{"id":641,"date":"2015-05-19T13:52:33","date_gmt":"2015-05-19T11:52:33","guid":{"rendered":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/?p=641"},"modified":"2015-05-19T13:52:33","modified_gmt":"2015-05-19T11:52:33","slug":"vzkazy","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/2015\/05\/19\/vzkazy\/","title":{"rendered":"Vzkazy"},"content":{"rendered":"

          Jac\u00ed jsme?\/ What are we? \u2013 <\/em>pt\u00e1 se v doslovu publikace Vzkazy dom\u016f\/ Messages home<\/em> Martin Str\u00e1nsk\u00fd, kn\u00ed\u017eky, kter\u00e1 pat\u0159\u00ed k m\u00fdm nejlep\u0161\u00edm \u010dten\u00e1\u0159sk\u00fdm \u201e\u00falovk\u016fm\u201c posledn\u00edch t\u00fddn\u016f. Pro\u010d ta dvojjazy\u010dnost? Inu proto, \u017ee cel\u00e1 kniha je dvojjazy\u010dn\u00e1, ka\u017ed\u00e1 str\u00e1nka ve dvou paraleln\u00edch sloupc\u00edch, hezky vedle sebe \u010desky a anglicky. Hodn\u011b napov\u00ed s\u00e1m podtitul \u2013 P\u0159\u00edb\u011bhy \u010cech\u016f, kte\u0159\u00ed ode\u0161li do zahrani\u010d\u00ed (emigrace a exil 1848 \u2013 1989) \/Stories of Czechs who went abroad (emigration and exile 1848 \u2013 1989).<\/em> Z doslovu jen kr\u00e1tk\u00e1 citace: \u201e Co dnes znamen\u00e1 b\u00fdt \u010cechem? Aktu\u00e1ln\u011b publikovan\u00e9 pr\u016fzkumy ukazuj\u00ed, \u017ee naprost\u00e1 v\u011bt\u0161ina spoluob\u010dan\u016f odpov\u00edd\u00e1 na ot\u00e1zku poukazem na sport, v\u011bdu a techniku. M\u00e9n\u011b ne\u017e polovina se zm\u00edn\u00ed o demokracii, kultu\u0159e \u010di o spole\u010densk\u00fdch hodnot\u00e1ch. M\u011blo by to b\u00fdt naopak: ceny a \u00fasp\u011bchy se daj\u00ed vyhr\u00e1t \u010di koupit, duchovn\u00ed hodnoty nikoliv\u201c <\/em>(u del\u0161\u00edch citac\u00ed a \u00faryvk\u016f si anglickou verzi odpust\u00edm, z d\u016fvodu \u00faspory m\u00edsta).<\/em> Koho by m\u011blo takov\u00e9 konstatov\u00e1n\u00ed oslovit v\u00edc ne\u017e u\u010ditele?<\/p>\n

                Pozornost zaslou\u017e\u00ed n\u011bkolikastr\u00e1nkov\u00e1 p\u0159edmluva \u2013 Emigrace jako \u0161ance a exil jako diagon\u00e1la \/ Emigration as an opportunity and exile as a diagonal<\/em> podepsan\u00e1 v obou jazykov\u00fdch verz\u00edch \u2013 jak je tomu u v\u0161ech text\u016f dal\u0161\u00edch \u010dty\u0159iadvaceti p\u0159isp\u011bvatel\u016f \u2013 jedn\u00edm autorem, v tomto p\u0159\u00edpad\u011b Karlem Hv\u00ed\u017edalou.<\/p>\n

          Dovol\u00edm si upozornit na to \u010dasov\u00e9 rozp\u011bt\u00ed: 1848 \u2013 1989. P\u016fjdu proti proudu \u010dasu a za\u010dnu odzadu, p\u00e1t\u00fdm odd\u00edlem – Exil a emigrace v letech 1968 \u2013 1989 \/ Exile and emigration in 1968 -1989.<\/em> Sam\u00e1 zn\u00e1m\u00e1 jm\u00e9na, n\u011bkdy i se zn\u00e1m\u00fdmi p\u0159\u00eddomky, jak je tomu nap\u0159\u00edklad u Jana Anast\u00e1ze Opaska \u2013 Opat chulig\u00e1n \/ The abbot-rascal. Ivan Medek <\/em>spojov\u00e1n \u2013 jak jinak \u2013 s Hlasem Ameriky, V\u00edde\u0148 \/ Voice of America, Vienna.<\/em> Karel Kryl<\/em> z\u016fst\u00e1v\u00e1 Ob\u010danem nav\u017edy a navzdory \/ A citizen forever, despite the system.<\/em> Vedle zn\u00e1m\u00fdch jmen (Petr S\u00eds, Vojt\u011bch Jasn\u00fd) <\/em>i ta m\u00e9n\u011b pov\u011bdom\u00e1,hodna pozornosti (nap\u0159. Ludmila St\u00e1\u0148ov\u00e1).<\/em><\/p>\n

           Jist\u00e9 \u010d\u00e1sti \u010dten\u00e1\u0159stva st\u00e1le je\u0161t\u011b bl\u00edzk\u00fd \u2013kdy\u017e ne v\u011bkem, mo\u017en\u00e1 z \u010detby, film\u016f – z\u016fst\u00e1v\u00e1 odd\u00edl \u010dtvrt\u00fd \u2013\u201eSv\u011bdom\u00ed mi nedovol\u00ed \u0161\u00ed\u0159it takov\u00e9 l\u017ei\u201c. \u010cesk\u00fd exil mezi \u00fanorem 1948 a srpnem 1968 \/ \u201eMy conscience does not allow me to spread such lies\u201c. Czech exiles between February 1948 and August 1968.<\/em> \u010cetli jste kn\u00ed\u017eku- vysok\u00e9 mor\u00e1ln\u00ed, ale i liter\u00e1rn\u00ed hodnoty – Dagmar \u0160imkov\u00e9 Byly jsme tam taky? <\/em>M\u00e1te mo\u017enost se s autorkou sezn\u00e1mit v textu Jen tam, kde je \u010dlov\u011bk svobodn\u00fd, je opravdu doma \/ You\u00b4re truly at home only where you\u00b4re free.<\/em> M\u011bli jste n\u011bkdy mo\u017enost sly\u0161et, co si o \u017eivot\u011b mysl\u00ed So\u0148a \u010cerven\u00e1?<\/em> Obdivuhodn\u00e1 \u017eena a um\u011blkyn\u011b vzpom\u00edn\u00e1 na dobu protektor\u00e1tu , kdy s Janem Werichem (vodn\u00edkem \u010cochtanem \u2013 je\u0161t\u011b ho m\u00e1m schovan\u00fd)<\/em> vystupovala jako K\u00e1\u010da Mar\u0161\u00e1lkov\u00e1<\/em> v legend\u00e1rn\u00ed inscenaci Divotvorn\u00e9ho<\/em> hrnce<\/em>: \u201eMoje p\u00edse\u0148 <\/em>Jakpak je dnes u n\u00e1s doma? se stala jakousi skrytou zn\u011blkou nesouhlasu s re\u017eimem\u201c.<\/em> Titul t\u00e9to p\u00edsn\u011b stoj\u00ed v z\u00e1hlav\u00ed prezentovan\u00e9ho textu, s dodatkem Cizinkou ve sv\u00e9m rodn\u00e9m m\u011bst\u011b \/ How are things in our village? Being a strenger at home.<\/em> (Tady mi to ned\u00e1 \u2013 vn\u00edm\u00e1te kr\u00e1su a mo\u017enosti \u010de\u0161tiny? Kde je v tomto p\u0159\u00edpad\u011b angli\u010dtina, to je prost\u011b ono Werichovo do angli\u010dtiny nep\u0159elo\u017eiteln\u00e9 \u010desk\u00e9 mal\u00e9 kula\u0165ou\u010dk\u00e9 \u010derven\u00e9 jabl\u00ed\u010dko \u2013 ti se\u010dt\u011blej\u0161\u00ed v\u011bd\u00ed). N\u00e1sleduj\u00ed u\u017e jen mnoh\u00fdm m\u00e9n\u011b zn\u00e1m\u00e1 jm\u00e9na (Josef kardin\u00e1l Beran, Zbyn\u011bk Zeman\u2026.), <\/em>o d\u016fvod v\u00edc se s nimi \u2013 a jejich \u017eivotem, d\u00edlem \u2013 sezn\u00e1mit.<\/p>\n

            Navzdory \u010dasto zaznamen\u00e1van\u00fdm lkan\u00edm nad deficitem pozornosti v\u011bnovan\u00e9 v na\u0161ich \u0161kol\u00e1ch ned\u00e1vn\u00e9 minulosti dal\u0161\u00ed odd\u00edl knihy Vzkazy dom\u016f<\/em> prezentovan\u00fdmi osobnostmi vyzn\u00edv\u00e1 p\u0159ece jen optimisti\u010dt\u011bji. Druh\u00e1 sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka a pov\u00e1le\u010dn\u00e1 konsolidace, 1938 \u2013 1948 \/ The Second World War and the post-war consolidation, 1938 \u2013 1948 \u2013 <\/em>obdob\u00ed p\u0159ibli\u017eovan\u00e9 osudy nap\u0159\u00edklad Ji\u0159\u00edho Voskovce a gener\u00e1la Karla Klap\u00e1lka \u2013<\/em> to p\u0159ece nem\u016f\u017ee mlad\u0161\u00edm u\u010ditel\u016fm i student\u016fm zn\u00edt \u00fapln\u011b cize. Jsem naivn\u00ed? V\u00edm, \u017ee se jm\u00e9nem Marie \u0160vermov\u00e9<\/em> u\u017e to bude hor\u0161\u00ed, ale nepokusit se vyu\u017e\u00edt pr\u00e1v\u011b jej\u00edho osudu k osv\u011btlen\u00ed mnoh\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed a hlavn\u011b souvislost\u00ed? To by bylo \u0161koda, kdy\u017e u\u017e titulek \u0159\u00edk\u00e1: Emigrantkou v Sov\u011btsk\u00e9m svazu \/ Being an emigrant in the Soviet Union.<\/em> Vedle gener\u00e1l\u016f Svobody, Klap\u00e1lka byl tak\u00e9 gener\u00e1l Sergej Ingr<\/em>, podle textu T\u0159ikr\u00e1t v odboji \/ Three times in the resistence movement.<\/em><\/p>\n

            Obdob\u00ed 1918 \u2013 1938 – \u010ce\u0161i mezi v\u00e1lkami: odchody a n\u00e1vraty \/ Czechs between the wars: departures and returns <\/em>, tady u\u017e bude h\u016f\u0159. Snad tak je\u0161t\u011b Gustav Machat\u00fd: Tak kr\u00e1sn\u00e1 v\u011bc, jako je film \/Such a beautiful thing as film.<\/em> Styd\u00edm se za sv\u00e9 chab\u00e9 pov\u011bdom\u00ed o Zde\u0148ku Kopalovi ( \u017divot ve znamen\u00ed hv\u011bzd \/ Living for the stars).<\/em> Zahanben\u011b \u010dtu: \u201e\u2026v\u00fdznamn\u011b se pod\u00edlel i na v\u00fdzkumu M\u011bs\u00edce v r\u00e1mci projekt\u016f Apollo\u201c.<\/em> Je\u0161t\u011b \u017ee tu kn\u00ed\u017eku Vzkazy dom\u016f<\/em> m\u00e1m, ur\u010dit\u011b se budu sna\u017eit zapamatovat si  aspo\u0148 n\u011bco o Ann\u011b Au\u0159edn\u00ed\u010dkov\u00e9, <\/em>pro jej\u00ed \u017divot ve znamen\u00ed slu\u017eby vlasti a \u010desk\u00e9 kultu\u0159e \/Life as service to the homeland and Czech culture.<\/em><\/p>\n

         A jsme na konci \u2013 kv\u016fli m\u00e9mu putov\u00e1n\u00edm proti proudu \u010dasu vlastn\u011b na za\u010d\u00e1tku knihy Vzkazy dom\u016f, <\/em>v obdob\u00ed 1848 \u2013 1918 Lp\u011bn\u00ed na \u017eivot\u011b \u2013 exil a vyst\u011bhovalectv\u00ed \/ Clinging to life \u2013 exile and emigration.<\/em> P\u0159izn\u00e1v\u00e1m, \u017ee tento odd\u00edl m\u011b zaujal ze v\u0161ech nejv\u00edc, se smutn\u00fdm zji\u0161t\u011bn\u00edm, jak hodn\u011b z toho je st\u00e1le aktu\u00e1ln\u00ed.<\/p>\n

          Za\u010d\u00edn\u00e1 nezvykle objektivn\u00edm otev\u0159en\u00fdm pohledem na Josefa V\u00e1clava Fri\u010de (1829 Praha \u2013 1890 Praha)<\/em> a potvrzen\u00edm toho, co je p\u0159ipojeno k jeho jm\u00e9nu – Z\u00e1klady politick\u00e9ho exilu \/ Fundamentals of political exile: \u201ePoprv\u00e9 v modern\u00edch \u010desk\u00fdch d\u011bjin\u00e1ch se pr\u00e1v\u011b Josef V\u00e1clav Fri\u010d pokusil vytvo\u0159it exilov\u00e9 \u010desk\u00e9 politick\u00e9 centrum, kter\u00e9 by prezentovalo \u010deskou problematiku v zahrani\u010d\u00ed a z\u00e1rove\u0148 otev\u00edralo mo\u017enost pro dom\u00e1c\u00ed reprezentaci, aby tohoto centra vyu\u017e\u00edvala ke zprost\u0159edkovan\u00e9mu vlivu na rakouskou politiku\u201c.<\/em> Z\u00e1v\u011br bou\u0159liv\u00e1kova \u017eivota komentoval b\u00e1sn\u00edk Josef Svatopluk Machar: \u201eFri\u010d, v\u011b\u010dn\u011b mlad\u00fd, velmi \u010dil\u00fd, v\u011b\u010dn\u011b bojovn\u00fd, na\u0161el generace jin\u00e9, s jin\u00fdmi tu\u017ebami, jdouc\u00ed po jin\u00fdch cest\u00e1ch\u2026Domov byl mu jaksi cizinou\u201c.<\/em><\/p>\n

           Ale\u0161 Hrdli\u010dka (1869 Humpolec \u2013 1943 Washington), <\/em>antropolog sv\u011btov\u00e9ho v\u011bhlasu, p\u0159ijel do USA jako t\u0159in\u00e1ctilet\u00fd hoch. P\u0159esto je v textu charakterizov\u00e1n jako Antropolog se srdcem vlastence \/ An anthropologist with a patriotic heart.<\/em> C\u00edtil pot\u0159ebu ps\u00e1t a vystupovat ve prosp\u011bch sv\u00fdch krajan\u016f. S p\u0159ekvapen\u00edm se do\u010dteme, \u017ee \u201e\u2026bojoval proti myln\u00fdm stereotyp\u016fm t\u00fdkaj\u00edc\u00edm se p\u016fvodu a charakteru \u010desk\u00e9ho n\u00e1roda. Kdo jin\u00fd mohl proti rasov\u00fdm p\u0159edsudk\u016fm pozvednout hlas \u00fa\u010dinn\u011bji ne\u017e pr\u00e1v\u011b nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed americk\u00fd fyzick\u00fd antropolog?\u201c.<\/em> M\u016f\u017eeme se pousm\u00e1t nad studi\u00ed s n\u00e1zvem Jac\u00ed jsou \u010cechoslov\u00e1ci, <\/em>uve\u0159ejn\u011bnou u p\u0159\u00edle\u017eitosti sv\u011btov\u00e9 v\u00fdstavy v Chicagu v roce 1933. Ale\u0161 Hrdli\u010dka \u010cechoslov\u00e1ky (tady se p\u0159idr\u017eel zhoubn\u00e9ho omylu) popsal \u201e\u2026jako typ se silnou t\u011blesnou konstrukc\u00ed, s up\u0159\u00edmnou fyziognomi\u00ed, usm\u011bvav\u00e9, inteligentn\u00ed a p\u0159ita\u017eliv\u00e9\u201c.<\/em>V p\u0159\u00edm\u00e9 citaci z Hrdli\u010dkova \u010dl\u00e1nku pak \u010dteme: \u201e Jejich hlavn\u00ed ment\u00e1ln\u00ed charakteristikou je srde\u010dnost, citlivost, idealismus, \u00facta k hodnot\u00e1m, l\u00e1ska k rodin\u011b, hudb\u011b a tanci a ke v\u0161emu dobr\u00e9mu a kr\u00e1sn\u00e9mu. Tak\u00e9 zna\u010dn\u00fd individualismus, vrozen\u00e1 l\u00e1ska k p\u016fd\u011b a ke v\u0161emu, co s n\u00ed souvis\u00ed, po\u0159\u00e1dkumilovnost a \u010distota. A je u nich v\u0161eobecn\u00fd hlad po v\u011bd\u011bn\u00ed, kter\u00fd u d\u011bt\u00ed vede k vy\u0161\u0161\u00edmu vzd\u011bl\u00e1n\u00ed. \u010cechoslov\u00e1ci jsou p\u0159i\u010dinliv\u00ed a zru\u010dn\u00ed. Jejich smysl pro \u010dest a idealismus je nad v\u0161eobecn\u00fdm pr\u016fm\u011brem, kriminalita je u nich omezena prakticky jen na ment\u00e1ln\u011b abnorm\u00e1ln\u00ed osoby. Jsou opr\u00e1vn\u011bn\u011b hrdi na svou minulost a miluj\u00ed svou rodnou zem, ale stejn\u011b tak miluj\u00ed tuto zemi a jsou jej\u00edmi nejloaj\u00e1ln\u011bj\u0161\u00edmi ob\u010dany\u201c.<\/em> Chce se \u0159\u00edct \u2013 kde\u017ee lo\u0148sk\u00e9 sn\u011bhy jsou! \u2013 kdyby to u\u017e v onom roce 1933 nebylo siln\u011b p\u0159ehnan\u00e9. Autor textu o Ale\u0161i Hrdli\u010dkovi dod\u00e1v\u00e1: \u201eAmerika si sotva mohla p\u0159edstavit lep\u0161\u00ed p\u0159ist\u011bhovalce!\u201c<\/em> Jen\u017ee \u2013 bylo to v\u00edcem\u00e9n\u011b pot\u0159eba. V medailonech dal\u0161\u00edch \u010cechoameri\u010dan\u016f se ne\u010dekan\u011b dov\u00edd\u00e1me: \u201eSkute\u010dnost, \u017ee je\u0161t\u011b dlouho po prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce bylo nutn\u00e9 Ameri\u010dan\u016fm p\u0159ipom\u00ednat etnick\u00fd p\u016fvod \u010cech\u016f a Slov\u00e1k\u016f, v\u0161ak sv\u011bd\u010d\u00ed o tom, \u017ee negativn\u00ed stereotypy o povaze slovansk\u00fdch n\u00e1rod\u016f u Ameri\u010dan\u016f nevymizely\u2026\u2026Nap\u0159\u00edklad po zn\u00e1m\u00e9m masakru na Senn\u00e9m trhu v roce 1886  Chicago Times ozna\u010dilo Slovany za \u201epotomky Skyt\u016f, Hun\u016f a \u010f\u00e1bl\u016f\u201c. Kdy\u017e pak Kongres projedn\u00e1val z\u00e1kon, aby se vstup do USA zak\u00e1zal anarchist\u016fm, padl n\u00e1vrh, aby se vztahoval i na \u010cechy, proto\u017ee i oni pr\u00fd  pat\u0159\u00ed k podvratn\u00fdm \u017eivl\u016fm. Na intenzit\u011b nab\u00fdval americk\u00fd nativismus, projevuj\u00edc\u00ed se odporem v\u016f\u010di p\u0159ist\u011bhovalc\u016fm zejm\u00e9na z ji\u017en\u00ed a v\u00fdchodn\u00ed Evropy. Vysp\u011blej\u0161\u00ed anglosa\u0161t\u00ed protestanti (WASPs \u2013 White Anglo-Saxon Protestants) byli stav\u011bni do opozice proti zaostalej\u0161\u00edm n\u00e1rod\u016fm, zahrnovan\u00fdm do posm\u011b\u0161n\u00e9 zkratky PIGs (Poles, Italians, Greeks, Slavs), \u00e1rijsk\u00fd m\u00fdtus byl tehdy p\u0159ij\u00edmanou \u201ev\u011bdeckou\u201c teori\u00ed, byla to doba A.Gobineaua a jeho tez\u00ed o nebezpe\u010d\u00ed m\u00ed\u0161en\u00ed r\u016fzn\u00fdch ras \u010di etnick\u00fdch skupin. \u0158ada t\u011bchto ideologi\u00ed zapustila v USA siln\u011bj\u0161\u00ed ko\u0159eny ne\u017e v samotn\u00e9 Evrop\u011b a m\u011bla zde i sv\u00e9 horliv\u00e9 zast\u00e1nce\u201c. <\/em>Sta\u010d\u00ed? Uk\u00e1zek bych na\u0161la v\u00edce, nap\u0159\u00edklad o p\u0159edn\u00e1\u0161k\u00e1ch na nejpresti\u017en\u011bj\u0161\u00edch americk\u00fdch univerzit\u00e1ch, kde p\u0159edn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00ed vysv\u011btloval, \u017ee \u201e\u2026\u010ce\u0161i \u2013 Bohemians nejsou ani cik\u00e1ni, ani lid\u00e9 \u017eij\u00edc\u00ed boh\u00e9msk\u00fdm \u017eivotem, a ve snaze vylep\u0161it obraz \u010cech\u016f poukazoval na jejich p\u0159\u00edslu\u0161nost k \u00e1rijsk\u00e9 rase\u201c.<\/em>Jak je uvedeno d\u00e1le, <\/em>ve\u0159ejn\u00e9mu m\u00edn\u011bn\u00ed ten probl\u00e9m trochu zkomplikoval i Anton\u00edn Dvo\u0159\u00e1k jedn\u00edm z jeho nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00edch d\u011bl \u2013 p\u00edsn\u00ed Kdy\u017e m\u011b star\u00e1 matka zp\u00edvat u\u010d\u00edvala<\/em> z cyklu  Cik\u00e1nsk\u00e9 melodie, <\/em>v angli\u010dtin\u011b p\u0159ekl\u00e1dan\u00fdch jako Gypsy songs.<\/em> <\/strong><\/p>\n

   <\/strong>     Z obdob\u00ed let 1848 \u2013 1918 bych r\u00e1da p\u0159ipomn\u011bla je\u0161t\u011b dv\u011b \u2013 nepr\u00e1vem a pro\u010d asi? \u2013 zapomenut\u00e9 osobnosti. V\u00e1cslav Vondr\u00e1k (1880 Ukrajina \u2013 1962 Chile)<\/em> to m\u00e1 p\u0159\u00edmo v podtitulu \u2013 Zapomenut\u00fd a odvr\u017een\u00fd vlastenec \/ A forgotten and spurned patriot.<\/em>Jen zkratkovit\u011b n\u011bkolik dat a \u00fadaj\u016f..Vondr\u00e1kovi rodi\u010de p\u0159es\u00eddlili do voly\u0148sk\u00e9 gubernie v carsk\u00e9m Rusku, \u017eili v \u010cernigov\u011b. V\u00e1cslav s \u010desk\u00fdmi p\u0159\u00e1teli zalo\u017eil v roce 1900 t\u011blocvi\u010dnou jednotu Sokol v Kyjev\u011b. V \u0159\u00edjnu 1906 zalo\u017eil, vyd\u00e1val a redigoval t\u00fdden\u00edk Rusk\u00fd \u010cech, prvn\u00ed \u010desk\u00e9 noviny v Rusku. V pr\u016fb\u011bhu prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky \u201e\u2026dal \u010desk\u00e9mu odboji k dispozici m\u00edstnosti ve sv\u00e9m dom\u011b a ve sv\u00e9m hotelu Praha v Kyjev\u011b, pak pro \u010ceskou dru\u017einu vyjednal dal\u0161\u00ed prostory v Michajlovsk\u00e9m kl\u00e1\u0161t\u011b\u0159e v Kyjev\u011b. M\u011bl t\u00e9\u017e velk\u00fd pod\u00edl na p\u0159evelen\u00ed rusk\u00fdch \u010cech\u016f  z rusk\u00e9 arm\u00e1dy do \u010cesk\u00e9 dru\u017einy a stejn\u011b tak na osvobozov\u00e1n\u00ed rakousko-uhersk\u00fdch zajatc\u016f \u010desk\u00e9 a slovensk\u00e9 n\u00e1rodnosti na z\u00e1klad\u011b z\u00e1ruk Sv\u010cSR (Svazu \u010deskoslovensk\u00fdch spolk\u016f na Rusi)\u201c.<\/em> To u\u017e se z\u0159ejm\u011b schylovalo ke vzniku na\u0161ich legi\u00ed. V\u00e1cslav Vondr\u00e1k u toho nechyb\u011bl. \u201e29.srpna 1916 Vondr\u00e1k podepsal \u201eZ\u00e1pis o z\u00e1sad\u00e1ch \u010deskoslovensk\u00e9 akce\u201c (tzv. kyjevsk\u00fd z\u00e1pis) s m\u00edstop\u0159edsedy \u010ceskoslovensk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed rady v Pa\u0159\u00ed\u017ei J. D\u00fcrichem a M.R. \u0160tef\u00e1nikem. T\u00edm uznal jej\u00ed vedouc\u00ed \u00falohu v \u010dele s T.G.Masarykem v cel\u00e9m \u010deskoslovensk\u00e9m zahrani\u010dn\u00edm odboji. Po p\u0159\u00edjezdu Masaryka v\u0161ak za\u010dal b\u00fdt od organizace \u010desk\u00e9ho vojska st\u00e1le v\u00edce odlu\u010dov\u00e1n. Vy\u00fastilo to na 3.sjezdu Sv\u010cSR (23.4.-1.5.1917), kde kv\u016fli intrik\u00e1m stoupenc\u016f T.G.Masaryka nebyl zvolen do veden\u00ed svazu. V t\u00e9 dob\u011b v\u0161ak existence \u010desk\u00e9ho vojska byla ji\u017e skute\u010dnost\u00ed, a to pr\u00e1v\u011b d\u00edky z\u00e1sluh\u00e1m V.Vondr\u00e1ka a jeho spolupracovn\u00edk\u016f\u201c.<\/em> To nesta\u010dilo, Vondr\u00e1kovy z\u00e1sluhy a jeho \u010dinnost byly zpochyb\u0148ov\u00e1ny i po vzniku \u010ceskoslovensk\u00e9 republiky. Upadl v nemilost t\u00edm v\u00edce, \u017ee si dovolil kritizovat z\u00e1kon na ochranu republiky, kter\u00fd \u201e\u2026nep\u0159ipou\u0161t\u011bl pou\u017eit\u00ed d\u016fkaz\u016f v p\u0159\u00edpad\u011b obvin\u011bn\u00ed prezidenta\u201c. <\/em>Vondr\u00e1k po roztr\u017ece s T.G. Masarykem a po vynucen\u00e9 politick\u00e9 emigraci \u017eil ve Francii, zem\u0159el v Chile.  M\u016f\u017eeme se zamyslet nad z\u00e1v\u011bre\u010dnou \u010d\u00e1st\u00ed textu v\u011bnovan\u00e9ho V\u00e1cslavu Vondr\u00e1kovi: \u201eJe smutn\u00e9, \u017ee tak v\u00fdznamn\u00fd n\u00e1rodn\u00ed, kulturn\u00ed a p\u0159edev\u0161\u00edm odbojov\u00fd pracovn\u00edk nem\u00e1 v \u010cesk\u00e9 republice sebemen\u0161\u00ed pam\u00e1tn\u00edk\u2026Zaslou\u017eil by si alespo\u0148, aby jeho odbojov\u00e1 \u010dinnost byla zpracov\u00e1na nez\u00e1visl\u00fdmi historiky, bez politick\u00fdch a ideologick\u00fdch interpretac\u00ed. Pam\u00e1tku na V.Vondr\u00e1ka u n\u00e1s udr\u017euje pouze \u010ceskoslovensk\u00e1 obec legion\u00e1\u0159sk\u00e1. Jej\u00ed z\u00e1sluhou byla 3.listopadu 2000 u p\u0159\u00edle\u017eitosti 85.v\u00fdro\u010d\u00ed zalo\u017een\u00ed \u010cesk\u00e9 dru\u017einy v Kyjev\u011b na dom\u011b, kde bydlel, odhalena Vondr\u00e1kova pam\u011btn\u00ed deska\u201c.<\/em> Nic nov\u00e9ho pod sluncem, \u0159ekla jsem si v ned\u00e1vn\u00fdch dnech, kdy jsme oslavovali 70.v\u00fdro\u010d\u00ed konce druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. P\u0159ipome\u0148me si tragick\u00fd osud t\u011bch, kte\u0159\u00ed st\u00e1li v \u010dele Pra\u017esk\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed, osud  dom\u00e1c\u00edho odboje, p\u0159ev\u00e1lcovan\u00e9ho dohodami a \u00fastupky kolem akceptovan\u00e9ho Ko\u0161ick\u00e9ho vl\u00e1dn\u00edho programu. D\u011bjiny se opakuj\u00ed, \u0159ekneme si s my\u0161lenkou na to, jak dopadl \u010desk\u00fd dom\u00e1c\u00ed odboj po prvn\u00ed ze sv\u011btov\u00fdch v\u00e1lek. <\/strong><\/p>\n

            <\/strong>Posledn\u00ed, koho bych cht\u011bla z knihy Vzkazy dom\u016f<\/em> vzpomenout, je Tom\u00e1\u0161 \u010capek ( 1861 Chra\u0161\u0165ovice \u2013 1950 New York), <\/em>takto Propag\u00e1tor \u010desk\u00fdch (a slovensk\u00fdch) z\u00e1jm\u016f v Americe\/ A promoter of Czech (and Slovak) interests in America. <\/em>Tom\u00e1\u0161 \u010capek to byl, kdo \u201e\u2026na 3.leden 1915 pozval do New Yorku z\u00e1stupce \u010cesk\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho sdru\u017een\u00ed z Chicaga, aby sjednotili sv\u00e9 \u00fasil\u00ed na podporu odboje a za jeho hlavu uznali T.G.Masaryka\u201c.<\/em>Pr\u00e1v\u011b Tom\u00e1\u0161 \u010capek \u201e\u2026byl jedn\u00edm z prvn\u00edch \u010cech\u016f v USA, kdo si uv\u011bdomil v\u00fdznam propaga\u010dn\u00ed pr\u00e1ce v anglick\u00e9m jazyce, tj. zejm\u00e9na pot\u0159ebu vylep\u0161it v Americe obraz \u010cech\u016f a Slov\u00e1k\u016f jako\u017eto kulturn\u00edch i politicky vysp\u011bl\u00fdch n\u00e1rod\u016f a tak\u00e9 nutnost zv\u00fd\u0161it informovanost Ameri\u010dan\u016f o opr\u00e1vn\u011bn\u00fdch po\u017eadavc\u00edch \u010desk\u00e9ho a slovensk\u00e9ho n\u00e1roda doma v Evrop\u011b\u201c.<\/em> Tom\u00e1\u0161 \u010capek podn\u00edtil a financoval vyd\u00e1v\u00e1n\u00ed knih, kter\u00e9 pak s man\u017eelkou osobn\u011b \u0161\u00ed\u0159il mezi politickou a spole\u010denskou elitou v USA. Medailon v\u011bnovan\u00fd Tom\u00e1\u0161i \u010capkovi za\u010d\u00edn\u00e1 osloven\u00edm: \u201eA jak\u00e9 m\u00edsto si p\u0159ejete d\u00e1t \u010capkovi?\u201c t\u00e1zal se Edvard Bene\u0161 budouc\u00edho prezidenta T.G.Masaryka 10.\u0159\u00edjna 1918 v dopise z \u0158\u00edma v dob\u011b, kdy oba politici urychlen\u011b pracovali na prvn\u00edm slo\u017een\u00ed nov\u00e9 \u010deskoslovensk\u00e9 vl\u00e1dy a sou\u010dasn\u011b i na z\u00e1rodc\u00edch diplomatick\u00e9ho sboru nov\u00e9 republiky. Bene\u0161 pova\u017eoval za samoz\u0159ejm\u00e9, \u017ee mnohalet\u00e1 pr\u00e1ce Tom\u00e1\u0161e \u010capka za pr\u00e1va \u010cech\u016f by m\u011bla b\u00fdt odm\u011bn\u011bna n\u011bjakou vysokou st\u00e1tn\u00ed funkc\u00ed, ale s\u00e1m pro n\u011bj m\u00edsto nena\u0161el. P\u0159edpokl\u00e1dal v\u0161ak, \u017ee n\u00e1vrh p\u0159ijde od Masaryka, kter\u00fd se s t\u00edmto v\u00fdznamn\u00fdm vlastencem a odbojov\u00fdm pracovn\u00edkem, prominentn\u00edm newyorsk\u00fdm bank\u00e9\u0159em a popul\u00e1rn\u00ed osobnost\u00ed krajansk\u00e9 Ameriky d\u016fv\u011brn\u011b znal\u2026.Jak se uk\u00e1zalo, ani Masaryk nem\u011bl jasnou p\u0159edstavu a na \u010capka m\u00edsto nezbylo. \u010capkovi to ale nejsp\u00ed\u0161e nevadilo. V t\u00e9 dob\u011b zast\u00e1val presti\u017en\u00ed post prezidenta Bank of Europe a do vysok\u00fdch st\u00e1tn\u00edch funkc\u00ed v \u010ceskoslovensku se netla\u010dil. V\u011bd\u011bl, \u017ee v o\u010d\u00edch Masaryka a Bene\u0161e nad\u00e1le z\u016fstane v\u00e1\u017een\u00fdm a dobr\u00fdm p\u0159\u00edtelem \u2013 po vzniku republiky mu to Masaryk d\u00e1val najevo b\u011bhem jeho cest do \u010ceskoslovenska\u201c. <\/em>Tom\u00e1\u0161 \u010capek tam r\u00e1d zaj\u00ed\u017ed\u011bl. Po v\u00e1lce nav\u0161t\u00edvil svou vlast nejm\u00e9n\u011b p\u011btkr\u00e1t a \u201e\u2026v roce 1928 nemohl chyb\u011bt na velk\u00e9 slavnosti odhalen\u00ed Wilsonova pomn\u00edku v Praze. D\u016fvod jeho \u00fa\u010dasti byl prost\u00fd: my\u0161lenka na postaven\u00ed pomn\u00edku poch\u00e1z\u00ed toti\u017e pr\u00e1v\u011b od n\u011bj. Hned po smrti W.Wilsona v roce 1924 zah\u00e1jil i prvn\u00ed kroky k realizaci t\u00e9to my\u0161lenky, v\u010detn\u011b finan\u010dn\u00edho p\u0159\u00edsp\u011bvku jeho Bank of Europe ve v\u00fd\u0161i 1 000 dolar\u016f\u201c.<\/em><\/strong><\/p>\n

            <\/strong>Kdybych je\u0161t\u011b \u2013 jako kdysi \u0159adu let – spr\u00e1vcovala u\u010ditelsk\u00e9 knihovn\u011b, kn\u00ed\u017eka Vzkazy dom\u016f \/ Messages home<\/em> by v n\u00ed nesm\u011bla chyb\u011bt. Postarala bych se.  Ta kn\u00ed\u017eka je \u2013 nejen u\u010ditel\u016fm \u2013prosp\u011b\u0161n\u00e1 sv\u00fdm obsahem, pojet\u00edm i formou. M\u00e1m r\u00e1da takov\u00e9 kn\u00ed\u017eky, m\u016f\u017eu je vz\u00edt kdykoli jen tak do rukou, otev\u0159\u00edt na kter\u00e9koli str\u00e1nce a t\u0159eba nakr\u00e1tko se za\u010d\u00edst. Sv\u00fdm pojet\u00edm limituje klipovit\u00e9 \u010dernob\u00edl\u00e9 vid\u011bn\u00ed, nab\u00edz\u00ed poznatky a hlavn\u011b – ukazuje souvislosti a vede k zamy\u0161len\u00ed. Jazykov\u011b lehce  opra\u0161uje nabyt\u00e9 jazykov\u00e9 znalosti, pom\u00e1h\u00e1 upev\u0148ovat a nach\u00e1zet u\u017eite\u010dn\u00e9 jazykov\u00e9 idiomy. Kladu \u0159e\u010dnickou ot\u00e1zku (nept\u00e1m se NA ot\u00e1zku, jak je te\u010f hloup\u00fdm zvykem): co v\u00edc m\u016f\u017ee u\u010ditel cht\u00edt ve prosp\u011bch sv\u00fdch \u017e\u00e1k\u016f (student\u016f) a t\u00edm kone\u010dn\u011b i sebe sama?(\u0160et\u0159\u00edlk\u016fm dod\u00e1m, \u017ee kniha se u\u017e prod\u00e1v\u00e1 se slevou. Hanba n\u00e1m!)<\/p>\n

            Onehdy m\u011b vnu\u010dka (doktorandka p\u0159\u00edrodov\u011bdn\u00e9ho oboru) pot\u011b\u0161ila povzdechem: \u201eTo je hrozn\u00fd! V\u017edy\u0165 j\u00e1 z toho d\u011bjepisu, z toho, co se kdysi stalo v\u016fbec nic nev\u00edm!\u201c Pravda, na anglick\u00e9m gymn\u00e1ziu \u010desk\u00fdm i jin\u00fdm d\u011bjin\u00e1m zrovna moc nedali. To tristn\u00ed konstatov\u00e1n\u00ed jsem nekomentovala, u mlad\u00fdch neradno. Nemluv\u00edm, \u010din\u00edm. Kn\u00ed\u017eku Vzkazy dom\u016f \/ Messages home<\/em> dostane k sv\u00e1tku. Ostatn\u011b, jin\u00e9 d\u00e1rky ne\u017e kn\u00ed\u017eky u\u017e ned\u00e1v\u00e1m.  <\/strong><\/p>\n

            <\/strong>N\u011bco mi v knize Vzkazy dom\u016f \/ Messages home <\/em>p\u0159ece jen chyb\u011blo. Sp\u00ed\u0161e n\u011bkdo. Osobnost do d\u011bn\u00ed a historie vzniku na\u0161\u00ed republiky nesporn\u011b \u2013 a vpravd\u011b podstatn\u011b \u2013 zapojen\u00e1, nepochybn\u011b dost kontroverzn\u00ed, jej\u00edch\u017e slu\u017eeb jsme nepokryt\u011b \u010dile vyu\u017e\u00edvali, jen se n\u00e1m od jist\u00e9 doby jaksi nezd\u00e1lo dost \u201eko\u0161er\u201c p\u0159izn\u00e1vat si to. Osudy a \u010diny on\u00e9 osoby zevrubn\u011b zmapovala jedna z p\u0159isp\u011bvatelek do Vzkaz\u016f dom\u016f \u2013 Dagmar H\u00e1jkov\u00e1. <\/em>V roce 2014 vydalo nakladatelstv\u00ed Academia v edici Pam\u011b\u0165 monografii Dagmar H\u00e1jkov\u00e9 <\/em>s titulem Emanuel Voska. \u0160pion\u00e1\u017en\u00ed legenda prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. <\/em>Doporu\u010duj\u00ed k p\u0159e\u010dten\u00ed, Vosk\u016fv \u017eivotab\u011bh se bl\u00ed\u017e\u00ed detektivce, mnoh\u00e9 z\u016fst\u00e1v\u00e1 neodhaleno, nezodpov\u011bzeno, nebo p\u0159inejmen\u0161\u00edm nedopov\u011bzeno.<\/em> Vyzn\u011bn\u00ed z\u00e1vis\u00ed na \u00fahlu pohledu. P\u0159idr\u017e\u00edm se pouze n\u011bkolika citac\u00ed a kr\u00e1tk\u00fdch \u00faryvk\u016f ze jmenovan\u00e9 knihy. Na \u00favod jen tolik: Emanuel Voska se narodil v roce 1875 v Kutn\u00e9 Ho\u0159e, kde tak\u00e9 odpo\u010d\u00edv\u00e1 na m\u00edstn\u00edm h\u0159bitov\u011b. Podle dne\u0161n\u00edch krit\u00e9ri\u00ed by byl asi u\u017e v d\u011btstv\u00ed ozna\u010den jako hyperaktivn\u00ed. V roce 1894 odplul do Ameriky. Dal\u0161\u00ed napov\u00ed nab\u00edzen\u00e9 \u00faryvky, k\u0159\u00ed\u017eovku Voskova \u017eivota se m\u016f\u017eete pokusit doplnit \u010detbou knihy Dagmar H\u00e1jkov\u00e9. Hezk\u00e9 a u\u017eite\u010dn\u00e9 po\u010dten\u00ed!<\/p>\n

\u00daryvky z knihy Dagmar H\u00e1jkov\u00e9: Emanuel Voska<\/strong><\/p>\n

      <\/strong><\/p>\n

          Na v\u00e1le\u010dn\u00fdch osudech Emanuela Vosky je mo\u017en\u00e9 p\u0159ibl\u00ed\u017eit v\u00fdvoj \u010deskoslovensk\u00e9ho zahrani\u010dn\u00edho hnut\u00ed, je\u017e Voska, krom\u011b pozitivn\u00edch hodnot, jako je odvaha, ob\u011btavost a vlastenectv\u00ed, obohatil tak\u00e9 o pojmy manipulace, z\u00e1kulisn\u00ed jedn\u00e1n\u00ed a podvrh.<\/em><\/p>\n

 <\/em><\/p>\n

          Anglick\u00fd spisovatel Somerset Maugham, se kter\u00fdm jel Voska do Ruska v roce 1917, pravd\u011bpodobn\u011b Vosku popsal ve sv\u00e9 knize vzpom\u00ednek A Writer\u00b4s Notebook, v pas\u00e1\u017ei nazvan\u00e9 Tajn\u00fd agent: Byl to \u010dlov\u011bk men\u0161\u00ed postavy, rozlo\u017eit\u00fd a podsadit\u00fd, chodil velmi ti\u0161e, rychl\u00fdmi kroky. M\u011bl zvl\u00e1\u0161tn\u00ed ch\u016fzi.kter\u00e1 p\u0159ipom\u00ednala ch\u016fzi gorily, a jeho pa\u017ee visely po stran\u011b trochu od t\u011bla, p\u016fsobil dojmem opice, kter\u00e1 m\u016f\u017ee kdykoli sko\u010dit. Vyvol\u00e1val znepokojuj\u00edc\u00ed pocit obrovsk\u00e9 s\u00edly. Velk\u00e1, hranat\u00e1 hlava na kr\u00e1tk\u00e9m siln\u00e9m krku, \u010dist\u011b oholen\u00e1 tv\u00e1\u0159, mal\u00e9, bystr\u00e9 o\u010di a podivn\u011b zplo\u0161t\u011bl\u00fd obli\u010dej, kter\u00fd jakoby dostal r\u00e1nu. Mohutn\u00fd, masit\u00fd, ploch\u00fd nos a velk\u00e1 \u00fasta s mal\u00fdmi skvrnit\u00fdmi zuby. Hust\u00e9 vybledl\u00e9 vlasy byly hladce u\u010des\u00e1ny. Nikdy se nesm\u00e1l, ale \u010dasto se pochecht\u00e1val a z o\u010d\u00ed mu \u010di\u0161el drsn\u00fd humor. Mluvil anglicky plynn\u011b, ale nespr\u00e1vn\u011b. Byl bezohledn\u00fd, zku\u0161en\u00fd, rozv\u00e1\u017en\u00fd a naprosto lhostejn\u00fd k prost\u0159edk\u016fm, kter\u00fdmi dos\u00e1hl sv\u00e9ho c\u00edle\u2026..Nikdy se ne\u0161et\u0159il a nikdy nepomyslel na to, \u017ee by mohl \u0161et\u0159it jin\u00e9, jeho energie byla obdivuhodn\u00e1\u2026.a byl schopen zab\u00edt bli\u017en\u00edho bez jak\u00e9koli stopy hn\u011bvu.<\/em><\/p>\n

 <\/p>\n

         Noviny Americk\u00e1 osv\u011bta vych\u00e1zej\u00edc\u00ed v Omaze uve\u0159ejnily 12.srpna (1914) \u010dl\u00e1nek obsahuj\u00edc\u00ed po\u017eadavek \u010desk\u00e9 samostatnosti \u010di aspo\u0148 samospr\u00e1vy\u2026Prvn\u00ed krok m\u011bli ud\u011blat sv\u00fdmi peticemi i finan\u010dn\u00ed podporou \u010ce\u0161i v zahrani\u010d\u00ed\u2026V\u00fdzvu gradovala zpr\u00e1va, kterou p\u0159inesl 20.srpna den\u00edk The New York Herald a posl\u00e9ze i dal\u0161\u00ed tisk o propuknut\u00ed povst\u00e1n\u00ed v \u010cech\u00e1ch, p\u0159i n\u011bm\u017e padli za ob\u011b\u0165 p\u0159edn\u00ed politici \u2013 Kram\u00e1\u0159, Klof\u00e1\u010d, Masaryk \u2013 a o Vltav\u011b rud\u00e9 \u010deskou krv\u00ed.<\/em><\/p>\n

 <\/em><\/p>\n

         Ve\u0161ker\u00e9 srpnov\u00e9 akce se konaly v krajn\u011b emotivn\u011b vypjat\u00e9 atmosf\u00e9\u0159e, noviny sice referovaly o tom, co se d\u011bje v \u010cech\u00e1ch, zpr\u00e1vy v\u0161ak byly p\u0159emr\u0161t\u011bn\u00e9 a nepravdiv\u00e9. Krajan\u00e9 v\u0161ak nabyli dojmu, \u017ee doch\u00e1z\u00ed k neuv\u011b\u0159iteln\u00fdm perzekuc\u00edm, a byli p\u0159esv\u011bd\u010deni, \u017ee T.G.Masaryk a ostatn\u00ed \u010de\u0161t\u00ed politici jsou bu\u010f mrtvi, \u010di odsouzeni k smrti\u2026.Zpr\u00e1vy o Masarykov\u011b odsouzen\u00ed k smrti m\u011bly za n\u00e1sledek \u0159adu protestn\u00edch dopis\u016f.<\/em><\/p>\n

 <\/strong><\/p>\n

       <\/strong>Nakonec byl Voska 8.kv\u011btna (1918) jmenov\u00e1n kapit\u00e1nem americk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed arm\u00e1dy a p\u0159id\u011blen hlavn\u00edmu vojensk\u00e9mu zpravodajsk\u00e9mu odd\u011blen\u00ed ve Washingtonu\u2026k jmenov\u00e1n\u00ed mu pop\u0159\u00e1l Vojta Bene\u0161: \u201e Ud\u011blal jsi velikou d\u00edru do sv\u011bta a mnoh\u00fdm lidem t\u011b\u017ek\u00e9 hlavy a t\u011b\u017ek\u00e1 srdce. A\u010dkoli zn\u00e1\u0161 m\u016fj pom\u011br k sob\u011b, m\u00e1m v t\u00e9to v\u011bci z Tv\u00e9ho \u00fasp\u011bchu velikou radost\u201c\u2026..Kdy\u017e koncem kv\u011btna (1918) Voska spoluorganizoval manifestaci \u010cech\u016f a Slov\u00e1k\u016f v Pittsburghu, na kter\u00e9 se 30.kv\u011btna se\u0161lo na 35 000 \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f, kr\u00e1\u010del v \u010dele pr\u016fvodu ji\u017e v americk\u00e9 uniform\u011b.<\/em><\/p>\n

 <\/strong><\/p>\n

            Voska byl po sv\u00e9m n\u00e1vratu z \u010cech ( <\/em>1915) ve v\u00fdjime\u010dn\u00e9m postaven\u00ed \u2013 byl nejl\u00e9pe informov\u00e1n o \u00famyslech dom\u00e1c\u00edch politik\u016f, m\u011bl v\u00fdlu\u010dn\u00fd kontakt na Masaryka, a dokonce j\u00edm byl pov\u011b\u0159en, aby vstoupil v jedn\u00e1n\u00ed s Charlesem Cranem, p\u0159\u00edtelem prezidenta Woodrowa Wilsona. Ten jej p\u0159i n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b ujistil, \u017ee budou-li ameri\u010dt\u00ed \u010ce\u0161i dr\u017eet svou agitaci za nez\u00e1vislost \u010cech v rozumn\u00fdch mez\u00edch, nebude jim americk\u00e1 vl\u00e1da br\u00e1nit. Voska byl velmi horliv\u00fdm propag\u00e1torem osobnosti T.G.Masaryka a jeho politick\u00e9ho programu, d\u00e1 se \u0159\u00edci, \u017ee Masaryk pro n\u011bj p\u0159edstavoval absolutn\u00ed autoritu. Byla to zajist\u00e9 i Voskova z\u00e1sluha, \u017ee Masaryk posl\u00e9ze zaujal nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed pozici v zahrani\u010dn\u00edm odboji a \u017ee hlavn\u00ed sm\u011br osvobozovac\u00ed akce ur\u010doval politik p\u0159i\u0161l\u00fd z domova, a nikoli zahrani\u010dn\u00ed krajan\u00e9. My\u0161lenku, \u017ee zahrani\u010dn\u00ed \u010ce\u0161i musej\u00ed dom\u00e1c\u00edm politik\u016fm v\u0161emo\u017en\u011b, p\u0159edev\u0161\u00edm finan\u010dn\u011b, pom\u00e1hat, ale nemohou si osobovat mluvit jm\u00e9nem \u010desk\u00e9ho n\u00e1roda, si Voska pravd\u011bpodobn\u011b osvojil, i kdy\u017e ji ne v\u017edy dodr\u017eoval, b\u011bhem letn\u00edch rozhovor\u016f s Masarykem v Praze.<\/em><\/p>\n

 <\/strong><\/p>\n

           <\/strong>Voska byl v Americe dob\u0159e etablov\u00e1n, \u017eil tu p\u0159es dvacet let a v\u0161echny jeho d\u011bti byly rodil\u00ed Ameri\u010dan\u00e9. P\u0159esto se nakonec rozhodl p\u0159es\u00eddlit do \u010cech\u2026.D\u016fvodem jeho n\u00e1vratu do \u010cech bylo zajist\u00e9 vlastenectv\u00ed a p\u0159edpoklad, \u017ee m\u00e1 sv\u00e9 m\u00edsto ve st\u00e1t\u011b, o jeho\u017e vznik se zaslou\u017eil.V roce 1923 mu zemsk\u00e1 spr\u00e1va ud\u011blila \u010deskoslovensk\u00e9 st\u00e1tn\u00ed ob\u010danstv\u00ed.<\/em><\/p>\n

         Voskovy bojov\u00e9 metody ji\u017e nevyhovovaly \u2013 skon\u010dila v\u00e1lka a nastala \u00e9ra \u00fa\u0159edn\u00edk\u016f. Nejpozd\u011bji v roce 1918 p\u0159estal Masaryk uva\u017eovat o tom, \u017ee by Voska mohl v budouc\u00edm st\u00e1t\u011b zast\u00e1vat v\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed pozici, jeho prosp\u011b\u0161nost byla omezena v\u00e1lkou\u2026.Nepo\u010d\u00edtalo se s n\u00edm v diplomacii, nedostal m\u00edsto ve spr\u00e1vn\u00edm apar\u00e1tu \u010di v bl\u00edzkosti prezidenta ani neza\u010dal hr\u00e1t v\u00fdznamnou roli v soci\u00e1ln\u011bdemokratick\u00e9 stran\u011b. Ji\u017e bylo \u0159e\u010deno, \u017ee Masaryk oce\u0148oval Voskovu bystrost a schopnosti, ale pochyboval o jeho politick\u00e9m vzd\u011bl\u00e1n\u00ed. Nav\u00edc nem\u011bl valn\u00e9 m\u00edn\u011bn\u00ed ani o jeho obchodnick\u00fdch schopnostech: \u201ePen\u00edze, jak \u0159\u00edk\u00e1m, demoralizuj\u00ed lidi. Ten Voska tak\u00e9 se zapletl hned po p\u0159evratu do n\u011bjak\u00fdch obchod\u016f a po\u0161kodil lidi. Tenkr\u00e1t ov\u0161em, jak jsem se informoval, podvodu z jeho strany nebylo, ale vina byla v tom, \u017ee se pustil do v\u011bci, kter\u00e9 nerozum\u011bl. Inu, fantasta\u201c\u2026..Tak\u00e9 p\u0159ednostovi politick\u00e9ho odboru prezidentsk\u00e9 kancel\u00e1\u0159e Josefu Schieszlovi Masaryk \u0159ekl: \u201eVoska je fantasta neseriozn\u00ed\u201c.<\/em><\/p>\n

          Nejd\u0159\u00edve se Voska v\u011bnoval charitativn\u00ed pr\u00e1ci. St\u00e1l u zalo\u017een\u00ed \u010ceskoslovensk\u00e9ho \u010derven\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee, z Ameriky vypravoval tzv. lod\u011b l\u00e1sky, co\u017e byla materi\u00e1ln\u00ed pomoc do v\u00e1lkou posti\u017een\u00fdch \u010cech, a anga\u017eoval se ve sb\u00edrce na zlat\u00fd poklad republiky, kter\u00e1 byla zah\u00e1jena v Kutn\u00e9 Ho\u0159e, jeho rodn\u00e9m m\u011bst\u011b\u2026.Nakonec se Voska stal z\u00e1stupcem firmy na psac\u00ed stroje Underwood a sv\u00e9 permanentn\u00ed finan\u010dn\u00ed pot\u00ed\u017ee \u0159e\u0161il n\u00e1v\u0161t\u011bvami Hradu \u010di \u010cern\u00ednsk\u00e9ho pal\u00e1ce, kde se mu dost\u00e1valo v\u00fdpomoci\u2026.Voska byl \u010dlov\u011bk do nepohody \u010di do krizov\u00fdch situac\u00ed\u2026Po n\u00e1stupu Hitlera se staral o uprchl\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 antifa\u0161isty a poskytl jim ubytov\u00e1n\u00ed ve sv\u00e9 vile na Zbraslavi. V roce 1936 za\u010dal organizovat pomoc republik\u00e1nsk\u00e9mu \u0160pan\u011blsku\u2026.Hned po 15.b\u0159eznu 1939 byl nakr\u00e1tko zat\u010den gestapem, ale poda\u0159ilo se mu odjet. Do USA p\u0159iplul 20.dubna 1939\u2026.Do exilu s n\u00edm ode\u0161la pouze \u010d\u00e1st rodiny, syn Arthur zem\u0159el za v\u00e1lky v koncentra\u010dn\u00edm t\u00e1bo\u0159e\u2026V roce 1945 se Voska vr\u00e1til do \u010ceskoslovenska\u2026byl st\u00e1le aktivn\u00ed\u2026V \u010dervnu 1950 byl zat\u010den a posl\u00e9ze v roce 1954 odsouzen jako agent americk\u00e9ho imperialismu na deset let \u017eal\u00e1\u0159e\u2026.str\u00e1vil celou dobu ve v\u011bze\u0148sk\u00fdch nemocnic\u00edch v Praze, Valdic\u00edch i Leopoldov\u011b\u2026.Mnoha \u017e\u00e1dostem rodiny o ud\u011blen\u00ed milosti nebylo nikdy vyhov\u011bno\u2026..nakonec byl trest p\u0159eru\u0161en a\u017e koncem roku 1959 ze zdravotn\u00edch d\u016fvod\u016f, o n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f pozd\u011bji, 1.dubna 1960 zem\u0159el.<\/em><\/p>\n

 <\/em><\/p>\n

         V \u010desk\u00e9m prost\u0159ed\u00ed byly Voskovy z\u00e1sluhy ocen\u011bny samotn\u00fdm Masarykem v jeho v\u00e1le\u010dn\u00fdch memo\u00e1rech Sv\u011btov\u00e1 revoluce, pro n\u011b\u017e mu Voska poskytl podklady.<\/em><\/p>\n

WITTLICHOV\u00c1, L. ed.   Vzkazy dom\u016f \/Messages home.<\/em> Praha: Labyrint, 2012.<\/p>\n

                             ISBN 978-80-87260-46-3.<\/p>\n

H\u00c1JKOVA, D.  Emanuel Voska. \u0160pion\u00e1\u017en\u00ed legenda prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky.<\/em> Praha: Academia, 2014.<\/p>\n

                             ISBN 978-80-200-2422-0.<\/p>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

          Jac\u00ed jsme?\/ What are we? \u2013 pt\u00e1 se v doslovu publikace Vzkazy dom\u016f\/ Messages home Martin Str\u00e1nsk\u00fd, kn\u00ed\u017eky, kter\u00e1 pat\u0159\u00ed k m\u00fdm nejlep\u0161\u00edm \u010dten\u00e1\u0159sk\u00fdm \u201e\u00falovk\u016fm\u201c posledn\u00edch t\u00fddn\u016f. Pro\u010d ta dvojjazy\u010dnost? Inu proto, \u017ee cel\u00e1 kniha je dvojjazy\u010dn\u00e1, ka\u017ed\u00e1 str\u00e1nka ve dvou paraleln\u00edch sloupc\u00edch, hezky vedle sebe \u010desky a anglicky. Hodn\u011b napov\u00ed s\u00e1m […]<\/p>\n","protected":false},"author":3483,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[],"class_list":["post-641","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezarazene"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/641","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3483"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=641"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/641\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":643,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/641\/revisions\/643"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=641"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=641"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=641"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}