09T13:23:44","guid":{"rendered":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/?p=863"},"modified":"2020-04-09T15:23:44","modified_gmt":"2020-04-09T13:23:44","slug":"muj-jan-amos-komensky","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/2020\/04\/09\/muj-jan-amos-komensky\/","title":{"rendered":"M\u016fj Jan Amos Komensk\u00fd"},"content":{"rendered":"

         Ve st\u00ednu koronaviru \u2013 v\u0161echno je jinak! \u0160koly zav\u0159en\u00e9, \u017eactvo a studentstvo doma, TV pohotov\u011b, z\u00e1slu\u017en\u011b a chv\u00e1lyhodn\u011b vstupuje do na\u0161ich domov\u016f, podobn\u011b je tomu se vzd\u011bl\u00e1vac\u00edmi aktivitami \u0161ir\u0161\u00edho dosahu. Jen jich vyu\u017e\u00edt! Pra\u017esk\u00e9 N\u00e1rodn\u00ed pedagogick\u00e9 muzeum a knihovna<\/em> J. A. Komensk\u00e9ho<\/em> na po\u010dest Dne u\u010ditel\u016f<\/em> zp\u0159\u00edstup\u0148uje on-line v\u00fdstavu Na\u0161e slabik\u00e1\u0159e<\/em>. Expozice p\u0159ipravovan\u00e1 k leto\u0161n\u00edmu 350.v\u00fdro\u010d\u00ed \u00famrt\u00ed<\/em> U\u010ditele n\u00e1rod\u016f nab\u00edz\u00ed pohled na slabik\u00e1\u0159e po\u010d\u00ednaje 16. stolet\u00edm po dne\u0161ek. P\u0159ed \u010dasem jsem se n\u00e1vratem i k vlastn\u00edmu slabik\u00e1\u0159i pot\u011b\u0161ila na obdobn\u00e9 v\u00fdstav\u011b v Muzeu Komensk\u00e9ho v P\u0159erov\u011b <\/em>a blogem se (nejen) k on\u00e9 v\u00fdstav\u011b vyj\u00e1d\u0159ila (2012, Slabik\u00e1\u0159 \u2013 kn\u00ed\u017eka radostn\u00e1<\/em>). \u010cesk\u00fd rozhlas v po\u0159adu v\u011bnovan\u00e9m Janu Amosu Komensk\u00e9mu (1592 \u2013 1670)<\/em> vedle zmi\u0148ovan\u00fdch dvou muze\u00ed upozornil na existenci je\u0161t\u011b t\u0159et\u00edho  –  Muzeum Jana Amose Komensk\u00e9ho v Uhersk\u00e9m Brod\u011b. <\/em>Nez\u016fstalo n\u011bco opomenuto?<\/p>\n

            T\u0159i jmenovan\u00e1 muzea zn\u00e1m, nav\u0161t\u00edvila jsem je v\u00edcekr\u00e1t a r\u00e1da se k jejich expon\u00e1t\u016fm vr\u00e1t\u00edm, a\u017e\u2026 Po dnech, t\u00fddnech, (nedej bo\u017ee m\u011bs\u00edc\u00edch ?) v klauzu\u0159e domova a vylidn\u011bn\u00e9ho nejbli\u017e\u0161\u00edho okol\u00ed v\u0161ichni r\u00e1di vyraz\u00edme do p\u0159\u00edrody. Najm\u011b te\u010f na ja\u0159e! Autem, vlakem, na kole, po sv\u00fdch\u2026. Vyberte si! Nab\u00edz\u00edm – jak ps\u00e1no \u2013 jednu z nejhez\u010d\u00edch cyklotras \u010ceska <\/em>vedouc\u00ed \u00fadol\u00edm Tich\u00e9 Orlice.<\/em> V d\u00e9lce 19 km ji m\u016f\u017eete zdolat p\u011b\u0161mo, na kole \u010di na in \u2013linech z \u00dast\u00ed nad Orlic\u00ed do Chocn\u011b(<\/em>nebo opa\u010dn\u011b).<\/em> To malebn\u00e9 \u00fadol\u00ed pr\u00fd dost zdr\u017euje pr\u016fjezd mezin\u00e1rodn\u00edch rychl\u00edk\u016f na hlavn\u00edm \u017eelezni\u010dn\u00edm tahu Praha \u2013 Ostrava (a d\u00e1l). Probl\u00e9m m\u00e1 b\u00fdt v nejbli\u017e\u0161\u00edm(?) desetilet\u00ed vy\u0159e\u0161en stavbou tunelu . J\u00e1  zat\u00edm budu v klidu vlakem sm\u011b\u0159ovat do Chocn\u011b. Opakovan\u011b, r\u00e1da, z v\u00edcera d\u016fvod\u016f.<\/p>\n

            V\u00fdchodo\u010desk\u00e9 m\u011bsto Choce\u0148 <\/em>je po pr\u00e1vu  ozna\u010dov\u00e1no jako M\u011bsto v parku \u2013 park ve m\u011bst\u011b.<\/em> Hned z n\u00e1dra\u017e\u00ed vstupujete do rozlehl\u00e9ho z\u00e1meck\u00e9ho parku, m\u00edj\u00edte z\u00e1mek a za mostem p\u0159es Orlici se p\u0159ekvapiv\u011b ocit\u00e1te v n\u00e1dhern\u00e9 p\u0159\u00edrodn\u00ed scen\u00e9rii parku Peliny.<\/em> <\/strong>Ty mohutn\u00e9 opukov\u00e9 skaln\u00ed bloky zde \u010dn\u011bly d\u00e1vno p\u0159ed rokem 1623, kdy se v obci Plch\u016fvky –\u2013 <\/em>dnes okrajov\u00e9 \u010d\u00e1sti Chocn\u011b  \u2013  <\/em>Janu Wojtisskovi a jeho druh\u00e9 \u017een\u011b Dorot\u011b narodil synek <\/em>Matiej. <\/em>Z rodokmenu, kter\u00fd <\/em>po\u0159\u00eddil m\u016fj ne\u010dekan\u011b se objeviv\u0161\u00ed p\u0159\u00edbuzn\u00fd psycholog John Edward Vojtisek ,narozen\u00fd a \u017eij\u00edc\u00ed v USA, vy\u010dtu, \u017ee n\u00e1\u0161 prap\u0159edek Matiej zem\u0159el 6.dubna 1701 ve v\u011bku 78 let. Kdy\u017e mal\u00fd Matiej rozum bral, bylo kr\u00e1tce po ne\u0161\u0165astn\u00e9 bitv\u011b na B\u00edl\u00e9 ho\u0159e (letos si p\u0159ipomeneme jej\u00ed \u010dty\u0159setlet\u00e9 v\u00fdro\u010d\u00ed). V bl\u00edzk\u00e9m Brand\u00fdse nad Orlic\u00ed<\/em> tou dobou ji\u017e n\u011bjak\u00fd \u010das \u2013 od roku 1622 \u2013 pob\u00fdval Jan Amos Komensk\u00fd.<\/em><\/p>\n

         Brand\u00fds nad Orlic\u00ed <\/em>je nejmen\u0161\u00edm m\u011bstem Pardubick\u00e9ho kraje. M\u011bste\u010dko m\u00e1 mimo\u0159\u00e1dn\u011b bohatou a v\u00fdznamnou historii, p\u0159\u00edtomnost je m\u00e9n\u011b \u00fat\u011b\u0161n\u00e1. V\u011bt\u0161ina  dosp\u011bl\u00fdch z 1 300 obyvatel denn\u011b odj\u00ed\u017ed\u00ed za prac\u00ed do 5 km vzd\u00e1len\u00e9 Chocn\u011b nebo v opa\u010dn\u00e9m sm\u011bru o n\u011bco vzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00edho \u00dast\u00ed nad Orlic\u00ed. Kde\u017ee lo\u0148sk\u00e9 sn\u011bhy jsou\u2026.povzdechnou pam\u011btn\u00edci m\u00edstn\u00ed tov\u00e1rny na kovov\u00fd trubkov\u00fd n\u00e1bytek, zalo\u017een\u00e9 v roce 1875, s obchodem na pra\u017esk\u00fdch P\u0159\u00edkopech , odbyti\u0161t\u011bm v Ji\u017en\u00ed Americe a s 500 zam\u011bstnanci. Zakladatel tov\u00e1rny Josef Gottwald zem\u0159el v roce 1903, kdy se na Loukoti,<\/em> v nejstar\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti \u201eBrandejsa\u201c <\/em>p\u00edsemn\u011b dolo\u017een\u00e9 ji\u017e v roce 1227, narodil m\u016fj tat\u00ednek. Z Plch\u016fvek m\u00ed p\u0159edci p\u0159es\u00eddlili do  bl\u00edzk\u00fdch Sko\u0159enic , <\/em>ale krej\u010dovsk\u00fd mistr Jirzi Woitissek <\/em>se 15.7.1785 narodil ji\u017e v Brand\u00fdse a zplodil tu deset d\u011bt\u00ed. Je t\u00ed\u017eiv\u00fdm znamen\u00edm doby, \u017ee jen t\u0159i p\u0159e\u017eily druh\u00fd rok \u017eivota. Jedin\u011b Jana Wojtisska (1824 \u2013 1881)<\/em> bychom mohli \u0159adit mezi zam\u011bstnance prosperuj\u00edc\u00ed tov\u00e1rny, kdybychom se o n\u011bm v matrice nedozv\u011bd\u011bli, \u017ee byl mistrem \u0159eznick\u00fdm.<\/p>\n

         Po zn\u00e1rodn\u011bn\u00ed v roce 1948 v\u00fdroba pokra\u010dovala pod zna\u010dkou Kovona, n.p.<\/em> (pro neznalce n\u00e1rodn\u00ed podnik), <\/em>po r\u016fzn\u00fdch peripeti\u00edch zanikla v roce 1965. Cen\u011bn\u00e9 kusy trubkov\u00e9ho n\u00e1bytku dnes nab\u00edz\u00ed kup\u0159\u00edkladu pra\u017esk\u00e1 prodejna staro\u017eitnost\u00ed Antik v Dlouh\u00e9. <\/em><\/p>\n

         V sou\u010dasnosti brand\u00fd\u0161t\u00ed s nevol\u00ed sleduj\u00ed pl\u00e1novan\u00fd p\u0159esun v\u00fdznamn\u00e9ho  \u017eelezni\u010dn\u00edho koridoru, s pocitem, \u017ee by to jejich m\u011bste\u010dko je\u0161t\u011b v\u00edce vzd\u00e1lilo tepu \u017eivota. Od jarn\u00edch dn\u016f Brand\u00fds o\u017e\u00edv\u00e1 pr\u00e1v\u011b d\u00edky cyklostezce ,v bedekrech charakterizovan\u00e9 jako p\u0159ekr\u00e1sn\u00e1 cyklotrasa \u010d.18  s asfaltovan\u00fdm povrchem rovinat\u00fdm ter\u00e9nem \u00fadol\u00ed Tich\u00e9 Orlice, p\u0159es rekrea\u010dn\u00ed osadu Klopoty s p\u0159\u00edrodn\u00edm bludi\u0161t\u011bm\u2026<\/em>K vyl\u00ed\u010den\u00fdm materi\u00e1ln\u00edm po\u017eitk\u016fm p\u0159ipoj\u00edm je\u0161t\u011b v \u0161irok\u00e9m okol\u00ed vyhl\u00e1\u0161en\u00e9 dobroty z cukr\u00e1rny Na v\u00fdslun\u00ed.<\/em> Cukr\u00e1rna se pochopiteln\u011b t\u011b\u0161\u00ed trval\u00e9 p\u0159\u00edzni klient\u016f Rehabilita\u010dn\u00edho \u00fastavu. <\/em>Ze Stru\u010dn\u00e9ho n\u00e1stinu d\u011bjin m\u011bsta Brand\u00fdsa nad Orlic\u00ed<\/em> se o architektonicky zaj\u00edmav\u00e9m are\u00e1lu dov\u00edd\u00e1m, \u017ee \u201e\u2026V roce 1898 byla dokon\u010dena stavba l\u00e1ze\u0148sk\u00e9 budovy se 40 pokoji\u2026..l\u00e1zn\u011b \u0159\u00eddil \u017e\u00e1k zn\u00e1m\u00e9ho Kneipa\u2026.l\u00e9\u010debn\u00e9 \u00fasp\u011bchy sem p\u0159iv\u00e1d\u011bly pacienty i z Ruska, Bulharska, Chorvatska\u2026l\u00e9\u010dilo se koupelemi, mas\u00e1\u017e\u00ed, byla zavedena i elektrol\u00e9\u010dba\u2026maxima dos\u00e1hl po\u010det host\u00ed v letech 1907 \u2013 1913\u2026\u201c<\/em> P\u0159\u00edru\u010dka vydan\u00e1 v roce 1965 dobov\u011b zaml\u010duje jm\u00e9na n\u011bkter\u00fdch l\u00e1ze\u0148sk\u00fdch host\u016f a n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f zn\u00e1m\u00e9ho letoviska, pat\u0159il k nim Tom\u00e1\u0161 Garrigue Masaryk, Julius Zeyer, K.V. Rais, Alois Jir\u00e1sek . I tak je t\u0159eba ocenit p\u016fsoben\u00ed autora zmi\u0148ovan\u00e9 p\u0159\u00edru\u010dky, ne\u00fanavn\u00e9ho propag\u00e1tora historie m\u011bste\u010dka, brand\u00fdsk\u00e9ho u\u010ditele, kronik\u00e1\u0159e a fundovan\u00e9ho pr\u016fvodce m\u00edstn\u00ed Pam\u011btn\u00ed s\u00edn\u00ed<\/em> J.A.Komensk\u00e9ho – Vladim\u00edra Por\u0161e. V z\u00e1hlav\u00ed Stru\u010dn\u00e9ho n\u00e1stinu <\/em>\u010dteme: Vyd\u00e1no k 100. v\u00fdro\u010d\u00ed odhalen\u00ed pomn\u00edku J.A.Komensk\u00e9ho v Brand\u00fdse nad Orlic\u00ed.<\/em> T\u00edmto kon\u010d\u00edm s materialistick\u00fdmi a fyzioterapeutick\u00fdmi po\u017eitky, jich\u017e mi bylo d\u00e1no v \u201eBrandejse\u201c <\/em>tak\u00e9 zakusit, a obrac\u00edm pozornost k z\u00e1\u017eitk\u016fm a hodnot\u00e1m trvalej\u0161\u00edm.<\/p>\n

            Pomn\u00edk J. A. Komensk\u00e9ho<\/em> nemohou frekventanti cyklostezky v Klopotech, <\/em>okrajov\u00e9 \u2013 jak ps\u00e1no rekrea\u010dn\u00ed (i s koupali\u0161t\u011bm) \u2013 \u010d\u00e1sti m\u011bste\u010dka minout. U\u017e p\u0159es vzrostl\u00e9 stromov\u00ed z vlaku nezahl\u00e9dnu jeho pozlacen\u00fd reli\u00e9f jako kdysi. St\u00e1la jsem tam s p\u011btilet\u00fdm vnukem v z\u00e1blesc\u00edch oh\u0148ostroje o p\u016flnoci 28. srpna 1992, kdy si nejen Brand\u00fds p\u0159ipom\u00ednal 400. v\u00fdro\u010d\u00ed Komensk\u00e9ho narozen\u00ed.<\/em> Co p\u016flno\u010dn\u00edmu oh\u0148ostroji p\u0159edch\u00e1zelo, si o\u017eivuji z knihy Brand\u00fds jakoby \u2013 \u010cten\u00ed o Brand\u00fdse nad Orlic\u00ed, v <\/em> n\u00ed\u017e autor Jaroslav Huben\u00fd<\/em> krom\u011b jin\u00e9ho poznamen\u00e1v\u00e1: \u201e,Sna\u017eil jsem se z proudu \u010dasu vylovit hodnoty, kter\u00e9 by nem\u011bly upadnout do zapomn\u011bn\u00ed\u201c.<\/em> Poda\u0159ilo se excelentn\u011b!<\/strong><\/p>\n

            <\/strong>Na lev\u00e9m b\u0159ehu Tich\u00e9 Orlice, v m\u00edst\u011b, kde se m\u011bl J. A. Komensk\u00fd \u00fadajn\u011b skr\u00fdvat (?), byl mu v roce 1865 odhalen pomn\u00edk, prvn\u00ed na \u00fazem\u00ed \u010desk\u00fdch zem\u00ed. Po\u010d\u00e1te\u010dn\u00edm impulzem bylo vlastenecky povzbudiv\u00e9 odhalen\u00ed pam\u011btn\u00ed desky brand\u00fdsk\u00e9mu rod\u00e1ku Karlu star\u0161\u00edmu ze \u017derot\u00edna <\/em>v roce 1843. Sb\u00edrky vyhl\u00e1\u0161en\u00e9 na stavbu pomn\u00edku \u017derot\u00ednova chr\u00e1n\u011bnce Jana Amose Komensk\u00e9ho<\/em> se v roce 1851 iniciativn\u011b ujal Alois Vojt\u011bch \u0160embera.<\/em> Podrobn\u011bji z knihy Brand\u00fds jakoby: \u201eM\u011b\u0161\u0165an\u00e9 \u2026..pokra\u010dovali ve sb\u00edrce, kter\u00e1 se stala celon\u00e1rodn\u00ed. Na za\u010d\u00e1tku roku 1864 m\u011bli u\u017e sebr\u00e1no t\u00e9m\u011b\u0159 800 zlatek. Nakonec si stavitel pomn\u00edku za n\u011bj vy\u00fa\u010dtoval 1277 zlat\u00fdch a 95 krejcar\u016f. T\u00e9m\u011b\u0159 dvojn\u00e1sobn\u00fd v\u00fdnos ze sb\u00edrky byl pou\u017eit i na organizov\u00e1n\u00ed slavnosti jeho odhalen\u00ed\u2026. Bylo to tehdy snad nejslavn\u011bj\u0161\u00ed \u00fater\u00fd v d\u011bjin\u00e1ch m\u011bsta. Ned\u011ble by sice p\u0159ipadla na v\u00fdro\u010d\u00ed Komensk\u00e9ho svatby, ale nezamlouvala se \u00fa\u0159ad\u016fm\u2026Toho 5. z\u00e1\u0159\u00ed 1865 vl\u00e1ly \u00fadajn\u011b v Brand\u00fdse dva a\u017e t\u0159i prapory z ka\u017ed\u00e9ho domu a do brand\u00fdsk\u00fdch Klopot zam\u00ed\u0159ilo \u0161est tis\u00edc lid\u00ed. Mezi nimi nechyb\u011bli zp\u011bv\u00e1ci 15 p\u011bveck\u00fdch sbor\u016f v\u010detn\u011b dom\u00e1c\u00edho \u017derot\u00edna, ale tak\u00e9 \u201eotec n\u00e1roda\u201c Franti\u0161ek Palack\u00fd, zakladatel Sokola Miroslav Tyr\u0161,  v\u00e1\u017een\u00fd profesor Alois Vojt\u011bch \u0160embera, popul\u00e1rn\u00ed poslanec Karel Sladkovsk\u00fd a dal\u0161\u00ed tehdej\u0161\u00ed v\u016fdci n\u00e1roda. Dorazil i jeden z nejv\u011bt\u0161\u00edch \u010desk\u00fdch v\u011bdc\u016f 78let\u00fd Jan Evangelista Purkyn\u011b. U zcela nov\u00e9ho dvan\u00e1ctimetrov\u00e9ho jehlanu z tvrd\u00e9ho p\u00edskovce byl hlavn\u00edm \u0159e\u010dn\u00edkem Karel Sladkovsk\u00fd. Tedy mu\u017e obest\u0159en\u00fd aureolou dlouholet\u00e9ho politick\u00e9ho v\u011bzn\u011b, na za\u010d\u00e1tku pades\u00e1t\u00fdch let dokonce odsouzen\u00e9ho k trestu smrti. Znamenal tak\u00e9 \u0161pi\u010dku extraligy \u010desk\u00fdch \u0159e\u010dn\u00edk\u016f t\u00e9 doby \u2013 v\u017edy\u0165 \u0159e\u010dnil u\u017e p\u0159i odhalen\u00ed pam\u011btn\u00ed desky Karlu Havl\u00ed\u010dku v Borov\u00e9. Tam se mu to tehdy sice moc nepovedlo, \u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00ed u\u017e byl v Husinci p\u0159i v\u00fdro\u010d\u00ed narozen\u00ed Mistra Jana Husa. V Brand\u00fdse byl v\u0161ak Sladkovsk\u00fd v pln\u00e9 form\u011b a sv\u00e9 zku\u0161enosti prodal pozd\u011bji ve Dvo\u0159e Kr\u00e1lov\u00e9 b\u011bhem proslovu k p\u0159\u00edle\u017eitosti v\u00fdro\u010d\u00ed objevu Rukopisu kr\u00e1lov\u00e9dvorsk\u00e9ho \u010di v Praze p\u0159i pokl\u00e1d\u00e1n\u00ed z\u00e1kladn\u00edho kamene N\u00e1rodn\u00edho divadla. Jeho vlastenecky proc\u00edt\u011bn\u00e1 \u0159e\u010d opl\u00fdvaj\u00edc\u00ed dnes u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 nesnesiteln\u00fdm patosem trvala tehdy v Brand\u00fdse p\u0159es hodinu. \u201eNech\u0165 Angli\u010dan, nech\u0165 \u0160v\u00e9d, nech\u0165 Ma\u010far, Pol\u00e1k neb Holan\u010fan, nech\u0165 z dalek\u00e9 Asie n\u00e1rod\u016f syn po sv\u011btov\u00e9 on\u00e9 dr\u00e1ze stav\u00ed se v tomto m\u00edst\u011b\u201c, horlil \u0159e\u010dn\u00edk a jeho p\u0159\u00e1n\u00ed se stalo \u010dasem skute\u010dnost\u00ed. K pomn\u00edku od t\u00e9 doby dodnes m\u00ed\u0159\u00ed za jm\u00e9nem Komensk\u00fd lid\u00e9 z cel\u00e9ho sv\u011bta. Alespo\u0148 to potvrzuj\u00ed z\u00e1pisy v Pam\u011btn\u00ed s\u00edni Komensk\u00e9ho na radnici.\u201c<\/em> <\/strong>Pomn\u00edk Jana Amose Komensk\u00e9ho se stal v pojet\u00ed autora knihy Brand\u00fds jakoby \u201e<\/em> p\u0159\u00edsp\u011bvkem k d\u011bjin\u00e1m probouzen\u00ed n\u00e1roda\u201c. <\/em>Z \u0159ady dal\u0161\u00edch  uskute\u010dn\u011bn\u00fdch oslav p\u0159ipomenu rok 1871:  \u201eTa o \u0161est let pozd\u011bji po\u0159\u00e1dan\u00e1 U\u010ditelskou jednotou Bude\u010d je v\u00fdznamn\u00e1 hlavn\u011b t\u00edm, \u017ee p\u0159i n\u00ed byl poprv\u00e9 zav\u011b\u0161en na pomn\u00edk medailon s pozlacen\u00fdm reli\u00e9fem Komensk\u00e9ho. Pro u\u010ditele se stalo toto m\u00edsto po jist\u00fd \u010das \u201emekkou\u201c, skoro to vypadalo, \u017ee cesta do Brand\u00fdsa nahrad\u00ed vlastn\u00ed \u010detbu d\u011bl Komensk\u00e9ho\u201c.<\/em> Malinko kousavou pozn\u00e1mku na vrub stavu u\u010ditelsk\u00e9ho se pokus\u00edm neutralizovat p\u0159episem ozn\u00e1men\u00ed o p\u0159ipravovan\u00e9 slavnosti z dobov\u00e9ho pedagogick\u00e9ho periodika – zaj\u00edmav\u00e9 po\u010dten\u00ed!        <\/p>\n

                                       \u010c\u00edslo  31                     V Praze,  ve \u010dtvrtek  dne  3.  srpna                    Rok  1871.<\/p>\n

              Redakce v T\u00fdnsk\u00e9 ulici \u010d\u00eds. 17                                                        Administrace a expedice v Jind\u0159i\u0161sk\u00e9 ulici \u010d\u00eds.7<\/p>\n

                                                                     Posel z Bud\u010de.<\/strong><\/p>\n

                                                           T\u00fddenn\u00edk vychovatelsk\u00fd<\/strong><\/p>\n

                          pro n\u00e1rodn\u00ed u\u010ditelstvo v \u010cech\u00e1ch, na Morav\u011b, v Slezsku a na Slovensku.<\/strong><\/p>\n

                                                 Heslo: Slovo k v\u011bci, jazyk k srdci, ruce k d\u00edlu!<\/strong><\/p>\n

                                                       <\/strong>  Slavn\u00e9 odhalen\u00ed medaillonu na pomn\u00edku<\/p>\n

                                                                 J.   A.  K o m e n s k \u00e9 h o<\/strong><\/strong><\/p>\n

                                                      <\/strong>V Brand\u00fdse nad Orlic\u00ed, dne 15. srpna b. r.<\/p>\n

            A\u010dkoli po cel\u00e9 vlasti oslavuje se v pam\u00e1tn\u00fd leto\u0161n\u00ed rok jm\u00e9no nesmrteln\u00e9ho Komensk\u00e9ho, to\u017e p\u0159edce nejzvu\u010dn\u011bji p\u0159ipom\u00edn\u00e1 n\u00e1m v \u010cech\u00e1ch pam\u00e1tku jeho staroslavn\u00fd Brand\u00fds nad Orlic\u00ed, kde\u017e v tich\u00e9m domku pod lesnatou str\u00e1n\u00ed bydle, a zlobou nep\u0159\u00e1tel, chudobou i z\u00e1rmutkem jsa skl\u00ed\u010den, city srdce sv\u00e9ho vylil v milostn\u00e9 knize \u201eLabyrintu sv\u011bta\u201c.<\/em> Pomn\u00edk, jemu tu r.1865. postaven\u00fd, ozdoben bude nyn\u00ed jeho poprs\u00edm, jeho\u017e odhalen\u00ed d\u00edti se bude zp\u016fsobem d\u016fstojn\u00fdm.<\/p>\n

            I o\u010dek\u00e1v\u00e1me, \u017ee p\u0159\u00e1tel\u00e9 a ctitel\u00e9 Komensk\u00e9ho, odeb\u00edraj\u00edce se k sjezdu P\u0159erovsk\u00e9mu, v hojn\u00e9m po\u010dtu dostav\u00ed se k slavnosti t\u00e9. \u201eJist\u011b pak\u201c \u2013 <\/em>opakujeme slova komit\u00e9tu pro sjezd u\u010ditelsk\u00fd \u2013 \u201e<\/em>i slavn\u00e9 zp\u011bv\u00e1ck\u00e9 spolky<\/em> ochotn\u011b p\u0159isp\u011bj\u00ed k oslav\u011b tohoto veleducha a spolu s n\u00e1mi zap\u011bj\u00ed hlasn\u00e9 chvalozp\u011bvy jednomu z nejv\u011bt\u0161\u00edch syn\u016fv na\u0161eho n\u00e1roda!\u201c<\/p>\n

                                               P r o g r a m.<\/p>\n

    \n
  1.   Slavnost odb\u00fdvati se bude v Brand\u00fdse nad Orlic\u00ed dne 15. srpna b. r.<\/li>\n
  2.   Po st\u00e1tn\u00ed dr\u00e1ze pojede se od Prahy rann\u00edm osobn\u00edm vlakem. \u2013 V Brand\u00fdse ob\u011bd.<\/li>\n
  3.  \u00da\u010dastn\u00edci shrom\u00e1\u017ed\u00ed se na n\u00e1m\u011bst\u00ed p\u0159ed radnic\u00ed okolo t\u0159et\u00ed hodiny odpoledne, odkud\u017e <\/li>\n<\/ol>\n

     se p\u016fjde v slavnostn\u00edm pr\u016fvodu k pomn\u00edku.<\/p>\n

      \n
    1.  P\u0159ed pomn\u00edkem zap\u011bje zp\u011bv\u00e1ck\u00fd sbor slavnostn\u00ed kant\u00e1tu.<\/li>\n
    2. Uv\u00edtac\u00ed \u0159e\u010d p\u0159edsedy komit\u00e9tu brand\u00fdsk\u00e9ho. <\/li>\n
    3. Slavnostn\u00ed \u0159e\u010d a odhalen\u00ed desky.<\/li>\n
    4. Sbor z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fd.<\/li>\n
    5. Voln\u00e1 z\u00e1bava.<\/li>\n<\/ol>\n

      Pozn<\/em>. J\u00edzdn\u00e9 na v\u0161ech drah\u00e1ch je na polovici sn\u00ed\u017eeno pro ty, kte\u0159\u00ed se vyk\u00e1\u017e\u00ed legitima\u010dn\u00edmi l\u00edstky k sjezdu P\u0159erovsk\u00e9mu.<\/p>\n

                                                              Jednota u\u010ditelsk\u00e1 Bude\u010d v Praze v m\u011bs\u00edci srpnu 1871.<\/strong><\/p>\n

                  Pro \u00faplnost dod\u00e1m, \u017ee \u201e\u2026v roce 1920 se u pomn\u00edku se\u0161lo 1 200 u\u010ditel\u016f, o osm let pozd\u011bji k n\u011bmu putovala tis\u00edcovka u\u010ditel\u016f\u2026Za dal\u0161\u00edch sedm let m\u011blo pod n\u00edm sjezd 400 profesor\u016f obchodn\u00edch u\u010dili\u0161\u0165\u2026p\u0159i r\u016fzn\u00fdch dal\u0161\u00edch shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00edch u n\u011bj \u0159e\u010dnili vedle starost\u016f, historik\u016f, komeniolog\u016f, far\u00e1\u0159\u016f, poslanc\u016f a sen\u00e1tor\u016f tak\u00e9 t\u0159eba minist\u0159i\u2026z akc\u00ed jednostrann\u011b zam\u011b\u0159en\u00fdch na Komensk\u00e9ho vyvolaly nejv\u011bt\u0161\u00ed ohlas oslavy 400. v\u00fdro\u010d\u00ed jeho narozen\u00ed v roce 1992. Tedy v dob\u011b, kter\u00e1 byla poznamen\u00e1na erupc\u00ed svobody po sametov\u00e9 revoluci.\u201c<\/em><\/p>\n

                O posledn\u00ed uveden\u00e9 akci bych mohla vydat osobn\u00ed sv\u011bdectv\u00ed p\u0159\u00edm\u00e9 \u00fa\u010dastnice, vy\u0161perkovan\u00e9 takov\u00fdmi jm\u00e9ny, osobnostmi a inscena\u010dn\u00edmi po\u010diny jako Eva T\u00e1lsk\u00e1, Divadlo Husa na prov\u00e1zku, re\u017eis\u00e9r Josef Mor\u00e1vek \u010di Milan Nytra, pozd\u011bj\u0161\u00ed kl\u00e1vesista kapely Buty, na n\u00e1m\u011bst\u00ed inscenovan\u00e9 ve\u010dern\u00ed p\u0159edstaven\u00ed Labyrint sv\u011bta a lusthauz srdce s Petrem Oslzl\u00fdm v hlavn\u00ed roli Poutn\u00edka\u2026. V\u0161echny ty oslavy m\u011b  ale p\u0159iv\u00e1d\u011bj\u00ed sp\u00ed\u0161e k siln\u011b aktu\u00e1ln\u00ed pedagogick\u00e9 odbo\u010dce.<\/strong><\/p>\n

                    Ocitli jsme se \u201ev dob\u011b koronavirov\u00e9\u201c . V\u0161ichni bez v\u00fdjimky, i \u0161koly, \u017e\u00e1ci, studenti, u\u010ditel\u00e9. V \u00fatern\u00edm (\u010desk\u00fd jazyk) a \u010dtvrte\u010dn\u00edm (matematika) brzk\u00e9m odpoledni sleduji po\u0159ad \u0160kola doma,<\/em> pohotovou pomoc \u010cesk\u00e9 televize t\u011bm, kte\u0159\u00ed se \u2013 by\u0165 za neo\u010dek\u00e1van\u00fdch okolnost\u00ed \u2013 chystaj\u00ed k p\u0159ij\u00edmac\u00edm zkou\u0161k\u00e1m na st\u0159edn\u00ed \u0161koly. Prezentovan\u00e9 metodick\u00e9 postupy p\u0159i \u0159e\u0161en\u00ed slovn\u00edch \u00faloh by se mi t\u0159eba mohly hodit v dal\u0161\u00edm dobrovolnick\u00e9m dou\u010dov\u00e1n\u00ed, a\u017e\u2026  Budu z\u0159ejm\u011b za\u0159azena mezi staromilce odm\u00edtnut\u00edm postoje a formulace chatuj\u00edc\u00ed \u010de\u0161tin\u00e1\u0159ky, \u017ee \u201e\u2026 on n\u00e1m ten dopln\u011bk d\u011bl\u00e1 ve v\u011bt\u011b tak trochu bordel<\/em>\u201c. Co m\u011b v\u0161ak mimo\u0159\u00e1dn\u011b zaujalo, byla hodinov\u00e1 televizn\u00ed \u201e road movie nap\u0159\u00ed\u010d \u010desk\u00fdm \u0161kolstv\u00edm\u201c<\/em> p\u0159ipraven\u00e1 sympatick\u00fdm youtuberem KOVY <\/em>(Karlem Kov\u00e1\u0159em) \u2013 Kovy \u0159e\u0161\u00ed d\u011bjiny.<\/em> K probl\u00e9m\u016fm v\u00fduky d\u011bjepisu na na\u0161ich \u0161kol\u00e1ch dostali p\u0159\u00edle\u017eitost vyslovit se v\u0161ichni por\u016fznu zainteresovan\u00ed \u2013 od \u017e\u00e1k\u016f, student\u016f, vyu\u010duj\u00edc\u00edch, aktivist\u016f i akademick\u00fdch pracovn\u00edk\u016f po ministra \u0161kolstv\u00ed. Po\u0159ad jsem sledovala velice pozorn\u011b. Chyb\u011blo mi jedin\u00e9 \u2013 aktivita student\u016f, ZV\u00cdDAVOST! Z jejich \u0159ad to byl pouhopouh\u00fd proud n\u00e1\u0159k\u016f a st\u00ed\u017enost\u00ed: v\u0161echno \u0161patn\u011b, fakta a nic jen fakta, \u017e\u00e1dn\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh, nebav\u00ed n\u00e1s to\u2026.Cht\u011blo se mi zavolat: A co vy? Chce to ot\u00e1zky, p\u0159\u00e1tel\u00e9! Pt\u00e1te se sv\u00fdch u\u010ditel\u016f? Kladete jim ot\u00e1zky? Do omrzen\u00ed opakuji Nerudovo: Kdo nic nev\u00ed, mus\u00ed v\u0161emu v\u011b\u0159it! <\/em>A vyzn\u00e1v\u00e1m p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed Milana Kundery:  Skepse prom\u011b\u0148uje sv\u011bt v ot\u00e1zky. Proto je skepse nejplodn\u011bj\u0161\u00ed stav, kter\u00fd zn\u00e1m. <\/em>P\u0159ich\u00e1z\u00edte s vlastn\u00edmi n\u00e1zory a n\u00e1pady? Odvol\u00e1v\u00e1te se na poznatky z\u00edskan\u00e9 \u010detbou? Ov\u011b\u0159ujete si prezentovan\u00e1 fakta z v\u00edce zdroj\u016f? Co se v\u011brohodnosti fakt\u016f t\u00fd\u010de, nab\u00edz\u00edm dva kl\u00ed\u010de. Miroslav Holub (1923 \u2013 1998)<\/em>, l\u00e9ka\u0159, imunolog (jak aktu\u00e1ln\u00ed a mnohov\u00fdznamn\u00e9!), pro m\u011b p\u0159edev\u0161\u00edm b\u00e1sn\u00edk, ve sb\u00edrce aforistick\u00fdch text\u016f Ne patrn\u011b Ne (1989) <\/em>napsal, \u017ee \u201e… u projevu jsou d\u016fle\u017eit\u00e9 t\u0159i v\u011bci: kdo to \u0159\u00edk\u00e1, jak to \u0159\u00edk\u00e1 a co to \u0159\u00edk\u00e1 \u2013 z \u010deho\u017e na tom posledn\u00edm z\u00e1le\u017e\u00ed nejm\u00ed\u0148. My, pou\u010den\u00ed d\u011bjinami, v\u00edme, \u017ee nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed v\u016fbec je, kdy to \u0159\u00edk\u00e1\u201c.<\/em>  Na filosofick\u00e9m \u00fastavu v Litomy\u0161li u\u010dil historii v dob\u011b n\u00e1rodn\u00edho obrozen\u00ed P.German President (<\/em>zem\u0159el ve V\u00eddni v roce 1865). Sv\u00e9 studenty vedl ke kritick\u00e9mu my\u0161len\u00ed, <\/em>u\u010dil je posuzovat v\u011brohodnost sv\u011bdka podle toho, jestli pravdu \u0159\u00edci mohl (byl u zdroje), cht\u011bl (mor\u00e1ln\u00ed kvality, osobn\u00ed z\u00e1jmy), sm\u011bl (vliv doby, situace, v n\u00ed\u017e sv\u011bdek vystupuje). M\u016f\u017ee dnes tato kriteria n\u011bkdo zpochybnit?<\/p>\n

                  <\/em>Najednou jsem zase vid\u011bla t\u0159\u00eddy a posluch\u00e1rny \u010desk\u00fdch \u0161kol a univerzit, ty semin\u00e1\u0159e a p\u0159edn\u00e1\u0161ky, kdy nejrychleji jako prvn\u00ed jsou obsazeny v\u017edy posledn\u00ed, nejzadn\u011bj\u0161\u00ed \u0159ady a lavice\u2026jev tak typicky \u010desk\u00fd, \u017ee na n\u011bj \u010dasto s podiven\u00edm z\u00edraj\u00ed sami zahrani\u010dn\u00ed \u00fa\u010dastn\u00edci.  P\u0159\u00edli\u0161 jsem v takov\u00fdch p\u0159\u00edpadech neusp\u011bla v\u00fdzvou: \u201eZapome\u0148te na dobr\u00e9 vychov\u00e1n\u00ed, sk\u00e1kejte mi do \u0159e\u010di, kdy\u017e budete m\u00edt pocit, \u017ee jste o tom \u010detli, sly\u0161eli n\u011bco jin\u00e9ho, kdy\u017e budete jin\u00e9ho n\u00e1zoru, m\u016f\u017eeme se i poh\u00e1dat, konflikty jsou z\u00e1rodky r\u016fstu\u2026\u201c  <\/em>.  <\/em>N\u011bjakou \u201eprokecanou\u201c vyu\u010dovac\u00ed hodinu nebo \u010d\u00e1st semin\u00e1\u0159e \u010di p\u0159edn\u00e1\u0161ky jsem zp\u011btn\u011b nikdy nepova\u017eovala za <\/em>zmarn\u011bnou. Naopak. Obvykle jsem situaci \u0159e\u0161ila t\u00edm, \u017ee jsem popo\u0161la a\u017e k  <\/strong>obsazen\u00fdm \u0159ad\u00e1m, lavic\u00edm. Jsem zast\u00e1nkyn\u00ed vyu\u010dovac\u00edch metod heuristick\u00fdch, dialogick\u00fdch, sokratovsk\u00fdch, kdy z\u00e1kladem v\u00fduky je diskuse, p\u0159edpokladem pak p\u0159ipraven\u00fd vyu\u010duj\u00edc\u00ed s \u0161irok\u00fdm rozhledem, jak ve sv\u00e9m oboru , tak v\u0161eobecn\u011b.<\/p>\n

                 Popis ud\u00e1lost\u00ed kolem po\u010d\u00e1tk\u016f pomn\u00edku J. A. Komensk\u00e9ho \u2013 to je koktejl, hust\u00e1 s\u00ed\u0165, p\u0159edivo fakt\u016f povahy historick\u00e9, liter\u00e1rn\u011b- historick\u00e9, lingvistick\u00e9, sociologick\u00e9, geografick\u00e9, politologick\u00e9\u2026Je to nab\u00eddka mo\u017enost\u00ed a v\u00fdchodisek pro vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed projekty s vyu\u017eit\u00edm \u017e\u00e1douc\u00edch mezioborov\u00fdch a mezip\u0159edm\u011btov\u00fdch vztah\u016f a region\u00e1ln\u00edch prvk\u016f. R\u00e1da bych jako p\u0159\u00edklad uvedla osobnost inici\u00e1tora finan\u010dn\u00ed sb\u00edrky \u2013 v\u00e1\u017een\u00e9ho profesora Aloise Vojt\u011bcha \u0160embery \u2013 <\/em>vazby na Olomouc v ru\u0161n\u00e9 dob\u011b kolem revolu\u010dn\u00edho roku 1848 a m\u00e1lo zn\u00e1m\u00e9 kontakty jeho dcery Zdenky s T.G.M. Z\u016fstanu v\u0161ak v Brand\u00fdse po\u010d\u00e1tku 17. stolet\u00ed, na panstv\u00ed Karla star\u0161\u00edho ze \u017derot\u00edna.<\/em> Tento v letech 1608 \u2013 1615 prvn\u00ed mu\u017e Moravy, zemsk\u00fd hejtman, vlastn\u011b m\u00edstokr\u00e1l se narodil shodn\u011b s Shakespearem v roce 1564. Dopisoval si latinsky, n\u011bmecky, francouzsky, italsky a kr\u00e1snou humanistickou \u010de\u0161tinou s v\u00fdznamn\u00fdmi teology,politiky a u\u010denci tehdej\u0161\u00ed Evropy, studoval nap\u0159. v \u017denev\u011b a Basileji. B\u00fdv\u00e1 mu vy\u010d\u00edt\u00e1no, \u017ee se po pra\u017esk\u00e9 defenestraci v roce 1618 odm\u00edtl p\u0159ipojit k povst\u00e1n\u00ed \u010desk\u00fdch stav\u016f. Slo\u017eitou historickou situaci shr\u0148me konstatov\u00e1n\u00edm, \u017ee se po bitv\u011b na B\u00edl\u00e9 ho\u0159e nep\u0159idal na stranu v\u00edt\u011bz\u016f, ale pom\u00e1hal pora\u017een\u00fdm, p\u0159edev\u0161\u00edm Jednot\u011b bratrsk\u00e9.<\/em> Byl to Karel star\u0161\u00ed ze \u017derot\u00edna, <\/em>kdo p\u0159ipravoval cestu Jana Amose Komensk\u00e9ho <\/em>do emigrace. Zem\u0159el roku 1636 v P\u0159erov\u011b, pochov\u00e1n je v \u017eerot\u00ednsk\u00e9 hrobce v Brand\u00fdse. Gollo Mann, v\u00fdznamn\u00fd n\u011bmeck\u00fd historik zab\u00fdvaj\u00edc\u00ed se d\u011bjinami 17. stolet\u00ed, napsal: \u201e\u017derot\u00edn byl \u201epolitik\u201c, mu\u017e kompromisu, a\u010dkoliv, nebo l\u00e9pe \u0159e\u010deno proto\u017ee byl zbo\u017en\u00fd. Byla to zbo\u017enost, kter\u00e1 nem\u011bla nic spole\u010dn\u00e9ho s tup\u011b hrd\u00fdm fanatismem extr\u00e9mist\u016f\u2026nebyl tvrd\u00fd egoista jako mnoz\u00ed jin\u00ed, usiloval o dohodu a jedn\u00e1n\u00ed, psal mnoho dopis\u016f a hledal p\u0159\u00e1tele. Ale nal\u00e9zal jen m\u00e1lo porozum\u011bn\u00ed\u201c.<\/em><\/p>\n

                      Jan Amos Komensk\u00fd <\/em>p\u0159ich\u00e1z\u00ed do Brand\u00fdsa nad Orlic\u00ed v roce 1622. Jako vdovec se zde podruh\u00e9 \u017een\u00ed. Dochovala se velmi obs\u00e1hl\u00e1 svatebn\u00ed smlouva, podepsan\u00e1 v\u00fdznamn\u00fdmi sv\u011bdky v dom\u011b radn\u00edho. Pobyt J. A. Komensk\u00e9ho na panstv\u00ed Karla star\u0161\u00edho ze \u017derot\u00edna byl tedy zcela leg\u00e1ln\u00ed, \u00fadajn\u00e9 skr\u00fdv\u00e1n\u00ed pat\u0159\u00ed ke koloritu historie. Je pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee Komensk\u00fd za sv\u00e9ho pobytu  byl i u\u010ditelem v m\u00edstn\u00ed bratrsk\u00e9 \u0161kole. Brand\u00fds opustil v roce 1625 a po kr\u00e1tk\u00e9m pobytu v Podkrkono\u0161\u00ed donucen vyd\u00e1n\u00edm Obnoven\u00e9ho z\u0159\u00edzen\u00ed zemsk\u00e9ho<\/em> roku 1627 nav\u017edy opou\u0161t\u00ed svou vlast.<\/p>\n

                   Ti zv\u011bdav\u011bj\u0161\u00ed a zv\u00eddav\u011bj\u0161\u00ed naleznou \u0159adu  dokument\u016f v Pam\u011btn\u00ed s\u00edni Jana Amose Komensk\u00e9ho<\/em> v prostor\u00e1ch brand\u00fdsk\u00e9 radnice. Otev\u0159ena byla ji\u017e v roce 1957, u p\u0159\u00edle\u017eitosti 400.v\u00fdro\u010d\u00ed Komensk\u00e9ho narozen\u00ed v roce 1992 byla expozice inovov\u00e1na. Mezi hosty podepsan\u00fdmi v n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00ed knize najdeme i jm\u00e9na Komensk\u00e9ho potomk\u016f.<\/p>\n

                V Brand\u00fdse za\u010dal Komensk\u00fd ps\u00e1t jedno ze sv\u00fdch nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edch d\u011bl \u2013 Labyrint sv\u011bta a r\u00e1j srdce (<\/em>p\u016fvodn\u011b Labyrint sv\u011bta a lusthauz srdce, tj. sv\u011btl\u00e9 vymalov\u00e1n\u00ed, kterak v tom sv\u011bt\u011b a v\u011bcech jeho v\u0161echn\u011bch nic nen\u00ed ne\u017e maten\u00ed a mot\u00e1n\u00ed, kolot\u00e1n\u00ed a lopotov\u00e1n\u00ed, m\u00e1men\u00ed a \u0161alba, b\u00edda a tesknost, a naposledy omrzen\u00ed v\u0161eho a zouf\u00e1n\u00ed\u2026)<\/em> Kniha v\u011bnovan\u00e1 Karlu star\u0161\u00edmu ze \u017derot\u00edna vy\u0161la po n\u011bkolika dopracov\u00e1n\u00edch poprv\u00e9 v roce 1631. Tu p\u0159em\u00edru smutku a \u017eivotn\u00ed rezignace vyv\u00e1\u017e\u00edm n\u00e1vratem na cyklostezku, kde p\u0159\u00edmo proti pomn\u00edku \u010dlenov\u00e9 ob\u010dansk\u00e9ho sdru\u017een\u00ed Brand\u00fds ve sv\u011bt\u011b<\/em> Komensk\u00e9ho knihu zhmotnili \u2013 z habrov\u00fdch km\u00ednk\u016f zbudovali p\u0159\u00edrodn\u00ed labyrint. Jsem hrdou dr\u017eitelkou certifik\u00e1tu s inspirativn\u00edm po\u0159adov\u00fdm \u010d\u00edslem 1415 a s pr\u00e1vem naz\u00fdvat bludi\u0161t\u011b prov\u017edy \u201ena\u0161\u00edm labyrintem\u201c. <\/em>Neholedbejte se, \u017ee tam nezabloud\u00edte (zachr\u00e1nce je na doslech)! Zkusila jsem to v\u00edcekr\u00e1t. Dnes u\u017e v\u00edm, jak na to, m\u00e1m tak\u0159\u00edkaj\u00edc po ruce pomyslnou Ariadninu nit, ale neprozrad\u00edm! S d\u011btmi si bloud\u011bn\u00ed labyrintem opravdu u\u017eijete! Zkuste jim p\u0159i v\u00fdletu tak nen\u00e1siln\u011b a nen\u00e1padn\u011b n\u011bkolikr\u00e1t zopakovat Komensk\u00e9ho jm\u00e9no, aby p\u0159ece jen\u2026<\/strong><\/p>\n

               Vlastn\u00edm v\u00fdtvarn\u011b skvostn\u011b vyveden\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed Komensk\u00e9ho Labyrintu sv\u011bta a r\u00e1je srdce.<\/em> Nem\u00e1m v \u00famyslu prob\u00edrat se str\u00e1nkami knihy, i kdy\u017e v n\u00ed vid\u00edm hodn\u011b zatr\u017een\u00fdch \u0159\u00e1dk\u016f. Citovat chci z p\u0159edmluvy a p\u0159ipomenout tak osobnost \u201ena\u0161eho Nicolase Wintona\u201c. Byl j\u00edm \u2013 nev\u00edm pro\u010d \u2013 zapom\u00ednan\u00fd P\u0159emysl Pitter (1895 Praha \u2013 1976 Curych).<\/em> Z\u016fst\u00e1v\u00e1 utajen\u00fd i student\u016fm pedagogick\u00fdch fakult. Na P\u0159emysla Pittra <\/em>vzpom\u00ednala s vd\u011b\u010dnost\u00ed Olga Havlov\u00e1, na to, \u010d\u00edm pro ni byl Mil\u00ed\u010d\u016fv d\u016fm <\/em>, kter\u00fd P\u0159emysl Pitter na \u017di\u017ekov\u011b vybudoval. Spisovatel Pavel Kosat\u00edk <\/em>zaznamenal v knize S\u00e1m proti zlu<\/em> (Paseka, 2009) jak \u017eivot jist\u011b nejednoduch\u00e9 osobnosti, tak p\u0159edev\u0161\u00edm okolnosti a v\u00fdznam Pittrovy pov\u00e1le\u010dn\u00e9 aktivity uv\u00e1d\u011bn\u00e9 pod heslem Akce z\u00e1mky. <\/em>Ve v\u011bt\u0161inou konfiskovan\u00fdch z\u00e1mc\u00edch kolem Prahy hned v prvn\u00edch pov\u00e1le\u010dn\u00fdch m\u011bs\u00edc\u00edch shroma\u017e\u010foval P\u0159emysl Pitter <\/em>v\u00e1le\u010dn\u00e9 sirotky, \u017eidovsk\u00e9 d\u011bti z koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f spolu s d\u011btmi r\u016fzn\u00fdch n\u00e1rodnost\u00ed, n\u011bmeck\u00e9 sirotky nevyj\u00edmaje. <\/em>Reprint titulu z roku 1663 m\u00e1 b\u00fdt poctou P\u0159emyslu Pittrovi,<\/em> jako d\u016fstojn\u00e9mu n\u00e1sledn\u00edku U\u010ditele n\u00e1rod\u016f.<\/p>\n

                Z objemn\u00e9ho svazku nadepsan\u00e9ho Didaktika a Informatorium, <\/em>cenn\u00e9ho antikv\u00e1rn\u00edho \u00falovku vydan\u00e9ho v Brn\u011b v roce 1913 jako svazek IV. Ve\u0161ker\u00fdch Spis\u016f Jana Amosa Komensk\u00e9ho,<\/em> ocituji jen tituln\u00ed str\u00e1nku: Didaktika, tj. um\u011bn\u00ed um\u011bl\u00e9ho vyu\u010dov\u00e1n\u00ed. Kterak by toti\u017e \u010dlov\u011bk, d\u0159\u00edv ne\u017e na t\u011ble vzroste a stav sv\u016fj za\u010dne, v\u0161emu tomu, co\u017e ku pot\u0159eb\u011b a ozdob\u00e1m p\u0159\u00edtomn\u00e9ho i budouc\u00edho \u017eivota p\u0159in\u00e1le\u017e\u00ed, \u0161\u0165astn\u011b, snadn\u011b, pln\u011b vyu\u010den a tak pot\u011b\u0161en\u011b k \u017eivotu oboj\u00edmu nastrojen b\u00fdti mohl. Co\u017e se v\u0161e mocn\u011b, z\u00e1klady z sam\u00e9ho p\u0159irozen\u00ed vzat\u00fdmi prokazuje, ustavi\u010dn\u011b p\u0159\u00edklady jin\u00fdch \u0159emesln\u00fdch um\u011bn\u00ed vysv\u011btluje, dokonale na l\u00e9ta, m\u011bs\u00edce, dny a hodiny rozm\u011b\u0159uje, a ke v\u0161emu tomu, aby k c\u00edli p\u0159ivedeno bylo, i probuzen\u00ed \u010din\u00ed a rada d\u00e1v\u00e1.<\/em> Mohla bych p\u0159ipojit citace tak\u00e9 v latin\u011b,v n\u011bm\u010din\u011b (\u017eili jsme je\u0161t\u011b v Rakousku-Uhersku). Ale co my s t\u00edm? Po\u010detli si pedagogov\u00e9 v roce 1913?<\/strong><\/p>\n

                  Zb\u00fdvaj\u00ed dv\u011b \u00fatl\u00e9 bro\u017eury. Jedna pod\u00e1v\u00e1 sv\u011bdectv\u00ed o projektu VIVAT COMENIUS realizovan\u00e9m pod z\u00e1\u0161titou UNESCO. Inici\u00e1torem byl v roce 1987 Alfr\u00e9d Strej\u010dek<\/em>, kter\u00fd po\u017e\u00e1dal o spolupr\u00e1ci koncertn\u00edho kytaristu \u0160t\u011bp\u00e1na Raka<\/em>. Ten p\u016fvodn\u00ed kompozici zhudebnil do formy koncertu pro kytaru, housle, violoncello, lidsk\u00fd hlas a orffovsk\u00fd instrument\u00e1\u0159. Humanistick\u00e9 my\u0161lenky Komensk\u00e9ho Obecn\u00e9 porady o n\u00e1prav\u011b v\u011bc\u00ed lidsk\u00fdch <\/em>nejprve v p\u016fvodn\u00ed latinsk\u00e9, v dal\u0161\u00edch letech pak tak\u00e9 v \u010desk\u00e9, anglick\u00e9, n\u011bmeck\u00e9, \u0161pan\u011blsk\u00e9 a dal\u0161\u00edch jazykov\u00fdch verz\u00edch zazn\u011bly v des\u00edtk\u00e1ch zem\u00ed \u010dty\u0159 kontinent\u016f. M\u011bla jsem to \u0161t\u011bst\u00ed po\u0159ad VIVAT COMENIUS vyslechnout na jedn\u00e9 ze \u0160r\u00e1mkov\u00fdch Sobotek<\/em>. Alfr\u00e9d Strej\u010dek<\/em> pat\u0159il pravideln\u00fdm \u00fa\u010dastn\u00edk\u016fm liter\u00e1rn\u00edho festivalu, z n\u011bho\u017e si v mysli h\u00fd\u010dk\u00e1m vzpom\u00ednky na setk\u00e1v\u00e1n\u00ed s literaturou a lidmi kolem n\u00ed. Z  text\u016f Jana Amose Komensk\u00e9ho<\/em> tam v p\u0159ednesu Alfr\u00e9da Strej\u010dka<\/em> a za kytarov\u00e9ho doprovodu \u0160t\u011bp\u00e1na Raka<\/em> zazn\u011bla i tato slova: Sv\u011btla Evropy, mu\u017eov\u00e9 u\u010den\u00ed, zbo\u017en\u00ed a vzne\u0161en\u00ed, bu\u010fte zdr\u00e1vi! M\u00e1me se radit o n\u00e1prav\u011b v\u011bc\u00ed lidsk\u00fdch\u2026Tmu nezapuzuje tma, jedna domn\u011bnka neustoup\u00ed domn\u011bnce druh\u00e9, sp\u00ed\u0161e tak nab\u00fdvaj\u00ed v\u011bt\u0161\u00ed s\u00edly a upev\u0148uj\u00ed se ve vz\u00e1jemn\u00e9m odporu\u2026.J\u00e1 tedy, kter\u00fd nehodl\u00e1m vyz\u00fdvat lidi k boji, n\u00fdbr\u017e k \u00favaze a n\u00e1zorov\u00e9mu sbl\u00ed\u017een\u00ed (aby v p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee je vzne\u0161en\u011bj\u0161\u00ed sbli\u017eovat ne\u017e rozptylovat, za\u010dali nejednotn\u00e9 mysli v\u0161ude sjednocovat\u2026.<\/em><\/p>\n

                       \u017de byl Jan Amos Komensk\u00fd filosofem, dokl\u00e1daj\u00ed tak\u00e9 jeho K\u0159iky Eli\u00e1\u0161ovy (Clamores Eliae),<\/em> jejich\u017e obsah vznikal v posledn\u00edch p\u011bti letech autorova \u017eivota. Podle \u00favodn\u00ed pozn\u00e1mky k se\u0161itkov\u00e9mu v\u00fdboru dan\u00e9ho d\u00edla se jedn\u00e1 o pouh\u00fd pracovn\u00ed text, z jeho\u017e z\u00e1v\u011bru ocituji v\u00fdzvu neuv\u011b\u0159iteln\u011b aktu\u00e1ln\u00ed: Zanechte, politici, klamav\u00e9 machiavellistick\u00e9 vychytralosti (kterou v\u00e1m p\u0159edkl\u00e1d\u00e1 satan pod ok\u00e1zal\u00fdm jm\u00e9nem \u201est\u00e1tn\u00ed z\u00e1jem\u201c), tj. usilov\u00e1n\u00ed v\u0161emi dovolen\u00fdmi i nedovolen\u00fdmi prost\u0159edky obr\u00e1tit v\u0161e k vlastn\u00edmu prosp\u011bchu\u2026<\/em><\/p>\n

                   Nakonec dv\u011b pozn\u00e1mky.  \u00davodn\u00ed slovo k projektu VIVAT COMENIUS za\u010d\u00edn\u00e1 Alfred Strej\u010dek <\/em>sd\u011blen\u00edm: \u201eNespln\u011bn\u00e9 posledn\u00ed p\u0159\u00e1n\u00ed J. A. Komensk\u00e9ho, mo\u017en\u00e9 p\u0159\u00edbuzenstv\u00ed s Komensk\u00e9ho p\u0159\u00edtelem Kristianem Nigrinem, kdy\u017e jsem se do rodiny t\u00e9ho\u017e jm\u00e9na p\u0159ed deseti lety p\u0159i\u017eenil, \u010dast\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bvy Uhersk\u00e9ho Brodu a zv\u011bdavost \u2013 to jsou asi hlavn\u00ed body inspirace projektu VIVAT COMENIUS\u201c.<\/em> Alfredu Strej\u010dkovi bylo to z\u00edskan\u00e9 p\u0159\u00edbuzenstv\u00ed pozd\u011bji \u00fa\u0159edn\u011b potvrzeno. J\u00e1 si s my\u0161lenkou, \u017ee v letech, kdy Komensk\u00fd pob\u00fdval \u201ev Brandejse\u201c , se s n\u00edm mohl n\u011bkter\u00fd z m\u00fdch p\u0159edk\u016f potk\u00e1vat, m\u016f\u017eu jen pohr\u00e1vat. Ale co kdyby p\u0159ece\u2026<\/p>\n

         Dodatek:<\/p>\n

         Text vznikl na z\u00e1klad\u011b materi\u00e1l\u016f shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00fdch p\u016fvodn\u011b pro p\u0159\u00e1tele ze spole\u010denstv\u00ed \u017div\u00e1 pam\u011b\u0165 (www.zivapamet.cz<\/a>). Pl\u00e1novan\u00fd     \u201eliter\u00e1rn\u00ed \u010dtvrtek\u201c se ze zn\u00e1m\u00fdch d\u016fvod\u016f nekonal.<\/p>\n

      KOMENSK\u00dd, J. A.   Labyrint sv\u011bta a r\u00e1j srdce.<\/em>  Praha: WALD Press, 2005. ISBN 80-903232-3-5.<\/p>\n

      KOMENSK\u00dd, J. A.  Didaktika a Informatorium.  <\/em>Brno: N\u00e1kladem \u00dast\u0159edn\u00edho spolku Jednot u\u010ditelsk\u00fdch na Morav\u011b, 1913.<\/p>\n

      LAKOSILOV\u00c1, J. (ed.)  Duchem, ne me\u010dem.<\/em> Praha: nakladatelstv\u00ed lidov\u00e9 noviny, 2003. ISBN 80-7106-649-4.<\/p>\n

      KOMENSK\u00dd, J. A.  Clamores Eliae \u2013 K\u0159iky Eli\u00e1\u0161ovy. <\/em>Praha: PRIMUS, 1992. ISBN 80-901091-6-0.<\/p>\n

      POR\u0160, V.   Stru\u010dn\u00fd n\u00e1stin d\u011bjin m\u011bsta Brand\u00fdsa nad Orlic\u00ed. <\/em> Vydal MNV v Brand\u00fdse nad Orlic\u00ed, 1965.<\/p>\n

      HUBEN\u00dd, J.  Brand\u00fds jakoby. \u010cten\u00ed o Brand\u00fdse nad Orlic\u00ed.  <\/strong><\/em>\u00dast\u00ed nad Orlic\u00ed: OFTIS, 2014. ISBN 978-80-7405-347-4.<\/p>\n

      RAK, \u0160., STREJ\u010cEK, A., HUSKOV\u00c1, M. (ed.)   Vivat Comenius (Obecn\u00e1 porad o n\u00e1prav\u011b v\u011bc\u00ed lidsk\u00fdch). <\/em> Uhersk\u00fd Brod: Muzeum J. A. Komensk\u00e9ho v Uhersk\u00e9m Brod\u011b, 1990.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

               Ve st\u00ednu koronaviru \u2013 v\u0161echno je jinak! \u0160koly zav\u0159en\u00e9, \u017eactvo a studentstvo doma, TV pohotov\u011b, z\u00e1slu\u017en\u011b a chv\u00e1lyhodn\u011b vstupuje do na\u0161ich domov\u016f, podobn\u011b je tomu se vzd\u011bl\u00e1vac\u00edmi aktivitami \u0161ir\u0161\u00edho dosahu. Jen jich vyu\u017e\u00edt! Pra\u017esk\u00e9 N\u00e1rodn\u00ed pedagogick\u00e9 muzeum a knihovna J. A. Komensk\u00e9ho na po\u010dest Dne u\u010ditel\u016f zp\u0159\u00edstup\u0148uje on-line v\u00fdstavu Na\u0161e slabik\u00e1\u0159e. […]<\/p>\n","protected":false},"author":3483,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[],"class_list":["post-863","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezarazene"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/863","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3483"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=863"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/863\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":864,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/863\/revisions\/864"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=863"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=863"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=863"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}