{"id":814,"date":"2017-11-03T13:14:43","date_gmt":"2017-11-03T12:14:43","guid":{"rendered":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/?p=814"},"modified":"2017-11-03T13:14:43","modified_gmt":"2017-11-03T12:14:43","slug":"dejepis-ve-skole","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/2017\/11\/03\/dejepis-ve-skole\/","title":{"rendered":"D\u011bjepis ve \u0161kole"},"content":{"rendered":"<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;Kdo za\u010d\u00e1tkem osmdes\u00e1t\u00fdch let minul\u00e9ho stolet\u00ed u\u010dil na z\u00e1kladn\u00ed \u0161kole d\u011bjepis,ten mi to potvrd\u00ed: pro&nbsp;8.ro\u010dn\u00edk Z\u0160 platily dv\u011b \u2013 d\u00e1 se \u0159\u00edci \u2013 paperbackov\u00e9 u\u010debnice, ka\u017ed\u00e1 na jedno pololet\u00ed. U\u010dila jsem tehdy \u2013 z&nbsp;rozumn\u00fdch d\u016fvod\u016f, kter\u00e9 bych rozvedla jindy \u2013 d\u011bjepis (neaprobovan\u011b) ve \u201esv\u00e9\u201c osm\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b. Ve druh\u00e9m pololet\u00ed se podle dan\u00e9 u\u010debnice m\u011bli \u017e\u00e1ci seznamovat vlastn\u011b jen s&nbsp;p\u0159ehledem kon\u00e1n\u00ed stranick\u00fdch sjezd\u016f. Vyhl\u00ed\u017eelo to sp\u00ed\u0161e jako u\u010debnice tehdej\u0161\u00ed ob\u010dansk\u00e9 v\u00fdchovy. Tu jsem u\u010dit nesm\u011bla, v\u00fduka byla zaji\u0161\u0165ov\u00e1na povolan\u00fdmi, tj. majiteli \u010derven\u00e9 stranick\u00e9 kn\u00ed\u017eky a mezi ty jsem nikdy nepat\u0159ila. Nepat\u0159ila jsem ani k&nbsp;poslu\u0161n\u00fdm u\u010ditelk\u00e1m, stanoven\u00e9 osnovy \u2013 p\u0159edch\u016fdce dne\u0161n\u00edch r\u00e1mcov\u00fdch vzd\u011bl\u00e1vac\u00edch program\u016f &#8211; pro m\u011b nebyly p\u00edsmem svat\u00fdm, ani metodick\u00e9 p\u0159\u00edru\u010dky jsem nepot\u0159ebovala. U\u010d\u00edte-li na speci\u00e1ln\u00ed Z\u0160 pro vadn\u011b mluv\u00edc\u00ed, jste &#8211; lidsky i profesn\u011b &#8211; povinni v&nbsp;z\u00e1jmu sv\u00fdch \u017e\u00e1k\u016f volit takov\u00e9 vyu\u010dovac\u00ed metody, aby co nejv\u00edce \u010dasu pro mluvn\u00ed projev dostali v&nbsp;hodin\u00e1ch \u017e\u00e1ci, u\u010ditel m\u00e1 mluvit co nejm\u00e9n\u011b. Ve v\u00fduce d\u011bjepisu&nbsp; to bylo zvl\u00e1\u0161\u0165 obt\u00ed\u017en\u00e9, sna\u017eila jsem se z\u00e1sadn\u011b vyh\u00fdbat v\u00fdkladu jako expozi\u010dn\u00ed metod\u011b, toho proudu informac\u00ed a poznatk\u016f, kter\u00fdmi u\u010ditel by\u0165 sebezaj\u00edmav\u011bji \u017e\u00e1ky pr\u00e1v\u011b v&nbsp;d\u011bjepise zahrnuje.<\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; Postupn\u011b jsem si vytvo\u0159ila vlastn\u00ed metodu a metodiku, pro \u017eactvo zprvu dost nezvyklou, ale rychle adoptovanou a \u00fa\u010dinnou. Osv\u011bd\u010dila se i v&nbsp;osm\u00e9m ro\u010dn\u00edku. Shodou n\u00e1hod v&nbsp;on\u00e9 dob\u011b vych\u00e1zely \u010dasopisecky (v Mlad\u00e9m sv\u011bt\u011b?) na pokra\u010dov\u00e1n\u00ed Toulky \u010deskou minulost\u00ed, pr\u00fd\u0161tiv\u00fd pramen a zdroj zaj\u00edmav\u00fdch pohled\u016f na na\u0161i minulost. Usoudila jsem, \u017ee zrovna toto by nem\u011blo m\u00fdm hoch\u016fm \u2013 a sem tam i d\u00edvce, jak u\u017e to ve t\u0159\u00edd\u00e1ch na Z\u0160 pro vadn\u011b mluv\u00edc\u00ed b\u00fdvalo \u2013 uniknout. Zejm\u00e9na proto, \u017ee osmou t\u0159\u00eddou kon\u010dili&nbsp; povinnou \u0161koln\u00ed doch\u00e1zku a vzhledem ke \u0161koln\u00edm v\u00fdsledk\u016fm neblaze ovlivn\u011bn\u00fdm a poznamenan\u00fdm z&nbsp;p\u0159edchoz\u00edch \u0161koln\u00edch let deprimuj\u00edc\u00ed vadou \u0159e\u010di m\u00ed\u0159ili v\u011bt\u0161inou na odborn\u00e1 u\u010dili\u0161t\u011b (tehdy je\u0161t\u011b bez maturity). <strong><\/strong><\/p>\n<p><strong>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <\/strong>Zredukovat v\u00fduku d\u011bjepisu na v\u00fd\u010det stranick\u00fdch sjezd\u016f se mi v\u011bru necht\u011blo<strong>.<\/strong>Na za\u010d\u00e1tku druh\u00e9ho pololet\u00ed jsem t\u0159\u00edd\u011b ozn\u00e1mila sv\u016fj \u00famysl. Byl zd\u016fvodn\u011bn\u00fd faktem, \u017ee se s&nbsp;d\u011bjinn\u00fdmi ud\u00e1lostmi budou na u\u010dili\u0161t\u00edch i v&nbsp;jin\u00fdch vzd\u011bl\u00e1vac\u00edch instituc\u00edch setk\u00e1vat u\u017e jen v\u00edcem\u00e9n\u011b sporadicky, okrajov\u011b, tak\u017ee by bylo dobr\u00e9 tro\u0161ku si zopakovat to z\u00e1sadn\u00ed z&nbsp;\u010desk\u00e9 d\u011bjepravy, po\u010d\u00ednaje b\u00e1jemi a pov\u011bstmi, kter\u00e9 ostatn\u011b \u2013 jak jsme se p\u0159esv\u011bd\u010dili v&nbsp;hodin\u00e1ch \u010desk\u00e9ho jazyka &#8211; na\u0161ly v\u0159el\u00fd ohlas v&nbsp;na\u0161\u00ed literatu\u0159e a um\u011bn\u00ed. Svou \u201evizi\u201c posledn\u00edch spole\u010dn\u00fdch hodin d\u011bjepisu jsem podpo\u0159ila chytlav\u00fdm p\u0159\u00edkladem z&nbsp;Toulek \u010deskou minulost\u00ed. Oponenti se neozvali. Tak\u017ee jsme od dal\u0161\u00edho t\u00fddne hodiny d\u011bjepisu naplnili kv\u00edzy, h\u00e1dankami, dopl\u0148ova\u010dkami, p\u0159ed\u010d\u00edt\u00e1n\u00edm nejen \u010dasopiseck\u00fdch v\u00fdst\u0159i\u017ek\u016f seri\u00e1lu Toulky \u010deskou minulost\u00ed atd. atd\u2026. Cht\u011blo to trochu p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed, vym\u00fd\u0161len\u00ed, hled\u00e1n\u00ed v&nbsp;knihovn\u011b (kde\u017ee byl internet!), p\u0159\u00edpravy text\u016f pro meotar (zp\u011btn\u00fd projektor) \u2013 p\u00ed\u0161u o prvn\u00ed polovin\u011b let osmdes\u00e1t\u00fdch minul\u00e9ho stolet\u00ed. Moje p\u0159\u00edprava na hodinu byla sice pon\u011bkud slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed, ale &#8211; bavila m\u011b. A nejen m\u011b! Na z\u00e1v\u011br hodiny jsme zalistovali v&nbsp;p\u0159edepsan\u00e9 u\u010debnici d\u011bjepisu, s&nbsp;m\u00fdm dodatkem: Do p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed hodiny si p\u0159e\u010dt\u011bte v\u0161echno od strany\u2026a\u017e po stranu\u2026Jestli si \u017eactvo o popsan\u00fdch sjezdech KS\u010c n\u011bco opravdu p\u0159e\u010detlo, nev\u00edm. Nep\u00e1trala jsem po tom. P\u0159e\u017eila jsem to. Z\u00e1kladn\u00ed \u0161kolu pro vadn\u011b mluv\u00edc\u00ed jsem opou\u0161t\u011bla v&nbsp;lednu 1986, utvrzovan\u00e1 okol\u00edm v bl\u00e1hov\u00e9 vidin\u011b, \u017ee na pedagogick\u00e9 fakult\u011b budu m\u00edt v\u011bt\u0161\u00ed tv\u016fr\u010d\u00ed svobodu (by\u0165 za citeln\u011b ni\u017e\u0161\u00ed plat \u2013 co\u017e mi m\u011bla \u00fadajn\u011b kompenzovat mo\u017enost a p\u0159\u00edle\u017eitost snaz\u0161\u00ed publika\u010dn\u00ed \u010dinnosti!).<\/p>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Dost nostalgick\u00fdch vzpom\u00ednek, vzh\u016fru k \u201e\u017ehav\u00e9\u201c sou\u010dasnosti. Aktu\u00e1ln\u011b \u2013 jak jinak \u2013 ost\u0159e kritizovanou v\u00fduku d\u011bjepisu ve \u0161kol\u00e1ch nahl\u00ed\u017e\u00edm ze dvou stran. T\u011b\u017eko \u0159\u00edct, kter\u00e1 je hor\u0161\u00ed. Kdy\u017e \u010dtu a poslouch\u00e1m, jak m\u00e1lo se u\u010ditel\u00e9 v\u011bnuj\u00ed v&nbsp;pr\u00e1ci s&nbsp;\u017e\u00e1ky a studenty na\u0161\u00ed historii po roce 1945 (do sou\u010dasnosti), prvn\u00ed, co m\u011b napad\u00e1, je my\u0161lenka, \u017ee ona \u201en\u00e1\u0159kologie\u201c pramen\u00ed z&nbsp;neznalosti v\u011bci. Sta\u010d\u00ed p\u0159ipomenout, jakou \u010dasovou dotaci v\u00fduka d\u011bjepisu ve \u0161kol\u00e1ch \u2013 od t\u011bch z\u00e1kladn\u00edch po st\u0159edn\u00ed \u2013 m\u00e1: jsou to v&nbsp;nejlep\u0161\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b dv\u011b hodiny t\u00fddn\u011b. Vyu\u010dovac\u00ed hodina m\u00e1 pouh\u00fdch 45 minut, v&nbsp;nich\u017e m\u00e1te u\u010divo zopakovat, aktualizovat, vylo\u017eit to nov\u00e9, procvi\u010dit, p\u0159\u00edpadn\u011b vyzkou\u0161et\u2026.kolik \u010dasu m\u00e1te na diskusi s&nbsp;\u017e\u00e1ky, prezentaci rozli\u010dn\u00fdch materi\u00e1l\u016f, srovn\u00e1v\u00e1n\u00ed n\u011bkolika zdroj\u016f informac\u00ed a t\u00edm t\u0159\u00edben\u00ed vz\u00fdvan\u00e9ho kritick\u00e9ho my\u0161len\u00ed, na besedy s&nbsp;\u00fa\u010dastn\u00edky d\u011bj\u016f a pam\u011btn\u00edky\u2026..dopl\u0148te sami. Probl\u00e9m nen\u00ed v&nbsp;po\u010dtu hodin d\u011bjepisu v&nbsp;t\u00fddenn\u00edm rozvrhu v\u00fduky. Probl\u00e9m je v&nbsp;tom, jak d\u011bjepis (jenom d\u011bjepis?) u\u010d\u00edme.<\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;Druh\u00e1 strana m\u00e9ho pohledu na sou\u010dasnou v\u00fduku d\u011bjepisu ve \u0161kol\u00e1ch je napln\u011bna bohapustou z\u00e1vist\u00ed! T\u011bch mo\u017enost\u00ed, kter\u00e9 bych nyn\u00ed m\u011bla! Nemysl\u00edm samoz\u0159ejm\u011b jen na v\u0161echny technick\u00e9 vymo\u017eenosti, kter\u00e9 by mi pr\u00e1ci a p\u0159\u00edpravu hodin vydatn\u011b usnad\u0148ovaly. Bohu\u017eel jsem &#8211; slovy Williama Shakespeara \u2013 ji\u017e se\u0161la do \u00fadol\u00ed let a m\u016f\u017eu si ty hodiny ve t\u0159\u00edd\u011b jen p\u0159edstavovat, vym\u00fd\u0161let, uva\u017eovat a zva\u017eovat a \u2013 snad i ponoukat. V\u0161e v&nbsp;duchu vyzn\u00e1n\u00ed Anatola France (v knize<strong> <\/strong>Provin\u011bn\u00ed Silvestra Bonnarda): <em>Um\u011bn\u00ed vyu\u010dovat je toliko um\u011bn\u00edm vzbudit v&nbsp;mlad\u00fdch<\/em> <em>du\u0161\u00edch zv\u011bdavost a touhu po v\u011bd\u011bn\u00ed<\/em>. Poda\u0159ilo-li se mi \u2013 nejen v&nbsp;d\u011bjepise \u2013 n\u011b\u010d\u00edm zaujmout (a to byl m\u016fj hlavn\u00ed c\u00edl!), dal\u0161\u00ed ot\u00e1zky a z\u00e1jem jsem ti\u0161ila slovy ve smyslu: \u201e <em>D\u011bcka<\/em> (p\u011bkn\u011b moravsky, nikdy mil\u00ed \u017e\u00e1ci<em>), bohu\u017eel nem\u00e1me<\/em> <em>tolik \u010dasu.<\/em> <em>Je to, jako bych v\u00e1m<\/em> <em>dala kousnout do&nbsp;jablka<\/em>.<em> Kdy\u017e v\u00e1m bude chutnat, p\u016fjdete si t\u011bch jablek koupit kilo, je na v\u00e1s, co s&nbsp;t\u00edm ud\u011bl\u00e1te\u201c.<\/em> A potom jsem se starala, abych tu doporu\u010dila n\u011bco z&nbsp;u\u010ditelsk\u00e9 knihovny (kterou jsem l\u00e9ta obhospoda\u0159ovala), vyp\u016fj\u010dila pro kluky kn\u00ed\u017eku ve ve\u0159ejn\u00e9 knihovn\u011b nebo s\u00e1hla do sv\u00e9 vlastn\u00ed. Zkr\u00e1tka nep\u0159i\u0161la ani V\u011bdeck\u00e1 (tehdy Univerzitn\u00ed) knihovna v&nbsp;Olomouci (pamatuji, \u017ee tam jsem si p\u016fj\u010dovala cosi o studen\u00fdch spoj\u00edch pro kluky-dvoj\u010data, kte\u0159\u00ed tomu rozum\u011bli, j\u00e1 ne, ale dodnes si p\u00ed\u0161eme). Hodn\u011b jsme tak\u00e9 vyr\u00e1\u017eeli na r\u016fzn\u00e9 akce, \u010dasto jsme psali \u2013 jak jsem \u0159\u00edk\u00e1vala \u2013 na v\u0161echny sv\u011btov\u00e9 strany. Z&nbsp;n\u00e1v\u0161t\u011bv v&nbsp;na\u0161\u00ed t\u0159\u00edd\u011b si ze zv\u011b\u010dn\u011bl\u00fdch vybavuji spisovatelku Ilonu Borskou, v\u00fdtvarn\u00edka Ji\u0159\u00edho Kalouska, here\u010dku pan\u00ed Libu\u0161i Havelkovou. Ta n\u00e1s prov\u00e1d\u011bla prostorami N\u00e1rodn\u00edho divadla p\u0159i jednom z&nbsp;pravideln\u00fdch \u0161koln\u00edch v\u00fdlet\u016f do Prahy. P\u0159i jin\u00e9m jsme se pokusili proniknout do Zlat\u00e9 kapli\u010dky zadn\u00edm vchodem pro herce, s&nbsp;prosbou o mo\u017enost uvid\u011bt z\u00e1kladn\u00ed kameny N\u00e1rodn\u00edho divadla. Nezapomenu na zvol\u00e1n\u00ed pan\u00ed ve fortn\u011b: \u201e<em>Karle, vezmi je na ty \u0161utry!\u201c<\/em> \u0160utry jsme opravdu uvid\u011bli, je\u0161t\u011b p\u0159ed rekonstrukc\u00ed ND po\u010d\u00e1tkem let osmdes\u00e1t\u00fdch. Na konci dal\u0161\u00edho \u0161koln\u00edho roku jsme v&nbsp;krypt\u011b v&nbsp;Resslov\u011b ulici hrd\u011b pod\u011bkovali za nab\u00edzen\u00e9ho pr\u016fvodce. M\u011bli jsme sv\u00e9ho znalce tragick\u00fdch d\u011bj\u016f kolem Heydrichi\u00e1dy \u2013 Tom\u00e1\u0161e, kter\u00fd se i pro m\u011b neuv\u011b\u0159iteln\u011b dok\u00e1zal p\u00edsemn\u011b spojit s&nbsp;\u010desk\u00fdm l\u00e9ka\u0159em znal\u00fdm posledn\u00edho d\u011bn\u00ed v&nbsp;nemocnici, kde Heydrich zem\u0159el.Pan doktor byl form\u00e1t, velkoryse p\u0159ehl\u00e9dl v dopisech pravopisn\u00e9 chyby, Tom\u00e1\u0161 (rodem ze Slezska) to v osmi\u010dce v \u010de\u0161tin\u011b u\u017e na v\u00edc ne\u017e za \u010dty\u0159i nedot\u00e1hl. Mo\u017en\u00e1 by se rozpomenul i Rudolf K\u0159es\u0165an. Spole\u010dnou \u010detbou jeho fejeton\u016f jsme si kr\u00e1tili chv\u00edli v&nbsp;\u010dek\u00e1rn\u011b zuba\u0159sk\u00e9 ordinace p\u0159ed \u0161koln\u00ed zubn\u00ed prohl\u00eddkou. Pozd\u011bji jsme se dost nasm\u00e1li nad \u00favodn\u00edmi slovy dopisu adresovan\u00e9m zn\u00e1m\u00e9mu novin\u00e1\u0159i: <em>V\u00e1\u017een\u00fd soudruhu K\u0159es\u0165ane\u2026<\/em>Stavil se n\u00e1sledn\u011b v&nbsp;na\u0161\u00ed \u0161kole na (Svat\u00e9m) Kope\u010dku u Olomouce p\u0159i cest\u011b do Tater a hoch\u016fm p\u0159ed\u010d\u00edtal sv\u00e9 je\u0161t\u011b nezve\u0159ejn\u011bn\u00e9 fejetony, s&nbsp;\u017e\u00e1dost\u00ed o posouzen\u00ed. To byla psychicky vydatn\u00e1 injekce d\u011btem s&nbsp;vadou \u0159e\u010di nahlodan\u00fdm sebev\u011bdom\u00edm! Pro \u0161kolu jsme z\u00edskali jako sou\u010d\u00e1st mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 ceny v&nbsp;liter\u00e1rn\u00ed sout\u011b\u017ei vypsan\u00e9 Krajsk\u00fdm n\u00e1rodn\u00edm v\u00fdborem v&nbsp;Ostrav\u011b v&nbsp;t\u00e9 dob\u011b \u0161pi\u010dkov\u00fd magnetofon. Pro n\u011bj i individu\u00e1ln\u00ed ceny jsme si jeli do Pam\u00e1tn\u00edku Ostravsk\u00e9 operace v&nbsp;Hrabyni. Sv\u00e9 historick\u00e9 b\u00e1d\u00e1n\u00ed jsme zam\u011b\u0159ili na okolnosti konce 2.sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky v&nbsp;m\u00edstech, kde jsme \u017eili. Kluci a d\u011bv\u010data se v&nbsp;dob\u011b pololetn\u00edch pr\u00e1zdnin vypravili do m\u00edstn\u00edch kronik, psali na r\u016fzn\u00e9 instituce, po telefonick\u00e9m p\u00e1tr\u00e1n\u00ed nav\u0161t\u00edvili pam\u011btn\u00edky (nap\u0159. v&nbsp;Ostrav\u011b rodinu Milo\u0161e S\u00fdkory, kter\u00fd sv\u016fj mlad\u00fd \u017eivot polo\u017eil za z\u00e1chranu mostu, po kter\u00e9m tak mohly projet tanky Rud\u00e9 arm\u00e1dy a pokra\u010dovat v&nbsp;osvobozov\u00e1n\u00ed Ostravy). U\u010ditel\u016fm net\u0159eba vysv\u011btlovat, jak v\u00fdznamn\u00e9 a komunika\u010dn\u011b \u201ev\u00fd\u017eivn\u00e9\u201c bylo osobn\u00ed jedn\u00e1n\u00ed d\u011bt\u00ed, kter\u00e9 se v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1st sv\u00e9ho mlad\u00e9ho \u017eivota dosud mluvn\u00edm kontakt\u016fm ostra\u017eit\u011b vyh\u00fdbaly. A po\u0159\u00e1d to byl d\u011bjepis. Proto\u017ee ka\u017ed\u00fd z&nbsp;\u017e\u00e1k\u016f byl odjinud, vznikla hv\u011bzdicov\u00e1 zpr\u00e1va zakon\u010den\u00e1 informacemi o posledn\u00edch v\u00e1le\u010dn\u00fdch dnech v&nbsp;m\u00edstech na\u0161\u00ed \u0161koly s&nbsp;n\u00e1zvem <em>Za samopaly \u0161ly garmo\u0161ky. <\/em>Psal se rok 1985, netu\u0161ila jsem, \u017ee za n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f svou \u0161kolu vym\u011bn\u00edm za jin\u00e9 p\u016fsobi\u0161t\u011b. Sna\u017eila jsem se tam pokra\u010dovat v&nbsp;tomt\u00e9\u017e duchu, ale to je ji\u017e jin\u00e1 p\u00edsni\u010dka.<\/p>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Z&nbsp;M\u011bstsk\u00e9 knihovny jsem si ned\u00e1vno p\u0159inesla kn\u00ed\u017eku, kter\u00e1 m\u00e9 u\u010ditelsk\u00e9 sn\u011bn\u00ed siln\u011b nabudila. \u0160\u00ed\u0159\u00edm pov\u011bdom\u00ed o n\u00ed mezi sv\u00fdmi p\u0159\u00e1teli, m\u00e1 dosp\u011bl\u00e1 vnu\u010dka ji dostala k&nbsp;narozenin\u00e1m. Jako absolventka cizojazy\u010dn\u00e9ho gymn\u00e1zia a u\u017e vysoko\u0161kolsky graduovan\u00e1 \u010dasto se na m\u011b obrac\u00ed s&nbsp;dotazem: <em>Jak to bylo?<\/em> Ne \u017ee bych si s&nbsp;n\u00ed r\u00e1da na r\u016fzn\u00e1 t\u00e9mata nepovykl\u00e1dala, ale v kn\u00ed\u017ece <em>Zaost\u0159eno na komunismus <\/em>m\u00e1 ty odpov\u011bdi zpracovan\u00e9 velmi p\u0159ita\u017eliv\u00fdm zp\u016fsobem, stru\u010dn\u011b, ale obsa\u017en\u011b naporcovan\u00e9 ve \u010dty\u0159iceti pouze n\u011bkolikastr\u00e1nkov\u00fdch kapitol\u00e1ch, p\u011bkn\u011b od Pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 komuny po sou\u010dasnost v&nbsp;kapitole Historick\u00e9 l\u017ei. Ide\u00e1ln\u00ed pro zpest\u0159en\u00ed, vzbuzen\u00ed z\u00e1jmu ve v\u00fduce nejen d\u011bjepisu.&nbsp; Auto\u0159i Petru\u0161ka \u0160ustrov\u00e1 a Josef Mlejnek jr. v&nbsp;P\u0159edmluv\u011b krom\u011b jin\u00e9ho uv\u00e1d\u011bj\u00ed: <em>Tato kniha vznikla z&nbsp;rozhlasov\u00e9ho po\u0159adu, ze sc\u00e9n\u00e1\u0159\u016f, na jejich\u017e z\u00e1klad\u011b se rozhlasov\u00e9 po\u0159ady nat\u00e1\u010dely. Konkr\u00e9tn\u011b \u0161lo o po\u0159ad <\/em>Zaost\u0159eno na modern\u00ed d\u011bjiny<em>, kter\u00fd se vys\u00edlal na stanici \u010cesk\u00fd rozhlas 6 ka\u017ed\u00fd t\u00fdden od b\u0159ezna 2009 do \u00fanora 2013, a pak na stanici <\/em>\u010cesk\u00fd rozhlas Plus<em> v&nbsp;r\u00e1mci bloku <\/em>Historie plus <em>od b\u0159ezna do konce roku 2013, tedy skoro p\u011bt let\u2026.V ka\u017ed\u00e9m d\u00edle jsme se sna\u017eili p\u0159ibl\u00ed\u017eit ur\u010ditou historickou ud\u00e1lost nebo trend, a to jak vlastn\u00edm slovem, tak pomoc\u00ed na\u010dten\u00fdch uk\u00e1zek z&nbsp;knih, \u010dl\u00e1nk\u016f nebo jin\u00fdch dokument\u016f. Dvacetiminutov\u00fd po\u0159ad byl zakon\u010den p\u00edsn\u00ed nebo hudebn\u00ed skladbou, kter\u00e1 se k&nbsp;dan\u00e9mu t\u00e9matu v\u00e1zala\u2026..Knihu nikoliv vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed, ale zam\u011b\u0159enou (\u201ezaost\u0159enou\u201c) na uzlov\u00e9 body v\u00fdvoje komunistick\u00fdch re\u017eim\u016f ve st\u0159edn\u00ed a v\u00fdchodn\u00ed Evrop\u011b, na kl\u00ed\u010dov\u00e9 postavy a ud\u00e1losti\u2026.Jde o v\u00fdb\u011br \u2013 z&nbsp;v\u00edce ne\u017e stovky sc\u00e9n\u00e1\u0159\u016f s&nbsp;komunistickou t\u00e9matikou jsme nakonec kv\u016fli rozsahu knihy vybrali jen n\u011bco p\u0159es \u010dty\u0159icet\u2026Ka\u017edou z&nbsp;kapitol lze ch\u00e1pat jako obraz pov\u011b\u0161en\u00fd v&nbsp;galerii (a tedy jako v\u00fdse\u010d reality), nicm\u00e9n\u011b n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk na\u0161\u00ed obraz\u00e1rny by si z&nbsp;n\u00ed m\u011bl, jak douf\u00e1me, odn\u00e9st komplexn\u011bj\u0161\u00ed dojem\u2026.Nejde tedy o knihu v\u011bdeckou, nep\u0159in\u00e1\u0161\u00ed nov\u00e9 poznatky z&nbsp;archiv\u016f\u2026.Ve\u0161kerou literaturu, knihy i \u010dl\u00e1nky, z&nbsp;nich\u017e jsme vych\u00e1zeli, citujeme p\u0159\u00edmo v&nbsp;textu\u2026V\u0161echna fakta jsou tedy p\u0159evzata z&nbsp;p\u0159\u00edmo citovan\u00e9 literatury a zdroj\u016f\u2026<\/em><\/p>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Neodol\u00e1m, abych neuvedla alespo\u0148 n\u011bco z&nbsp;obsahu:<\/p>\n<p>OUVERTURA (Pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e1 komuna, Krvav\u00e1 ned\u011ble 1905)<\/p>\n<p>DOBYT\u00cd MOCI A STALINISMUS 11 kapitol ( Rusk\u00e1 revoluce, Poprava carsk\u00e9 rodiny, Prvn\u00ed moskevsk\u00fd monstrproces, Zavra\u017ed\u011bn\u00ed Trock\u00e9ho, Proces se Sl\u00e1nsk\u00fdm, Stalinova smrt)<\/p>\n<p>V\u00c1LKA A EXPANZE \u2013 11 kapitol (Sov\u011bti ve \u0160pan\u011blsku, Pakt Molotov-Ribbentrop, Jaltsk\u00e1 konference, \u010ceskoslovensko-sov\u011btsk\u00e1 tajn\u00e1 dohoda o uranu, Korejsk\u00e1 v\u00e1lka, Karibsk\u00e1 krize, Invaze do Afganist\u00e1nu)<\/p>\n<p>T\u00c1N\u00cd, REFORMY A VZPOURY &#8211; 7 kapitol ( M\u011bnov\u00e1 reforma 1953, Chru\u0161\u010dovov\u016fv tajn\u00fd projev, Ma\u010farsk\u00e9 povst\u00e1n\u00ed 1956, Berl\u00ednsk\u00e1 ze\u010f)<\/p>\n<p>OD NORMALIZACE K&nbsp;PERESTROJCE \u2013 11 kapitol ( Anticharta, Proces s&nbsp;\u010dleny VONS, N\u00e1stup Gorba\u010dova, Velk\u00e9 partie v&nbsp;mal\u00e9m Reykjaviku, Rozpad Sov\u011btsk\u00e9ho svazu)<\/p>\n<p>Z\u00c1V\u011aREM (Obsazen\u00ed Gori, Historick\u00e9 l\u017ei)<\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;Sta\u010d\u00ed si p\u0159e\u010d\u00edst n\u00e1zvy kapitol. Aktu\u00e1ln\u011b bych si do \u0161koly p\u0159ipravila n\u011bco\u201echytlav\u00e9ho\u201c(t\u0159eba tu lucernu?) z&nbsp;kapitoly Rusk\u00e1 revoluce. A navzdory objemnosti bych &nbsp;s&nbsp;sebou vzala vynikaj\u00edc\u00edho Orlanda Figese. Na p\u0159ebalu jeho knihy <em>\u0160eptem. Soukrom\u00fd \u017eivot ve Stalinov\u011b Rusku<\/em> stoj\u00ed ps\u00e1no:<em>P\u0159esv\u011bd\u010div\u00e1, zasv\u011bcen\u00e1 a p\u0159itom dojemn\u00e1 kniha Orlanda Figese l\u00ed\u010d\u00ed skute\u010dn\u00fd \u017eivot milion\u016f Rus\u016f za Stalinovy tyranie. Kniha \u0160eptem, rozs\u00e1hl\u00fd panoramatick\u00fd portr\u00e9t spole\u010dnosti, ve kter\u00e9 v\u0161ichni \u0161eptaj\u00ed \u2013 bu\u010f aby chr\u00e1nili sv\u00e9 rodiny a p\u0159\u00e1tele, nebo aby na n\u011b don\u00e1\u0161eli \u2013 osv\u011btluje tak, jako \u017e\u00e1dn\u00e1 jin\u00e1 publikace p\u0159ed n\u00ed, vnit\u0159n\u00ed sv\u011bt oby\u010dejn\u00fdch sov\u011btsk\u00fdch ob\u010dan\u016f, kte\u0159\u00ed bojovali o p\u0159e\u017eit\u00ed uprost\u0159ed ned\u016fv\u011bry, strachu, mor\u00e1ln\u00edch kompromis\u016f a zrazov\u00e1n\u00ed, je\u017e prostupovaly celou jejich existenci.<\/em><\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;Orlando Figes, narozen\u00fd v&nbsp;Lond\u00fdn\u011b roku 1959, je profesorem historie na Birkbeck College na Lond\u00fdnsk\u00e9 univerzit\u011b, jeho d\u00edla byla p\u0159elo\u017eena do v\u00edce ne\u017e dvaceti jazyk\u016f. Co vedlo Orlanda Figese k&nbsp;jeho liter\u00e1rn\u00ed pr\u00e1ci na z\u00e1va\u017en\u00fdch historick\u00fdch t\u00e9matech lze odvodit z&nbsp;dedikace knihy <em>\u0160eptem: M\u00e9 matce Eve Figesov\u00e9 (narozen\u00e9 jako Ungerov\u00e1 v&nbsp;Berl\u00edn\u011b 1932) a pam\u00e1tce rodiny, kterou jsme ztratili. <\/em>Do \u010de\u0161tiny toto vynikaj\u00edc\u00ed d\u00edlo p\u0159elo\u017eila Petru\u0161ka \u0160ustrov\u00e1. B\u00fdvala po\u010d\u00e1tkem \u010dervence beze v\u0161ech oficialit \u00fa\u010dastnic\u00ed liter\u00e1rn\u00edho festivalu <em>\u0160r\u00e1mkova Sobotka.<\/em> Jednou jsem se osm\u011blila a \u0161la j\u00ed za p\u0159eklad Orlanda Figese pod\u011bkovat. Nep\u0159estanu litovat, \u017ee mi unikla \u010desk\u00e1 vyd\u00e1n\u00ed dal\u0161\u00edch Figesov\u00fdch knih. S&nbsp;povzdechem o\u017eel\u00edm <em>Lidskou trag\u00e9dii.Rusk\u00e1 revoluce (1891 \u2013 1924),<\/em>k t\u00e9to problematice je p\u0159ece jen v\u00edce zdroj\u016f. \u017de se u\u017e asi nedom\u016f\u017eu vynikaj\u00edc\u00edho titulu<em> Nata\u0161in tanec. Kulturn\u00ed historie Ruska (<\/em>2004), je mi \u010dten\u00e1\u0159sky moc l\u00edto. V&nbsp;tomto p\u0159\u00edpad\u011b jsem dokonce p\u0159emohla sv\u016fj hygienick\u00fdmi ohledy podlo\u017een\u00fd u\u017eivatelsk\u00fd ostych v\u016f\u010di knih\u00e1m z&nbsp;antikvari\u00e1tu, nadarmo. Tak alespo\u0148 \u00fatr\u017ekovitou uk\u00e1zku slo\u017eit\u00e9ho a t\u00ed\u017eiv\u00e9ho \u017eivota oby\u010dejn\u00e9ho \u010dlov\u011bka z&nbsp;knihy <em>\u0160eptem (str.416): \u201eLeonid Saltykov se narodil v&nbsp;roce 1927 v&nbsp;rodin\u011b popa, uv\u011bzn\u011bn\u00e9ho v&nbsp;roce 1937. Jako nejstar\u0161\u00ed z&nbsp;p\u011bti d\u011bt\u00ed c\u00edtil odpov\u011bdnost za osud sv\u00e9 matky, po\u0161tovn\u00ed \u00fa\u0159ednice, jej\u00ed\u017e plat na u\u017eiven\u00ed rodiny nesta\u010dil. A\u010dkoliv byl nadan\u00fd, ukon\u010dil jen \u010dty\u0159i t\u0159\u00eddy, pon\u011bvad\u017e ho \u2013kv\u016fli \u201e\u0161patn\u00e9mu\u201c p\u016fvodu \u2013 ze \u0161koly vyhodili. Na\u0161el n\u011bkolik p\u0159\u00edle\u017eitostn\u00fdch zam\u011bstn\u00e1n\u00ed a nakonec se mu povedlo nastoupit do tov\u00e1rn\u00ed \u0161koly pr\u00e1ce pot\u00e9, co zatajil, \u017ee jeho otec je ve v\u011bzen\u00ed. Cht\u011bl se st\u00e1t in\u017een\u00fdrem, dok\u00e1zat, \u017ee je \u201esov\u011btsk\u00fd ob\u010dan prvn\u00ed kategorie\u201c, jak vzpom\u00edn\u00e1, t\u00edm, \u017ee usp\u011bje v&nbsp;profesi, kter\u00e9 si re\u017eim v\u00e1\u017eil. V&nbsp;roce 1944 nastoupil jako elektrik\u00e1\u0159 ve zbrojovce v&nbsp;\u010celjabinsku a za\u010dal ve\u010dern\u011b studovat na technice. Ve v\u0161ech dotazn\u00edc\u00edch uv\u00e1d\u011bl, \u017ee jeho otec zem\u0159el v&nbsp;roce 1942, co\u017e nazna\u010dovalo, \u017ee byl zabit za v\u00e1lky. \u201eTakov\u00e9 datum smrti nebude nikdo ov\u011b\u0159ovat\u201c, vysv\u011btloval to. \u201e Mnoho let jsem na t\u00e9to verzi ud\u00e1losti trval \u2013 a\u017e do roku 1958\u2026.\u201c A\u017e v&nbsp;roce 1963 se Leonid dozv\u011bd\u011bl, co se s&nbsp;jeho otcem stalo (byl zast\u0159elen v&nbsp;roce 1938). Do t\u00e9 doby pop\u00edral, \u017ee by o otcov\u011b osudu cokoli v\u011bd\u011bl\u2026V roce 1965 Leonid vstoupil do strany a stal se tajemn\u00edkem stranick\u00e9 organizace v&nbsp;tov\u00e1rn\u011b, ve kter\u00e9 pracoval, fakticky m\u011bl pod sebou 1&nbsp;500 komunist\u016f. Byl za\u017eran\u00fd stalinista, po Stalinov\u011b smrti plakal a m\u011bl jeho obr\u00e1zek na psac\u00edm stole a\u017e do odchodu do d\u016fchodu v&nbsp;roce 1993. Nev\u011b\u0159il, \u017ee Stalin byl odpov\u011bdn\u00fd za uv\u011bzn\u011bn\u00ed jeho otce (a dodnes tomu nev\u011b\u0159\u00ed). Naopak, byl Stalinovi vd\u011b\u010dn\u00fd za p\u0159\u00edle\u017eitost, kter\u00e1 mu umo\u017enila, aby se ze skromn\u00fdch pom\u011br\u016f, z&nbsp;pouh\u00e9ho syna venkovsk\u00e9ho popa, povznesl na vysok\u00e9ho funkcion\u00e1\u0159e v&nbsp;tov\u00e1rn\u011b\u201c.<\/em><\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;M\u011bli byste o \u010dem diskutovat? A t\u00fdkalo by se to jen d\u011bjepisu? Co mezioborov\u00e9 vztahy? Vedle tristn\u00edch, ot\u0159esn\u00fdch osud\u016f oby\u010dejn\u00fdch lid\u00ed najdete v&nbsp;knize <em>\u0160eptem<\/em> rovn\u011b\u017e p\u0159\u00edb\u011bhy t\u011bch r\u016fzn\u011b proslaven\u00fdch, od Pavl\u00edka Morozova po b\u00e1sn\u00ed\u0159ku Annu Achmatovovou \u010di Jelenu Bonnerovou, man\u017eelku nositele Nobelovy ceny za m\u00edr z&nbsp;roku 1975 Andreje Sacharova, o jeho\u017e osudech se tak\u00e9 mnoh\u00e9 dov\u00edte. M\u016f\u017eete pokra\u010dovat pohledem na \u017eivotn\u00ed z\u00e1kruty (m\u00f3dn\u011b p\u0159\u00edb\u011bh) spisovatele Ijli Erenburga nebo postoje Sergeje Ejzen\u0161tejna, tv\u016frce oce\u0148ovan\u00e9ho filmu K\u0159i\u017en\u00edk Pot\u011bmkin, ve sv\u011btov\u00e9 filmografii zauj\u00edmaj\u00edc\u00edho st\u00e1le jedno z&nbsp;p\u0159edn\u00edch m\u00edst.<\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;Po mnoha letech pro\u017eit\u00fdch za katedrou \u0161kol r\u016fzn\u00e9ho stupn\u011b jsem dosp\u011bla k&nbsp;p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee z\u00e1kladem ve\u0161ker\u00e9ho \u00fasp\u011bchu ve \u0161kole je motivace. Vrac\u00edm se ke sv\u00e9mu pojet\u00ed vzletn\u00fdch slov spisovatele Anatola France \u2013 k&nbsp;jablk\u016fm, ze kter\u00fdch d\u00e1v\u00e1me sv\u00fdm \u017e\u00e1k\u016fm ukousnout, aby se mohli sami rozhodnout, jestli stoj\u00ed za to, koupit si jich cel\u00fd s\u00e1\u010dek.<\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;T\u011bch dobr\u00fdch odr\u016fd jablek k&nbsp;ochutn\u00e1n\u00ed se nyn\u00ed nab\u00edz\u00ed nep\u0159ebern\u011b. Jen o nich v\u011bd\u011bt, zaj\u00edmat se o n\u011b, p\u00eddit se po nich a \u2013 nab\u00edzet je!<\/p>\n<p>&nbsp;\u0160USTROV\u00c1, P., MLEJNEK, J.jr. <em>Zaost\u0159eno na komunismus<\/em> Praha: pro&nbsp; Nada\u010dn\u00ed fond&nbsp; anga\u017eovan\u00fdch nestran\u00edk\u016f&nbsp; vydalo nakladatelstv\u00ed Euroslavica, 2017. ISBN 978-80-87825-07-5<\/p>\n<p>&nbsp;FIGES, O. <em>\u0160eptem. Soukrom\u00fd \u017eivot ve Stalinov\u011b Rusku. <\/em>Praha-Plze\u0148: BETA Dobrovsk\u00fd, 2009.&nbsp; ISBN 978-80-7306-406-8.<\/p>\n<p>&nbsp;FIGES, O. <em>Nata\u0161in tanec.Kulturn\u00ed historie Ruska. <\/em>Praha: BETA Dobrovsk\u00fd, 2004.<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>FIGES, O. <em>Lidsk\u00e1 trag\u00e9die. Rusk\u00e1 revoluce 1891-1924.<\/em> Praha: BETA Dobrovsk\u00fd, 2005.<\/p>\n<p>Kdo za\u010d\u00e1tkem osmdes\u00e1t\u00fdch let minul\u00e9ho stolet\u00ed u\u010dil na z\u00e1kladn\u00ed \u0161kole d\u011bjepis,ten mi<\/p>\n<p>to potvrd\u00ed: pro&nbsp;8.ro\u010dn\u00edk Z\u0160 platily dv\u011b \u2013 d\u00e1 se \u0159\u00edci \u2013 paperbackov\u00e9 u\u010debnice, ka\u017ed\u00e1 na jedno pololet\u00ed. U\u010dila jsem tehdy \u2013 z&nbsp;rozumn\u00fdch d\u016fvod\u016f, kter\u00e9 bych rozvedla jindy \u2013 d\u011bjepis (neaprobovan\u011b) ve \u201esv\u00e9\u201c osm\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b. Ve druh\u00e9m pololet\u00ed se podle dan\u00e9 u\u010debnice m\u011bli \u017e\u00e1ci seznamovat vlastn\u011b jen s&nbsp;p\u0159ehledem kon\u00e1n\u00ed stranick\u00fdch sjezd\u016f. Vyhl\u00ed\u017eelo to sp\u00ed\u0161e jako u\u010debnice tehdej\u0161\u00ed ob\u010dansk\u00e9 v\u00fdchovy. Tu jsem u\u010dit nesm\u011bla, v\u00fduka byla zaji\u0161\u0165ov\u00e1na povolan\u00fdmi, tj. majiteli \u010derven\u00e9 stranick\u00e9 kn\u00ed\u017eky a mezi ty jsem nikdy nepat\u0159ila. Nepat\u0159ila jsem ani k&nbsp;poslu\u0161n\u00fdm u\u010ditelk\u00e1m, stanoven\u00e9 osnovy \u2013 p\u0159edch\u016fdce dne\u0161n\u00edch r\u00e1mcov\u00fdch vzd\u011bl\u00e1vac\u00edch program\u016f &#8211; pro m\u011b nebyly p\u00edsmem svat\u00fdm, ani metodick\u00e9 p\u0159\u00edru\u010dky jsem nepot\u0159ebovala. U\u010d\u00edte-li na speci\u00e1ln\u00ed Z\u0160 pro vadn\u011b mluv\u00edc\u00ed, jste &#8211; lidsky i profesn\u011b &#8211; povinni v&nbsp;z\u00e1jmu sv\u00fdch \u017e\u00e1k\u016f volit takov\u00e9 vyu\u010dovac\u00ed metody, aby co nejv\u00edce \u010dasu pro mluvn\u00ed projev dostali v&nbsp;hodin\u00e1ch \u017e\u00e1ci, u\u010ditel m\u00e1 mluvit co nejm\u00e9n\u011b. Ve v\u00fduce d\u011bjepisu&nbsp; to bylo zvl\u00e1\u0161\u0165 obt\u00ed\u017en\u00e9, sna\u017eila jsem se z\u00e1sadn\u011b vyh\u00fdbat v\u00fdkladu jako expozi\u010dn\u00ed metod\u011b, toho proudu informac\u00ed a poznatk\u016f, kter\u00fdmi u\u010ditel by\u0165 sebezaj\u00edmav\u011bji \u017e\u00e1ky pr\u00e1v\u011b v&nbsp;d\u011bjepise zahrnuje.<\/p>\n<p>&nbsp;Postupn\u011b jsem si vytvo\u0159ila vlastn\u00ed metodu a metodiku, pro \u017eactvo zprvu dost nezvyklou, ale rychle adoptovanou a \u00fa\u010dinnou. Osv\u011bd\u010dila se i v&nbsp;osm\u00e9m ro\u010dn\u00edku. Shodou n\u00e1hod v&nbsp;on\u00e9 dob\u011b vych\u00e1zely \u010dasopisecky (v Mlad\u00e9m sv\u011bt\u011b?) na pokra\u010dov\u00e1n\u00ed Toulky \u010deskou minulost\u00ed, pr\u00fd\u0161tiv\u00fd pramen a zdroj zaj\u00edmav\u00fdch pohled\u016f na na\u0161i minulost. Usoudila jsem, \u017ee zrovna toto by nem\u011blo m\u00fdm hoch\u016fm \u2013 a sem tam i d\u00edvce, jak u\u017e to ve t\u0159\u00edd\u00e1ch na Z\u0160 pro vadn\u011b mluv\u00edc\u00ed b\u00fdvalo \u2013 uniknout. Zejm\u00e9na proto, \u017ee osmou t\u0159\u00eddou kon\u010dili&nbsp; povinnou \u0161koln\u00ed doch\u00e1zku a vzhledem ke \u0161koln\u00edm v\u00fdsledk\u016fm neblaze ovlivn\u011bn\u00fdm a poznamenan\u00fdm z&nbsp;p\u0159edchoz\u00edch \u0161koln\u00edch let deprimuj\u00edc\u00ed vadou \u0159e\u010di m\u00ed\u0159ili v\u011bt\u0161inou na odborn\u00e1 u\u010dili\u0161t\u011b (tehdy je\u0161t\u011b bez maturity). <strong><\/strong><\/p>\n<p><strong>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <\/strong>Zredukovat v\u00fduku d\u011bjepisu na v\u00fd\u010det stranick\u00fdch sjezd\u016f se mi v\u011bru necht\u011blo<strong>.<\/strong>Na za\u010d\u00e1tku druh\u00e9ho pololet\u00ed jsem t\u0159\u00edd\u011b ozn\u00e1mila sv\u016fj \u00famysl. Byl zd\u016fvodn\u011bn\u00fd faktem, \u017ee se s&nbsp;d\u011bjinn\u00fdmi ud\u00e1lostmi budou na u\u010dili\u0161t\u00edch i v&nbsp;jin\u00fdch vzd\u011bl\u00e1vac\u00edch instituc\u00edch setk\u00e1vat u\u017e jen v\u00edcem\u00e9n\u011b sporadicky, okrajov\u011b, tak\u017ee by bylo dobr\u00e9 tro\u0161ku si zopakovat to z\u00e1sadn\u00ed z&nbsp;\u010desk\u00e9 d\u011bjepravy, po\u010d\u00ednaje b\u00e1jemi a pov\u011bstmi, kter\u00e9 ostatn\u011b \u2013 jak jsme se p\u0159esv\u011bd\u010dili v&nbsp;hodin\u00e1ch \u010desk\u00e9ho jazyka &#8211; na\u0161ly v\u0159el\u00fd ohlas v&nbsp;na\u0161\u00ed literatu\u0159e a um\u011bn\u00ed. Svou \u201evizi\u201c posledn\u00edch spole\u010dn\u00fdch hodin d\u011bjepisu jsem podpo\u0159ila chytlav\u00fdm p\u0159\u00edkladem z&nbsp;Toulek \u010deskou minulost\u00ed. Oponenti se neozvali. Tak\u017ee jsme od dal\u0161\u00edho t\u00fddne hodiny d\u011bjepisu naplnili kv\u00edzy, h\u00e1dankami, dopl\u0148ova\u010dkami, p\u0159ed\u010d\u00edt\u00e1n\u00edm nejen \u010dasopiseck\u00fdch v\u00fdst\u0159i\u017ek\u016f seri\u00e1lu Toulky \u010deskou minulost\u00ed atd. atd\u2026. Cht\u011blo to trochu p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed, vym\u00fd\u0161len\u00ed, hled\u00e1n\u00ed v&nbsp;knihovn\u011b (kde\u017ee byl internet!), p\u0159\u00edpravy text\u016f pro meotar (zp\u011btn\u00fd projektor) \u2013 p\u00ed\u0161u o prvn\u00ed polovin\u011b let osmdes\u00e1t\u00fdch minul\u00e9ho stolet\u00ed. Moje p\u0159\u00edprava na hodinu byla sice pon\u011bkud slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed, ale &#8211; bavila m\u011b. A nejen m\u011b! Na z\u00e1v\u011br hodiny jsme zalistovali v&nbsp;p\u0159edepsan\u00e9 u\u010debnici d\u011bjepisu, s&nbsp;m\u00fdm dodatkem: Do p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed hodiny si p\u0159e\u010dt\u011bte v\u0161echno od strany\u2026a\u017e po stranu\u2026Jestli si \u017eactvo o popsan\u00fdch sjezdech KS\u010c n\u011bco opravdu p\u0159e\u010detlo, nev\u00edm. Nep\u00e1trala jsem po tom. P\u0159e\u017eila jsem to. Z\u00e1kladn\u00ed \u0161kolu pro vadn\u011b mluv\u00edc\u00ed jsem opou\u0161t\u011bla v&nbsp;lednu 1986, utvrzovan\u00e1 okol\u00edm v bl\u00e1hov\u00e9 vidin\u011b, \u017ee na pedagogick\u00e9 fakult\u011b budu m\u00edt v\u011bt\u0161\u00ed tv\u016fr\u010d\u00ed svobodu (by\u0165 za citeln\u011b ni\u017e\u0161\u00ed plat \u2013 co\u017e mi m\u011bla \u00fadajn\u011b kompenzovat mo\u017enost a p\u0159\u00edle\u017eitost snaz\u0161\u00ed publika\u010dn\u00ed \u010dinnosti!).<\/p>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Dost nostalgick\u00fdch vzpom\u00ednek, vzh\u016fru k \u201e\u017ehav\u00e9\u201c sou\u010dasnosti. Aktu\u00e1ln\u011b \u2013 jak jinak \u2013 ost\u0159e kritizovanou v\u00fduku d\u011bjepisu ve \u0161kol\u00e1ch nahl\u00ed\u017e\u00edm ze dvou stran. T\u011b\u017eko \u0159\u00edct, kter\u00e1 je hor\u0161\u00ed. Kdy\u017e \u010dtu a poslouch\u00e1m, jak m\u00e1lo se u\u010ditel\u00e9 v\u011bnuj\u00ed v&nbsp;pr\u00e1ci s&nbsp;\u017e\u00e1ky a studenty na\u0161\u00ed historii po roce 1945 (do sou\u010dasnosti), prvn\u00ed, co m\u011b napad\u00e1, je my\u0161lenka, \u017ee ona \u201en\u00e1\u0159kologie\u201c pramen\u00ed z&nbsp;neznalosti v\u011bci. Sta\u010d\u00ed p\u0159ipomenout, jakou \u010dasovou dotaci v\u00fduka d\u011bjepisu ve \u0161kol\u00e1ch \u2013 od t\u011bch z\u00e1kladn\u00edch po st\u0159edn\u00ed \u2013 m\u00e1: jsou to v&nbsp;nejlep\u0161\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b dv\u011b hodiny t\u00fddn\u011b. Vyu\u010dovac\u00ed hodina m\u00e1 pouh\u00fdch 45 minut, v&nbsp;nich\u017e m\u00e1te u\u010divo zopakovat, aktualizovat, vylo\u017eit to nov\u00e9, procvi\u010dit, p\u0159\u00edpadn\u011b vyzkou\u0161et\u2026.kolik \u010dasu m\u00e1te na diskusi s&nbsp;\u017e\u00e1ky, prezentaci rozli\u010dn\u00fdch materi\u00e1l\u016f, srovn\u00e1v\u00e1n\u00ed n\u011bkolika zdroj\u016f informac\u00ed a t\u00edm t\u0159\u00edben\u00ed vz\u00fdvan\u00e9ho kritick\u00e9ho my\u0161len\u00ed, na besedy s&nbsp;\u00fa\u010dastn\u00edky d\u011bj\u016f a pam\u011btn\u00edky\u2026..dopl\u0148te sami. Probl\u00e9m nen\u00ed v&nbsp;po\u010dtu hodin d\u011bjepisu v&nbsp;t\u00fddenn\u00edm rozvrhu v\u00fduky. Probl\u00e9m je v&nbsp;tom, jak d\u011bjepis (jenom d\u011bjepis?) u\u010d\u00edme.<\/p>\n<p>Druh\u00e1 strana m\u00e9ho pohledu na sou\u010dasnou v\u00fduku d\u011bjepisu ve \u0161kol\u00e1ch je napln\u011bna bohapustou z\u00e1vist\u00ed! T\u011bch mo\u017enost\u00ed, kter\u00e9 bych nyn\u00ed m\u011bla! Nemysl\u00edm samoz\u0159ejm\u011b jen na v\u0161echny technick\u00e9 vymo\u017eenosti, kter\u00e9 by mi pr\u00e1ci a p\u0159\u00edpravu hodin vydatn\u011b usnad\u0148ovaly. Bohu\u017eel jsem &#8211; slovy Williama Shakespeara \u2013 ji\u017e se\u0161la do \u00fadol\u00ed let a m\u016f\u017eu si ty hodiny ve t\u0159\u00edd\u011b jen p\u0159edstavovat, vym\u00fd\u0161let, uva\u017eovat a zva\u017eovat a \u2013 snad i ponoukat. V\u0161e v&nbsp;duchu vyzn\u00e1n\u00ed Anatola France (v knize<strong> <\/strong>Provin\u011bn\u00ed Silvestra Bonnarda): <em>Um\u011bn\u00ed vyu\u010dovat je toliko um\u011bn\u00edm vzbudit v&nbsp;mlad\u00fdch<\/em> <em>du\u0161\u00edch zv\u011bdavost a touhu po v\u011bd\u011bn\u00ed<\/em>. Poda\u0159ilo-li se mi \u2013 nejen v&nbsp;d\u011bjepise \u2013 n\u011b\u010d\u00edm zaujmout (a to byl m\u016fj hlavn\u00ed c\u00edl!), dal\u0161\u00ed ot\u00e1zky a z\u00e1jem jsem ti\u0161ila slovy ve smyslu:<\/p>\n<p>&nbsp;\u201e <em>D\u011bcka<\/em> (p\u011bkn\u011b moravsky, nikdy mil\u00ed \u017e\u00e1ci<em>), bohu\u017eel nem\u00e1me<\/em> <em>tolik \u010dasu.<\/em> <em>Je to, jako bych v\u00e1m<\/em> <em>dala kousnout do&nbsp;jablka<\/em>.<em> Kdy\u017e v\u00e1m bude chutnat, p\u016fjdete si t\u011bch jablek koupit kilo, je na v\u00e1s, co s&nbsp;t\u00edm ud\u011bl\u00e1te\u201c.<\/em> A potom jsem se starala, abych tu doporu\u010dila n\u011bco z&nbsp;u\u010ditelsk\u00e9 knihovny (kterou jsem l\u00e9ta obhospoda\u0159ovala), vyp\u016fj\u010dila pro kluky kn\u00ed\u017eku ve ve\u0159ejn\u00e9 knihovn\u011b nebo s\u00e1hla do sv\u00e9 vlastn\u00ed. Zkr\u00e1tka nep\u0159i\u0161la ani V\u011bdeck\u00e1 (tehdy Univerzitn\u00ed) knihovna v&nbsp;Olomouci (pamatuji, \u017ee tam jsem si p\u016fj\u010dovala cosi o studen\u00fdch spoj\u00edch pro kluky-dvoj\u010data, kte\u0159\u00ed tomu rozum\u011bli, j\u00e1 ne, ale dodnes si p\u00ed\u0161eme). Hodn\u011b jsme tak\u00e9 vyr\u00e1\u017eeli na r\u016fzn\u00e9 akce, \u010dasto jsme psali \u2013 jak jsem \u0159\u00edk\u00e1vala \u2013 na v\u0161echny sv\u011btov\u00e9 strany. Z&nbsp;n\u00e1v\u0161t\u011bv v&nbsp;na\u0161\u00ed t\u0159\u00edd\u011b si ze zv\u011b\u010dn\u011bl\u00fdch vybavuji spisovatelku Ilonu Borskou, v\u00fdtvarn\u00edka Ji\u0159\u00edho Kalouska, here\u010dku pan\u00ed Libu\u0161i Havelkovou. Ta n\u00e1s prov\u00e1d\u011bla prostorami N\u00e1rodn\u00edho divadla p\u0159i jednom z&nbsp;pravideln\u00fdch \u0161koln\u00edch v\u00fdlet\u016f do Prahy. P\u0159i jin\u00e9m jsme se pokusili proniknout do Zlat\u00e9 kapli\u010dky zadn\u00edm vchodem pro herce, s&nbsp;prosbou o mo\u017enost uvid\u011bt z\u00e1kladn\u00ed kameny N\u00e1rodn\u00edho divadla. Nezapomenu na zvol\u00e1n\u00ed pan\u00ed ve fortn\u011b: \u201e<em>Karle, vezmi je na ty \u0161utry!\u201c<\/em> \u0160utry jsme opravdu uvid\u011bli, je\u0161t\u011b p\u0159ed rekonstrukc\u00ed ND po\u010d\u00e1tkem let osmdes\u00e1t\u00fdch. Na konci dal\u0161\u00edho \u0161koln\u00edho roku jsme v&nbsp;krypt\u011b v&nbsp;Resslov\u011b ulici hrd\u011b pod\u011bkovali za nab\u00edzen\u00e9ho pr\u016fvodce. M\u011bli jsme sv\u00e9ho znalce tragick\u00fdch d\u011bj\u016f kolem Heydrichi\u00e1dy \u2013 Tom\u00e1\u0161e, kter\u00fd se i pro m\u011b neuv\u011b\u0159iteln\u011b dok\u00e1zal p\u00edsemn\u011b spojit s&nbsp;\u010desk\u00fdm l\u00e9ka\u0159em znal\u00fdm posledn\u00edho d\u011bn\u00ed v&nbsp;nemocnici, kde Heydrich zem\u0159el. Mo\u017en\u00e1 by se rozpomenul i Rudolf K\u0159es\u0165an. Spole\u010dnou \u010detbou jeho fejeton\u016f jsme si kr\u00e1tili chv\u00edli v&nbsp;\u010dek\u00e1rn\u011b zuba\u0159sk\u00e9 ordinace p\u0159ed \u0161koln\u00ed zubn\u00ed prohl\u00eddkou. Pozd\u011bji jsme se dost nasm\u00e1li nad \u00favodn\u00edmi slovy dopisu adresovan\u00e9m zn\u00e1m\u00e9mu novin\u00e1\u0159i: <em>V\u00e1\u017een\u00fd soudruhu K\u0159es\u0165ane\u2026<\/em>Stavil se n\u00e1sledn\u011b v&nbsp;na\u0161\u00ed \u0161kole na (Svat\u00e9m) Kope\u010dku u Olomouce p\u0159i cest\u011b do Tater a hoch\u016fm p\u0159ed\u010d\u00edtal sv\u00e9 je\u0161t\u011b nezve\u0159ejn\u011bn\u00e9 fejetony, s&nbsp;\u017e\u00e1dost\u00ed o posouzen\u00ed. To byla psychicky vydatn\u00e1 injekce d\u011btem s&nbsp;vadou \u0159e\u010di nahlodan\u00fdm sebev\u011bdom\u00edm! Pro \u0161kolu jsme z\u00edskali jako sou\u010d\u00e1st mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 ceny v&nbsp;liter\u00e1rn\u00ed sout\u011b\u017ei vypsan\u00e9 Krajsk\u00fdm n\u00e1rodn\u00edm v\u00fdborem v&nbsp;Ostrav\u011b v&nbsp;t\u00e9 dob\u011b \u0161pi\u010dkov\u00fd magnetofon. Pro n\u011bj i individu\u00e1ln\u00ed ceny jsme si jeli do Pam\u00e1tn\u00edku Ostravsk\u00e9 operace v&nbsp;Hrabyni. Sv\u00e9 historick\u00e9 b\u00e1d\u00e1n\u00ed jsme zam\u011b\u0159ili na okolnosti konce 2.sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky v&nbsp;m\u00edstech, kde jsme \u017eili. Kluci a d\u011bv\u010data se v&nbsp;dob\u011b pololetn\u00edch pr\u00e1zdnin vypravili do m\u00edstn\u00edch kronik, psali na r\u016fzn\u00e9 instituce, po telefonick\u00e9m p\u00e1tr\u00e1n\u00ed nav\u0161t\u00edvili pam\u011btn\u00edky (nap\u0159. v&nbsp;Ostrav\u011b rodinu Milo\u0161e S\u00fdkory, kter\u00fd sv\u016fj mlad\u00fd \u017eivot polo\u017eil za z\u00e1chranu mostu, po kter\u00e9m tak mohly projet tanky Rud\u00e9 arm\u00e1dy a pokra\u010dovat v&nbsp;osvobozov\u00e1n\u00ed Ostravy). U\u010ditel\u016fm net\u0159eba vysv\u011btlovat, jak v\u00fdznamn\u00e9 a komunika\u010dn\u011b \u201ev\u00fd\u017eivn\u00e9\u201c bylo osobn\u00ed jedn\u00e1n\u00ed d\u011bt\u00ed, kter\u00e9 se v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1st sv\u00e9ho mlad\u00e9ho \u017eivota dosud mluvn\u00edm kontakt\u016fm ostra\u017eit\u011b vyh\u00fdbaly. A po\u0159\u00e1d to byl d\u011bjepis. Proto\u017ee ka\u017ed\u00fd z&nbsp;\u017e\u00e1k\u016f byl odjinud, vznikla hv\u011bzdicov\u00e1 zpr\u00e1va zakon\u010den\u00e1 informacemi o posledn\u00edch v\u00e1le\u010dn\u00fdch dnech v&nbsp;m\u00edstech na\u0161\u00ed \u0161koly s&nbsp;n\u00e1zvem <em>Za samopaly \u0161ly garmo\u0161ky. <\/em>Psal se rok 1985, netu\u0161ila jsem, \u017ee za n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f svou \u0161kolu vym\u011bn\u00edm za jin\u00e9 p\u016fsobi\u0161t\u011b. Sna\u017eila jsem se tam pokra\u010dovat v&nbsp;tomt\u00e9\u017e duchu, ale to je ji\u017e jin\u00e1 p\u00edsni\u010dka.<\/p>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Z&nbsp;M\u011bstsk\u00e9 knihovny jsem si ned\u00e1vno p\u0159inesla kn\u00ed\u017eku, kter\u00e1 m\u00e9 u\u010ditelsk\u00e9 sn\u011bn\u00ed siln\u011b nabudila. \u0160\u00ed\u0159\u00edm pov\u011bdom\u00ed o n\u00ed mezi sv\u00fdmi p\u0159\u00e1teli, m\u00e1 dosp\u011bl\u00e1 vnu\u010dka ji dostala k&nbsp;narozenin\u00e1m. Jako absolventka cizojazy\u010dn\u00e9ho gymn\u00e1zia a u\u017e vysoko\u0161kolsky graduovan\u00e1 \u010dasto se na m\u011b obrac\u00ed s&nbsp;dotazem: <em>Jak to bylo?<\/em> Ne \u017ee bych si s&nbsp;n\u00ed r\u00e1da na r\u016fzn\u00e1 t\u00e9mata nepovykl\u00e1dala, ale v kn\u00ed\u017ece <em>Zaost\u0159eno na komunismus <\/em>m\u00e1 ty odpov\u011bdi zpracovan\u00e9 velmi p\u0159ita\u017eliv\u00fdm zp\u016fsobem, stru\u010dn\u011b, ale obsa\u017en\u011b naporcovan\u00e9 ve \u010dty\u0159iceti pouze n\u011bkolikastr\u00e1nkov\u00fdch kapitol\u00e1ch, p\u011bkn\u011b od Pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 komuny po sou\u010dasnost v&nbsp;kapitole Historick\u00e9 l\u017ei. Ide\u00e1ln\u00ed pro zpest\u0159en\u00ed, vzbuzen\u00ed z\u00e1jmu ve v\u00fduce nejen d\u011bjepisu.&nbsp; Auto\u0159i Petru\u0161ka \u0160ustrov\u00e1 a Josef Mlejnek jr. v&nbsp;P\u0159edmluv\u011b krom\u011b jin\u00e9ho uv\u00e1d\u011bj\u00ed: <em>Tato kniha vznikla z&nbsp;rozhlasov\u00e9ho po\u0159adu, ze sc\u00e9n\u00e1\u0159\u016f, na jejich\u017e z\u00e1klad\u011b se rozhlasov\u00e9 po\u0159ady nat\u00e1\u010dely. Konkr\u00e9tn\u011b \u0161lo o po\u0159ad <\/em>Zaost\u0159eno na modern\u00ed d\u011bjiny<em>, kter\u00fd se vys\u00edlal na stanici \u010cesk\u00fd rozhlas 6 ka\u017ed\u00fd t\u00fdden od b\u0159ezna 2009 do \u00fanora 2013, a pak na stanici <\/em>\u010cesk\u00fd rozhlas Plus<em> v&nbsp;r\u00e1mci bloku <\/em>Historie plus <em>od b\u0159ezna do konce roku 2013, tedy skoro p\u011bt let\u2026.V ka\u017ed\u00e9m d\u00edle jsme se sna\u017eili p\u0159ibl\u00ed\u017eit ur\u010ditou historickou ud\u00e1lost nebo trend, a to jak vlastn\u00edm slovem, tak pomoc\u00ed na\u010dten\u00fdch uk\u00e1zek z&nbsp;knih, \u010dl\u00e1nk\u016f nebo jin\u00fdch dokument\u016f. Dvacetiminutov\u00fd po\u0159ad byl zakon\u010den p\u00edsn\u00ed nebo hudebn\u00ed skladbou, kter\u00e1 se k&nbsp;dan\u00e9mu t\u00e9matu v\u00e1zala\u2026..Knihu nikoliv vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed, ale zam\u011b\u0159enou (\u201ezaost\u0159enou\u201c) na uzlov\u00e9 body v\u00fdvoje komunistick\u00fdch re\u017eim\u016f ve st\u0159edn\u00ed a v\u00fdchodn\u00ed Evrop\u011b, na kl\u00ed\u010dov\u00e9 postavy a ud\u00e1losti\u2026.Jde o v\u00fdb\u011br \u2013 z&nbsp;v\u00edce ne\u017e stovky sc\u00e9n\u00e1\u0159\u016f s&nbsp;komunistickou t\u00e9matikou jsme nakonec kv\u016fli rozsahu knihy vybrali jen n\u011bco p\u0159es \u010dty\u0159icet\u2026Ka\u017edou z&nbsp;kapitol lze ch\u00e1pat jako obraz pov\u011b\u0161en\u00fd v&nbsp;galerii (a tedy jako v\u00fdse\u010d reality), nicm\u00e9n\u011b n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk na\u0161\u00ed obraz\u00e1rny by si z&nbsp;n\u00ed m\u011bl, jak douf\u00e1me, odn\u00e9st komplexn\u011bj\u0161\u00ed dojem\u2026.Nejde tedy o knihu v\u011bdeckou, nep\u0159in\u00e1\u0161\u00ed nov\u00e9 poznatky z&nbsp;archiv\u016f\u2026.Ve\u0161kerou literaturu, knihy i \u010dl\u00e1nky, z&nbsp;nich\u017e jsme vych\u00e1zeli, citujeme p\u0159\u00edmo v&nbsp;textu\u2026V\u0161echna fakta jsou tedy p\u0159evzata z&nbsp;p\u0159\u00edmo citovan\u00e9 literatury a zdroj\u016f\u2026<\/em><\/p>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Neodol\u00e1m, abych neuvedla alespo\u0148 n\u011bco z&nbsp;obsahu:<\/p>\n<p>OUVERTURA (Pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e1 komuna, Krvav\u00e1 ned\u011ble 1905)<\/p>\n<p>DOBYT\u00cd MOCI A STALINISMUS 11 kapitol ( Rusk\u00e1 revoluce, Poprava carsk\u00e9 rodiny, Prvn\u00ed moskevsk\u00fd monstrproces, Zavra\u017ed\u011bn\u00ed Trock\u00e9ho, Proces se Sl\u00e1nsk\u00fdm, Stalinova smrt)<\/p>\n<p>V\u00c1LKA A EXPANZE \u2013 11 kapitol (Sov\u011bti ve \u0160pan\u011blsku, Pakt Molotov-Ribbentrop, Jaltsk\u00e1 konference, \u010ceskoslovensko-sov\u011btsk\u00e1 tajn\u00e1 dohoda o uranu, Korejsk\u00e1 v\u00e1lka, Karibsk\u00e1 krize, Invaze do Afganist\u00e1nu)<\/p>\n<p>T\u00c1N\u00cd, REFORMY A VZPOURY &#8211; 7 kapitol ( M\u011bnov\u00e1 reforma 1953, Chru\u0161\u010dovov\u016fv tajn\u00fd projev, Ma\u010farsk\u00e9 povst\u00e1n\u00ed 1956, Berl\u00ednsk\u00e1 ze\u010f)<\/p>\n<p>OD NORMALIZACE K&nbsp;PERESTROJCE \u2013 11 kapitol ( Anticharta, Proces s&nbsp;\u010dleny VONS, N\u00e1stup Gorba\u010dova, Velk\u00e9 partie v&nbsp;mal\u00e9m Reykjaviku, Rozpad Sov\u011btsk\u00e9ho svazu)<\/p>\n<p>Z\u00c1V\u011aREM (Obsazen\u00ed Gori, Historick\u00e9 l\u017ei)<\/p>\n<p>Sta\u010d\u00ed si p\u0159e\u010d\u00edst n\u00e1zvy kapitol. Aktu\u00e1ln\u011b bych si do \u0161koly p\u0159ipravila n\u011bco\u201echytlav\u00e9ho\u201c(t\u0159eba tu lucernu?) z&nbsp;kapitoly Rusk\u00e1 revoluce. A navzdory objemnosti bych &nbsp;s&nbsp;sebou vzala vynikaj\u00edc\u00edho Orlanda Figese. Na p\u0159ebalu jeho knihy <em>\u0160eptem. Soukrom\u00fd \u017eivot ve Stalinov\u011b Rusku<\/em> stoj\u00ed ps\u00e1no:<em>P\u0159esv\u011bd\u010div\u00e1, zasv\u011bcen\u00e1 a p\u0159itom dojemn\u00e1 kniha Orlanda Figese l\u00ed\u010d\u00ed skute\u010dn\u00fd \u017eivot milion\u016f Rus\u016f za Stalinovy tyranie. Kniha \u0160eptem, rozs\u00e1hl\u00fd panoramatick\u00fd portr\u00e9t spole\u010dnosti, ve kter\u00e9 v\u0161ichni \u0161eptaj\u00ed \u2013 bu\u010f aby chr\u00e1nili sv\u00e9 rodiny a p\u0159\u00e1tele, nebo aby na n\u011b don\u00e1\u0161eli \u2013 osv\u011btluje tak, jako \u017e\u00e1dn\u00e1 jin\u00e1 publikace p\u0159ed n\u00ed, vnit\u0159n\u00ed sv\u011bt oby\u010dejn\u00fdch sov\u011btsk\u00fdch ob\u010dan\u016f, kte\u0159\u00ed bojovali o p\u0159e\u017eit\u00ed uprost\u0159ed ned\u016fv\u011bry, strachu, mor\u00e1ln\u00edch kompromis\u016f a zrazov\u00e1n\u00ed, je\u017e prostupovaly celou jejich existenci.<\/em><\/p>\n<p>Orlando Figes, narozen\u00fd v&nbsp;Lond\u00fdn\u011b roku 1959, je profesorem historie na Birkbeck College na Lond\u00fdnsk\u00e9 univerzit\u011b, jeho d\u00edla byla p\u0159elo\u017eena do v\u00edce ne\u017e dvaceti jazyk\u016f. Co vedlo Orlanda Figese k&nbsp;jeho liter\u00e1rn\u00ed pr\u00e1ci na z\u00e1va\u017en\u00fdch historick\u00fdch t\u00e9matech lze odvodit z&nbsp;dedikace knihy <em>\u0160eptem: M\u00e9 matce Eve Figesov\u00e9 (narozen\u00e9 jako Ungerov\u00e1 v&nbsp;Berl\u00edn\u011b 1932) a pam\u00e1tce rodiny, kterou jsme ztratili. <\/em>Do \u010de\u0161tiny toto vynikaj\u00edc\u00ed d\u00edlo p\u0159elo\u017eila Petru\u0161ka \u0160ustrov\u00e1. B\u00fdvala po\u010d\u00e1tkem \u010dervence beze v\u0161ech oficialit \u00fa\u010dastnic\u00ed liter\u00e1rn\u00edho festivalu <em>\u0160r\u00e1mkova Sobotka.<\/em> Jednou jsem se osm\u011blila a \u0161la j\u00ed za p\u0159eklad Orlanda Figese pod\u011bkovat. Nep\u0159estanu litovat, \u017ee mi unikla \u010desk\u00e1 vyd\u00e1n\u00ed dal\u0161\u00edch Figesov\u00fdch knih. S&nbsp;povzdechem o\u017eel\u00edm <em>Lidskou trag\u00e9dii.Rusk\u00e1 revoluce (1891 \u2013 1924),<\/em>k t\u00e9to problematice je p\u0159ece jen v\u00edce zdroj\u016f. \u017de se u\u017e asi nedom\u016f\u017eu vynikaj\u00edc\u00edho titulu<em> Nata\u0161in tanec. Kulturn\u00ed historie Ruska (<\/em>2004), je mi \u010dten\u00e1\u0159sky moc l\u00edto. V&nbsp;tomto p\u0159\u00edpad\u011b jsem dokonce p\u0159emohla sv\u016fj hygienick\u00fdmi ohledy podlo\u017een\u00fd u\u017eivatelsk\u00fd ostych v\u016f\u010di knih\u00e1m z&nbsp;antikvari\u00e1tu, nadarmo. Tak alespo\u0148 \u00fatr\u017ekovitou uk\u00e1zku slo\u017eit\u00e9ho a t\u00ed\u017eiv\u00e9ho \u017eivota oby\u010dejn\u00e9ho \u010dlov\u011bka z&nbsp;knihy <em>\u0160eptem (str.416): \u201eLeonid Saltykov se narodil v&nbsp;roce 1927 v&nbsp;rodin\u011b popa, uv\u011bzn\u011bn\u00e9ho v&nbsp;roce 1937. Jako nejstar\u0161\u00ed z&nbsp;p\u011bti d\u011bt\u00ed c\u00edtil odpov\u011bdnost za osud sv\u00e9 matky, po\u0161tovn\u00ed \u00fa\u0159ednice, jej\u00ed\u017e plat na u\u017eiven\u00ed rodiny nesta\u010dil. A\u010dkoliv byl nadan\u00fd, ukon\u010dil jen \u010dty\u0159i t\u0159\u00eddy, pon\u011bvad\u017e ho \u2013kv\u016fli \u201e\u0161patn\u00e9mu\u201c p\u016fvodu \u2013 ze \u0161koly vyhodili. Na\u0161el n\u011bkolik p\u0159\u00edle\u017eitostn\u00fdch zam\u011bstn\u00e1n\u00ed a nakonec se mu povedlo nastoupit do tov\u00e1rn\u00ed \u0161koly pr\u00e1ce pot\u00e9, co zatajil, \u017ee jeho otec je ve v\u011bzen\u00ed. Cht\u011bl se st\u00e1t in\u017een\u00fdrem, dok\u00e1zat, \u017ee je \u201esov\u011btsk\u00fd ob\u010dan prvn\u00ed kategorie\u201c, jak vzpom\u00edn\u00e1, t\u00edm, \u017ee usp\u011bje v&nbsp;profesi, kter\u00e9 si re\u017eim v\u00e1\u017eil. V&nbsp;roce 1944 nastoupil jako elektrik\u00e1\u0159 ve zbrojovce v&nbsp;\u010celjabinsku a za\u010dal ve\u010dern\u011b studovat na technice. Ve v\u0161ech dotazn\u00edc\u00edch uv\u00e1d\u011bl, \u017ee jeho otec zem\u0159el v&nbsp;roce 1942, co\u017e nazna\u010dovalo, \u017ee byl zabit za v\u00e1lky. \u201eTakov\u00e9 datum smrti nebude nikdo ov\u011b\u0159ovat\u201c, vysv\u011btloval to. \u201e Mnoho let jsem na t\u00e9to verzi ud\u00e1losti trval \u2013 a\u017e do roku 1958\u2026.\u201c A\u017e v&nbsp;roce 1963 se Leonid dozv\u011bd\u011bl, co se s&nbsp;jeho otcem stalo (byl zast\u0159elen v&nbsp;roce 1938). Do t\u00e9 doby pop\u00edral, \u017ee by o otcov\u011b osudu cokoli v\u011bd\u011bl\u2026V roce 1965 Leonid vstoupil do strany a stal se tajemn\u00edkem stranick\u00e9 organizace v&nbsp;tov\u00e1rn\u011b, ve kter\u00e9 pracoval, fakticky m\u011bl pod sebou 1&nbsp;500 komunist\u016f. Byl za\u017eran\u00fd stalinista, po Stalinov\u011b smrti plakal a m\u011bl jeho obr\u00e1zek na psac\u00edm stole a\u017e do odchodu do d\u016fchodu v&nbsp;roce 1993. Nev\u011b\u0159il, \u017ee Stalin byl odpov\u011bdn\u00fd za uv\u011bzn\u011bn\u00ed jeho otce (a dodnes tomu nev\u011b\u0159\u00ed). Naopak, byl Stalinovi vd\u011b\u010dn\u00fd za p\u0159\u00edle\u017eitost, kter\u00e1 mu umo\u017enila, aby se ze skromn\u00fdch pom\u011br\u016f, z&nbsp;pouh\u00e9ho syna venkovsk\u00e9ho popa, povznesl na vysok\u00e9ho funkcion\u00e1\u0159e v&nbsp;tov\u00e1rn\u011b\u201c.<\/em><\/p>\n<p>M\u011bli byste o \u010dem diskutovat? A t\u00fdkalo by se to jen d\u011bjepisu? Co mezioborov\u00e9 vztahy? Vedle tristn\u00edch, ot\u0159esn\u00fdch osud\u016f oby\u010dejn\u00fdch lid\u00ed najdete v&nbsp;knize <em>\u0160eptem<\/em> rovn\u011b\u017e p\u0159\u00edb\u011bhy t\u011bch r\u016fzn\u011b proslaven\u00fdch, od Pavl\u00edka Morozova po b\u00e1sn\u00ed\u0159ku Annu Achmatovovou \u010di Jelenu Bonnerovou, man\u017eelku nositele Nobelovy ceny za m\u00edr z&nbsp;roku 1975 Andreje Sacharova, o jeho\u017e osudech se tak\u00e9 mnoh\u00e9 dov\u00edte. M\u016f\u017eete pokra\u010dovat pohledem na \u017eivotn\u00ed z\u00e1kruty (m\u00f3dn\u011b p\u0159\u00edb\u011bh) spisovatele Ijli Erenburga nebo postoje Sergeje Ejzen\u0161tejna, p\u016fvodce oce\u0148ovan\u00e9ho filmu K\u0159i\u017en\u00edk Pot\u011bmkin, ve sv\u011btov\u00e9 filmografii zauj\u00edmaj\u00edc\u00edho st\u00e1le jedno z&nbsp;p\u0159edn\u00edch m\u00edst.<\/p>\n<p>Po mnoha letech pro\u017eit\u00fdch za katedrou \u0161kol r\u016fzn\u00e9ho stupn\u011b jsem dosp\u011bla k&nbsp;p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee z\u00e1kladem ve\u0161ker\u00e9ho \u00fasp\u011bchu ve \u0161kole je motivace. Vrac\u00edm se ke sv\u00e9 modifikaci vzletn\u00fdch slov spisovatele Anatola France \u2013 k&nbsp;jablk\u016fm, ze kter\u00fdch d\u00e1v\u00e1me sv\u00fdm \u017e\u00e1k\u016fm ukousnout, aby se mohli sami rozhodnout, jestli stoj\u00ed za to, koupit si jich cel\u00fd s\u00e1\u010dek.<\/p>\n<p>T\u011bch dobr\u00fdch odr\u016fd jablek k&nbsp;ochutn\u00e1n\u00ed se nyn\u00ed nab\u00edz\u00ed nep\u0159ebern\u011b. Jen o nich v\u011bd\u011bt, zaj\u00edmat se o n\u011b, p\u00eddit se po nich a \u2013 nab\u00edzet je!<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>\u0160USTROV\u00c1, P., MLEJNEK, J.jr. <em>Zaost\u0159eno na komunismus<\/em> Praha: pro&nbsp; Nada\u010dn\u00ed fond&nbsp; anga\u017eovan\u00fdch nestran\u00edk\u016f&nbsp; vydalo nakladatelstv\u00ed Euroslavica, 2017. ISBN 978-80-87825-07-5<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>FIGES, O. <em>\u0160eptem. Soukrom\u00fd \u017eivot ve Stalinov\u011b Rusku. <\/em>Praha-Plze\u0148: BETA Dobrovsk\u00fd, 2009.&nbsp; ISBN 978-80-7306-406-8.<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>FIGES, O. <em>Nata\u0161in tanec.Kulturn\u00ed historie Ruska. <\/em>Praha: BETA Dobrovsk\u00fd, 2004.<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>FIGES, O. <em>Lidsk\u00e1 trag\u00e9die. Rusk\u00e1 revoluce 1891-1924.<\/em> Praha: BETA Dobrovsk\u00fd, 2005.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;Kdo za\u010d\u00e1tkem osmdes\u00e1t\u00fdch let minul\u00e9ho stolet\u00ed u\u010dil na z\u00e1kladn\u00ed \u0161kole d\u011bjepis,ten mi to potvrd\u00ed: pro&nbsp;8.ro\u010dn\u00edk Z\u0160 platily dv\u011b \u2013 d\u00e1 se \u0159\u00edci \u2013 paperbackov\u00e9 u\u010debnice, ka\u017ed\u00e1 na jedno pololet\u00ed. U\u010dila jsem tehdy \u2013 z&nbsp;rozumn\u00fdch d\u016fvod\u016f, kter\u00e9 bych rozvedla jindy \u2013 d\u011bjepis (neaprobovan\u011b) ve \u201esv\u00e9\u201c osm\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b. Ve druh\u00e9m pololet\u00ed se podle [&hellip;]<\/p>\n","protected":false},"author":3483,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[],"class_list":["post-814","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezarazene"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/814","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3483"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=814"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/814\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":815,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/814\/revisions\/815"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=814"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=814"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=814"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}