{"id":577,"date":"2014-10-08T13:22:53","date_gmt":"2014-10-08T11:22:53","guid":{"rendered":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/?p=577"},"modified":"2014-10-08T13:22:53","modified_gmt":"2014-10-08T11:22:53","slug":"co-rozhoduje","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/2014\/10\/08\/co-rozhoduje\/","title":{"rendered":"Co rozhoduje?"},"content":{"rendered":"<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;Chodila jsem tam jako \u0161kola\u010dka, po p\u016flstolet\u00e9 p\u0159est\u00e1vce se tam vrac\u00edv\u00e1m v&nbsp;seniorsk\u00e9m v\u011bku. M\u00edn\u00edm t\u00edm budovu, na jej\u00edm\u017e balkon\u011b je pr\u00e1v\u011b upevn\u011bn transparent s&nbsp;n\u00e1pisem T\u00fdden knihoven. V&nbsp;kupce posledn\u011b vyp\u016fj\u010den\u00fdch knih jsem si p\u0159inesla jednu, kterou byste si klidn\u011b mohli vz\u00edt s&nbsp;sebou na cesty, t\u0159eba jako \u010dten\u00ed do vlaku, m\u00edsto v&nbsp;zavazadle by nezabrala, vahou zbyte\u010dn\u011b nezat\u00ed\u017eila. Sv\u00fdm obsahem by v\u0161ak mohla \u2013 a m\u011bla \u2013 ve va\u0161\u00ed mysli zanechat podstatnou stopu, a to nadlouho, i proto, \u017ee je a\u017e p\u0159ekvapiv\u011b aktu\u00e1ln\u00ed. Kdybych je\u0161t\u011b u\u010dila, v\u011bd\u011bla bych, co si s&nbsp;onou kn\u00ed\u017ekou po\u010d\u00edt ve t\u0159\u00edd\u011b,ve studijn\u00ed skupin\u011b, a tu p\u0159\u00edle\u017eitost bych ur\u010dit\u011b neprop\u00e1sla.<\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;Z\u00e1pisk\u016f a vzpom\u00ednek p\u0159e\u017eiv\u0161\u00edch holocaust a d\u011bsiv\u00e9 v\u00e1le\u010dn\u00e9 roky jsem p\u0159e\u010detla bezpo\u010det. Jedno maj\u00ed spole\u010dn\u00e9: navzdory pro\u017eit\u00fdm hr\u016fz\u00e1m v&nbsp;nich nenajdete zlobu, nen\u00e1vist, pomstychtivost. Paradoxn\u011b jsou nejlep\u0161\u00ed u\u010debnic\u00ed a sv\u011bdectv\u00edm o s\u00edle lidsk\u00e9ho ducha, u\u0161lechtilosti. Je tomu tak i v <em>Opo\u017ed\u011bn\u00fdch vzpom\u00ednk\u00e1ch Eveliny Merov\u00e9, <\/em>kter\u00e1 p\u00ed\u0161e:\u201e\u2026<em>jeden\u00e1ct mi bylo v&nbsp;Praze, dvan\u00e1ct v&nbsp;Terez\u00edn\u011b, t\u0159in\u00e1ct v&nbsp;Osv\u011btimi, \u010dtrn\u00e1ct na pochodu smrti\u201c. <\/em>N\u011bco jen kr\u00e1tce o autorce, nejl\u00e9pe citac\u00ed z&nbsp;p\u0159ebalu jej\u00ed kn\u00ed\u017eky: \u201e<em>Evelina Merov\u00e1 se narodila v&nbsp;roce 1930 v&nbsp;Praze do asimilovan\u00e9 \u017eidovsk\u00e9 rodiny\u2026osvobozen\u00ed Evelinu zastihuje ve V\u00fdchodn\u00edm Prusku, odkud je evakuov\u00e1na vojensk\u00fdm vlakem Rud\u00e9 arm\u00e1dy do SSSR. Ujme se j\u00ed vojensk\u00fd l\u00e9ka\u0159, kter\u00fd ji adoptuje\u2026n\u00e1sleduj\u00ed \u010dty\u0159i desetilet\u00ed \u017eivota v&nbsp;Sov\u011btsk\u00e9m svazu, s&nbsp;novou identitou a star\u00fdmi vzpom\u00ednkami\u2026se sv\u00fdm traumatem z\u016fst\u00e1v\u00e1 sama.\u2026jako r\u00e1mec vypr\u00e1v\u011bn\u00ed tu slou\u017e\u00ed v\u00e1lkou zni\u010den\u00fd a posl\u00e9ze znovu budovan\u00fd Leningrad. \u017didovstv\u00ed je t\u0159eba utajovat, proto\u017ee ve stalinsk\u00e9m re\u017eimu je cejchem. Denn\u00ed \u017eivot ur\u010duje ideologie, b\u00edda vyd\u00e1van\u00e1 komunistick\u00fdm re\u017eimem za blahobyt a v\u0161udyp\u0159\u00edtomn\u00fd strach. Pro\u017e\u00edv\u00e1 v\u0161ak velk\u00e9 soukrom\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed s&nbsp;man\u017eelem a d\u011btmi\u201c.<\/em><\/p>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; \u010cetba kn\u00ed\u017eky <em>Opo\u017ed\u011bn\u00e9 vzpom\u00ednky <\/em>se mi velmi aktu\u00e1ln\u011b propojila s&nbsp;novinov\u00fdm \u010dl\u00e1nkem uve\u0159ejn\u011bn\u00fdm v&nbsp;p\u0159\u00edloze Orientace v&nbsp;Lidov\u00fdch novin\u00e1ch ze 4.\u0159\u00edjna 2014. Je nepochybn\u00e9, \u017ee \u010dl\u00e1nek nadepsan\u00fd <em>Film jako n\u00e1stroj terez\u00ednsk\u00e9 l\u017ei<\/em> se Ester Gerov\u00e9, prohla\u0161uj\u00edc\u00ed se za publicistku, stylisticky a \u017eurnalisticky p\u0159\u00edli\u0161 nepovedl. N\u011bjak mi p\u0159ipomn\u011bl dobu, kdy jsme v&nbsp;hodin\u00e1ch \u010de\u0161tiny \u201ena z\u00e1kladce\u201c je\u0161t\u011b ps\u00e1vali kompozice. O to v\u00edce se mi propojil s&nbsp;kn\u00ed\u017ekou Eveliny Merov\u00e9. Ne proto, \u017ee evokuje konkr\u00e9tn\u00ed re\u00e1lie vzpom\u00ednan\u00e9 rovn\u011b\u017e v&nbsp;<em>Opo\u017ed\u011bn\u00fdch vzpom\u00ednk\u00e1ch.<\/em> Novinov\u00fd \u010dl\u00e1nek reflektuje \u0159\u00edjnovou konferenci v&nbsp;Terez\u00edn\u011b po\u0159\u00e1danou pod heslem <em>\u201eFilmy z&nbsp;ghett a l\u00e1gr\u016f: propaganda \u2013 mot\u00e1ky \u2013 historick\u00e9 prameny\u201c.<\/em> Jedn\u00e1 se o velmi z\u00e1va\u017en\u00fd probl\u00e9m, jak nakl\u00e1dat s&nbsp;propagandistick\u00fdmi filmy z&nbsp;obdob\u00ed druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. Po jej\u00edm ukon\u010den\u00ed jich bylo p\u0159es dv\u011b st\u011b za\u0159azeno mezi zak\u00e1zan\u00e9, tzv. vorbehaltsfilme. Cituji:<em> \u201eNejvy\u0161\u0161\u00ed velitelstv\u00ed spojeneck\u00fdch sil je zabralo v&nbsp;roce 1945 ve v\u0161ech \u010dty\u0159ech okupa\u010dn\u00edch z\u00f3n\u00e1ch N\u011bmecka. Striktn\u00ed podm\u00ednky je dovoluj\u00ed uv\u00e9st jen tehdy, kdy\u017e jsou uvedeny a prom\u00edt\u00e1ny s&nbsp;navazuj\u00edc\u00ed diskus\u00ed\u2026.dodnes jich z\u016fst\u00e1v\u00e1 pod restrikc\u00ed \u010dty\u0159icet \u010dty\u0159i, v\u011bt\u0161inou se jedn\u00e1 o celove\u010dern\u00ed filmy.Terez\u00ednsk\u00fd film Kurta Gerrona (V\u016fdce daroval \u017did\u016fm m\u011bsto, s&nbsp;p\u016fvodn\u00edm n\u00e1zvem Terez\u00edn. Dokument\u00e1rn\u00ed film ze \u017eidovsk\u00e9ho s\u00eddeln\u00edho \u00fazem\u00ed) mezi nimi v\u0161ak nen\u00ed, jeliko\u017e se nikdy neprom\u00edtal masov\u00e9mu publiku\u2026z\u00e1kaz nyn\u00ed u\u017e fungovat nem\u016f\u017ee, pokud m\u00e1 film na serveru YouTube t\u0159eba 107&nbsp;000 zhl\u00e9dnut\u00ed\u201c.<\/em><\/p>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Na uveden\u00e9 konferenci vystoupil v&nbsp;diskusi osmdes\u00e1tilet\u00fd re\u017eis\u00e9r Juraj Herz. Je autorem hran\u00e9ho filmu z&nbsp;prost\u0159ed\u00ed terez\u00ednsk\u00e9ho ghetta <em>Transport z&nbsp;r\u00e1je. <\/em>M\u00e1 osobn\u00ed t\u00ed\u017eiv\u00e9 z\u00e1\u017eitky a zku\u0161enosti z&nbsp;koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f Ravensbr\u00fcck, Sachsenhausen a Osv\u011btim. Hovo\u0159il o sv\u00e9 zku\u0161enosti z&nbsp;nat\u00e1\u010den\u00ed dal\u0161\u00edho koncentr\u00e1\u010dnick\u00e9ho filmu <em>Zastihla m\u011b noc<\/em> v&nbsp;\u0161edes\u00e1t\u00fdch letech. Autorka novinov\u00e9ho \u010dl\u00e1nku uv\u00e1d\u00ed: <em>\u201eSv\u011b\u0159il se mi, \u017ee do n\u011bj anga\u017eoval osm set polsk\u00fdch \u017een \u2013 nehere\u010dek. Rozd\u011blil je do dvou skupin, p\u0159i\u010dem\u017e v&nbsp;jedn\u00e9 hr\u00e1ly \u017eeny v\u011bzenkyn\u011b a v&nbsp;druh\u00e9 esesa\u010dky. Herz mi \u0159ekl: A\u010d byly v\u0161echny \u017eeny z&nbsp;jednoho m\u011bsta, za den za dva jsem zjistil, \u017ee ta skupina hraj\u00edc\u00ed esesa\u010dky se c\u00edtila pov\u00fd\u0161ena nad sv\u00fdmi p\u0159\u00edtelkyn\u011bmi v&nbsp;koncentr\u00e1\u010dnick\u00fdch od\u011bvech. Nastalo pohrd\u00e1n\u00ed. Tady jsem vid\u011bl, co ud\u011bl\u00e1 s&nbsp;\u010dlov\u011bkem uniforma\u201c.<\/em><\/p>\n<p><em>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <\/em>Uniformou nemus\u00ed b\u00fdt v\u017edy jen vojensk\u00fd mund\u00far. Uv\u011bdomujeme si, kolik \u201euniforem\u201c \u2013 oble\u010den\u00edm i sm\u00fd\u0161len\u00edm \u2013 vyzn\u00e1vaj\u00ed na\u0161i \u017e\u00e1ci a studenti, mlad\u00ed lid\u00e9? S&nbsp;t\u00edm v\u011bdom\u00edm se potom jinak \u010dtou z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e1 slova <em>Eveliny Merov\u00e9 <\/em>v&nbsp;jej\u00ed kn\u00ed\u017ece <em>Opo\u017ed\u011bn\u00e9 vzpom\u00ednky: \u201eZd\u00e1 se mi stra\u0161n\u00e9, \u017ee se zase vyskytuj\u00ed nacist\u00e9, kte\u0159\u00ed sm\u011bj\u00ed hl\u00e1sat rasovou ideologii, pochodovat po ulic\u00edch, setk\u00e1vat se na povolen\u00fdch shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00edch, nad nimi\u017e dokonce kv\u016fli \u201ezachov\u00e1n\u00ed po\u0159\u00e1dku\u201c bd\u00ed policie. Politici se ob\u010das p\u0159ed kamerami rozho\u0159\u010d\u00ed, ale prop\u0159\u00ed\u0161t\u011b se nic ned\u011bje, znalci se dohaduj\u00ed nad v\u00fdkladem t\u00e9 \u010di on\u00e9 pas\u00e1\u017ee rasistick\u00e9 p\u00edsn\u011b, dal\u0161\u00ed experti posuzuj\u00ed, jestli se u n\u00e1\u0161ivek jedn\u00e1 o fa\u0161istick\u00e9 embl\u00e9my nebo o voln\u00e9 ztv\u00e1rn\u011bn\u00ed neur\u010dit\u00fdch motiv\u016f. Na \u201esoukrom\u00fdch\u201c koncertech za \u00fa\u010dasti des\u00edtek osob sm\u00ed zazn\u00edvat rasistick\u00fd hnus, ale jen v&nbsp;uzav\u0159en\u00e9 m\u00edstnosti! Pod jej\u00edmi okny hl\u00eddkuje za pen\u00edze da\u0148ov\u00fdch poplatn\u00edk\u016f policie, a kdy\u017e u\u017e je zp\u011bv k&nbsp;nep\u0159eslechnut\u00ed a novin\u00e1\u0159i p\u0159\u00edtomn\u00ed, ob\u010das i produkci ukon\u010d\u00ed. To v\u0161e u\u017e tady jednou bylo. Nevinn\u00fd za\u010d\u00e1tek, pochod k&nbsp;jedn\u00e9 mnichovsk\u00e9 pivnici, hul\u00e1k\u00e1n\u00ed, p\u00edsn\u011b, jejich\u017e dikce se podob\u00e1 \u0161t\u011bkotu \u2013 a lhostejn\u00fd dav. O deset let pozd\u011bji ji\u017e tu byly l\u00e1gry, plynov\u00e9 komory a krematoria\u201c.<\/em><\/p>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Mluv\u00edme o tom se sv\u00fdmi \u017e\u00e1ky, studenty? D\u00e1v\u00e1me jim otev\u0159en\u011b najevo sv\u016fj postoj, co si o tom v\u0161em mysl\u00edme? Jsme-li pro n\u011b autoritou (t\u0159eba v&nbsp;dan\u00e9m v\u011bku na oko pochopiteln\u011b nep\u0159izn\u00e1vanou), d\u011bl\u00e1me hodn\u011b. V&nbsp;kn\u00ed\u017ece <em>Opo\u017ed\u011bn\u00e9 vzpom\u00ednky<\/em> o takov\u00fdch autorit\u00e1ch \u2013 v&nbsp;nesrovnateln\u011b jin\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch terez\u00ednsk\u00e9ho ghetta &#8211; p\u00ed\u0161e <em>Evelina Merov\u00e1<\/em>: \u201e <em>Hlavn\u00ed vychovatelkou byla Ella Pollakov\u00e1, kter\u00e9 se \u0159\u00edkalo Tella. Ale \u010desk\u00fd v\u00fdraz \u201evychovatelka\u201c \u010di \u201eopatrovnice\u201c se nepou\u017e\u00edval, ve\u0161ker\u00e1 ozna\u010den\u00ed a funkce byly n\u011bmeck\u00e9 a my jsme si je jen po\u010de\u0161\u0165ovali. Z \u201eBetreuerin\u201c se tak stala \u201ebetreuerka\u201c\u2026..za\u010d\u00e1tky byly t\u011b\u017ek\u00e9 nejen pro n\u00e1s d\u011bti, ale z\u0159ejm\u011b tak\u00e9 pro na\u0161e betreuerky. Nejednalo se o mlad\u00e9 \u017eeny s&nbsp;pedagogick\u00fdm vzd\u011bl\u00e1n\u00edm a s&nbsp;prax\u00ed podlo\u017eenou zku\u0161enostmi. Do na\u0161eho&nbsp; kinderheimu p\u0159i\u0161ly d\u011bti velmi rozd\u00edln\u00e9, z&nbsp;r\u016fzn\u00fdch spole\u010densk\u00fdch vrstev, z&nbsp;vesnic i z&nbsp;velk\u00fdch m\u011bst\u2026na\u0161e mil\u00e9 betreuerky se daly do t\u011b\u017ek\u00e9 a nam\u00e1hav\u00e9 pr\u00e1ce na stmelen\u00ed na\u0161eho budouc\u00edho kolektivu\u2026na\u0161e vychovatelky si p\u0159\u00e1ly, abychom i v&nbsp;neradostn\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch Terez\u00edna vedly hodnotn\u00fd a zaj\u00edmav\u00fd \u017eivot, n\u011b\u010demu se nau\u010dily, abychom se k&nbsp;sob\u011b chovaly kamar\u00e1dsky a t\u011blesn\u011b i du\u0161evn\u011b se dob\u0159e vyv\u00edjely. Vedly n\u00e1s k&nbsp;tomu, abychom se samy cht\u011bly zdokonalovat po mravn\u00ed str\u00e1nce. P\u0159edsevzet\u00ed to bylo u\u0161lechtil\u00e9, podm\u00ednky ov\u0161em nebyly odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed: nedostatek m\u00edsta, m\u00e1lo j\u00eddla a ve \u0161patn\u00e9 kvalit\u011b, naprosto nedostate\u010dn\u00e9 hygienick\u00e9 podm\u00ednky. K&nbsp;tomu nacist\u00e9 zak\u00e1zali, abychom se u\u010dili. Betreuerky tud\u00ed\u017e musely vyvinout hodn\u011b \u00fasil\u00ed, odhodlanosti a ob\u011btavosti a z\u00e1rove\u0148 i velkou m\u00edru pedagogick\u00e9ho d\u016fvtipu, vynal\u00e9zavosti i taktu, aby to, co si p\u0159edsevzaly, mohly tak\u00e9 uv\u00e1d\u011bt v&nbsp;\u017eivot\u201c. <\/em>V&nbsp;d\u011bsiv\u00e9m prost\u0159ed\u00ed terez\u00ednsk\u00e9ho<em> <\/em>ghetta <em>&nbsp;<\/em>\u010dtrn\u00e1ctilet\u00e1 Lenka Lindtov\u00e1 p\u00ed\u0161e do pam\u00e1tn\u00edku kamar\u00e1dce Ann\u011b Flachov\u00e9: \u201e <em>\u010clov\u011bk je na sv\u011bt\u011b, aby konal dobro. Kdo to ned\u011bl\u00e1, nem\u00e1 pr\u00e1vo b\u00fdt \u010dlov\u011bkem. Chce\u0161-li splnit posl\u00e1n\u00ed \u010dlov\u011bka, \u0159i\u010f se jen, jak t\u011b Tella vychovala a co ona by v&nbsp;tv\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b d\u011blala. Mysl\u00edm, \u017ee je to nejneomyln\u011bj\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk, kter\u00e9ho jsi dosud poznala. Lenka Lindtov\u00e1, 15. \u0159\u00edjna 1944, Terez\u00edn.\u201c <\/em>A Evelina Merov\u00e1 dod\u00e1v\u00e1: \u201e<em>Kr\u00e1tce nato odjela Lenka s&nbsp;transportem do Osv\u011btimi. Nevr\u00e1tila se. Byla to v\u00e1\u017en\u00e1, inteligentn\u00ed d\u00edvka. P\u0159\u00e1telily jsme se a v\u011bnovala mi dv\u011b ze sv\u00fdch b\u00e1sn\u00ed\u201c.<\/em><\/p>\n<p><em>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <\/em>O nastudov\u00e1n\u00ed d\u011btsk\u00e9 opery <em>Brundib\u00e1r <\/em>p\u0159\u00edmo v&nbsp;prost\u0159ed\u00ed terez\u00ednsk\u00e9ho ghetta se \u010dasto p\u00ed\u0161e. Jak u\u017e to v\u0161ak b\u00fdv\u00e1, m\u00e1lokdo by dok\u00e1zal o tomto mimo\u0159\u00e1dn\u00e9m po\u010dinu \u0159\u00edct z\u00e1jemc\u016fm n\u011bco bli\u017e\u0161\u00edho. Tady odkazuji op\u011bt na <em>Opo\u017ed\u011bn\u00e9 vzpom\u00ednky,<\/em> kde se <em>Evelina Merov\u00e1&nbsp; <\/em>o v\u0161em \u2013 i s&nbsp;uk\u00e1zkami \u2013 s&nbsp;l\u00e1skou na v\u00edce str\u00e1nk\u00e1ch rozepisuje. Stejn\u011b tak vzpom\u00edn\u00e1 na mimo\u0159\u00e1dnou osobnost <em>Fredyho Hirsche: \u201ePln\u00fdm jm\u00e9nem se jmenoval Alfred Hirsch a narodil se v&nbsp;roce 1916 v&nbsp;n\u011bmeck\u00fdch C\u00e1ch\u00e1ch. Po p\u0159\u00edchodu Hitlera se jeho rodin\u011b poda\u0159ilo emigrovat do Bolivie, Fredy v\u0161ak z\u016fstal v&nbsp;N\u011bmecku. Odm\u00edtal odej\u00edt do Ji\u017en\u00ed Ameriky, kr\u00e1tce uva\u017eoval &nbsp;o Palestin\u011b. V&nbsp;roce 1935 musel rovn\u011b\u017e uprchnout, p\u0159es\u00eddlil do \u010ceskoslovenska\u2026.p\u0159edev\u0161\u00edm se v\u011bnoval sportovn\u00ed v\u00fdchov\u011b. P\u016fsobil v&nbsp;Brn\u011b, v&nbsp;Ostrav\u011b a na Slovensku, pozd\u011bji tak\u00e9 v&nbsp;Praze. Do ghetta p\u0159ijel koncem roku 1941\u2026.Navzdory pro\u017eit\u00fdm \u00fatrap\u00e1m to byl nad\u00e1le velmi pohledn\u00fd mlad\u00fd mu\u017e\u2026Neust\u00e1le n\u011bco organizoval v&nbsp;n\u00e1\u0161 prosp\u011bch\u2026Fredy byl dobr\u00fd, ale p\u0159\u00edsn\u00fd \u010dlov\u011bk. Pamatuji si, jak n\u00e1m prohl\u00ed\u017eel krk a u\u0161i, oboj\u00ed muselo b\u00fdt \u010dist\u00e9, co\u017e v&nbsp;podm\u00ednk\u00e1ch t\u00e1bora nebylo snadn\u00e9\u2026.ov\u0161em snahy o dodr\u017eov\u00e1n\u00ed hygieny byly v&nbsp;koncentra\u010dn\u00edm t\u00e1bo\u0159e ot\u00e1zkou \u017eivota a smrti. V\u0161i p\u0159en\u00e1\u0161ely tyfus a tyfus znamenal epidemii a smrt. Tak\u00e9 prohl\u00ed\u017eel na\u0161e n\u00e1dob\u00ed, ne\u017e jsme se dali do j\u00eddla. I to muselo b\u00fdt \u010dist\u00e9. Na\u0161e betreuerka Zuzana R\u016f\u017ei\u010dkov\u00e1, pozd\u011bj\u0161\u00ed sv\u011btozn\u00e1m\u00e1 cembalistka, dokonce pro na\u0161i d\u011btskou skupinu zvanou Tabaat (hebrejsky prsten) slo\u017eila \u0159\u00edkanku, kterou jsme p\u0159ed j\u00eddlem odrecitovali:<\/em><\/p>\n<p><em>Ve skupin\u011b Tabaat<\/em><\/p>\n<p><em>m\u00e1me v\u0161ichni velk\u00fd hlad.<\/em><\/p>\n<p><em>Nen\u00ed ale pro\u010d se sm\u00e1t,<\/em><\/p>\n<p><em>neb mus\u00edme n\u00e1dob\u00ed si \u010dist\u00e9 br\u00e1t,<\/em><\/p>\n<p><em>nebo bude Fredy \u0159v\u00e1t.<\/em><\/p>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Fredy Hirsch zem\u0159el za ne zcela vyjasn\u011bn\u00fdch okolnost\u00ed v&nbsp;p\u0159edve\u010der velk\u00e9 tragedie, kterou m\u00e1lokdy vzpomeneme: v&nbsp;noci na 8.b\u0159ezna 1944 zem\u0159elo v&nbsp;plynov\u00fdch komor\u00e1ch 3&nbsp;791 \u017eidovsk\u00fdch d\u011bt\u00ed, mu\u017e\u016f a \u017een z&nbsp;tzv. rodinn\u00e9ho t\u00e1bora. Evelina Merov\u00e1 vzpom\u00edn\u00e1:&nbsp; <em>\u201eFredy byl mimo\u0159\u00e1dn\u00e1 osobnost a zaslou\u017e\u00ed si mal\u00e9 ohl\u00e9dnut\u00ed. Zde je Moje mal\u00e1 vzpom\u00ednka na Fredyho Hirsche:<\/em><\/p>\n<p><em>\u017divot by byl \u0161ed\u00fd,<\/em><\/p>\n<p><em>kdyby nebyl Fredy,<\/em><\/p>\n<p><em>zap\u00edskal n\u00e1m na p\u00ed\u0161\u0165alku,<\/em><\/p>\n<p><em>a\u017e jsme z&nbsp;toho bled\u00fd\u2026<\/em><\/p>\n<p><em>&nbsp;<\/em><\/p>\n<p><em>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; &nbsp; <\/em>S&nbsp;osobnost\u00ed Fredyho Hirsche se poj\u00ed je\u0161t\u011b jedna zaj\u00edmav\u00e1 vzpom\u00ednka, a to i ve spojitosti s&nbsp;v\u00fd\u0161e zmi\u0148ovan\u00fdm \u010dl\u00e1nkem v&nbsp;Lidov\u00fdch novin\u00e1ch. Evelina Merov\u00e1 p\u00ed\u0161e: <em>\u201e Fredy chodil v\u017edy vzp\u0159\u00edmen\u011b a ve styku s&nbsp;esesmany vystupoval p\u0159irozen\u011b sebev\u011bdom\u011b\u201c. <\/em>V&nbsp;novinov\u00e9m \u010dl\u00e1nku<em> Film jako n\u00e1stroj terez\u00ednsk\u00e9 l\u017ei<\/em><strong>&nbsp;&nbsp;<\/strong>se dov\u00edd\u00e1me, \u017ee prvn\u00ed z&nbsp;nacistick\u00fdch propaga\u010dn\u00edch film\u016f v&nbsp;Terez\u00edn\u011b nato\u010dila \u010desk\u00e1 filmov\u00e1 producentka, sc\u00e9n\u00e1ristka a re\u017eis\u00e9rka Irena Dodalov\u00e1, kter\u00e1 v&nbsp;roce 1942 byla v&nbsp;tomto m\u00edst\u011b hr\u016fzy \u2013 jak p\u00ed\u0161e autorka \u010dl\u00e1nku \u2013 \u201e <em>nejzku\u0161en\u011bj\u0161\u00ed filmovou profesion\u00e1lkou\u201c.<\/em> A pokra\u010duje, \u017ee \u201e\u2026<em>v pozici vedouc\u00ed produkce komunikovala Dodalov\u00e1 se z\u00e1stupci n\u011bmeck\u00e9 moci bezprobl\u00e9movou n\u011bm\u010dinou, jeliko\u017e se narodila do bilingvn\u00ed rodiny. Chovala se sebev\u011bdom\u011b, co\u017e pr\u00fd k&nbsp;p\u0159e\u017eit\u00ed pom\u00e1halo\u201c.<\/em> Je t\u0159eba dodat, \u017ee se v&nbsp;\u010dl\u00e1nku dov\u00edd\u00e1me o n\u00e1sledn\u00e9m state\u010dn\u00e9m chov\u00e1n\u00ed t\u00e9to \u017eeny.<\/p>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Evelina Merov\u00e1 po odchodu do d\u016fchodu v&nbsp;roce 1995 p\u0159es\u00eddlila natrvalo do star\u00e9 vlasti, \u017eije v&nbsp;Praze, kde tak\u00e9 v&nbsp;roce 2008 sepsala sv\u016fj<em> \u017divotopis, kter\u00fd se neve\u0161el na jednu str\u00e1nku<\/em>, co\u017e je podtitul jej\u00ed kn\u00ed\u017eky. Syn V\u00ed\u0165a \u201e\u2026<em>v roce 1990 odjel do N\u011bmecka na n\u00e1v\u0161t\u011bvu, ze kter\u00e9 se u\u017e nem\u00ednil vr\u00e1tit. Dnes je uzn\u00e1van\u00fdm architektem a mal\u00ed\u0159em\u2026..Dnes pro m\u011b situace nepostr\u00e1d\u00e1 jistou ironii \u2013 po v\u0161em, co jsem pro\u017eila, m\u00e1m rodinu v&nbsp;N\u011bmecku, narodila se zde m\u00e1 vnu\u010dka, kter\u00e1 mluv\u00ed n\u011bmecky, nav\u0161t\u011bvuje n\u011bmeck\u00e9 gymn\u00e1zium a v&nbsp;N\u011bmecku je doma\u2026.dcera Irena a jej\u00ed rodina \u017eij\u00ed v&nbsp;Sankt Pet\u011brburgu, dokonce v&nbsp;na\u0161em star\u00e9m byt\u011b, ke kter\u00e9mu m\u011b v\u00e1\u017ee tolik vzpom\u00ednek. J\u00e1 \u017eiji na p\u016fli cesty mezi ob\u011bma m\u011bsty. Ale z\u00e1rove\u0148 \u017eijeme v&nbsp;Evrop\u011b bez hranic. M\u016f\u017eeme se v\u00eddat, jak chceme\u201c.<\/em><\/p>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Velmi aktu\u00e1ln\u00ed jsou v&nbsp;kn\u00ed\u017ece <em>Opo\u017ed\u011bn\u00e9 vzpom\u00ednky <\/em>post\u0159ehy autorky, kter\u00e1 ve vzpom\u00ednk\u00e1ch na svou domovinu pro\u017eila \u010dty\u0159i des\u00edtky let v&nbsp;sov\u011btsk\u00e9m Leningrad\u011b.&nbsp; V&nbsp;mnoh\u00e9m pro m\u011b nejsou v\u016fbec p\u0159ekvapuj\u00edc\u00ed, jin\u00fdmi slovy jsem se p\u0159ed \u010dasem dozv\u011bd\u011bla tot\u00e9\u017e \u2013 o n\u00e1s sam\u00fdch \u2013od sv\u00e9 obdivuhodn\u00e9 pan\u00ed profesorky v \u201eopra\u0161ovac\u00edm\u201c kurzu ru\u0161tiny, kter\u00e1 jako profesorka angli\u010dtiny a francouz\u0161tiny \u017eije a pracuje od roku 1997 v&nbsp;\u010cesk\u00e9 republice. Evelina Merov\u00e1 o tom p\u00ed\u0161e n\u00e1sledovn\u011b:<em><span style=\"text-decoration: underline\">\u201e<\/span>Ob\u010das se m\u011b lid\u00e9 ptaj\u00ed na rozd\u00edly v&nbsp;\u017eivot\u011b v&nbsp;\u010ceskoslovensku a v&nbsp;Sov\u011btsk\u00e9m svazu a rovn\u011b\u017e na rozd\u00edly mezi \u010cechy a Rusy. Na takovou v\u0161eobecnou ot\u00e1zku je t\u011b\u017ek\u00e9 odpov\u011bd\u011bt. Mo\u017en\u00e1 existuje \u201etypick\u00fd \u010cech\u201c, \u010dlov\u011bk s&nbsp;charakteristick\u00fdmi vlastnostmi mal\u00e9ho n\u00e1roda, kter\u00fd v&nbsp;sob\u011b nese zku\u0161enosti ze st\u0159edoevropsk\u00e9 historie. Ale rusk\u00e1 spole\u010dnost, a to nemluv\u00edm o mnohon\u00e1rodnostn\u00ed v&nbsp;b\u00fdval\u00e9m Sov\u011btsk\u00e9m svazu, je nesm\u00edrn\u011b rozvrstven\u00e1, tak\u017ee o \u201etypick\u00e9m Rusovi\u201c bych si nedovolila hovo\u0159it. \u017dila jsem tak\u00e9 pouze v&nbsp;Leningrad\u011b a cel\u00fd \u017eivot se st\u00fdkala s ur\u010dit\u00fdm okruhem lid\u00ed. Ale kdy\u017e ob\u010das v&nbsp;Praze zaslechnu, co si \u010ce\u0161i o Rusech mysl\u00ed, c\u00edt\u00edm, \u017ee jejich n\u00e1zory jsou kli\u0161\u00e9 a \u017ee ruskou povahu neznaj\u00ed.<\/em><\/p>\n<p><em>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;Po materi\u00e1ln\u00ed str\u00e1nce se lidem v&nbsp;m\u00e9 star\u00e9 vlasti \u017eilo mnohem l\u00e9pe, i kdy\u017e oni to tak mo\u017en\u00e1 nevn\u00edmali, proto\u017ee od poloviny \u0161edes\u00e1t\u00fdch let m\u011bli mo\u017enost v\u00edce nahl\u00e9dnout do \u017eivota na Z\u00e1pad\u011b. Pov\u0161imla jsem si ov\u0161em, \u017ee n\u011bkter\u00fdm z&nbsp;t\u011bch, kter\u00fdm se da\u0159ilo dob\u0159e, nesvoboda p\u0159\u00edli\u0161 nevadila. Zd\u00e1lo se mi tak\u00e9, \u017ee v&nbsp;Praze je mezi m\u00fdmi zn\u00e1m\u00fdmi ve srovn\u00e1n\u00ed s&nbsp;Leningradem mnohem v\u00edce \u010dlen\u016f strany. Je ov\u0161em pravda, \u017ee mezi na\u0161imi p\u0159\u00e1teli v&nbsp;Rusku bylo hodn\u011b \u017did\u016f, t\u011bm re\u017eim tradi\u010dn\u011b ned\u016fv\u011b\u0159oval, a proto si je patrn\u011b tak\u00e9 nep\u0159\u00e1l m\u00edt v&nbsp;\u0159ad\u00e1ch KSSS. A \u201esympatie\u201c byly zjevn\u011b i opa\u010dn\u00e9. Tak\u00e9 osloven\u00ed \u201esoudruhu\u201c a \u201esoudru\u017eko\u201c, se kter\u00fdm se \u010dlov\u011bk v&nbsp;\u010ceskoslovensku v&nbsp;\u00fa\u0159edn\u00edm styku b\u011b\u017en\u011b setk\u00e1val, v&nbsp;SSSR neexistovalo, podobn\u011b jako stranick\u00fd pozdrav \u201e\u010cest pr\u00e1ci\u201c. Prvom\u00e1jov\u00e9 pr\u016fvody se samoz\u0159ejm\u011b konaly, ale nevn\u00edmali jsme je jako nutn\u00fd \u201eexisten\u010dn\u00ed pochod\u201c, jak jsem zaslechla ve star\u00e9 vlasti. Spousta lid\u00ed to brala jako sv\u00e1tek \u010di v\u00fdlet a vzala s&nbsp;sebou d\u011bti. Na druh\u00e9 stran\u011b, kdy\u017e se \u010dlov\u011bk pr\u016fvodu nez\u00fa\u010dastnil, mohlo se st\u00e1t, \u017ee mu to pozd\u011bji bylo vytknuto, ale sankce \u017e\u00e1dn\u00e9 nebyly. \u017de by n\u00e1s napadlo, \u017ee se kv\u016fli tomu na\u0161e d\u011bti nedostanou na vysokou \u0161kolu? To ur\u010dit\u011b ne. Vzpom\u00edn\u00e1m si tak\u00e9 na jednu sc\u00e9nu z&nbsp;filmu \u201eKolja\u201c,kdy domovnice vyt\u00fdk\u00e1 n\u00e1jemn\u00edkovi, \u017ee p\u0159i n\u011bjak\u00e9 ofici\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitosti nevyv\u011bsil praporky. \u201e\u0158\u00edkal jste, \u017ee vyv\u011bs\u00edte, a zase jste nevyv\u011bsil.\u201c Podobn\u00fd d\u016fkaz loajality s&nbsp;re\u017eimem se u n\u00e1s nevy\u017eadoval. A kdy\u017e se v&nbsp;\u010ceskoslovensku na sch\u016fz\u00edch a p\u0159i podobn\u00fdch p\u0159\u00edle\u017eitostech rozd\u00e1valy zdarma p\u00e1rky, p\u0159ipadalo mi to u\u017e \u00fapln\u011b jako partajn\u00ed malom\u011b\u0161\u0165\u00e1ctv\u00ed. <\/em>&nbsp;Nic lichotiv\u00e9ho \u2013 prost\u011b Potur\u010denec hor\u0161\u00ed Turka!<\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;P\u0159izn\u00e1v\u00e1m, \u017ee zji\u0161t\u011bn\u00ed o z\u00e1kazu prom\u00edt\u00e1n\u00ed n\u011bkter\u00fdch propagandistick\u00fdch film\u016f z&nbsp;doby druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky ve mn\u011b nejprve vyvolalo vlnu nevole. Tak zase cenzura? Zase si n\u011bkdo osobuje pr\u00e1vo rozhodovat, co sm\u00edm, nebo nesm\u00edm vid\u011bt?<strong> <\/strong>Pak jsem se rozhl\u00e9dla kolem sebe, pustila si rozhlas, pod\u00edvala se na televizi, o\u010dima p\u0159el\u00e9tla nab\u00eddku novin a \u010dasopis\u016f a\u2026. p\u0159ipomenula si cit\u00e1t Oscara Wilda, se kter\u00fdm jsem se setkala v&nbsp;perfektn\u00edch dopisech Ji\u0159\u00edho Voskovce: Truth is never simple \u2013and rarely pure (Pravda nen\u00ed nikdy prost\u00e1 \u2013 a jen m\u00e1lokdy \u010dist\u00e1). Nejen v&nbsp;ot\u00e1zce prom\u00edt\u00e1n\u00ed \u010di neprom\u00edt\u00e1n\u00ed propagandistick\u00fdch fa\u0161istick\u00fdch film\u016f nen\u00ed na m\u00edst\u011b pt\u00e1t se KDO, ale CO rozhoduje. P\u016fda se p\u0159ipravuje v&nbsp;rodin\u00e1ch \u2013 a ve \u0161kole.<\/p>\n<p><em><span style=\"text-decoration: underline\">&nbsp;<\/span><\/em>MEROV\u00c1, E. <em>&nbsp;Opo\u017ed\u011bn\u00e9 vzpom\u00ednky. <\/em>Brno: Spole\u010dnost pro odbornou literaturu \u2013Barrister and &nbsp;<\/p>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Principal, 2009. ISBN 978-80-87029-52-7.<\/p>\n<p><em>Voskovec \u2013 Wachsmann. Z&nbsp;rodinn\u00e9 kroniky a dopis\u016f.<\/em> Uspo\u0159\u00e1dala a \u00favodn\u00ed vzpom\u00ednkovou &nbsp;&nbsp;<\/p>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; stat\u00ed&nbsp; a pozn\u00e1mkami opat\u0159ila Adriena Borovi\u010dkov\u00e1 (Voskovcova nete\u0159)<\/p>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; &nbsp;&nbsp;&nbsp;Praha: nakladatelstv\u00ed Krechler, 2005. ISBN 80-903455-2-2.<\/p>\n<p>GEROV\u00c1, E.&nbsp; &nbsp;<em>Film jako n\u00e1stroj terez\u00ednsk\u00e9 l\u017ei.<\/em> In: Lidov\u00e9 noviny\/Orientace, 4.10.2014, s.24<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;Chodila jsem tam jako \u0161kola\u010dka, po p\u016flstolet\u00e9 p\u0159est\u00e1vce se tam vrac\u00edv\u00e1m v&nbsp;seniorsk\u00e9m v\u011bku. M\u00edn\u00edm t\u00edm budovu, na jej\u00edm\u017e balkon\u011b je pr\u00e1v\u011b upevn\u011bn transparent s&nbsp;n\u00e1pisem T\u00fdden knihoven. V&nbsp;kupce posledn\u011b vyp\u016fj\u010den\u00fdch knih jsem si p\u0159inesla jednu, kterou byste si klidn\u011b mohli vz\u00edt s&nbsp;sebou na cesty, t\u0159eba jako \u010dten\u00ed do vlaku, m\u00edsto v&nbsp;zavazadle by [&hellip;]<\/p>\n","protected":false},"author":3483,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[],"class_list":["post-577","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezarazene"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/577","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3483"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=577"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/577\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":579,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/577\/revisions\/579"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=577"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=577"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=577"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}