{"id":849,"date":"2019-08-17T14:27:44","date_gmt":"2019-08-17T12:27:44","guid":{"rendered":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/?p=849"},"modified":"2019-08-17T14:27:44","modified_gmt":"2019-08-17T12:27:44","slug":"vyhledy","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/2019\/08\/17\/vyhledy\/","title":{"rendered":"V\u00fdhledy"},"content":{"rendered":"<p><strong>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;<\/strong>\u017de by <em>Doma\u017elice<\/em> le\u017eely v&nbsp;m\u011blk\u00e9m dol\u00edku? Nabyla jsem toho dojmu, b\u011bhem t\u00fddenn\u00edho pobytu jsem &nbsp;v&nbsp;okruhu n\u011bkolika kilometr\u016f zdolala hned \u010dty\u0159i kopce, z v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti p\u011b\u0161mo. Nejprve jsem za \u00famorn\u00e9ho \u010dervencov\u00e9ho vedra vy\u0161lapala na t\u0159ech kilometrech p\u0159ev\u00fd\u0161en\u00ed zhruba 120m. Nic moc, ale p\u0159i\u010dt\u011bte mi k&nbsp;dobru s\u00e1laj\u00edc\u00ed slunce a rok m\u00e9ho narozen\u00ed (kdy Hitler p\u0159epadl Sov\u011btsk\u00fd svaz). Cestu na <em>Baldov<\/em> k&nbsp;pam\u00e1tn\u00edku v&nbsp;realit\u011b neuskute\u010dn\u011bn\u00e9, a p\u0159ece v\u00edt\u011bzn\u00e9 bitvy husit\u016f s&nbsp;k\u0159i\u017e\u00e1ky 14.srpna 1431 mi m\u011bla zp\u0159\u00edjemnit expozice d\u011bl ze socha\u0159sk\u00fdch sympozi\u00ed minul\u00fdch let. Zah\u00e1jen\u00ed toho leto\u0161n\u00edho na zahrad\u011b b\u00fdval\u00e9ho augustini\u00e1nsk\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera v&nbsp;Doma\u017elic\u00edch \u2013 nyn\u00ed Z\u00e1kladn\u00ed um\u011bleck\u00e9 \u0161koly \u2013 jsem se zv\u011bdav\u011b z\u00fa\u010dastnila. Samotn\u00fd vrch <em>Baldov<\/em> zdob\u00ed \u2013 \u010di m\u00e1 zdobit (mn\u011b se nel\u00edbil) &#8211; \u0161est metr\u016f vysok\u00fd \u017eulov\u00fd prstencov\u00fd kalich. Na kr\u00e1se mu nep\u0159id\u00e1v\u00e1 ani t\u011bsn\u00e9 sousedstv\u00ed telekomunika\u010dn\u00ed v\u011b\u017ee. Panel nau\u010dn\u00e9 stezky m\u011b vr\u00e1til k&nbsp;ud\u00e1lostem srpnov\u00fdch dn\u016f roku 1431, kdy pr\u00e1v\u011b zde, v&nbsp;prostoru <em>Baldova, <\/em>do\u0161lo \u2013 jak \u010dtu \u2013 k&nbsp;<em>V\u00edt\u011bzstv\u00ed husit\u016f nad vojsky V.k\u0159\u00ed\u017eov\u00e9 v\u00fdpravy.<\/em> Rozhl\u00e9dla jsem se nejen po kr\u00e1s\u00e1ch <em>\u010cesk\u00e9ho lesa<\/em>, ale tak\u00e9 po informac\u00edch nab\u00edzen\u00fdch Wikipedi\u00ed. Ten \u00fadajn\u011b v&nbsp;panice v&nbsp;k\u0159ov\u00ed ztracen\u00fd kardin\u00e1l\u016fv klobouk, jak jsme se u\u010dili ve \u0161kole, mi nesta\u010dil. Ouha, z\u00e1drhel! Wikipedie tvrd\u00ed, \u017ee <em>bitva u Doma\u017elic<\/em> byla sou\u010d\u00e1st\u00ed ne p\u00e1t\u00e9, ale \u010dtvrt\u00e9 k\u0159i\u017e\u00e1ck\u00e9 v\u00fdpravy. Pravdu jsem hledala ve sv\u00e9 knihovn\u011b, p\u0159\u00edmo u zdroje nejspolehliv\u011bj\u0161\u00edho \u2013 v Palack\u00e9ho <em>D\u011bjin\u00e1ch n\u00e1rodu \u010desk\u00e9ho v&nbsp;\u010cech\u00e1ch a v&nbsp;Morav\u011b.<\/em> Schra\u0148uji vz\u00e1cn\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed z&nbsp;neklidn\u00e9ho roku 1939 jako vzpom\u00ednku na p\u016fvodn\u00edho vlastn\u00edka, mlad\u00e9ho mu\u017ee p\u0159\u00edli\u0161 brzy podlehnuv\u0161\u00edho zl\u00e9 nemoci. Listuji ve 3.d\u00edle nadepsan\u00e9m<em> \u010cl\u00e1nek sedm\u00fd &#8211; Rozhodnut\u00ed. P\u00e1t\u00e1 i posledn\u00ed kruci\u00e1ta proti husit\u016fm.<\/em> Wikipedie se tedy m\u00fdl\u00ed, budu si tu jej\u00ed nespolehlivost pamatovat.<\/p>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <em>Franti\u0161ek Palack\u00fd<\/em> dokon\u010dil sv\u00e9 monument\u00e1ln\u00ed d\u00edlo v&nbsp;roce 1867, jako (tehdy) kmet ji\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 sedmdes\u00e1tilet\u00fd. P\u0159izn\u00e1v\u00e1m, v&nbsp;jeho d\u00edle listuji jen p\u0159\u00edle\u017eitostn\u011b, nej\u010dast\u011bji utilit\u00e1rn\u011b, stejn\u011b jako v&nbsp;tomto p\u0159\u00edpad\u011b z&nbsp;pot\u0159eby n\u011bco si ov\u011b\u0159it, s&nbsp;n\u011b\u010d\u00edm se bl\u00ed\u017ee sezn\u00e1mit. P\u0159ekvapen\u011b \u010dtu, do jak\u00fdch detail\u016f byl Palack\u00fd schopen \u010dten\u00e1\u0159\u016fm historick\u00e9 ud\u00e1losti p\u0159ibl\u00ed\u017eit. A nejen historick\u00e9, i tu v\u0161ednodennost, kter\u00e1 obvykle z\u016fst\u00e1v\u00e1 nepov\u0161imnuta. Co z\u00e1le\u017e\u00ed na tom, jak lid\u00e9 tehdy \u2013 ve st\u00ednu heroick\u00fdch d\u011bjin &#8211; \u017eili? I oslavovan\u00e1 doba \u2013 v&nbsp;tomto bod\u011b husitsk\u00e1 &#8211; m\u011bla svoje st\u00edny a probl\u00e9my: <em>&#8211; \u201e N\u00e1rod \u010desk\u00fd, a\u010dkoli v\u00edt\u011bzn\u00fd, nemohl v\u0161ak uchr\u00e1niti se, aby nestr\u00e1dal tak\u00e9 mnohon\u00e1sobn\u011b sporem a bojem ji\u017e des\u00edtilet\u00fdm, proti cel\u00e9mu tak\u0159ka sv\u011btu, rozbroje dom\u00e1c\u00ed, pobo\u0159en\u00e1 m\u011bsta, hrady a tvrze vyp\u00e1len\u00e9, obyvatelstvo namnoze povra\u017ed\u011bn\u00e9 aneb ze s\u00eddel sv\u00fdch vypla\u0161en\u00e9, pole nezoran\u00e1, \u017eivnosti klesl\u00e9, obchod s&nbsp;jin\u00fdmi n\u00e1rody na v\u0161e strany zamezen\u00fd, zdivo\u010dilost mrav\u016f vzm\u00e1haj\u00edc\u00ed se v&nbsp;t\u00e9 m\u00ed\u0159e, co umy pokojn\u00e9 v&nbsp;zemi hynuly a \u0159edly \u2013 to v\u0161e nedalo se nahraditi ani opraviti ko\u0159istmi sebebohat\u0161\u00edmi z&nbsp;ciziny.Tak\u00e9 ub\u00fdvalo \u010d\u00edm d\u00e1le t\u00edm v\u00edce dom\u00e1c\u00ed s\u00edly bojovn\u00e9, lid selsk\u00fd a \u0159emesln\u00edci po m\u011bste\u010dk\u00e1ch ji\u017e po\u010dali valn\u011b ukr\u00fdvati se, kdykoli vol\u00e1no na vojnu, a byv\u0161e p\u0159ece sehn\u00e1ni, ukr\u00e1dali se z&nbsp;vojska zase\u201c. <\/em>Nelek\u00e1m se archaick\u00fdch tvar\u016f \u010de\u0161tiny, ostatn\u011b je jich m\u00e9n\u011b, ne\u017e bych o\u010dek\u00e1vala. V&nbsp;kontaktu s&nbsp;\u017e\u00e1ky nebo studenty bych z&nbsp;toho ud\u011blala sp\u00ed\u0161 p\u0159ednost, neboj\u00edm se \u0159\u00edct \u2013 a\u017e trochu recesi. M\u00e1m (nejen) u\u010ditelskou zku\u0161enost z&nbsp;ch\u00e1pav\u00e9ho, skoro rozvern\u00e9ho p\u0159ijet\u00ed zp\u016fsobu, \u201e<em>jak spolu vedli \u0159e\u010di Petr Bajza s&nbsp;\u00c9dou Kemlinkem a Josefem Zilvarem z&nbsp;chudobince\u201c \u2013<\/em> prost\u011b ti ho\u0161i z&nbsp;Pol\u00e1\u010dkovy kn\u00ed\u017eky <em>Bylo n\u00e1s p\u011bt.<\/em> Neb\u00e1la bych se tedy \u2013 r\u016fznou audiovizu\u00e1ln\u00ed formou \u2013 p\u0159ibl\u00ed\u017eit ve t\u0159\u00edd\u011b, v&nbsp;posluch\u00e1rn\u011b \u00fasil\u00ed a roli kardin\u00e1la <em>Juliana Cesariniho<\/em>. Sv\u00e9 posl\u00e1n\u00ed spat\u0159oval v&nbsp;zaji\u0161t\u011bn\u00ed kone\u010dn\u00e9ho z\u00fa\u010dtov\u00e1n\u00ed s&nbsp;husity, a proto \u201e\u2026<em>kardin\u00e1l Julian velikou horlivost\u00ed obj\u00ed\u017ed\u011bl zem\u011b n\u011bmeck\u00e9, zvl\u00e1\u0161t\u011b v&nbsp;Por\u00fdn\u00ed, hl\u00e1saje v\u0161ude k\u0159\u00ed\u017e a rovnaje v\u0161ecky ve\u0159ejn\u00e9 spory a p\u016ftky, aby maj\u00edce doma pokoj, v\u0161ichni obr\u00e1tili se silou t\u00edm v\u011bt\u0161\u00ed proti \u010cech\u016fm\u201c.<\/em> Pr\u016fb\u011bh bitvy-nebitvy u <em>Doma\u017elic, <\/em>v&nbsp;prostoru <em>Baldova<\/em> ho nakonec p\u0159ivedl k&nbsp;n\u00e1hledu, \u017ee bude rozumn\u011bj\u0161\u00ed s&nbsp;husity vyjedn\u00e1vat. To proz\u0159en\u00ed spojen\u00e9 s&nbsp;nabyt\u00fdm respektem k&nbsp;osobnosti Prokopa Hol\u00e9ho je Palack\u00fdm vyl\u00ed\u010deno n\u00e1sledovn\u011b: \u201e<em> O vojsku \u010desk\u00e9m jen to zn\u00e1mo jest, \u017ee po vtrhnut\u00ed k\u0159i\u017e\u00e1k\u016f do zem\u011b po\u010dalo se op\u011bt rychle sb\u00edrati\u2026v \u00fater\u00fd dne 14.srpna (1431) zr\u00e1na se\u0161ikovalo vozy sv\u00e9 a t\u00e1hlo cel\u00fd ten den k&nbsp;Doma\u017elic\u016fm\u2026Byly ji\u017e asi t\u0159i hodiny s&nbsp;poledne, kdy\u017e v&nbsp;le\u017een\u00ed k\u0159i\u017e\u00e1ck\u00e9m, prost\u00edraj\u00edc\u00edm se v&nbsp;krajin\u011b mezi T\u00fdnem Hor\u0161ovem, Chudenicemi a Doma\u017elicemi, roznesla se rychle pov\u011bst, \u017ee t\u00e1bor husitsk\u00fd se bl\u00ed\u017eil a \u017ee nast\u00e1val tud\u00ed\u017e boj rozhodn\u00fd. I a\u010dkoli husit\u00e9 je\u0161t\u011b asi m\u00edli vzd\u00e1l\u00ed byli, ani\u017e jich bylo vid\u011bti, v\u0161ak ji\u017e rozl\u00e9hal se opod\u00e1l nezvykl\u00fd rachot pochodu vozov\u00e9ho a zp\u011bv cel\u00e9ho t\u00e1boru hlu\u010dn\u00fd \u201eKto\u017e jste bo\u017e\u00ed bojovn\u00edci\u201c dor\u00e1\u017eel k&nbsp;srdci byst\u0159ej\u0161\u00edch poslucha\u010d\u016f moc\u00ed z\u00e1zra\u010dnou. Kardin\u00e1l Julian s&nbsp;v\u00e9vodou sask\u00fdm vystoupiv na horu jakousi \/<\/em>Baldov?\/<em>, aby shl\u00e9dnul i vojska i boji\u0161t\u011b, vyslal rychle k&nbsp;nejvy\u0161\u0161\u00edmu veliteli, \u017e\u00e1daje, aby p\u0159edev\u0161\u00edm hora obsazena byla\u2026.v\u0161e se hem\u017eilo, k\u0159ik a h\u0159mot vzm\u00e1hal se v\u016fkol, zmatek posedl z\u00e1stupy, jezdci rozptyluj\u00ed se po tlup\u00e1ch a p\u0159edj\u00ed\u017ed\u011bj\u00ed jeden druh\u00e9ho, ale v\u0161e sm\u011brem nazad a nikoli kup\u0159edu. Co jest to? vol\u00e1 kardin\u00e1l pod\u011b\u0161en\u00fd, pro\u010d vozy metaj\u00ed n\u00e1klady sv\u00e9 na zem? Ale d\u0159\u00edve ne\u017eli se vzpamatovati mohl, p\u0159i\u0161la mu zpr\u00e1va, \u017ee vojska v\u0161ecka byla na \u00fat\u011bku, ani\u017e pr\u00fd mo\u017en\u00e9 bylo udr\u017eeti jich, pro\u010de\u017e aby pilen jsa zachov\u00e1n\u00ed sv\u00e9ho, posp\u00ed\u0161il sob\u011b k&nbsp;les\u016fm tak\u00e9, pokud nebude pozd\u011b. A vskutku ji\u017e ut\u00edk\u00e1n\u00ed bylo v\u0161eobecn\u00e9\u2026.&nbsp; Honci vojska \u010desk\u00e9ho vsko\u010dili mezi N\u011bmce udatn\u011b a zbili i zj\u00edmali jich mnoho\u2026a tak ode v\u0161ech voz\u016f N\u011bmci utekli, i ode v\u0161ech d\u011bl a jin\u00fdch v\u011bc\u00ed sv\u00fdch. Uboh\u00fd kardin\u00e1l, jeho\u017e lid\u00e9 nejv\u00edce utrp\u011bli, octl se u velik\u00e9m nebezpe\u010denstv\u00ed, ne tak od \u010cech\u016f, jako rad\u011bj od k\u0159i\u017e\u00e1k\u016f sam\u00fdch, kte\u0159\u00ed n\u00e1ramn\u011b rozjit\u0159eni jsouce, s\u010d\u00edtali na n\u011bho vinu v\u0161eho ne\u0161t\u011bst\u00ed. Biskup w\u00fcrzbursk\u00fd musel uchr\u00e1niti jeho v&nbsp;houfu sv\u00e9m, v&nbsp;n\u011bm\u017e p\u0159estrojen za obecn\u00e9ho voj\u00edna jel poh\u0159\u00ed\u017een\u00fd v&nbsp;ho\u0159i nev\u00fdslovn\u00e9m, cel\u00fd den a noc ani s&nbsp;kon\u011b nese\u0161ed, ani\u017e pokrmu neb n\u00e1poje po\u017eiv\u201c.<\/em><\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; Co se \u010detn\u00fdch p\u0159echodn\u00edk\u016f a jazykov\u00fdch archaism\u016f t\u00fd\u010de, dr\u017eela bych se \u017di\u017ekova: <em>Nep\u0159\u00e1tel se nelekejte a na mno\u017estv\u00ed nehle\u010fte!<\/em> Ale nebrala bych to doslova \u2013 p\u0159echodn\u00edk m\u016f\u017ee b\u00fdt komunika\u010dn\u00ed lib\u016fstka, je-li v&nbsp;prav\u00fd \u010das n\u00e1le\u017eit\u011b u\u017eita. Chov\u00e1m v&nbsp;pam\u011bti \u00fasm\u011bvnou vzpom\u00ednku na osm\u00e1ka, kter\u00fd vid\u011bl a\u017e na dno m\u00e9 u\u010ditelsk\u00e9 du\u0161e. Svou omluvu li\u0161\u00e1cky formuloval slovy: <em>\u201eNemaje v\u010dera \u010das, nenapsal jsem dom\u00e1c\u00ed \u00fakol\u201c.<\/em> Rozhodn\u011b bych v\u0161e nezplo\u0161tila na gramatick\u00e9 technik\u00e1lie (p\u0159echodn\u00edk p\u0159\u00edtomn\u00fd se tvo\u0159\u00ed\u2026), z\u016fstala bych v&nbsp;jazykov\u011b emo\u010dn\u00ed rovin\u011b. Ji\u017e v\u00edcekr\u00e1t jsem p\u0159ipomn\u011bla slova vynikaj\u00edc\u00edho bohemisty pana profesora <em>Alexandra Sticha<\/em>: \u201e<em>Jazyk nen\u00ed jen instrument, jako t\u0159eba kladivo nebo pra\u010dka. Jazyka toti\u017e nejen u\u017e\u00edv\u00e1me, ale tak\u00e9 ho pro\u017e\u00edv\u00e1me \u2013 a zde nastupuje princip svobody, osobn\u00ed tvo\u0159ivosti. Individuality. Jeho v\u00fdrazn\u00fdm projevem je jazykov\u00e1 hravost, individu\u00e1ln\u00ed tvo\u0159ivost, jazykov\u00fd vtip\u201c<\/em>. Kr\u00e1tce \u2013 vyu\u017eila bych p\u0159echodn\u00edk\u016f a jazykov\u00fdch archaism\u016f ke h\u0159e s&nbsp;jazykem, s&nbsp;mate\u0159\u0161tinou, Nejsem maximalista, nikdy sv\u00fdm z\u00e1m\u011brem neoslov\u00edm v\u0161echny ve t\u0159\u00edd\u011b, v&nbsp;posluch\u00e1rn\u011b. Dotknu-li se n\u011bkolika, zahraji-li na strunu dvou, t\u0159\u00ed, zapla\u0165p\u00e1nb\u016fh za to! T\u011bm ostatn\u00edm to v&nbsp;\u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b neubl\u00ed\u017e\u00ed ani neu\u0161kod\u00ed.<strong><\/strong><\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;Dal\u0161\u00ed den jsem se vydala z&nbsp;doma\u017elick\u00e9ho n\u00e1m\u011bst\u00ed (428 m n.m.) na <em>Veselou horu <\/em>(589 m n.m.). \u010cekaly m\u011b 3 km ke zn\u00e1m\u00e9mu poutn\u00edmu m\u00edstu zvan\u00e9mu <em>Vav\u0159ine\u010dek. <\/em>Na zelen\u00e9 turistick\u00e9 zna\u010dce hned za m\u00edstn\u00edm n\u00e1dra\u017e\u00edm bylo n\u011bk\u00fdm zku\u0161en\u00fdm p\u0159ips\u00e1no: <em>Stezka vede rokl\u00ed !!!<\/em> Ty vyk\u0159i\u010dn\u00edky byly na m\u00edst\u011b: moc se mi ulevilo, kdy\u017e ponur\u00e1, rokl\u00ed sev\u0159en\u00e1, nepro\u0161lapan\u00e1 stezka po n\u011bkolika stech metrech vy\u00fastila v&nbsp;aleji vzrostl\u00fdch strom\u016f. \u00da\u010dastn\u00edci leto\u0161n\u00edch <em>Chodsk\u00fdch slavnost\u00ed<\/em> (9.-11.8.2019), nejv\u011bt\u0161\u00ed n\u00e1rodopisn\u00e9 slavnosti Chodska, \u0161li pravd\u011bpodobn\u011b rad\u011bji po silnici, dud\u00e1ci v&nbsp;chodsk\u00fdch kroj\u00edch (vid\u011bla jsem je v&nbsp;doma\u017elick\u00e9m &nbsp;kostele p\u0159i k\u0159tu novorozen\u011bte) by se v&nbsp;rokli p\u0159inejmen\u0161\u00edm urousali. Nejslavn\u011bj\u0161\u00ed pou\u0165 ke svat\u00e9mu Vav\u0159inci (slav\u00ed sv\u00e1tek 10.srpna) se konala v&nbsp;roce 1939 jako protest proti okupaci \u010ceskoslovenska. Z\u00fa\u010dastnilo se j\u00ed na 120&nbsp;000 poutn\u00edk\u016f, sv\u00e1\u017eely je do Doma\u017elic speci\u00e1ln\u00ed vlaky. Mezi \u00fa\u010dastn\u00edky pout\u011b byli vedle c\u00edrkevn\u00edch hodnost\u00e1\u0159\u016f (letos slou\u017eil m\u0161i <em>Dominik Duka)<\/em> i p\u0159edstavitel\u00e9 \u010desk\u00e9ho kulturn\u00edho \u017eivota, mezi jin\u00fdmi <em>Josef Hora, Karel Ha\u0161ler<\/em>, <em>Ji\u0159\u00ed Mucha<\/em> a \u2013 nastojte! \u2013<em>Julius Fu\u010d\u00edk<\/em>! Co tato jm\u00e9na \u0159\u00edkaj\u00ed t\u011bm ve \u0161koln\u00edch lavic\u00edch nebo vysoko\u0161kolsk\u00fdch posluch\u00e1rn\u00e1ch? Nem\u00e1te \u010das si o nich promluvit? P\u0159ipom\u00edn\u00e1m: <em>Kdo chce, hled\u00e1 zp\u016fsob. Kdo nechce, hled\u00e1 zd\u016fvodn\u011bn\u00ed. <\/em>Nebo jinak: <em>Kde v\u016fle, tam cesta.<\/em><\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;Obe\u0161la jsem v&nbsp;ten \u010das zav\u0159enou <em>kapli sv.Vav\u0159ince<\/em>, p\u0159e\u010detla si na informa\u010dn\u00ed tabuli n\u011bco z&nbsp;m\u00edstn\u00edch d\u011bjin i pov\u011bst\u00ed. T\u0159eba o man\u017eelce mydl\u00e1\u0159sk\u00e9ho mistra Zuzan\u011b Vesel\u00e9 (odtud pojmenov\u00e1n\u00ed hory \u2013 <em>Vesel\u00e1)<\/em> don\u00e1torce pozemku pro stavbu kaple jako d\u00edk\u016f sv.Vav\u0159inci za vyl\u00e9\u010den\u00ed z&nbsp;depres\u00ed. Vida, deprese fungovaly i v&nbsp;17.stolet\u00ed! M\u011b skoro do deprese uvrhl pohled na zch\u00e1tralou, kdysi nepochybn\u011b v\u00fdstavnou rozlehlou rekrea\u010dn\u00ed chatu hned p\u0159es cestu naproti poutn\u00edmu kostelu sv.Vav\u0159ince. Doned\u00e1vna pr\u00fd zotavovna ROH, dnes rozpadaj\u00edc\u00ed se budova zar\u016fstaj\u00edc\u00ed n\u00e1letov\u00fdmi k\u0159ovinami. N\u011bco to o n\u00e1s vypov\u00edd\u00e1. Na zp\u00e1te\u010dn\u00ed cest\u011b jsem se rokli vyhnula, i kdy\u017e tudy podle historik\u016f chod\u00edvala na Veselou horu za sv\u00e9ho pobytu v&nbsp;Doma\u017elic\u00edch <em>Bo\u017eena N\u011bmcov\u00e1, Pan\u00ed komisarka Jind\u0159icha \u0160imona Baara<\/em>. Cesta po silnici vedla kolem <em>kaple sv.Anny<\/em>. Kaple je ned\u00e1vno restaurovan\u00e1, okol\u00ed upraveno, m\u016f\u017eete i posed\u011bt a zavzpom\u00ednat na ubo\u017e\u00e1ky, kte\u0159\u00ed se v&nbsp;t\u011bchto m\u00edstech modl\u00edvali p\u0159ed cestou na popravi\u0161t\u011b. Na dal\u0161\u00ed horory je\u0161t\u011b dojde.<\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;Doma\u017elice maj\u00ed dv\u011b n\u00e1dra\u017e\u00ed. Jedno, to hlavn\u00ed, je \u2013 m\u00edstn\u00ed prominou \u2013 odpudiv\u011b \u0161ediv\u00e9, \u0159ekla bych \u010dp\u00edc\u00ed pohrani\u010d\u00edm. To druh\u00e9, mn\u011b m\u00edstn\u011b i pocitov\u011b bli\u017e\u0161\u00ed \u2013 Doma\u017elice m\u011bsto \u2013jsem zastihla v&nbsp;\u010dil\u00fdch stavebn\u00edch \u00faprav\u00e1ch. Chci v\u011b\u0159it, \u017ee nest\u0159ou pel pr\u00e1zdninov\u011b poetick\u00e9ho n\u00e1dra\u017e\u00ed\u010dka, z&nbsp;rodu t\u011bch z&nbsp;ver\u0161\u016f <em>Jana Sk\u00e1cela:<\/em>&nbsp;<\/p>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <em>Jsou krajiny, kde d\u011bti je\u0161t\u011b vlak\u016fm m\u00e1vaj\u00ed.<\/em><\/p>\n<p><em>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; V\u017edycky jsme malinko smutn\u00ed&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <\/em><\/p>\n<p><em>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; &nbsp;na mal\u00fdch n\u00e1dra\u017e\u00edch, kde nikdo ne\u010dek\u00e1.<\/em><\/p>\n<p><em>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Najednou m\u00e1me b\u00edlou du\u0161i z&nbsp;bezu,<\/em><\/p>\n<p><em>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; &nbsp;najednou je v&nbsp;n\u00e1s p\u0159\u00edli\u0161 \u010dlov\u011bka.<\/em><\/p>\n<p>&nbsp;J\u00e1 jsem nesmutnila, i kdy\u017e d\u011bti, se kter\u00fdmi jsem se poprv\u00e9 setkala v&nbsp;autobuse cestou do Hor\u0161ovsk\u00e9ho T\u00fdna, vlak\u016fm nem\u00e1valy. Jejich p\u0159\u00edv\u011btiv\u00e1 vedouc\u00ed, podpo\u0159ena mlad\u00fdm mu\u017eem, z\u0159ejm\u011b \u201epraktikantem\u201c, u\u017e v\u011bd\u011bla, \u017ee zrovna mn\u011b nemus\u00ed existenci d\u011btsk\u00e9ho p\u0159\u00edm\u011bstsk\u00e9ho pr\u00e1zdninov\u00e9ho t\u00e1bora vysv\u011btlovat. Oce\u0148ujeme dost \u2013 nejen finan\u010dn\u011b \u2013 \u010dinnost podobn\u00fdch zap\u00e1lenc\u016f? Pro pen\u00edze to jist\u011b ned\u011blaj\u00ed. Kolika rodi\u010d\u016fm \u201evytrhnou trn z&nbsp;paty\u201c, postaraj\u00ed se o jejich d\u011bti, kter\u00e9 by se jinak pravd\u011bpodobn\u011b n\u011bjak poflakovaly v&nbsp;ulic\u00edch letn\u011b zm\u011bn\u011bn\u00fdch m\u011bst, vystaveny r\u016fzn\u00fdm nebezpe\u010denstv\u00edm. Kdo n\u011bkdy zkusil p\u0159ipravit na t\u00fdden smyslupln\u00fd \u2013dokonce kulturn\u00ed! \u2013 program pro houf p\u011btadvaceti d\u011bt\u00ed, uznale pok\u00fdv\u00e1 hlavou.<\/p>\n<p><strong>&nbsp;<\/strong><\/p>\n<p><strong>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;<\/strong>&nbsp;Region\u00e1ln\u00ed vlakov\u00e1 souprava m\u00edsty zastavuje jen na znamen\u00ed. Tak\u00e9 jsem stiskla \u201e\u010dudl\u00edk\u201c a vystoupila v&nbsp;<em>Trhanov\u011b <\/em>(456 m.n.m.)<em>.<\/em> Zdej\u0161\u00ed z\u00e1mek slou\u017e\u00ed jako ubytovac\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed. Z\u0159ejm\u011b nebude tak stylov\u00e9, jako <em>U dobr\u00e9 pan\u00ed hrab\u011bnky<\/em> na z\u00e1mku <em>v&nbsp;Kun\u00edn\u011b u Nov\u00e9ho Ji\u010d\u00edna.<\/em> Ostatn\u011b \u2013 <em>Lamingerov\u00e9 <\/em>pat\u0159ili k&nbsp;drobn\u00e9, ne zrovna bohat\u00e9 \u0161lecht\u011b. Tradovan\u00e9 ciz\u00e1ctv\u00ed jim p\u0159isoudila a\u017e <em>Bo\u017eena N\u011bmcov\u00e1.<\/em> Zv\u00eddav\u011bj\u0161\u00ed odk\u00e1\u017eu na <em>Toulky \u010deskou minulost\u00ed<\/em>, nejl\u00e9pe jejich rozhlasovou verzi. Do detailu \u201enabour\u00e1v\u00e1\u201c (formulace autor\u016f po\u0159adu) p\u0159\u00edb\u011bh uhn\u00edzd\u011bn\u00fd nejen \u0161koln\u00ed v\u00fdukou v&nbsp;na\u0161ich mysl\u00edch. Kdo z&nbsp;n\u00e1s tu\u0161\u00ed, \u017ee <em>Lamingerov\u00e9<\/em> se p\u016fvodn\u011b aktivn\u011b \u00fa\u010dastnili \u010desk\u00e9ho stavovsk\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed? Po bitv\u011b na <em>B\u00edl\u00e9 ho\u0159e<\/em> (1620) se jeden z&nbsp;nich sna\u017eil p\u0159ed v\u00edt\u011bzn\u00fdm panovn\u00edkem honem honem v\u0161e napravit horliv\u00fdm p\u0159estupem ke katolick\u00e9 v\u00ed\u0159e. I s&nbsp;t\u011bmi chodsk\u00fdmi privilegii to bylo mnohem barvit\u011bj\u0161\u00ed. Na temn\u00e9 str\u00e1nky <em>Wolfa Maximiliana Lamingera svobodn\u00e9ho p\u00e1na z&nbsp;Albenreuthu, <\/em>lidov\u011b <em>Lomikara, <\/em>je\u0161t\u011b dojde. Zat\u00edm v\u0161ak p\u0159iznejme, \u017ee za vl\u00e1dy onoho p\u00e1na za\u010dal kraj rozkv\u00e9tat, d\u00edky vehementn\u00ed podpo\u0159e \u0159emeslnick\u00e9 v\u00fdroby. Stala se tak\u00e9 z\u00e1kladem a\u017e do ned\u00e1vna velmi prosperuj\u00edc\u00edho skl\u00e1\u0159sk\u00e9ho pr\u016fmyslu. Kup\u0159\u00edkladu \u2013 jak uv\u00e1d\u00ed Wikipedie \u2013 pr\u00e1v\u011b ve druh\u00e9 polovin\u011b 17.stolet\u00ed se z&nbsp;chodsk\u00e9 osady stalo m\u011bsto<em>, <\/em>dne\u0161n\u00ed <em>Klen\u010d\u00ed pod \u010cerchovem <\/em>(pro \u00faplnost: roku 2006 mu byl vr\u00e1cen status m\u011bstyse). \u010c\u00edm jsem star\u0161\u00ed, t\u00edm \u010dast\u011bji se mi vrac\u00ed <em>Shakespearovo: V\u0161echno je jinak.<\/em><\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;Na trhanovsk\u00e9m z\u00e1mku spat\u0159il sv\u011btlo sv\u011bta <em>Josef Thomayer<\/em> (1853 \u2013 1927). Dokl\u00e1d\u00e1 to pam\u011btn\u00ed deska v\u011bnovan\u00e1 jednomu ze zakladatel\u016f \u010desk\u00e9 l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 v\u011bdy, tv\u016frci \u010desk\u00e9ho l\u00e9ka\u0159sk\u00e9ho n\u00e1zvoslov\u00ed, tradovan\u011b vynikaj\u00edc\u00edmu diagnostikovi, zejm\u00e9na v&nbsp;oblasti chorob b\u0159i\u0161n\u00edch, n\u011bkomu jeho jm\u00e9no p\u0159ipomene zn\u00e1mou pra\u017eskou nemocnici. \u017divotopisci p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed <em>Josefa Thomayera <\/em>jako vynikaj\u00edc\u00edho pedagoga<em>.<\/em> V\u00edce ne\u017e odborn\u00e9 stat\u011b jsou zn\u00e1m\u00e9 <em>Thomayerovy <\/em>liter\u00e1rn\u00ed pr\u00e1ce, obr\u00e1zky z&nbsp;cest nebo des\u00edtky fejeton\u016f. Publikoval je \u010dasto pod fonetick\u00fdm anagramem sv\u00e9ho jm\u00e9na \u2013 <em>R. E. Jamot <\/em>(zkuste p\u0159e\u010d\u00edst pozp\u00e1tku). Z\u00e1libu v&nbsp;jazykov\u00fdch hr\u00e1tk\u00e1ch osv\u011bd\u010dil &#8211; jak zn\u00e1mo \u2013 vytvo\u0159en\u00edm pseudonymu pro sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele <em>Emila Fr\u00eddu. <\/em>Ten se tak stal pro \u010deskou literaturu <em>Jaroslavem Vrchlick\u00fdm<\/em> (1853 \u2013 1912)<em>. <\/em>Nebylo to zdaleka jedin\u00e9 <em>Thomayerovo <\/em>liter\u00e1rn\u00ed p\u0159\u00e1telstv\u00ed. <em>Balada o smrti Jana Koziny<\/em> je uvedena v\u011bnov\u00e1n\u00edm: <em>Dru Josefu Thomajerovi a Aloisu Jir\u00e1skovi p\u0159ipisuje J.V. 1885.<\/em> Smutn\u00e9 divadlo onoho ponur\u00e9ho 28.listopadu 1695 evokuj\u00ed ver\u0161e: <em>\u00d3 Plze\u0148sk\u00e9 ty n\u00e1m\u011bst\u00ed, n\u00e1m v&nbsp;\u017eil\u00e1ch tuhla krev!<\/em> Krev tuhne i dnes p\u0159i pomy\u0161len\u00ed, \u017ee podle tehdej\u0161\u00edch zvyklost\u00ed t\u011blo odsouzence z\u016fst\u00e1valo na popravi\u0161ti po dobu jednoho roku, ponech\u00e1no napospas drav\u00fdm pt\u00e1k\u016fm, p\u0159\u00edrodn\u00edm a pov\u011btrnostn\u00edm vliv\u016fm. V&nbsp;Kozinov\u011b p\u0159\u00edpad\u011b to dokonce m\u011blo b\u00fdt t\u011blo bez hlavy, kterou pr\u00fd si vy\u017e\u00e1dal pomstychtiv\u00fd Lomikar. <em>Jaroslav Vrchlick\u00fd<\/em> sv\u00e9 posledn\u00ed dny pro\u017eil v &nbsp;Doma\u017elic\u00edch, kde v&nbsp;roce 1912 zem\u0159el v&nbsp;byt\u011b, kter\u00fd mu opat\u0159il jeho p\u0159\u00edtel \u2013 <em>Jind\u0159ich Jind\u0159ich, hudebn\u00ed skladatel, etnograf a sb\u011bratel lidov\u00fdch p\u00edsn\u00ed.<\/em> Projdete-li podloub\u00edm p\u016fvabn\u00e9ho doma\u017elick\u00e9ho n\u00e1m\u011bst\u00ed na stran\u011b o 59 cm \u0161ikmo vych\u00fdlen\u00e9 kosteln\u00ed v\u011b\u017ee, pohybujete se \u2013 jak sv\u011bd\u010d\u00ed pam\u011btn\u00ed desky &#8211; v &nbsp;m\u00edstech pobytu <em>Bo\u017eeny N\u011bmcov\u00e9, Jaroslava Vrchlick\u00e9ho, Karla Jarom\u00edra Erbena <\/em>a za <em>Dolej\u0161\u00ed branou<\/em> m\u016f\u017eete zaj\u00edt do p\u0159\u00edv\u011btiv\u00e9ho muzea <em>Jind\u0159icha Jind\u0159icha.<\/em><\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;V&nbsp;aleji za trhanovsk\u00fdm z\u00e1mkem jsem \u201e<em>hodila \u0159e\u010d\u201c(<\/em>novodob\u011b<em>:<\/em> small talk) s&nbsp;domorodcem. Na n\u011bjak\u00fd kilometr vzd\u00e1len\u00fd <em>Hr\u00e1dek <\/em>(585 m n.m. &#8211; t\u0159et\u00ed vrch m\u00e9ho chodsk\u00e9ho putov\u00e1n\u00ed) mi doporu\u010dil j\u00edt ne po silnici, ale lesem po \u010derven\u00e9 turistick\u00e9 zna\u010dce, je to krat\u0161\u00ed. Lesem chod\u00edv\u00e1m s&nbsp;mrazen\u00edm v&nbsp;z\u00e1dech, ale p\u0159ekonala jsem se. Na <em>Hr\u00e1dku <\/em>stoj\u00ed od roku 1895 z&nbsp;pohlednic zn\u00e1m\u00e1 3,2m vysok\u00e1 socha <em>Jana Sladk\u00e9ho Koziny, <\/em>jak jinak &#8211; se psem. Okol\u00ed je upraven\u00e9, utrm\u00e1cen\u00ed v\u00fdletn\u00edci se mohou ob\u010derstvit, p\u0159\u00edpadn\u011b tak\u00e9 ubytovat \u010di dokonce pro\u017e\u00edt svatebn\u00ed vesel\u00ed &nbsp;\u2013 podle reklamy \u2013 v tradi\u010dn\u00ed region\u00e1ln\u00ed <em>Chodsk\u00e9 chalup\u011b. <\/em>J\u00e1 jsem se pokochala n\u00e1dhernou vyhl\u00eddkou na okol\u00ed Doma\u017elicka a prudce klesaj\u00edc\u00edm svahem se\u0161la nepro\u0161lapanou stezkou vysokou tr\u00e1vou do bl\u00edzk\u00e9ho <em>\u00dajezda. <\/em>Po des\u00edtk\u00e1ch let jsem se vr\u00e1tila do <em>Kozinova statku.<\/em><\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;Mo\u017en\u00e1 \u00famorn\u00e9 parno mi dop\u0159\u00e1valo luxus pob\u00fdvat v&nbsp;nav\u0161t\u00edven\u00fdch muze\u00edch, z\u00e1mc\u00edch, pam\u011btn\u00edch s\u00edn\u00edch celkem osamocen\u011b, bez houfu v\u011bt\u0161inou pr\u00e1zdninov\u011b intaktn\u00edch n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f. Upadnu v&nbsp;nemilost, kdy\u017e se ohrad\u00edm proti \u00fa\u010dasti nemluv\u0148at a kojenc\u016f na prohl\u00eddk\u00e1ch pam\u00e1tkov\u00fdch objekt\u016f? Na hrad\u011b v&nbsp;<em>Hor\u0161ovsk\u00e9m T\u00fdn\u011b<\/em> jsem v\u00fdklad kastel\u00e1nky nesly\u0161ela kv\u016fli kojenci p\u0159ikurtovan\u00e9mu k&nbsp;t\u011blu matky, kter\u00fd se neuti\u0161iteln\u00fdm pl\u00e1\u010dem st\u00e1le do\u017eadoval pozornosti. Korunu tomu nasadil jeho star\u0161\u00ed sourozenec p\u0159edpubert\u00e1ln\u00edho v\u011bku. Kluk se propl\u00e9tal skupinou n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f s&nbsp;tabletem v&nbsp;ruce a s hlasit\u00fdmi pozn\u00e1mkami typu, jak \u201ety lidi tehdy mohli \u017e\u00edt bez internetu\u201c. V\u00fdchovnou lekci pat\u0159i\u010dn\u00e9ho ohledupln\u00e9ho spole\u010densk\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed pot\u0159ebovali p\u0159edev\u0161\u00edm rodi\u010de, zcela laxn\u00ed k&nbsp;pr\u00e1v\u016fm a pot\u0159eb\u00e1m ostatn\u00edch.<\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;V&nbsp;<em>Kozinov\u011b statku <\/em>n\u00e1s byla hrstka. Pan\u00ed pr\u016fvodkyn\u011b \u2013 m\u00e9ho v\u011bku \u2013 pojala v\u00fdklad t\u00e9m\u011b\u0159 v&nbsp;rodinn\u00e9m duchu. K&nbsp;m\u00e9 l\u00edtosti nemluvila <em>bula\u010dinou,<\/em> velmi specifick\u00fdm chodsk\u00fdm n\u00e1\u0159e\u010d\u00edm, a jak se mi p\u0159iznala, u\u017e to ani neum\u011bla. Dozv\u011bd\u011bla jsem se, \u017ee <em>Jan Sladk\u00fd Kozina<\/em> , negramotn\u00fd sedl\u00e1k, m\u011bl \u0161est syn\u016f, z&nbsp;nich\u017e se jen dva do\u017eili dosp\u011blosti. Sed\u00e1vali kolem byteln\u00e9ho d\u0159ev\u011bn\u00e9ho stolu, jeho fotografii m\u00e1m v&nbsp;mobilu. St\u016fl je z&nbsp;po\u010d\u00e1tku 17. stolet\u00ed, star\u0161\u00ed ne\u017e s\u00e1m hospod\u00e1\u0159 Jan Kozina. Takov\u00fd kus n\u00e1bytku m\u011bla ka\u017ed\u00e1 rodina ve velk\u00e9 v\u00e1\u017enosti, nep\u0159ipadalo v&nbsp;\u00favahu, aby si u stolu t\u0159eba hr\u00e1ly d\u011bti. Nev\u011bsta odch\u00e1zej\u00edc\u00ed z&nbsp;domova za budouc\u00edm man\u017eelem pova\u017eovala za svou povinnost se stolem se rozlou\u010dit. Kozinovi potomci \u017eij\u00ed v&nbsp;Kalifornii. Mo\u017en\u00e1 v&nbsp;sob\u011b je\u0161t\u011b maj\u00ed n\u011bco ze sv\u00e9r\u00e1zn\u00fdch Chod\u016f, kte\u0159\u00ed podle informa\u010dn\u00edho panelu \u201e<em>..se rad\u011bji odd\u00e1vali z\u00e1bav\u011b ne\u017e povinnostem\u2026\u201c.&nbsp; <\/em>Zaujal m\u011b seznam chodsk\u00fdch privilegi\u00ed, prvn\u00ed bylo ud\u011bleno Janem Lucembursk\u00fdm, to posledn\u00ed, \u010dty\u0159iadvac\u00e1t\u00e9 Fridrichem Falck\u00fdm, smutn\u011b zn\u00e1m\u00fdm \u201ezimn\u00edm kr\u00e1lem\u201c. Nen\u00ed divu, \u017ee mezi n\u00edm a Lamingerem jisk\u0159ily t\u011b\u017ek\u00e9 animozity, p\u0159ipomenu-li vrto\u0161iv\u00e9 chov\u00e1n\u00ed p\u00e1n\u016f z&nbsp;Albenreuthu v&nbsp;obdob\u00ed mezi odbojem \u010desk\u00fdch stav\u016f v&nbsp;roce 1618 a celkov\u00e9 pom\u011bry z\u00e1sadn\u011b m\u011bn\u00edc\u00ed bitvou na <em>B\u00edl\u00e9 ho\u0159e.<\/em> Ur\u010dit\u011b bych t\u011bm v&nbsp;lavic\u00edch \u0159ekla \u2013 velmi stru\u010dn\u011b a laicky \u2013 n\u011bco o panovn\u00edkem hojn\u011b vyu\u017e\u00edvan\u00e9m <em>z\u00e1stavn\u00edm pr\u00e1vu.<\/em> Kdy\u017e panovn\u00edkovy truhlice zach\u00e1zely na \u00fabyt\u011b, prop\u016fj\u010dil (zastavil\/z\u00e1stava) \u010d\u00e1st sv\u00fdch \u00fazem\u00ed za \u00faplatu n\u011bkter\u00e9mu ze sv\u00fdch finan\u010dn\u011b movit\u011bj\u0161\u00edch \u0161lechtic\u016f. Ti pak na <em>zastaven\u00e9m majetku<\/em> hospoda\u0159ili po sv\u00e9m, ve sv\u016fj prosp\u011bch, privilegia sem, privilegia tam. D\u011blo se tak i na Chodsku.<\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;\u010cas, kdy jsme si voln\u011b prohl\u00ed\u017eeli vystaven\u00e9 expon\u00e1ty, si pan\u00ed pr\u016fvodkyn\u011b kr\u00e1tila \u010detbou. Na mou rozvernou pozn\u00e1mku \u2013 \u201e<em>Douf\u00e1m, \u017ee \u010dtete Jir\u00e1ska\u201c <\/em>\u2013 mi uk\u00e1zala tituln\u00ed str\u00e1nku roze\u010dten\u00e9 kn\u00ed\u017eky: <em>Helena Lisick\u00e1: Z&nbsp;hrad\u016f, z\u00e1mk\u016f a tvrz\u00ed. Pov\u011bsti z&nbsp;Moravy a Slezska. <\/em>Sv\u011bt je mal\u00fd! <em>Helena Lisick\u00e1 ( 1930 \u2013 2009), <\/em>spisovatelka, etnografka , autorka \u0159ady knih poh\u00e1dek a pov\u011bst\u00ed, chod\u00edvala na\u0161\u00ed ulic\u00ed s&nbsp;pejskem na proch\u00e1zku. V\u011b\u0159\u00edm, \u017ee v&nbsp;posledn\u00edch bolav\u00fdch dnech na l\u016f\u017eku v olomouck\u00e9 nemocnici ji pot\u011b\u0161ilo dozn\u00e1n\u00ed&nbsp; medika, m\u00e9ho vnuka: <em>\u201eJ\u00e1 jsem v\u00e1s m\u011bl jako maturitn\u00ed ot\u00e1zku\u201c.<\/em><strong><\/strong><\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;Z&nbsp;Kozinova \u00dajezda do Doma\u017elic jsou to vzdu\u0161nou \u010darou \u010dty\u0159i kilometry. Silnice byla tu st\u00edn\u011bna p\u0159\u00edjemn\u00fdm stromo\u0159ad\u00edm, m\u00edsty vedla kolem pol\u00ed, kde jsem nev\u011b\u0159ila sv\u00fdm o\u010d\u00edm: chrpy, d\u00e1vno nev\u00eddan\u00e9, jen se to jimi modralo! Kde je koukol? Chrpy a koukol, pot\u011bcha o\u010d\u00ed, nebo ne\u017e\u00e1douc\u00ed plevel? A co s&nbsp;n\u00edm? Dal\u0161\u00ed ot\u00e1zky do \u0161koln\u00edch lavic!<\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;Pomn\u00edk na <em>V\u00fdhledech <\/em>(698m n.m.) postavili sv\u00e9mu nejslavn\u011bj\u0161\u00edmu a nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edmu rod\u00e1kovi <em>Jind\u0159ichu \u0160imonu Baarovi <\/em>(1869 \u2013 1925) vd\u011b\u010dn\u00ed obyvatel\u00e9 <em>Klen\u010d\u00ed pod \u010cerchovem <\/em>( 497m n.m.). Pr\u00e1v\u011b <em>V\u00fdhledy <\/em>se m\u011bly v&nbsp;m\u00e9 chodsk\u00e9 mar\u0161rut\u011b st\u00e1t t\u00edm, co latin\u00edci vystihuj\u00ed heslem <em>Finis coronat opus <\/em>(Konec korunuje d\u00edlo).<em> <\/em>Nestalo se. Nev\u00edm, jak m\u00edstn\u00ed v&nbsp;zim\u011b zdol\u00e1vaj\u00ed prudce stoupaj\u00edc\u00ed kopec, to j\u00e1 bych z&nbsp;domu u\u017e p\u0159i sn\u011bhov\u00e9m popra\u0161ku rad\u011bji ani nevy\u0161la. Je\u0161t\u011b jsem odhodlan\u011b vystoupala k&nbsp;odbo\u010dce na lesn\u00ed cestu, dal\u0161\u00ed pak \u2013 i \u010dasov\u00fdch d\u016fvod\u016f \u2013 vzdala. Snad p\u0159\u00ed\u0161t\u011b, mil\u00fd <em>Jind\u0159ichu \u0160imone<\/em>, i kdy\u017e v&nbsp;m\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b n\u011bjak\u00e9 p\u0159\u00ed\u0161t\u011b\u2026 Spisovatel <em>Jind\u0159ich \u0160imon Baar <\/em>byl pr\u00fd prudk\u00e9 a otev\u0159en\u00e9 povahy, co\u017e mu zp\u016fsobovalo dost pot\u00ed\u017e\u00ed p\u0159i v\u00fdkonu kn\u011b\u017esk\u00e9ho povol\u00e1n\u00ed a rozhodn\u011b nep\u0159isp\u00edvalo k&nbsp;pohodln\u00e9mu a pozemsk\u00fdmi statky obda\u0159en\u00e9mu \u017eivotu. Zklaman\u00fd v\u00fdvojem v&nbsp;c\u00edrkvi po\u017e\u00e1dal v&nbsp;roce 1919 \u2013 ve v\u011bku pades\u00e1ti let \u2013 o p\u0159ed\u010dasn\u00e9 penzionov\u00e1n\u00ed a vr\u00e1til se nast\u00e1lo dom\u016f \u2013 do <em>Klen\u010d\u00ed pod \u010cerchovem. <\/em>Zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed l\u00e9ta \u2013 do p\u0159ed\u010dasn\u00e9 smrti v&nbsp;roce 1925 \u2013 se v\u011bnoval liter\u00e1rn\u00ed a ve\u0159ejn\u00e9 pr\u00e1ci ve prosp\u011bch rodn\u00e9ho kraje.To v\u0161e jsem se dozv\u011bd\u011bla v&nbsp;<em>Baarov\u011b dom\u011b<\/em>, kter\u00fd si spisovatel zakoupil z&nbsp;v\u00fdt\u011b\u017eku sv\u00e9 liter\u00e1rn\u00ed \u010dinnosti. D\u016fm, nabyt\u00e9 jm\u011bn\u00ed a autorsk\u00e1 pr\u00e1va odk\u00e1zal sv\u00e9mu rodi\u0161ti s&nbsp;p\u0159\u00e1n\u00edm, aby bylo v&nbsp;dom\u011b z\u0159\u00edzeno muzeum, ve\u0159ejn\u00e1 knihovna a \u010d\u00edt\u00e1rna. Nen\u00ed divu, \u017ee ji\u017e v&nbsp;roce 1933 za p\u0159\u00edtomnosti t\u0159iceti tis\u00edc p\u0159\u00edznivc\u016f odhalil <em>Baarovi <\/em>dal\u0161\u00ed ze slavn\u00fdch m\u00edstn\u00edch rod\u00e1k\u016f \u2013 <em>Jind\u0159ich Jind\u0159ich<\/em> &#8211; pomn\u00edk na <em>V\u00fdhledech.<\/em> S\u00e1m pomn\u00edk m\u00e1 pestrou historii. Za n\u011bmeck\u00e9 okupace byl z\u010d\u00e1sti rozst\u0159\u00edlen, n\u011bkter\u00e9 jeho kusy snad m\u011bly poslou\u017eit ke stavb\u011b ml\u00e9k\u00e1rny v&nbsp;N\u011bmecku. Dva kameny , ten z&nbsp;Klen\u010d\u00ed a od spolku rod\u00e1k\u016f z&nbsp;Doma\u017elic v&nbsp;americk\u00e9m Chicagu, se poda\u0159ilo ukr\u00fdt v&nbsp;lese. V&nbsp;roce 1947 byl pomn\u00edk odhalen znovu , znovu <em>Jind\u0159ichem Jind\u0159ichem. <\/em>To jm\u00e9no jsem objevila na jednom z&nbsp;muzejn\u00edch panel\u016f, tentokr\u00e1t se ov\u0161em jednalo o otce hudebn\u00edho skladatele a sb\u011bratele lidov\u00fdch p\u00edsn\u00ed. <em>Jind\u0159ich \u0160imon Baar <\/em>o n\u011bm p\u00ed\u0161e: <em>\u201eV\u00edm, \u017ee jsem nebyl zpo\u010d\u00e1tku nijak horliv\u00fdm \u017e\u00e1kem a \u017ee mi \u0161kola s&nbsp;p\u0159\u00edsnou k\u00e1zn\u00ed zrovna nevon\u011bla. Sna\u017eil jsem se j\u00ed vyhnout, jak to \u0161lo a v\u00edtal jsem radostn\u011b dny, ve kter\u00fdch \u201enebyla \u0161kola\u201c. \u0160koly obecn\u00e9 byly tehdy chud\u011b vypraveny, ale pan u\u010ditel Jind\u0159ich m\u011bl sv\u00e9 soukrom\u00e9 pom\u016fcky a ka\u017ed\u00fd den zpest\u0159il n\u00e1m suchop\u00e1r \u0161koly n\u011bjak\u00fdm p\u0159ekvapen\u00edm\u201c.<\/em> A byla jsem doma! V&nbsp;tom je j\u00e1dro pudla \u2013 pan u\u010ditel Jind\u0159ich um\u011bl (a sna\u017eil se!) d\u011bti zaujmout ! Souhlas\u00edm s&nbsp;<em>Radkou Kva\u010dkovou, <\/em>kter\u00e1 ned\u00e1vno v&nbsp;Lidov\u00fdch novin\u00e1ch (v jednom ze sv\u00fdch vtipn\u011b psan\u00fdch <em>Posledn\u00edch slov<\/em>) vyj\u00e1d\u0159ila obavu, \u017ee valn\u00e1 \u010d\u00e1st sou\u010dasn\u00fdch u\u010ditel\u016f neum\u00ed d\u011bti zaujmout. Dodala bych, \u017ee zna\u010dn\u00e1 \u010d\u00e1st u\u010ditel\u016f na \u201ez\u00e1kladk\u00e1ch\u201c <em>neu\u010d\u00ed<\/em>, ale <em>p\u0159edn\u00e1\u0161\u00ed.<\/em> Baar\u016fv \u017eivot \u201em\u00e1m v&nbsp;mobilu\u201c zachycen\u00fd v&nbsp;hrani\u010dn\u00edch f\u00e1z\u00edch: (zaj\u00edmav\u00e9) okolnosti jeho narozen\u00ed a jeho epitaf (byla jsem tak\u00e9 u Baarova hrobu na m\u00edstn\u00edm h\u0159bitov\u011b). To ponech\u00e1m inspirovan\u00fdm n\u00e1sledn\u00edk\u016fm, abych je\u0161t\u011b stihla upozornit na budovu <em>Star\u00e9 po\u0161ty. <\/em>Tam jsem velmi plodn\u011b z\u00faro\u010dila \u010das z\u00edskan\u00fd nerealizovan\u00fdm v\u00fdstupem na <em>V\u00fdhledy.<\/em> Na <em>Star\u00e9 po\u0161t\u011b <\/em>, kter\u00e1 sv\u00e9ho \u010dasu byla tak\u00e9 celnic\u00ed a z\u00e1jezdn\u00edm hostincem , existovalo pravideln\u00e9 po\u0161tovn\u00ed spojen\u00ed ji\u017e v&nbsp;roce 1546 (pro ilustraci: v&nbsp;tom roce zem\u0159el Martin Luther, ten p\u016fsobil <em>zhruba <\/em>sto let po husitech \u2013 zp\u011bt k&nbsp;bitv\u011b u Doma\u017elic \u2026.ud\u00e1losti se sna\u017e\u00edm pamatovat vztahov\u011b, v&nbsp;souvislostech). <strong><\/strong><\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;Od roku 2016 s\u00eddl\u00ed na <em>Star\u00e9 po\u0161t\u011b<\/em> <em>D\u016fm p\u0159\u00edrody \u010cesk\u00e9ho lesa.<\/em> Nejv\u00edce si zde u\u017eite\u010dn\u011b u\u017eij\u00ed d\u011bti. Samoz\u0159ejm\u011b \u2013 jak \u017e\u00e1d\u00e1 doba \u2013 interaktivn\u011b. \u201e<em>D\u016fm p\u0159\u00edrody \u010cesk\u00e9ho lesa je n\u00e1v\u0161t\u011bvnick\u00fdm st\u0159ediskem, kter\u00e9 ve st\u00e1l\u00e9 venkovn\u00ed a vnit\u0159n\u00ed expozici p\u0159ibli\u017euje p\u0159\u00edrodn\u00ed, kulturn\u00ed a historick\u00e9 pozoruhodnosti unik\u00e1tn\u00ed p\u0159\u00edhrani\u010dn\u00ed oblasti \u010cesk\u00e9ho lesa. \u0160kol\u00e1m a dal\u0161\u00edm z\u00e1jemc\u016fm nab\u00edz\u00ed specializovan\u00e9 programy v&nbsp;Dom\u011b p\u0159\u00edrody i v&nbsp;ter\u00e9nu, na kter\u00e9 se lze p\u0159ihl\u00e1sit prost\u0159ednictv\u00edm e-mailu\u2026\u201c, <\/em>\u010dtu ve vzorov\u011b vypraven\u00e9m propaga\u010dn\u00edm materi\u00e1lu. Jen\u017ee\u2026 v&nbsp;ten v\u0161edn\u00ed den prvn\u00edho \u010dervencov\u00e9ho pr\u00e1zdninov\u00e9ho t\u00fddne jsem si bohatou, pest\u0159e a vynal\u00e9zav\u011b zpracovanou nab\u00eddku <em>Domu p\u0159\u00edrody \u010cesk\u00e9ho lesa<\/em> prohl\u00ed\u017eela sama. M\u011bly jsme tak s&nbsp;pan\u00ed vedouc\u00ed mo\u017enost a dost \u010dasu prodiskutovat&nbsp; p\u0159\u00ednos a smysl bohulib\u00e9ho projektu. Dosp\u011bl\u00e9 m\u016f\u017ee inspirovat k&nbsp;zamy\u0161len\u00ed nad d\u011bjinn\u00fdmi prom\u011bnami kraje, zejm\u00e9na v odd\u00edle v\u011bnovan\u00e9m zanikl\u00fdm obc\u00edm (bylo jich na \u0161edes\u00e1t), jejich historii &nbsp;&#8211; v\u010detn\u011b pov\u00e1le\u010dn\u00e9ho vyhn\u00e1n\u00ed obyvatel a vzniku zak\u00e1zan\u00e9ho hrani\u010dn\u00edho p\u00e1sma -i jejich sou\u010dasn\u00e9mu stavu . Cel\u00e9 rodiny zve na v\u00fdlet film upozor\u0148uj\u00edc\u00ed na zaj\u00edmav\u00e1 a atraktivn\u00ed m\u00edsta &nbsp;<em>\u010cesk\u00e9ho lesa.<\/em> Je mi jen l\u00edto, \u017ee chyt\u0159e vymy\u0161len\u00e1&nbsp; audiovizu\u00e1ln\u00ed \u010d\u00e1st s&nbsp;\u010d\u00e1pem let\u00edc\u00edm nad krajinou je zat\u00ed\u017eena aktu\u00e1ln\u00edm nemravem sd\u011blit v\u0161e co nejrychleji. Denn\u011b&nbsp; z&nbsp;rozhlasu sl\u00fdch\u00e1v\u00e1m ten \u0159e\u010dov\u00fd \u00faprk, trysk, kdy m\u00e1m dojem, \u017ee mluv\u010d\u00ed chrl\u00ed slova, bez te\u010dky, bez pauzy, ud\u00fdchan\u011b, jako by pr\u00e1v\u011b dob\u011bhl p\u016flmarat\u00f3n, jindy ho skoro vid\u00edm, jak p\u0159i zbrkl\u00e9 \u0159e\u010di p\u0159e\u0161lapuje, proto\u017ee &nbsp;u\u017e to nem\u016f\u017ee vydr\u017eet a mus\u00ed si odsko\u010dit\u2026.&nbsp; Pohr\u00e1vala jsem si s&nbsp;my\u0161lenkou, o kolik v\u00edce by si d\u011bti z&nbsp;\u010d\u00e1pova vypr\u00e1v\u011bn\u00ed odnesly, kdyby jim je zprost\u0159edkoval n\u011bkdo jako Karel H\u00f6ger. Poprosila bych \u010d\u00e1pa zvolnit alespo\u0148 o polovinu, aby si d\u011bti mohly z&nbsp;jeho pov\u00edd\u00e1n\u00ed n\u011bco odn\u00e9st, zapamatovat. Jinak budou pouze plan\u011b zahlceny informacemi, kter\u00e9 vyvanou d\u0159\u00edve, ne\u017e sejdou do v\u00fdtvarn\u00e9 d\u00edlni\u010dky v&nbsp;p\u0159\u00edzem\u00ed.<strong><\/strong><\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;P\u0159\u00e1la bych <em>Domu p\u0159\u00edrody \u010cesk\u00e9ho lesa<\/em> co nejv\u00edce vn\u00edmav\u00fdch n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f, a to navzdory ne pr\u00e1v\u011b p\u0159\u00edzniv\u011b naklon\u011bn\u00fdm okolnostem. <em>Klen\u010d\u00ed pod \u010cerchovem <\/em>u\u017e d\u00e1vno nele\u017e\u00ed na d\u016fle\u017eit\u00e9 spojnici Praha \u2013 Plze\u0148 \u2013 Regensburg, u\u017e tudy (na\u0161t\u011bst\u00ed!) net\u00e1hnou arm\u00e1dy , jako v&nbsp;dob\u011b, kdy gener\u00e1l <em>Suvorov <\/em>nocoval na <em>Star\u00e9 po\u0161t\u011b <\/em>(1799) a car <em>Alexandr <\/em>poob\u011bdval ve zdej\u0161\u00edm hostinci (1815). <em>Klen\u010d\u00ed pod \u010cerchovem <\/em>m\u00e1 aktu\u00e1ln\u011b 1&nbsp;335 obyvatel a pochybuji, \u017ee by se m\u011bstys, co \u201eode\u0161la\u201c zn\u00e1m\u00e1 chodsk\u00e1 keramika, t\u011b\u0161il v\u011bt\u0161\u00ed p\u0159\u00edzni n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f \u010di turist\u016f. B\u00fdvaly zde des\u00edtky hrn\u010d\u00ed\u0159sk\u00fdch a keramick\u00fdch d\u00edlen. Dnes naleznete v <em>Klen\u010d\u00ed <\/em>jedin\u00e9ho v\u00fdrobce chodsk\u00e9 keramiky, nav\u00edc je d\u00edlna&nbsp; a prodejna otev\u0159ena jen po domluv\u011b. To jsem nev\u011bd\u011bla, tud\u00ed\u017e ani nestihla. K&nbsp;chodsk\u00e9mu d\u017eb\u00e1nku s&nbsp;vl\u010d\u00edmi m\u00e1ky, \u017elut\u00fdmi klasy, modr\u00fdmi a b\u00edl\u00fdmi kv\u00edtky na \u010dern\u00e9m podklad\u011b (naspodu s&nbsp;n\u00e1pisem J.\u010c\u00edpa, Klen\u010d\u00ed), kter\u00fd si p\u0159ed p\u016flstolet\u00edm z&nbsp;Chodska p\u0159ivezli m\u00ed rodi\u010de, tedy nic nep\u0159id\u00e1m.<strong> <\/strong><\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;I tak jsem z&nbsp;Doma\u017elic odj\u00ed\u017ed\u011bla v\u00edce ne\u017e spokojen\u00e1. Tu k\u00e1vu, kter\u00e1&nbsp; nemohla b\u00fdt hor\u0161\u00ed, jsem dv\u011bma ob\u010derstvovac\u00edm instituc\u00edm v&nbsp;bl\u00edzkosti \u0161ikm\u00e9 v\u011b\u017ee r\u00e1da odpustila. Pokoj v&nbsp;penzionu na doma\u017elick\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed pln\u011b dost\u00e1l slibovan\u00e9mu: ubytov\u00e1n\u00ed bylo<em> p\u0159\u00edjemn\u011b okouzluj\u00edc\u00ed <\/em>a z&nbsp;okna jsem skute\u010dn\u011b m\u011bla <em>romantick\u00fd v\u00fdhled na Chodsk\u00fd hrad, <\/em>jak m\u011b majitel mailem ujistil hned po rezervaci n\u011bkdy v&nbsp;lednu. J\u00e1 toti\u017e sv\u00e9 letn\u00ed pobyty pl\u00e1nuji s&nbsp;v\u00fdhledem \u0159ady m\u011bs\u00edc\u016f. Jako kdysi u \u0161koln\u00edch v\u00fdlet\u016f. V\u011bd\u011bli jsme nejen, kam pojedeme, ale hlavn\u011b co tam uvid\u00edme, co vid\u011bt chceme, co o tom v\u00edme, co by kdyby\u2026.Dnes mi p\u0159i pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed \u00fa\u010dinn\u011b pom\u00e1h\u00e1 internet, mobil, jako d\u0159\u00edve literatura. Poskytnou mi v\u0161ak jen <em>informace.<\/em> <em>Informace nejsou poznatky<\/em>! Co je d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed \u2013 souvislosti, n\u00e1vaznost, rozporuplnost informac\u00ed , grunt formovan\u00e9 ment\u00e1ln\u00ed mapy\u2013 to u\u017e je na m\u011b, na m\u00e9m z\u00e1jmu, zdrav\u00fdch pochybnostech. T\u00edm jsem se v\u017edycky sna\u017eila \u201einfikovat\u201c sv\u00e9 okol\u00ed, hlavn\u011b \u017e\u00e1ky. Ten v\u00fdhled m\u011b u\u017e minul. V\u00e1m ve \u0161kole ta mo\u017enost z\u016fst\u00e1v\u00e1. Co s&nbsp;n\u00ed?<\/p>\n<p>&nbsp; PALACK\u00dd, F.&nbsp;&nbsp; <em>D\u011bjiny n\u00e1rodu \u010desk\u00e9ho v&nbsp;\u010cech\u00e1ch a v&nbsp;Morav\u011b. D\u00edl t\u0159et\u00ed od roku 1403 do roku 1439.<\/em><\/p>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Praha: Nakladatelstv\u00ed L.Maz\u00e1\u010d, 1939, jubilejn\u00ed vyd\u00e1n\u00ed.<\/p>\n<p>LISICK\u00c1, H.&nbsp;&nbsp; &nbsp;&nbsp;<em>Z&nbsp;hrad\u016f, z\u00e1mk\u016f a tvrz\u00ed. Pov\u011bsti z&nbsp;Moravy a Slezska. <\/em>&nbsp;Praha: nakladatelstv\u00ed Svoboda,<\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;1971.&nbsp; ISBN 25-006-71.<\/p>\n<p><em>&nbsp;<\/em><\/p>\n<p><em>&nbsp;<\/em><\/p>\n<p><em>&nbsp;<\/em><\/p>\n<p><em>&nbsp;<\/em><\/p>\n<p><strong>&nbsp;<\/strong>\u017de by <em>Doma\u017elice<\/em> le\u017eely v&nbsp;m\u011blk\u00e9m dol\u00edku? Nabyla jsem toho dojmu, b\u011bhem t\u00fddenn\u00edho pobytu jsem &nbsp;v&nbsp;okruhu n\u011bkolika kilometr\u016f zdolala hned \u010dty\u0159i kopce, z v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti p\u011b\u0161mo. Nejprve jsem za \u00famorn\u00e9ho \u010dervencov\u00e9ho vedra vy\u0161lapala na t\u0159ech kilometrech p\u0159ev\u00fd\u0161en\u00ed zhruba 120m. Nic moc, ale p\u0159i\u010dt\u011bte mi k&nbsp;dobru s\u00e1laj\u00edc\u00ed slunce a rok m\u00e9ho narozen\u00ed (kdy Hitler p\u0159epadl Sov\u011btsk\u00fd svaz). Cestu na <em>Baldov<\/em> k&nbsp;pam\u00e1tn\u00edku v&nbsp;realit\u011b neuskute\u010dn\u011bn\u00e9, a p\u0159ece v\u00edt\u011bzn\u00e9 bitvy husit\u016f s&nbsp;k\u0159i\u017e\u00e1ky 14.srpna 1431 mi m\u011bla zp\u0159\u00edjemnit expozice d\u011bl ze socha\u0159sk\u00fdch sympozi\u00ed minul\u00fdch let. Zah\u00e1jen\u00ed toho leto\u0161n\u00edho na zahrad\u011b b\u00fdval\u00e9ho augustini\u00e1nsk\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera v&nbsp;Doma\u017elic\u00edch \u2013 nyn\u00ed Z\u00e1kladn\u00ed um\u011bleck\u00e9 \u0161koly \u2013 jsem se zv\u011bdav\u011b z\u00fa\u010dastnila. Samotn\u00fd vrch <em>Baldov<\/em> zdob\u00ed \u2013 \u010di m\u00e1 zdobit (mn\u011b se nel\u00edbil) &#8211; \u0161est metr\u016f vysok\u00fd \u017eulov\u00fd prstencov\u00fd kalich. Na kr\u00e1se mu nep\u0159id\u00e1v\u00e1 ani t\u011bsn\u00e9 sousedstv\u00ed telekomunika\u010dn\u00ed v\u011b\u017ee. Panel nau\u010dn\u00e9 stezky m\u011b vr\u00e1til k&nbsp;ud\u00e1lostem srpnov\u00fdch dn\u016f roku 1431, kdy pr\u00e1v\u011b zde, v&nbsp;prostoru <em>Baldova, <\/em>do\u0161lo \u2013 jak \u010dtu \u2013 k&nbsp;<em>V\u00edt\u011bzstv\u00ed husit\u016f nad vojsky V.k\u0159\u00ed\u017eov\u00e9 v\u00fdpravy.<\/em> Rozhl\u00e9dla jsem se nejen po kr\u00e1s\u00e1ch <em>\u010cesk\u00e9ho lesa<\/em>, ale tak\u00e9 po informac\u00edch nab\u00edzen\u00fdch Wikipedi\u00ed. Ten \u00fadajn\u011b v&nbsp;panice v&nbsp;k\u0159ov\u00ed ztracen\u00fd kardin\u00e1l\u016fv klobouk, jak jsme se u\u010dili ve \u0161kole, mi nesta\u010dil. Ouha, z\u00e1drhel! Wikipedie tvrd\u00ed, \u017ee <em>bitva u Doma\u017elic<\/em> byla sou\u010d\u00e1st\u00ed ne p\u00e1t\u00e9, ale \u010dtvrt\u00e9 k\u0159i\u017e\u00e1ck\u00e9 v\u00fdpravy. Pravdu jsem hledala ve sv\u00e9 knihovn\u011b, p\u0159\u00edmo u zdroje nejspolehliv\u011bj\u0161\u00edho \u2013 v Palack\u00e9ho <em>D\u011bjin\u00e1ch n\u00e1rodu \u010desk\u00e9ho v&nbsp;\u010cech\u00e1ch a v&nbsp;Morav\u011b.<\/em> Schra\u0148uji vz\u00e1cn\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed z&nbsp;neklidn\u00e9ho roku 1939 jako vzpom\u00ednku na p\u016fvodn\u00edho vlastn\u00edka, mlad\u00e9ho mu\u017ee p\u0159\u00edli\u0161 brzy podlehnuv\u0161\u00edho zl\u00e9 nemoci. Listuji ve 3.d\u00edle nadepsan\u00e9m<em> \u010cl\u00e1nek sedm\u00fd &#8211; Rozhodnut\u00ed. P\u00e1t\u00e1 i posledn\u00ed kruci\u00e1ta proti husit\u016fm.<\/em> Wikipedie se tedy m\u00fdl\u00ed, budu si tu jej\u00ed nespolehlivost pamatovat.<\/p>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <em>Franti\u0161ek Palack\u00fd<\/em> dokon\u010dil sv\u00e9 monument\u00e1ln\u00ed d\u00edlo v&nbsp;roce 1867, jako (tehdy) kmet ji\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 sedmdes\u00e1tilet\u00fd. P\u0159izn\u00e1v\u00e1m, v&nbsp;jeho d\u00edle listuji jen p\u0159\u00edle\u017eitostn\u011b, nej\u010dast\u011bji utilit\u00e1rn\u011b, stejn\u011b jako v&nbsp;tomto p\u0159\u00edpad\u011b z&nbsp;pot\u0159eby n\u011bco si ov\u011b\u0159it, s&nbsp;n\u011b\u010d\u00edm se bl\u00ed\u017ee sezn\u00e1mit. P\u0159ekvapen\u011b \u010dtu, do jak\u00fdch detail\u016f byl Palack\u00fd schopen \u010dten\u00e1\u0159\u016fm historick\u00e9 ud\u00e1losti p\u0159ibl\u00ed\u017eit. A nejen historick\u00e9, i tu v\u0161ednodennost, kter\u00e1 obvykle z\u016fst\u00e1v\u00e1 nepov\u0161imnuta. Co z\u00e1le\u017e\u00ed na tom, jak lid\u00e9 tehdy \u2013 ve st\u00ednu heroick\u00fdch d\u011bjin &#8211; \u017eili? I oslavovan\u00e1 doba \u2013 v&nbsp;tomto bod\u011b husitsk\u00e1 &#8211; m\u011bla svoje st\u00edny a probl\u00e9my: <em>&#8211; \u201e N\u00e1rod \u010desk\u00fd, a\u010dkoli v\u00edt\u011bzn\u00fd, nemohl v\u0161ak uchr\u00e1niti se, aby nestr\u00e1dal tak\u00e9 mnohon\u00e1sobn\u011b sporem a bojem ji\u017e des\u00edtilet\u00fdm, proti cel\u00e9mu tak\u0159ka sv\u011btu, rozbroje dom\u00e1c\u00ed, pobo\u0159en\u00e1 m\u011bsta, hrady a tvrze vyp\u00e1len\u00e9, obyvatelstvo namnoze povra\u017ed\u011bn\u00e9 aneb ze s\u00eddel sv\u00fdch vypla\u0161en\u00e9, pole nezoran\u00e1, \u017eivnosti klesl\u00e9, obchod s&nbsp;jin\u00fdmi n\u00e1rody na v\u0161e strany zamezen\u00fd, zdivo\u010dilost mrav\u016f vzm\u00e1haj\u00edc\u00ed se v&nbsp;t\u00e9 m\u00ed\u0159e, co umy pokojn\u00e9 v&nbsp;zemi hynuly a \u0159edly \u2013 to v\u0161e nedalo se nahraditi ani opraviti ko\u0159istmi sebebohat\u0161\u00edmi z&nbsp;ciziny.Tak\u00e9 ub\u00fdvalo \u010d\u00edm d\u00e1le t\u00edm v\u00edce dom\u00e1c\u00ed s\u00edly bojovn\u00e9, lid selsk\u00fd a \u0159emesln\u00edci po m\u011bste\u010dk\u00e1ch ji\u017e po\u010dali valn\u011b ukr\u00fdvati se, kdykoli vol\u00e1no na vojnu, a byv\u0161e p\u0159ece sehn\u00e1ni, ukr\u00e1dali se z&nbsp;vojska zase\u201c. <\/em>Nelek\u00e1m se archaick\u00fdch tvar\u016f \u010de\u0161tiny, ostatn\u011b je jich m\u00e9n\u011b, ne\u017e bych o\u010dek\u00e1vala. V&nbsp;kontaktu s&nbsp;\u017e\u00e1ky nebo studenty bych z&nbsp;toho ud\u011blala sp\u00ed\u0161 p\u0159ednost, neboj\u00edm se \u0159\u00edct \u2013 a\u017e trochu recesi. M\u00e1m (nejen) u\u010ditelskou zku\u0161enost z&nbsp;ch\u00e1pav\u00e9ho, skoro rozvern\u00e9ho p\u0159ijet\u00ed zp\u016fsobu, \u201e<em>jak spolu vedli \u0159e\u010di Petr Bajza s&nbsp;\u00c9dou Kemlinkem a Josefem Zilvarem z&nbsp;chudobince\u201c \u2013<\/em> prost\u011b ti ho\u0161i z&nbsp;Pol\u00e1\u010dkovy kn\u00ed\u017eky <em>Bylo n\u00e1s p\u011bt.<\/em> Neb\u00e1la bych se tedy \u2013 r\u016fznou audiovizu\u00e1ln\u00ed formou \u2013 p\u0159ibl\u00ed\u017eit ve t\u0159\u00edd\u011b, v&nbsp;posluch\u00e1rn\u011b \u00fasil\u00ed a roli kardin\u00e1la <em>Juliana Cesariniho<\/em>. Sv\u00e9 posl\u00e1n\u00ed spat\u0159oval v&nbsp;zaji\u0161t\u011bn\u00ed kone\u010dn\u00e9ho z\u00fa\u010dtov\u00e1n\u00ed s&nbsp;husity, a proto \u201e\u2026<em>kardin\u00e1l Julian velikou horlivost\u00ed obj\u00ed\u017ed\u011bl zem\u011b n\u011bmeck\u00e9, zvl\u00e1\u0161t\u011b v&nbsp;Por\u00fdn\u00ed, hl\u00e1saje v\u0161ude k\u0159\u00ed\u017e a rovnaje v\u0161ecky ve\u0159ejn\u00e9 spory a p\u016ftky, aby maj\u00edce doma pokoj, v\u0161ichni obr\u00e1tili se silou t\u00edm v\u011bt\u0161\u00ed proti \u010cech\u016fm\u201c.<\/em> Pr\u016fb\u011bh bitvy-nebitvy u <em>Doma\u017elic, <\/em>v&nbsp;prostoru <em>Baldova<\/em> ho nakonec p\u0159ivedl k&nbsp;n\u00e1hledu, \u017ee bude rozumn\u011bj\u0161\u00ed s&nbsp;husity vyjedn\u00e1vat. To proz\u0159en\u00ed spojen\u00e9 s&nbsp;nabyt\u00fdm respektem k&nbsp;osobnosti Prokopa Hol\u00e9ho je Palack\u00fdm vyl\u00ed\u010deno n\u00e1sledovn\u011b: \u201e<em> O vojsku \u010desk\u00e9m jen to zn\u00e1mo jest, \u017ee po vtrhnut\u00ed k\u0159i\u017e\u00e1k\u016f do zem\u011b po\u010dalo se op\u011bt rychle sb\u00edrati\u2026v \u00fater\u00fd dne 14.srpna (1431) zr\u00e1na se\u0161ikovalo vozy sv\u00e9 a t\u00e1hlo cel\u00fd ten den k&nbsp;Doma\u017elic\u016fm\u2026Byly ji\u017e asi t\u0159i hodiny s&nbsp;poledne, kdy\u017e v&nbsp;le\u017een\u00ed k\u0159i\u017e\u00e1ck\u00e9m, prost\u00edraj\u00edc\u00edm se v&nbsp;krajin\u011b mezi T\u00fdnem Hor\u0161ovem, Chudenicemi a Doma\u017elicemi, roznesla se rychle pov\u011bst, \u017ee t\u00e1bor husitsk\u00fd se bl\u00ed\u017eil a \u017ee nast\u00e1val tud\u00ed\u017e boj rozhodn\u00fd. I a\u010dkoli husit\u00e9 je\u0161t\u011b asi m\u00edli vzd\u00e1l\u00ed byli, ani\u017e jich bylo vid\u011bti, v\u0161ak ji\u017e rozl\u00e9hal se opod\u00e1l nezvykl\u00fd rachot pochodu vozov\u00e9ho a zp\u011bv cel\u00e9ho t\u00e1boru hlu\u010dn\u00fd \u201eKto\u017e jste bo\u017e\u00ed bojovn\u00edci\u201c dor\u00e1\u017eel k&nbsp;srdci byst\u0159ej\u0161\u00edch poslucha\u010d\u016f moc\u00ed z\u00e1zra\u010dnou. Kardin\u00e1l Julian s&nbsp;v\u00e9vodou sask\u00fdm vystoupiv na horu jakousi \/<\/em>Baldov?\/<em>, aby shl\u00e9dnul i vojska i boji\u0161t\u011b, vyslal rychle k&nbsp;nejvy\u0161\u0161\u00edmu veliteli, \u017e\u00e1daje, aby p\u0159edev\u0161\u00edm hora obsazena byla\u2026.v\u0161e se hem\u017eilo, k\u0159ik a h\u0159mot vzm\u00e1hal se v\u016fkol, zmatek posedl z\u00e1stupy, jezdci rozptyluj\u00ed se po tlup\u00e1ch a p\u0159edj\u00ed\u017ed\u011bj\u00ed jeden druh\u00e9ho, ale v\u0161e sm\u011brem nazad a nikoli kup\u0159edu. Co jest to? vol\u00e1 kardin\u00e1l pod\u011b\u0161en\u00fd, pro\u010d vozy metaj\u00ed n\u00e1klady sv\u00e9 na zem? Ale d\u0159\u00edve ne\u017eli se vzpamatovati mohl, p\u0159i\u0161la mu zpr\u00e1va, \u017ee vojska v\u0161ecka byla na \u00fat\u011bku, ani\u017e pr\u00fd mo\u017en\u00e9 bylo udr\u017eeti jich, pro\u010de\u017e aby pilen jsa zachov\u00e1n\u00ed sv\u00e9ho, posp\u00ed\u0161il sob\u011b k&nbsp;les\u016fm tak\u00e9, pokud nebude pozd\u011b. A vskutku ji\u017e ut\u00edk\u00e1n\u00ed bylo v\u0161eobecn\u00e9\u2026.&nbsp; Honci vojska \u010desk\u00e9ho vsko\u010dili mezi N\u011bmce udatn\u011b a zbili i zj\u00edmali jich mnoho\u2026a tak ode v\u0161ech voz\u016f N\u011bmci utekli, i ode v\u0161ech d\u011bl a jin\u00fdch v\u011bc\u00ed sv\u00fdch. Uboh\u00fd kardin\u00e1l, jeho\u017e lid\u00e9 nejv\u00edce utrp\u011bli, octl se u velik\u00e9m nebezpe\u010denstv\u00ed, ne tak od \u010cech\u016f, jako rad\u011bj od k\u0159i\u017e\u00e1k\u016f sam\u00fdch, kte\u0159\u00ed n\u00e1ramn\u011b rozjit\u0159eni jsouce, s\u010d\u00edtali na n\u011bho vinu v\u0161eho ne\u0161t\u011bst\u00ed. Biskup w\u00fcrzbursk\u00fd musel uchr\u00e1niti jeho v&nbsp;houfu sv\u00e9m, v&nbsp;n\u011bm\u017e p\u0159estrojen za obecn\u00e9ho voj\u00edna jel poh\u0159\u00ed\u017een\u00fd v&nbsp;ho\u0159i nev\u00fdslovn\u00e9m, cel\u00fd den a noc ani s&nbsp;kon\u011b nese\u0161ed, ani\u017e pokrmu neb n\u00e1poje po\u017eiv\u201c.<\/em><\/p>\n<p>Co se \u010detn\u00fdch p\u0159echodn\u00edk\u016f a jazykov\u00fdch archaism\u016f t\u00fd\u010de, dr\u017eela bych se \u017di\u017ekova: <em>Nep\u0159\u00e1tel se nelekejte a na mno\u017estv\u00ed nehle\u010fte!<\/em> Ale nebrala bych to doslova \u2013 p\u0159echodn\u00edk m\u016f\u017ee b\u00fdt komunika\u010dn\u00ed lib\u016fstka, je-li v&nbsp;prav\u00fd \u010das n\u00e1le\u017eit\u011b u\u017eita. Chov\u00e1m v&nbsp;pam\u011bti \u00fasm\u011bvnou vzpom\u00ednku na osm\u00e1ka, kter\u00fd vid\u011bl a\u017e na dno m\u00e9 u\u010ditelsk\u00e9 du\u0161e. Svou omluvu li\u0161\u00e1cky formuloval slovy: <em>\u201eNemaje v\u010dera \u010das, nenapsal jsem dom\u00e1c\u00ed \u00fakol\u201c.<\/em> Rozhodn\u011b bych v\u0161e nezplo\u0161tila na gramatick\u00e9 technik\u00e1lie (p\u0159echodn\u00edk p\u0159\u00edtomn\u00fd se tvo\u0159\u00ed\u2026), z\u016fstala bych v&nbsp;jazykov\u011b emo\u010dn\u00ed rovin\u011b. Ji\u017e v\u00edcekr\u00e1t jsem p\u0159ipomn\u011bla slova vynikaj\u00edc\u00edho bohemisty pana profesora <em>Alexandra Sticha<\/em>: \u201e<em>Jazyk nen\u00ed jen instrument, jako t\u0159eba kladivo nebo pra\u010dka. Jazyka toti\u017e nejen u\u017e\u00edv\u00e1me, ale tak\u00e9 ho pro\u017e\u00edv\u00e1me \u2013 a zde nastupuje princip svobody, osobn\u00ed tvo\u0159ivosti. Individuality. Jeho v\u00fdrazn\u00fdm projevem je jazykov\u00e1 hravost, individu\u00e1ln\u00ed tvo\u0159ivost, jazykov\u00fd vtip\u201c<\/em>. Kr\u00e1tce \u2013 vyu\u017eila bych p\u0159echodn\u00edk\u016f a jazykov\u00fdch archaism\u016f ke h\u0159e s&nbsp;jazykem, s&nbsp;mate\u0159\u0161tinou, Nejsem maximalista, nikdy sv\u00fdm z\u00e1m\u011brem neoslov\u00edm v\u0161echny ve t\u0159\u00edd\u011b, v&nbsp;posluch\u00e1rn\u011b. Dotknu-li se n\u011bkolika, zahraji-li na strunu dvou, t\u0159\u00ed, zapla\u0165p\u00e1nb\u016fh za to! T\u011bm ostatn\u00edm to v&nbsp;\u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b neubl\u00ed\u017e\u00ed ani neu\u0161kod\u00ed.<strong><\/strong><\/p>\n<p>Dal\u0161\u00ed den jsem se vydala z&nbsp;doma\u017elick\u00e9ho n\u00e1m\u011bst\u00ed (428 m n.m.) na <em>Veselou horu <\/em>(589 m n.m.). \u010cekaly m\u011b 3 km ke zn\u00e1m\u00e9mu poutn\u00edmu m\u00edstu zvan\u00e9mu <em>Vav\u0159ine\u010dek. <\/em>Na zelen\u00e9 turistick\u00e9 zna\u010dce hned za m\u00edstn\u00edm n\u00e1dra\u017e\u00edm bylo n\u011bk\u00fdm zku\u0161en\u00fdm p\u0159ips\u00e1no: <em>Stezka vede rokl\u00ed !!!<\/em> Ty vyk\u0159i\u010dn\u00edky byly na m\u00edst\u011b: moc se mi ulevilo, kdy\u017e ponur\u00e1, rokl\u00ed sev\u0159en\u00e1, nepro\u0161lapan\u00e1 stezka po n\u011bkolika stech metrech vy\u00fastila v&nbsp;aleji vzrostl\u00fdch strom\u016f. \u00da\u010dastn\u00edci leto\u0161n\u00edch <em>Chodsk\u00fdch slavnost\u00ed<\/em> (9.-11.8.2019), nejv\u011bt\u0161\u00ed n\u00e1rodopisn\u00e9 slavnosti Chodska, \u0161li pravd\u011bpodobn\u011b rad\u011bji po silnici, dud\u00e1ci v&nbsp;chodsk\u00fdch kroj\u00edch (vid\u011bla jsem je v&nbsp;doma\u017elick\u00e9m &nbsp;kostele p\u0159i k\u0159tu novorozen\u011bte) by se v&nbsp;rokli p\u0159inejmen\u0161\u00edm urousali. Nejslavn\u011bj\u0161\u00ed pou\u0165 ke svat\u00e9mu Vav\u0159inci (slav\u00ed sv\u00e1tek 10.srpna) se konala v&nbsp;roce 1939 jako protest proti okupaci \u010ceskoslovenska. Z\u00fa\u010dastnilo se j\u00ed na 120&nbsp;000 poutn\u00edk\u016f, sv\u00e1\u017eely je do Doma\u017elic speci\u00e1ln\u00ed vlaky. Mezi \u00fa\u010dastn\u00edky pout\u011b byli vedle c\u00edrkevn\u00edch hodnost\u00e1\u0159\u016f (letos slou\u017eil m\u0161i <em>Dominik Duka)<\/em> i p\u0159edstavitel\u00e9 \u010desk\u00e9ho kulturn\u00edho \u017eivota, mezi jin\u00fdmi <em>Josef Hora, Karel Ha\u0161ler<\/em>, <em>Ji\u0159\u00ed Mucha<\/em> a \u2013 nastojte! \u2013<em>Julius Fu\u010d\u00edk<\/em>! Co tato jm\u00e9na \u0159\u00edkaj\u00ed t\u011bm ve \u0161koln\u00edch lavic\u00edch nebo vysoko\u0161kolsk\u00fdch posluch\u00e1rn\u00e1ch? Nem\u00e1te \u010das si o nich promluvit? P\u0159ipom\u00edn\u00e1m: <em>Kdo chce, hled\u00e1 zp\u016fsob. Kdo nechce, hled\u00e1 zd\u016fvodn\u011bn\u00ed. <\/em>Nebo jinak: <em>Kde v\u016fle, tam cesta.<\/em><\/p>\n<p>Obe\u0161la jsem v&nbsp;ten \u010das zav\u0159enou <em>kapli sv.Vav\u0159ince<\/em>, p\u0159e\u010detla si na informa\u010dn\u00ed tabuli n\u011bco z&nbsp;m\u00edstn\u00edch d\u011bjin i pov\u011bst\u00ed. T\u0159eba o man\u017eelce mydl\u00e1\u0159sk\u00e9ho mistra Zuzan\u011b Vesel\u00e9 (odtud pojmenov\u00e1n\u00ed hory \u2013 <em>Vesel\u00e1)<\/em> don\u00e1torce pozemku pro stavbu kaple jako d\u00edk\u016f sv.Vav\u0159inci za vyl\u00e9\u010den\u00ed z&nbsp;depres\u00ed. Vida, deprese fungovaly i v&nbsp;17.stolet\u00ed! M\u011b skoro do deprese uvrhl pohled na zch\u00e1tralou, kdysi nepochybn\u011b v\u00fdstavnou rozlehlou rekrea\u010dn\u00ed chatu hned p\u0159es cestu naproti poutn\u00edmu kostelu sv.Vav\u0159ince. Doned\u00e1vna pr\u00fd zotavovna ROH, dnes rozpadaj\u00edc\u00ed se budova zar\u016fstaj\u00edc\u00ed n\u00e1letov\u00fdmi k\u0159ovinami. N\u011bco to o n\u00e1s vypov\u00edd\u00e1. Na zp\u00e1te\u010dn\u00ed cest\u011b jsem se rokli vyhnula, i kdy\u017e tudy podle historik\u016f chod\u00edvala na Veselou horu za sv\u00e9ho pobytu v&nbsp;Doma\u017elic\u00edch <em>Bo\u017eena N\u011bmcov\u00e1, Pan\u00ed komisarka Jind\u0159icha \u0160imona Baara<\/em>. Cesta po silnici vedla kolem <em>kaple sv.Anny<\/em>. Kaple je ned\u00e1vno restaurovan\u00e1, okol\u00ed upraveno, m\u016f\u017eete i posed\u011bt a zavzpom\u00ednat na ubo\u017e\u00e1ky, kte\u0159\u00ed se v&nbsp;t\u011bchto m\u00edstech modl\u00edvali p\u0159ed cestou na popravi\u0161t\u011b. Na dal\u0161\u00ed horory je\u0161t\u011b dojde.<\/p>\n<p>Doma\u017elice maj\u00ed dv\u011b n\u00e1dra\u017e\u00ed. Jedno, to hlavn\u00ed, je \u2013 m\u00edstn\u00ed prominou \u2013 odpudiv\u011b \u0161ediv\u00e9, \u0159ekla bych \u010dp\u00edc\u00ed pohrani\u010d\u00edm. To druh\u00e9, mn\u011b m\u00edstn\u011b i pocitov\u011b bli\u017e\u0161\u00ed \u2013 Doma\u017elice m\u011bsto \u2013jsem zastihla v&nbsp;\u010dil\u00fdch stavebn\u00edch \u00faprav\u00e1ch. Chci v\u011b\u0159it, \u017ee nest\u0159ou pel pr\u00e1zdninov\u011b poetick\u00e9ho n\u00e1dra\u017e\u00ed\u010dka, z&nbsp;rodu t\u011bch z&nbsp;ver\u0161\u016f <em>Jana Sk\u00e1cela:<\/em>&nbsp;<\/p>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <em>Jsou krajiny, kde d\u011bti je\u0161t\u011b vlak\u016fm m\u00e1vaj\u00ed.<\/em><\/p>\n<p><em>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; V\u017edycky jsme malinko smutn\u00ed&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <\/em><\/p>\n<p><em>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; &nbsp;na mal\u00fdch n\u00e1dra\u017e\u00edch, kde nikdo ne\u010dek\u00e1.<\/em><\/p>\n<p><em>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Najednou m\u00e1me b\u00edlou du\u0161i z&nbsp;bezu,<\/em><\/p>\n<p><em>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; &nbsp;najednou je v&nbsp;n\u00e1s p\u0159\u00edli\u0161 \u010dlov\u011bka.<\/em><\/p>\n<p>&nbsp; J\u00e1 jsem nesmutnila, i kdy\u017e d\u011bti, se kter\u00fdmi jsem se poprv\u00e9 setkala v&nbsp;autobuse cestou do Hor\u0161ovsk\u00e9ho T\u00fdna, vlak\u016fm nem\u00e1valy. Jejich p\u0159\u00edv\u011btiv\u00e1 vedouc\u00ed, podpo\u0159ena mlad\u00fdm mu\u017eem, z\u0159ejm\u011b \u201epraktikantem\u201c, u\u017e v\u011bd\u011bla, \u017ee zrovna mn\u011b nemus\u00ed existenci d\u011btsk\u00e9ho p\u0159\u00edm\u011bstsk\u00e9ho pr\u00e1zdninov\u00e9ho t\u00e1bora vysv\u011btlovat. Oce\u0148ujeme dost \u2013 nejen finan\u010dn\u011b \u2013 \u010dinnost podobn\u00fdch zap\u00e1lenc\u016f? Pro pen\u00edze to jist\u011b ned\u011blaj\u00ed. Kolika rodi\u010d\u016fm \u201evytrhnou trn z&nbsp;paty\u201c, postaraj\u00ed se o jejich d\u011bti, kter\u00e9 by se jinak pravd\u011bpodobn\u011b n\u011bjak poflakovaly v&nbsp;ulic\u00edch letn\u011b zm\u011bn\u011bn\u00fdch m\u011bst, vystaveny r\u016fzn\u00fdm nebezpe\u010denstv\u00edm. Kdo n\u011bkdy zkusil p\u0159ipravit na t\u00fdden smyslupln\u00fd \u2013dokonce kulturn\u00ed! \u2013 program pro houf p\u011btadvaceti d\u011bt\u00ed, uznale pok\u00fdv\u00e1 hlavou.<\/p>\n<p><strong>&nbsp;<\/strong><\/p>\n<p><strong>&nbsp; <\/strong>&nbsp;Region\u00e1ln\u00ed vlakov\u00e1 souprava m\u00edsty zastavuje jen na znamen\u00ed. Tak\u00e9 jsem stiskla \u201e\u010dudl\u00edk\u201c a vystoupila v&nbsp;<em>Trhanov\u011b <\/em>(456 m.n.m.)<em>.<\/em> Zdej\u0161\u00ed z\u00e1mek slou\u017e\u00ed jako ubytovac\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed. Z\u0159ejm\u011b nebude tak stylov\u00e9, jako <em>U dobr\u00e9 pan\u00ed hrab\u011bnky<\/em> na z\u00e1mku <em>v&nbsp;Kun\u00edn\u011b u Nov\u00e9ho Ji\u010d\u00edna.<\/em> Ostatn\u011b \u2013 <em>Lamingerov\u00e9 <\/em>pat\u0159ili k&nbsp;drobn\u00e9, ne zrovna bohat\u00e9 \u0161lecht\u011b. Tradovan\u00e9 ciz\u00e1ctv\u00ed jim p\u0159isoudila a\u017e <em>Bo\u017eena N\u011bmcov\u00e1.<\/em> Zv\u00eddav\u011bj\u0161\u00ed odk\u00e1\u017eu na <em>Toulky \u010deskou minulost\u00ed<\/em>, nejl\u00e9pe jejich rozhlasovou verzi. Do detailu \u201enabour\u00e1v\u00e1\u201c (formulace autor\u016f po\u0159adu) p\u0159\u00edb\u011bh uhn\u00edzd\u011bn\u00fd nejen \u0161koln\u00ed v\u00fdukou v&nbsp;na\u0161ich mysl\u00edch. Kdo z&nbsp;n\u00e1s tu\u0161\u00ed, \u017ee <em>Lamingerov\u00e9<\/em> se p\u016fvodn\u011b aktivn\u011b \u00fa\u010dastnili \u010desk\u00e9ho stavovsk\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed? Po bitv\u011b na <em>B\u00edl\u00e9 ho\u0159e<\/em> (1620) se jeden z&nbsp;nich sna\u017eil p\u0159ed v\u00edt\u011bzn\u00fdm panovn\u00edkem honem honem v\u0161e napravit horliv\u00fdm p\u0159estupem ke katolick\u00e9 v\u00ed\u0159e. I s&nbsp;t\u011bmi chodsk\u00fdmi privilegii to bylo mnohem barvit\u011bj\u0161\u00ed. Na temn\u00e9 str\u00e1nky <em>Wolfa Maximiliana Lamingera svobodn\u00e9ho p\u00e1na z&nbsp;Albenreuthu, <\/em>lidov\u011b <em>Lomikara, <\/em>je\u0161t\u011b dojde. Zat\u00edm v\u0161ak p\u0159iznejme, \u017ee za vl\u00e1dy onoho p\u00e1na za\u010dal kraj rozkv\u00e9tat, d\u00edky vehementn\u00ed podpo\u0159e \u0159emeslnick\u00e9 v\u00fdroby. Stala se tak\u00e9 z\u00e1kladem a\u017e do ned\u00e1vna velmi prosperuj\u00edc\u00edho skl\u00e1\u0159sk\u00e9ho pr\u016fmyslu. Kup\u0159\u00edkladu \u2013 jak uv\u00e1d\u00ed Wikipedie \u2013 pr\u00e1v\u011b ve druh\u00e9 polovin\u011b 17.stolet\u00ed se z&nbsp;chodsk\u00e9 osady stalo m\u011bsto<em>, <\/em>dne\u0161n\u00ed <em>Klen\u010d\u00ed pod \u010cerchovem <\/em>(pro \u00faplnost: roku 2006 mu byl vr\u00e1cen status m\u011bstyse). \u010c\u00edm jsem star\u0161\u00ed, t\u00edm \u010dast\u011bji se mi vrac\u00ed <em>Shakespearovo: V\u0161echno je jinak.<\/em><\/p>\n<p>Na trhanovsk\u00e9m z\u00e1mku spat\u0159il sv\u011btlo sv\u011bta <em>Josef Thomayer<\/em> (1853 \u2013 1927). Dokl\u00e1d\u00e1 to pam\u011btn\u00ed deska v\u011bnovan\u00e1 jednomu ze zakladatel\u016f \u010desk\u00e9 l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 v\u011bdy, tv\u016frci \u010desk\u00e9ho l\u00e9ka\u0159sk\u00e9ho n\u00e1zvoslov\u00ed, tradovan\u011b vynikaj\u00edc\u00edmu diagnostikovi, zejm\u00e9na v&nbsp;oblasti chorob b\u0159i\u0161n\u00edch, n\u011bkomu jeho jm\u00e9no p\u0159ipomene zn\u00e1mou pra\u017eskou nemocnici. \u017divotopisci p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed <em>Josefa Thomayera <\/em>jako vynikaj\u00edc\u00edho pedagoga<em>.<\/em> V\u00edce ne\u017e odborn\u00e9 stat\u011b jsou zn\u00e1m\u00e9 <em>Thomayerovy <\/em>liter\u00e1rn\u00ed pr\u00e1ce, obr\u00e1zky z&nbsp;cest nebo des\u00edtky fejeton\u016f. Publikoval je \u010dasto pod fonetick\u00fdm anagramem sv\u00e9ho jm\u00e9na \u2013 <em>R. E. Jamot <\/em>(zkuste p\u0159e\u010d\u00edst pozp\u00e1tku). Z\u00e1libu v&nbsp;jazykov\u00fdch hr\u00e1tk\u00e1ch osv\u011bd\u010dil &#8211; jak zn\u00e1mo \u2013 vytvo\u0159en\u00edm pseudonymu pro sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele <em>Emila Fr\u00eddu. <\/em>Ten se tak stal pro \u010deskou literaturu <em>Jaroslavem Vrchlick\u00fdm<\/em> (1853 \u2013 1912)<em>. <\/em>Nebylo to zdaleka jedin\u00e9 <em>Thomayerovo <\/em>liter\u00e1rn\u00ed p\u0159\u00e1telstv\u00ed. <em>Balada o smrti Jana Koziny<\/em> je uvedena v\u011bnov\u00e1n\u00edm: <em>Dru Josefu Thomajerovi a Aloisu Jir\u00e1skovi p\u0159ipisuje J.V. 1885.<\/em> Smutn\u00e9 divadlo onoho ponur\u00e9ho 28.listopadu 1695 evokuj\u00ed ver\u0161e: <em>\u00d3 Plze\u0148sk\u00e9 ty n\u00e1m\u011bst\u00ed, n\u00e1m v&nbsp;\u017eil\u00e1ch tuhla krev!<\/em> Krev tuhne i dnes p\u0159i pomy\u0161len\u00ed, \u017ee podle tehdej\u0161\u00edch zvyklost\u00ed t\u011blo odsouzence z\u016fst\u00e1valo na popravi\u0161ti po dobu jednoho roku, ponech\u00e1no napospas drav\u00fdm pt\u00e1k\u016fm, p\u0159\u00edrodn\u00edm a pov\u011btrnostn\u00edm vliv\u016fm. V&nbsp;Kozinov\u011b p\u0159\u00edpad\u011b to dokonce m\u011blo b\u00fdt t\u011blo bez hlavy, kterou pr\u00fd si vy\u017e\u00e1dal pomstychtiv\u00fd Lomikar. <em>Jaroslav Vrchlick\u00fd<\/em> sv\u00e9 posledn\u00ed dny pro\u017eil v &nbsp;Doma\u017elic\u00edch, kde v&nbsp;roce 1912 zem\u0159el v&nbsp;byt\u011b, kter\u00fd mu opat\u0159il jeho p\u0159\u00edtel \u2013 <em>Jind\u0159ich Jind\u0159ich, hudebn\u00ed skladatel, etnograf a sb\u011bratel lidov\u00fdch p\u00edsn\u00ed.<\/em> Projdete-li podloub\u00edm p\u016fvabn\u00e9ho doma\u017elick\u00e9ho n\u00e1m\u011bst\u00ed na stran\u011b o 59 cm \u0161ikmo vych\u00fdlen\u00e9 kosteln\u00ed v\u011b\u017ee,pohybujete se \u2013 jak sv\u011bd\u010d\u00ed pam\u011btn\u00ed desky &#8211; v &nbsp;m\u00edstech pobytu <em>Bo\u017eeny N\u011bmcov\u00e9, Jaroslava Vrchlick\u00e9ho, Karla Jarom\u00edra Erbena <\/em>a za <em>Dolej\u0161\u00ed branou<\/em> m\u016f\u017eete zaj\u00edt do p\u0159\u00edv\u011btiv\u00e9ho muzea <em>Jind\u0159icha Jind\u0159icha.<\/em><\/p>\n<p>V&nbsp;aleji za trhanovsk\u00fdm z\u00e1mkem jsem \u201e<em>hodila \u0159e\u010d\u201c(<\/em>novodob\u011b<em>:<\/em> small talk) s&nbsp;domorodcem. Na n\u011bjak\u00fd kilometr vzd\u00e1len\u00fd <em>Hr\u00e1dek <\/em>(585 m n.m. &#8211; t\u0159et\u00ed vrch m\u00e9ho chodsk\u00e9ho putov\u00e1n\u00ed) mi doporu\u010dil j\u00edt ne po silnici, ale lesem po \u010derven\u00e9 turistick\u00e9 zna\u010dce, je to krat\u0161\u00ed. Lesem chod\u00edv\u00e1m s&nbsp;mrazen\u00edm v&nbsp;z\u00e1dech, ale p\u0159ekonala jsem se. Na <em>Hr\u00e1dku <\/em>stoj\u00ed od roku 1895 z&nbsp;pohlednic zn\u00e1m\u00e1 3,2m vysok\u00e1 socha <em>Jana Sladk\u00e9ho Koziny, <\/em>jak jinak &#8211; se psem. Okol\u00ed je upraven\u00e9, utrm\u00e1cen\u00ed v\u00fdletn\u00edci se mohou ob\u010derstvit, p\u0159\u00edpadn\u011b tak\u00e9 ubytovat \u010di dokonce pro\u017e\u00edt svatebn\u00ed vesel\u00ed &nbsp;\u2013 podle reklamy \u2013 v tradi\u010dn\u00ed region\u00e1ln\u00ed <em>Chodsk\u00e9 chalup\u011b. <\/em>J\u00e1 jsem se pokochala n\u00e1dhernou vyhl\u00eddkou na okol\u00ed Doma\u017elicka a prudce klesaj\u00edc\u00edm svahem se\u0161la nepro\u0161lapanou stezkou vysokou tr\u00e1vou do bl\u00edzk\u00e9ho <em>\u00dajezda. <\/em>Po des\u00edtk\u00e1ch let jsem se vr\u00e1tila do <em>Kozinova statku.<\/em><\/p>\n<p>Mo\u017en\u00e1 \u00famorn\u00e9 parno mi dop\u0159\u00e1valo luxus pob\u00fdvat v&nbsp;nav\u0161t\u00edven\u00fdch muze\u00edch, z\u00e1mc\u00edch, pam\u011btn\u00edch s\u00edn\u00edch celkem osamocen\u011b, bez houfu v\u011bt\u0161inou pr\u00e1zdninov\u011b intaktn\u00edch n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f. Upadnu v&nbsp;nemilost, kdy\u017e se ohrad\u00edm proti \u00fa\u010dasti nemluv\u0148at a kojenc\u016f na prohl\u00eddk\u00e1ch pam\u00e1tkov\u00fdch objekt\u016f? Na hrad\u011b v&nbsp;<em>Hor\u0161ovsk\u00e9m T\u00fdn\u011b<\/em> jsem v\u00fdklad kastel\u00e1nky nesly\u0161ela kv\u016fli kojenci p\u0159ikurtovan\u00e9mu k&nbsp;t\u011blu matky, kter\u00fd se neuti\u0161iteln\u00fdm pl\u00e1\u010dem st\u00e1le do\u017eadoval pozornosti. Korunu tomu nasadil jeho star\u0161\u00ed sourozenec p\u0159edpubert\u00e1ln\u00edho v\u011bku. Kluk se propl\u00e9tal skupinou n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f s&nbsp;tabletem v&nbsp;ruce a s hlasit\u00fdmi pozn\u00e1mkami typu, jak \u201ety lidi tehdy mohli \u017e\u00edt bez internetu\u201c. V\u00fdchovnou lekci pat\u0159i\u010dn\u00e9ho ohledupln\u00e9ho spole\u010densk\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed pot\u0159ebovali p\u0159edev\u0161\u00edm rodi\u010de, zcela laxn\u00ed k&nbsp;pr\u00e1v\u016fm a pot\u0159eb\u00e1m ostatn\u00edch.<\/p>\n<p>V&nbsp;<em>Kozinov\u011b statku <\/em>n\u00e1s byla hrstka. Pan\u00ed pr\u016fvodkyn\u011b \u2013 m\u00e9ho v\u011bku \u2013 pojala v\u00fdklad t\u00e9m\u011b\u0159 v&nbsp;rodinn\u00e9m duchu. K&nbsp;m\u00e9 l\u00edtosti nemluvila <em>bula\u010dinou,<\/em> velmi specifick\u00fdm chodsk\u00fdm n\u00e1\u0159e\u010d\u00edm, a jak se mi p\u0159iznala, u\u017e to ani neum\u011bla. Dozv\u011bd\u011bla jsem se, \u017ee <em>Jan Sladk\u00fd Kozina<\/em> , negramotn\u00fd sedl\u00e1k, m\u011bl \u0161est syn\u016f, z&nbsp;nich\u017e se jen dva do\u017eili dosp\u011blosti. Sed\u00e1vali kolem byteln\u00e9ho d\u0159ev\u011bn\u00e9ho stolu, jeho fotografii m\u00e1m v&nbsp;mobilu. St\u016fl je z&nbsp;po\u010d\u00e1tku 17. stolet\u00ed, star\u0161\u00ed ne\u017e s\u00e1m hospod\u00e1\u0159 Jan Kozina. Takov\u00fd kus n\u00e1bytku m\u011bla ka\u017ed\u00e1 rodina ve velk\u00e9 v\u00e1\u017enosti, nep\u0159ipadalo v&nbsp;\u00favahu, aby si u stolu t\u0159eba hr\u00e1ly d\u011bti. Nev\u011bsta odch\u00e1zej\u00edc\u00ed z&nbsp;domova za budouc\u00edm man\u017eelem pova\u017eovala za svou povinnost se stolem se rozlou\u010dit. Kozinovi potomci \u017eij\u00ed v&nbsp;Kalifornii. Mo\u017en\u00e1 v&nbsp;sob\u011b je\u0161t\u011b maj\u00ed n\u011bco ze sv\u00e9r\u00e1zn\u00fdch Chod\u016f, kte\u0159\u00ed podle informa\u010dn\u00edho panelu \u201e<em>..se rad\u011bji odd\u00e1vali z\u00e1bav\u011b ne\u017e povinnostem\u2026\u201c.&nbsp; <\/em>Zaujal m\u011b seznam chodsk\u00fdch privilegi\u00ed, prvn\u00ed bylo ud\u011bleno Janem Lucembursk\u00fdm, to posledn\u00ed, \u010dty\u0159iadvac\u00e1t\u00e9 Fridrichem Falck\u00fdm, smutn\u011b zn\u00e1m\u00fdm \u201ezimn\u00edm kr\u00e1lem\u201c. Nen\u00ed divu, \u017ee mezi n\u00edm a Lamingerem jisk\u0159ily t\u011b\u017ek\u00e9 animozity, p\u0159ipomenu-li vrto\u0161iv\u00e9 chov\u00e1n\u00ed p\u00e1n\u016f z&nbsp;Albenreuthu v&nbsp;obdob\u00ed mezi odbojem \u010desk\u00fdch stav\u016f v&nbsp;roce 1618 a celkov\u00e9 pom\u011bry z\u00e1sadn\u011b m\u011bn\u00edc\u00ed bitvou na <em>B\u00edl\u00e9 ho\u0159e.<\/em> Ur\u010dit\u011b bych t\u011bm v&nbsp;lavic\u00edch \u0159ekla \u2013 velmi stru\u010dn\u011b a laicky \u2013 n\u011bco o panovn\u00edkem hojn\u011b vyu\u017e\u00edvan\u00e9m <em>z\u00e1stavn\u00edm pr\u00e1vu.<\/em> Kdy\u017e panovn\u00edkovy truhlice zach\u00e1zely na \u00fabyt\u011b, prop\u016fj\u010dil (zastavil\/z\u00e1stava) \u010d\u00e1st sv\u00fdch \u00fazem\u00ed za \u00faplatu n\u011bkter\u00e9mu ze sv\u00fdch finan\u010dn\u011b movit\u011bj\u0161\u00edch \u0161lechtic\u016f. Ti pak na <em>zastaven\u00e9m majetku<\/em> hospoda\u0159ili po sv\u00e9m, ve sv\u016fj prosp\u011bch, privilegia sem, privilegia tam. D\u011blo se tak i na Chodsku.<\/p>\n<p>\u010cas, kdy jsme si voln\u011b prohl\u00ed\u017eeli vystaven\u00e9 expon\u00e1ty, si pan\u00ed pr\u016fvodkyn\u011b kr\u00e1tila \u010detbou. Na mou rozvernou pozn\u00e1mku \u2013 \u201e<em>Douf\u00e1m, \u017ee \u010dtete Jir\u00e1ska\u201c <\/em>\u2013 mi uk\u00e1zala tituln\u00ed str\u00e1nku roze\u010dten\u00e9 kn\u00ed\u017eky: <em>Helena Lisick\u00e1: Z&nbsp;hrad\u016f, z\u00e1mk\u016f a tvrz\u00ed. Pov\u011bsti z&nbsp;Moravy a Slezska. <\/em>Sv\u011bt je mal\u00fd! <em>Helena Lisick\u00e1 ( 1930 \u2013 2009), <\/em>spisovatelka, etnografka , autorka \u0159ady knih poh\u00e1dek a pov\u011bst\u00ed, chod\u00edvala na\u0161\u00ed ulic\u00ed s&nbsp;pejskem na proch\u00e1zku. V\u011b\u0159\u00edm, \u017ee v&nbsp;posledn\u00edch bolav\u00fdch dnech na l\u016f\u017eku v olomouck\u00e9 nemocnici ji pot\u011b\u0161ilo dozn\u00e1n\u00ed&nbsp; medika, m\u00e9ho vnuka: <em>\u201eJ\u00e1 jsem v\u00e1s m\u011bl jako maturitn\u00ed ot\u00e1zku\u201c.<\/em><strong><\/strong><\/p>\n<p>Z&nbsp;Kozinova \u00dajezda do Doma\u017elic jsou to vzdu\u0161nou \u010darou \u010dty\u0159i kilometry. Silnice byla tu st\u00edn\u011bna p\u0159\u00edjemn\u00fdm stromo\u0159ad\u00edm, m\u00edsty vedla kolem pol\u00ed, kde jsem nev\u011b\u0159ila sv\u00fdm o\u010d\u00edm: chrpy, d\u00e1vno nev\u00eddan\u00e9, jen se to jimi modralo! Kde je koukol? Chrpy a koukol, pot\u011bcha o\u010d\u00ed, nebo ne\u017e\u00e1douc\u00ed plevel? A co s&nbsp;n\u00edm? Dal\u0161\u00ed ot\u00e1zky do \u0161koln\u00edch lavic!<\/p>\n<p>Pomn\u00edk na <em>V\u00fdhledech <\/em>(698m n.m.) postavili sv\u00e9mu nejslavn\u011bj\u0161\u00edmu a nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edmu rod\u00e1kovi <em>Jind\u0159ichu \u0160imonu Baarovi <\/em>(1869 \u2013 1925) vd\u011b\u010dn\u00ed obyvatel\u00e9 <em>Klen\u010d\u00ed pod \u010cerchovem <\/em>( 497m n.m.). Pr\u00e1v\u011b <em>V\u00fdhledy <\/em>se m\u011bly v&nbsp;m\u00e9 chodsk\u00e9 mar\u0161rut\u011b st\u00e1t t\u00edm, co latin\u00edci vystihuj\u00ed heslem <em>Finis coronat opus <\/em>(Konec korunuje d\u00edlo).<em> <\/em>Nestalo se. Nev\u00edm, jak m\u00edstn\u00ed v&nbsp;zim\u011b zdol\u00e1vaj\u00ed prudce stoupaj\u00edc\u00ed kopec, to j\u00e1 bych z&nbsp;domu u\u017e p\u0159i sn\u011bhov\u00e9m popra\u0161ku rad\u011bji ani nevy\u0161la. Je\u0161t\u011b jsem odhodlan\u011b vystoupala k&nbsp;odbo\u010dce na lesn\u00ed cestu, dal\u0161\u00ed pak \u2013 i \u010dasov\u00fdch d\u016fvod\u016f \u2013 vzdala. Snad p\u0159\u00ed\u0161t\u011b, mil\u00fd <em>Jind\u0159ichu \u0160imone<\/em>, i kdy\u017e v&nbsp;m\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b n\u011bjak\u00e9 p\u0159\u00ed\u0161t\u011b\u2026 Spisovatel <em>Jind\u0159ich \u0160imon Baar <\/em>byl pr\u00fd prudk\u00e9 a otev\u0159en\u00e9 povahy, co\u017e mu zp\u016fsobovalo dost pot\u00ed\u017e\u00ed p\u0159i v\u00fdkonu kn\u011b\u017esk\u00e9ho povol\u00e1n\u00ed a rozhodn\u011b nep\u0159isp\u00edvalo k&nbsp;pohodln\u00e9mu a pozemsk\u00fdmi statky obda\u0159en\u00e9mu \u017eivotu. Zklaman\u00fd v\u00fdvojem v&nbsp;c\u00edrkvi po\u017e\u00e1dal v&nbsp;roce 1919 \u2013 ve v\u011bku pades\u00e1ti let \u2013 o p\u0159ed\u010dasn\u00e9 penzionov\u00e1n\u00ed a vr\u00e1til se nast\u00e1lo dom\u016f \u2013 do <em>Klen\u010d\u00ed pod \u010cerchovem. <\/em>Zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed l\u00e9ta \u2013 do p\u0159ed\u010dasn\u00e9 smrti v&nbsp;roce 1925 \u2013 se v\u011bnoval liter\u00e1rn\u00ed a ve\u0159ejn\u00e9 pr\u00e1ci ve prosp\u011bch rodn\u00e9ho kraje.To v\u0161e jsem se dozv\u011bd\u011bla v&nbsp;<em>Baarov\u011b dom\u011b<\/em>, kter\u00fd si spisovatel zakoupil z&nbsp;v\u00fdt\u011b\u017eku sv\u00e9 liter\u00e1rn\u00ed \u010dinnosti. D\u016fm, nabyt\u00e9 jm\u011bn\u00ed a autorsk\u00e1 pr\u00e1va odk\u00e1zal sv\u00e9mu rodi\u0161ti s&nbsp;p\u0159\u00e1n\u00edm, aby bylo v&nbsp;dom\u011b z\u0159\u00edzeno muzeum, ve\u0159ejn\u00e1 knihovna a \u010d\u00edt\u00e1rna. Nen\u00ed divu, \u017ee ji\u017e v&nbsp;roce 1933 za p\u0159\u00edtomnosti t\u0159iceti tis\u00edc p\u0159\u00edznivc\u016f odhalil <em>Baarovi <\/em>dal\u0161\u00ed ze slavn\u00fdch m\u00edstn\u00edch rod\u00e1k\u016f \u2013 <em>Jind\u0159ich Jind\u0159ich<\/em> &#8211; pomn\u00edk na <em>V\u00fdhledech.<\/em> S\u00e1m pomn\u00edk m\u00e1 pestrou historii. Za n\u011bmeck\u00e9 okupace byl z\u010d\u00e1sti rozst\u0159\u00edlen, n\u011bkter\u00e9 jeho kusy snad m\u011bly poslou\u017eit ke stavb\u011b ml\u00e9k\u00e1rny v&nbsp;N\u011bmecku. Dva kameny , ten z&nbsp;Klen\u010d\u00ed a od spolku rod\u00e1k\u016f z&nbsp;Doma\u017elic v&nbsp;americk\u00e9m Chicagu, se poda\u0159ilo ukr\u00fdt v&nbsp;lese. V&nbsp;roce 1947 byl pomn\u00edk odhalen znovu , znovu <em>Jind\u0159ichem Jind\u0159ichem. <\/em>To jm\u00e9no jsem objevila na jednom z&nbsp;muzejn\u00edch panel\u016f, tentokr\u00e1t se ov\u0161em jednalo o otce hudebn\u00edho skladatele a sb\u011bratele lidov\u00fdch p\u00edsn\u00ed. <em>Jind\u0159ich \u0160imon Baar <\/em>o n\u011bm p\u00ed\u0161e: <em>\u201eV\u00edm, \u017ee jsem nebyl zpo\u010d\u00e1tku nijak horliv\u00fdm \u017e\u00e1kem a \u017ee mi \u0161kola s&nbsp;p\u0159\u00edsnou k\u00e1zn\u00ed zrovna nevon\u011bla. Sna\u017eil jsem se j\u00ed vyhnout, jak to \u0161lo a v\u00edtal jsem radostn\u011b dny, ve kter\u00fdch \u201enebyla \u0161kola\u201c. \u0160koly obecn\u00e9 byly tehdy chud\u011b vypraveny, ale pan u\u010ditel Jind\u0159ich m\u011bl sv\u00e9 soukrom\u00e9 pom\u016fcky a ka\u017ed\u00fd den zpest\u0159il n\u00e1m suchop\u00e1r \u0161koly n\u011bjak\u00fdm p\u0159ekvapen\u00edm\u201c.<\/em> A byla jsem doma! V&nbsp;tom je j\u00e1dro pudla \u2013 pan u\u010ditel Jind\u0159ich um\u011bl (a sna\u017eil se!) d\u011bti zaujmout ! Souhlas\u00edm s&nbsp;<em>Radkou Kva\u010dkovou, <\/em>kter\u00e1 ned\u00e1vno v&nbsp;Lidov\u00fdch novin\u00e1ch (v jednom ze sv\u00fdch vtipn\u011b psan\u00fdch <em>Posledn\u00edch slov<\/em>) vyj\u00e1d\u0159ila obavu, \u017ee valn\u00e1 \u010d\u00e1st sou\u010dasn\u00fdch u\u010ditel\u016f neum\u00ed d\u011bti zaujmout. Dodala bych, \u017ee zna\u010dn\u00e1 \u010d\u00e1st u\u010ditel\u016f na \u201ez\u00e1kladk\u00e1ch\u201c <em>neu\u010d\u00ed<\/em>, ale <em>p\u0159edn\u00e1\u0161\u00ed.<\/em> Baar\u016fv \u017eivot \u201em\u00e1m v&nbsp;mobilu\u201c zachycen\u00fd v&nbsp;hrani\u010dn\u00edch f\u00e1z\u00edch: (zaj\u00edmav\u00e9) okolnosti jeho narozen\u00ed a jeho epitaf (byla jsem tak\u00e9 u Baarova hrobu na m\u00edstn\u00edm h\u0159bitov\u011b). To ponech\u00e1m inspirovan\u00fdm n\u00e1sledn\u00edk\u016fm, abych je\u0161t\u011b stihla upozornit na budovu <em>Star\u00e9 po\u0161ty. <\/em>Tam jsem velmi plodn\u011b z\u00faro\u010dila \u010das z\u00edskan\u00fd nerealizovan\u00fdm v\u00fdstupem na <em>V\u00fdhledy.<\/em> Na <em>Star\u00e9 po\u0161t\u011b <\/em>, kter\u00e1 sv\u00e9ho \u010dasu byla tak\u00e9 celnic\u00ed a z\u00e1jezdn\u00edm hostincem , existovalo pravideln\u00e9 po\u0161tovn\u00ed spojen\u00ed ji\u017e v&nbsp;roce 1546 (pro ilustraci: v&nbsp;tom roce zem\u0159el Martin Luther, ten p\u016fsobil <em>zhruba <\/em>sto let po husitech \u2013 zp\u011bt k&nbsp;bitv\u011b u Doma\u017elic \u2026.ud\u00e1losti se sna\u017e\u00edm pamatovat vztahov\u011b, v&nbsp;souvislostech). <strong><\/strong><\/p>\n<p>Od roku 2016 s\u00eddl\u00ed na <em>Star\u00e9 po\u0161t\u011b<\/em> <em>D\u016fm p\u0159\u00edrody \u010cesk\u00e9ho lesa.<\/em> Nejv\u00edce si zde u\u017eite\u010dn\u011b u\u017eij\u00ed d\u011bti. Samoz\u0159ejm\u011b \u2013 jak \u017e\u00e1d\u00e1 doba \u2013 interaktivn\u011b. \u201e<em>D\u016fm p\u0159\u00edrody \u010cesk\u00e9ho lesa je n\u00e1v\u0161t\u011bvnick\u00fdm st\u0159ediskem, kter\u00e9 ve st\u00e1l\u00e9 venkovn\u00ed a vnit\u0159n\u00ed expozici p\u0159ibli\u017euje p\u0159\u00edrodn\u00ed, kulturn\u00ed a historick\u00e9 pozoruhodnosti unik\u00e1tn\u00ed p\u0159\u00edhrani\u010dn\u00ed oblasti \u010cesk\u00e9ho lesa. \u0160kol\u00e1m a dal\u0161\u00edm z\u00e1jemc\u016fm nab\u00edz\u00ed specializovan\u00e9 programy v&nbsp;Dom\u011b p\u0159\u00edrody i v&nbsp;ter\u00e9nu, na kter\u00e9 se lze p\u0159ihl\u00e1sit prost\u0159ednictv\u00edm e-mailu\u2026\u201c, <\/em>\u010dtu ve vzorov\u011b vypraven\u00e9m propaga\u010dn\u00edm materi\u00e1lu. Jen\u017ee\u2026 v&nbsp;ten v\u0161edn\u00ed den prvn\u00edho \u010dervencov\u00e9ho pr\u00e1zdninov\u00e9ho t\u00fddne jsem si bohatou, pest\u0159e a vynal\u00e9zav\u011b zpracovanou nab\u00eddku <em>Domu p\u0159\u00edrody \u010cesk\u00e9ho lesa<\/em> prohl\u00ed\u017eela sama. M\u011bly jsme tak s&nbsp;pan\u00ed vedouc\u00ed mo\u017enost a dost \u010dasu prodiskutovat&nbsp; p\u0159\u00ednos a smysl bohulib\u00e9ho projektu. Dosp\u011bl\u00e9 m\u016f\u017ee inspirovat k&nbsp;zamy\u0161len\u00ed nad d\u011bjinn\u00fdmi prom\u011bnami kraje, zejm\u00e9na v odd\u00edle v\u011bnovan\u00e9m zanikl\u00fdm obc\u00edm (bylo jich na \u0161edes\u00e1t), jejich historii &nbsp;&#8211; v\u010detn\u011b pov\u00e1le\u010dn\u00e9ho vyhn\u00e1n\u00ed obyvatel a vzniku zak\u00e1zan\u00e9ho hrani\u010dn\u00edho p\u00e1sma -i jejich sou\u010dasn\u00e9mu stavu . Cel\u00e9 rodiny zve na v\u00fdlet film upozor\u0148uj\u00edc\u00ed na zaj\u00edmav\u00e1 a atraktivn\u00ed m\u00edsta &nbsp;<em>\u010cesk\u00e9ho lesa.<\/em> Je mi jen l\u00edto, \u017ee chyt\u0159e vymy\u0161len\u00e1 a audiovizu\u00e1ln\u00ed \u010d\u00e1st s&nbsp;\u010d\u00e1pem let\u00edc\u00edm nad krajinou je zat\u00ed\u017eena aktu\u00e1ln\u00edm nemravem sd\u011blit v\u0161e co nejrychleji. B\u011b\u017en\u011b z&nbsp;rozhlasu sl\u00fdch\u00e1v\u00e1m ten \u0159e\u010dov\u00fd \u00faprk, trysk, kdy m\u00e1m dojem, \u017ee mluv\u010d\u00ed chrl\u00ed slova, bez te\u010dky, bez pauzy, ud\u00fdchan\u011b, jako by pr\u00e1v\u011b dob\u011bhl p\u016flmarat\u00f3n, jindy ho skoro vid\u00edm, jak p\u0159i zbrkl\u00e9 \u0159e\u010di p\u0159e\u0161lapuje, proto\u017ee &nbsp;u\u017e to nem\u016f\u017ee vydr\u017eet a mus\u00ed si odsko\u010dit\u2026.&nbsp; Pohr\u00e1vala jsem si s&nbsp;my\u0161lenkou, o kolik v\u00edce by si d\u011bti z&nbsp;\u010d\u00e1pova vypr\u00e1v\u011bn\u00ed odnesly, kdyby jim je zprost\u0159edkoval n\u011bkdo jako Karel H\u00f6ger. Poprosila bych \u010d\u00e1pa zvolnit alespo\u0148 o polovinu, aby si d\u011bti mohly z&nbsp;jeho pov\u00edd\u00e1n\u00ed n\u011bco odn\u00e9st, zapamatovat. Jinak budou pouze plan\u011b zahlceny informacemi, kter\u00e9 vyvanou d\u0159\u00edve, ne\u017e sejdou do v\u00fdtvarn\u00e9 d\u00edlni\u010dky v&nbsp;p\u0159\u00edzem\u00ed.<strong><\/strong><\/p>\n<p>P\u0159\u00e1la bych <em>Domu p\u0159\u00edrody \u010cesk\u00e9ho lesa<\/em> co nejv\u00edce vn\u00edmav\u00fdch n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f, a to navzdory ne pr\u00e1v\u011b p\u0159\u00edzniv\u011b naklon\u011bn\u00fdm okolnostem. <em>Klen\u010d\u00ed pod \u010cerchovem <\/em>u\u017e dlouho nele\u017e\u00ed na d\u016fle\u017eit\u00e9 spojnici Praha \u2013 Plze\u0148 \u2013 Regensburg, u\u017e tudy (na\u0161t\u011bst\u00ed!) net\u00e1hnou arm\u00e1dy , jako v&nbsp;dob\u011b, kdy gener\u00e1l <em>Suvorov <\/em>nocoval na <em>Star\u00e9 po\u0161t\u011b <\/em>(1799) a car <em>Alexandr <\/em>poob\u011bdval ve zdej\u0161\u00edm hostinci (1815). <em>Klen\u010d\u00ed pod \u010cerchovem <\/em>m\u00e1 aktu\u00e1ln\u011b 1&nbsp;335 obyvatel a pochybuji, \u017ee by se m\u011bstys, co \u201eode\u0161la\u201c zn\u00e1m\u00e1 chodsk\u00e1 keramika, t\u011b\u0161il v\u011bt\u0161\u00ed p\u0159\u00edzni n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f \u010di turist\u016f. B\u00fdvaly zde des\u00edtky hrn\u010d\u00ed\u0159sk\u00fdch a keramick\u00fdch d\u00edlen. Dnes naleznete v <em>Klen\u010d\u00ed <\/em>jedin\u00e9ho v\u00fdrobce chodsk\u00e9 keramiky, nav\u00edc je d\u00edlna&nbsp; a prodejna otev\u0159ena jen po domluv\u011b. To jsem nev\u011bd\u011bla, tud\u00ed\u017e ani nestihla. K&nbsp;chodsk\u00e9mu d\u017eb\u00e1nku s&nbsp;vl\u010d\u00edmi m\u00e1ky, \u017elut\u00fdmi klasy, modr\u00fdmi a b\u00edl\u00fdmi kv\u00edtky na \u010dern\u00e9m podklad\u011b (naspodu s&nbsp;n\u00e1pisem J.\u010c\u00edpa, Klen\u010d\u00ed), kter\u00fd si p\u0159ed p\u016flstolet\u00edm z&nbsp;Chodska p\u0159ivezli m\u00ed rodi\u010de, tedy nic nep\u0159id\u00e1m.<strong> <\/strong><\/p>\n<p>I tak jsem z&nbsp;Doma\u017elic odj\u00ed\u017ed\u011bla v\u00edce ne\u017e spokojen\u00e1. Tu k\u00e1vu, kter\u00e1&nbsp; nemohla b\u00fdt hor\u0161\u00ed, jsem dv\u011bma ob\u010derstvovac\u00edm instituc\u00edm v&nbsp;bl\u00edzkosti \u0161ikm\u00e9 v\u011b\u017ee r\u00e1da odpustila. Pokoj v&nbsp;penzionu na doma\u017elick\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed pln\u011b dost\u00e1l slibovan\u00e9mu: ubytov\u00e1n\u00ed bylo<em> p\u0159\u00edjemn\u011b okouzluj\u00edc\u00ed <\/em>a z&nbsp;okna jsem skute\u010dn\u011b m\u011bla <em>romantick\u00fd v\u00fdhled na Chodsk\u00fd hrad, <\/em>jak m\u011b majitel mailem ujistil hned po rezervaci n\u011bkdy v&nbsp;lednu. J\u00e1 toti\u017e sv\u00e9 letn\u00ed pobyty pl\u00e1nuji s&nbsp;v\u00fdhledem \u0159ady m\u011bs\u00edc\u016f. Jako kdysi u \u0161koln\u00edch v\u00fdlet\u016f. V\u011bd\u011bli jsme nejen, kam pojedeme, ale hlavn\u011b co tam uvid\u00edme, co vid\u011bt chceme, co o tom v\u00edme, co by kdyby\u2026.Dnes mi p\u0159i pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed \u00fa\u010dinn\u011b pom\u00e1h\u00e1 internet, mobil, jako d\u0159\u00edve literatura. Poskytnou mi v\u0161ak jen <em>informace.<\/em> <em>Informace nejsou poznatky<\/em>! Co je d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed \u2013 souvislosti, n\u00e1vaznost, rozporuplnost informac\u00ed , grunt formovan\u00e9 ment\u00e1ln\u00ed mapy\u2013 to u\u017e je na m\u011b, na m\u00e9m z\u00e1jmu, zdrav\u00fdch pochybnostech. T\u00edm jsem se v\u017edycky sna\u017eila \u201einfikovat\u201c sv\u00e9 okol\u00ed, hlavn\u011b \u017e\u00e1ky. Ten v\u00fdhled m\u011b u\u017e minul. V\u00e1m ve \u0161kole ta mo\u017enost z\u016fst\u00e1v\u00e1. Co s&nbsp;n\u00ed?<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>&nbsp;PALACK\u00dd, F.&nbsp;&nbsp; <em>D\u011bjiny n\u00e1rodu \u010desk\u00e9ho v&nbsp;\u010cech\u00e1ch a v&nbsp;Morav\u011b. D\u00edl t\u0159et\u00ed od roku 1403 do roku 1439.<\/em><\/p>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Praha: Nakladatelstv\u00ed L.Maz\u00e1\u010d, 1939, jubilejn\u00ed vyd\u00e1n\u00ed.<\/p>\n<p>LISICK\u00c1, H.&nbsp;&nbsp; &nbsp;&nbsp;<em>Z&nbsp;hrad\u016f, z\u00e1mk\u016f a tvrz\u00ed. Pov\u011bsti z&nbsp;Moravy a Slezska. <\/em>&nbsp;Praha: nakladatelstv\u00ed Svoboda,<\/p>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;1971.&nbsp; ISBN 25-006-71.<\/p>\n<p><em>&nbsp;<\/em><\/p>\n<p><em>&nbsp;<\/em><\/p>\n<p><em>&nbsp;<\/em><\/p>\n<p><em>&nbsp;<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;\u017de by Doma\u017elice le\u017eely v&nbsp;m\u011blk\u00e9m dol\u00edku? Nabyla jsem toho dojmu, b\u011bhem t\u00fddenn\u00edho pobytu jsem &nbsp;v&nbsp;okruhu n\u011bkolika kilometr\u016f zdolala hned \u010dty\u0159i kopce, z v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti p\u011b\u0161mo. Nejprve jsem za \u00famorn\u00e9ho \u010dervencov\u00e9ho vedra vy\u0161lapala na t\u0159ech kilometrech p\u0159ev\u00fd\u0161en\u00ed zhruba 120m. Nic moc, ale p\u0159i\u010dt\u011bte mi k&nbsp;dobru s\u00e1laj\u00edc\u00ed slunce a rok m\u00e9ho narozen\u00ed [&hellip;]<\/p>\n","protected":false},"author":3483,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[],"class_list":["post-849","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezarazene"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/849","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3483"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=849"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/849\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":850,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/849\/revisions\/850"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=849"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=849"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=849"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}