{"id":853,"date":"2019-09-24T16:46:59","date_gmt":"2019-09-24T14:46:59","guid":{"rendered":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/?p=853"},"modified":"2019-09-24T16:46:59","modified_gmt":"2019-09-24T14:46:59","slug":"stali-u-zacatku","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/2019\/09\/24\/stali-u-zacatku\/","title":{"rendered":"St\u00e1l(i) u za\u010d\u00e1tk\u016f"},"content":{"rendered":"

         Z ofici\u00e1ln\u00edch str\u00e1nek se dozv\u00edte, \u017ee m\u011bsto Pob\u011b\u017eovice<\/em> le\u017e\u00ed na \u00fapat\u00ed \u010cesk\u00e9ho lesa 15 km severoz\u00e1padn\u011b od Doma\u017elic ,<\/em> v sou\u010dasnosti m\u00e1 1 566 obyvatel. M\u00edsto bylo os\u00eddleno od prav\u011bku, dolo\u017een\u011b nep\u0159etr\u017eit\u011b nejm\u00e9n\u011b od 11.stolet\u00ed n\u00e1vr\u0161\u00ed nad potokem s poetick\u00fdm n\u00e1zvem Pivo\u0148ka.<\/em> J\u00e1 jsem se o Pob\u011b\u017eovic\u00edch<\/em> poprv\u00e9 dozv\u011bd\u011bla \u010dirou n\u00e1hodou, a to z rozhlasov\u00e9 relace Petera Duhana<\/em> (1946 \u2013 2018), v t\u00e9 dob\u011b spolupracovn\u00edka \u010cRo6 \u2013 R\u00e1dio Svobodn\u00e1 Evropa. Slu\u0161\u00ed se p\u0159ipomenout, \u017ee Peter Duhan<\/em>, Wikipedi\u00ed uv\u00e1d\u011bn\u00fd jako \u010desk\u00fd novin\u00e1\u0159, byl kr\u00e1tce \u00fast\u0159edn\u00edm \u0159editelem \u010ceskoslovensk\u00e9ho rozhlasu (1991 \u2013 1992) a v letech 2010 \u2013 2015 \u0159editelem \u010cesk\u00e9ho rozhlasu. M\u011bl charakteristickou barvu hlasu a dikci \u2013 a byl vst\u0159\u00edcn\u00fd k poslucha\u010d\u016fm. Alespo\u0148 m\u011b neodm\u00edtl, kdy\u017e jsem ho telefonicky po\u017e\u00e1dala o dal\u0161\u00ed informace k zaslechnut\u00e9mu po\u0159adu o hrab\u011bti Richardu N. Coudenhove- Kalergi. <\/em>Tento majitel panstv\u00ed Pob\u011b\u017eovice <\/em>se narodil v roce 1894 v Tokiu a zem\u0159el ti\u0161e a opu\u0161t\u011bn\u011b<\/em> v \u010dervenci 1972 v Rakousku, pochov\u00e1n je bl\u00edzko \u0161v\u00fdcarsk\u00e9ho Bernu. Peter Duhan reagoval na m\u016fj z\u00e1jem dokonce nab\u00eddkou uspo\u0159\u00e1dat pro na\u0161i fakultu besedu o Richardovi N. Coudenhove-Kalergi, <\/em>pozapomenut\u00e9m autorovi my\u0161lenky o Pan-EVROP\u011a.<\/p>\n

          <\/em>I kdy\u017e se uva\u017eovan\u00e1 akce pozd\u011bji \u2013 u\u017e nev\u00edm pro\u010d – neuskute\u010dnila, chov\u00e1m jako vz\u00e1cnou pam\u00e1tku kn\u00ed\u017eku- Richard N. Coudehnhove-Kalergi: PAN-EVROPA –<\/em> kterou jsem od Petera Duhana<\/em> dostala. Vy\u0161la poprv\u00e9 ve V\u00eddni v roce 1923,<\/em> prvn\u00ed \u010desk\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed pak v edici Aventinum v Praze v roce 1926.<\/em> P\u0159edmluva k \u201em\u00e9mu\u201c op\u011btovn\u00e9mu pra\u017esk\u00e9mu vyd\u00e1n\u00ed z roku 1993 <\/em>za\u010d\u00edn\u00e1 konstatov\u00e1n\u00edm: Richard hrab\u011b Coudenhove-Kalergi byl jedn\u00edm z nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch politick\u00fdch myslitel\u016f 20.stolet\u00ed, jen\u017e cel\u00fd sv\u016fj \u017eivot zasv\u011btil ideji Pan-Evropy, my\u0161lence vytvo\u0159en\u00ed sjednocen\u00e9 Evropy, v n\u00ed\u017e spat\u0159oval jedinou mo\u017enost, jak tento kontinent politicky a hospod\u00e1\u0159sky zachr\u00e1nit a otev\u0159\u00edt mu mo\u017enost klidn\u00e9ho rozvoje ve v\u0161ech oblastech. <\/em>V p\u0159edmluv\u011b k prvn\u00edmu vyd\u00e1n\u00ed z roku 1923 po zku\u0161enostech z krvav\u00e9 prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky s\u00e1m autor \u2013 hrab\u011b Coudenhove-Kalergi – <\/em>krom\u011b jin\u00e9ho napsal: Posl\u00e1n\u00edm t\u00e9to knihy je probudit velk\u00e9 politick\u00e9 hnut\u00ed, d\u0159\u00edmaj\u00edc\u00ed ve v\u0161ech n\u00e1rodech Evropy. Mnoho lid\u00ed snilo o jednotn\u00e9 Evrop\u011b, ale je jen m\u00e1lo t\u011bch, kdo jsou odhodl\u00e1ni ji vytvo\u0159it\u2026.Dosud je Evropa kvalitativn\u011b nejplodn\u011bj\u0161\u00edm lidsk\u00fdm rezervo\u00e1rem sv\u011bta. Vzm\u00e1haj\u00edc\u00ed se Ameri\u010dan\u00e9 jsou Evropan\u00e9, p\u0159esazen\u00ed do jin\u00e9ho politick\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed\u2026<\/em><\/p>\n

                V jednotliv\u00fdch kapitol\u00e1ch celkem \u00fatl\u00e9 kn\u00ed\u017eky PAN-EVROPA <\/em>se autor v\u011bnoval z geografick\u00e9ho hlediska problematice vztah\u016f Evropa a sv\u011bt,<\/em> Evropa a Anglie<\/em>, Evropa a Rusko, Evropa a Amerika.<\/em> Z politick\u00e9ho pohledu pak reflektoval Evropu a Spole\u010dnost n\u00e1rod\u016f, Evropsk\u00e9 v\u00e1le\u010dn\u00e9 nebezpe\u010d\u00ed, Evropu po sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce, N\u011bmecko a Francie, N\u00e1rodnostn\u00ed ot\u00e1zku. <\/em>Z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e1 kapitola nese n\u00e1zev Cesty k Pan-EVROP\u011a.<\/em> V\u00e1haj\u00edc\u00ed \u010d\u00edst d\u00e1l nab\u00e1d\u00e1m: Vydr\u017ete! P\u0159ekvap\u00ed v\u00e1s v mnoh\u00e9m neot\u0159ele nastaven\u00fd \u00fahel pohledu na pom\u011bry a ud\u00e1losti, kter\u00e9 pova\u017eujete za dnes ji\u017e nepodstatn\u00e9, a m\u00edsty nabudete dojmu, \u017ee snad \u010dtete Sibylina proroctv\u00ed. Do\u010dkaj\u00ed se i ti ba\u017e\u00edc\u00ed po zaj\u00edmav\u00e9 story<\/em>, v\u017edy\u0165 bez p\u0159\u00edb\u011bhu<\/em> se dnes neobejde ani n\u00e1kup zubn\u00ed pasty. Je a\u017e s podivem, jak dosud mohl autor\u016fv \u017eivot, zejm\u00e9na pak pohnut\u00fd osud jeho japonsk\u00e9 matky Mitsuko (1874 \u2013 1941) <\/em>a \u0161esti sourozenc\u016f uniknout medi\u00e1ln\u00edmu zpracov\u00e1n\u00ed.  <\/strong><\/p>\n

         Pokus\u00edm se z ka\u017ed\u00e9 z uveden\u00fdch kapitol uv\u00e9st \u00fatr\u017ekovit\u011b alespo\u0148 n\u011bkolik autorov\u00fdch my\u0161lenek. Ne\u017e je p\u0159\u00edpadn\u011b vzt\u00e1hneme k dne\u0161ku, m\u011bli bychom si uv\u011bdomit, \u017ee tyto my\u0161lenky byly Richardem N. Coudenhove-Kalergi <\/em>formulov\u00e1ny p\u0159ed sto lety<\/strong>,<\/em> jeho kniha PAN-EVROPA<\/em> vy\u0161la v roce 1923.<\/em><\/strong><\/p>\n

Evropa a sv\u011bt<\/span><\/em><\/p>\n

Devaten\u00e1ct\u00e9 stolet\u00ed bylo stolet\u00edm sv\u011btov\u00e9 vl\u00e1dy Evropy\u2026na druh\u00e9 m\u00edrov\u00e9 konferenci v Haagu v roce 1907 se poprv\u00e9 objevili z\u00e1stupci americk\u00fdch republik jako rovnopr\u00e1vn\u00ed partne\u0159i st\u00e1t\u016f evropsk\u00fdch\u2026sou\u010dasn\u011b se vyvinuly Spojen\u00e9 st\u00e1ty americk\u00e9 ve v\u016fd\u010d\u00ed mocnost zem\u011bkoule\u2026Evropa je posunuta ze st\u0159edu sv\u011bta na jeho periferii\u2026\u017de je postaven\u00ed Ruska je\u0161t\u011b chmurn\u011bj\u0161\u00ed, nem\u016f\u017ee b\u00fdt Evrop\u011b \u00fat\u011bchou, nebo\u0165 doba pracuje pro Rusko, proti Evrop\u011b\u2026.Rusko bude d\u0159\u00edv \u010di pozd\u011bji zase velk\u00e9, mocn\u00e9 a bohat\u00e9\u2026Wilson\u016fv pokus zalo\u017eit jednu ekumenickou Spole\u010dnost n\u00e1rod\u016f ztroskotal\u2026Evropa jako pojem politick\u00fd neexistuje. Sv\u011btad\u00edl, zvan\u00fd t\u00edmto jm\u00e9nem, je chaos n\u00e1rod\u016f a st\u00e1t\u016f, prach\u00e1rna mezin\u00e1rodn\u00edch konflikt\u016f, retorta budouc\u00edch sv\u011btov\u00fdch v\u00e1lek\u2026mravnost upad\u00e1, v\u0161eobecn\u00e1 z\u00e1vist a nen\u00e1vist vzr\u016fstaj\u00ed\u2026Nenau\u010d\u00ed \u2013li se Evropa ni\u010demu z d\u011bjin, bude n\u00e1sledovat osud \u0159\u00edmsko-n\u011bmeck\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e. Stane se politicky i vojensky \u0161achovnic\u00ed sv\u011bta, objektem sv\u011btov\u00e9 politiky\u2026bude rozd\u011blena Angli\u00ed, Ruskem a Amerikou v z\u00e1jmov\u00e9 sf\u00e9ry\u2026.A\u017e kone\u010dn\u011b po rusk\u00e9 revoluci p\u0159ijde rusk\u00fd Napoleon, jen\u017e utvo\u0159\u00ed z mal\u00fdch st\u00e1t\u016f v\u00fdchodoevropsk\u00fdch sv\u016fj R\u00fdnsk\u00fd svaz a Evrop\u011b zasad\u00ed jeho pomoc\u00ed smrtelnou r\u00e1nu. Je\u0161t\u011b by byl \u010das  zachr\u00e1nit Evropu p\u0159ed t\u00edmto osudem. Z\u00e1chrana se jmenuje Pan-Evropa: politick\u00e9 a hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 sjednocen\u00ed v\u0161ech st\u00e1t\u016f, Polskem po\u010d\u00ednaje a Portugalskem kon\u010de, ve svaz st\u00e1t\u016f.<\/em><\/p>\n

Hranice Evropy<\/span><\/em> <\/span><\/p>\n

Geograficky neexistuje evropsk\u00fd kontinent . Je to jen evropsk\u00fd poloostrov euroasijsk\u00e9ho kontinentu\u2026Indie by se mohla p\u0159inejmen\u0161\u00edm stejn\u00fdm pr\u00e1vem naz\u00fdvat kontinentem jako Evropa\u2026.Geograficky se sv\u011bt d\u011bl\u00ed na p\u011bt kontinent\u016f: Euroasii, Afriku, Austr\u00e1lii, Severn\u00ed Ameriku a ji\u017en\u00ed Ameriku. Politicky pak na americkou, evropskou, v\u00fdchodoasijskou, ruskou a britskou mocenskou sf\u00e9ru. Kulturn\u011b se d\u011bl\u00ed sv\u011bt na \u010dty\u0159i velk\u00e9 okruhy kulturn\u00ed: evropsk\u00fd, \u010d\u00ednsk\u00fd, indick\u00fd a arabsk\u00fd. Tohoto rozli\u0161ov\u00e1n\u00ed je t\u0159eba se striktn\u011b dr\u017eet, aby nedo\u0161lo k nep\u0159\u00edjemn\u00fdm z\u00e1m\u011bn\u00e1m ve vztahu k pojmu Evropa\u2026na rozd\u00edl od geografick\u00e9ho pojmu Evropy pou\u017e\u00edv\u00e1m jako politick\u00fd pojem n\u00e1zev Pan-Evropa. V\u00edm, \u017ee se toto ozna\u010den\u00ed setk\u00e1 s nesouhlasem, \u017ee se ozve protest, \u017ee nelze naz\u00fdvat Evropu bez Anglie a Ruska \u201ePan-Evropou\u201c.Tato n\u00e1mitka je teoreticky opr\u00e1vn\u011bn\u00e1, ale prakticky bezv\u00fdznamn\u00e1\u2026Ozna\u010den\u00ed Pan-Evropa jsem zvolil, abych t\u00edm vyj\u00e1d\u0159il analogii k pan-amerikanismu a pan-hel\u00e9nismu.<\/em><\/p>\n

Evropa a Anglie<\/span><\/em><\/p>\n

Mal\u00e1 Evropa, nebo velk\u00e1 Evropa? My\u0161lenka Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f evropsk\u00fdch je velmi star\u00e1\u2026A p\u0159ece z\u016fstal tento ide\u00e1l neuskute\u010dn\u011bn: z\u016fstal liter\u00e1rn\u00edm probl\u00e9mem, ani\u017e se kdy stal politick\u00fdm probl\u00e9mem. Mnoz\u00ed si hr\u00e1li s touto ideou \u2013 sotva jedin\u00fd v\u0161ak hnul prstem, aby uk\u00e1zal cestu k jej\u00edmu uskute\u010dn\u011bn\u00ed\u2026Od doby, kdy se Rusko odvr\u017een\u00edm od demokratick\u00e9ho syst\u00e9mu postavilo mimo Evropu, je ot\u00e1zka zna\u010dn\u011b snaz\u0161\u00ed. Nebo\u0165 prakticky u\u017e\u0161\u00ed federace mezi sov\u011btskou moc\u00ed sv\u011btovou a demokratick\u00fdmi st\u00e1ty nen\u00ed provediteln\u00e1. Evrop\u011b tedy zb\u00fdv\u00e1 zodpov\u011bd\u011bt ot\u00e1zku p\u0159\u00edslu\u0161nosti Anglie \u2013 teprve pak bude mo\u017en\u00e9 podniknout prvn\u00ed praktick\u00e9 kroky k vytvo\u0159en\u00ed Pan-Evropy. Obt\u00ed\u017enost anglick\u00e9 ot\u00e1zky spo\u010d\u00edv\u00e1 v tom, \u017ee Velk\u00e1 Brit\u00e1nie a Irsko nepochybn\u011b pat\u0159\u00ed ke geografick\u00e9mu pojmu Evropy \u2013 av\u0161ak na druh\u00e9 stran\u011b nelze spat\u0159ovat v britsk\u00e9m imp\u00e9riu evropsk\u00fd st\u00e1t\u2026.Velkoevropan\u00e9 si nedovedou p\u0159edstavit Spojen\u00e9 st\u00e1ty evropsk\u00e9 bez Anglie. Cht\u011bj\u00ed m\u00edt z britsk\u00e9ho imp\u00e9ria evropsk\u00fd spolkov\u00fd st\u00e1t. Takovou politikou by Pan-Evropa z\u00edskala na moci, ale ztratila by na scelenosti. Nebo\u0165 Evropa, k n\u00ed\u017e pat\u0159\u00ed Kanada, Austr\u00e1lie a Ji\u017en\u00ed Afrika, nebyla by ji\u017e Evropou, n\u00fdbr\u017e interkontinent\u00e1ln\u00edm imp\u00e9riem\u2026Teoreticky je je\u0161t\u011b druh\u00e1 forma velkoevropsk\u00e9ho \u0159e\u0161en\u00ed: p\u0159ipojen\u00ed Velk\u00e9 Brit\u00e1nie a Irska k Pan-Evrop\u011b, av\u0161ak bez koloni\u00ed a domini\u00ed. Toto \u0159e\u0161en\u00ed by v\u0161ak vedlo k rozpadu britsk\u00e9ho imp\u00e9ria\u2026Pokud je britsk\u00e9 imp\u00e9rium velk\u00e9 a mocn\u00e9, je tento probl\u00e9m <\/em>\/ p\u0159ipojen\u00ed k Pan-Evrop\u011b\/ velmi vzd\u00e1len\u00fd. Proto tedy zb\u00fdv\u00e1 jako praktick\u00fd probl\u00e9m pro Evropu jen maloevropsk\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed\u2026.Anglie, kter\u00e1 je mnoh\u00fdmi pouty z\u00e1jm\u016f, kultury a historie spojena stejn\u011b tak s Evropou jako s Amerikou, je povol\u00e1na b\u00fdt prost\u0159edn\u00edkem mezi ob\u011bma t\u011bmito kontinenty, ani\u017e by politicky pat\u0159ila k jednomu z nich. Pan-Evropa mus\u00ed od samotn\u00e9ho po\u010d\u00e1tku hr\u00e1t fair play v\u016f\u010di Anglii. Pan-Evropa mus\u00ed jasn\u011b v\u011bd\u011bt, \u017ee evropsk\u00e9 sjednocen\u00ed nen\u00ed nam\u00ed\u0159eno proti Anglii, n\u00fdbr\u017e \u017ee se naopak sna\u017e\u00ed spolu s Angli\u00ed b\u00fdt oporou sv\u011btov\u00e9ho m\u00edru a jednou etapou k nov\u00e9 organizaci sv\u011bta . Dnes a v dohledn\u00e9 budoucnosti mus\u00ed b\u00fdt politika Anglie pacifistick\u00e1. Nebo\u0165 britsk\u00e9 imp\u00e9rium je p\u0159esyceno. Pot\u0159ebuje desetilet\u00ed k str\u00e1ven\u00ed v\u0161eho, co spolklo. Ka\u017edou dal\u0161\u00ed v\u00e1lkou m\u016f\u017ee v\u0161eho pozb\u00fdt \u2013 nic podstatn\u00e9ho nem\u016f\u017ee v\u0161ak ji\u017e z\u00edskat. I Evropa pot\u0159ebuje nutn\u011b m\u00edr\u2026.Evropa d\u00e1v\u00e1 v ka\u017ed\u00e9 v\u00e1lce v\u0161e v s\u00e1zku \u2013 ani jako v\u00edt\u011bz by nemohla z\u00edskat nic podstatn\u00e9ho.<\/em><\/p>\n

 Evropa a Rusko<\/span><\/em><\/p>\n

Rusko je \u2013 nehled\u00edc na kr\u00e1tkou hranici s Tureckem \u2013jedin\u00fdm sousedem Pan-Evropy na sou\u0161i. Organizovan\u00e9mu a zindustrializovan\u00e9mu Rusku by se nevyrovnal vojensky \u017e\u00e1dn\u00fd z evropsk\u00fdch st\u00e1t\u016f. Tak Rusko vykon\u00e1v\u00e1 pouhou svou existenc\u00ed st\u00e1l\u00fd tlak na st\u00e1ty Evropy\u2026.Proto stav\u00ed d\u011bjiny Evropu p\u0159ed rozhodnut\u00ed: bu\u010fto se spojit p\u0159es v\u0161echny n\u00e1rodn\u00ed nevra\u017eivosti v jedin\u00e9 spole\u010denstv\u00ed st\u00e1t\u016f, nebo d\u0159\u00edve \u010di pozd\u011bji padnout za ob\u011b\u0165 rusk\u00e9 dobyva\u010dnosti. T\u0159et\u00ed mo\u017enost Evropa nem\u00e1. Od Petra Velik\u00e9ho je Rusko na pochodu na z\u00e1pad\u2026Mezi lety 1915 a 1919 se v\u0161echno v Rusku zm\u011bnilo \u2013 jen expanzivn\u00ed snahy z\u016fstaly nezm\u011bn\u011bny\u2026. Evropa si mus\u00ed uv\u011bdomit, \u017ee dnes ka\u017ed\u00fd m\u00edr mezi demokratick\u00fdmi a sov\u011btsk\u00fdmi st\u00e1ty znamen\u00e1 pro Sov\u011bty pouze p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed, p\u0159est\u00e1vku k zotaven\u00ed a k p\u0159\u00edprav\u011b nov\u00e9ho \u00fatoku: nebo\u0165 nezvratn\u00fdm kone\u010dn\u00fdm c\u00edlem komunistick\u00fdch v\u016fdc\u016f z\u016fst\u00e1v\u00e1 sv\u011btov\u00e1 komunistick\u00e1 revoluce. Jenom o metod\u011b proveden\u00ed panuj\u00ed mezi rusk\u00fdmi st\u00e1tn\u00edky neshody \u2013 nikoli o c\u00edli\u2026.Nebezpe\u010d\u00edm pro Evropu je rusk\u00e1 orientace n\u011bkolika st\u00e1t\u016f, p\u0159edev\u0161\u00edm N\u011bmecka \/<\/em>ps\u00e1no v roce 1923, N\u011bmecko p\u0159istoupilo ke Spole\u010dnosti n\u00e1rod\u016f 11.9.1926\/.Velk\u00e1 \u010d\u00e1st N\u011bmecka douf\u00e1, \u017ee jednoho dne pomoc\u00ed spolku s Ruskem zni\u010d\u00ed versailleskou smlouvu a \u017ee Polsko rozd\u011bl\u00ed je\u0161t\u011b jednou\u2026.Rusko pot\u0159ebuje pr\u016fmyslov\u00e9 zbo\u017e\u00ed, p\u0159edev\u0161\u00edm dopravn\u00ed prost\u0159edky a hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 n\u00e1stroje \u2013 a Evropa pot\u0159ebuje obil\u00ed\u2026.Rusko a Evropa se pot\u0159ebuj\u00ed navz\u00e1jem, aby se, op\u00edraj\u00edce se jeden o druh\u00e9ho, zase vzp\u0159\u00edmily.Pro oba je nezbytn\u00e9, aby politick\u00e9 ot\u00e1zky nejm\u00e9n\u011b na deset let ustoupily p\u0159ed hospod\u00e1\u0159sk\u00fdmi, a aby politika byla diktov\u00e1na hospod\u00e1\u0159stv\u00edm.Chce-li se v\u0161ak Evropa pustit do \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 konkurence s velk\u00fdmi anglick\u00fdmi a americk\u00fdmi hospod\u00e1\u0159sk\u00fdmi odv\u011btv\u00edmi \u2013 mus\u00ed vystupovat v\u016f\u010di Rusku jako hospod\u00e1\u0159sk\u00e1 jednotka.<\/em><\/p>\n

Evropa a Amerika<\/span><\/em><\/p>\n

Spojen\u00e9 st\u00e1ty americk\u00e9 jsou nejbohat\u0161\u00ed, nejmocn\u011bj\u0161\u00ed a nejpokro\u010dilej\u0161\u00ed zem\u00ed sv\u011bta. Ob\u010dan\u00e9 jsou zbaveni v\u0161eobecn\u00e9 brann\u00e9 povinnosti. Na jejich p\u016fd\u011b nebyla v\u00e1lka d\u00e9le ne\u017e p\u016fl stolet\u00ed. Jejich pr\u016fmysl a rolnictv\u00ed vzkv\u00e9taj\u00ed\u2026.Nejednotn\u00e1 Evropa je naproti tomu zchudl\u00e1 a zadlu\u017een\u00e1 a d\u00edky vnit\u0159n\u00edm spor\u016fm je bezmocn\u00e1 ve sv\u011btov\u00e9 politice. Ozdraven\u00ed hospod\u00e1\u0159stv\u00ed je nemo\u017en\u00e9, pokud vojensk\u00e9 pot\u0159eby pohlcuj\u00ed dan\u011b a v\u0161eobecn\u00e1 brann\u00e1 povinnost velk\u00fd d\u00edl produktivn\u00ed pracovn\u00ed s\u00edly. Ka\u017ed\u00e1 evropsk\u00e1 zem\u011b \u017eije v neust\u00e1l\u00e9m strachu z v\u00e1lky. Vz\u00e1jemn\u00e1 z\u00e1vist a nen\u00e1vist mezi n\u00e1rody znemo\u017e\u0148uj\u00ed jakoukoli spolupr\u00e1ci\u2026.Na sv\u011btov\u00fdch trz\u00edch nebude evropsk\u00fd pr\u016fmysl schopen konkurence s americk\u00fdm pr\u016fmyslem\u2026Tato konkuren\u010dn\u00ed neschopnost Evropy se uplatn\u00ed hlavn\u011b p\u0159i industrializov\u00e1n\u00ed \u010c\u00edny a znovuvybudov\u00e1n\u00ed Ruska\u2026Podlehne-li Evropa v tomto konkuren\u010dn\u00edm boji, bude jej\u00ed zk\u00e1za \u00fapln\u00e1. Jen jedin\u00fd prost\u0159edek m\u016f\u017ee tomu zabr\u00e1nit: hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 sjednocen\u00ed Evropy, spolupr\u00e1ce panevropsk\u00e9 celn\u00ed unie s Ruskem a odzbrojen\u00ed evropsk\u00fdch arm\u00e1d\u2026.Pan-Amerika je pro Evropu nejv\u011bt\u0161\u00edm nebezpe\u010d\u00edm \u2013 nebo nejv\u011bt\u0161\u00ed nad\u011bj\u00ed. Nebezpe\u010d\u00edm, z\u016fstane-li Evropa mezin\u00e1rodn\u011b rozt\u0159\u00ed\u0161t\u011bna na mal\u00e9 st\u00e1te\u010dky v dob\u011b, kdy se na druh\u00e9m b\u0159ehu Atlantiku organizuje cel\u00fd sv\u011btad\u00edl. Nad\u011bj\u00ed pak, p\u0159iu\u010d\u00ed-li se Evropa od sv\u00e9 modern\u00ed dcery a dopln\u00ed panamerick\u00e9 hnut\u00ed hnut\u00edm panevropsk\u00fdm.<\/em><\/p>\n

Evropsk\u00e9 v\u00e1le\u010dn\u00e9 nebezpe\u010d\u00ed<\/span><\/em><\/em><\/p>\n

Evropa se pr\u00e1v\u011b ocit\u00e1 na cest\u011b k nov\u00e9 v\u00e1lce \/ <\/em>ps\u00e1no v roce 1923!\/.<\/em> V\u011bt\u0161ina st\u00e1t\u016f st\u0159edo- a v\u00fdchodoevropsk\u00fdch se k t\u00e9to v\u00e1lce p\u0159ipravuje diplomaticky i vojensky. Nen\u00e1vist a z\u00e1vist mezi sousedy jsou v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e v roce 1919\u2026.Kdyby evrop\u0161t\u00ed v\u016fdcov\u00e9 a masy m\u011bli spr\u00e1vnou p\u0159edstavu o budouc\u00ed v\u00e1lce, nelitovali by \u017e\u00e1dn\u00fdch prost\u0159edk\u016f, aby j\u00ed zabr\u00e1nili. Ale lid\u00e9 nemaj\u00ed tu\u0161en\u00ed, co na n\u011b \u010dek\u00e1, jejich obrazotvornost jest p\u0159\u00edli\u0161 chud\u00e1 a je obr\u00e1cena p\u0159\u00edli\u0161 dozadu m\u00edsto dop\u0159edu\u2026.Sv\u011btovou v\u00e1lku\/<\/em>tzv. prvn\u00ed\/ si Evropan\u00e9 p\u0159edstavovali podle v\u00e1lky z roku 1870. P\u0159\u00ed\u0161t\u00ed v\u00e1lku si p\u0159edstavuj\u00ed Evropan\u00e9 podle v\u00e1lky sv\u011btov\u00e9. A p\u0159itom je jist\u00e9, \u017ee budouc\u00ed v\u00e1lka p\u0159edstihne tuto v\u00e1lku ukrutnost\u00ed a stra\u0161livost\u00ed\u2026Nebo\u0165 technick\u00e9 vyn\u00e1lezy se vyv\u00edjej\u00ed p\u0159ekotn\u011b rok od roku a s nimi se zdokonaluji tak\u00e9 ni\u010div\u00e9 prost\u0159edky. P\u0159\u00ed\u0161t\u00ed v\u00e1lka nebude vedena ve znamen\u00ed mechaniky, n\u00fdbr\u017e ve znamen\u00ed chemie\u2026Nech\u0165 by skon\u010dila p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed evropsk\u00e1 v\u00e1lka jakkoli \u2013 vyjde z n\u00ed jen jedna moc v\u00edt\u011bzn\u011b: Rusko\u2026.<\/em><\/p>\n

N\u00e1rodnostn\u00ed ot\u00e1zka<\/span><\/em><\/p>\n

Dogma evropsk\u00e9ho nacionalismu hl\u00e1s\u00e1, \u017ee n\u00e1rody jsou krevn\u00ed p\u0159\u00edbuzenstva.<\/em> Toto dogma je m\u00fdtus. Po nes\u010detn\u00e9m st\u011bhov\u00e1n\u00ed n\u00e1rod\u016f, je\u017e se v na\u0161em sv\u011btad\u00edlu ud\u00e1lo v p\u0159edhistorick\u00e9 a historick\u00e9 dob\u011b, neexistuje v Evrop\u011b \u010dist\u00e1 rasa. V\u0161echny n\u00e1rody Evropy (vyjma snad Islan\u010fany) jsou n\u00e1rody sm\u00ed\u0161en\u00e9: jsou to m\u00ed\u0161enci nordick\u00e9, alpsk\u00e9 a st\u0159edozemn\u00ed rasy, m\u00ed\u0161enci z arijsk\u00fdch p\u0159ist\u011bhovalc\u016f a mongolsk\u00fdch praobyvatel\u016f, z rus\u00fdch a tmav\u00fdch, dlouholebe\u010dn\u00fdch a kr\u00e1tkolebe\u010dn\u00fdch ras\u2026Kdo h\u00e1j\u00ed tezi, \u017ee n\u00e1rod je krevn\u00ed p\u0159\u00edbuzenstvo, st\u00e1v\u00e1 se bezradn\u00fdm v\u016f\u010di faktu, \u017ee vynikaj\u00edc\u00ed \u010de\u0161t\u00ed N\u011bmci maj\u00ed \u010desk\u00e1 jm\u00e9na a obr\u00e1cen\u011b, \u017ee nejv\u011bt\u0161\u00ed ma\u010farsk\u00fd n\u00e1rodn\u00ed b\u00e1sn\u00edk Pet\u00f6fi byl slovansk\u00e9ho p\u016fvodu, \u017ee ze t\u0159\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00edch n\u011bmeck\u00fdch filosof\u016f byl Kant p\u016fvodu skotsk\u00e9ho, Schopenhauer holandsk\u00e9ho, Nietzsche polsk\u00e9ho, \u017ee Bonaparte, Gambetta a Zola dle krve nebyli Francouzi, Shaw a Loyd George nejsou Angli\u010dan\u00e9, Cesare Borgia nebyl Ital, Kolumbus nebyl \u0160pan\u011bl\u2026.P\u0159esto v\u0161ak existuj\u00ed evropsk\u00e9 n\u00e1rody, a bylo by nesmysln\u00e9 pop\u00edrat jejich existenci, tyto n\u00e1rody nejsou v\u0161ak p\u0159\u00edbuzenstv\u00edm krve, n\u00fdbr\u017e p\u0159\u00edbuzenstv\u00edm ducha, neodvozuj\u00ed se t\u011blesn\u011b od spole\u010dn\u00fdch p\u0159edk\u016f \u2013 n\u00fdbr\u017e duchovn\u011b od spole\u010dn\u00fdch u\u010ditel\u016f\u2026Ka\u017ed\u00fd n\u00e1rod se probouz\u00ed teprve sv\u00fdmi geni\u00e1ln\u00edmi syny k pln\u00e9 v\u00fd\u0161i sv\u00e9ho v\u011bdom\u00ed\u2026.Vlastn\u00edm n\u00e1bo\u017eenstv\u00edm nacionalismu je kult hrdin\u016f. N\u00e1rod poj\u00ed spole\u010dn\u00ed hrdinov\u00e9, kte\u0159\u00ed jsou mu vzorem, spole\u010dn\u00e9 ide\u00e1ly, spole\u010dn\u00ed v\u016fdci, b\u00e1sn\u00edci a bozi\u2026.Je jenom jeden radik\u00e1ln\u00ed zp\u016fsob trval\u00e9ho a spravedliv\u00e9ho \u0159e\u0161en\u00ed evropsk\u00fdch hrani\u010dn\u00edch ot\u00e1zek: neposunovat hranice, ale zru\u0161it je! Evropan\u00e9 mus\u00ed doj\u00edt k poznatku, \u017ee po\u017eadavek spravedliv\u00fdch hranic je nesplniteln\u00fd, po\u017eadavek stabiln\u00edch hranic v\u0161ak splniteln\u00fd\u2026\u0160patn\u00e9 hranice jsou st\u00e1le je\u0161t\u011b lep\u0161\u00ed ne\u017e v\u00edt\u011bzn\u00e1 v\u00e1lka\u2026 Evropan, jen\u017e se pro m\u00edr z\u0159ekne posunut\u00ed politick\u00fdch hranic, mus\u00ed v\u0161echnu svou energii soust\u0159edit na odstran\u011bn\u00ed hranic po str\u00e1nce n\u00e1rodn\u00ed, strategick\u00e9 a hospod\u00e1\u0159sk\u00e9.<\/em><\/p>\n

            Po velmi \u00fatr\u017ekovit\u00fdch citac\u00edch z kapitol kn\u00ed\u017eky PAN-EVROPA<\/em> ji\u017e dopln\u00edm jen stejn\u011b \u00fatr\u017ekovit\u00e9 citace ze z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 kapitoly Cesty k Pan-Evrop\u011b. Hrab\u011b Richard N. Coudenhove-Kalergi<\/em> ji napsal ve v\u011bku pouh\u00fdch 29 let. Nemus\u00edme se v\u0161\u00edm souhlasit, ale nezb\u00fdv\u00e1 ne\u017e v mnoh\u00e9m ocenit autorovu jasnoz\u0159ivost a jazyk, j\u00edm\u017e byl z\u00e1va\u017en\u00fd text seps\u00e1n: srozumiteln\u00e9 formulace, p\u0159\u00edstupn\u00e9 \u010dten\u00e1\u0159i r\u016fzn\u00e9ho v\u011bku i soci\u00e1ln\u00edho p\u016fvodu. Tady bychom se mohli pou\u010dit a p\u0159iu\u010dit.<\/p>\n

Cesty k Pan-Evrop\u011b<\/span><\/em><\/p>\n

Protivn\u00edci Pan-Evropy se d\u011bl\u00ed ve \u010dty\u0159i skupiny: v nacion\u00e1ln\u00ed \u0161ovinisty, komunisty, militaristy, pr\u016fmyslov\u00e9 podniky, chr\u00e1n\u011bn\u00e9 cly\u2026.Aby se objevila na politick\u00e9 map\u011b, mus\u00ed Pan-Evropa nejd\u0159\u00edve zapustit ko\u0159eny v srdc\u00edch a hlav\u00e1ch Evropan\u016f. Je t\u0159eba vystav\u011bt mosty dorozum\u011bn\u00ed, z\u00e1jmu<\/em> a p\u0159\u00e1telstv\u00ed od n\u00e1roda k n\u00e1rodu, od tov\u00e1rny k tov\u00e1rn\u011b, od odbor\u016f k odbor\u016fm, od literatury k literatu\u0159e. Pocit panevropsk\u00e9 pospolitosti, evropsk\u00fd patriotismus, mus\u00ed korunovat a dopl\u0148ovat cit n\u00e1rodn\u00ed\u2026.Znamen\u00ed, v n\u011bm\u017e se Panevropan\u00e9 v\u0161ech st\u00e1t\u016f spoj\u00ed, je slune\u010dn\u00ed k\u0159\u00ed\u017e: \u010derven\u00fd k\u0159\u00ed\u017e ve zlat\u00e9m slunci, symbol humanity a rozumu. Tato vlajka l\u00e1sky a ducha nech\u0165 jednou vlaje od Portugalska a\u017e k Polsku nad kontinentem m\u00edru a svobody! Jaro roku 1923.<\/em> <\/strong><\/p>\n

<\/strong>       K sl\u00edben\u00fdm zaj\u00edmavostem ze \u017eivota pana hrab\u011bte vyu\u017eiju informa\u010dn\u00ed let\u00e1\u010dek, kter\u00fd jsem z\u00edskala na st\u00e1tn\u00edm z\u00e1mku a hrad\u011b Hor\u0161ovsk\u00fd T\u00fdn<\/em>. Pob\u011b\u017eovice<\/em>, v nich\u017e \u017eila matka pana hrab\u011bte – Mitsuko<\/em>  – jsou nedaleko. Hrab\u011b Heinrich Coudenhove-Kalergi <\/em>(1859 \u2013 1906) se jako lega\u010dn\u00ed rada vyslanectv\u00ed Rakouska-Uherska v Tokiu v roce 1895 o\u017eenil s Japonkou Mitsuko (1874 \u2013 1941).<\/em>  Z dvoustr\u00e1nkov\u00e9ho materi\u00e1lu vyb\u00edr\u00e1m: \u201e\u2026s\u0148atek byl pova\u017eov\u00e1n za nerovn\u00fd, proto\u017ee nev\u011bsta byla dcerou japonsk\u00e9ho obchodn\u00edka s olejem a staro\u017eitnostmi. I doba nebyla naklon\u011bna pro uzav\u00edr\u00e1n\u00ed mezin\u00e1rodn\u00edch s\u0148atk\u016f. Z obou stran bylo zapot\u0159eb\u00ed mnoha zvl\u00e1\u0161tn\u00edch povolen\u00ed. Mitsuko musela b\u00fdt p\u0159ek\u0159t\u011bna na katoli\u010dku. Jej\u00ed man\u017eel se posl\u00e9ze vzdal diplomatick\u00e9 kari\u00e9ry a rodina se dv\u011bma mal\u00fdmi syny, Hansem a Richardem, p\u0159es\u00eddlila u\u017e v roce 1896 z Japonska do \u010desk\u00e9ho m\u011bsta Pob\u011b\u017eovice, kde se Heinrich ujal spr\u00e1vy zanedban\u00e9ho rodov\u00e9ho panstv\u00ed a rozhodl se st\u00e1t v\u011bdcem. V roce 1900 slo\u017eil na pra\u017esk\u00e9 Karlov\u011b universit\u011b doktor\u00e1t z filosofie. V \u010cech\u00e1ch se jim narodilo dal\u0161\u00edch p\u011bt d\u011bt\u00ed \u2013 synov\u00e9 Gerolf a Karl, dcery Elisabeth, Ida a Olga. Rodina \u017eila velmi kulturn\u011b, p\u0159ij\u00edmala \u0159adu zahrani\u010dn\u00edch n\u00e1v\u0161t\u011bv.Doma se mluvilo mnoha jazyky\u2026.<\/em><\/p>\n

            V roce 1906 n\u00e1hle zem\u0159el hrab\u011b Heinrich<\/em> \u2013 a \u017eivot Mitsuko<\/em> se z\u00e1sadn\u011b zm\u011bnil. Sama se ujala spr\u00e1vy panstv\u00ed, d\u011bti poslala do v\u00edde\u0148sk\u00fdch \u0161kol. Podstatn\u011b do jej\u00edho \u017eivota zas\u00e1hlo vypuknut\u00ed Velk\u00e9 v\u00e1lky<\/em>, kterou my \u2013 po smutn\u00fdch zku\u0161enostech-  naz\u00fdv\u00e1me prvn\u00ed sv\u011btovou. <\/em>Japonsko se postavilo na stranu v\u00e1l\u010d\u00edc\u00ed proti Rakousku-Uhersku. Mitsuko<\/em> z\u0159\u00eddila v bl\u00edzk\u00e9m s\u00eddle Pivo\u0148 vojensk\u00fd lazaret, pom\u00e1hala se z\u00e1sobov\u00e1n\u00edm. Po v\u00e1lce s dcerou Olgou ode\u0161la do Rakouska, panstv\u00ed sv\u011b\u0159ila nejstar\u0161\u00edmu synovi. V Rakousku se t\u011b\u0161ila n\u00e1v\u0161t\u011bvami sv\u00fdch japonsk\u00fdch p\u0159\u00e1tel, rodnou zemi, Japonsko, u\u017e nikdy nespat\u0159ila. Zem\u0159ela v roce 1941 ve V\u00eddni, jej\u00ed man\u017eel hrab\u011b Heinrich<\/em> odpo\u010d\u00edv\u00e1 na h\u0159bitov\u011b v Pob\u011b\u017eovic\u00edch.<\/p>\n

             Op\u011bt cituji z informa\u010dn\u00edho let\u00e1\u010dku: Z d\u011bt\u00ed pro\u0161el nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed kari\u00e9rou druhorozen\u00fd syn Richard, zakladatel hnut\u00ed Pan-Evropa\u2026.narozen\u00fd roku 1894 v Tokiu s japonsk\u00fdm jm\u00e9nem Eijiro, politolog a publicista, studoval na v\u00edde\u0148sk\u00e9 universit\u011b\u2026stal se proklam\u00e1torem politick\u00e9ho, ekonomick\u00e9ho a kulturn\u00edho sjednocen\u00ed Evropy do Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f evropsk\u00fdch ve sv\u00e9 knize PAN-EVROPA, jej\u00ed\u017e prvn\u00ed vyd\u00e1n\u00ed vy\u0161lo ve V\u00eddni v roce 1923 a bylo p\u0159elo\u017eeno do mnoha sv\u011btov\u00fdch jazyk\u016f. U\u017e ve 20.letech p\u0159edpov\u011bd\u011bl nebezpe\u010d\u00ed fa\u0161ismu a komunismu, mezi jeho p\u0159\u00e1tele se \u0159adili T. G .Masaryk a pozd\u011bj\u0161\u00ed prezident Edvard Bene\u0161\u2026po an\u0161lusu Rakouska byl Richard donucen uprchnout p\u0159ed nacisty do \u0160v\u00fdcarska a pak do Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f. Od roku 1941 p\u0159edn\u00e1\u0161el historii na universit\u011b v New Yorku. Po v\u00e1lce se vr\u00e1til do Evropy a v roce 1947 se stal spoluzakladatelem a gener\u00e1ln\u00edm tajemn\u00edkem Evropsk\u00e9 parlamentn\u00ed unie. Richard z\u00edskal \u010detn\u00e1 mezin\u00e1rodn\u00ed ocen\u011bn\u00ed za sv\u00e9 \u00fasil\u00ed o udr\u017een\u00ed sv\u011btov\u00e9ho m\u00edru. Zem\u0159el v roce 1972 ve \u0160v\u00fdcarsku.<\/em>    <\/p>\n

         Zb\u00fdv\u00e1 ve stru\u010dnosti  zm\u00ednit dal\u0161\u00ed \u2013 nevesel\u00e9 \u2013 osudy pan\u00ed Mitsuko <\/em>a jej\u00edch d\u011bt\u00ed. Syn Gerolf<\/em> p\u016fsobil na japonsk\u00e9m velvyslanectv\u00ed v Praze. O\u017eenil se s ma\u010farskou \u0161lechti\u010dnou. P\u0159ed p\u0159\u00edchodem Hitlera ode\u0161el s rodinou do Anglie. T\u0159i z jeho \u010dty\u0159 d\u011bt\u00ed dnes \u017eij\u00ed ve V\u00eddni, dce\u0159i Barba\u0159e<\/em> ud\u011blil prezident V\u00e1clav Havel vysok\u00e9 st\u00e1tn\u00ed vyznamen\u00e1n\u00ed za pr\u00e1ci pro \u010ceskou republiku v zahrani\u010d\u00ed. Nejstar\u0161\u00ed syn Hans<\/em> p\u0159evzal od matky starost o pob\u011b\u017eovick\u00e9 panstv\u00ed. Jeho \u017eenou se \u2013 k nelibosti Mitsuko \u2013 <\/em>stala artistka, ma\u010farsk\u00e1 \u017didovka, p\u0159ed Hitlerem utekla do zahrani\u010d\u00ed. Hans se sna\u017eil uchr\u00e1nit malou dcerku t\u00edm, \u017ee se p\u0159ihl\u00e1sil k m\u00edstn\u00edm henleinovc\u016fm, po konci v\u00e1lky byl odsunut. Po r\u016fzn\u00fdch \u017eivotn\u00edch peripeti\u00edch zem\u0159el v roce 1967 <\/em>v N\u011bmecku, zmi\u0148ovan\u00e1 dcerka ned\u00e1vno v Kalifornii. Mitsuko <\/em>\u017eila s nejmlad\u0161\u00ed dcerou \u2013 <\/em>v realit\u011b svou pe\u010dovatelkou \u2013 Olgou. <\/em>Ta se po mat\u010din\u011b smrti vr\u00e1tila do Pob\u011b\u017eovic<\/em> k bratrovi Hansovi. <\/em>S n\u00edm byla po v\u00e1lce odsunuta do N\u011bmecka, kde v roce 1976 zem\u0159ela. Nejstar\u0161\u00ed dcera Elisabeth <\/em>zem\u0159ela ji\u017e v roce 1936 v Pa\u0159\u00ed\u017ei. Rodinn\u00e1 rebelka Ida <\/em>se stala spisovatelkou <\/em>katolick\u00fdch rom\u00e1n\u016f, k matce se nehl\u00e1sila, zem\u0159ela v roce 1971 ve Frankfurtu. Nejmlad\u0161\u00ed syn Karl <\/em>utekl v pr\u016fb\u011bhu prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky do Austr\u00e1lie, \u017eivil se jako p\u0159ekladatel a tlumo\u010dn\u00edk. Zem\u0159el ve \u0160v\u00fdcarsku v roce 1987. Z\u00e1mek v Pob\u011b\u017eovic\u00edch je v dezol\u00e1tn\u00edm stavu. \u010c\u00e1st majetku Mitsuko <\/em>se nach\u00e1z\u00ed ve st\u00e1tn\u00edm z\u00e1mku Hor\u0161ovsk\u00fd T\u00fdn, orient\u00e1ln\u00ed sb\u00edrky jsou um\u00edst\u011bny v N\u00e1prstkov\u011b muzeu v Praze.<\/p>\n

<\/strong><\/p>\n

            <\/strong>Mno\u017en\u00e9 \u010d\u00edslo, kter\u00e9 jsem u\u017eila v titulku tohoto textu \u2013 St\u00e1l(i) u za\u010d\u00e1tk\u016f \u2013<\/em> se vedle autora knihy PAN-EVROPA n<\/em>evztahuje pouze ke vskutku st\u00e1tnick\u00e9mu, pom\u011brn\u011b zn\u00e1m\u00e9mu \u010dinu kr\u00e1le Ji\u0159\u00edka z Pod\u011bbrad. <\/em>Ten z d\u016fvod\u016f, o nich\u017e doporu\u010duji \u0161\u00ed\u0159eji se informovat, m\u00edrov\u00fdm poselstv\u00edm vlada\u0159\u016fm Evropy 15.stolet\u00ed doru\u010dil n\u00e1vrh Smlouvy o nastolen\u00ed m\u00edru v cel\u00e9m k\u0159es\u0165anstv\u00ed<\/em>. Byl to v z\u00e1sad\u011b pokus o sjednocen\u00ed Evropy v boji proti Turk\u016fm (dovr\u0161en\u00e9m a\u017e v roce 1683 bitvou u V\u00eddn\u011b). Letn\u00ed cesty m\u011b  dovedly do bl\u00edzkosti Pob\u011b\u017eovic,<\/em> o n\u011bjak\u00fd t\u00fdden pozd\u011bji do Kun\u00edna u Nov\u00e9ho Ji\u010d\u00edna.<\/em> Tam jsem v z\u00e1meck\u00e9m parku post\u00e1la u busty posledn\u00edho majitele kun\u00ednsk\u00e9ho panstv\u00ed \u2013 cukrovarn\u00edka a velkostatk\u00e1\u0159e, ryt\u00ed\u0159e Viktora Bauera (1876 \u2013 1939). <\/em>Byl velmi zcestoval\u00fd , v letech 1903 \u2013 1905 podnikl cestu kolem sv\u011bta. Udr\u017eoval plodn\u00e9 kontakty s v\u00fdznamn\u00fdmi um\u011blci sv\u00e9 doby, nap\u0159\u00edklad s Oskarem Kokoschkou a Egonem Schielem. Jeho \u017eivotopisci v\u0161ak nikdy nezapom\u00ednaj\u00ed dodat, \u017ee JUDr. Viktor Bauer<\/em> byl panevropsky zam\u011b\u0159en\u00fd myslitel, <\/em>kter\u00fd se v\u00fdrazn\u011b anga\u017eoval v hnut\u00ed usiluj\u00edc\u00edm o sjednocen\u00ed Evropy.<\/p>\n

            Se\u0161lo se n\u011bkolik n\u00e1hod \u2013 co v\u0161echno mi poskytly! Co v\u0161echno bych d\u00edky jim ve \u0161kole podnikla, jak je vyu\u017eila! P\u0159\u00edle\u017eitost bych si na\u0161la. Jsou potvrzen\u00edm m\u00e9ho p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee z\u00e1kladem \u0161koly, v\u011bd\u011bn\u00ed je z\u00e1jem<\/em> a motivace.<\/em><\/p>\n

 RICHARD N.COUDENHOVE-KALERGI:    PAN-EVROPA<\/em>   Praha: Nakladatelstv\u00ed Panevropa, 1993<\/p>\n

                                                                                ISBN 80-900034-7-8<\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

Z ofici\u00e1ln\u00edch str\u00e1nek se dozv\u00edte, \u017ee m\u011bsto Pob\u011b\u017eovice<\/em> le\u017e\u00ed na \u00fapat\u00ed \u010cesk\u00e9ho lesa 15 km severoz\u00e1padn\u011b od Doma\u017elic ,<\/em> v sou\u010dasnosti m\u00e1 1 566 obyvatel. M\u00edsto bylo os\u00eddleno od prav\u011bku, dolo\u017een\u011b nep\u0159etr\u017eit\u011b nejm\u00e9n\u011b od 11.stolet\u00ed n\u00e1vr\u0161\u00ed nad potokem s poetick\u00fdm n\u00e1zvem Pivo\u0148ka.<\/em> J\u00e1 jsem se o Pob\u011b\u017eovic\u00edch<\/em> poprv\u00e9 dozv\u011bd\u011bla \u010dirou n\u00e1hodou, a to z rozhlasov\u00e9 relace Petera Duhana<\/em> (1946 \u2013 2018), v t\u00e9 dob\u011b spolupracovn\u00edka \u010cRo6 \u2013 R\u00e1dio Svobodn\u00e1 Evropa. Slu\u0161\u00ed se p\u0159ipomenout, \u017ee Peter Duhan<\/em>, Wikipedi\u00ed uv\u00e1d\u011bn\u00fd jako \u010desk\u00fd novin\u00e1\u0159, byl kr\u00e1tce \u00fast\u0159edn\u00edm \u0159editelem \u010ceskoslovensk\u00e9ho rozhlasu (1991 \u2013 1992) a v letech 2010 \u2013 2015 \u0159editelem \u010cesk\u00e9ho rozhlasu. M\u011bl charakteristickou barvu hlasu a dikci \u2013 a byl vst\u0159\u00edcn\u00fd k poslucha\u010d\u016fm. Alespo\u0148 m\u011b neodm\u00edtl, kdy\u017e jsem ho telefonicky po\u017e\u00e1dala o dal\u0161\u00ed informace k zaslechnut\u00e9mu po\u0159adu o hrab\u011bti Richardu N. Coudenhove- Kalergi. <\/em>Tento majitel panstv\u00ed Pob\u011b\u017eovice <\/em>se narodil v roce 1894 v Tokiu a zem\u0159el ti\u0161e a opu\u0161t\u011bn\u011b<\/em> v \u010dervenci 1972 v Rakousku, pochov\u00e1n je bl\u00edzko \u0161v\u00fdcarsk\u00e9ho Bernu. Peter Duhan reagoval na m\u016fj z\u00e1jem dokonce nab\u00eddkou uspo\u0159\u00e1dat pro na\u0161i fakultu besedu o Richardovi N. Coudenhove-Kalergi, <\/em>pozapomenut\u00e9m autorovi my\u0161lenky o Pan-EVROP\u011a.<\/p>\n

 <\/em>I kdy\u017e se uva\u017eovan\u00e1 akce pozd\u011bji \u2013 u\u017e nev\u00edm pro\u010d – neuskute\u010dnila, chov\u00e1m jako vz\u00e1cnou pam\u00e1tku kn\u00ed\u017eku- Richard N. Coudehhove-Kalergi: PAN-EVROPA –<\/em> kterou jsem od Petera Duhana<\/em> dostala. Vy\u0161la poprv\u00e9 ve V\u00eddni v roce 1923,<\/em> prvn\u00ed \u010desk\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed pak v edici Aventinum v Praze v roce 1926.<\/em> P\u0159edmluva k \u201em\u00e9mu\u201c op\u011btovn\u00e9mu pra\u017esk\u00e9mu vyd\u00e1n\u00ed z roku 1993 <\/em>za\u010d\u00edn\u00e1 konstatov\u00e1n\u00edm: Richard hrab\u011b Coudenhove-Kalergi byl jedn\u00edm z nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch politick\u00fdch myslitel\u016f 20.stolet\u00ed, jen\u017e cel\u00fd sv\u016fj \u017eivot zasv\u011btil ideji Pan-Evropy, my\u0161lence vytvo\u0159en\u00ed sjednocen\u00e9 Evropy, v n\u00ed\u017e spat\u0159oval jedinou mo\u017enost, jak tento kontinent politicky a hospod\u00e1\u0159sky zachr\u00e1nit a otev\u0159\u00edt mu mo\u017enost klidn\u00e9ho rozvoje ve v\u0161ech oblastech. <\/em>V p\u0159edmluv\u011b k prvn\u00edmu vyd\u00e1n\u00ed z roku 1923 po zku\u0161enostech z krvav\u00e9 prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky s\u00e1m autor \u2013 hrab\u011b Coudenhove-Kalergi – <\/em>krom\u011b jin\u00e9ho napsal: Posl\u00e1n\u00edm t\u00e9to knihy je probudit velk\u00e9 politick\u00e9 hnut\u00ed, d\u0159\u00edmaj\u00edc\u00ed ve v\u0161ech n\u00e1rodech Evropy. Mnoho lid\u00ed snilo o jednotn\u00e9 Evrop\u011b, ale je jen m\u00e1lo t\u011bch, kdo jsou odhodl\u00e1ni ji vytvo\u0159it\u2026.Dosud je Evropa kvalitativn\u011b nejplodn\u011bj\u0161\u00edm lidsk\u00fdm rezervo\u00e1rem sv\u011bta. Vzm\u00e1haj\u00edc\u00ed se Ameri\u010dan\u00e9 jsou Evropan\u00e9, p\u0159esazen\u00ed do jin\u00e9ho politick\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed\u2026<\/em><\/p>\n

            V jednotliv\u00fdch kapitol\u00e1ch celkem \u00fatl\u00e9 kn\u00ed\u017eky PAN-EVROPA <\/em>se autor v\u011bnoval z geografick\u00e9ho hlediska problematice vztah\u016f Evropa a sv\u011bt,<\/em> Evropa a Anglie<\/em> ,Evropa a Rusko, Evropa a Amerika.<\/em> Z politick\u00e9ho pohledu pak reflektoval Evropu a Spole\u010dnost n\u00e1rod\u016f, Evropsk\u00e9 v\u00e1le\u010dn\u00e9 nebezpe\u010d\u00ed, Evropu po sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce, N\u011bmecko a Francie, N\u00e1rodnostn\u00ed ot\u00e1zku. <\/em>Z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e1 kapitola nese n\u00e1zev Cesty k Pan-EVROP\u011a.<\/em> V\u00e1haj\u00edc\u00ed \u010d\u00edst d\u00e1l nab\u00e1d\u00e1m: Vydr\u017ete! P\u0159ekvap\u00ed v\u00e1s v mnoh\u00e9m neot\u0159ele nastaven\u00fd \u00fahel pohledu na pom\u011bry a ud\u00e1losti, kter\u00e9 pova\u017eujete za dnes ji\u017e nepodstatn\u00e9, a m\u00edsty nabudete dojmu, \u017ee snad \u010dtete Sibylina proroctv\u00ed. Do\u010dkaj\u00ed se i ti ba\u017e\u00edc\u00ed po zaj\u00edmav\u00e9 story<\/em>, v\u017edy\u0165 bez p\u0159\u00edb\u011bhu se dnes neobejde ani n\u00e1kup zubn\u00ed pasty. Je a\u017e s podivem, jak dosud mohl autor\u016fv \u017eivot, zejm\u00e9na pak pohnut\u00fd osud jeho japonsk\u00e9 matky Mitsuko (1874 \u2013 1941)<\/em>a \u0161esti sourozenc\u016f uniknout medi\u00e1ln\u00edmu zpracov\u00e1n\u00ed. <\/strong><\/p>\n

Pokus\u00edm se z ka\u017ed\u00e9 z uveden\u00fdch kapitol uv\u00e9st \u00fatr\u017ekovit\u011b alespo\u0148 n\u011bkolik autorov\u00fdch my\u0161lenek. Ne\u017e je p\u0159\u00edpadn\u011b vzt\u00e1hneme k dne\u0161ku, m\u011bli bychom si uv\u011bdomit, \u017ee tyto my\u0161lenky byly Richardem N. Coudenhove-Kalergi <\/em>formulov\u00e1ny p\u0159ed sto lety<\/strong>,<\/em> jeho kniha PAN-EVROPA<\/em> vy\u0161la v roce 1923.<\/em><\/strong><\/p>\n

Evropa a sv\u011bt<\/span><\/em><\/p>\n

Devaten\u00e1ct\u00e9 stolet\u00ed bylo stolet\u00edm sv\u011btov\u00e9 vl\u00e1dy Evropy\u2026na druh\u00e9 m\u00edrov\u00e9 konferenci v Haagu v roce 1907 se poprv\u00e9 objevili z\u00e1stupci americk\u00fdch republik jako rovnopr\u00e1vn\u00ed partne\u0159i st\u00e1t\u016f evropsk\u00fdch\u2026sou\u010dasn\u011b se vyvinuly Spojen\u00e9 st\u00e1ty americk\u00e9 ve v\u016fd\u010d\u00ed mocnost zem\u011bkoule\u2026Evropa je posunuta ze st\u0159edu sv\u011bta na jeho periferii\u2026\u017de je postaven\u00ed Ruska je\u0161t\u011b chmurn\u011bj\u0161\u00ed, nem\u016f\u017ee b\u00fdt Evrop\u011b \u00fat\u011bchou, nebo\u0165 doba pracuje pro Rusko, proti Evrop\u011b\u2026.Rusko bude d\u0159\u00edv \u010di pozd\u011bji zase velk\u00e9, mocn\u00e9 a bohat\u00e9\u2026Wilson\u016fv pokus zalo\u017eit jednu ekumenickou Spole\u010dnost n\u00e1rod\u016f ztroskotal\u2026Evropa jako pojem politick\u00fd neexistuje. Sv\u011btad\u00edl, zvan\u00fd t\u00edmto jm\u00e9nem, je chaos n\u00e1rod\u016f a st\u00e1t\u016f, prach\u00e1rna mezin\u00e1rodn\u00edch konflikt\u016f, retorta budouc\u00edch sv\u011btov\u00fdch v\u00e1lek\u2026mravnost upad\u00e1, v\u0161eobecn\u00e1 z\u00e1vist a nen\u00e1vist vzr\u016fstaj\u00ed\u2026Nenau\u010d\u00ed \u2013li se Evropa ni\u010demu z d\u011bjin, bude n\u00e1sledovat osud \u0159\u00edmsko-n\u011bmeck\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e. Stane se politicky i vojensky \u0161achovnic\u00ed sv\u011bta, objektem sv\u011btov\u00e9 politiky\u2026bude rozd\u011blena Angli\u00ed, Ruskem a Amerikou v z\u00e1jmov\u00e9 sf\u00e9ry\u2026.A\u017e kone\u010dn\u011b po rusk\u00e9 revoluci p\u0159ijde rusk\u00fd Napoleon, jen\u017e utvo\u0159\u00ed z mal\u00fdch st\u00e1t\u016f v\u00fdchodoevropsk\u00fdch sv\u016fj R\u00fdnsk\u00fd svaz a Evrop\u011b zasad\u00ed jeho pomoc\u00ed smrtelnou r\u00e1nu. Je\u0161t\u011b by byl \u010das  zachr\u00e1nit Evropu p\u0159ed t\u00edmto osudem. Z\u00e1chrana se jmenuje Pan-Evropa: politick\u00e9 a hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 sjednocen\u00ed v\u0161ech st\u00e1t\u016f, Polskem po\u010d\u00ednaje a Portugalskem kon\u010de, ve svaz st\u00e1t\u016f.<\/em><\/p>\n

Hranice Evropy<\/span><\/em> <\/span><\/p>\n

Geograficky neexistuje evropsk\u00fd kontinent .Je to jen evropsk\u00fd poloostrov euroasijsk\u00e9ho kontinentu\u2026Indie by se mohla p\u0159inejmen\u0161\u00edm stejn\u00fdm pr\u00e1vem naz\u00fdvat kontinentem jako Evropa\u2026.Geograficky se sv\u011bt d\u011bl\u00ed na p\u011bt kontinent\u016f: Euroasii, Afriku, Austr\u00e1lii, Severn\u00ed Ameriku a ji\u017en\u00ed Ameriku. Politicky pak na americkou, evropskou, v\u00fdchodoasijskou, ruskou a britskou mocenskou sf\u00e9ru. Kulturn\u011b se d\u011bl\u00ed sv\u011bt na \u010dty\u0159i velk\u00e9 okruhy kulturn\u00ed: evropsk\u00fd, \u010d\u00ednsk\u00fd, indick\u00fd a arabsk\u00fd. Tohoto rozli\u0161ov\u00e1n\u00ed je t\u0159eba se striktn\u011b dr\u017eet, aby nedo\u0161lo k nep\u0159\u00edjemn\u00fdm z\u00e1m\u011bn\u00e1m ve vztahu k pojmu Evropa\u2026na rozd\u00edl od geografick\u00e9ho pojmu Evropy pou\u017e\u00edv\u00e1m jako politick\u00fd pojem n\u00e1zev Pan-Evropa. V\u00edm, \u017ee se toto ozna\u010den\u00ed setk\u00e1 s nesouhlasem, \u017ee se ozve protest, \u017ee nelze naz\u00fdvat Evropu bez Anglie a Ruska \u201ePan-Evropou\u201c.Tato n\u00e1mitka je teoreticky opr\u00e1vn\u011bn\u00e1, ale prakticky bezv\u00fdznamn\u00e1\u2026Ozna\u010den\u00ed Pan-Evropa jsem zvolil, abych t\u00edm vyj\u00e1d\u0159il analogii k pan-amerikanismu a pan-hel\u00e9nismu.<\/em><\/p>\n

Evropa a Anglie<\/span><\/em><\/p>\n

Mal\u00e1 Evropa, nebo velk\u00e1 Evropa? My\u0161lenka Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f evropsk\u00fdch je velmi star\u00e1\u2026A p\u0159ece z\u016fstal tento ide\u00e1l neuskute\u010dn\u011bn: z\u016fstal liter\u00e1rn\u00edm probl\u00e9mem, ani\u017e se kdy stal politick\u00fdm probl\u00e9mem. Mnoz\u00ed si hr\u00e1li s touto ideou \u2013 sotva jedin\u00fd v\u0161ak hnul prstem, aby uk\u00e1zal cestu k jej\u00edmu uskute\u010dn\u011bn\u00ed\u2026Od doby, kdy se Rusko odvr\u017een\u00edm od demokratick\u00e9ho syst\u00e9mu postavilo mimo Evropu, je ot\u00e1zka zna\u010dn\u011b snaz\u0161\u00ed. Nebo\u0165 prakticky u\u017e\u0161\u00ed federace mezi sov\u011btskou moc\u00ed sv\u011btovou a demokratick\u00fdmi st\u00e1ty nen\u00ed provediteln\u00e1..Evrop\u011b tedy zb\u00fdv\u00e1 zodpov\u011bd\u011bt ot\u00e1zku p\u0159\u00edslu\u0161nosti Anglie \u2013 teprve pak bude mo\u017en\u00e9 podniknout prvn\u00ed praktick\u00e9 kroky k vytvo\u0159en\u00ed Pan-Evropy. Obt\u00ed\u017enost anglick\u00e9 ot\u00e1zky spo\u010d\u00edv\u00e1 v tom, \u017ee Velk\u00e1 Brit\u00e1nie a Irsko nepochybn\u011b pat\u0159\u00ed ke geografick\u00e9mu pojmu Evropy \u2013 av\u0161ak na druh\u00e9 stran\u011b nelze spat\u0159ovat v britsk\u00e9m imp\u00e9riu evropsk\u00fd st\u00e1t\u2026.Velkoevropan\u00e9 si nedovedou p\u0159edstavit Spojen\u00e9 st\u00e1ty evropsk\u00e9 bez Anglie. Cht\u011bj\u00ed m\u00edt z britsk\u00e9ho imp\u00e9ria evropsk\u00fd spolkov\u00fd st\u00e1t. Takovou politikou by Pan-Evropa z\u00edskala na moci, ale ztratila by na scelenosti. Nebo\u0165 Evropa, k n\u00ed\u017e pat\u0159\u00ed Kanada, Austr\u00e1lie a Ji\u017en\u00ed Afrika, nebyla by ji\u017e Evropou, n\u00fdbr\u017e interkontinent\u00e1ln\u00edm imp\u00e9riem\u2026Teoreticky je je\u0161t\u011b druh\u00e1 forma velkoevropsk\u00e9ho \u0159e\u0161en\u00ed: p\u0159ipojen\u00ed Velk\u00e9 Brit\u00e1nie a Irska k Pan-Evrop\u011b, av\u0161ak bez koloni\u00ed a domini\u00ed. Toto \u0159e\u0161en\u00ed by v\u0161ak vedlo k rozpadu britsk\u00e9ho imp\u00e9ria\u2026Pokud je britsk\u00e9 imp\u00e9rium velk\u00e9 a mocn\u00e9, je tento probl\u00e9m <\/em>\/ p\u0159ipojen\u00ed k Pan-Evrop\u011b\/ velmi vzd\u00e1len\u00fd. Proto tedy zb\u00fdv\u00e1 jako praktick\u00fd probl\u00e9m pro Evropu jen maloevropsk\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed\u2026.Anglie, kter\u00e1 je mnoh\u00fdmi pouty z\u00e1jm\u016f, kultury a historie spojena stejn\u011b tak s Evropou jako s Amerikou, je povol\u00e1na b\u00fdt prost\u0159edn\u00edkem mezi ob\u011bma t\u011bmito kontinenty, ani\u017e by politicky pat\u0159ila k jednomu z nich. Pan-Evropa mus\u00ed od samotn\u00e9ho po\u010d\u00e1tku hr\u00e1t fair play v\u016f\u010di Anglii. Pan-Evropa mus\u00ed jasn\u011b v\u011bd\u011bt, \u017ee evropsk\u00e9 sjednocen\u00ed nen\u00ed nam\u00ed\u0159eno proti Anglii, n\u00fdbr\u017e \u017ee se naopak sna\u017e\u00ed spolu s Angli\u00ed b\u00fdt oporou sv\u011btov\u00e9ho m\u00edru a jednou etapou k nov\u00e9 organizaci sv\u011bta . Dnes a v dohledn\u00e9 budoucnosti mus\u00ed b\u00fdt politika Anglie pacifistick\u00e1. Nebo\u0165 britsk\u00e9 imp\u00e9rium je p\u0159esyceno. Pot\u0159ebuje desetilet\u00ed k str\u00e1ven\u00ed v\u0161eho, co spolklo. Ka\u017edou dal\u0161\u00ed v\u00e1lkou m\u016f\u017ee v\u0161eho pozb\u00fdt \u2013 nic podstatn\u00e9ho nem\u016f\u017ee v\u0161ak ji\u017e z\u00edskat. I Evropa pot\u0159ebuje nutn\u011b m\u00edr\u2026.Evropa d\u00e1v\u00e1 v ka\u017ed\u00e9 v\u00e1lce v\u0161e v s\u00e1zku \u2013 ani jako v\u00edt\u011bz by nemohla z\u00edskat nic podstatn\u00e9ho.<\/em><\/p>\n

 Evropa a Rusko<\/span><\/em><\/p>\n

Rusko je \u2013 nehled\u00edc na kr\u00e1tkou hranici s Tureckem \u2013jedin\u00fdm sousedem Pan-Evropy na sou\u0161i. Organizovan\u00e9mu a zindustrializovan\u00e9mu Rusku by se nevyrovnal vojensky \u017e\u00e1dn\u00fd z evropsk\u00fdch st\u00e1t\u016f. Tak Rusko vykon\u00e1v\u00e1 pouhou svou existenc\u00ed st\u00e1l\u00fd tlak na st\u00e1ty Evropy\u2026.Proto stav\u00ed d\u011bjiny Evropu p\u0159ed rozhodnut\u00ed: bu\u010fto se spojit p\u0159es v\u0161echny n\u00e1rodn\u00ed nevra\u017eivosti v jedin\u00e9 spole\u010denstv\u00ed st\u00e1t\u016f, nebo d\u0159\u00edve \u010di pozd\u011bji padnout za ob\u011b\u0165 rusk\u00e9 dobyva\u010dnosti. T\u0159et\u00ed mo\u017enost Evropa nem\u00e1. Od Petra Velik\u00e9ho je Rusko na pochodu na z\u00e1pad\u2026Mezi lety 1915 a 1919 se v\u0161echno v Rusku zm\u011bnilo \u2013 jen expanzivn\u00ed snahy z\u016fstaly nezm\u011bn\u011bny\u2026. Evropa si mus\u00ed uv\u011bdomit, \u017ee dnes ka\u017ed\u00fd m\u00edr mezi demokratick\u00fdmi a sov\u011btsk\u00fdmi st\u00e1ty znamen\u00e1 pro Sov\u011bty pouze p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed, p\u0159est\u00e1vku k zotaven\u00ed a k p\u0159\u00edprav\u011b nov\u00e9ho \u00fatoku: nebo\u0165 nezvratn\u00fdm kone\u010dn\u00fdm c\u00edlem komunistick\u00fdch v\u016fdc\u016f z\u016fst\u00e1v\u00e1 sv\u011btov\u00e1 komunistick\u00e1 revoluce. Jenom o metod\u011b proveden\u00ed panuj\u00ed mezi rusk\u00fdmi st\u00e1tn\u00edky neshody \u2013 nikoli o c\u00edli\u2026.Nebezpe\u010d\u00edm pro Evropu je rusk\u00e1 orientace n\u011bkolika st\u00e1t\u016f, p\u0159edev\u0161\u00edm N\u011bmecka \/<\/em>ps\u00e1no v roce 1923, N\u011bmecko p\u0159istoupilo ke Spole\u010dnosti n\u00e1rod\u016f 11.9.1926\/.Velk\u00e1 \u010d\u00e1st N\u011bmecka douf\u00e1, \u017ee jednoho dne pomoc\u00ed spolku s Ruskem zni\u010d\u00ed versailleskou smlouvu a \u017ee Polsko rozd\u011bl\u00ed je\u0161t\u011b jednou\u2026.Rusko pot\u0159ebuje pr\u016fmyslov\u00e9 zbo\u017e\u00ed, p\u0159edev\u0161\u00edm dopravn\u00ed prost\u0159edky a hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 n\u00e1stroje \u2013 a Evropa pot\u0159ebuje obil\u00ed\u2026.Rusko a Evropa se pot\u0159ebuj\u00ed navz\u00e1jem, aby se, op\u00edraj\u00edce se jeden o druh\u00e9ho, zase vzp\u0159\u00edmily.Pro oba je nezbytn\u00e9, aby politick\u00e9 ot\u00e1zky nejm\u00e9n\u011b na deset let ustoupily p\u0159ed hospod\u00e1\u0159sk\u00fdmi, a aby politika byla diktov\u00e1na hospod\u00e1\u0159stv\u00edm.Chce-li se v\u0161ak Evropa pustit do \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 konkurence s velk\u00fdmi anglick\u00fdmi a americk\u00fdmi hospod\u00e1\u0159sk\u00fdmi odv\u011btv\u00edmi \u2013 mus\u00ed vystupovat v\u016f\u010di Rusku jako hospod\u00e1\u0159sk\u00e1 jednotka.<\/em><\/p>\n

Evropa a Amerika<\/span><\/em><\/p>\n

Spojen\u00e9 st\u00e1ty americk\u00e9 jsou nejbohat\u0161\u00ed, nejmocn\u011bj\u0161\u00ed a nejpokro\u010dilej\u0161\u00ed zem\u00ed sv\u011bta. Ob\u010dan\u00e9 jsou zbaveni v\u0161eobecn\u00e9 brann\u00e9 povinnosti. Na jejich p\u016fd\u011b nebyla v\u00e1lka d\u00e9le ne\u017e p\u016fl stolet\u00ed. Jejich pr\u016fmysl a rolnictv\u00ed vzkv\u00e9taj\u00ed\u2026.Nejednotn\u00e1 Evropa je naproti tomu zchudl\u00e1 a zadlu\u017een\u00e1 a d\u00edky vnit\u0159n\u00edm spor\u016fm je bezmocn\u00e1 ve sv\u011btov\u00e9 politice. Ozdraven\u00ed hospod\u00e1\u0159stv\u00ed je nemo\u017en\u00e9, pokud vojensk\u00e9 pot\u0159eby pohlcuj\u00ed dan\u011b a v\u0161eobecn\u00e1 brann\u00e1 povinnost velk\u00fd d\u00edl produktivn\u00ed pracovn\u00ed s\u00edly. Ka\u017ed\u00e1 evropsk\u00e1 zem\u011b \u017eije v neust\u00e1l\u00e9m strachu z v\u00e1lky. Vz\u00e1jemn\u00e1 z\u00e1vist a nen\u00e1vist mezi n\u00e1rody znemo\u017e\u0148uj\u00ed jakoukoli spolupr\u00e1ci\u2026.Na sv\u011btov\u00fdch trz\u00edch nebude evropsk\u00fd pr\u016fmysl schopen konkurence s americk\u00fdm pr\u016fmyslem\u2026Tato konkuren\u010dn\u00ed neschopnost Evropy se uplatn\u00ed hlavn\u011b p\u0159i industrializov\u00e1n\u00ed \u010c\u00edny a znovuvybudov\u00e1n\u00ed Ruska\u2026Podlehne-li Evropa v tomto konkuren\u010dn\u00edm boji, bude jej\u00ed zk\u00e1za \u00fapln\u00e1. Jen jedin\u00fd prost\u0159edek m\u016f\u017ee tomu zabr\u00e1nit: hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 sjednocen\u00ed Evropy, spolupr\u00e1ce panevropsk\u00e9 celn\u00ed unie s Ruskem a odzbrojen\u00ed evropsk\u00fdch arm\u00e1d\u2026.Pan-Amerika je pro Evropu nejv\u011bt\u0161\u00edm nebezpe\u010d\u00edm \u2013 nebo nejv\u011bt\u0161\u00ed nad\u011bj\u00ed. Nebezpe\u010d\u00edm, z\u016fstane-li Evropa mezin\u00e1rodn\u011b rozt\u0159\u00ed\u0161t\u011bna na mal\u00e9 st\u00e1te\u010dky v dob\u011b, kdy se na druh\u00e9m b\u0159ehu Atlantiku organizuje cel\u00fd sv\u011btad\u00edl. Nad\u011bj\u00ed pak, p\u0159iu\u010d\u00ed-li se Evropa od sv\u00e9 modern\u00ed dcery a dopln\u00ed panamerick\u00e9 hnut\u00ed hnut\u00edm panevropsk\u00fdm.<\/em><\/p>\n

Evropsk\u00e9 v\u00e1le\u010dn\u00e9 nebezpe\u010d\u00ed<\/span><\/em><\/em><\/p>\n

Evropa se pr\u00e1v\u011b ocit\u00e1 na cest\u011b k nov\u00e9 v\u00e1lce \/ <\/em>ps\u00e1no v roce 1923!\/.<\/em> V\u011bt\u0161ina st\u00e1t\u016f st\u0159edo- a v\u00fdchodoevropsk\u00fdch se k t\u00e9to v\u00e1lce p\u0159ipravuje diplomaticky i vojensky. Nen\u00e1vist a z\u00e1vist mezi sousedy jsou v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e v roce 1919\u2026.Kdyby evrop\u0161t\u00ed v\u016fdcov\u00e9 a masy m\u011bli spr\u00e1vnou p\u0159edstavu o budouc\u00ed v\u00e1lce, nelitovali by \u017e\u00e1dn\u00fdch prost\u0159edk\u016f, aby j\u00ed zabr\u00e1nili. Ale lid\u00e9 nemaj\u00ed tu\u0161en\u00ed, co na n\u011b \u010dek\u00e1, jejich obrazotvornost jest p\u0159\u00edli\u0161 chud\u00e1 a je obr\u00e1cena p\u0159\u00edli\u0161 dozadu m\u00edsto dop\u0159edu\u2026.Sv\u011btovou v\u00e1lku\/<\/em>tzv. prvn\u00ed\/ si Evropan\u00e9 p\u0159edstavovali podle v\u00e1lky z roku 1870. P\u0159\u00ed\u0161t\u00ed v\u00e1lku si p\u0159edstavuj\u00ed Evropan\u00e9 podle v\u00e1lky sv\u011btov\u00e9. A p\u0159itom je jist\u00e9, \u017ee budouc\u00ed v\u00e1lka p\u0159edstihne tuto v\u00e1lku ukrutnost\u00ed a stra\u0161livost\u00ed\u2026Nebo\u0165 technick\u00e9 vyn\u00e1lezy se vyv\u00edjej\u00ed p\u0159ekotn\u011b rok od roku a s nimi se zdokonaluji tak\u00e9 ni\u010div\u00e9 prost\u0159edky. P\u0159\u00ed\u0161t\u00ed v\u00e1lka nebude vedena ve znamen\u00ed mechaniky, n\u00fdbr\u017e ve znamen\u00ed chemie\u2026Nech\u0165 by skon\u010dila p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed evropsk\u00e1 v\u00e1lka jakkoli \u2013 vyjde z n\u00ed jen jedna moc v\u00edt\u011bzn\u011b: Rusko\u2026.<\/em><\/p>\n

N\u00e1rodnostn\u00ed ot\u00e1zka<\/span><\/em><\/p>\n

Dogma evropsk\u00e9ho nacionalismu hl\u00e1s\u00e1, \u017ee n\u00e1rody jsou krevn\u00ed p\u0159\u00edbuzenstva.<\/em> Toto dogma je m\u00fdtus. Po nes\u010detn\u00e9m st\u011bhov\u00e1n\u00ed n\u00e1rod\u016f, je\u017e se v na\u0161em sv\u011btad\u00edlu ud\u00e1lo v p\u0159edhistorick\u00e9 a historick\u00e9 dob\u011b, neexistuje v Evrop\u011b \u010dist\u00e1 rasa. V\u0161echny n\u00e1rody Evropy (vyjma snad Islan\u010fany) jsou n\u00e1rody sm\u00ed\u0161en\u00e9: jsou to m\u00ed\u0161enci nordick\u00e9, alpsk\u00e9 a st\u0159edozemn\u00ed rasy, m\u00ed\u0161enci z arijsk\u00fdch p\u0159ist\u011bhovalc\u016f a mongolsk\u00fdch praobyvatel\u016f, z rus\u00fdch a tmav\u00fdch, dlouholebe\u010dn\u00fdch a kr\u00e1tkolebe\u010dn\u00fdch ras\u2026Kdo h\u00e1j\u00ed tezi, \u017ee n\u00e1rod je krevn\u00ed p\u0159\u00edbuzenstvo, st\u00e1v\u00e1 se bezradn\u00fdm v\u016f\u010di faktu, \u017ee vynikaj\u00edc\u00ed \u010de\u0161t\u00ed N\u011bmci maj\u00ed \u010desk\u00e1 jm\u00e9na a obr\u00e1cen\u011b, \u017ee nejv\u011bt\u0161\u00ed ma\u010farsk\u00fd n\u00e1rodn\u00ed b\u00e1sn\u00edk Pet\u00f6fi byl slovansk\u00e9ho p\u016fvodu, \u017ee ze t\u0159\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00edch n\u011bmeck\u00fdch filosof\u016f byl Kant p\u016fvodu skotsk\u00e9ho, Schopenhauer holandsk\u00e9ho, Nietzsche polsk\u00e9ho, \u017ee Bonaparte, Gambetta a Zola dle krve nebyli Francouzi, Shaw a Loyd George nejsou Angli\u010dan\u00e9, Cesare Borgia nebyl Ital, Kolumbus nebyl \u0160pan\u011bl\u2026.P\u0159esto v\u0161ak existuj\u00ed evropsk\u00e9 n\u00e1rody, a bylo by nesmysln\u00e9 pop\u00edrat jejich existenci, tyto n\u00e1rody nejsou v\u0161ak p\u0159\u00edbuzenstv\u00edm krve, n\u00fdbr\u017e p\u0159\u00edbuzenstv\u00edm ducha, neodvozuj\u00ed se t\u011blesn\u011b od spole\u010dn\u00fdch p\u0159edk\u016f \u2013 n\u00fdbr\u017e duchovn\u011b od spole\u010dn\u00fdch u\u010ditel\u016f\u2026Ka\u017ed\u00fd n\u00e1rod se probouz\u00ed teprve sv\u00fdmi geni\u00e1ln\u00edmi syny k pln\u00e9 v\u00fd\u0161i sv\u00e9ho v\u011bdom\u00ed\u2026.Vlastn\u00edm n\u00e1bo\u017eenstv\u00edm nacionalismu je kult hrdin\u016f. N\u00e1rod poj\u00ed spole\u010dn\u00ed hrdinov\u00e9, kte\u0159\u00ed jsou mu vzorem, spole\u010dn\u00e9 ide\u00e1ly, spole\u010dn\u00ed v\u016fdci, b\u00e1sn\u00edci a bozi\u2026.Je jenom jeden radik\u00e1ln\u00ed zp\u016fsob trval\u00e9ho a spravedliv\u00e9ho \u0159e\u0161en\u00ed evropsk\u00fdch hrani\u010dn\u00edch ot\u00e1zek: neposunovat hranice, ale zru\u0161it je! Evropan\u00e9 mus\u00ed doj\u00edt k poznatku, \u017ee po\u017eadavek spravedliv\u00fdch hranic je nesplniteln\u00fd, po\u017eadavek stabiln\u00edch hranic v\u0161ak splniteln\u00fd\u2026\u0160patn\u00e9 hranice jsou st\u00e1le je\u0161t\u011b lep\u0161\u00ed ne\u017e v\u00edt\u011bzn\u00e1 v\u00e1lka\u2026 Evropan, jen\u017e se pro m\u00edr z\u0159ekne posunut\u00ed politick\u00fdch hranic, mus\u00ed v\u0161echnu svou energii soust\u0159edit na odstran\u011bn\u00ed hranic po str\u00e1nce n\u00e1rodn\u00ed, strategick\u00e9 a hospod\u00e1\u0159sk\u00e9.<\/em><\/p>\n

            Po velmi \u00fatr\u017ekovit\u00fdch citac\u00edch z kapitol kn\u00ed\u017eky PAN-EVROPA<\/em> ji\u017e dopln\u00edm jen stejn\u011b \u00fatr\u017ekovit\u00e9 citace ze z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 kapitoly Cesty k Pan-Evrop\u011b. Hrab\u011b Richard N. Coudenhove-Kalergi<\/em> ji napsal ve v\u011bku pouh\u00fdch 29 let. Nemus\u00edme se v\u0161\u00edm souhlasit, ale nezb\u00fdv\u00e1 ne\u017e v mnoh\u00e9m ocenit autorovu jasnoz\u0159ivost a jazyk, j\u00edm\u017e byl z\u00e1va\u017en\u00fd text seps\u00e1n: srozumiteln\u00e9 formulace, p\u0159\u00edstupn\u00e9 \u010dten\u00e1\u0159i r\u016fzn\u00e9ho v\u011bku i soci\u00e1ln\u00edho p\u016fvodu. Tady bychom se mohli pou\u010dit a p\u0159iu\u010dit.<\/p>\n

Cesty k Pan-Evrop\u011b<\/span><\/em><\/p>\n

Protivn\u00edci Pan-Evropy se d\u011bl\u00ed ve \u010dty\u0159i skupiny: v nacion\u00e1ln\u00ed \u0161ovinisty, komunisty, militaristy, pr\u016fmyslov\u00e9 podniky, chr\u00e1n\u011bn\u00e9 cly\u2026.Aby se objevila na politick\u00e9 map\u011b, mus\u00ed Pan-Evropa nejd\u0159\u00edve zapustit ko\u0159eny v srdc\u00edch a hlav\u00e1ch Evropan\u016f. Je t\u0159eba vystav\u011bt mosty dorozum\u011bn\u00ed, z\u00e1jmu<\/em> a p\u0159\u00e1telstv\u00ed od n\u00e1roda k n\u00e1rodu, od tov\u00e1rny k tov\u00e1rn\u011b, od odbor\u016f k odbor\u016fm, od literatury k literatu\u0159e. Pocit panevropsk\u00e9 pospolitosti, evropsk\u00fd patriotismus, mus\u00ed korunovat a dopl\u0148ovat cit n\u00e1rodn\u00ed\u2026.Znamen\u00ed, v n\u011bm\u017e se Panevropan\u00e9 v\u0161ech st\u00e1t\u016f spoj\u00ed, je slune\u010dn\u00ed k\u0159\u00ed\u017e: \u010derven\u00fd k\u0159\u00ed\u017e ve zlat\u00e9m slunci, symbol humanity a rozumu. Tato vlajka l\u00e1sky a ducha nech\u0165 jednou vlaje od Portugalska a\u017e k Polsku nad kontinentem m\u00edru a svobody! Jaro roku 1923.<\/em>  <\/strong>K sl\u00edben\u00fdm zaj\u00edmavostem ze \u017eivota pana hrab\u011bte vyu\u017eiju informa\u010dn\u00ed let\u00e1\u010dek, kter\u00fd jsem z\u00edskala na st\u00e1tn\u00edm z\u00e1mku a hrad\u011b Hor\u0161ovsk\u00fd T\u00fdn<\/em>. Pob\u011b\u017eovice<\/em>, v nich\u017e \u017eila matka pana hrab\u011bte – Mitsuko<\/em>  – jsou nedaleko. Hrab\u011b Heinrich Coudenhove-Kalergi <\/em>(1859 \u2013 1906) se jako lega\u010dn\u00ed rada vyslanectv\u00ed Rakouska-Uherska v Tokiu v roce 1895 o\u017eenil s Japonkou Mitsuko (1874 \u2013 1941).<\/em>  Z dvoustr\u00e1nkov\u00e9ho materi\u00e1lu vyb\u00edr\u00e1m: \u201e\u2026s\u0148atek byl pova\u017eov\u00e1n za nerovn\u00fd, proto\u017ee nev\u011bsta byla dcerou japonsk\u00e9ho obchodn\u00edka s olejem a staro\u017eitnostmi. I doba nebyla naklon\u011bna pro uzav\u00edr\u00e1n\u00ed mezin\u00e1rodn\u00edch s\u0148atk\u016f. Z obou stran bylo zapot\u0159eb\u00ed mnoha zvl\u00e1\u0161tn\u00edch povolen\u00ed. Mitsuko musela b\u00fdt p\u0159ek\u0159t\u011bna na katoli\u010dku. Jej\u00ed man\u017eel se posl\u00e9ze vzdal diplomatick\u00e9 kari\u00e9ry a rodina se dv\u011bma mal\u00fdmi syny, Hansem a Richardem, p\u0159es\u00eddlila u\u017e v roce 1896 z Japonska do \u010desk\u00e9ho m\u011bsta Pob\u011b\u017eovice, kde se Heinrich ujal spr\u00e1vy zanedban\u00e9ho rodov\u00e9ho panstv\u00ed a rozhodl se st\u00e1t v\u011bdcem. V roce 1900 slo\u017eil na pra\u017esk\u00e9 Karlov\u011b universit\u011b doktor\u00e1t z filosofie. V \u010cech\u00e1ch se jim narodilo je\u0161t\u011b dal\u0161\u00edch p\u011bt d\u011bt\u00ed \u2013 synov\u00e9 Gerolf a Karl, dcery Elisabeth, Ida a Olga. Rodina \u017eila velmi kulturn\u011b, p\u0159ij\u00edmala \u0159adu zahrani\u010dn\u00edch n\u00e1v\u0161t\u011bv.Doma se mluvilo mnoha jazyky\u2026.<\/em><\/p>\n

            V roce 1906 n\u00e1hle zem\u0159el hrab\u011b Heinrich<\/em> \u2013 a \u017eivot Mitsuko<\/em> se z\u00e1sadn\u011b zm\u011bnil. Sama se ujala spr\u00e1vy panstv\u00ed, d\u011bti poslala do v\u00edde\u0148sk\u00fdch \u0161kol. Podstatn\u011b do jej\u00edho \u017eivota zas\u00e1hlo vypuknut\u00ed Velk\u00e9 v\u00e1lky<\/em>, kterou my \u2013 po smutn\u00fdch zku\u0161enostech-  naz\u00fdv\u00e1me prvn\u00ed sv\u011btovou. <\/em>Japonsko se postavilo na stranu v\u00e1l\u010d\u00edc\u00ed proti Rakousku-Uhersku. Mitsuko<\/em> z\u0159\u00eddila v bl\u00edzk\u00e9m s\u00eddle Pivo\u0148 vojensk\u00fd lazaret, pom\u00e1hala se z\u00e1sobov\u00e1n\u00edm. Po v\u00e1lce s dcerou Olgou ode\u0161la do Rakouska, panstv\u00ed sv\u011b\u0159ila nejstar\u0161\u00edmu synovi. V Rakousku se t\u011b\u0161ila n\u00e1v\u0161t\u011bvami sv\u00fdch japonsk\u00fdch p\u0159\u00e1tel, rodnou zemi, Japonsko, u\u017e nikdy nespat\u0159ila. Zem\u0159ela v roce 1941 ve V\u00eddni, jej\u00ed man\u017eel hrab\u011b Heinrich<\/em> odpo\u010d\u00edv\u00e1 na h\u0159bitov\u011b v Pob\u011b\u017eovic\u00edch.<\/p>\n

Op\u011bt cituji z informa\u010dn\u00edho let\u00e1\u010dku: Z d\u011bt\u00ed pro\u0161el nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed kari\u00e9rou druhorozen\u00fd syn Richard, zakladatel hnut\u00ed Pan-Evropa\u2026.narozen\u00fd roku 1894 v Tokiu s japonsk\u00fdm jm\u00e9nem Eijiro, politolog a publicista, studoval na v\u00edde\u0148sk\u00e9 universit\u011b\u2026stal se proklam\u00e1torem politick\u00e9ho, ekonomick\u00e9ho a kulturn\u00edho sjednocen\u00ed Evropy do Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f evropsk\u00fdch ve sv\u00e9 knize PAN-EVROPA, jej\u00ed\u017e prvn\u00ed vyd\u00e1n\u00ed vy\u0161lo ve V\u00eddni v roce 1923 a bylo p\u0159elo\u017eeno do mnoha sv\u011btov\u00fdch jazyk\u016f. U\u017e ve 20.letech p\u0159edpov\u011bd\u011bl nebezpe\u010d\u00ed fa\u0161ismu a komunismu, mezi jeho p\u0159\u00e1tele se \u0159adili T. G .Masaryk a pozd\u011bj\u0161\u00ed prezident Edvard Bene\u0161\u2026po an\u0161lusu Rakouska byl Richard donucen uprchnout p\u0159ed nacisty do \u0160v\u00fdcarska a pak do Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f. Od roku 1941 p\u0159edn\u00e1\u0161el historii na universit\u011b v New Yorku. Po v\u00e1lce se vr\u00e1til do Evropy a v roce 1947 se stal spoluzakladatelem a gener\u00e1ln\u00edm tajemn\u00edkem Evropsk\u00e9 parlamentn\u00ed unie. Richard z\u00edskal \u010detn\u00e1 mezin\u00e1rodn\u00ed ocen\u011bn\u00ed za sv\u00e9 \u00fasil\u00ed o udr\u017een\u00ed sv\u011btov\u00e9ho m\u00edru. Zem\u0159el v roce 1972 ve \u0160v\u00fdcarsku.<\/em>    <\/p>\n

Zb\u00fdv\u00e1 ve stru\u010dnosti  zm\u00ednit dal\u0161\u00ed \u2013 nevesel\u00e9 \u2013 osudy pan\u00ed Mitsuko <\/em>a jej\u00edch d\u011bt\u00ed. Syn Gerolf<\/em> p\u016fsobil na japonsk\u00e9m velvyslanectv\u00ed v Praze. O\u017eenil se s ma\u010farskou \u0161lechti\u010dnou. P\u0159ed p\u0159\u00edchodem Hitlera ode\u0161el s rodinou do Anglie. T\u0159i z jeho \u010dty\u0159 d\u011bt\u00ed dnes \u017eij\u00ed ve V\u00eddni, dce\u0159i Barba\u0159e<\/em> ud\u011blil prezident V\u00e1clav Havel vysok\u00e9 st\u00e1tn\u00ed vyznamen\u00e1n\u00ed za pr\u00e1ci pro \u010ceskou republiku v zahrani\u010d\u00ed. Nejstar\u0161\u00ed syn Hans<\/em> p\u0159evzal od matky starost o pob\u011b\u017eovick\u00e9 panstv\u00ed. Jeho \u017eenou se \u2013 k nelibosti Mitsuko \u2013 <\/em>stala artistka, ma\u010farsk\u00e1 \u017didovka, p\u0159ed Hitlerem utekla do zahrani\u010d\u00ed. Hans se sna\u017eil uchr\u00e1nit malou dcerku t\u00edm, \u017ee se p\u0159ihl\u00e1sil k m\u00edstn\u00edm henleinovc\u016fm, po konci v\u00e1lky byl odsunut. Po r\u016fzn\u00fdch \u017eivotn\u00edch peripeti\u00edch zem\u0159el v roce 1967 <\/em>v N\u011bmecku, zmi\u0148ovan\u00e1 dcerka ned\u00e1vno v Kalifornii. Mitsuko <\/em>\u017eila s nejmlad\u0161\u00ed dcerou \u2013 <\/em>v realit\u011b svou pe\u010dovatelkou \u2013 Olgou. <\/em>Ta se po mat\u010din\u011b smrti vr\u00e1tila do Pob\u011b\u017eovic<\/em> k bratrovi Hansovi. <\/em>S n\u00edm byla po v\u00e1lce odsunuta do N\u011bmecka, kde v roce 1976 zem\u0159ela. Nejstar\u0161\u00ed dcera Elisabeth <\/em>zem\u0159ela ji\u017e v roce 1936 v Pa\u0159\u00ed\u017ei. Rodinn\u00e1 rebelka Ida <\/em>se stala spisovatelkou <\/em>katolick\u00fdch rom\u00e1n\u016f, k matce se nehl\u00e1sila, zem\u0159ela v roce 1971 ve Frankfurtu. Nejmlad\u0161\u00ed syn Karl <\/em>utekl v pr\u016fb\u011bhu prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky do Austr\u00e1lie, \u017eivil se jako p\u0159ekladatel a tlumo\u010dn\u00edk. Zem\u0159el ve \u0160v\u00fdcarsku v roce 1987.<\/em><\/p>\n

         Z\u00e1mek v Pob\u011b\u017eovic\u00edch je v dezol\u00e1tn\u00edm stavu. \u010c\u00e1st majetku Mitsuko <\/em>se nach\u00e1z\u00ed ve st\u00e1tn\u00edm z\u00e1mku Hor\u0161ovsk\u00fd T\u00fdn, orient\u00e1ln\u00ed sb\u00edrky jsou um\u00edst\u011bny v N\u00e1prstkov\u011b muzeu v Praze.<\/strong><\/p>\n

            <\/strong>Mno\u017en\u00e9 \u010d\u00edslo, kter\u00e9 jsem u\u017eila v titulku tohoto textu \u2013 St\u00e1l(i) u za\u010d\u00e1tk\u016f \u2013<\/em> se vedle autora knihy PAN-EVROPA n<\/em>evztahuje pouze ke vskutku st\u00e1tnick\u00e9mu, pom\u011brn\u011b zn\u00e1m\u00e9mu \u010dinu kr\u00e1le Ji\u0159\u00edka z Pod\u011bbrad. <\/em>Ten z d\u016fvod\u016f, o nich\u017e doporu\u010duji \u0161\u00ed\u0159eji se informovat, m\u00edrov\u00fdm poselstv\u00edm vlada\u0159\u016fm Evropy 15.stolet\u00ed doru\u010dil n\u00e1vrh Smlouvy o nastolen\u00ed m\u00edru v cel\u00e9m k\u0159es\u0165anstv\u00ed<\/em>. Byl to v z\u00e1sad\u011b pokus o sjednocen\u00ed Evropy v boji proti Turk\u016fm (dovr\u0161en\u00e9m a\u017e v roce 1683 bitvou u V\u00eddn\u011b). Letn\u00ed cesty m\u011b  dovedly do bl\u00edzkosti Pob\u011b\u017eovic,<\/em> o n\u011bjak\u00fd t\u00fdden pozd\u011bji do Kun\u00edna u Nov\u00e9ho Ji\u010d\u00edna.<\/em> Tam jsem v z\u00e1meck\u00e9m parku post\u00e1la u busty posledn\u00edho majitele kun\u00ednsk\u00e9ho panstv\u00ed \u2013 cukrovarn\u00edka a velkostatk\u00e1\u0159e, ryt\u00ed\u0159e Viktora Bauera (1876 \u2013 1939). <\/em>Byl velmi zcestoval\u00fd , v letech 1903 \u2013 1905 podnikl cestu kolem sv\u011bta. Udr\u017eoval plodn\u00e9 kontakty s v\u00fdznamn\u00fdmi um\u011blci sv\u00e9 doby, nap\u0159\u00edklad s Oskarem Kokoschkou a Egonem Schielem. Jeho \u017eivotopisci v\u0161ak nikdy nezapom\u00ednaj\u00ed dodat, \u017ee JUDr. Viktor Bauer<\/em> byl panevropsky zam\u011b\u0159en\u00fd myslitel, <\/em>kter\u00fd se v\u00fdrazn\u011b anga\u017eoval v hnut\u00ed usiluj\u00edc\u00edm o sjednocen\u00ed Evropy.<\/p>\n

            Se\u0161lo se n\u011bkolik n\u00e1hod \u2013 co v\u0161echno mi poskytly! Co v\u0161echno bych d\u00edky jim ve \u0161kole podnikla, jak je vyu\u017eila! P\u0159\u00edle\u017eitost bych si na\u0161la. Jsou potvrzen\u00edm m\u00e9ho p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee z\u00e1kladem \u0161koly, v\u011bd\u011bn\u00ed je z\u00e1jem<\/em> a motivace.<\/em><\/p>\n

 <\/p>\n

RICHARD N.COUDENHOVE-KALERGI:    PAN-EVROPA<\/em>   Praha: Nakladatelstv\u00ed Panevropa, 1993<\/p>\n

                                                                      ISBN 80-900034-7-8<\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

         Z ofici\u00e1ln\u00edch str\u00e1nek se dozv\u00edte, \u017ee m\u011bsto Pob\u011b\u017eovice le\u017e\u00ed na \u00fapat\u00ed \u010cesk\u00e9ho lesa 15 km severoz\u00e1padn\u011b od Doma\u017elic , v sou\u010dasnosti m\u00e1 1 566 obyvatel. M\u00edsto bylo os\u00eddleno od prav\u011bku, dolo\u017een\u011b nep\u0159etr\u017eit\u011b nejm\u00e9n\u011b od 11.stolet\u00ed n\u00e1vr\u0161\u00ed nad potokem s poetick\u00fdm n\u00e1zvem Pivo\u0148ka. J\u00e1 jsem se o Pob\u011b\u017eovic\u00edch poprv\u00e9 dozv\u011bd\u011bla \u010dirou n\u00e1hodou, a to z rozhlasov\u00e9 […]<\/p>\n","protected":false},"author":3483,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[],"class_list":["post-853","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezarazene"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/853","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3483"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=853"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/853\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":854,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/853\/revisions\/854"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=853"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=853"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=853"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}