{"id":535,"date":"2014-05-26T13:08:33","date_gmt":"2014-05-26T11:08:33","guid":{"rendered":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/?p=535"},"modified":"2014-05-26T13:08:33","modified_gmt":"2014-05-26T11:08:33","slug":"zase-jeden-z-tech%e2%80%a6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/2014\/05\/26\/zase-jeden-z-tech%e2%80%a6\/","title":{"rendered":"Zase jeden z t\u011bch\u2026"},"content":{"rendered":"<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;\u201e<em>Lidsk\u00fd mozek je nejslo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc ve vesm\u00edru. V&nbsp;mozkov\u00e9 k\u016f\u0159e sam\u00e9, v&nbsp;tenk\u00e9m obalu mozku a z\u00e1rove\u0148 hlavn\u00ed administrativ\u011b cel\u00e9ho podniku sed\u00ed okolo deseti miliard pracovn\u00edk\u016f \u2013 neuron\u016f\u2026..Neurony neust\u00e1le odum\u00edraj\u00ed\u2026. um\u00edraj\u00ed d\u011bsiv\u00fdm tempem, d\u00edv\u00e1me-li se na \u010d\u00edslo sam\u00e9: 50&nbsp;000 denn\u011b v&nbsp;nejlep\u0161\u00edm v\u011bku, podstatn\u011b v\u00edc za blah\u00fdch dob seniority. Nedejte se v\u0161ak m\u00fdlit mno\u017estv\u00edm t\u011bchto tich\u00fdch poh\u0159b\u016f. Nejsou zdaleka, mo\u017en\u00e1 v\u016fbec ne p\u0159\u00ed\u010dinou skluzu do zn\u00e1m\u00fdch, m\u00e1lo v\u00edtan\u00fdch projev\u016f st\u00e1\u0159\u00ed. Poh\u0159b\u00edv\u00e1me-li 50&nbsp;000 neuron\u016f denn\u011b, d\u00e1 to \u00factyhodn\u00e9 \u010d\u00edslo 18 milion\u016f ro\u010dn\u011b a 180 milion\u016f za deset let, dejme tomu mezi t\u0159ic\u00edtkou a \u010dty\u0159ic\u00edtkou. Za deset let to nejsou ani dv\u011b procenta celkov\u00e9 v\u00fdbavy mozkov\u00e9 k\u016fry\u2026.V osmdes\u00e1ti letech, jestli\u017ee v\u00e1s nepostihla jin\u00e1 nep\u0159\u00edjemnost ne\u017e odum\u00edr\u00e1n\u00ed neuron\u016f, m\u00e1te je\u0161t\u011b st\u00e1le osmdes\u00e1t procent p\u016fvodn\u00edho kompletu, s&nbsp;n\u00edm\u017e jste vstoupili, nebo sp\u00ed\u0161e byli vyta\u017eeni do vn\u011bj\u0161\u00edho sv\u011bta. A p\u0159itom daleko v\u00edc ne\u017e po\u010det bun\u011bk rozhoduje struktura mozku a \u010dilost spoj\u016f. Ne v&nbsp;po\u010dtu bun\u011bk, ale v&nbsp;\u010dilosti a koordinaci spoj\u016f je hlavn\u00ed mal\u00e9r st\u00e1rnouc\u00edho mozku\u201c- <\/em>tento \u00faryvek z&nbsp;kn\u00ed\u017eky<em> Renesance rozumu <\/em>jsem \u010d\u00edt\u00e1vala sv\u00fdm studentk\u00e1m i z\u0159\u00eddkav\u00fdm student\u016fm u\u010ditelstv\u00ed ve snaze v\u0161t\u00edpit jim p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee pr\u00e1v\u011b oni budou m\u00edt ve \u0161kole mimo\u0159\u00e1dnou p\u0159\u00edle\u017eitost, ale i povinnost starat se o ty spoje a \u010dilost mozku sv\u011b\u0159en\u00fdch d\u011bt\u00ed ve v\u011bku, kdy je to nejefektivn\u011bj\u0161\u00ed, a sou\u010dasn\u011b s&nbsp;p\u0159ib\u00fdvaj\u00edc\u00edmi l\u00e9ty nerezignovat nebo nehledat v\u00fdmluvy u sebe sam\u00fdch. Mozek prost\u011b pot\u0159ebuje pr\u00e1ci. Mysleme na to ve \u0161kol\u00e1ch! Mechanicky klikat nesta\u010d\u00ed.<\/p>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Autor kn\u00ed\u017eky <em>Renesance rozumu<\/em> <em>Ji\u0159\u00ed Krupi\u010dka<\/em> , kter\u00fd podle vlastn\u00edch slov \u201e<em>nepsal pro ozv\u011bnu budoucnosti\u201c,<\/em> zem\u0159el 24.dubna 2014, n\u011bkolik dn\u00ed p\u0159e sv\u00fdmi 101.narozeninami, v&nbsp;kanadsk\u00e9m Edmontonu, kam ode\u0161el po sov\u011btsk\u00e9 okupaci v&nbsp;roce 1968 a kde do roku 1988 p\u0159edn\u00e1\u0161el geologii na University of Alberta . Za svou v\u011bdeckou \u010dinnost obdr\u017eel v&nbsp;roce 2009 medaili Za z\u00e1sluhy o st\u00e1t v&nbsp;oblasti v\u011bdy. Jako spisovatel a esejista p\u0159evzal v&nbsp;roce 2001 z&nbsp;rukou sv\u00e9ho spoluv\u011bzn\u011b, autora televizn\u00ed <em>Zdivo\u010del\u00e9 zem\u011b <\/em>a vynikaj\u00edc\u00ed inscenace&nbsp;<em>Bumerang Ji\u0159\u00edho Str\u00e1nsk\u00e9ho <\/em>ocen\u011bn\u00ed \u010desk\u00e9ho PEN klubu. Nejen pro mne byl a z\u016fst\u00e1v\u00e1 p\u0159edev\u0161\u00edm spolehliv\u00fdm sv\u011bdkem a glos\u00e1torem slo\u017eit\u00e9ho 20. stolet\u00ed.<\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;Narozen v&nbsp;Praze v&nbsp;roce 1913 za\u017eil ob\u011b sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky a v&nbsp;po\u00fanorov\u00e9m \u010ceskoslovensku byl za pokus o p\u0159echod hranic a tak\u00e9 za \u00famysl vyv\u00e9zt rukopis sv\u00e9 prvn\u00ed anglicky psan\u00e9 knihy odsouzen na 16 let. Propu\u0161t\u011bn byl po jeden\u00e1cti na zn\u00e1mou amnestii v&nbsp;roce 1960. Sv\u011bdectv\u00ed nejen o pobytu ve smutn\u011b proslul\u00fdch v\u011bznic\u00edch a uranov\u00fdch t\u00e1borech, p\u0159edev\u0161\u00edm z&nbsp;leopoldovsk\u00e9 vyhlazovac\u00ed v\u011bznice pod\u00e1v\u00e1 bez patosu, ale t\u00edm p\u016fsobiv\u011bji v&nbsp;knize s&nbsp;pravd\u011bpodobn\u011b dvojzna\u010dn\u00fdm titulem <em>&nbsp;Star\u00e1 pevnost.<\/em> S&nbsp;obt\u00ed\u017eemi vyb\u00edr\u00e1m, co ocitovat z&nbsp;necel\u00e9ho sta str\u00e1nek \u00fatl\u00e9 kn\u00ed\u017eky. Sta\u010dily by n\u00e1zvy kapitol zpoza zd\u00ed on\u00e9 pevnosti. Vol\u00edm kapitolu <em>Semin\u00e1\u0159 \u2013 <\/em>zaznamen\u00e1v\u00e1 \u0159adu dialog\u016f se spoluv\u011bzni r\u016fzn\u00e9ho politick\u00e9ho, n\u00e1rodnostn\u00edho, n\u00e1bo\u017eensk\u00e9ho i obecn\u011b lidsk\u00e9ho zam\u011b\u0159en\u00ed, mezi nimi\u017e se objevuj\u00ed jm\u00e9na zn\u00e1m\u00fdch gener\u00e1l\u016f, kn\u011b\u017e\u00ed, politik\u016f, ale tak\u00e9 p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f n\u011bmeck\u00e9ho wehrmachtu \u2013 diskutuje se Kant, Chestertonovy pov\u00eddky stejn\u011b jako Marx\u016fv Kapit\u00e1l. Nad dran\u00fdm pe\u0159\u00edm se st\u0159et\u00e1vaj\u00ed r\u016fzn\u00e9 n\u00e1zory: \u201e<em>V\u0161ude na sv\u011bt\u011b, i v&nbsp;t\u011bch star\u00fdch demokraci\u00edch je lid, p\u0159es v\u0161echny svobodn\u00fd volby, jen vn\u011bj\u0161\u00ed fas\u00e1da, a uvnit\u0159 bar\u00e1ku si politici d\u011blaj, co cht\u011bj\u201c.<\/em> Nejsiln\u011bji z&nbsp;kn\u00ed\u017eky <em>Star\u00e1 pevnost<\/em> p\u016fsob\u00ed z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e1 kapitola <em>Konec a za\u010d\u00e1tek.<\/em> Co dodat k nitern\u00e9 v\u00fdpov\u011bdi Ji\u0159\u00edho Krupi\u010dky, z&nbsp;n\u00ed\u017e si neodpust\u00edm del\u0161\u00ed citaci:&nbsp; \u201e<strong> <\/strong><em>Na ja\u0159e 1960 za\u010dalo poletovat ve star\u00e9 pevnosti nov\u00e9 slovo\u2026Velk\u00e1 amnestie\u2026.Ve v\u0161ech hlav\u00e1ch se rozv\u00ed\u0159il roj my\u0161lenek, tu\u017eeb a starost\u00ed a u mnoh\u00fdch p\u0159evl\u00e1dalo to posledn\u00ed. Najdu v\u016fbec n\u011bco v&nbsp;m\u00edst\u011b, kter\u00e9 jsem p\u0159ed deseti nebo dvan\u00e1cti lety opustil, a existuje to m\u00edsto v\u016fbec? Nebylo m\u00e1lo t\u011bch, na n\u011b\u017e \u017e\u00e1dn\u00e9 m\u00edsto ne\u010dekalo. V\u011bd\u011bli to, a to v\u011bdom\u00ed bylo vid\u011bt na jejich tv\u00e1\u0159\u00edch\u2026.<\/em><\/p>\n<p><em>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;I l\u00e9ta m\u00e9ho \u017eivota le\u017eela poh\u0159bena. Bylo mi u\u017e \u010dty\u0159icet sedm let. V\u011bk, kdy se mnoho mu\u017e\u016f d\u00edv\u00e1 zp\u011bt s&nbsp;dobr\u00fdm pocitem, prom\u00edsen\u00fdm i p\u00fdchou na nejlep\u0161\u00ed l\u00e9ta sv\u00e9 pr\u00e1ce\u2026.O existenci domova jsem nemusel pochybovat, v&nbsp;tom nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edm jsem pat\u0159il mezi ty \u0161\u0165astn\u00e9\u2026.Le\u017e neotr\u00e1vila mou rodinu, pos\u00edlila ji. A mn\u011b bylo \u010dty\u0159icet sedm let, ne u\u017e, ale teprve\u2026&nbsp;&nbsp; M\u016fj star\u00fd str\u00fdc otev\u0159el \u00fasta, zav\u0159el je, a kdy\u017e je op\u011bt otev\u0159el, za\u0161eptal: \u201eTak ty ses p\u0159ece jen vr\u00e1til\u201c.&nbsp; Cht\u011bl jsem se v\u0161ak setkat se svou rodinou a za\u010d\u00edt novou etapu \u017eivota na p\u0159\u00edv\u011btiv\u011bj\u0161\u00edm m\u00edst\u011b, ne\u017e byl star\u00fd \u010din\u017e\u00e1k s&nbsp;jedn\u00edm agentem St\u00e1tn\u00ed bezpe\u010dnosti a p\u0159inejmen\u0161\u00edm t\u0159emi dona\u0161e\u010di. Vybrat m\u00edsto bylo d\u00edlem okam\u017eiku\u2026M\u016fj pl\u00e1n byl prost\u00fd. \u2026Str\u00fdc v\u00e1hav\u011b vstoupil do d\u00edlensk\u00e9ho vchodu. Brzy se op\u011bt objevil se \u017eenou v&nbsp;d\u011blnick\u00e9 z\u00e1st\u011b\u0159e a s&nbsp;vykasan\u00fdmi ruk\u00e1vy. \u0160kublo to se mnou, nevid\u011bl jsem ji skoro t\u0159i roky. Zastavili<\/em><strong> <\/strong><em>se p\u0159ed vchodem a strejda vykl\u00e1dal i rukama, z\u0159ejm\u011b ne p\u0159\u00edli\u0161 \u00fasp\u011b\u0161n\u011b, \u017eena pot\u0159\u00e1sala hlavou\u2026.Odpoledne jsem stoupal staletou ulic\u00ed a z\u00e1rove\u0148 i d\u011bjinami zem\u011b. Vysoko na svahu se ulice st\u00e1\u010d\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 zp\u011bt a posledn\u00ed kroky roz\u0161i\u0159uj\u00ed chodci pohled.. Cizinci z\u016fst\u00e1vaj\u00ed st\u00e1t st\u00e1le \u010dast\u011bji a kamery vytrvale pracuj\u00ed. Nem\u011bl jsem kameru\u2026Byl jsem unaven\u2026Zdvihl jsem hlavu k&nbsp;Hradu. Le\u017e tam sed\u011bla st\u00e1le, sebejist\u00e1 a arogantn\u00ed. Sed\u011bla i v\u0161ude okolo \u2013 pod Hradem a na v\u0161ech stran\u00e1ch, kam oko dohl\u00e9dlo, a je\u0161t\u011b mnohem d\u00e1l, na v\u00fdchod obt\u00e1\u010dela p\u016fl planety Zem\u011b\u2026\u00fazk\u00fd st\u00edn obelisku bylo m\u00edsto pro mu\u017ee, kter\u00fd \u010dekal a cht\u011bl nevid\u011bn s\u00e1m prvn\u00ed vid\u011bt. Do modr\u00e9ho nebe se za\u0159ez\u00e1valo ji\u017en\u00ed pr\u016f\u010del\u00ed chr\u00e1mu a vykusovalo z&nbsp;n\u011bj fantastick\u00e9 tvary. Oko se na nich zastavilo trochu d\u00e9le, a kdy\u017e sklouzlo zp\u011bt na n\u00e1dvo\u0159\u00ed, bl\u00ed\u017eily se k&nbsp;so\u0161e m\u00e9ho patrona t\u0159i<\/em><strong> <\/strong><em>\u017eensk\u00e9 postavy. Panebo\u017ee, m\u00e1 \u017eena byla nejmen\u0161\u00ed z&nbsp;nich. To v\u0161echno, cel\u00fd ten vn\u011bj\u0161\u00ed i vnit\u0159n\u00ed r\u016fst sv\u00fdch d\u011bt\u00ed jsem zame\u0161kal\u201c.<\/em><\/p>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Na <em>Renesanci rozumu <\/em>voln\u011b navazuj\u00ed kn\u00ed\u017eky &nbsp;<em>Flagelantsk\u00e1 civilizace&nbsp;<\/em>a <em>Zkou\u0161ka dosp\u011blosti.<\/em> Je a\u017e s&nbsp;podivem, jak jsou ty knihy aktu\u00e1ln\u00ed, a to ve v\u00edce sm\u011brech. Politick\u00e9 d\u011bn\u00ed vid\u00ed autor v&nbsp;dal\u0161\u00ed knize <em>Rozmanitost \u017eivota <\/em>n\u00e1sledovn\u011b: \u201e<em>Politika je neust\u00e1l\u00e1 volba mezi zly, je to jej\u00ed podstata. V&nbsp;demokracii stejn\u011b jako v&nbsp;diktatu\u0159e. Svobodn\u00fd politick\u00fd syst\u00e9m m\u00e1 v\u0161ak zabr\u00e1nit vzniku ne\u00fanosn\u00e9ho zla\u2026..nebrat jako prim\u00e1rn\u00ed m\u011b\u0159\u00edtko hodnoty politick\u00fdch syst\u00e9m\u016f a program\u016f velikost dobra, kter\u00e9 slibuj\u00ed, ale velikost zla, kter\u00e9 mohou nap\u00e1chat. Politika je volba men\u0161\u00edho zla\u2026.ob\u010dan\u00e9 dne\u0161n\u00edch demokraci\u00ed necht\u011bj\u00ed volbu mezi socialismem a kapitalismem. <span style=\"text-decoration: underline\">Cht\u011bj\u00ed oboj\u00ed z\u00e1rove\u0148.<\/span>\u2026..Karl Popper d\u00e1v\u00e1 toto z\u00e1kladn\u00ed krit\u00e9rium kvality politick\u00e9ho syst\u00e9mu: \u201eVybudovat politick\u00e9 z\u0159\u00edzen\u00ed tak, aby neschopn\u00ed a \u0161patn\u00ed lid\u00e9 nemohli zp\u016fsobit p\u0159\u00edli\u0161<\/em><strong> <\/strong><em>velk\u00e9 \u0161kody\u201c.<\/em> Na t\u00e9ma lidsk\u00e9 povahy a p\u0159irozenosti Ji\u0159\u00ed Krupi\u010dka podot\u00fdk\u00e1: \u201e<em>Nejv\u011bt\u0161\u00edm nep\u0159\u00edtelem \u010dlov\u011bka je lenost. Na jeden h\u0159\u00edch se zapomn\u011blo ve v\u0161ech n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch a mravn\u00edch soustav\u00e1ch \u2013 na lenost mysli. Na zavin\u011bnou, dobrovolnou pitomost. Zapomn\u011bli jsme ji za\u0159adit mezi sedm smrteln\u00fdch h\u0159\u00edch\u016f\u2026<\/em><strong> <\/strong><em>vzd\u011bl\u00e1n\u00ed je p\u0159edev\u0161\u00edm v\u011bc\u00ed v\u016fle. Lenost mysli zabila mnoho talent\u016f, mezi nimi asi i velk\u00fdch, o nich\u017e se sv\u011bt nikdy nedov\u011bd\u011bl. Zdaleka ne v\u0161echen osobn\u00ed ne\u00fasp\u011bch v&nbsp;\u017eivot\u011b je zp\u016fsoben jen nep\u0159\u00edzn\u00ed osudu, b\u00eddou a \u0161patn\u00fdmi soci\u00e1ln\u00edmi podm\u00ednkami\u201c.<\/em><\/p>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; N\u011bkter\u00e9 Krupi\u010dkovy pr\u00e1ce maj\u00ed m\u00edsty intertextu\u00e1ln\u00ed charakter, znamen\u00e1 to, \u017ee vznikaj\u00ed na z\u00e1klad\u011b &nbsp;knih jin\u00fdch, s&nbsp;v\u011bdom\u00edm jejich existence a kulturn\u00edho odkazu. T\u00edm \u0161ir\u0161\u00ed p\u0159ehled sv\u00fdm \u010dten\u00e1\u0159\u016fm poskytuj\u00ed, spolu s&nbsp;vyb\u00eddnut\u00edm k&nbsp;\u010detb\u011b citovan\u00fdch prac\u00ed. V&nbsp;tomto smyslu lze hovo\u0159it zejm\u00e9na o kn\u00ed\u017ek\u00e1ch <em>&nbsp;Flagelantsk\u00e1 civilizace <\/em>&nbsp;a <em>Zkou\u0161ka dosp\u011blosti.<\/em> V\u00fdmluvn\u00fdm p\u0159\u00edkladem autorov\u00fdch postoj\u016f m\u016f\u017ee b\u00fdt odkaz na Ninu Silverovou, afroamerickou spisovatelku a jej\u00ed \u010dl\u00e1nek v&nbsp;New Internationalist z&nbsp;listopadu 1993: \u201e<em>Student na University of Pennsylvania jm\u00e9nem Eden Jacobowitz, \u017did, byl vytr\u017een ze sp\u00e1nku \u0159evem a \u0159\u00e1d\u011bn\u00edm opil\u00fdch spolu\u017e\u00e1k\u016f a nazval je st\u00e1dem buvol\u016f. Byl ihned obvin\u011bn z&nbsp;rasismu, nebo\u0165 v\u0161ichni v\u00fdtr\u017en\u00edci byli \u010dern\u00ed. Jacobowitz dostal univerzitn\u00ed d\u016ftku za rasistick\u00e9 chov\u00e1n\u00ed\u2026na \u0159ad\u011b univerzit se profeso\u0159i p\u0159estali v\u016fbec v&nbsp;p\u0159edn\u00e1\u0161k\u00e1ch dot\u00fdkat n\u00e1m\u011bt\u016f spojen\u00fdch s&nbsp;rasou. D\u016fvod: strach z&nbsp;propu\u0161t\u011bn\u00ed. Jestli\u017ee p\u0159eci jen n\u011bkdy s&nbsp;pojmem rasa pracovat mus\u00ed, nat\u00e1\u010dej\u00ed z\u00e1rove\u0148 svou p\u0159edn\u00e1\u0161ku na p\u00e1sku proti mo\u017en\u00e9mu obvin\u011bn\u00ed. B\u00fdt rasov\u011b ura\u017een se stalo politickou agendou, pro n\u011bkter\u00e9 lidi p\u0159\u00edmo povol\u00e1n\u00edm\u201c.<\/em> V&nbsp;knize <em>Rozmanitost \u017eivota <\/em>Ji\u0159\u00ed Krupi\u010dka p\u00ed\u0161e: \u201eJ<em>e snadn\u011bj\u0161\u00ed a p\u016fsobiv\u011bj\u0161\u00ed, a tak\u00e9 nepoctiv\u011bj\u0161\u00ed, vyt\u00e1hnout do boje proti skute\u010dn\u00e9 nebo domn\u011bl\u00e9 diskriminaci pojem rasismu, zam\u00e9st tak v\u0161echny vady men\u0161in pod tento velmi efektivn\u00ed ochrann\u00fd st\u016fl, srazit postoj v\u011bt\u0161iny na nejni\u017e\u0161\u00ed \u00farove\u0148 a z\u00e1rove\u0148 vyzdvihnout mor\u00e1ln\u00ed \u010distotu nespokojen\u00e9 men\u0161iny \u2013 kter\u00e1 je z\u00e1sadn\u011b v\u017edy bez viny. Takto pojat\u00fd humanismus, p\u011bstovan\u00fd s&nbsp;oblibou i v&nbsp;Bruselu, sotva povede k&nbsp;<span style=\"text-decoration: underline\">vnit\u0159n\u00edmu<\/span> sbl\u00ed\u017een\u00ed odli\u0161n\u00fdch etnik a zatvrd\u00ed sp\u00ed\u0161 postoj v\u011bt\u0161iny\u201c.<\/em><strong> <\/strong>Jak dlouho potrv\u00e1, ne\u017e budeme podobn\u00e9 probl\u00e9my \u0159e\u0161it v&nbsp;na\u0161ich \u0161kol\u00e1ch? Ostatn\u011b \u2013 ned\u011bje se to u\u017e? Na jin\u00e9m m\u00edst\u011b uveden\u00e9 knihy Ji\u0159\u00ed Krupi\u010dka dod\u00e1v\u00e1: \u201e<em>Autor t\u00e9to knihy byl soci\u00e1ln\u00ed demokrat a sv\u00fdm politick\u00fdm pohledem na sv\u011bt st\u00e1le je. V\u00edru v&nbsp;mo\u017enost demokratizace sv\u011bta <span style=\"text-decoration: underline\">podle vzoru<\/span> demokratick\u00fdch syst\u00e9m\u016f v&nbsp;jednotliv\u00fdch st\u00e1tech pokl\u00e1d\u00e1m v\u0161ak za iluzi. Nebezpe\u010dnou svou naivitou\u2026.<\/em> <em>\u017d\u00e1dn\u00fd st\u00e1t na sv\u011bt\u011b nevznikl podle pravidel obecn\u00e9 spravedlnosti, a\u010dkoli <span style=\"text-decoration: underline\">potom<\/span> se jimi ka\u017ed\u00e1 vl\u00e1da oh\u00e1n\u00ed\u201c.<\/em><\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;Pot\u0159ebujeme-li k&nbsp;diskusi se sv\u00fdmi \u017e\u00e1ky \u010di studenty fakta k&nbsp;pojm\u016fm demokracie, globalizace, n\u00e1rodn\u00ed povaha,zdrav\u00fd rozum, s\u00e1hn\u011bme po kn\u00ed\u017ece <em>Rozmanitost \u017eivota, <\/em>on\u011bm probl\u00e9m\u016fm je tam v\u011bnov\u00e1na cel\u00e1 rozs\u00e1hl\u00e1 kapitola nadepsan\u00e1 <em>Hra s&nbsp;pojmy.<\/em> Kup\u0159\u00edkladu na vrub n\u00e1rodn\u00ed povahy se do\u010dtete krom\u011b jin\u00e9ho:&nbsp; \u201e<em>\u0158e\u010d je o n\u00e1rodn\u00ed povaze. O pojmu, kter\u00fd vyklouz\u00e1v\u00e1 z&nbsp;ruky jako had, jakmile jej pou\u017eijeme na konkr\u00e9tn\u00ed situaci. Jsou N\u011bmci agresivn\u00ed,&nbsp; Rusov\u00e9 dobrosrde\u010dn\u00ed, Angli\u010dan\u00e9 nafoukan\u00ed, Pol\u00e1ci potrhl\u00ed a \u010ce\u0161i mazan\u00ed? S\u00e1hn\u011bte do sv\u00e9ho slovn\u00edku lidsk\u00fdch vlastnost\u00ed, p\u0159i\u0159kn\u011bte kteroukoli z&nbsp;nich n\u011bkter\u00e9mu evropsk\u00e9mu n\u00e1rodu a s podivem zjist\u00edte, \u017ee v&nbsp;jeho historii byly doby, kdy by se na n\u011bj byla dob\u0159e hodila. Sta\u010d\u00ed prohl\u00e1sit p\u0159echodnou mentalitu za&nbsp; trval\u00fd n\u00e1rodn\u00ed rys a rod\u00ed se hlubok\u00e9 \u00favahy\u201c. <\/em><\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;M\u00e1m v\u0161echny knihy Ji\u0159\u00edho Krupi\u010dky. \u010casto se k&nbsp;nim vrac\u00edm, hlavn\u011b k&nbsp;t\u011bm zatr\u017een\u00fdm \u0159\u00e1dk\u016fm a odkaz\u016fm na str\u00e1nky na p\u0159eds\u00e1dce. S&nbsp;Ji\u0159\u00edm Krupi\u010dkou ode\u0161el zase jeden z&nbsp;t\u011bch moudr\u00fdch, v\u011brohodn\u00fdch a p\u0159em\u00fd\u0161liv\u00fdch sv\u011bdk\u016f cel\u00e9ho slo\u017eit\u00e9ho 20.stolet\u00ed. Ale jeho knihy n\u00e1m p\u0159ece z\u016fst\u00e1vaj\u00ed\u2026<strong><\/strong><\/p>\n<p>KRUPI\u010cKA, J.&nbsp; <em>Renesance rozumu.<\/em> Praha: \u010cesk\u00fd spisovatel,a.s.,1994. ISBN 80-202-0511-X<\/p>\n<p>KRUPI\u010cKA,J.&nbsp; <em>Flagelantsk\u00e1 civilizace. <\/em>Praha: nakladatelstv\u00ed Hynek, s.r.o., 1999.<\/p>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; ISBN80-85906-83-X<\/p>\n<p>KRUPI\u010cKA,J.&nbsp;&nbsp; <em>Zkou\u0161ka dosp\u011blosti.<\/em> Praha-Litomy\u0161l: Paseka, 2000. ISBN 80-7185-270-8.<\/p>\n<p>KRUPI\u010cKA, J.&nbsp; <em>Star\u00e1 pevnost.<\/em> Praha-Litomy\u0161l: Paseka, 2001. ISBN 80-7185-377-1.<\/p>\n<p>KRUPI\u010cKA, J.&nbsp; <em>Rozmanitost \u017eivota. <\/em>Praha-Litomy\u0161l: Paseka, 2002. ISBN 80-7185-076-4.<\/p>\n<p>KRUPI\u010cKA, J.&nbsp; <em>Kosmick\u00fd mozek. <\/em>Praha-Litomy\u0161l: Paseka,2005. ISBN 80-7185-691-6.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;\u201eLidsk\u00fd mozek je nejslo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc ve vesm\u00edru. V&nbsp;mozkov\u00e9 k\u016f\u0159e sam\u00e9, v&nbsp;tenk\u00e9m obalu mozku a z\u00e1rove\u0148 hlavn\u00ed administrativ\u011b cel\u00e9ho podniku sed\u00ed okolo deseti miliard pracovn\u00edk\u016f \u2013 neuron\u016f\u2026..Neurony neust\u00e1le odum\u00edraj\u00ed\u2026. um\u00edraj\u00ed d\u011bsiv\u00fdm tempem, d\u00edv\u00e1me-li se na \u010d\u00edslo sam\u00e9: 50&nbsp;000 denn\u011b v&nbsp;nejlep\u0161\u00edm v\u011bku, podstatn\u011b v\u00edc za blah\u00fdch dob seniority. Nedejte se v\u0161ak m\u00fdlit mno\u017estv\u00edm [&hellip;]<\/p>\n","protected":false},"author":3483,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[],"class_list":["post-535","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezarazene"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/535","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3483"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=535"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/535\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":537,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/535\/revisions\/537"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=535"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=535"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=535"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}