Ta dvoud\u00edln\u00e1 publikace vy\u0161la poprv\u00e9 v roce 1997, opakovan\u011b pak s odstupem dvaceti let loni. Ob\u011b vyd\u00e1n\u00ed \u2013 z roku 1997 i 2017 \u2013 maj\u00ed za tituln\u00ed stranou pod embl\u00e9mem prezidenta republiky vepsan\u00e1 slova V\u00e1clava Havla s vro\u010den\u00edm: v Praze 22. \u0159\u00edjna 1996:<\/p>\n
Hledat pou\u010den\u00ed v minulosti je v \u010desk\u00fdch zem\u00edch roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdm zvykem. Bohu\u017eel se tak \u010dasto d\u011bje bez skute\u010dn\u00e9 znalosti historie, co\u017e zvl\u00e1\u0161t\u011b plat\u00ed o minulosti zcela bl\u00edzk\u00e9, dob\u011b prvn\u00ed \u010ceskoslovensk\u00e9 republiky.<\/em><\/p>\n M\u00e1m p\u0159ed sebou rukopis knihy, kter\u00e1 se pokou\u0161\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm na z\u00e1klad\u011b pramenn\u00fdch dokument\u016f vyl\u00ed\u010dit v\u00fdvoj prvn\u00ed republiky. Zvl\u00e1\u0161t\u011b p\u0159itom p\u0159ihl\u00ed\u017e\u00ed k \u010dinnosti jej\u00edho prvn\u00edho prezidenta a k z\u00e1pasu o to, kdo se stane jeho n\u00e1stupcem. Autor v\u011bnoval studiu t\u011bchto ot\u00e1zek des\u00edtky let. N\u011bkter\u00e9 jeho z\u00e1v\u011bry \u2013 douf\u00e1m \u2013 vyvolaj\u00ed polemiku. A na tu se dnes velmi t\u011b\u0161\u00edm. <\/em><\/p>\n <\/em> Po dvaceti letech druh\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed knihy Boj o Hrad <\/em>dopl\u0148uje p\u0159edmluvou prof. Ing. Ji\u0159\u00ed Draho\u0161, DrSc, z n\u00ed\u017e ocituji z\u00e1v\u011br p\u0159ibli\u017euj\u00edc\u00ed autora d\u00edla historika Anton\u00edna Klimka:<\/p>\n Anton\u00edn Klimek s\u00e1m na sob\u011b pro\u017eil t\u00edhu pok\u0159iven\u00e9 doby totality, kdy\u017e nemohl a\u017e do sametov\u00e9 revoluce kv\u016fli sv\u00e9mu p\u016fvodu publikovat, a\u010dkoli na z\u00e1klad\u011b soustavn\u00e9ho studia pramen\u016f vytv\u00e1\u0159el jeden z mo\u017en\u00fdch p\u0159\u00edstup\u016f k v\u00fdkladu d\u011bjin prvn\u00ed \u010ceskoslovensk\u00e9 republiky. Jako by mu tato zku\u0161enost dodala s\u00edlu n\u00e1m o to ost\u0159eji p\u0159ibl\u00ed\u017eit ud\u00e1losti let 1918 \u2013 1935, v\u010detn\u011b boje o prezidentsk\u00e9 n\u00e1stupnictv\u00ed po T.G. Masarykovi a nazna\u010dit, jak\u00e1 poselstv\u00ed bychom si m\u011bli odn\u00e9st pro na\u0161e vlastn\u00ed ob\u010dansk\u00e9 postoje.<\/em>Boj o Hrad je d\u00edky tomu \u017eiv\u00e9 d\u00edlo a je skv\u011bl\u00e9, \u017ee se \u2013 dvan\u00e1ct let po autorov\u011b smrti a dvacet let po prvn\u00edm vyd\u00e1n\u00ed \u2013 znovu dost\u00e1v\u00e1 k na\u0161im \u010dten\u00e1\u0159\u016fm. P\u0159eji V\u00e1m, kdo jej pr\u00e1v\u011b dr\u017e\u00edte v ruce, opravdov\u00fd z\u00e1\u017eitek.<\/em><\/p>\n A z\u00e1\u017eitkem ta \u010detba skute\u010dn\u011b bude! Ne v\u017edy lehce straviteln\u00fdm, sp\u00ed\u0161e nahlod\u00e1vaj\u00edc\u00edm za\u017eit\u00e1 historick\u00e1 kli\u0161\u00e9, odhrnuj\u00edc\u00edm n\u00e1nosy idealizovan\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho vzpom\u00ednkov\u00e9ho optimismu a p\u0159edev\u0161\u00edm koriguj\u00edc\u00edm pohled nejen na na\u0161i minulost, ale i sou\u010dasnost. Nic hotov\u011b p\u0159edem \u201ep\u0159ed\u017ev\u00fdk\u00e1no\u201c, nic v duchu jak\u00fdmi v dob\u011b tzv. prvn\u00ed republiky \u201eb\u00fdvali \u010cechov\u00e9 statn\u00ed jon\u00e1ci, b\u00fdvali ho\u0161i jak kv\u011bt\u201c.<\/em> \u010cetba m\u016f\u017ee vyvolat i skepsi, ale t\u00edm l\u00e9pe, v duchu p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed Milana Kundery: \u201eSkepse prom\u011b\u0148uje sv\u011bt v ot\u00e1zky. Proto je skepse nejplodn\u011bj\u0161\u00ed stav, jak\u00fd zn\u00e1m\u201c.<\/em><\/p>\n \u00dasudek, z\u00e1v\u011br je ponech\u00e1n na \u010dten\u00e1\u0159i \u2013 prost\u011b dokonal\u00e9 cvi\u010den\u00ed vz\u00fdvan\u00e9ho kritick\u00e9ho my\u0161len\u00ed: pro u\u010ditele (\u010detbou o pr\u00e1zdnin\u00e1ch) a p\u0159es n\u011b pak sm\u011brov\u00e1no v\u011bku p\u0159im\u011b\u0159enou formou a d\u00e1vkou do t\u0159\u00edd a posluch\u00e1ren. Ostatn\u011b k vlastn\u00edmu z\u00e1m\u011bru Anton\u00edn Klimek krom\u011b jin\u00e9ho v \u00davodn\u00ed pozn\u00e1mce <\/em>k 1.d\u00edlu knihy Boj o Hrad <\/em>dod\u00e1v\u00e1: Autor by r\u00e1d pod\u011bkoval koleg\u016fm a v\u016fbec \u010dten\u00e1\u0159\u016fm, kte\u0159\u00ed jej po vyd\u00e1n\u00ed prv\u00e9 knihy <\/em>Boje o Hrad povzbudili. Nem\u00e9n\u011b srde\u010dn\u00fd d\u00edk pat\u0159\u00ed i t\u011bm, kdo jej kriticky upozornili na nedostatky a pomohli mu radou, co by se m\u011bl pokusit aspo\u0148 ve druh\u00e9m d\u00edlu vylep\u0161it a \u010deho se vyvarovat. K ob\u010dasn\u00e9 n\u00e1mitce, \u017ee v\u00fdkladu \u010dasto sch\u00e1z\u00ed <\/em>\u201ehodnot\u00edc\u00ed z\u00e1v\u011bry\u201c, podot\u00fdk\u00e1m, \u017ee jsem tak \u010dinil \u2013 a i ve druh\u00e9 knize \u010din\u00edm \u2013 z\u00e1m\u011brn\u011b.M\u00fdm c\u00edlem bylo p\u0159edev\u0161\u00edm zmapovat problematiku a podat v z\u00e1sad\u011b narativn\u00ed v\u00fdklad, samoz\u0159ejm\u011b p\u0159i pln\u00e9m op\u0159en\u00ed se o prameny. Soud\u00edm, \u017ee k p\u0159\u00edpadn\u00fdm<\/em> \u201ehodnot\u00edc\u00edm z\u00e1v\u011br\u016fm\u201c by m\u011bl rad\u011bji dosp\u00edvat s\u00e1m \u010dten\u00e1\u0159 historick\u00e9 pr\u00e1ce<\/em>. <\/strong>D\u011bjepisectv\u00ed m\u016f\u017ee m\u00edt podle mne jist\u00e9 ambice na pou\u010den\u00ed \u010dten\u00e1\u0159e jen tehdy, pokud nesv\u00edr\u00e1 v jedn\u00e9 ruce r\u00e1kosku a v druh\u00e9 norimbersk\u00fd trycht\u00fd\u0159. \u017d\u00e1dn\u00fd historik nen\u00ed majitelem absolutn\u00ed pravdy, kv\u016fli kter\u00e9 by m\u011bl pr\u00e1vo svazovat v\u00fdklad do sv\u011brac\u00ed kazajky r\u00e1doby obecn\u011b platn\u00fdch pou\u010dek.<\/em><\/p>\n Anton\u00edn Klimek \u017eij\u00edc\u00ed v letech 1937 \u2013 2005, tedy vrstevn\u00edk V\u00e1clava Havla, d\u00e1 se \u0159\u00edci \u017ee i bl\u00edzk\u00fd mu \u017eivotn\u00edm osudem, je pova\u017eov\u00e1n za jednoho z nejv\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00edch badatel\u016f v oblasti d\u011bjin meziv\u00e1le\u010dn\u00e9ho \u010ceskoslovenska. Kv\u016fli nep\u0159\u00edzn\u00ed mocn\u00fdch mohl pouze tajn\u011b \u2013 z\u00e1sluhou p\u0159\u00e1tel \u2013 od 70.let studovat archivn\u00ed fondy prezident\u016f republiky. V\u00fdsledky jeho v\u011bdeck\u00e9 \u010dinnosti byly dlouho dostupn\u00e9 jen n\u011bkolika zasv\u011bcen\u00fdm. Svobodn\u011b za\u010dal publikovat a\u017e po roce 1989. V roce 1997 tedy vyd\u00e1v\u00e1 dvoud\u00edlnou publikaci Boj o Hrad, <\/em>v letech 1918 \u2013 1935 zaznamen\u00e1vaj\u00edc\u00ed situaci v nov\u011b vznikl\u00e9m st\u00e1t\u011b, \u010ceskoslovensk\u00e9 republice. Byla to l\u00e9ta pln\u00e1 neklidu na dom\u00e1c\u00ed politick\u00e9 sc\u00e9n\u011b, kdy \u2013 jak jsem sly\u0161ela na jedn\u00e9 z p\u0159edn\u00e1\u0161ek pana profesora Roberta Kva\u010dka \u2013 pom\u011bry v na\u0161\u00ed sou\u010dasn\u00e9 poslaneck\u00e9 sn\u011bmovn\u011b vyvol\u00e1vaj\u00ed ve srovn\u00e1n\u00ed s prvorepublikov\u00fdm parlamentem p\u0159edstavu \u201e\u00fastavu \u0161lechti\u010den\u201c.<\/em><\/p>\n Do jak\u00fdch dimenz\u00ed \u201eBoj o Hrad\u201c od vzniku republiky do roku 1934 dosp\u011bl, ilustruje Prolog <\/em>z 1.d\u00edlu publikace:<\/p>\n Dne 24. 1934 byl Tom\u00e1\u0161 Garrigue Masaryk zvolen po\u010dtvrt\u00e9 prezidentem republiky. V parlament\u011b, kter\u00fd se k volb\u011b hlavy st\u00e1tu se\u0161el prvn\u011b v slavnostn\u00edm prost\u0159ed\u00ed Vladislavsk\u00e9ho s\u00e1lu na Pra\u017esk\u00e9m hrad\u011b, obdr\u017eel rekordn\u00edch 327 hlas\u016f poslanc\u016f a sen\u00e1tor\u016f. Pr\u00e1zdn\u00fdch z\u016fstalo 33 l\u00edstk\u016f, jedin\u00fd protikandid\u00e1t, komunista Klement Gottwald, z\u00edskal hlas\u016f 38, jeho strani\u010dt\u00ed soudruzi ru\u0161ili ob\u0159ad skandov\u00e1n\u00edm hesla dle tehdej\u0161\u00ed partajn\u00ed linie: Ne Masaryk, ale Lenin!<\/em><\/p>\n Volba se konala s novou majest\u00e1tnost\u00ed. Zvolen\u00fd prezident nem\u011bl po p\u0159e\u010dten\u00ed slibu p\u0159edsedou sch\u016fze odpov\u011bd\u011bt jen prost\u00fdm sl\u016fvkem: Slibuji, n\u00fdbr\u017e \u010d\u00edst p\u0159\u00edsahu s\u00e1m. Nebylo to za dan\u00fdch okolnost\u00ed rozhodnut\u00ed \u0161\u0165astn\u00e9. Kdy\u017e \u010dty\u0159iaosmdes\u00e1tilet\u00fd kmet skl\u00e1dal slib na \u00fastavu, zarazily p\u0159\u00edtomn\u00e9 jeho nejist\u00e9 pohyby, i to, \u017ee prezidentu Osvoboditeli museli nakonec text napov\u00eddat, to zaslechli t\u00e9\u017e poslucha\u010di rozhlasu. Mnoz\u00ed s l\u00edtost\u00ed, jin\u00ed s j\u00edzlivost\u00ed mluvili o zl\u00e9m zdravotn\u00edm stavu hlavy st\u00e1tu.<\/em><\/p>\n Jen stroze vymezen\u00fd krou\u017eek zasv\u011bcenc\u016f znal \u00fazkostliv\u011b st\u0159e\u017een\u00e9 tajemstv\u00ed: Prezident je prakticky slep\u00fd a nev\u00ed se, zda na\u010das, \u010di trvale. Jeho osobn\u00ed l\u00e9ka\u0159 Adolf Maixner vzpom\u00ednal: Masarykovo <\/em>\u201eprav\u00e9 oko bylo ji\u017e od n\u011bkolika let t\u00e9m\u011b\u0159 vy\u0159azeno z\u00e1kaly\u201c. M\u011bs\u00edc p\u0159ed volbou zas\u00e1hl pak prezidenta \u00fader mozkov\u00e9 mrtvice prov\u00e1zen\u00fd tromb\u00f3zou v s\u00edtnici oka lev\u00e9ho, kter\u00e9 rovn\u011b\u017e tak\u0159ka pozbylo \u2013 jak se nakonec uk\u00e1zalo, do\u010dasn\u011b \u2013 schopnost vid\u011bt.<\/em><\/p>\n Av\u0161ak Masaryk k volb\u011b j\u00edt, klop\u00fdtat, musel. Neexistoval jin\u00fd vhodn\u00fd, prosaditeln\u00fd kandid\u00e1t a hrozila st\u00e1tn\u00ed krize.<\/em><\/p>\n Jak k tomu mohlo doj\u00edt?<\/em><\/p>\n Pokus\u00edm se alespo\u0148 \u00fatr\u017ekovit\u011b citovat n\u011bco z materi\u00e1l\u016f bohat\u011b navrstven\u00fdch Anton\u00ednem Klimkem v inkriminovan\u00fdch dvou publikac\u00edch na z\u00e1klad\u011b mnohalet\u00e9ho studia pramenn\u00fdch materi\u00e1l\u016f (z\u00e1jemci naleznou odkazy na n\u011b v Pozn\u00e1mk\u00e1ch<\/em> v z\u00e1v\u011bru obou d\u00edl\u016f). Za\u010dnu 1. d\u00edlem Boje o Hrad<\/em> s podtitulem Hrad a P\u011btka \/1918 \u2013 1926\/. <\/em>P\u0159ede\u0161lu, \u017ee vytvo\u0159en\u00edm P\u011btky,<\/em> jej\u00edm v\u00fdznamem a vlivem v\u010detn\u011b v\u00fdvoje vztahu s TGM, se zab\u00fdv\u00e1 nejen kapitola Masarykova nemoc a vznik P\u011btky (<\/em>reflektov\u00e1no v\u00e1\u017en\u00e9 onemocn\u011bn\u00ed TGM z p\u0159elomu let 1920\/21). Cituji: Na Hrad\u011b si ov\u0161em po\u010d\u00e1tkem roku 1921 je\u0161t\u011b nedok\u00e1zali p\u0159edstavit, \u017ee\u2026prav\u00e1 P\u011btka, tj. org\u00e1n v\u016fdc\u016f p\u011bti stran, se u\u017e velmi z\u00e1hy bude sna\u017eit uchv\u00e1tit nejen funkci vl\u00e1dy, ale v \u010das Masarykovy choroby tak\u00e9 vytvo\u0159it jakousi kolektivn\u00ed hlavu st\u00e1tu a p\u0159evz\u00edt roli absolutn\u00edho p\u00e1na parlamentu, v n\u011bm\u017e mand\u00e1ty pat\u0159ily stran\u00e1m a vl\u00e1dn\u00ed poslanci, pokud jich necht\u011bli pozb\u00fdt, museli hlasovat podle v\u016fle P\u011btky. Pravou, skute\u010dnou P\u011btku tvo\u0159ili v\u016fdci p\u011bti nejsiln\u011bj\u0161\u00edch st\u00e1totvorn\u00fdch stran\u2026.jej\u00ed klasick\u00e9 slo\u017een\u00ed bylo: R.Bechyn\u011b, J.St\u0159\u00edbrn\u00fd, J.\u0160r\u00e1mek, A.\u0160vehla, A.Ra\u0161\u00edn, fakticky nejsiln\u011bj\u0161\u00edm mu\u017eem tohoto uskupen\u00ed byl p\u0159edseda agr\u00e1rn\u00ed strany Anton\u00edn \u0160vehla\u2026\u201c<\/em> Je nanejv\u00fd\u0161 zaj\u00edmav\u00e9 sledovat, jak se vyv\u00edjely vztahy mezi t\u011bmito mu\u017ei a zejm\u00e9na Edvardem Bene\u0161em, jak\u00fdm zp\u016fsobem byl odstran\u011bn J.St\u0159\u00edbrn\u00fd (zem\u0159el nakonec jako do\u017eivotn\u011b odsouzen\u00fd v roce 1955 ve Valdic\u00edch nebo Ilav\u011b, p\u0159esn\u011b se nev\u00ed), jak\u00fd byl osud agr\u00e1rn\u00ed strany \u2013 po roce 1945 likvidovan\u00e9 Bene\u0161em potvrzenou N\u00e1rodn\u00ed frontou atd. atd.<\/p>\n \u010cetba Klimkovy knihy a\u017e neuv\u011b\u0159iteln\u011b \u010dasto evokuje na\u0161e sou\u010dasn\u00e9 pom\u011bry, kup\u0159\u00edkladu, \u017ee \u201e\u2026.v \u010cech\u00e1ch se \u0161patn\u011b spolupracuje s n\u011bk\u00fdm, s k\u00fdm si netyk\u00e1me. A ty, kter\u00e9 nech\u00e1peme, pokl\u00e1d\u00e1me mnohdy za tak \u010di onak vy\u0161inut\u00e9, proto\u017ee my p\u0159ece jsme norm\u00e1ln\u00ed\u2026. Na sklonku ledna 1926 zaznamenal kancl\u00e9\u0159 \u0160\u00e1mal: \u201eDle r\u016fzn\u00fdch a bezpe\u010dn\u00fdch informac\u00ed o nov\u00e9 vl\u00e1d\u011b poukazuje se v\u0161eobecn\u011b na to, \u017ee \u0159ada ministr\u016f ministerstva pravideln\u011b nenav\u0161t\u011bvuje a \u010dasto cel\u00e9 dny do \u00fa\u0159adu nep\u0159ijde\u201c\u2026<\/em><\/p>\n V euforii z nabyt\u00e9 svobody po roce 1989 ve\u0159ejnost zprvu p\u0159ekvapovalo pragmatick\u00e9 chov\u00e1n\u00ed n\u011bkter\u00fdch poslanc\u016f a politik\u016f, ale nemuselo, kdybychom v\u00edc \u010detli, v\u00edc se zaj\u00edmali. Z\u0159ejm\u011b i v t\u00e9to oblasti nihil novi sub sole \u2013 <\/em>nic nov\u00e9ho pod sluncem. V kapitole Masaryk\u016fv kandid\u00e1t Edvard Bene\u0161 <\/em>\u010dtu: Edvard Bene\u0161, kter\u00e9mu nikoli n\u00e1hodou p\u0159ezd\u00edvali na m\u00edrov\u00e9 konferenci Li\u0161\u00e1\u010dek, dos\u00e1hl tou\u017een\u00e9 docentury mimo jin\u00e9 t\u00edm, \u017ee m\u00edsto potvrzen\u00ed o slo\u017een\u00ed pedagogick\u00e9 zkou\u0161ky p\u0159edlo\u017eil mezi stohem dokument\u016f pozv\u00e1nku na ni, bez podotknut\u00ed, \u017ee ji nevykonal. To se, jak jasnoz\u0159iv\u011b p\u0159edv\u00eddal, p\u0159i boh\u00e9msk\u00e9m univerzitn\u00edm chaosu p\u0159ehl\u00e9dlo.<\/em> Co se t\u00fd\u010de atmosf\u00e9ry v poslaneck\u00e9 sn\u011bmovn\u011b, m\u011bli bychom opravdu je\u0161t\u011b co doh\u00e1n\u011bt: Kdy\u017e se 17. prosince 1925 se\u0161la poslaneck\u00e1 komora se 137 nov\u00e1\u010dky, uk\u00e1zalo se, \u017ee je proti p\u0159edchoz\u00ed folkloristicky r\u00e1zovit\u00e1 a je\u0161t\u011b bou\u0159liv\u011bj\u0161\u00ed. Na prvn\u00ed zased\u00e1n\u00ed p\u0159i\u0161li z\u00e1stupci lidu skoro jako na \u0161ib\u0159inkov\u00fd b\u00e1l\u2026.poslanci se z\u00e1hy za\u010dali p\u0159edv\u00e1d\u011bt \u0159van\u00edm, bubnov\u00e1n\u00edm do lavic, bu\u0161en\u00edm do v\u0161eho, co m\u011bli p\u0159i ruce, v\u010detn\u011b h\u00fd\u017ed\u00ed a tv\u00e1\u0159\u00ed konkurent\u016f, nad\u00e1vkami, plivanci, p\u00edsk\u00e1n\u00edm na p\u00ed\u0161\u0165alky, h\u00e1zen\u00edm spis\u016f po kolez\u00edch\u2026\u0160vehla trpce konstatoval: \u201eTo, co se tady d\u011bje, je paskvil parlamentarismu\u2026\u201c.<\/em><\/strong><\/p>\n <\/strong>Pavel Tigrid, o jeho\u017e v\u0159el\u00e9m vztahu k prvn\u00ed republice nikdo v nejmen\u0161\u00edm nepochybuje, po roce 1989 prohl\u00e1sil: Ta republika, kterou j\u00e1 ct\u00edm (tzv. prvn\u00ed), byla ve sv\u011bt\u011b uzn\u00e1v\u00e1na jako demokratick\u00e1 a liber\u00e1ln\u00ed, ale dostala do v\u00ednku z\u00e1rodek sv\u00e9ho konce.<\/em> S t\u00edm souzn\u00ed konstatov\u00e1n\u00ed hned z po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed kapitoly 1.d\u00edlu Boje o Hrad: \u00dakoly, p\u0159ed nimi\u017e Masaryk st\u00e1l, se zdaj\u00ed hlavn\u011b z historick\u00e9 perspektivy a\u017e nadlidsk\u00e9. A vzpomeneme-li na jeho proslulou maximu, \u017ee st\u00e1ty se udr\u017euj\u00ed idejemi, na nich\u017e vznikly, pak prvn\u00ed prezident v nejlep\u0161\u00ed v\u00ed\u0159e hodlal budovat sv\u016fj st\u00e1t na n\u011bkolika myln\u00fdch z\u00e1kladn\u00edch kamenech. Neexistoval jedin\u00fd n\u00e1rod \u010deskoslovensk\u00fd, p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b katolicky \u010desk\u00fd a p\u0159edev\u0161\u00edm slovensk\u00fd n\u00e1rod nem\u011bly sv\u00e9 historick\u00e9 ko\u0159eny a ide\u00e1ly v \u010deskobratrsk\u00e9m u\u010den\u00ed, ani T\u00e1bor nebyl jejich program, a \u010deskoslovensk\u00fd st\u00e1t (s \u010dtvrtinou n\u011bmeck\u00e9ho obyvatelstva) netvo\u0159il odv\u011bkou a trvalou hr\u00e1z proti Germ\u00e1nstvu, \u010d\u00edm\u017e by se nav\u00edc, logicky domy\u0161leno, ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b st\u00e1val ne posledn\u00ed ba\u0161tou Z\u00e1padu, n\u00fdbr\u017e nejz\u00e1padn\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdspou V\u00fdchodu.<\/em><\/p>\n <\/em>Mimo\u0159\u00e1dnou \u010dten\u00e1\u0159skou n\u00e1klonnost si jist\u011b z\u00edsk\u00e1 p\u00e1t\u00e1 kapitola \u2013 V\u00e1ha i t\u00ed\u017ee prezidentstv\u00ed. <\/em>Krati\u010dce jen n\u011bkolik \u00faryvk\u016f, u v\u011bdom\u00ed, \u017ee bude \u017eehr\u00e1no na vytr\u017een\u00ed z kontextu. Snadn\u00e1 n\u00e1prava: sta\u010d\u00ed si p\u0159e\u010d\u00edst (nejen) kapitolu celou. Tak tedy: T. G. Masaryk \u010das od \u010dasu p\u0159ekra\u010doval p\u0159i sv\u00e9 prezidentsk\u00e9 \u010dinnosti r\u00e1mec \u00fastavy i z\u00e1kon\u016f. \u010cinil tak v p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee jedn\u00e1 v z\u00e1jmu st\u00e1tu, a ne osobn\u00edm. Av\u0161ak na ot\u00e1zku, zda to objektivn\u011b v\u017edy v z\u00e1jmu st\u00e1tu bylo, nen\u00ed odpov\u011b\u010f jednozna\u010dn\u00e1. Jestli\u017ee se poukazuje, \u017ee jeho prezidentsk\u00fd n\u00e1stupce Bene\u0161 \u0159e\u0161il dva nejv\u011bt\u0161\u00ed osudov\u00e9 body \u010deskoslovensk\u00fdch d\u011bjin po roce 1918 \u2013 mnichovskou a \u00fanorovou krizi \u2013 fakticky s\u00e1m a parlament, vl\u00e1da, ale i arm\u00e1da v obou p\u0159\u00edpadech vypadly ze sv\u00e9 role a ponechaly hlavn\u00ed d\u00edl drtiv\u00e9 zodpov\u011bdnosti na hlav\u011b st\u00e1tu, pak se vt\u00edr\u00e1 dojem, \u017ee pr\u00e1v\u011b k takov\u00e9mu v\u00fdvoji otev\u0159el zp\u016fsob prezidentstv\u00ed nastolen\u00fd Masarykem. \u2026S prezidentem, kter\u00e9mu se lid\u00e9 ost\u00fdchali oponovat, bylo t\u011b\u017ek\u00e9 diskutovat, kdy\u017e ob\u010das pronesl n\u011bkter\u00e9 neortodoxn\u00ed n\u00e1zory. Ministr prvn\u00ed vl\u00e1dy, lidovec Mo\u0159ic Hruban, si vybavil Masarykovo konstatov\u00e1n\u00ed na v\u00fdlet\u011b, kdy\u017e se p\u0159ed nimi otev\u0159elo panorama hradu K\u0159ivokl\u00e1t, \u017ee tyhle feud\u00e1ln\u00ed pam\u00e1tn\u00edky by m\u011bly zmizet\u2026.Prezident si byl v\u011bdom nejen sv\u00e9 charismati\u010dnosti, ale i osobitosti zjevu a nenam\u00edtal nic proti jeho zd\u016fraz\u0148ov\u00e1n\u00ed. Ne\u0161lo jen o \u201euniformu\u201c, \u010depici masarykovku atd. Socha\u0159 a medail\u00e9r O.\u0160paniel, kter\u00fd m\u011bl \u010dest jej zobrazovat, vykl\u00e1dal, \u017ee Masaryk ,m\u011b\u0159\u00edc\u00ed necel\u00fdch 175 centimetr\u016f, se stav\u011bl tak, aby vypadal vy\u0161\u0161\u00ed.Neodm\u00edtal \u017e\u00e1dosti um\u011blc\u016f st\u00e1t modelem. Jako prezident p\u00f3zoval nejm\u00e9n\u011b 64 v\u00fdtvarn\u00edk\u016fm, z nich\u017e snad rekord p\u0159i seanc\u00edch dos\u00e1hl V.Hynais, jemu\u017e \u201eskute\u010dn\u011b st\u00e1l, nesed\u011bl\u201c 94kr\u00e1t!…Monarchistick\u00e9 rysy vykazovala kup\u0159. velk\u00e1 formule mezist\u00e1tn\u00edch smluv \u010cSR. Vych\u00e1zej\u00edc z listin kr\u00e1l\u016f Ji\u0159\u00edho z Pod\u011bbrad a Vladislava Jagellonsk\u00e9ho, za\u010d\u00ednala: \u201eJm\u00e9nem Republiky \u010ceskoslovensk\u00e9! Tom\u00e1\u0161 G. Masaryk, president Republiky \u0106eskoslovensk\u00e9, v\u0161em, kte\u0159\u00ed tento list \u010d\u00edsti nebo \u010dtouce sly\u0161eti budou, pozdraven\u00ed\u201c. A kon\u010dila majest\u00e1tn\u00edm plur\u00e1lem: \u201eTomu na sv\u011bdom\u00ed jsme tento list vyhotoviti k\u00e1zali a k n\u011bmu pe\u010de\u0165 p\u0159itisknouti dali\u201c.<\/em><\/p>\n Nic lidsk\u00e9ho mu nebylo ciz\u00ed, m\u016f\u017ee si \u0159\u00edct \u010dten\u00e1\u0159 nad \u0159\u00e1dky p\u0159ibli\u017euj\u00edc\u00edmi osobnostn\u00ed rysy TGM, k nim\u017e najde \u0159adu p\u0159\u00edklad\u016f. Ji\u0159\u00ed St\u0159\u00edbrn\u00fd zapsal, jak b\u00fdval\u00fd komorn\u00edk c\u00edsa\u0159e Franti\u0161ka Josefa, p\u0159evzat\u00fd T.G. Masarykem do slu\u017eeb, si mu ve slab\u00e9 chvilce se z\u00e1rmutkem post\u011b\u017eoval: \u201ePana prezidenta zbo\u017e\u0148uje. Denn\u011b se za n\u011bj modl\u00ed. S platem je spokojen, jen kdyby se pan prezident usm\u00e1l a ztratil s n\u00edm jedin\u00e9 slovo\u201c. U\u017e rok mu otv\u00edr\u00e1 dve\u0159e a on se je\u0161t\u011b ani jednou nezeptal, jak se mu da\u0159\u00ed, to c\u00edsa\u0159 p\u00e1n byl v tom ohledu jin\u00fd. T\u00e9\u017e Felix Nev\u0159ela, legion\u00e1\u0159, kter\u00fd vstoupil do Masarykov\u00fdch slu\u017eeb v roce 1920 a vykon\u00e1val v L\u00e1nech s titulem ofici\u00e1la funkci jak\u00e9hosi majordoma, vzpom\u00edn\u00e1 na jeho rozkazy beze slov, jen pohybem ukazov\u00e1\u010dku, a dod\u00e1v\u00e1: \u201eZa sedmn\u00e1ct let slu\u017eby presidentovi sly\u0161el jsem ho jen jedenkr\u00e1t vyslovit pochvalu, a to je\u0161t\u011b jen tak nep\u0159\u00edmo\u201c, rozum\u011bj nikomu konkr\u00e9tn\u00edmu neadresovan\u00fdmi slovy: \u201eHm, to\u017e to je p\u011bkn\u00e9.\u201c<\/em><\/p>\n Jako p\u0159\u00edslove\u010dn\u00e1 \u010derven\u00e1 ni\u0165 se ob\u011bma d\u00edly Klimkovy publikace t\u00e1hne \u2013 d\u00e1 se \u0159\u00edci \u2013 spor o Bene\u0161e. Zejm\u00e9na \u0161est\u00e1 kapitola – Masaryk\u016fv kandid\u00e1t Edvard Bene\u0161 \u2013<\/em> to je smutn\u00e9, trpk\u00e9 a truchliv\u00e9 \u010dten\u00ed, z\u00e1sadn\u00ed diskrepance mezi za\u017eit\u011b \u0161\u00ed\u0159en\u00fdm a realitou. R\u00e1da se vrac\u00edv\u00e1m k \u010detb\u011b Ji\u0159\u00edho Gru\u0161i, <\/em>k jeho skvostnou \u010de\u0161tinou napsan\u00e9 \u00fatl\u00e9 kn\u00ed\u017ece Bene\u0161 jako Raku\u0161an. <\/em><\/p>\n P\u0159inesl jsem star\u00e9mu p\u00e1novi \/Masarykovi\/ listinu navrhovan\u00fdch ministr\u016f, on si ji prohl\u00e9dne\u2026a pak mne oslov\u00ed: \u201eKde je Bene\u0161?\u201c Tady nen\u00ed, odpov\u011bd\u011bl jsem su\u0161e. \u201eNen\u00ed-li tam Bene\u0161, nebudu ani j\u00e1 presidentem. Pod\u011bkuji se ihned!\u201c Tak mn\u011b pov\u011bz, p\u0159\u00edteli, co jsem m\u011bl d\u011blati\u201c, dodal \u0160vehla. Podobn\u00fdch sv\u011bdectv\u00ed je v\u00edce.<\/em> O tempora, o mores! \u2013 chce se povzdychnout s latin\u00edky. Pokolik\u00e1t\u00e9 ji\u017e p\u0159i \u010detb\u011b inkriminovan\u00e9ho Klimkova d\u00edla?<\/strong><\/p>\n Anton\u00edn Klimek shrnuje probl\u00e9m v z\u00e1v\u011bru \u010dtrn\u00e1ct\u00e9 kapitoly \u2013 \u00datoky na Edvarda Bene\u0161e: Vztah mezi T.G. Masarykem a E. Bene\u0161em je v modern\u00ed demokratick\u00e9 politice n\u011b\u010d\u00edm zcela ojedin\u011bl\u00fdm. V\u00edme, \u017ee mnoha idejemi, ale i charakterem a temperamentem si nebyli pr\u00e1v\u011b nejbli\u017e\u0161\u00ed. Shodovali se v\u0161ak v n\u00e1zorech na \u010deskoslovensk\u00fd st\u00e1t a jeho v\u00fdvoj. Pr\u00e1v\u011b proto Masaryk u\u017e za v\u00e1lky Bene\u0161e ur\u010dil za sv\u00e9ho n\u00e1stupce v odboji, co\u017e pak p\u0159enesl i na prezidentsk\u00e9 n\u00e1stupnictv\u00ed.Proto Bene\u0161e v odboji i republice odhodlan\u011b chr\u00e1nil p\u0159ed \u00fatoky a zasazoval se ve\u0161kerou svou autoritou o jeho setrv\u00e1n\u00ed v nejvy\u0161\u0161\u00edch funkc\u00edch i v obdob\u00edch, kdy to fakticky neladilo s \u00fastavou a poltickou etikou. U Bene\u0161e se pak od v\u00e1lky p\u0159inejmen\u0161\u00edm do druh\u00e9 poloviny dvac\u00e1t\u00fdch let projevovala vn\u011bj\u0161kov\u011b a\u017e absolutn\u00ed oddanost Masarykovi a poslu\u0161nost (by\u0165 ne slep\u00e1) jeho p\u0159\u00edkaz\u016fm. Jako by Bene\u0161, kter\u00fd se pokl\u00e1dal za n\u00e1stroj Osudu-Proz\u0159etelnosti (ostatn\u011b stejn\u011b jako Masaryk), vid\u011bl v Masarykovi Proz\u0159etelnost\u00ed ur\u010den\u00e9ho Mistra. A tohle je platforma, na n\u00ed\u017e se boj o Hrad odehr\u00e1val.<\/em><\/p>\n Z 1.d\u00edlu knihy Boj o Hrad <\/em>dod\u00e1m ji\u017e jen st\u00e1le aktu\u00e1ln\u00ed symptomatickou pozn\u00e1mku: V republice se ale ob\u010das st\u00e1valo, \u017ee politikovi, kter\u00fd m\u011bl b\u00fdt z v\u016fle sv\u00e9 strany ministrem a nejevil valn\u00e9ho uzp\u016fsoben\u00ed pro \u017e\u00e1dn\u00fd konkr\u00e9tn\u00ed rezort, se sv\u011b\u0159ilo \u0161kolstv\u00ed.<\/em><\/p>\n Druh\u00fd d\u00edl zaznamen\u00e1vaj\u00edc\u00ed roky 1926 \u2013 1935 s podtitulem Kdo po Masarykovi? <\/em>vyhl\u00ed\u017e\u00ed obs\u00e1hleji. Je v\u0161ak t\u0159eba vz\u00edt v potaz, \u017ee cel\u00fdch 117 stran, tj. p\u011btinu textu 2.d\u00edlu p\u0159edstavuje pozn\u00e1mkov\u00fd apar\u00e1t (prameny a zdroje 88 stran, jmenn\u00fd rejst\u0159\u00edk pak stran 29). Vskutku sv\u011bdomit\u011b a s nejvy\u0161\u0161\u00ed pe\u010dlivost\u00ed odveden\u00e1 pr\u00e1ce.<\/p>\n Coby \u201eochutn\u00e1vku\u201c, jak se nyn\u00ed m\u00f3dn\u011b \u0159\u00edk\u00e1, se pokus\u00edm uv\u00e9st citace velmi bl\u00edzk\u00e9 na\u0161\u00ed sou\u010dasnosti. Jsme v roce 1929, v dob\u011b N\u00e1stupu velk\u00e9 koalice (12.kapitola):P\u0159edvolebn\u00ed kampa\u0148 p\u0159erostla, jak to b\u00fdv\u00e1 v demokratick\u00fdch st\u00e1tech neblah\u00fdm zvykem, z boje programov\u00e9ho do nel\u00edtostn\u00e9ho z\u00e1pasu stran, v n\u011bm\u017e se rozl\u00e9valy kbel\u00edky \u0161p\u00edny, vyhrab\u00e1valy h\u0159\u00edchy a h\u0159\u00ed\u0161ky politick\u00e9, i ze soukrom\u00e9ho \u017eivota. Preiss sice vyslanci v Pa\u0159\u00ed\u017ei Osusk\u00e9mu 21. \u0159\u00edjna 1929 napsal, \u017ee volebn\u00ed boj je \u201eku podivu zdvo\u0159ilej\u0161\u00ed\u201cne\u017e p\u0159edchoz\u00ed, p\u0159esto ironicky dod\u00e1val, \u017ee \u201e nen\u00ed zrovna radost\u00ed \u010d\u00edsti noviny, v nich\u017e si lid\u00e9 stra\u0161n\u011b nad\u00e1vaj\u00ed\u201c.<\/em> O intrik\u00e1ch nejhrub\u0161\u00edho zrna vypov\u00edd\u00e1 v obdob\u00ed prvn\u00ed republiky \u2013 \u0159ekn\u011bme \u2013 p\u0159\u00edb\u011bh Ji\u0159\u00edho St\u0159\u00edbrn\u00e9ho. Zde pro rozs\u00e1hlost odkazuji na \u010dten\u00e1\u0159skou iniciativu z\u00e1jemc\u016f.<\/p>\n K ot\u00e1zce financ\u00ed a kouzlen\u00ed s nimi se Anton\u00edn Klimek vyjad\u0159uje krom\u011b jin\u00e9ho v \u00favodu 16. kapitoly (Udr\u017eal\u016fv p\u00e1d): Mocnou p\u00e1kou Hradu byly finan\u010dn\u00ed prost\u0159edky. Hlavn\u011b z fond\u016f prezidenta republiky, tajn\u00e9ho fondu ministerstva zahrani\u010d\u00ed (byl v rozpo\u010dtech uv\u00e1d\u011bn jen glob\u00e1ln\u011b a jeho konkr\u00e9tn\u00ed rozpis m\u011bl pr\u00e1vo kontrolovat pouze prezident Nejvy\u0161\u0161\u00edho spr\u00e1vn\u00edho soudu, co\u017e E. H\u00e1cha gentlemansky ned\u011blal) i z pen\u011bz Hradu bl\u00edzk\u00e9 Legiobanky. Vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed podobn\u00fdch prost\u0159edk\u016f k propagaci st\u00e1tu, ovliv\u0148ov\u00e1n\u00ed tisku i ve\u0159ejn\u00e9ho m\u00edn\u011bn\u00ed apod. bylo b\u011b\u017en\u00e9 ve v\u011bt\u0161in\u011b st\u00e1t\u016f. Bylo obvykl\u00e9 i to, \u017ee se \u010d\u00e1st pen\u011bz u\u017e\u00edvala t\u00e9\u017e na ovliv\u0148ov\u00e1n\u00ed konkr\u00e9tn\u00edch osob, kter\u00e9 si o to \u010dasto samy \u0159\u00edkaly. Moralizov\u00e1n\u00ed by v t\u011bchto p\u0159\u00edpadech nebylo p\u0159\u00edli\u0161 na m\u00edst\u011b. Na druh\u00e9 stran\u011b t\u0159eba p\u0159iznat, \u017ee hlavn\u011b brit\u0161t\u00ed vyslanci u n\u00e1s \u2013 Praha na n\u011b nem\u011bla p\u0159\u00edli\u0161 \u0161t\u011bst\u00ed \u2013 srovn\u00e1vali korupci v \u010cSR s pom\u011bry v Ji\u017en\u00ed Americe. Sir Joseph Adison, kter\u00fd se stal britsk\u00fdm vyslancem v Praze na po\u010d\u00e1tku krize roku 1930, soudil, \u017ee korupce se v \u010ceskoslovensku stala jist\u00fdm druhem um\u011bn\u00ed.<\/em><\/p>\n P\u0159i cest\u011b do SSSR v \u010dervnu 1935, kam Bene\u0161 odjel, aby podepsal uzav\u0159en\u00ed<\/em> \u010deskoslovensko-sov\u011btsk\u00e9 smlouvy o vz\u00e1jemn\u00e9 pomoci<\/em>, \u201e\u2026 zazn\u011bly \u201e\u2026.nejen z Berl\u00edna, ale i<\/em> z Var\u0161avy, Budape\u0161ti, jist\u00fdch kruh\u016f britsk\u00fdch i odjinud hlasy: Bene\u0161 otev\u0159el \u2013 \u010di aspo\u0148 pomohl otv\u00edrat \u2013 dve\u0159e bol\u0161evismu do Evropy\u201c.<\/em> Edvard Bene\u0161 v\u0161ak z Moskvy, \u201e\u2026 kde byl v\u00edt\u00e1n s nejvy\u0161\u0161\u00ed ok\u00e1zalost\u00ed a poctami \u201e <\/em>d\u00e1v\u00e1 v\u011bd\u011bt: \u201e P\u0159ijel jsem do Moskvy velmi r\u00e1d, abych\u2026je\u0161t\u011b v\u00edce upevnil vz\u00e1jemn\u00fd p\u0159\u00e1telsk\u00fd pom\u011br na\u0161ich st\u00e1t\u016f a n\u00e1rod\u016f\u2026\u201c\u2026.A zatrpkl\u00fd, konzervativn\u00ed pansl\u00e1v Kram\u00e1\u0159 mu v Praze replikoval: \u201eSlovansk\u00e1 zrada je dokon\u00e1na\u2026S kter\u00fdm n\u00e1rodem se to mysl\u00ed p. ministr p\u0159\u00e1telit: s t\u00edm ne\u0161\u0165astn\u00fdm lidem, kter\u00fd um\u00edr\u00e1 hlady, kter\u00fd je mu\u010den v Solovk\u00e1ch a v koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1borech, nebo kter\u00fd jako otroci fara\u00f3novi kopal pr\u016fplav z B\u00edl\u00e9ho mo\u0159e do Baltick\u00e9ho, \u010di s \u201en\u00e1rodem\u201c, kter\u00fd \u017eije v n\u00e1dhe\u0159e a p\u0159ebytku v Kremlu\u2026\u201c<\/em><\/p>\n Mysl\u00edc\u00ed \u010dten\u00e1\u0159 se nesta\u010d\u00ed divit: p\u00ed\u0161e se rok 1935 a Karel Kram\u00e1\u0159, jeden z mu\u017e\u016f 28. \u0159\u00edjna , kter\u00e9ho dnes v\u011bt\u0161ina sou\u010dasn\u00edk\u016f sotva spoj\u00ed s denn\u011b sl\u00fdchan\u00fdm \u201eKram\u00e1\u0159ova vila\u201c , ten Kram\u00e1\u0159 \u2013 V\u011aD\u011aL! V\u011bd\u011bl, co v t\u00e9 dob\u011b jaksi nev\u011bd\u011bla ( \u010di necht\u011bla v\u011bd\u011bt?) valn\u00e1 \u010d\u00e1st p\u0159edstavitel\u016f tehdej\u0161\u00ed kulturn\u00ed a politick\u00e9 fronty, n\u00e1rodn\u00ed elity. Dal\u0161\u00ed pou\u010den\u00ed pro dne\u0161ek? Dal\u0161\u00ed n\u00e1m\u011bty k diskus\u00edm ve t\u0159\u00edd\u00e1ch, v posluch\u00e1rn\u00e1ch \u2013 a to ani nemus\u00edte b\u00fdt zrovna u\u010ditelem d\u011bjepisu nebo vysoko\u0161kolsk\u00fdm historikem.<\/p>\n Bl\u00ed\u017e\u00edme se k \u010dasu n\u011bkoliker\u00fdch voleb, mo\u017en\u00e1 v\u00edcer\u00fdch, ne\u017e z\u00e1hodno. P\u0159ipome\u0148me si s Anton\u00ednem Klimkem n\u011bco m\u00e1lo o t\u011bch prezidentsk\u00fdch z \u201e u\u017e letn\u011b tepl\u00e9ho 27. kv\u011btna 1927\u2026Pro volbu prezidenta byla v prv\u00e9m kole pot\u0159eba t\u0159\u00edp\u011btinov\u00e1 v\u011bt\u0161ina. Hlasovalo <\/em>434 volitel\u016f, tak\u017ee Masaryk zv\u00edt\u011bzil o pouh\u00fdch 13 hlas\u016f (roku 1920 o 37).Byla to v\u011bt\u0161ina pohodln\u011b sta\u010d\u00edc\u00ed, ov\u0161em \u017e\u00e1dn\u00e1 manifesta\u010dn\u00ed volba, po n\u00ed\u017e Masaryk tou\u017eil\u2026Krom toho: kdyby pro n\u011bj nehlasovali n\u011bme\u010dt\u00ed soci\u00e1ln\u00ed demokrat\u00e9, muselo by se po\u0159\u00e1dat druh\u00e9 kolo. V\u00edme, \u017ee se ho Masaryk zap\u0159\u00eds\u00e1hl ne\u00fa\u010dastnit\u2026Hlasov\u00e1n\u00ed bylo tajn\u00e9. Proto\u017ee ale p\u0159i prezidentsk\u00fdch volb\u00e1ch v roce 1935 se uv\u00e1d\u011blo, \u017ee l\u00edstky byly ozna\u010den\u00e9 tak, aby na Hrad\u011b mohli seznat, kter\u00fd klub jak hlasoval, soud\u00edme, \u017ee by mohl odpov\u00eddat skute\u010dnosti Schieszl\u016fv den\u00edkov\u00fd z\u00e1znam z 27. kv\u011btna \u2026.Schieszl vypr\u00e1v\u011bl, \u017ee ve sch\u016fzi veden\u00ed lidovc\u016f, rozhoduj\u00edc\u00ed koho volit, byli pro n\u011bj \/Masaryka\/ v\u0161ichni a\u017e na t\u0159i, Masaryk oponoval: \u201eByli jen dva, toho t\u0159et\u00edho \u201ep\u0159ikomandovali\u201c z ohled\u016f na protihradn\u00ed proudy\u2026\u201cPyrrhovo v\u00edt\u011bzstv\u00ed, volali protihradn\u00ed. A hovo\u0159ili o n\u011bkter\u00fdch, ba mnoh\u00fdch volitel\u00edch, kte\u0159\u00ed \u00fadajn\u011b po stran\u011b p\u0159izn\u00e1vali, \u017ee hlasovali pro Masaryka jen z krajn\u00ed nezbytnosti \u010di poslu\u0161ni kategorick\u00e9ho p\u0159\u00edkazu veden\u00ed sv\u00e9 strany\u2026Kdy\u017e nov\u011b zvolen\u00fd prezident pozdravil j\u00e1saj\u00edc\u00ed dav p\u0159ed Hradem, nasedl ve\u010der s dcerou Alic\u00ed do auta a \u0161of\u00e9r zam\u00ed\u0159il nejd\u0159\u00edve do Hostiva\u0159e. T.G. Masaryk jel stisknout ruku u\u0161tvan\u00e9mu, hore\u010dkou zm\u00edtan\u00e9mu premi\u00e9ru A. \u0160vehlovi. B\u00fdv\u00e1 v\u0161ak trpk\u00e9 srde\u010dn\u011b d\u011bkovat \u010dlov\u011bku, jen\u017e vlastn\u011b rozhodoval o va\u0161\u00ed v\u00fdh\u0159e \u010di proh\u0159e. Nav\u00edc z\u016fstala v Masarykov\u011b nitru \u2013 jak z\u00e1hy uvid\u00edme \u2013 i jist\u00e1 ho\u0159kost, \u017ee p\u0159ece jen jeho volbu neza\u0159\u00eddil \u0160vehla l\u00e9pe, manifesta\u010dn\u011bji.<\/em><\/p>\n <\/em> Obdivuhodn\u00e1 pr\u00e1ce Anton\u00edna Klimka pat\u0159\u00ed ke knih\u00e1m, kter\u00e9 potvrzuj\u00ed maximy ze t\u0159\u00ed Shakespearov\u00fdch dramat: V\u0160ECHNO JE JINAK \u2013 SV\u011aT CHCE B\u00ddT KLAM\u00c1N \u2013 SLOVA, SLOVA, SLOVA\u2026 Nedot\u00fdkej se m\u00fdch kruh\u016f! ( Noli tangere circulos meos!) \u2013 napomenul Archim\u00e9d\u00e9s voj\u00e1ka bezohledn\u011b po\u0161lap\u00e1vaj\u00edc\u00edho p\u00edsek, do n\u011bho\u017e v\u011bdec zaznamen\u00e1val sv\u00e9 v\u00fdpo\u010dty. \u010cesk\u00fd filozof Ladislav Hejd\u00e1nek, Pato\u010dk\u016fv \u017e\u00e1k a mluv\u010d\u00ed Charty 77, \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee \u00fakolem u\u010ditele je pr\u00e1v\u011b ono naru\u0161ov\u00e1n\u00ed pomysln\u00fdch kruh\u016f, povinnost zpochyb\u0148ovat tradovan\u00e9 pravdy a jistoty, co\u017e m\u00e1 v\u00e9st a podn\u011bcovat ml\u00e1de\u017e ke snaze p\u0159ij\u00edt v\u011bcem na kloub vlastn\u00edm \u00fasil\u00edm. V\u011b\u0159\u00edm mu a ve sv\u00e9 u\u010ditelsk\u00e9 praxi \u2013 z\u00e1klado- i vysoko\u0161kolsk\u00e9 \u2013 jsem se o to ze v\u0161ech sil sna\u017eila.<\/p>\n V \u00davodn\u00ed pozn\u00e1mce ke 2.d\u00edlu Boje o Hrad<\/em> autor Anton\u00edn Klimek vysv\u011btluje, \u017ee se z\u00e1m\u011brn\u011b vyh\u00fdbal \u201ehodnot\u00edc\u00edm z\u00e1v\u011br\u016fm\u201c, k nim\u017e by podle n\u011bho \u201e\u2026m\u011bl rad\u011bji dosp\u00edvat s\u00e1m \u010dten\u00e1\u0159 historick\u00e9 pr\u00e1ce\u201c.<\/em> Jako u\u010ditelku m\u011b zabolelo, kdy\u017e jsem p\u0159ece jen jednu hodnot\u00edc\u00ed glosu objevila. M\u00ed\u0159\u00ed lehce ironicky do u\u010ditelsk\u00fdch \u0159ad. Zda opodstatn\u011bn\u011b a zda jen do minulosti \u2013 to u\u017e ponech\u00e1m k \u00favaze, p\u0159edev\u0161\u00edm t\u011bch, kte\u0159\u00ed denn\u011b p\u0159edstupuj\u00ed p\u0159ed \u017e\u00e1ky a studenty: Za \u010das\u016f tzv. prvn\u00ed republiky se \u0161kol\u00e1\u010dkov\u00e9 u\u010dili p\u00edsni\u010dku: Tat\u00ed\u010dku, star\u00fd n\u00e1\u0161, \u0161edivou hlavu m\u00e1\u0161, dokud ty jsi mezi n\u00e1mi, dotud dob\u0159e je tu s n\u00e1mi\u2026A u\u010ditel\u00e9 v\u00fdznamn\u011b ukazovali na ze\u010f, zdobenou p\u0159edpisovou podobiznou prezidenta. T\u011b\u017eko soudit, co by odpov\u011bd\u011bli, kdyby se jak\u00fdsi zv\u00eddav\u00fd \u017e\u00e1k zeptal: Pros\u00edm, a co bude, a\u017e tat\u00ed\u010dek Masaryk nebude? Tohle nem\u011bli v osnov\u00e1ch. Asi by tedy, dle mentality \u010desk\u00fdch pedagog\u016f, d\u00edt\u011b ok\u0159ikli, na co se to v\u016fbec opova\u017euje myslet.<\/em><\/p>\n <\/em>KLIMEK, A. Boj o Hrad \/1.\/ Hrad a P\u011btka \/1918 \u2013 1926\/ <\/em> Nakladatelstv\u00ed Tom\u00e1\u0161 Krsek s.r.o.<\/p>\n <\/em><\/p>\n Praha 2017 ISBN: 978-80906242-4-5<\/p>\n KLIMEK, A. Boj o Hrad \/2.\/ Kdo po Masarykovi? \/1926 \u2013 1935\/ <\/em>Nakladatelstv\u00ed Tom\u00e1\u0161 Krsek, <\/p>\n s.r.o. Praha 2017 ISBN: 978-80906242-5-2<\/p>\n GRU\u0160A, J. Bene\u0161 jako Raku\u0161an<\/em> Brno: Barrister and Principal, 2011. ISBN: 978-80-87474-12-9<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Ta dvoud\u00edln\u00e1 publikace vy\u0161la poprv\u00e9 v roce 1997, opakovan\u011b pak s odstupem dvaceti let loni. Ob\u011b vyd\u00e1n\u00ed \u2013 z roku 1997 i 2017 \u2013 maj\u00ed za tituln\u00ed stranou pod embl\u00e9mem prezidenta republiky vepsan\u00e1 slova V\u00e1clava Havla s vro\u010den\u00edm: v Praze 22. \u0159\u00edjna 1996: Hledat pou\u010den\u00ed v minulosti je v \u010desk\u00fdch zem\u00edch roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdm zvykem. Bohu\u017eel […]<\/p>\n","protected":false},"author":3483,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[],"class_list":["post-827","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezarazene"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/827","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3483"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=827"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/827\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":828,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/827\/revisions\/828"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=827"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=827"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=827"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}