N\u011bkdy v b\u0159eznu 1985 pro m\u011b p\u0159i\u0161el \u0159editel, \u017ee m\u00e1m telefon. U\u010dila jsem dvaadvac\u00e1t\u00fdm rokem na Z\u0160 pro vadn\u011b mluv\u00edc\u00ed v Olomouci-Kope\u010dku (tehdy na p\u011bknou \u0159\u00e1dku let ne Svat\u00e9m). Zji\u0161t\u011bn\u00ed, \u017ee si m\u011b k telefonu \u017e\u00e1daj\u00ed soudruzi z OV KS\u010c (pro \u0161\u0165astlivce: z okresn\u00edho v\u00fdboru Komunistick\u00e9 strany \u010ceskoslovenska), nev\u011bstilo nic dobr\u00e9ho. Soudruh, kter\u00fd mi bez jak\u00fdchkoli skrupul\u00ed tykal, cht\u011bl v\u011bd\u011bt, zda zn\u00e1m jm\u00e9na dvou hoch\u016f. Uf! To se mi ulevilo! Samoz\u0159ejm\u011b, jsou to m\u00ed \u017e\u00e1ci a\u2026..Ve dve\u0159\u00edch t\u0159\u00eddy jsem pak u\u017e jen dok\u00e1zala \u0159\u00edct: \u201eVy blbouni, vy jste psali na OV KS\u010c?\u201c \u201eNo, v\u017edy\u0165 jste \u0159\u00edkala, a\u0165 p\u00ed\u0161eme na v\u0161echny sv\u011btov\u00fd strany!\u201c, zn\u011bla odpov\u011b\u010f udiven\u00fdch kluk\u016f. M\u011bli pravdu. M\u00ed \u017e\u00e1ci se ocitli v Z\u0160 pro vadn\u011b mluv\u00edc\u00ed, proto\u017ee m\u011bli jist\u00e9 pot\u00ed\u017ee s \u0159e\u010d\u00ed, \u0159e\u010deno v\u00fdsti\u017en\u011bji sou\u010dasnou odbornou terminologi\u00ed \u2013 m\u011bli naru\u0161enou komunika\u010dn\u00ed schopnost. Co n\u00e1s tr\u00e1p\u00ed, co n\u00e1s bol\u00ed, co vyvol\u00e1v\u00e1 probl\u00e9my \u2013 tomu se vyh\u00fdb\u00e1me. Vyh\u00fdbat se \u0159e\u010di a v\u016fbec mezilidsk\u00fdm kontakt\u016fm, to zanech\u00e1v\u00e1 velmi neblah\u00e9 d\u016fsledky jak na soci\u00e1ln\u00edch kontaktech, tak na \u0161koln\u00edch v\u00fdsledc\u00edch, t\u00e1hne se to p\u0159es volbu povol\u00e1n\u00ed\u2026..<\/p>\n
V duchu paradoxn\u00ed intence V. E. Frankla jsem hledala a v\u00edtala ka\u017edou p\u0159\u00edle\u017eitost, kdy jsem sv\u00e9 \u017e\u00e1ky mohla \u0161ikovn\u011b, nen\u00e1siln\u011b \u201evt\u00e1hnout\u201c do \u010dinnosti, kter\u00e1 jim mohla p\u0159in\u00e9st pr\u00e1v\u011b prost\u0159ednictv\u00edm komunikace povzbuzen\u00ed, pocit uspokojen\u00ed, radost. Na podzim \u0161koln\u00edho roku 1984\/85 vyhl\u00e1sil \u0161kolsk\u00fd odbor Krajsk\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho v\u00fdboru v Ostrav\u011b pro \u0161koly liter\u00e1rn\u00ed sout\u011b\u017e na po\u010dest bl\u00ed\u017e\u00edc\u00edho se 40.v\u00fdro\u010d\u00ed konce 2.sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. P\u0159ihl\u00e1sili jsme se a \u2013 jak jsem t\u0159\u00eddu p\u0159edem uji\u0161\u0165ovala \u2013 vyhr\u00e1li jsme! Pro \u2013 ne prvn\u00ed \u2013 ale dokonce mimo\u0159\u00e1dnou cenu jsme si jeli zjara do Pam\u00e1tn\u00edku Ostravsk\u00e9 operace v Hrabyni. Psalo se o n\u00e1s v m\u00edstn\u00edm tisku, pro \u0161kolu jsme dostali \u0161pi\u010dkov\u00fd magnetofon (psal se rok 1985!), ka\u017ed\u00fd \u017e\u00e1k dostal p\u011bknou kni\u017en\u00ed publikaci a gramofonovou desku \u010cesk\u00e9 hudebn\u00ed mali\u010dkosti. J\u00e1 jsem si z Hrabyn\u011b odv\u00e1\u017eela povolen\u00ed krajsk\u00e9ho \u0161koln\u00edho inspektora ke \u0161koln\u00edmu v\u00fdletu do Prahy (ten rok byly v\u00fdlety mimo p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fd kraj zak\u00e1z\u00e1ny). Vlastn\u011b \u2013 m\u00e1m i tu gramofonovou desku. Brat\u0159i z P\u0159erova uznali, \u017ee jedna deska jim v rodin\u011b sta\u010d\u00ed, tak\u017ee mi tu druhou cestou ve vlaku bez \u0159e\u010d\u00ed str\u010dili do rukou.<\/p>\n
Uplynulo t\u0159icet let. P\u00ed\u0161eme rok 2015. Vyhled\u00e1v\u00e1m text, se kter\u00fdm jsme v tom roce 1985 zv\u00edt\u011bzili \u2013 nejen v sout\u011b\u017ei, ale i nad sebou. Tady je \u2013 beze zm\u011bny.<\/p>\n
Za samopaly \u0161ly garmo\u0161ky<\/p>\n
Voln\u011b \u0159azen\u00e1 dokumentace paprskov\u00e9ho p\u00e1tr\u00e1n\u00ed z m\u00edsta intern\u00e1tn\u00ed \u0161koly pro vadn\u011b mluv\u00edc\u00edpo pam\u011btn\u00edc\u00edch boj\u016f za osvobozen\u00ed na\u0161\u00ed vlasti v m\u00edstech bydli\u0161t\u011b \u017e\u00e1k\u016f<\/p>\n
1985 Olomouc \u2013 Kope\u010dek<\/p>\n
Za samopaly \u0161ly garmo\u0161ky. Mnoh\u00fd z rodi\u010d\u016f m\u00e9 generace by je\u0161t\u011b dodal: a v\u0161ude von\u011bl \u0161e\u0159\u00edk. Dosavadn\u00ed utrpen\u00ed p\u0159ekr\u00fdvalo tolik o\u010dek\u00e1van\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed. Bylo po v\u00e1lce. V\u00e1lka skon\u010dila a sen mnoha milion\u016f se naplnil. Sov\u011btsk\u00e1 arm\u00e1da p\u0159in\u00e1\u0161ela m\u00edr. M\u00edr symbolizovan\u00fd pln\u00fdmi n\u00e1ru\u010demi \u0161e\u0159\u00edku. T\u00edmto spont\u00e1nn\u00edm pod\u011bkov\u00e1n\u00edm mnoha milion\u016f kon\u010dilo jedno z nejtragi\u010dt\u011bj\u0161\u00edch dramat, jeho\u017e re\u017eie si vy\u017e\u00e1dala tolik ob\u011bt\u00ed. Ob\u011bt\u00ed, na n\u011b\u017e by se nem\u011blo nikdy zapomenout.<\/p>\n
Letos jsou tomu ji\u017e \u010dty\u0159i desetilet\u00ed, co 2.sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka skon\u010dila. Hrdinov\u00e9 on\u011bch pohnut\u00fdch \u010das\u016f v tichosti odch\u00e1zej\u00ed. Sv\u011bdectv\u00ed ka\u017ed\u00e9ho z pam\u011btn\u00edk\u016f se tak pomalu st\u00e1v\u00e1 vz\u00e1cnost\u00ed hodnou objevov\u00e1n\u00ed, zaznamen\u00e1v\u00e1n\u00ed a zve\u0159ej\u0148ov\u00e1n\u00ed. Pro moje \u010dtrn\u00e1ctilet\u00e9 \u017e\u00e1ky, kte\u0159\u00ed se s touto u\u0161lechtilou my\u0161lenkou vydali za pozn\u00e1v\u00e1n\u00edm historie druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, to nebylo jen jak\u00fdmsi dobrodru\u017estv\u00edm. Navzdory sv\u00e9mu mladink\u00e9mu v\u011bku si toti\u017e ji\u017e zakusili sv\u00e9 pro v\u00edce \u010di m\u00e9n\u011b patrnou vadu \u0159e\u010di. A tak ti moji \u017e\u00e1ci Jarek, Zlatka, Pep\u00edk, Jirka\u2026.jdouce ve stop\u00e1ch hrdin\u016f sami se jimi st\u00e1vali p\u0159ekon\u00e1vaj\u00edce sv\u00e9 handicapy. Nejednou museli sb\u00edrat odvahu, aby mohli b\u00fdt v z\u00e1p\u011bt\u00ed odm\u011bn\u011bni v\u00edt\u011bzstv\u00edm nad sebou sam\u00fdmi. Za to v\u0161echno je m\u00e1m r\u00e1da a p\u0159\u00e1la bych jim a jejich d\u011btem a d\u011btem jejich d\u011bt\u00ed, aby se historie \u017e\u00e1dn\u00e9ho ze sv\u011btov\u00fdch po\u017e\u00e1r\u016f ji\u017e nikdy neopakovala.<\/p>\n
PaedDr. Al\u017eb\u011bta Peutelschmiedov\u00e1 t\u0159\u00eddn\u00ed u\u010ditelka 8.t\u0159\u00eddy z\u00e1kladn\u00ed \u0161koly pro vadn\u011b mluv\u00edc\u00ed v Olomouci \u2013 Kope\u010dku<\/p>\n
Jm\u00e9na a bydli\u0161t\u011b z\u00fa\u010dastn\u011bn\u00fdch \u017e\u00e1k\u016f uveden\u00e1 v p\u016fvodn\u00edm textu vynech\u00e1v\u00e1m, obdobn\u011b za\u0161ifrovan\u011b uv\u00e1d\u00edm v p\u016fvodn\u00edm textu v pln\u00e9m zn\u011bn\u00ed prezentovan\u00e9 adresy<\/em><\/p>\n Narodili jsme se a vyr\u016fst\u00e1me v m\u00edru. Ani na\u0161i rodi\u010de v\u00e1lku nepoznali. Je pro n\u00e1s histori\u00ed, hr\u016fznou, ale vzd\u00e1lenou. Sv\u00e9 ka\u017edodenn\u00ed radosti i drobn\u00e9 starosti pro\u017e\u00edv\u00e1me v m\u00edrov\u00e9 \u010ceskoslovensk\u00e9 socialistick\u00e9 republice. Na po\u010d\u00e1tku 8.ro\u010dn\u00edku z\u00e1kladn\u00ed \u0161koly jsme se se\u0161li v intern\u00e1tn\u00ed \u0161kole pro vadn\u011b mluv\u00edc\u00ed v Olomouci \u2013 Kope\u010dku. Vznikala nov\u00e1 p\u0159\u00e1telstv\u00ed, ale i z\u00e1jmy. V mal\u00e9m kolektivu na\u0161\u00ed t\u0159\u00eddy jsme za\u010dali pozn\u00e1vat, \u017ee u\u010den\u00ed nemus\u00ed v\u017edy b\u00fdt mu\u010den\u00edm, \u017ee vyu\u010dovac\u00ed hodina m\u016f\u017ee b\u00fdt zaj\u00edmav\u00e1 a nemus\u00ed v\u017edy kon\u010dit zazvon\u011bn\u00edm. Ani nev\u00edme, jak se to stalo, ale najednou se v\u011bt\u0161ina z n\u00e1s za\u010dala t\u011b\u0161it na hodiny d\u011bjepisu. V\u017edy\u0165 se prob\u00edralo zaj\u00edmav\u00e9 u\u010divo o pr\u016fb\u011bhu druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky, o ud\u00e1lostech, s jejich\u017e pam\u00e1tn\u00edky se denn\u011b setk\u00e1v\u00e1me. Je\u0161t\u011b st\u00e1le to v\u0161ak byly pouze ud\u00e1losti z u\u010debnice, chyb\u011blo pouto svazuj\u00edc\u00ed s p\u0159\u00edtomnost\u00ed.Potom n\u00e1m soudru\u017eka t\u0159\u00eddn\u00ed dala p\u0159es zimn\u00ed pr\u00e1zdniny za \u00fakol zjistit, jak p\u0159esn\u011b a v detailech prob\u00edhalo osvobozov\u00e1n\u00ed na\u0161ich rodn\u00fdch m\u00edst. A byly zde prvn\u00ed nesm\u011bl\u00e9 pokusy o nav\u00e1z\u00e1n\u00ed kontaktu s m\u00edstn\u00edm n\u00e1rodn\u00edm v\u00fdborem, s pam\u011btn\u00edky, s \u00fa\u010dastn\u00edky boj\u016f, prvn\u00ed nahl\u00e9dnut\u00ed do kronik obc\u00ed. Odvahy p\u0159ib\u00fdvalo. Severomoravsk\u00fdm krajem se rozlet\u011bly dopisy s prosbou o radu \u010di informaci. Byly adresov\u00e1ny pobo\u010dk\u00e1m Svazu protifa\u0161istick\u00fdch bojovn\u00edk\u016f i Svazu \u010deskoslovensko-sov\u011btsk\u00e9ho p\u0159\u00e1telstv\u00ed, r\u016fzn\u00fdm muze\u00edm i arch\u00edv\u016fm. Ten nejodv\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00ed z n\u00e1s s\u00e1hl i po telefonu. 40.v\u00fdro\u010d\u00ed osvobozen\u00ed na\u0161\u00ed vlasti Sov\u011btskou arm\u00e1dou za\u010d\u00ednalo pro n\u00e1s m\u00edt konkr\u00e9tn\u00ed podobu bojov\u00fdch akc\u00ed, \u010dinnosti odbojov\u00fdch skupin a partyz\u00e1n\u016f, vyvst\u00e1valy p\u0159ed n\u00e1mi hrdinsk\u00e9 \u010diny, jm\u00e9na na pomn\u00ed\u010dc\u00edch se n\u00e1m st\u00e1vala bli\u017e\u0161\u00edmi a dra\u017e\u0161\u00edmi.<\/p>\n Dnes \u2013 po n\u011bkolika t\u00fddnech sb\u00edr\u00e1n\u00ed informac\u00ed \u2013 maj\u00ed pro n\u00e1s p\u0159ipravovan\u00e9 oslavy 40.v\u00fdro\u010d\u00ed osvobozen\u00ed \u010ceskoslovenska Sov\u011btskou arm\u00e1dou novou podobu, nov\u00e9 rozm\u011bry, nov\u00fd smysl. Nejsme bohat\u0161\u00ed jen v\u011bdomostmi, ale p\u0159edev\u0161\u00edm city. C\u00edt\u00edme hrdost na minulost na\u0161ich rodn\u00fdch obc\u00ed a m\u011bst, c\u00edt\u00edme svou soun\u00e1le\u017eitost s nimi, c\u00edt\u00edme povinnost nezklamat v budoucnosti.<\/p>\n Ve t\u0159\u00edd\u011b je n\u00e1s osm. Snad by m\u011bl vypr\u00e1v\u011bn\u00ed zah\u00e1jit Marcel z Fr\u00fddku-M\u00edstku. V\u017edy\u0165 M\u00edstek byl jedin\u00fdm m\u00edstem v na\u0161ich zem\u00edch, kde kladla \u010deskoslovensk\u00e1 arm\u00e1da ozbrojen\u00fd odpor nacistick\u00e9 okupaci pomnichovsk\u00e9ho \u010ceskoslovenska. P\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci 3.praporu 8.p\u011b\u0161\u00edho slezsk\u00e9ho pluku v \u010caj\u00e1nkov\u00fdch kas\u00e1rn\u00e1ch 14.b\u0159ezna 1939 kr\u00e1tce po 18.hodin\u011b hrdinn\u011b bojovali s nacistick\u00fdmi voj\u00e1ky. Br\u00e1nili sv\u00e1 kas\u00e1rna. Boj \u0159\u00eddil kapit\u00e1n Karel Pavl\u00edk, velitel 12.kulometn\u00e9 roty, kter\u00e1 m\u011bla v t\u00e9 dob\u011b slu\u017ebu. B\u011bhem p\u0159est\u0159elky, kter\u00e1 trvala asi p\u016fl hodiny, padlo 12 nacistick\u00fdch voj\u00e1k\u016f, obr\u00e1nci kas\u00e1ren neutrp\u011bli \u017e\u00e1dn\u00e9 ztr\u00e1ty. State\u010dn\u00fd odpor \u010desk\u00fdch voj\u00e1k\u016f z m\u00edsteck\u00e9 pos\u00e1dky p\u0159ipom\u00edn\u00e1 pam\u011btn\u00ed deska na b\u00fdval\u00fdch \u010caj\u00e1nkov\u00fdch kas\u00e1rn\u00e1ch, v dne\u0161n\u00ed Leninov\u011b ulici \u010d.108.<\/p>\n V t\u011b\u017ek\u00fdch letech nacistick\u00e9 okupace bylo v M\u00edstku zat\u010deno 384 ob\u010dan\u016f. Mezi nimi bylo 42 student\u016f okt\u00e1vy a v\u0161ichni profeso\u0159i m\u00edsteck\u00e9ho \u010desk\u00e9ho re\u00e1ln\u00e9ho gymn\u00e1zia. Stali se 7.10.1941 ob\u011bt\u00ed provokace, po kter\u00e9 bylo uzav\u0159eno nejen gymn\u00e1zium, ale i \u010desk\u00e1 obchodn\u00ed akademie a odborn\u00e1 \u0161kola pro \u017eeny. Jako bychom \u010detli zn\u00e1mou pov\u00eddku Vy\u0161\u0161\u00ed princip z Drdovy N\u011bm\u00e9 barik\u00e1dy.<\/p>\n Osvobozovac\u00ed boje ve Fr\u00fddku-M\u00edstku prob\u00edhaly v r\u00e1mci Ostravsk\u00e9 operace. Pod\u00edlela se na nich vojska 4.ukrajinsk\u00e9ho frontu veden\u00e1 arm\u00e1dn\u00edm gener\u00e1lem A.I.Jeremenkem, a to 38.arm\u00e1da gener\u00e1lplukovn\u00edka K.J.Moskalenka, 1.gardov\u00e1 arm\u00e1da gener\u00e1lplukovn\u00edka A.A.Gre\u010dka a 8.leteck\u00e1 arm\u00e1da gener\u00e1lporu\u010d\u00edka V.N. \u017ddanova. Fr\u00fddek-M\u00edstek byl Sov\u011btskou arm\u00e1dou osvobozen 4.kv\u011btna 1945. Pion\u00fd\u0159i z Fr\u00fddku jist\u011b ve v\u00fdro\u010dn\u00ed den osvobozen\u00ed m\u011bsta polo\u017e\u00ed kyti\u010dky k pam\u00e1tn\u00edku a \u010destn\u00e9mu poh\u0159ebi\u0161ti na h\u0159bitov\u011b ve Fr\u00fddku, kde je ulo\u017eeno 966 voj\u00e1k\u016f a 75 d\u016fstojn\u00edk\u016f Sov\u011btsk\u00e9 arm\u00e1dy, kte\u0159\u00ed padli v osvobozovac\u00edch boj\u00edch.<\/p>\n Se sb\u00edr\u00e1n\u00edm materi\u00e1l\u016f o osvobozov\u00e1n\u00ed Ostravy Jarek mnoho pr\u00e1ce nem\u011bl. Krajsk\u00e9 m\u011bsto mu poskytlo dostatek mo\u017enost\u00ed, kde literaturu a informace z\u00edskat. Fa\u0161istick\u00e1 okupace se v\u0161emi sv\u00fdmi neblah\u00fdmi d\u016fsledky se samoz\u0159ejm\u011b nevyhnula ani Ostravsku. V boji proti fa\u0161ismu padlo nebo bylo umu\u010deno skoro tis\u00edc ob\u010dan\u016f Ostravy. T\u00e9m\u011b\u0159 sto ostravsk\u00fdch rod\u00e1k\u016f padlo v \u010deskoslovensk\u00fdch zahrani\u010dn\u00edch jednotk\u00e1ch, \u0159ada z nich na \u00fazem\u00ed SSSR v bitv\u011b u Sokolova 8.b\u0159ezna 1943.<\/p>\n Ostravsk\u00e1 operace, jedna z nejv\u011bt\u0161\u00edch a nejslavn\u011bj\u0161\u00edch na na\u0161em \u00fazem\u00ed, byla zah\u00e1jena 10.b\u0159ezna 1945. Jen v pouli\u010dn\u00edch boj\u00edch uvnit\u0159 Ostravy padlo za jedin\u00fd den 30.dubna, pam\u00e1tn\u00fd den osvobozen\u00ed Ostravy, 535 sov\u011btsk\u00fdch voj\u00e1k\u016f a 123 m\u00edstn\u00edch ob\u010dan\u016f.<\/p>\n Kdy\u017e je Jarek doma v Ostrav\u011b, skoro denn\u011b p\u0159ech\u00e1z\u00ed S\u00fdkor\u016fv most. Te\u010f, kdy\u017e se za\u010dal hloub\u011bji zaj\u00edmat o ned\u00e1vnou historii sv\u00e9ho m\u011bsta, dostal n\u00e1pad: Co vlastn\u011b v\u00edm o tomto hrdinovi? A co bych se o n\u011bm mohl dozv\u011bd\u011bt? Kdo by mi to mohl \u0159\u00edci? Dlouho nev\u00e1hal a s\u00e1hl po telefonn\u00edm seznamu m\u011bsta Ostravy. Sloupec se jm\u00e9ny S\u00fdkor\u016f byl dosti dlouh\u00fd, a to je\u0161t\u011b v\u0161ichni S\u00fdkorov\u00e9 v Ostrav\u011b jist\u011b nemaj\u00ed telefon. Ale Jarek se nezalekl. Str\u00e1vil u telefonu dosti \u010dasu a v\u0161echny hlasy oz\u00fdvaj\u00edc\u00ed se z telefonn\u00edho sluch\u00e1tka nebyly v\u017edy p\u0159\u00edv\u011btiv\u00e9. Jarek znovu a znovu trp\u011bliv\u011b vysv\u011btloval, pro\u010d vol\u00e1, koho hled\u00e1. \u017de by se r\u00e1d setkal s n\u011bk\u00fdm, kdo d\u016fv\u011brn\u011b znal S\u00fdkoru, mlad\u00e9ho hrdinu, kter\u00fd za cenu vlastn\u00edho \u017eivota zachr\u00e1nil strategicky d\u016fle\u017eit\u00fd most a umo\u017enil tak rudoarm\u011bjc\u016fm voln\u00fd pr\u016fjezd do m\u011bsta.<\/p>\n Kone\u010dn\u011b \u2013 snad p\u0159i osmadvac\u00e1t\u00e9m telefon\u00e1tu \u2013 se ohl\u00e1sila pan\u00ed Jarmila S\u00fdkorov\u00e1. Rychle pochopila Jarkovu prosbu a bez dlouh\u00e9ho rozm\u00fd\u0161len\u00ed ho pozvala na n\u00e1v\u0161t\u011bvu. Jarkovi se trochu t\u0159\u00e1sla kolena, kdy\u017e zvonil u bytu Jarmily a Alfr\u00e9da S\u00fdkorov\u00fdch. Obavy byly zbyte\u010dn\u00e9. Mlad\u00ed man\u017eel\u00e9 ho i se sv\u00fdmi syny Petrem a Markem mile p\u0159ijali. Vyslechli Jarka, ale mnoho informac\u00ed mu poskytnout nemohli. Jednu p\u0159ece, a to velmi cennou. Otec Alfr\u00e9da S\u00fdkory, dnes 58let\u00fd Anton\u00edn S\u00fdkora, nejbli\u017e\u0161\u00ed p\u0159\u00edbuzn\u00fd mlad\u00e9ho hrdiny, \u017eije nyn\u00ed v T., v ulici Na xxxxxxx. V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b Jarek pe\u010dliv\u011b p\u0159ipravuje dopis pro \u201esv\u00e9ho S\u00fdkoru\u201c. Mo\u017en\u00e1 v l\u00e9t\u011b p\u0159i cest\u011b do Prahy by se s n\u00edm mohl setkat. Cel\u00e1 t\u0159\u00edda Jarkovu zv\u00eddavost a odvahu n\u00e1le\u017eit\u011b ocenila.<\/p>\n Ti spolu\u017e\u00e1ci, kte\u0159\u00ed \u017eij\u00ed v men\u0161\u00edch vesnic\u00edch na Brunt\u00e1lsku, p\u0159inesli do p\u00e1tr\u00e1n\u00ed po posledn\u00edch dnech druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky nov\u00fd pohled. Jejich obce toti\u017e nejsou uv\u00e1d\u011bny v pam\u011btn\u00edch sborn\u00edc\u00edch, vyhled\u00e1v\u00e1n\u00ed fakt\u016f muselo b\u00fdt soust\u0159ed\u011bno na kontakty s m\u00edstn\u00edmi n\u00e1rodn\u00edmi v\u00fdbory, s kronik\u00e1\u0159i obc\u00ed a s pam\u011btn\u00edky on\u011bch slavn\u00fdch dn\u016f. \u00dadaje byly o to zaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed, \u017ee uveden\u00e9 obce m\u011bly siln\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 os\u00eddlen\u00ed a posledn\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00e9 dny znamenaly pro kraj nov\u00e9 v\u00fdhledy do budoucna. Po odsunu N\u011bmc\u016f zde za\u010d\u00ednalo os\u00eddlov\u00e1n\u00ed pohrani\u010d\u00ed v duchu budovatelsk\u00e9ho programu Gottwaldovy vl\u00e1dy.<\/p>\n Zlatka z Nov\u00e9 Pl\u00e1n\u011b na Brunt\u00e1lsku m\u011bla to \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee mohla vyzpov\u00eddat d\u011bde\u010dka. V prvn\u00edch kv\u011btnov\u00fdch dnech roku 1945 byla Nov\u00e1 Pl\u00e1\u0148 i s bl\u00edzkou obc\u00ed Karlovec p\u0159epln\u011bna ustupuj\u00edc\u00edmi nacistick\u00fdmi vojsky, ute\u010denci, kte\u0159\u00ed ve zmatku prchali p\u0159ed rozhodn\u00fdm postupem Sov\u011btsk\u00e9 arm\u00e1dy. Zmatek panoval i v karloveck\u00e9m z\u00e1mku, kde bylo um\u00edst\u011bno nacistick\u00e9 vojensk\u00e9 velitelstv\u00ed. Z d\u00e1lky dun\u011bla sov\u011btsk\u00e1 d\u011bla, spojky odj\u00ed\u017ed\u011bly a p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bly, velitelstv\u00ed se p\u0159ipravovalo na \u00fat\u011bk. Zejm\u00e9na 6.kv\u011btna 1945 bylo mo\u017eno pozorovat zv\u00fd\u0161en\u00fd ruch ve fa\u0161istick\u00e9 pos\u00e1dce, kter\u00e1 odpoledne za\u010dala ut\u00edkat sm\u011brem na Val\u0161ov. Jej\u00ed destruk\u010dn\u00ed jednotky v\u0161ak je\u0161t\u011b sta\u010dily vyhodit do pov\u011bt\u0159\u00ed mosty na \u0159ece Moravici v domn\u011bn\u00ed, \u017ee tak zt\u00ed\u017e\u00ed podm\u00ednky pro postup rudoarm\u011bjc\u016f. Teprve po p\u016flnoci nastal klid. Ale jen zd\u00e1nliv\u00fd. Obyvatel\u00e9 Nov\u00e9 Pl\u00e1n\u011b v rozru\u0161en\u00ed o\u010dek\u00e1vali dal\u0161\u00ed ud\u00e1losti. Do\u010dkali se ji\u017e za rozb\u0159esku 7.kv\u011btna 1945, kdy jednotky Sov\u011btsk\u00e9 arm\u00e1dy postupuj\u00edc\u00ed od Roudna p\u0159es kopec od Razov\u00e9 i od Brunt\u00e1lu obec osvobodily.<\/p>\n V t\u011bch prvn\u00edch n\u00e1dhern\u00fdch okam\u017eic\u00edch svobody je\u0161t\u011b v Roudn\u011b a Razov\u00e9 nebydleli ani prarodi\u010de na\u0161ich spolu\u017e\u00e1k\u016f Lenky a Ji\u0159\u00edho. V prvn\u00edch t\u00fddnech na\u0161eho p\u00e1tr\u00e1n\u00ed Jirka ne\u0161\u0165astn\u011b pozoroval \u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00ed spolu\u017e\u00e1ky, kte\u0159\u00ed ji\u017e shroma\u017e\u010fovali adresy, dopisy, r\u016fzn\u00e9 publikace. Jeho obec Razov\u00e1 m\u011bla za okupace p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b n\u011bmeck\u00e9 os\u00eddlen\u00ed, o kv\u011btnov\u00fdch dnech p\u011bta\u010dty\u0159ic\u00e1t\u00e9ho roku se nemohl do\u010d\u00edst ani v kronice obce, proto\u017ee ta byla vedena a\u017e od 50.let. Nakonec pomohla teta. Osvobozen\u00ed Razov\u00e9 se stalo sou\u010d\u00e1st\u00ed obchvatu Sov\u011btsk\u00e9 arm\u00e1dy na Brunt\u00e1l. Nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed boje prob\u011bhly v podve\u010der 5.kv\u011btna 1945 na horn\u00edm konci Razov\u00e9, ale 6.kv\u011bten 1945 byl ji\u017e prvn\u00edm dnem vytou\u017een\u00e9 svobody.<\/p>\n \u0160koda, \u017ee Jirka u\u017e nemohl p\u0159ipojit fakta z dal\u0161\u00edho obdob\u00ed, z obdob\u00ed os\u00eddlov\u00e1n\u00ed obce, kdy prvn\u00edm p\u0159edsedou NV byl soudruh Havl\u00edk, kter\u00fd musel \u0159e\u0161it t\u011b\u017ek\u00e9 probl\u00e9my se z\u00e1sobov\u00e1n\u00edm i s t\u011bmi, kdo nevydr\u017eeli obt\u00ed\u017en\u00e9 podm\u00ednky os\u00eddlovan\u00e9ho pohrani\u010d\u00ed a obec po kr\u00e1tk\u00e9m pobytu opustili.<\/p>\n S netajenou zv\u011bdavost\u00ed sledovala Jirkovo \u00fasil\u00ed jeho spolu\u017ea\u010dka Lenka z nedalek\u00e9ho Roudna. Osudy jejich soused\u00edc\u00edch obc\u00ed si byly v mnoh\u00e9m podobn\u00e9. Len\u010diny zpr\u00e1vy byly podrobn\u011bj\u0161\u00ed, proto\u017ee jej\u00ed obec se jm\u00e9nem po bl\u00edzk\u00e9m kopci Velk\u00fd Roudn\u00fd na rozd\u00edl od Razov\u00e9 kroniku m\u011bla. Tam Lenka vy\u010detla a pe\u010dliv\u011b si zaznamenala, \u017ee prvn\u00edm nezvratn\u00fdm p\u0159\u00edznakem bl\u00ed\u017e\u00edc\u00edho se osvobozen\u00ed byli n\u011bme\u010dt\u00ed vojen\u0161t\u00ed dezert\u00e9\u0159i, kte\u0159\u00ed se ji\u017e kolem 25.dubna 1945 za\u010dali v noci potulovat kolem obce, p\u0159es den se ukr\u00fdvali v okoln\u00edch les\u00edch, stodol\u00e1ch i stoz\u00edch sl\u00e1my. Od civiln\u00edho obyvatelstva se sna\u017eili z\u00edskat ob\u010dansk\u00fd oblek, aby se tak sn\u00e1ze zachr\u00e1nili. Soudruh Jan Swieczek, kter\u00fd zde v tuto dobu \u017eil, odhadoval, \u017ee v obdob\u00ed od 24.dubna do 4.kv\u011btna se p\u0159es Roudno sm\u011brem na Moravsk\u00fd Beroun p\u0159esunulo asi 1500 N\u011bmc\u016f. Kolony n\u011bmeck\u00fdch uprchl\u00edk\u016f proj\u00ed\u017ed\u011bly s ko\u0148sk\u00fdmi povozy Roudnem i v noci z 2. na 3.kv\u011btna 1945. Ale ji\u017e 4.kv\u011btna vzhledem k postupu Sov\u011btsk\u00e9 arm\u00e1dy nemohli uprchl\u00edci pou\u017e\u00edt cesty na Moravsk\u00fd Beroun a vraceli se zp\u011bt. P\u0159\u00ed\u0161t\u00ed noc ve 4 hodiny r\u00e1no usly\u0161eli obyvatel\u00e9 obce Roudno prvn\u00ed pozdravy rudoarm\u011bjc\u016f. Boj o Roudno byl zah\u00e1jen 6.kv\u011btna 1945 ve 4 hod. 30 minut. \u010c\u00e1st sov\u011btsk\u00fdch d\u011bl, kter\u00e1 st\u00e1la v B\u00edl\u010dic\u00edch a p\u0159ehrazovala \u00fastupovou cestu hitlerovc\u016fm ve Val\u0161ov\u011b, p\u0159enesla palbu na pozice n\u011bmeck\u00fdch obrann\u00fdch postaven\u00ed v Roudn\u011b. Hlavn\u00ed obrana N\u011bmc\u016f byla na vrcholku Velk\u00e9ho Roudn\u00e9ho a na K\u0159i\u0161\u0165anovsku. Sov\u011btsk\u00e9 odd\u00edly p\u011bchoty a motorizovan\u00e9 jednotky postupovaly do obce sm\u011brem od B\u00edl\u010dic a Leskovce. Obec Roudno byla osvobozena Sov\u011btskou arm\u00e1dou 6.kv\u011btna 1945 ve 22 hodin. Kronik\u00e1\u0159 dokonce zapsal, \u017ee tato noc byla mimo\u0159\u00e1dn\u011b tmav\u00e1 a \u017ee pr\u0161elo. Za boj\u016f o obec padlo osm sov\u011btsk\u00fdch voj\u00e1k\u016f, \u010dty\u0159i civiln\u00ed obyvatel\u00e9 a deset n\u011bmeck\u00fdch voj\u00e1k\u016f.<\/p>\n V roce 1945 se v Roudn\u011b je\u0161t\u011b nekonaly oslavy 1.m\u00e1je, proto\u017ee zde byli pouze obyvatel\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 n\u00e1rodnosti. Jako prvn\u00ed dos\u00eddlenci p\u0159ich\u00e1zej\u00ed do Roudna v \u010dervenci 1945 Josef Vodi\u010dka s man\u017eelkou a dv\u011bma d\u011btmi. A ji\u017e 10.prosince 1945 bylo ve zdej\u0161\u00ed \u0161kole zah\u00e1jeno vyu\u010dov\u00e1n\u00ed pro sedm \u010desk\u00fdch d\u011bt\u00ed. Jako by tato obec byla p\u0159edlohou \u0158ez\u00e1\u010dova rom\u00e1nu N\u00e1stup. I zde se psaly d\u011bjiny nov\u00e9ho \u010ceskoslovenska, d\u011bjiny bez pam\u011btn\u00edch desek.<\/p>\n Zato bratr\u016fm Jirkovi a Pep\u00edkovi kamenn\u00e9 desky na mnoha m\u00edstech P\u0159erova p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed P\u0159erovsk\u00e9 povst\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 zah\u00e1jilo plynul\u00fd \u0159et\u011bz protifa\u0161istick\u00fdch osvobozovac\u00edch vystoupen\u00ed v \u010desk\u00fdch zem\u00edch. Je na nich naps\u00e1no: Zde hrdinn\u011b polo\u017eil sv\u016fj \u017eivot pro vlast revolu\u010dn\u00ed bojovn\u00edk. Budouc\u00edm na v\u011b\u010dnou pam\u011b\u0165.<\/em><\/p>\n Proti s\u00edl\u00edc\u00ed hrozb\u011b fa\u0161ismu vystoupilo obyvatelstvo P\u0159erova ji\u017e 16.dubna 1933 p\u0159i poh\u0159bu Emanuela Zahradn\u00edka, jedn\u00e9 z prvn\u00edch ob\u011bt\u00ed fa\u0161ismu v na\u0161ich zem\u00edch. Jako by p\u0159edpov\u00edd\u00e1 osud Jana Opletala, na jeho\u017e po\u010dest slav\u00edme 17.listopadu Mezin\u00e1rodn\u00ed den studentstva. Emanuel Zahradn\u00edk byl 24let\u00fd poslucha\u010d p\u0159\u00edrodov\u011bdeck\u00e9 fakulty UK v Praze. P\u0159i sch\u016fzi pokrokov\u00fdch student\u016f 3.dubna 1933 na Slovansk\u00e9m ostrov\u011b v Praze byl smrteln\u011b ran\u011bn fa\u0161isty, kte\u0159\u00ed sch\u016fzi n\u00e1siln\u011b p\u0159eru\u0161ili.<\/p>\n Na po\u010d\u00e1tku n\u011bmeck\u00e9 okupace m\u011bl P\u0159erov 22 280 obyvatel, z toho bylo pouze 714 N\u011bmc\u016f. V letech 1938 \u2013 1941 se stal P\u0159erov d\u00edky aktivit\u011b zdej\u0161\u00edch odbojov\u00fdch skupin zvl\u00e1\u0161t\u011b mezi \u017eelezni\u010d\u00e1\u0159i jedn\u00edm z v\u00fdznamn\u00fdch center organizovan\u00e9ho p\u0159esunu lid\u00ed z protektor\u00e1tu do \u010deskoslovensk\u00e9ho zahrani\u010dn\u00edho odboje. Mezi organiz\u00e1tory ileg\u00e1ln\u00edch p\u0159echod\u016f p\u0159es hranici byl p\u0159erovsk\u00fd ob\u010dan Jaroslav Kliver. V listopadu 1938 doprov\u00e1zel na cest\u011b p\u0159es hranice soudruhy Gottwalda a \u0160merala.<\/p>\n Odbojov\u00e1 \u010dinnost na P\u0159erovsku vyvrcholila povst\u00e1n\u00edm 1.5.1945. Ji\u017e koncem roku 1944 se uskute\u010dnila cel\u00e1 \u0159ada sabot\u00e1\u017en\u00edch akc\u00ed na \u017eeleznici, nap\u0159. p\u0159eru\u0161en\u00ed kolejnic a zni\u010den\u00ed lokomotiv na trati P\u0159erov \u2013 \u0158\u00edkovice, na nich\u017e se pod\u00edlela partyz\u00e1nsk\u00e1 skupina \u201eViktor\u201c napojen\u00e1 na skupiny \u201eOlga\u201c a \u201eVolod\u011bv\u201c. P\u0159erovsk\u00fd velitelsk\u00fd okrsek partyz\u00e1nsk\u00e9 skupiny \u201eViktor\u201c zahrnoval do oblasti sv\u00e9ho p\u016fsoben\u00ed krom\u011b P\u0159erovska tak\u00e9 Vy\u0161kovsko a Olomoucko.<\/p>\n Koncem dubna 1945 byl vytvo\u0159en jednotn\u00fd n\u00e1rodn\u00ed v\u00fdbor, jeho\u017e p\u0159edsedou byl zvolen velitel skupiny \u201eViktor\u201c B. \u0160\u00edda. Odboj\u00e1\u0159i uva\u017eovali o mo\u017enosti povst\u00e1n\u00ed ji\u017e kolem 20.dubna 1945, kdy \u017eelezni\u010d\u00e1\u0159i upozornili na mo\u017enost vyu\u017eit\u00ed ma\u010farsk\u00fdch voj\u00e1k\u016f p\u0159i ozbrojen\u00e9 akci. Do prostoru p\u0159erovsk\u00e9ho n\u00e1dra\u017e\u00ed byly toti\u017e ji\u017e v b\u0159eznu p\u0159istaveny dva vlaky ma\u010farsk\u00e9ho transportu o s\u00edle asi 800 mu\u017e\u016f. Ti \u010dekali na p\u0159\u00edpadn\u00e9 nasazen\u00ed. \u017delezni\u010d\u00e1\u0159i brzy zjistili, \u017ee jejich bojov\u00e1 mor\u00e1lka nen\u00ed na v\u00fd\u0161i a \u017ee ne\u010dinnost jen v\u00edtaj\u00ed. Netou\u017eili bojovat za z\u00e1chranu Velkon\u011bmeck\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e. \u017delezni\u010d\u00e1\u0159i byli p\u0159ipraveni splnit rozkaz velitele nejv\u011bt\u0161\u00ed partyz\u00e1nsk\u00e9 jednotky v \u010desk\u00fdch zem\u00edch brig\u00e1dy Jana \u017di\u017eky z Trocnova majora \u201eJuraje\u201c \u2013 legend\u00e1rn\u00edho Dajana Bojanovi\u010de Murzina: koncem v\u00e1lky p\u0159eru\u0161it dopravu v Moravsk\u00e9 br\u00e1n\u011b. Av\u0161ak frontov\u00e1 linie se vyvinula jinak, ne\u017e se p\u016fvodn\u011b p\u0159edpokl\u00e1dalo a v dob\u011b p\u0159ed 1.kv\u011btnem 1945 p\u0159estala b\u00fdt p\u0159\u00edprava povst\u00e1n\u00ed v P\u0159erov\u011b aktu\u00e1ln\u00ed. P\u0159esto v rann\u00edch hodin\u00e1ch 1.kv\u011btna 1945 povst\u00e1n\u00ed vypuklo na z\u00e1klad\u011b myln\u00e9 zpr\u00e1vy o kapitulaci fa\u0161istick\u00e9ho N\u011bmecka, kterou vys\u00edlal p\u0159erovsk\u00fd rozhlas a kterou pozd\u011bji potvrdili i t\u0159i n\u011bme\u010dt\u00ed d\u016fstojn\u00edci u okresn\u00edho hejtmana. V prvn\u00edch hodin\u00e1ch povst\u00e1n\u00ed byla zni\u010dena n\u011bmeck\u00e1 telegrafn\u00ed \u00fast\u0159edna s n\u00e1zvem Anne Maria, ur\u010den\u00e1 k obran\u011b cel\u00e9 v\u00fdchodn\u00ed a st\u0159edn\u00ed Moravy, a z v\u011bzen\u00ed okresn\u00edho soudu byli propu\u0161t\u011bni v\u0161ichni v\u011bzni a m\u00edsto nich na radnici uv\u011bzn\u011bni m\u00edstn\u00ed N\u011bmci a kolaboranti.<\/p>\n Kdy\u017e dosud Jirka s Pep\u00edkem proch\u00e1zeli \u017del\u00e1tovskou ulic\u00ed, netu\u0161ili, \u017ee v t\u011bchto m\u00edstech se za povst\u00e1n\u00ed st\u0159\u00edlelo a \u017ee zde bojoval i sov\u011btsk\u00fd partyz\u00e1n Volo\u010fa Sedych, byl zde ran\u011bn a zem\u0159el na n\u00e1sledky zran\u011bn\u00ed v den osvobozen\u00ed P\u0159erova. Byl rod\u00e1kem z dalek\u00e9ho Kurska. Tuh\u00e9 boje prob\u00edhaly tak\u00e9 u elektr\u00e1rny, u Optikotechny \u2013 dne\u0161n\u00ed Meopty, u p\u0159edm\u011bstsk\u00e9ho podjezdu a na \u017derot\u00ednov\u011b n\u00e1m\u011bst\u00ed. Nejsv\u00edzeln\u011bj\u0161\u00ed situace byla v prostoru n\u00e1dra\u017e\u00ed, kde padlo 17 \u017eelezni\u010d\u00e1\u0159\u016f. V pr\u016fb\u011bhu dne N\u011bmci vyhl\u00e1sili v P\u0159erov\u011b v\u00fdjime\u010dn\u00fd stav. V\u011bt\u0161ina zat\u010den\u00fdch \u2013 bylo jich kolem stovky \u2013 byla odvle\u010dena do Hitlerov\u00fdch kas\u00e1ren v budov\u011b gymn\u00e1zia.<\/p>\n Zpr\u00e1va o povst\u00e1n\u00ed v P\u0159erov\u011b pronikla a\u017e do Prahy. Je\u0161t\u011b v osudnou noc se o ud\u00e1losti zaj\u00edmal s\u00e1m \u0159\u00ed\u0161sk\u00fd st\u00e1tn\u00ed ministr Karl Hermann Frank. Ten nev\u011b\u0159il v d\u016fkladnost p\u0159erovsk\u00e9ho gestapa a na\u0159\u00eddil, aby jeho rozkaz k likvidaci povst\u00e1n\u00ed byl spln\u011bn za pomoci olomouck\u00fdch jednotek gestapa. Krut\u00e9 v\u00fdslechy \u0159\u00eddil gestap\u00e1k Humhl, kter\u00fd ozna\u010dil jako vin\u00edky deset a\u017e dvan\u00e1ct osob. Gestap\u00e1ku Rankemu se to v\u0161ak zd\u00e1lo m\u00e1lo, a proto s gestap\u00e1kem Kozlowskim ur\u010dil k poprav\u011b celkem 21 osob. O dal\u0161\u00edch osudech t\u011bchto gestap\u00e1k\u016f v\u010detn\u011b Rimhuse, kter\u00fd byl pov\u011b\u0159en proveden\u00edm popravy, se Jirka a Pep\u00edk u\u017e nic nedozv\u011bd\u011bli. Jen doufaj\u00ed, \u017ee je postihl spravedliv\u00fd trest, \u017ee neunikli spravedlnosti ani nebyli propu\u0161t\u011bni na svobodu se souhlasem soudu, jak tomu bylo ned\u00e1vno u v\u00e1le\u010dn\u00e9ho zlo\u010dince Waltera Redera. Horlivost gestap\u00e1k\u016f neznala m\u00edru. Po\u010det zat\u010den\u00fdch jim st\u00e1le p\u0159ipadal nedosta\u010duj\u00edc\u00ed. Velitel olomouck\u00e9 \u00fast\u0159edny \u017e\u00e1dal o povolen\u00ed dal\u0161\u00edch poprav, ke kter\u00fdm na\u0161t\u011bst\u00ed nedo\u0161lo d\u00edky rychl\u00e9mu sp\u00e1du vojensk\u00fdch akc\u00ed a ud\u00e1lost\u00ed. Auto s 21 vybran\u00fdmi a odsouzen\u00fdmi stann\u00fdm soudem pravd\u011bpodobn\u011b zastavilo nejd\u0159\u00edve v Olomouci na \u00fast\u0159edn\u011b gestapa. Odsouzen\u00ed byli zavra\u017ed\u011bni 2.kv\u011btna 1945 ve ve\u010dern\u00edch hodin\u00e1ch na b\u00fdval\u00e9 st\u0159elnici v Olomouci – Lazc\u00edch spolu se dv\u011bma m\u00edstn\u00edmi ob\u010dany, kte\u0159\u00ed p\u0159ed popravou museli vykopat hromadn\u00fd hrob. P\u0159erov\u0161t\u00ed vlastenci byli popravov\u00e1ni po trojic\u00edch, p\u0159ed popravou museli odevzdat v\u0161echny cenn\u00e9 p\u0159edm\u011bty. T\u00e9m\u011b\u0159 polovina jich po st\u0159elb\u011b je\u0161t\u011b \u017eila a byli besti\u00e1ln\u011b dob\u00edjeni a\u017e v j\u00e1m\u011b. Jedinou \u017eenou mezi popraven\u00fdmi byla Matylda Dokl\u00e1dalov\u00e1, kter\u00e1 byla odsouzena na ud\u00e1n\u00ed gestap\u00e1ka, kdy\u017e naproti jeho bytu vyv\u011bsila rud\u00fd prapor s v\u00fdk\u0159ikem: \u201eLidi\u010dky! M\u00e1me svobodu!\u201c Je\u0161t\u011b p\u0159ed smrt\u00ed zvolala: \u201eA\u0165 \u017eije \u010ceskoslovensk\u00e1 republika!\u201c M\u00edsto popravy bylo objeveno brzy po osvobozen\u00ed, ostatky ob\u011bt\u00ed byly p\u0159evezeny do P\u0159erova a 14.kv\u011btna 1945 s \u00factou poh\u0159beny na m\u00edstn\u00edm h\u0159bitov\u011b.<\/p>\n Pam\u00e1tn\u00fd 9.kv\u011bten 1945 byl pro P\u0159erov druh\u00fdm dnem svobody. Za\u010dal t\u00edm, \u017ee vy\u0161ly po v\u00edce ne\u017e \u010dty\u0159ech letech prvn\u00ed nefa\u0161istick\u00e9 noviny \u2013 v noci z 8. na 9.kv\u011btna bylo v P\u0159erov\u011b vyti\u0161t\u011bno azbukou v sov\u011btsk\u00e9 poln\u00ed arm\u00e1dn\u00ed tisk\u00e1rn\u011b 372. \u010d\u00edslo \u010dasopisu Stalinsk\u00e1 pravda. <\/p>\n Posledn\u00ed spolu\u017e\u00e1k Jaroslav z Olomouce se p\u00e1tr\u00e1n\u00edm po podrobnostech posledn\u00edch dn\u016f 2.sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky dostal skoro do m\u00edsta na\u0161eho sou\u010dasn\u00e9ho pobytu. Je hrd\u00fd p\u0159edev\u0161\u00edm na dv\u011b zji\u0161t\u011bn\u00ed. V Olomouci byl jako prvn\u00ed v na\u0161ich zem\u00edch hned v roce 1945 odhalen pam\u00e1tn\u00edk padl\u00fdm rudoarm\u011bjc\u016fm v dne\u0161n\u00edch \u010cechov\u00fdch sadech. Druh\u00fdm zaj\u00edmav\u00fdm faktem je, \u017ee vedle obvykl\u00fdch partyz\u00e1nsk\u00fdch jednotek p\u016fsob\u00edc\u00edch v les\u00edch a hor\u00e1ch v Olomouci se v roce 1943 zformovala partyz\u00e1nsk\u00e1 skupina m\u011bstsk\u00e9ho typu. Byla to skupina majora Aloise Petr\u00e1\u0161e, kter\u00e1 pat\u0159ila k prvn\u00edm aktivn\u00edm partyz\u00e1nsk\u00fdm skupin\u00e1m na st\u0159edn\u00ed Morav\u011b. S\u00eddlo skupiny bylo v Olomouci. Jej\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci bydleli doma, chodili pravideln\u011b do zam\u011bstn\u00e1n\u00ed a a\u017e po ve\u010derech ileg\u00e1ln\u011b pracovali. Litovelsk\u00e1 \u010d\u00e1st skupiny provedla 14.prosince 1943 prvn\u00ed diverzn\u00ed \u010din. P\u0159eru\u0161ila d\u00e1lkov\u00e9 telefonn\u00ed spojen\u00ed mezi Olomouc\u00ed a Svitavami. Skupina majora Petr\u00e1\u0161 tak\u00e9 vyd\u00e1vala ileg\u00e1ln\u00ed \u010dasopis Zte\u010d.<\/p>\n Olomouc jako d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00ed pevnost Rakouska \u2013 Uherska m\u011bla i za fa\u0161istick\u00e9 okupace silnou n\u011bmeckou vojenskou pos\u00e1dku. Fa\u0161ist\u00e9 mistrn\u011b vyu\u017eili k obran\u011b star\u00e9 pevnostn\u00ed st\u011bny z dob Marie Terezie. \u0158ada opev\u0148ovac\u00edch prac\u00ed v\u0161ak nebyla dokon\u010dena, tak\u017ee 1.kv\u011btna n\u011bmeck\u00e9 velen\u00ed ozn\u00e1milo, \u017ee Olomouc pevnost\u00ed v prav\u00e9m slova smyslu nen\u00ed. Velitelem pos\u00e1dky fa\u0161istick\u00fdch vojsk byl gener\u00e1l Streiter. 30.dubna 1945 se nad Olomouc\u00ed objevila sov\u011btsk\u00e1 letadla a bombardovala postaven\u00ed hitlerovsk\u00fdch d\u011bl u Terezsk\u00e9 br\u00e1ny a leti\u0161t\u011b v Ne\u0159ed\u00edn\u011b. V noci na 1.kv\u011btna 1945 provedla sov\u011btsk\u00e1 letadla \u00fatok na olomouck\u00e9 hlavn\u00ed n\u00e1dra\u017e\u00ed. Ani vlastenci ve m\u011bst\u011b nezah\u00e1leli. Na n\u00e1dra\u017e\u00ed zni\u010dili fa\u0161istick\u00fd vojensk\u00fd vlak a odminovali a zachr\u00e1nili most p\u0159es \u017eeleznici v Olomouci \u2013 Hodolanech. Ostatn\u011b v\u0161echny mosty p\u0159es \u0159eku Moravu byly zaminov\u00e1ny a p\u0159ipraveny k vyhozen\u00ed. V sobotu 5.kv\u011btna 1945 za\u010dal \u00fat\u011bk nacistick\u00fdch jednotek p\u0159es Velkou Byst\u0159ici sm\u011brem ke \u0160ternberku. K ve\u010deru 7.kv\u011btna 1945 po t\u011b\u017ek\u00fdch boj\u00edch o Opavu pro\u0161el \u00fa\u017elabinami \u010cernov\u00edrsk\u00e9ho lesa a soust\u0159edil se u v\u00fdchodn\u00edch hranic m\u011bsta Olomouce U\u017ehorodsk\u00fd motorizovan\u00fd d\u011blost\u0159eleck\u00fd pluk Rud\u00e9ho praporu p\u0159ipraven\u00fd k \u00fatoku. Boj o Olomouc byl zah\u00e1jen 8.kv\u011btna 1945. Byl \u0159\u00edzen z farn\u00ed budovy v Dolanech. Je\u0161t\u011b tent\u00fd\u017e den byla Olomouc osvobozena Sov\u011btskou arm\u00e1dou. Na po\u010dest osvobozen\u00ed Olomouce bylo 8.5.1945 v Moskv\u011b vyp\u00e1leno 12 d\u011blost\u0159eleck\u00fdch salv ze 124 d\u011bl.<\/p>\n Na \u00fasvitu 9.kv\u011btna 1945 sp\u011bchal ji\u017e U\u017ehorodsk\u00fd motorizovan\u00fd d\u011blost\u0159eleck\u00fd pluk na pomoc bojuj\u00edc\u00ed Praze. A p\u0159ece se n\u011bkte\u0159\u00ed z osvoboditel\u016f do Olomouce pozd\u011bji vr\u00e1tili. Mezi t\u011bmi, kdo si p\u0159ijeli prohl\u00e9dnout m\u00edrovou Olomouc, byl tak\u00e9 kapit\u00e1n Anatolij Zabotin, kter\u00fd je nyn\u00ed u\u010ditelem d\u011bjepisu na st\u0159edn\u00ed \u0161kole v Gorkovsk\u00e9 oblasti. Ve st\u0159edu 9.kv\u011btna 1945 byla v Olomouci uspo\u0159\u00e1d\u00e1na velk\u00e1 manifestace, kter\u00e9 se z\u00fa\u010dastnilo asi 30 000 j\u00e1saj\u00edc\u00edch ob\u010dan\u016f.<\/p>\n Kdy\u017e jsme ve t\u0159\u00edd\u011b spole\u010dn\u011b shroma\u017e\u010fovali, srovn\u00e1vali a se\u0159azovali v\u0161echny zji\u0161t\u011bn\u00e9 \u00fadaje, najednou jsme vid\u011bli i na\u0161e odpoledn\u00ed proch\u00e1zky lesy na Kope\u010dku jin\u00fdma o\u010dima. Uv\u011bdomili jsme si, \u017ee ty nehlubok\u00e9 v\u00fdmoly, v nich\u017e hled\u00e1me a sb\u00edr\u00e1me houby, jsou vlastn\u011b zarostl\u00fdmi z\u00e1kopy z boj\u016f 2.sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. Pochopili jsme, \u017ee i t\u011bmito poklidn\u00fdmi lesy a slunn\u00fdmi pasekami pro\u0161la v\u00e1lka, \u017ee i tudy \u0161ly nejprve samopaly, aby pozd\u011bji mohly zazn\u00edt garmo\u0161ky rudoarm\u011bjc\u016f Z vypr\u00e1v\u011bn\u00ed m\u00edstn\u00edch ob\u010dan\u016f jsme se dozv\u011bd\u011bli, \u017ee Kope\u010dek zauj\u00edmal \u010destn\u00e9 m\u00edsto v odboji. Ji\u017e koncem b\u0159ezna 1944 se utvo\u0159ila asi dvaceti\u010dlenn\u00e1 partyz\u00e1nsk\u00e1 skupina \u201eSever\u201c. Velitelem a organiz\u00e1torem skupiny byl Rajmund Typner z nedalek\u00e9ho Dro\u017ed\u00edna. Ten nav\u00e1zal spojen\u00ed s olomouckou partyz\u00e1nskou skupinou majora Petr\u00e1\u0161e. Tehdej\u0161\u00ed lesn\u00ed na Kope\u010dku Metod\u011bj Dost\u00e1l poskytoval p\u0159\u00edst\u0159e\u0161\u00ed, stravu, pen\u00edze i informace rusk\u00fdm voj\u00e1k\u016fm a partyz\u00e1n\u016fm. V ned\u011bli 6.kv\u011btna 1945 za\u010dali N\u011bmci odst\u0159elovat Kope\u010dek. Pobo\u0159ili levou v\u011b\u017e barokn\u00edho kostela a pravou zap\u00e1lili. Po poledni 8.kv\u011btna 1945 obsadila Kope\u010dek Sov\u011btsk\u00e1 arm\u00e1da a tak p\u0159inesla svobodu a m\u00edr i do m\u00edst, kde pro\u017e\u00edv\u00e1me posledn\u00ed m\u011bs\u00edce z\u00e1kladn\u00ed \u0161koly.<\/p>\n Jsme z r\u016fzn\u00fdch m\u00edst Severomoravsk\u00e9ho kraje, ale jedno p\u0159\u00e1n\u00ed m\u00e1me spole\u010dn\u00e9. A\u017e v prvn\u00edch kv\u011btnov\u00fdch dnech p\u016fjdeme cel\u00e1 t\u0159\u00edda i se soudru\u017ekou t\u0159\u00eddn\u00ed s kyti\u010dkou na symbolick\u00fd hrob p\u0159erovsk\u00fdch vlastenc\u016f na st\u0159elnici v Olomouci \u2013 Lazc\u00edch a \u00fa\u010dastn\u00edme se jako ka\u017edoro\u010dn\u011b m\u00edrov\u00e9ho d\u00e1lkov\u00e9ho pochodu do Javo\u0159\u00ed\u010dka vyp\u00e1len\u00e9ho 5.5.1945 nacisty, budeme si p\u0159\u00e1t, aby u\u017e \u017e\u00e1dn\u00fd otec nemusel nav\u0161t\u00edvit hrob sv\u00e9ho syna a napsat hluboce lidsk\u00e1 slova, kter\u00e1 m\u016f\u017eeme \u010d\u00edst vytesan\u00e1 do mramorov\u00e9 desky na poh\u0159ebi\u0161ti sov\u011btsk\u00fdch voj\u00e1k\u016f v Olomouci (text je v p\u016fvodn\u00ed verzi naps\u00e1n v ru\u0161tin\u011b, azbukou):<\/em><\/p>\n Nevr\u00e1til ses mi dom\u016f, drah\u00fd chlap\u010de!<\/em><\/p>\n Ale n\u00e1rod, za jeho\u017e osvobozen\u00ed jsi polo\u017eil sv\u016fj mlad\u00fd \u017eivot,<\/em><\/p>\n na tv\u016fj \u010din nezapom\u00edn\u00e1.<\/em><\/p>\n Spi v pokoji, m\u016fj drah\u00fd synu,<\/em><\/p>\n nav\u0161t\u00edvil jsem tv\u016fj hrob.<\/em><\/p>\n Tady kon\u010d\u00ed p\u016fvodn\u00ed text p\u00edsemn\u00e9 pr\u00e1ce m\u00fdch osm\u00e1k\u016f z roku 1985 (napsan\u00fd je\u0161t\u011b na oby\u010dejn\u00e9m psac\u00edm stroji). Letos 2.kv\u011btna 2015 jsem byla na st\u0159elnici v Olomouci \u2013 Lazc\u00edch p\u0159\u00edtomna smute\u010dn\u00ed vzpom\u00ednkov\u00e9 slavnosti. Na den p\u0159esn\u011b po 70 letech od popravy \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f P\u0159erovsk\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed. Povst\u00e1n\u00ed, jeho\u017e historii a pr\u016fb\u011bh zn\u00e1m z\u0159ejm\u011b dost detailn\u011b, d\u00edky sv\u00fdm \u017e\u00e1k\u016fm. Myslela jsem na n\u011b. Ob\u010das se s n\u011bkter\u00fdmi setk\u00e1v\u00e1m. Hodn\u011b se zm\u011bnilo. Ve \u0161kol\u00e1ch n\u011bkdy a\u017e p\u0159\u00edli\u0161.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" N\u011bkdy v b\u0159eznu 1985 pro m\u011b p\u0159i\u0161el \u0159editel, \u017ee m\u00e1m telefon. U\u010dila jsem dvaadvac\u00e1t\u00fdm rokem na Z\u0160 pro vadn\u011b mluv\u00edc\u00ed v Olomouci-Kope\u010dku (tehdy na p\u011bknou \u0159\u00e1dku let ne Svat\u00e9m). Zji\u0161t\u011bn\u00ed, \u017ee si m\u011b k telefonu \u017e\u00e1daj\u00ed soudruzi z OV KS\u010c (pro \u0161\u0165astlivce: z okresn\u00edho v\u00fdboru Komunistick\u00e9 strany \u010ceskoslovenska), nev\u011bstilo nic dobr\u00e9ho. Soudruh, kter\u00fd mi […]<\/p>\n","protected":false},"author":3483,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[],"class_list":["post-637","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezarazene"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/637","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3483"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=637"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/637\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":639,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/637\/revisions\/639"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=637"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=637"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=637"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}