{"id":835,"date":"2018-09-03T16:26:59","date_gmt":"2018-09-03T14:26:59","guid":{"rendered":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/?p=835"},"modified":"2018-09-03T16:26:59","modified_gmt":"2018-09-03T14:26:59","slug":"aspon-si-o-ni-ctete%e2%80%a6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/2018\/09\/03\/aspon-si-o-ni-ctete%e2%80%a6\/","title":{"rendered":"Aspo\u0148 si o n\u00ed \u010dt\u011bte\u2026"},"content":{"rendered":"

         T\u0159i mu\u017ei jedou ve vlaku plochou holandskou krajinou a najednou vid\u00ed dv\u011b \u010dern\u00e9 kr\u00e1vy. Prvn\u00ed z nich \u0159ekne: \u201eVid\u00edte, p\u00e1nov\u00e9, v Holandsku maj\u00ed sam\u00e9 \u010dern\u00e9 kr\u00e1vy\u201c. <\/em>Druh\u00fd mu\u017e dopln\u00ed: \u201eMy toho m\u016f\u017eeme \u0159\u00edci je\u0161t\u011b mnohem v\u00edc. V t\u00e9hle chv\u00edli obs\u00e1hneme pohledem asi 6 kilometr\u016f plo\u0161n\u00fdch, Holandsko m\u00e1 kolem 33 600 km2, n\u011bco ode\u010dteme na m\u011bsta a kan\u00e1ly, tak\u017ee m\u016f\u017eeme \u0159\u00edci, \u017ee v zemi maj\u00ed skoro deset tis\u00edc \u010dern\u00fdch krav\u201c. <\/em>T\u0159et\u00ed pasa\u017e\u00e9r jenom klidn\u011b poznamen\u00e1: \u201eNo, v\u00edte, jedin\u00e9, co m\u016f\u017eeme opravdu \u0159\u00edci, je, \u017ee v Holandsku jsou alespo\u0148 dv\u011b kr\u00e1vy a ty jsou p\u0159inejmen\u0161\u00edm z jedn\u00e9 strany \u010dern\u00e9\u201c. <\/em>Ten t\u0159et\u00ed cestuj\u00edc\u00ed byl matematik. (Ten druh\u00fd byl po\u010dt\u00e1\u0159.)<\/strong><\/p>\n

            Pr\u00e1v\u011b jste se za\u010detli do prvn\u00ed str\u00e1nky knihy Slova, kter\u00e1 se hod\u00ed aneb jak si pov\u00eddat o matematice, kybernetice a informatice.<\/em> Napsal ji \u2013 je c\u00edtit, \u017ee s l\u00e1skou a jisk\u0159iv\u011b vtipn\u011b – Prof. RNDr. Milan Mare\u0161, DrSc., <\/em>v letech 1998 \u2013 2007 \u0159editel \u00dastavu teorie informace a automatizace AV\u010cR. Knihy pana profesora \u2013 m\u00e1m jich v\u00edc – m\u00e1m r\u00e1da pro jejich b\u0159itk\u00fd humor, v\u011bdouc\u00ed nadhled a z\u00e1vid\u011bn\u00edhodn\u00fd rozhled. Bohu\u017eel, pan profesor Mare\u0161 u\u017e \u017e\u00e1dnou dal\u0161\u00ed nenap\u00ed\u0161e, zem\u0159el v roce 2011 ve v\u011bku osma\u0161edes\u00e1ti let. Paradoxn\u011b jsem kdysi, kdysi velmi d\u00e1vno m\u011bla s matematikou, najm\u011b s jej\u00ed sestrou deskriptivn\u00ed geometri\u00ed, jist\u00e9 pot\u00ed\u017ee. P\u0159esto se nehl\u00e1s\u00edm k n\u00e1zoru c\u00edsa\u0159e Justini\u00e1na I. Tento pr\u00fd sice schopn\u00fd, ale nesn\u00e1\u0161enliv\u00fd a n\u00e1bo\u017eensky bigotn\u00ed panovn\u00edk vl\u00e1dl ve v\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1sti \u0159\u00ed\u0161e \u0159\u00edmsk\u00e9 v letech 527 \u2013 565. Jeho slavn\u00fd z\u00e1kon\u00edk z roku 529 zahrnuje jedno  \u2013 podle prof. Mare\u0161e pro matematiky pikantn\u00ed \u2013 ustanoven\u00ed: Zavr\u017een\u00edhodn\u00e9 um\u011bn\u00ed matematick\u00e9 je zak\u00e1z\u00e1no p\u0159edev\u0161\u00edm<\/em>.<\/p>\n

            Jin\u00fd b\u0159itk\u00fd duch \u2013 ji\u017e tak\u00e9 zesnul\u00fd Ludv\u00edk Vacul\u00edk<\/em> \u2013 napsal: Je znamen\u00edm \u00fapadku, kdy\u017e u\u017e \u010dlov\u011bk nen\u00ed ochoten vyzkou\u0161et n\u011bco nov\u00e9ho.<\/em> Kde jinde by to m\u011blo m\u00edt v\u011bt\u0161\u00ed platnost ne\u017e ve \u0161kole, nejv\u00edc mezi u\u010diteli? Pokusme se p\u0159istoupit k \u201eotlouk\u00e1nku\u201c na\u0161eho \u0161kolstv\u00ed, k matematice, v duchu paradoxn\u00ed intence<\/em>. Je postul\u00e1tem t\u0159et\u00ed v\u00edde\u0148sk\u00e9 \u0161koly psychoterapie Viktora E. Frankla ( 1905 \u2013 1997).<\/em> Jeho logoterapie (stru\u010dn\u011b hled\u00e1n\u00ed smyslu) sm\u011b\u0159ovala k l\u00e9\u010db\u011b strachu p\u0159ed n\u011bjak\u00fdm strachem. Klient m\u011bl zm\u011bnit sv\u016fj postoj k ob\u00e1van\u00e9mu paradoxn\u011b t\u00edm, aby si p\u0159\u00e1l pr\u00e1v\u011b to, \u010deho se boj\u00ed.<\/p>\n

            Na za\u010d\u00e1tku nov\u00e9ho \u0161koln\u00edho roku nab\u00edz\u00edm \u201eochutn\u00e1vku\u201c z knihy Slova, kter\u00e1 se hod\u00ed aneb jak si pov\u00eddat o matematice, kybernetice a informatice.<\/em> T\u011bch n\u011bkolik \u00faryvk\u016f d\u00e1v\u00e1 nahl\u00e9dnout, jak vzd\u00e1len\u00e1 je matematika pouh\u00e9mu po\u010dt\u00e1\u0159stv\u00ed a jak \u00fazce naopak souvis\u00ed s na\u0161\u00ed ka\u017edodennost\u00ed. A bude toho p\u0159ib\u00fdvat \u2013 o tom \u017e\u00e1dn\u00e1! P\u0159esta\u0148me se \u0159adit k \u201ecelebrit\u00e1m\u201c,trapn\u011b se holedbaj\u00edc\u00edm svou neschopnost\u00ed matematick\u00e9mu my\u0161len\u00ed by\u0165 se jen p\u0159ibl\u00ed\u017eit. Zkusme se trochu zabrat do panem profesorem Mare\u0161em <\/em>nab\u00edzen\u00e9ho pov\u00edd\u00e1n\u00ed o matematice, kybernetice a informatice.<\/em> A pokud po t\u00e9 knize p\u0159ece jen s\u00e1hnete, klidn\u011b p\u0159i \u010detb\u011b p\u0159eskakujte.Taky to d\u011bl\u00e1v\u00e1m.Nemus\u00edte napoprv\u00e9 hned v\u0161emu porozum\u011bt. Hlavn\u00ed je vzbuzen\u00ed z\u00e1jmu. Ve \u0161kole se tomu \u0159\u00edk\u00e1 motivace.<\/em><\/p>\n

s.49<\/strong>                 U\u017e anti\u010dt\u00ed v\u00fdtvarn\u00edci a architekti c\u00edtili, \u017ee m\u00e1-li b\u00fdt n\u011bjak\u00fd \u00fasek rozd\u011blen na dva, nen\u00ed nejhez\u010d\u00ed, kdy\u017e jsou oba stejn\u00e9, ale kdy\u017e jsou v ur\u010dit\u00e9m pom\u011bru. Ten pr\u00e1v\u011b nazvali Zlat\u00fd \u0159ez<\/em> a dohodli se, \u017ee to je takov\u00fd pom\u011br, kter\u00fd d\u011bl\u00ed n\u011bjakou d\u00e9lku (\u00fase\u010dku) na dv\u011b \u010d\u00e1sti, p\u0159i\u010dem\u017e pom\u011br t\u00e9 del\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti k cel\u00e9 p\u016fvodn\u00ed \u00fase\u010dce je stejn\u00fd jako pom\u011br krat\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti k t\u00e9 del\u0161\u00ed. P\u016fvabn\u00e9 na n\u011bm je hlavn\u011b to, \u017ee pokud onen del\u0161\u00ed \u00fasek zase rozd\u011bl\u00edme stejn\u00fdm pom\u011brem, a tak d\u00e1l, dostaneme docela harmonick\u00fd sled st\u00e1le men\u0161\u00edch kousk\u016f, kter\u00e9 se zkracuj\u00ed ve st\u00e1le stejn\u00e9m pom\u011bru, a to v pom\u011bru, kter\u00fd p\u016fsob\u00ed p\u0159\u00edjemn\u011b a esteticky.  Mo\u017en\u00e1 je tomu tak proto, \u017ee v pom\u011bru Zlat\u00e9ho \u0159ezu<\/em> jsou k sob\u011b mnoh\u00e9 rozm\u011bry, kter\u00e9 nach\u00e1z\u00edme v p\u0159\u00edrod\u011b (nap\u0159\u00edklad tlou\u0161\u0165ky z\u00e1vit\u016f na lastur\u00e1ch, spir\u00e1ly tvo\u0159en\u00e9 semeny slune\u010dnic a n\u011bkter\u00e9 dal\u0161\u00ed\u2026Zlat\u00fd \u0159ez<\/em> sv\u00fdm \u010dast\u00fdm v\u00fdskytem v p\u0159\u00edrod\u011b l\u00e1k\u00e1 milovn\u00edky z\u00e1had a tajemn\u00fdch poselstv\u00ed od \u201eN\u011bkoho\u201c n\u00e1m lidem \u2013 nebo \u201eN\u011bkomu jin\u00e9mu\u201c, jak se to vezme\u2026.vyskytuje se pr\u00fd, krom\u011b jin\u00fdch od p\u0159\u00edrody odpozorovan\u00fdch pom\u011br\u016f, tak\u00e9 v n\u011bkter\u00fdch rozm\u011brech lidsk\u00e9ho t\u011bla\u2026<\/p>\n

 <\/strong><\/p>\n

s.71<\/strong>                 Za\u010dneme p\u0159\u00edb\u011bhem \u2013 jak jinak ne\u017e z antick\u00e9ho \u0158ecka. Vypr\u00e1v\u00ed se, \u017ee vl\u00e1dce jednoho z mnoha \u0159eck\u00fdch m\u011bstsk\u00fdch st\u00e1t\u016f m\u011bl melancholickou dceru \u2013 takovou \u0161\u00edlen\u011b smutnou princeznu. Metoda op\u0159en\u00e1 o hloup\u00e9ho Honzu tehdy je\u0161t\u011b nebyla propracovan\u00e1, nebo n\u011bjak selhala, a tak se kr\u00e1l nakonec obr\u00e1til o radu na v\u011b\u0161t\u00edrnu v Delf\u00e1ch. Or\u00e1kulum nezklamalo a poradilo: \u201eDej ji u\u010dit matematiku a muziku\u201c\u2026<\/em>..\u0158ekov\u00e9 opravdu pova\u017eovali hudbu za hodn\u011b bl\u00edzkou matematice\u2026Hudba a matematika toti\u017e n\u011bco spole\u010dn\u00e9ho maj\u00ed, a je toho pom\u011brn\u011b hodn\u011b. \u2026ob\u011b jsou vlastn\u011b abstraktn\u00ed konstrukce\u2026Jejich estetika je ve struktur\u00e1ch, nikoli v povrchn\u00edm vn\u00edm\u00e1n\u00ed. Pokud to ten vl\u00e1dce myslel s uzdraven\u00edm sv\u00e9 melancholick\u00e9 dcery v\u00e1\u017en\u011b,nemohl ud\u011blat nic lep\u0161\u00edho, ne\u017e ji nau\u010dit nach\u00e1zet a vn\u00edmat harmonii, jak mu radilo Or\u00e1kulum. Kdy\u017e si nav\u00edc uv\u011bdom\u00edme, \u017ee oba obory maj\u00ed pro laiky dost nesrozumiteln\u00fd zp\u016fsob z\u00e1pisu, kter\u00fd se \u010dlov\u011bk nejprve mus\u00ed nau\u010dit \u010d\u00edst, nehrozilo by ani dnes, \u017ee se sle\u010dna dcera bude nudit\u2026matematik\u016f se vztahem k hudb\u011b je mnohem v\u00edc. Jsou mezi nimi v\u00fdborn\u00ed hudebn\u00edci a nen\u00ed jich m\u00e1lo. Albert Einstein<\/em> nebyl ani zdaleka jedin\u00fd\u2026.Anton\u00edn Rejcha (1770 \u2013 1836)<\/em> nejprve studoval v Hamburku matematiku, fyziku , astronomii a filosofii, aby se posl\u00e9ze stal i ve sv\u011bt\u011b uzn\u00e1van\u00fdm skladatelem. \u2026.Hudba a matematika v sob\u011b maj\u00ed n\u011bco, co n\u00e1s oslovuje stejn\u00fdm nebo podobn\u00fdm zp\u016fsobem\u2026.Neochota p\u0159ij\u00edmat harmonii, a\u0165 je v hudb\u011b, obraze nebo v matematick\u00e9 struktu\u0159e, sp\u00ed\u0161 ukazuje na celkovou pr\u00e1zdnotu toho, kdo se j\u00ed chlub\u00ed. <\/strong><\/p>\n

 <\/strong><\/p>\n

s.87<\/strong>                 Stoj\u00ed za pov\u0161imnut\u00ed, \u017ee k d\u016fv\u011b\u0159e v \u010d\u00edsla (a v jejich zdroj) p\u0159isp\u00edv\u00e1, kdy\u017e jsou pokud mo\u017eno \u201ep\u0159esn\u00e1\u201c, maj\u00ed hodn\u011b desetinn\u00fdch m\u00edst. M\u00e1lokdo se pak pt\u00e1 na to prvn\u00ed, na co by se pt\u00e1t m\u011bl, jak ta p\u0159esn\u00e1 \u010d\u00edsla vznikla. Je jist\u011b impozantn\u00ed, kdy\u017e se v novin\u00e1ch do\u010dtete, \u017ee \u201ena anketn\u00ed ot\u00e1zku souhlasn\u011b odpov\u011bd\u011blo 71,429 % respondent\u016f. Ta p\u0159esnost a d\u016fkladnost pr\u016fzkumu, ta pr\u00e1ce, kterou si s n\u00edm jeho zpracovatel\u00e9 dali \u2013 to p\u0159ece bere za srdce. Ale kde, redaktor n\u011bkde na chodb\u011b (v lep\u0161\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b na stanici tramvaje) oslovil 7 lid\u00ed, 5 z nich mu otr\u00e1ven\u011b \u0159eklo \u201eano\u201c, aby m\u011bli pokoj a 2 mu \u0159ekli \u201ene\u201c, proto\u017ee se zrovna s n\u011bk\u00fdm poh\u00e1dali. D\u00e1 se odhadnout, \u017ee nejv\u00fd\u0161 jeden se nad ot\u00e1zkou zamyslel a ten odpov\u011bd\u011bl del\u0161\u00edm souv\u011bt\u00edm, ze kter\u00e9ho tazatel vlastn\u00ed p\u00edl\u00ed odvodil ono \u201eano\u201c nebo \u201ene\u201c.<\/strong><\/p>\n

 <\/p>\n

s.94<\/strong>                 Newton<\/em> vedl v soukrom\u00ed asi dost osam\u011bl\u00fd \u017eivot. Nikdy se neo\u017eenil a b\u00fdv\u00e1 uv\u00e1d\u011bn mezi slavn\u00fdmi osobnostmi, kter\u00e9 se dobrovoln\u011b rozhodly pro celib\u00e1t, aby je nic nerozptylovalo v b\u00e1d\u00e1n\u00ed. Kdy\u017e se nad t\u00edm chvilku zamysl\u00edme, asi pro n\u00e1s jeho sebest\u0159ednost a nesmlouvavost budou o n\u011bco srozumiteln\u011bj\u0161\u00ed. Docela s t\u00edm jde dohromady to, \u017ee podle mnoha pramen\u016f m\u011bl hodn\u011b r\u00e1d ko\u010dky, kter\u00fdm tak d\u00e1val ty emoce, kter\u00e9 u\u0161et\u0159il na lidech. Terry Pratchett<\/em> (ano, opravdu ten<\/em> Terry Pratchett, kter\u00fd p\u00ed\u0161e vtipn\u00e9 fantazie o kouzeln\u00e9 Zem\u011bplo\u0161e a jej\u00edch obyvatel\u00edch) ho v jedn\u00e9 ze sv\u00fdch kn\u00ed\u017eek dokonce ozna\u010duje za vyn\u00e1lezce mal\u00fdch dv\u00ed\u0159ek pro ko\u010dky, zasazovan\u00fdch do velk\u00fdch domovn\u00edch dve\u0159\u00ed. To je nejsp\u00ed\u0161 trochu p\u0159ehnan\u00e9. Newton nevynalezl dv\u00ed\u0159ka pro ko\u010dky, ale je\u0161t\u011b men\u0161\u00ed dv\u00ed\u0159ka pro ko\u0165ata. To nen\u00ed vtip Cimrmanovsk\u00e9ho ra\u017een\u00ed \u2013 o Newtonovi se opravdu traduje, \u017ee kdy\u017e do jeho dom\u00e1cnosti p\u0159ibylo kot\u011b, nechal ve vstupn\u00edch dve\u0159\u00edch vedle u\u017e ud\u011blan\u00fdch mal\u00fdch dv\u00ed\u0159ek pro ko\u010dku ud\u011blat je\u0161t\u011b jedny, men\u0161\u00ed, pro kot\u011b. Velmistr abstraktn\u00edho my\u0161len\u00ed n\u011bjak neuv\u00e1\u017eil, \u017ee kot\u011b projde i t\u011bmi dv\u00ed\u0159ky pro ko\u010dku. Mimochodem, kdy\u017e u\u017e jsme u t\u011bch historek, jablko mu na hlavu nespadlo \u2013 ale pr\u00fd (snad podle jeho vlastn\u00edho vypr\u00e1v\u011bn\u00ed) je jenom vid\u011bl spadnout n\u011bkde pobl\u00ed\u017e. K n\u00e1padu na gravita\u010dn\u00ed z\u00e1kon mu to ale sta\u010dilo. Od jin\u00fdch, kte\u0159\u00ed tak\u00e9 vid\u011bli padat jablka, se li\u0161il t\u00edm, \u017ee byl Newton, a tak\u00e9 t\u00edm, \u017ee na cel\u00e9m probl\u00e9mu u\u017e p\u0159edt\u00edm dost pracoval.<\/p>\n

 <\/strong><\/p>\n

s.101<\/strong>               Karl Friedrich Gauss<\/em> zas\u00e1hl do matematiky jako m\u00e1lokdo. \u017dil v letech 1777 \u2013 1855, narodil se v severn\u00edm N\u011bmecku v rodin\u011b zedn\u00edka a vodn\u00edho mistra. Ve \u0161kole, kam chodil, jak bylo obvykl\u00e9, od sedmi let, pr\u00fd zpo\u010d\u00e1tku nad spolu\u017e\u00e1ky ni\u010d\u00edm nevynikal. Inu, je ot\u00e1zka, v \u010dem m\u011bl vynikat \u2013 podle vlastn\u00edch vzpom\u00ednek pr\u00fd po\u010d\u00edtal d\u0159\u00edv ne\u017e um\u011bl po\u0159\u00e1dn\u011b mluvit, jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b prosil dosp\u011bl\u00e9, aby mu ukazovali nov\u00e1 p\u00edsmenka a \u010d\u00edst se nau\u010dil, ani\u017e po\u0159\u00e1dn\u011b v\u011bd\u011bl jak. Co se tedy m\u011bl je\u0161t\u011b u\u010dit? Prvn\u00ed slavn\u00e1 historka spojovan\u00e1 s jeho jm\u00e9nem se t\u00fdk\u00e1 v\u011bku dev\u00edti let. Asi ji zn\u00e1te, ale neodol\u00e1m. U\u010ditel pot\u0159eboval n\u011bjak zam\u011bstnat t\u0159\u00eddu a tak j\u00ed dal se\u010d\u00edst \u010d\u00edsla od 1 do 60. Klidu si ale moc neu\u017eil, ne\u017e se oto\u010dil, u\u017e tady byl mal\u00fd Gauss a pod\u00e1val mu pap\u00edrek s v\u00fdsledkem., a spr\u00e1vn\u00fdm \u2013 1830. Nav\u00edc um\u011bl vysv\u011btlit, jak na to p\u0159i\u0161el.(Vypo\u010d\u00edt\u00e1 se aritmetick\u00fd pr\u016fm\u011br prvn\u00edho a posledn\u00edho \u010d\u00edsla a vyn\u00e1sob\u00ed se po\u010dtem v\u0161ech \u010d\u00edsel. Je to logick\u00e9, jasn\u00e9 a snadn\u00e9, kdybychom byli Gauss, mohlo by n\u00e1s to taky napadnout.) O tom u\u010diteli se toho jinak moc nev\u00ed, ale jist\u011b byl osobnost \u2013 z Hamburku opat\u0159il Karlovi u\u010debnici matematiky s t\u00edm, \u017ee u\u017e ho nem\u00e1 co nau\u010dit\u2026\u2026.matematicky popsal zn\u00e1mou zvonovou k\u0159ivku, kter\u00e1 popisuje nejobvyklej\u0161\u00ed, tak zvan\u00e9 norm\u00e1ln\u00ed (ale tak\u00e9 hodn\u011b \u010dasto \u201eGaussovo\u201c) rozd\u011blen\u00ed n\u00e1hodn\u00fdch veli\u010din.<\/p>\n

 <\/strong><\/p>\n

s.123<\/strong>               N\u011bkte\u0159\u00ed z m\u00fdch koleg\u016f jsou prost\u011b kolegyn\u011b. No a? Nechci se pou\u0161t\u011bt do hlubok\u00fdch \u00favah, zda a do jak\u00e9 m\u00edry jsou \u017eeny pro matematiku jinak \u201estav\u011bn\u00e9\u201c ne\u017e mu\u017ei a nakolik jde o d\u016fsledky kulturn\u00edch bari\u00e9r\u2026.jsem docela p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee tady hraj\u00ed zvyky, tradice a p\u0159ece jen n\u011bkde dosud p\u0159e\u017e\u00edvaj\u00edc\u00ed p\u0159edsudky mnohem v\u011bt\u0161\u00ed roli ne\u017e n\u011bjak\u00e9 \u201ep\u0159irozen\u00e9\u201c dispozice. Mnohde ve sv\u011bt\u011b, a jist\u011b i u n\u00e1s, je\u0161t\u011b existuj\u00ed d\u00edvky a \u017eeny, a nen\u00ed jich zas a\u017e tak m\u00e1lo, kter\u00e9 nechu\u0165 k matematice programov\u011b vystavuj\u00ed na odiv. Najdou se i na vysok\u00fdch politick\u00fdch postech, ve v\u011bd\u011b (t\u00e9 nep\u0159\u00edli\u0161 kontaminovan\u00e9 matematikou) a samoz\u0159ejm\u011b pat\u0159\u00ed k stylov\u00fdm figurk\u00e1m v kultu\u0159e a pop-kultu\u0159e\u2026.Asi se je\u0161t\u011b n\u011bkdy stane, \u017ee nad d\u011bv\u010detem, kter\u00e9 se chce vydat na matematickou dr\u00e1hu, spr\u00e1skne babi\u010dka ruce\u2026..mo\u017en\u00e1, \u017ee i n\u011bkter\u00fd tat\u00ednek (nebo sp\u00ed\u0161 maminka) zopakuj\u00ed v\u00fdrok \u201eTa holka se n\u00e1m nevd\u00e1\u201c a je mo\u017en\u00e9, \u017ee to v\u0161echno m\u016f\u017ee n\u011bkter\u00e9 talenty odradit. V\u011b\u0159\u00edm ale, \u017ee i tyhle postoje jsou na vym\u0159en\u00ed. Na matematicky zam\u011b\u0159en\u00fdch fakult\u00e1ch to tak alespo\u0148 vypad\u00e1. Sou\u010dasn\u00e9 matemati\u010dky jsou sympatick\u00e9 a chytr\u00e9 d\u00edvky\u2026..pokud v\u00edm, ty p\u0159im\u011b\u0159en\u011b dosp\u011bl\u00e9 jsou v\u011bt\u0161inou vdan\u00e9 \u2013 to jen aby maminky a babi\u010dky netrnuly hr\u016fzou. Je tak\u00e9 pot\u011b\u0161iteln\u00e9, \u017ee je n\u011bjak nezas\u00e1hla vlna feminismu. Nem\u00e1m sice k dispozici \u017e\u00e1dn\u00fd solidn\u00ed v\u00fdzkum, ale kolegyn\u011b, kter\u00e9 zn\u00e1m, se na feminismus d\u00edvaj\u00ed hodn\u011b svrchu. Ani se jim nen\u00ed co divit \u2013 jsou natolik osobnostmi, \u017ee jejich sebev\u011bdom\u00ed nepot\u0159ebuje berli\u010dky hysterick\u00e9ho sexismu, jsou natolik inteligentn\u00ed, \u017ee mohou d\u011blat v\u011bdu a nemus\u00ed se uchylovat k jej\u00ed komick\u00e9 parodii naz\u00fdvan\u00e9 \u201egender studies\u201c, a kone\u010dn\u011b jsou natolik \u017eeny, \u017ee nemus\u00ed \u017eenskost nen\u00e1vid\u011bt, co\u017e je konec konc\u016f to, o\u010d ve vypjat\u00e9m feminismu jde. Mysl\u00edm, \u017ee pod\u00edl \u017een na matematice vstupuje do norm\u00e1ln\u00edch proporc\u00ed. Bylo na\u010dase.<\/strong><\/p>\n

 <\/p>\n

s.135<\/strong>                V  u\u010debnic\u00edch fyziky pro z\u00e1kladn\u00ed \u0161koly \u010dtu kapitoly o p\u00e1\u0159e a parn\u00edm stroji (\u0161kolsk\u00e9 osnovy se vyv\u00edjej\u00ed je\u0161t\u011b pomaleji ne\u017e biologick\u00e9 druhy a o p\u00e1\u0159e se budou u\u010dit asi i d\u011bti v osad\u00e1ch na Marsu).<\/p>\n

 <\/strong><\/p>\n

s.161<\/strong>               Bernard Bolzano <\/em>m\u011bl zvu\u010dn\u00e9 italsk\u00e9 jm\u00e9no, \u017eil v letech 1781 \u2013 1848 a byl to Pra\u017e\u00e1k od narozen\u00ed. Jeho otec, obchodn\u00edk, poch\u00e1zel ze severn\u00ed It\u00e1lie, matka byla z pra\u017esk\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 rodiny. Vyr\u016fstal a \u017eil v dob\u011b, kdy padaly star\u00e9 modly i star\u00e9 pravdy a nov\u00e9 se pomalu zvedaly \u2013 ve spole\u010dnosti i ve v\u011bd\u011b. Jako inteligentn\u00ed a citliv\u00fd \u010dlov\u011bk hledal sv\u00e9 vid\u011bn\u00ed sv\u011bta  a nach\u00e1zel je v matematice, hojn\u011b prolo\u017een\u00e9 filosofi\u00ed\u2026.Na p\u0159\u00e1n\u00ed matky se stal kn\u011bzem, ale jeho v\u00edra byla na tehdej\u0161\u00ed dobu trochu sv\u00e9r\u00e1zn\u00e1\u2026.jako kn\u011bz se stal profesorem n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed na univerzit\u011b a sou\u010dasn\u011b i proslul\u00fdm kazatelem v kostele U Salvatora\u2026.Doba byla po josef\u00ednsk\u00fdch reform\u00e1ch a francouzsk\u00e9 revoluci pln\u00e1 o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed a v\u00fdvoj vypadal dynamicky \u2013 pro konzervativn\u00ed c\u00edrkev a spr\u00e1vn\u00ed \u00fa\u0159edn\u00edky a\u017e moc. Ve sv\u00fdch vystoupen\u00edch byl Bolzano natolik jednozna\u010dn\u00fd, \u017ee si vyslou\u017eil  \u017ealobu\u2026.stal se \u010dlenem Kr\u00e1lovsk\u00e9 \u010desk\u00e9 spole\u010dnosti nauk, publikoval pr\u00e1ce o matematice\u2026. Roku 1820 byl propu\u0161t\u011bn ze zam\u011bstn\u00e1n\u00ed a byl proti n\u011bmu veden soudn\u00ed proces\u2026na Bolzanovu stranu se postavila \u0159ada zn\u00e1m\u00fdch osobnost\u00ed v\u010detn\u011b Josefa Dobrovsk\u00e9ho\u2026devaten\u00e1ct let str\u00e1vil v izolaci na statku bl\u00edzko Jihlavy, zde napsal sv\u00e1 hlavn\u00ed d\u00edla o logice, matematice, filosofii\u2026Jeho matematick\u00e9 v\u00fdsledky se dodnes p\u0159edn\u00e1\u0161ej\u00ed ve vysoko\u0161kolsk\u00fdch kurzech matematiky na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b.<\/strong><\/p>\n

 <\/p>\n

s.173<\/strong>               William Ockham (<\/em>tak\u00e9 se p\u00ed\u0161e Occam)<\/em> \u017eil v letech 1285 -1349, byl brilantn\u00ed logik, autor \u010dasto zmi\u0148ovan\u00e9 \u201eOccamovy b\u0159itvy\u201c<\/em>, jinak franti\u0161k\u00e1nsk\u00fd mnich a koment\u00e1tor Aristotela, pro kac\u00ed\u0159stv\u00ed se ocitl p\u0159ed soudem. Po p\u011bti letech procesu ho vzal pod ochranu c\u00edsa\u0159 Ludv\u00edk Bavorsk\u00fd a nejsp\u00ed\u0161 mu t\u00edm p\u0159inejmen\u0161\u00edm prodlou\u017eil \u017eivot. S tou b\u0159itvou se to m\u00e1 tak.Je obrazn\u00fdm n\u00e1zvem pravidla, kter\u00e9 Occam vyslovil a kter\u00e9 po\u017eaduje, aby byly z ka\u017ed\u00e9 teorie odstran\u011bny (b\u0159itvou oholeny) v\u0161echny nadbyte\u010dn\u00e9 entity \u2013 tedy nadbyte\u010dn\u00e9 pojmy a p\u0159edpoklady. Dodnes se j\u00edm \u0159\u00edd\u00ed v\u011bdci, kte\u0159\u00ed si z v\u00edce vysv\u011btlen\u00ed n\u011bjak\u00e9ho jevu vyb\u00edraj\u00ed to nejjednodu\u0161\u0161\u00ed, kter\u00e9 nevy\u017eaduje vn\u00e1\u0161et do syst\u00e9mu cizorod\u00e9 prvky (t\u0159eba ufony nebo tyg\u0159\u00ed \u017e\u00edly), pokud to funguje i bez nich.<\/p>\n

s.205<\/strong>               \u2026..pov\u00edme si n\u011bco o pr\u016fzkumech ve\u0159ejn\u00e9ho m\u00edn\u011bn\u00ed\u2026.V\u016fbec nejsou nijak nov\u00e9ho data. Tisk v USA se o p\u0159edpov\u011bdi volebn\u00edch v\u00fdsledk\u016f pokou\u0161el u\u017e n\u011bkdy v devaten\u00e1ct\u00e9m stolet\u00ed\u2026.Obecn\u011b panovalo p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee \u010d\u00edm v\u00edce respondent\u016f bude osloveno, t\u00edm bude v\u00fdsledek bli\u017e\u0161\u00ed pravd\u011b a 15 nebo dokonce 20 tis\u00edc u\u017e vypadalo hodn\u011b p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b. Tehdy najednou vystoupil v tisku se sv\u00fdm odhadem jak\u00fdsi mlad\u00fd statistik. Jmenoval se George H.Gallup<\/em> a od roku 1935 za\u010dal novin\u00e1m pos\u00edlat pravideln\u00fd sloupek s odhadem voleb. Bylo mu tehdy 34 let a nechyb\u011blo mu sebev\u011bdom\u00ed\u2026.p\u0159edpov\u011bd\u011bl, \u017ee Roosevelt vyhraje rozd\u00edlem skoro 4 procent. Na ot\u00e1zku, kolik respondent\u016f ve sv\u00e9 anket\u011b oslovil, odpov\u011bd\u011bl, \u017ee asi 3 000. Podle dochovan\u00fdch zpr\u00e1v si ho tehdy tisk, a nejen on, p\u011bkn\u011b vychutnal. Stal se hrdinou karikatur, koment\u00e1to\u0159i v rozhlase se p\u0159edh\u00e1n\u011bli v ironii, komici o n\u011bm vypr\u00e1v\u011bli vtipy\u2026.Nebylo to jist\u011b nic p\u0159\u00edjemn\u00e9ho, ale jako reklama se to uk\u00e1zalo b\u00fdt k nezaplacen\u00ed\u2026. Roosevelt vyhr\u00e1l (sice jen zhruba o dv\u011b procenta, ale i tak dost p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b) a Amerika byla najednou ochotna pozorn\u011b poslouchat, co j\u00ed chce G. H. Gallup \u0159\u00edci. Ten prohl\u00e1sil, \u017ee pro pr\u016fzkum ve\u0159ejn\u00e9ho m\u00edn\u011bn\u00ed nen\u00ed d\u016fle\u017eit\u00e9, jak je vybran\u00fd vzorek velk\u00fd, ale jak je reprezentativn\u00ed \u2013 jak v\u011brn\u011b odr\u00e1\u017e\u00ed demografickou strukturu populace\u2026\u2026V p\u00e9\u010di v\u011bnovan\u00e9 p\u0159\u00edprav\u011b osloven\u00fdch respondent\u016f je tajemstv\u00ed \u00fasp\u011bchu jednotliv\u00fdch agentur\u2026.A\u017e zase budete n\u011bkde \u010d\u00edst n\u011bjak\u00e9 pr\u016fzkumy n\u00e1zor\u016f, a\u0165 u\u017e na politick\u00e9 kandid\u00e1ty voleb nebo na prac\u00ed pr\u00e1\u0161ky, zkuste si p\u0159edstavit, jak vznikly. Je dobr\u00e9 si je p\u0159e\u010d\u00edst, ale nen\u00ed dobr\u00e9 je br\u00e1t zas a\u017e tak \u00fapln\u011b doslova. N\u011bkter\u00e9 vznikly tak, \u017ee hbit\u00fd mlad\u00edk odchyt\u00e1val u v\u00fdchodu z metra sp\u011bchaj\u00edc\u00ed spoluob\u010dany (a odpov\u011bd\u011bli mu jen ti, kte\u0159\u00ed nikam nesp\u011bchali \u2013 co\u017e, mimochodem, tak\u00e9 nen\u00ed reprezentativn\u00ed vzorek), nebo si upracovan\u00e1 maminka odsko\u010dila od d\u011btsk\u00e9 post\u00fdlky a u kuchy\u0148sk\u00e9ho stolu od oka vypl\u0148ovala l\u00edstky \u201eza sousedy\u201c, aby si \u201eanketou\u201c trochu p\u0159ivyd\u011blala. I to se st\u00e1v\u00e1\u2026..Gallupova metodika pr\u016fzkum\u016f vydr\u017eela v podstat\u011b dodnes. N\u011bkdy v \u0161edes\u00e1t\u00fdch letech za\u010dala b\u00fdt obohacov\u00e1na je\u0161t\u011b o tak zvan\u00fd \u201e motiva\u010dn\u00ed pr\u016fzkum\u201c\u2026..mnoho dot\u00e1zan\u00fdch nejen \u0159\u00edk\u00e1 n\u011bco jin\u00e9ho, ne\u017e si mysl\u00ed, ale dokonce si mysl\u00ed n\u011bco jin\u00e9ho, ne\u017e ve skute\u010dnosti cht\u011bj\u00ed. Abychom to vysv\u011btlili. Kdy\u017e automobilov\u00e1 firma zaplat\u00ed pr\u016fzkum, podle jak\u00fdch znak\u016f si z\u00e1kazn\u00edci vyb\u00edraj\u00ed nov\u00fd v\u016fz, skoro jist\u011b se dozv\u00ed, \u017ee hlavn\u011b podle spot\u0159eby, pak podle pasivn\u00ed i aktivn\u00ed bezpe\u010dnosti\u2026. Jenom\u017ee statistiky prodeje a zku\u0161enosti prodejc\u016f ukazuj\u00ed, \u017ee jde hlavn\u011b o barvu (aby se man\u017eelce hodila k vlas\u016fm), pak o design palubn\u00ed desky a tak\u00e9 pon\u011bkud, aby sousedi m\u011bli vztek. V politick\u00fdch pr\u016fzkumech to b\u00fdv\u00e1 (a\u017e na tu barvu vlas\u016f) podobn\u00e9\u2026.Proto dnes p\u0159i p\u0159\u00edprav\u011b (t\u011bch drah\u00fdch a dob\u0159e zaplacen\u00fdch) pr\u016fzkum\u016f ob\u010das spolupracuje psycholog, kter\u00fd vlo\u017e\u00ed n\u011bkolik zd\u00e1nliv\u011b vedlej\u0161\u00edch ot\u00e1zek nam\u00ed\u0159en\u00fdch pr\u00e1v\u011b na onu skrytou motivaci. <\/strong><\/p>\n

 <\/strong><\/p>\n

 s.211<\/strong>               Vra\u0165me se k metod\u00e1m lhan\u00ed pomoc\u00ed statistik. O pr\u016fm\u011bru u\u017e jsme si toho \u0159ekli a\u017e dost, tak\u017ee si pov\u00edme o dal\u0161\u00edm evergreenu demagog\u016f, o procentech\u2026.Star\u0161\u00ed generace to zn\u00e1 z u\u010debnic a z propagandy. Zem\u011b, kter\u00e1 zvedla v\u00fdrobu traktor\u016f ze 100 na 150 ro\u010dn\u011b, ji zvedla o 50 kus\u016f, ale tak\u00e9 o 50 %. Zem\u011b, kter\u00e1 ji zvedla z 10 000 na 12 000, ji zvedla o 2 000, ale jen o 20 %. To je podstata v\u0161ech demagogick\u00fdch kouzel s procenty. \u2026procentov\u00e9 \u00fadaje jsou n\u00e1zorn\u00e9, ale bez uveden\u00ed v\u00fdchoz\u00edch \u010d\u00edsel ne\u0159\u00edkaj\u00ed v\u016fbec nic. Dal\u0161\u00ed triky u\u017e jsou o n\u011bco pojmov\u011b slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed a ne\u0161kolen\u00e9mu \u010dten\u00e1\u0159i by mohly b\u00fdt m\u00e9n\u011b srozumiteln\u00e9\u2026 (cel\u00e1 strana 214 obsahuje \u201en\u011bkolik praktick\u00fdch rad pro \u010dten\u00e1\u0159e tisku, div\u00e1ky televize a p\u0159\u00edjemce propagandy v\u0161eho druhu\u201c \u2013 ocituji t\u0159i posledn\u00ed rady<\/em>):<\/p>\n

Procenta bez ud\u00e1n\u00ed absolutn\u00edch \u010d\u00edsel, ze kter\u00fdch byla spo\u010d\u00edt\u00e1na, jsou podraz na \u010dten\u00e1\u0159e t\u00e9m\u011b\u0159 jist\u011b. Pokud se n\u011bco takov\u00e9ho vyskytne v u\u010debnici, dejte d\u011btem rad\u011bji na hran\u00ed z\u00e1palky \u2013 jsou bezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed.<\/p>\n

Grafy sestaven\u00e9 z pan\u00e1\u010dk\u016f, strome\u010dk\u016f, stroje\u010dk\u016f, dome\u010dk\u016f nebo dokonce j\u00e1saj\u00edc\u00edch \u010di smutn\u00fdch d\u011bti\u010dek jist\u011b podsouvaj\u00ed n\u011bco, co je ve skute\u010dnosti \u00fapln\u011b jinak. Doporu\u010duji pokochat se jejich v\u00fdtvarn\u00fdm proveden\u00edm (pokud za koch\u00e1n\u00ed stoj\u00ed) a pak cel\u00e9 sv\u011b\u017e\u00ed d\u00edlko i s doprovodn\u00fdm textem zahodit.<\/p>\n

Pokud je pod statistikou podeps\u00e1no n\u011bkter\u00e9 z hlasit\u00fdch ekologick\u00fdch hnut\u00ed, m\u016f\u017eete b\u00fdt v klidu \u2013 n\u011bco v nepo\u0159\u00e1dku je na n\u00ed zcela jist\u011b.<\/p>\n

 <\/strong><\/p>\n

s.265<\/strong>                           Po\u010d\u00edta\u010dov\u00e9 s\u00edt\u011b jsou jedin\u00e9 t\u00e9ma, u kter\u00e9ho jsem nena\u0161el \u201eprehistorii\u201c\u2026po\u010d\u00edta\u010dov\u00e1 s\u00ed\u0165 je n\u011bco jin\u00e9ho ne\u017e tradi\u010dn\u00ed s\u00edt\u011b, v\u010detn\u011b t\u011bch telefonn\u00edch \u2013 \u017eije vlastn\u00edm \u017eivotem, informaci jen nep\u0159en\u00e1\u0161\u00ed, ale pracuje s n\u00ed, vyhled\u00e1v\u00e1 ji, autonomn\u011b vyb\u00edr\u00e1 dopravn\u00ed cestu pro jej\u00ed p\u0159enos, organizuje ji\u2026.v na\u0161ich kon\u010din\u00e1ch jsme prvn\u00ed zm\u00ednky o nich zaznamenali n\u011bkdy v polovin\u011b sedmdes\u00e1t\u00fdch let..internet u n\u00e1s za\u010dal zku\u0161ebn\u011b fungovat pro pot\u0159eby v\u00fdzkumu a vysok\u00fdch \u0161kol na za\u010d\u00e1tku devades\u00e1t\u00fdch let a od roku 1995 je u n\u00e1s nab\u00edzen komer\u010dn\u011b pro \u0161irokou ve\u0159ejnost\u2026\u2026vznikem internetu moc znalost\u00ed nep\u0159ibylo, jen se staly p\u0159\u00edstupn\u011bj\u0161\u00ed, a to je trochu rozd\u00edl dan\u00fd t\u00edm, \u017ee je na ka\u017ed\u00e9m, po kolika a kter\u00fdch znalostech s\u00e1hne. Jinak, informa\u010dn\u00edch exploz\u00ed u\u017e lidstvo za\u017eilo n\u011bkolik. Kdy\u017e ponech\u00e1me stranou tu, kter\u00e1 nastala vznikem \u0159e\u010di, pak skute\u010dn\u011b prvn\u00ed nastala se vznikem p\u00edsma. Mo\u017enost uchovat znalosti jinde ne\u017e v hlav\u011b jejich nositele a d\u00e9le ne\u017e kam sah\u00e1 jeho \u017eivot jist\u011b mnohon\u00e1sobn\u011b zv\u011bt\u0161ila jejich dosa\u017eiteln\u00e9 mno\u017estv\u00ed. Lidsk\u00e9 du\u0161evn\u00ed zdrav\u00ed p\u0159itom z\u016fstalo nezm\u011bn\u011bno. Dal\u0161\u00ed velk\u00e1 informa\u010dn\u00ed exploze nastala s vyn\u00e1lezem knihtisku. Zachoval se dokonce u\u010den\u00fd trakt\u00e1t jak\u00e9hosi mnicha, kde p\u0159edpov\u00edd\u00e1 brzk\u00fd konec civilizace a kultury.Knihtiskem toti\u017e zanikne nejen opisov\u00e1n\u00ed knih (mnich se j\u00edm asi zab\u00fdval), ale i zodpov\u011bdn\u00e9 \u00favahy nad t\u00edm, kter\u00e9 znalosti se maj\u00ed opisov\u00e1n\u00edm zachovat a roz\u0161\u00ed\u0159it (pravda, jen mezi t\u011bch n\u011bkolik vyvolen\u00fdch, kte\u0159\u00ed se k opisu dostanou). S knihtiskem bude k p\u0159e\u010dten\u00ed ka\u017ed\u00e1 h\u0159\u00ed\u0161n\u00e1 nehor\u00e1znost a koupit si knihu budou moci snad i laici, p\u00e1nb\u016fh n\u00e1s za to netrestej\u2026\u2026.dnes je v\u00fdb\u011br \u010dten\u00fdch knih a novin dokonce ur\u010dit\u00fdm znakem spole\u010densk\u00e9ho za\u0159azen\u00ed\u2026..internet p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed mo\u017enosti a vyhl\u00eddky, kter\u00e9 jsou kvalitativn\u011b nov\u00e9\u2026.hledat fakta a u\u010dit se k nim prosekat v z\u00e1plav\u011b \u0161umiv\u00fdch informac\u00ed, to u\u017e je, a \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edc bude, jedna z hlavn\u00edch dovednost\u00ed modern\u00edho \u010dlov\u011bka\u2026..Zp\u016fsob\u016f, jak zneu\u017e\u00edvat nebo dokonce napadat internet a po\u010d\u00edta\u010de k n\u011bmu p\u0159ipojen\u00e9, je v\u00edc, tak\u017ee si postupn\u011b probereme alespo\u0148 ty nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed. Maj\u00ed, koneckonc\u016f, sv\u00e1 jm\u00e9na, kter\u00e1 se n\u011bkdy mohou hodit (n\u00e1sleduje n\u011bkolik stran p\u0159\u00edstupn\u00e9ho a vtipn\u00e9ho vysv\u011btlen\u00ed pojm\u016f: spam, hoax, avare, spyware, dialer, hacker, po\u010d\u00edta\u010dov\u00fd vir, \u010derv).<\/em><\/p>\n

 <\/p>\n

s.277<\/strong>                Mo\u017en\u00e1 to n\u011bkter\u00e9 z \u010dten\u00e1\u0159\u016f p\u0159ekvap\u00ed a vcelku si mysl\u00edm, \u017ee to p\u0159ekvap\u00ed i mnoh\u00e9 z boh\u00e9msky vypadaj\u00edc\u00edch hoch\u016f a d\u00edvek le\u017e\u00e9rn\u011b um\u00edst\u011bn\u00fdch p\u0159ed monitorem po\u010d\u00edta\u010de, ale prvn\u00ed program\u00e1tor, kter\u00fd si to ozna\u010den\u00ed celkem poctiv\u011b zaslou\u017e\u00ed, byla \u017eena, kter\u00e1 nosila krinol\u00ednu a \u017eila v dob\u011b, kdy si pan Volta teprve hr\u00e1l s elekt\u0159inou a Evropou se za\u010d\u00ednaly vinout \u017eelezni\u010dn\u00ed koleje. Tehdy, ofici\u00e1ln\u011b mezi lety 1822 a 1842 a neofici\u00e1ln\u011b je\u0161t\u011b d\u00e9le, pracoval Charles Babbage<\/em> na, v jeho dob\u011b neuv\u011b\u0159iteln\u00e9m n\u00e1vrhu \u201eanalytick\u00e9ho stroje\u201c \u2013 u\u017e jsme se s n\u00edm setkali o n\u011bkolik kapitol d\u0159\u00edve. P\u0159i tom s n\u00edm spolupracovala Augusta Ada Lovelaceov\u00e1, <\/em>rozen\u00e1 lady Byronov\u00e1, <\/em>a proto\u017ee se vdala za hrab\u011bte tak\u00e9 hrab\u011bnka\u2026.byla dcerou b\u00e1sn\u00edka lorda Byrona\u2026.narodila se v roce 1815\u2026v sedmn\u00e1cti  letech se sezn\u00e1mila s Mary Somervillovou (<\/em>1780 \u2013 1872),<\/em>d\u00e1mou, kter\u00e1 p\u0159ekl\u00e1dala knihy ciz\u00edch matematik\u016f a hlavn\u011b astronom\u016f\u2026.Stala se jednou z prvn\u00edch dvou \u017een p\u0159ijat\u00fdch do Kr\u00e1lovsk\u00e9 astronomick\u00e9 spole\u010dnosti, Somervill College <\/em>v Oxfordu se jmenuje podle n\u00ed\u2026. Ada si pod vlivem o dv\u011b generace star\u0161\u00ed Mary tak\u00e9 za\u010dala \u010d\u00edst o matematice\u2026..na jedn\u00e9 party se u pan\u00ed Somervillov\u00e9 v roce 1834 sezn\u00e1mila s Charlesem Babbagem <\/em>a s jeho n\u00e1padem na po\u010d\u00edtac\u00ed stroj.Na to, \u017ee j\u00ed bylo teprve devaten\u00e1ct a s matematikou a\u017e tak moc hlubokou zku\u0161enost m\u00edt nemohla, projevila p\u0159ekvapivou proz\u00edravost\u2026P\u0159edpov\u011bd\u011bla po\u010d\u00edta\u010dov\u00e9 skl\u00e1d\u00e1n\u00ed hudby a v podstat\u011b tak\u00e9 um\u011blou inteligenci. P\u0159iznejme si, \u017ee vid\u011bt po\u010d\u00edta\u010dovou hudbu a um\u011blou inteligenci v d\u011brn\u00fdch \u0161t\u00edtc\u00edch pro mechanick\u00e9 stavy, to cht\u011blo kus tvo\u0159iv\u00e9 fantazie, jak\u00fd by d\u011blal \u010dest i jej\u00edmu otci, romantick\u00e9mu b\u00e1sn\u00edku lordu Byronovi\u2026..Za\u010dala pracovat na tvorb\u011b \u201epl\u00e1n\u016f pr\u00e1ce\u201c p\u0159i v\u00fdpo\u010dtech \u2013 dne\u0161n\u00edmi slovy na programech \u2013 a p\u0159inejmen\u0161\u00edm program na v\u00fdpo\u010det tak zvan\u00e9 Bernoulliho posloupnosti je kompletn\u011b jej\u00edm d\u00edlem\u2026programy se daj\u00ed p\u0159irovnat k dne\u0161n\u00edmu programov\u00e1n\u00ed ve strojov\u00e9m k\u00f3du (\u0159\u00edk\u00e1 se mu \u201eassembler\u201c)\u2026dokonce jako matka t\u0159\u00ed d\u011bt\u00ed nep\u0159estala pracovat na programov\u00e1n\u00ed Babbagova stroje. Osud j\u00ed nep\u0159\u00e1l dlouh\u00fd \u017eivot \u2013zem\u0159ela v roce 1852 na rakovinu\u2026.Ada dok\u00e1zala vstoupit do d\u011bjin v\u011bdy, kter\u00e1 v jej\u00ed dob\u011b je\u0161t\u011b ani neexistovala, a b\u00fdt prvn\u00ed v n\u011b\u010dem, co vlastn\u011b teprve za dlouh\u00fdch sto let vznikne\u2026.u\u017e jen drobnou pozn\u00e1mku: programovac\u00ed jazyk ADA, vytvo\u0159en\u00fd v roce 1979, je pojmenovan\u00fd po n\u00ed.<\/strong><\/p>\n

 <\/p>\n

        Z\u00e1v\u011brem? Cituji z posledn\u00ed strany kn\u00ed\u017eky Slova, kter\u00e1 se hod\u00ed aneb jak si pov\u00eddat o matematice, kybernetice a informatice:<\/em><\/p>\n

\u201eT\u011bm, kdo si je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d nejsou jisti kdy a jak poznat, \u017ee \u010dlov\u011bk m\u016f\u017ee mluvit o matematice, bych r\u00e1d nab\u00eddl radu jednoho sv\u00e9ho kamar\u00e1da:<\/p>\n

Kdy\u017e je v textu ka\u017ed\u00fd \u0159\u00e1dek jinak dlouh\u00fd, je to poezie, kdy\u017e je v n\u011bm ka\u017ed\u00e9 p\u00edsmenko jinak vysoko, je to matematika \u2013 <\/em>a s t\u00edm se d\u00e1 vysta\u010dit v\u017edycky.<\/p>\n

 <\/p>\n

MARE\u0160, M.  Slova, kter\u00e1 se hod\u00ed aneb jak si pov\u00eddat o matematice, kybernetice a informatice<\/em><\/p>\n

                      Praha: Academia, 2006. ISBN 80-200-1445-4.<\/p>\n

MARE\u0160, M.   P\u0159\u00edb\u011bhy matematiky.<\/em> P\u0159\u00edbram: Pistorius \/Ol\u0161ansk\u00e1, 2008. <\/p>\n

                         ISBN 978-80-87053-16-4.<\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

         T\u0159i mu\u017ei jedou ve vlaku plochou holandskou krajinou a najednou vid\u00ed dv\u011b \u010dern\u00e9 kr\u00e1vy. Prvn\u00ed z nich \u0159ekne: \u201eVid\u00edte, p\u00e1nov\u00e9, v Holandsku maj\u00ed sam\u00e9 \u010dern\u00e9 kr\u00e1vy\u201c. Druh\u00fd mu\u017e dopln\u00ed: \u201eMy toho m\u016f\u017eeme \u0159\u00edci je\u0161t\u011b mnohem v\u00edc. V t\u00e9hle chv\u00edli obs\u00e1hneme pohledem asi 6 kilometr\u016f plo\u0161n\u00fdch, Holandsko m\u00e1 kolem 33 600 km2, n\u011bco ode\u010dteme na m\u011bsta […]<\/p>\n","protected":false},"author":3483,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[],"class_list":["post-835","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezarazene"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/835","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3483"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=835"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/835\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":836,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/835\/revisions\/836"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=835"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=835"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=835"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}