{"id":505,"date":"2014-03-04T15:55:39","date_gmt":"2014-03-04T14:55:39","guid":{"rendered":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/?p=505"},"modified":"2014-03-04T15:55:39","modified_gmt":"2014-03-04T14:55:39","slug":"deje-se-neco","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/2014\/03\/04\/deje-se-neco\/","title":{"rendered":"D\u011bje se n\u011bco?"},"content":{"rendered":"<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; V\u011b\u0159me, \u017ee n\u00e1hodn\u00ed \u010dten\u00e1\u0159i nebo i ti, co se o d\u011bn\u00ed kolem sebe hloub\u011bji nezaj\u00edmaj\u00ed, si budou moci po n\u011bjak\u00e9m \u010dase, po roce, po l\u00e9tech bez povzdechu p\u0159e\u010d\u00edst sloupek redaktora Lidov\u00fdch novin Petra Kambersk\u00e9ho. Ten informuje o jedn\u00e1n\u00ed evropsk\u00e9ho parlamentu, kter\u00fd v&nbsp;posledn\u00edch \u00fanorov\u00fdch dnech \u0159e\u0161il \u2013 citov\u00e1no &#8211; <em>zlep\u0161en\u00ed slu\u017eeb cestuj\u00edc\u00edm na \u017eeleznici, lep\u0161\u00ed informace, ochranu a poradenstv\u00ed klient\u016fm v&nbsp;poji\u0161\u0165ovnictv\u00ed, pl\u00e1ny, kter\u00e9 maj\u00ed odradit mlad\u00e9 lidi od kou\u0159en\u00ed, a syst\u00e9m t\u00eds\u0148ov\u00e9ho vol\u00e1n\u00ed e-call z&nbsp;aut. <\/em><\/p>\n<p><em><\/em>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;Ta \u010dasov\u00e1 shoda \u2013 posledn\u00ed \u00fanorov\u00e9 dny \u2013 m\u011b ve spojitosti s&nbsp;ud\u00e1lostmi na Ukrajin\u011b vr\u00e1tila zp\u011bt, k&nbsp;na\u0161emu ned\u00e1vno vzpom\u00ednan\u00e9mu v\u00fdro\u010d\u00ed \u201e\u00fanora\u201c1948. Tehdy n\u011bkte\u0159\u00ed z&nbsp;anga\u017eovan\u00fdch demokratick\u00fdch ministr\u016f situaci podcenili natolik, \u017ee v&nbsp;rozhoduj\u00edc\u00edch dnech vl\u00e1dn\u00ed krize odjeli na hory ly\u017eovat \u010di se odd\u00e1vali jin\u00fdm soukrom\u00fdm radov\u00e1nk\u00e1m. A jak se lze do\u010d\u00edst v&nbsp;knize americk\u00e9ho politologa \u010desk\u00e9ho p\u016fvodu Igora Luke\u0161e, tak\u00e9 velvyslanec USA v&nbsp;\u010ceskoslovensku se pln\u011b zaob\u00edral sv\u00fdmi soukrom\u00fdmi obchodn\u00edmi aktivitami, na n\u011bjakou znepokojivou depe\u0161i ani nepom\u00fd\u0161leje.<\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;Kdy\u017e jsme si to smutn\u00e9 v\u00fdro\u010d\u00ed v&nbsp;intenc\u00edch trendov\u00e9 or\u00e1ln\u00ed historie cht\u011bli p\u0159ipomenout na setk\u00e1n\u00ed Region\u00e1ln\u00edho centra pro ob\u011bti nacismu a mezigenera\u010dn\u00ed dialog, rozvinula se ne\u010dekan\u011b bohat\u00e1 rozprava. S&nbsp;vlastn\u00edmi z\u00e1\u017eitky p\u0159i\u0161li ti skute\u010dn\u011b \u201ed\u0159\u00edve narozen\u00ed\u201c. Mn\u011b, kter\u00e1 jsem vzpom\u00ednan\u00e9 dny a dobu tr\u00e1vila je\u0161t\u011b ve \u0161koln\u00edch \u0161kamn\u00e1ch, p\u0159isp\u011bchala na pomoc n\u00e1hoda v&nbsp;podob\u011b opravdu neskute\u010dn\u011b nahodile objeven\u00e9 kn\u00ed\u017eky v&nbsp;m\u011bstsk\u00e9 knihovn\u011b \u2013 <em>1948: V\u00edt\u011bzn\u00fd \u00fanor. Cesta k&nbsp;p\u0159evratu <\/em>(1)<em>.<\/em> K&nbsp;p\u0159ipomenut\u00ed smutn\u011b proslul\u00e9ho Zde\u0148ka Fierlingera (1891 \u2013 1976) jsem tu kn\u00ed\u017eku nepot\u0159ebovala. Je pochovan\u00fd spolu se sv\u00fdm sportem&nbsp; proslaven\u00fdm synovcem Ev\u017eenem Rosick\u00fdm na olomouck\u00e9m h\u0159bitov\u011b hned kousek nalevo od \u00fast\u0159edn\u00ed kaple. Nalezl tak posledn\u00ed \u00fato\u010di\u0161t\u011b ve sv\u00e9 rodn\u00e9 Olomouci, kde jeho otec u\u010dil na obchodn\u00ed akademii. Zden\u011bk Fierlinger byl v&nbsp;pohnut\u00fdch dnech \u00fanora 1948 po bohat\u00e9 diplomatick\u00e9 kari\u00e9\u0159e \u010dlenem \u010ceskoslovensk\u00e9 soci\u00e1ln\u011b demokratick\u00e9 strany, od b\u0159ezna do \u010dervna 1948 dokonce jej\u00edm p\u0159edsedou. To ji\u017e otev\u0159en\u011b usiloval o slou\u010den\u00ed soci\u00e1ln\u00ed demokracie s&nbsp;KS\u010c. Dnes je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee podvratn\u011b \u2013 jako Stalin\u016fv agent \u2013 usiloval o tot\u00e9\u017e d\u00e1vno p\u0159edt\u00edm. Dlouh\u00e1 l\u00e9ta pat\u0159il k&nbsp;nejd\u016fv\u011brn\u011bj\u0161\u00edm p\u0159\u00e1tel\u016fm jinak emo\u010dn\u011b chladn\u00e9ho Edvarda (p\u016fvodn\u011b Eduarda) Bene\u0161e. Jejich p\u0159\u00e1telstv\u00ed bylo stvrzeno vybudov\u00e1n\u00edm soused\u00edc\u00edch rodinn\u00fdch s\u00eddel v&nbsp;Sezimov\u011b \u00dast\u00ed podle architektonick\u00fdch n\u00e1vrh\u016f Fierlingerova bratra. V&nbsp;posledn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch sv\u00e9ho \u017eivota se na adresu b\u00fdval\u00e9ho \u201ep\u0159\u00edtele\u201c prezident Bene\u0161 vyj\u00e1d\u0159il mnohem tvrd\u011bji, ne\u017e vyzn\u011bl Caesar\u016fv podiv: I ty ,Brute?<\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;Kr\u00e1tce jsme si z&nbsp;medailonk\u016f kn\u00ed\u017eky o \u00fanoru 1948 osv\u011b\u017eili pohled na dal\u0161\u00ed akt\u00e9ry on\u011bch ud\u00e1lost\u00ed. Pat\u0159il k&nbsp;nim kup\u0159\u00edkladu <em>Prokop Drtina<\/em> (1900- 1980)<em>,<\/em> od roku 1936 osobn\u00ed tajemn\u00edk prezidenta Bene\u0161e. Za v\u00e1lky v&nbsp;lond\u00fdnsk\u00e9m exilu byl Bene\u0161ov\u00fdm politick\u00fdm tajemn\u00edkem a pod pseudonymem Pavel Svat\u00fd komentoval \u010desk\u00e9 vys\u00edl\u00e1n\u00ed BBC. Od listopadu 1945 zast\u00e1val post ministra spravedlnosti. Po \u00fanoru 1948 se ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b pokusil o sebevra\u017edu. V&nbsp;roce 1953 byl po p\u011bti letech vy\u0161et\u0159ovac\u00ed vazby odsouzen k&nbsp;15 let\u016fm v\u011bzen\u00ed. Zaj\u00edmav\u00e1 fakta k&nbsp;tomu pod\u00e1v\u00e1 Ji\u0159\u00ed Gru\u0161a (jeden z&nbsp;na\u0161ich bohu\u017eel kr\u00e1tkodob\u00fdch polistopadov\u00fdch ministr\u016f \u0161kolstv\u00ed) v kn\u00ed\u017ece <em>Bene\u0161 jako Raku\u0161an<\/em> (2) O schopnosti \u010desk\u00fdch \u010dten\u00e1\u0159\u016f ocenit nejen faktografii, ale tak\u00e9 jazykov\u00e9 mistrovstv\u00ed Ji\u0159\u00edho Gru\u0161i sv\u011bd\u010d\u00ed okolnost, \u017ee hlad \u010dten\u00e1\u0159\u016f musel b\u00fdt saturov\u00e1n hned dvoj\u00edm dotiskem. V&nbsp;\u00favodn\u00ed kapitole \u010dteme: <em>\u201eKdy\u017e jsem v&nbsp;l\u00e9t\u011b roku 1970 m\u011bl mo\u017enost rozmlouvat s&nbsp;Prokopem Drtinou, zarazila m\u011b jeho nevra\u017eivost k&nbsp;po\u00fanorov\u00e9mu Bene\u0161ovi. Zat\u00edmco pro prezidentovo chov\u00e1n\u00ed kolem Mnichova hledal omluvn\u00e9 argumenty, \u00danor 1948 byl konec \u010desk\u00e9 demokracie, zavin\u011bn\u00fd nedostatkem jeho kur\u00e1\u017ee. Udivila m\u011b p\u0159edev\u0161\u00edm jedna v\u011bta: \u201eBene\u0161 mne ale varoval. V&nbsp;p\u011bta\u010dty\u0159ic\u00e1t\u00e9m mi \u0159ekl: na politick\u00e9m postu v\u00e1m nebudu moci pomoci\u201c. A tak\u00e9 kdy\u017e ho Drtinova man\u017eelka prosila o pomoc (Drtina byl po pokusu o sebevra\u017edu zat\u010den a Bene\u0161 je\u0161t\u011b v&nbsp;\u00fa\u0159ad\u011b), nehnul ani prstem. Znamenalo to prost\u011b, \u017ee prezident m\u011bl dvoj\u00ed mor\u00e1ln\u00ed metr ,a \u017ee etika nebyla politika.To mi pak po letech potvrdil i V\u00e1clav \u010cern\u00fd p\u0159i na\u0161ich setk\u00e1n\u00edch u stolu p\u0159\u00e1tel v&nbsp;kav\u00e1rn\u011b Slavia. Kdykoli padlo jm\u00e9no Bene\u0161, m\u00e1vl rukou anebo vypr\u00e1v\u011bl, jak se s&nbsp;n\u00edm se\u0161el na ja\u0159e roku 1948 jako s&nbsp;depresivn\u00edm a devalvovan\u00fdm mu\u017e\u00ed\u010dkem. \u017divot v&nbsp;pravd\u011b nen\u00ed \u017eivot v&nbsp;iluzi, ale bojovn\u00e1 existence. Kdo se obelh\u00e1v\u00e1, ten ho \u010dasto ztr\u00e1c\u00ed\u201c.<\/em><\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;V&nbsp;kn\u00ed\u017ece o \u00fanoru 1948 jsme se pod\u00edvali je\u0161t\u011b na dva medailonky. Prvn\u00ed pat\u0159il <em>Bohumilu Lau\u0161manovi <\/em>(1903 \u2013 1963), soci\u00e1ln\u00edmu demokratovi, kter\u00fd nejprve sd\u00edlel Fierlingerovo stanovisko a p\u0159edstavy o sbli\u017eov\u00e1n\u00ed soci\u00e1ln\u00ed demokracie s&nbsp;komunisty. Politick\u00e9 d\u016fsledky \u00fanoru 1948 je\u0161t\u011b mohla odvr\u00e1tit dodate\u010dn\u00e1 demise soci\u00e1ln\u011b demokratick\u00fdch poslanc\u016f, kte\u0159\u00ed v\u0161ak z&nbsp;rozhodnut\u00ed prokomunistick\u00e9 levice ve sv\u00e9 stran\u011b nakonec neodstoupili. P\u0159esto byla Lu\u0161manova politick\u00e1 kari\u00e9ra velmi kr\u00e1tkodech\u00e1. Ji\u017e v&nbsp;\u010dervnu 1948 vl\u00e1dn\u00ed funkci opustil a v&nbsp;roce 1949 emigroval. Z&nbsp;Rakouska ho na \u0160t\u011bdr\u00fd den 1953 unesli agenti StB, byl odsouzen k&nbsp;17 let\u016fm v\u011bzen\u00ed, kde v&nbsp;roce 1963 za velmi nejasn\u00fdch okolnost\u00ed zem\u0159el.<\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; Posledn\u00ed, koho jsme si p\u0159ipomenuli, byl celkem zapomenut\u00fd <em>V\u00e1clav Nosek <\/em>(1892 -1955), komunistick\u00fd politik, od skon\u010den\u00ed v\u00e1lky tvrd\u011b se pod\u00edlej\u00edc\u00ed na nastolov\u00e1n\u00ed komunistick\u00e9ho re\u017eimu. D\u00e1 se \u0159\u00edci, \u017ee pr\u00e1v\u011b jeho aktivity posilov\u00e1n\u00ed bezpe\u010dnostn\u00edch slo\u017eek ve prosp\u011bch KS\u010c byly jakousi rozn\u011btkou ud\u00e1lost\u00ed \u00fanora 1948. Nen\u00ed bez v\u00fdznamu, \u017ee V\u00e1clav Nosek se po \u00fanoru stal d\u016fle\u017eit\u00fdm ministrem Gottwaldovy vl\u00e1dy \u2013 ministrem vnitra.<\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; Ko\u0159eny politick\u00fdch zm\u011bn v&nbsp;pov\u00e1le\u010dn\u00e9m \u010ceskoslovensku je v\u0161ak t\u0159eba hledat p\u0159edev\u0161\u00edm ve v\u00fdsledku parlamentn\u00edch voleb v&nbsp;kv\u011btnu 1946. Smutn\u011b zopakujme, \u017ee v&nbsp;\u010desk\u00fdch zem\u00edch tehdy obdr\u017eeli komunist\u00e9 40,2% v\u0161ech voli\u010dsk\u00fdch hlas\u016f, t\u00e9m\u011b\u0159 s&nbsp;polovi\u010dn\u00edm propadem (23,7%) za nimi pokulh\u00e1vali n\u00e1rodn\u00ed socialist\u00e9, \u010cSSD z\u00edskalo pouh\u00fdch 15,6% hlas\u016f. \u010c\u00edm a jak to omluvit, vysv\u011btlit \u2013 ponechejme historik\u016fm, sou\u010dasn\u00edk\u016fm pak jako memento a varov\u00e1n\u00ed k&nbsp;zamy\u0161len\u00ed.<\/p>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Ne\u010dekala jsem, \u017ee v&nbsp;kn\u00ed\u017ece o \u00fanorov\u00fdch ud\u00e1lostech roku 1948 vydan\u00e9 p\u0159ed n\u011bkolika m\u011bs\u00edci najdu tolik region\u00e1ln\u00edch prvk\u016f. Jeden jsme nemohli opomenout. Ocit\u00e1me se ve vesnici bl\u00edzko Olomouce. Cituji:<em> Kr\u010dma\u0148sk\u00fd p\u0159\u00edpad se t\u00fdkal pokusu o atent\u00e1t na ministry P. Zenkla, J. Masaryka a P. Drtinu, kter\u00fdm byla dne 10. z\u00e1\u0159\u00ed 1947 doru\u010dena krabi\u010dka s&nbsp;v\u00fdbu\u0161ninou. Ministr Drtina podal trestn\u00ed ozn\u00e1men\u00ed a \u017e\u00e1dal vy\u0161et\u0159en\u00ed p\u0159\u00edpadu. N\u00e1sledn\u011b se rozb\u011bhlo policejn\u00ed p\u00e1tr\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 ov\u0161em nic neprok\u00e1zalo (policie ani nem\u011bla na \u0159\u00e1dn\u00e9m vy\u0161et\u0159en\u00ed p\u0159\u00edpadu z\u00e1jem, naopak se sna\u017eila vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed sv\u00e9st na fale\u0161nou stopu ). Naproti tomu ministr Drtina podal 21. ledna 1948 v&nbsp;poslaneck\u00e9 sn\u011bmovn\u011b n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed vysv\u011btlen\u00ed: \u201eNa z\u00e1klad\u011b p\u0159izn\u00e1n\u00ed n\u011bkter\u00fdch obvin\u011bn\u00fdch zjistilo st\u00e1tn\u00ed zastupitelstv\u00ed v&nbsp;Olomouci, \u017ee t\u0159i krabi\u010dky byly vyrobeny na \u017e\u00e1dost domovn\u00edka krajsk\u00e9ho sekretari\u00e1tu KS\u010c v&nbsp;Olomouci Aloise Zapletala v&nbsp;Kr\u010dmani. Krabi\u010dky vyrobil stola\u0159 Jan Kopka se sv\u00fdm u\u010dn\u011bm. Zapletal s Kopkou se chlubili, \u017ee ministr\u016fm po\u0161lou krabice na mouku, kter\u00e1 je nestraviteln\u00e1. Kopkova vina byla prok\u00e1z\u00e1na i d\u00edky jeho vlastn\u00edmu p\u0159izn\u00e1n\u00ed a&nbsp; p\u0159izn\u00e1n\u00ed dal\u0161\u00edch osob zapleten\u00fdch do ud\u00e1losti. I p\u0159esto v\u0161ak ministr vnitra (<\/em>komunista Nosek)<em> rozk\u00e1zal Kopku propustit na svobodu.&nbsp;<\/em><em>B\u011bhem vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed bylo nalezeno velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed zbran\u00ed (samopaly, ru\u010dn\u00ed gran\u00e1ty, t\u011b\u017ek\u00fd kulomet, n\u00e1boje atd.) u Vladim\u00edra Oplu\u0161tila z&nbsp;Olomouce. Zbran\u011b p\u016fvodn\u011b poch\u00e1zely z&nbsp;olomouck\u00e9ho sekretari\u00e1tu KS\u010c. Na p\u0159\u00edkaz komunistick\u00e9ho poslance Jaroslava Sosn\u00e1ra je do tohoto \u00fakrytu p\u0159ivezl za \u00fa\u010delem pozd\u011bj\u0161\u00edho pou\u017eit\u00ed Alois Zapletal\u201c.<\/em><\/p>\n<p><em>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Po \u00fanoru cht\u011bli komunist\u00e9 z&nbsp;p\u0159\u00edpadu vyrobit politick\u00fd proces, jeho\u017e c\u00edlem m\u011blo b\u00fdt prok\u00e1z\u00e1n\u00ed protikomunistick\u00e9ho pu\u010de organizovan\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edmi socialisty. V\u00fdznamn\u011b se na tomto \u201ep\u0159\u00edpadu\u201c pod\u00edlel ministr spravedlnosti Alexej \u010cepi\u010dka <\/em>(pozd\u011bji Gottwald\u016fv ze\u0165), <em>byl p\u0159edsedou olomouck\u00e9ho KV KS\u010c. Dva pracovn\u00edci justice, Z.Marjanko a L.Love\u010dek, kte\u0159\u00ed se na vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edpadu pod\u00edleli, nakonec zem\u0159eli ve v\u011bzen\u00ed. T\u0159et\u00ed z&nbsp;vy\u0161et\u0159ovatel\u016f F.Dole\u017eel byl<\/em> <em>do\u017eivotn\u011b poznamen\u00e1n pobytem v&nbsp;komunistick\u00e9m krimin\u00e1le<\/em>.<em> <\/em><\/p>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Pokoutn\u00e9 pokusy o zneu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed silov\u00fdch slo\u017eek, p\u0159edev\u0161\u00edm Sboru n\u00e1rodn\u00ed bezpe\u010dnosti (SNB) nabyly takov\u00e9ho rozsahu, \u017ee m\u011bly b\u00fdt projedn\u00e1v\u00e1ny na vl\u00e1dn\u00ed \u00farovni v&nbsp;prvn\u00edch t\u00fddnech \u00fanora 1948. Jedn\u00e1n\u00ed bylo ze strany komunist\u016f bojkotov\u00e1no, co\u017e v&nbsp;podstat\u011b vedlo n\u011bkter\u00e9 poslance a ministry demokratick\u00fdch stran k&nbsp;\u00favah\u00e1m o demisi vl\u00e1dy, \u010d\u00edm\u017e m\u011blo b\u00fdt nep\u0159\u00edzniv\u00fdm zm\u011bn\u00e1m zabr\u00e1n\u011bno. Jak v\u00edme, k&nbsp;demisi se nakonec neodhodlal takov\u00fd po\u010det ministr\u016f, aby vl\u00e1da padla a mohlo b\u00fdt proto p\u0159istoupeno ke konstrukci vl\u00e1dy nov\u00e9,pouze dopln\u011bn\u00e9 podle Gottwaldov\u00fdch p\u0159edstav.<\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;Zaj\u00edmav\u00e9 je sv\u011bdectv\u00ed poslance Josefa Les\u00e1ka ze dne 23.\u00fanora 1948: <em>J\u00e1 jsem tehdy \u0159ekl prezidentovi, \u017ee n\u00e1m sta\u010d\u00ed nazna\u010dit. V&nbsp;p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee si bude myslet, \u017ee bude ohro\u017eena demokracie, bezpe\u010dnost nebo nez\u00e1vislost republiky, sta\u010d\u00ed pokyn a my jej p\u016fjdeme br\u00e1nit. T\u0159eba hol\u00fdma rukama. Na konci audience mi prezident \u0159ekl: \u201eBu\u010fte klidn\u00ed a vy\u0159i\u010fte v\u0161em, \u017ee m\u00e1m situaci pevn\u011b v&nbsp;rukou. V&nbsp;\u010ceskoslovensku bude zachov\u00e1na demokracie v&nbsp;intenc\u00edch Masarykov\u00fdch a m\u00fdch, se v\u0161emi stranami se dohodneme\u201c. To byl konec audience. Vy\u0161li jsme do p\u0159eds\u00edn\u011b. P\u0159istoupil ke mn\u011b kancl\u00e9\u0159 Smutn\u00fd a \u0159ekl: \u201ePane poslan\u010de, doporu\u010duji v\u00e1m, abyste netrval na z\u00e1pisu va\u0161\u00ed audience do hradn\u00edho protokolu. Musel bych tam uv\u00e9st pln\u00e1 jm\u00e9na v\u00e1s v\u0161ech, musel bych tam ocitovat va\u0161e osloven\u00ed prezidenta a jeho odpov\u011b\u010f. Vy jste chr\u00e1n\u011bn poslaneckou imunitou, ale pro va\u0161e p\u0159\u00e1tele by to mohlo m\u00edt nedoz\u00edrn\u00e9 n\u00e1sledky\u201c. Samoz\u0159ejm\u011b jsem souhlasil.<\/em><\/p>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Dal\u0161\u00ed sv\u011bdectv\u00ed o v&nbsp;Nerudov\u011b ulici rozehnan\u00e9m pr\u016fvodu vysoko\u0161kolsk\u00fdch student\u016f sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00edch na Hrad ujistit prezidenta Bene\u0161e o pevn\u00e9 podpo\u0159e, pod\u00e1v\u00e1 jeden ze z\u00fa\u010dastn\u011bn\u00fdch \u2013 Ji\u0159\u00ed Je\u0161 (1926 -2011). Svou \u00fa\u010dast v&nbsp;protestn\u00edm pochodu vysoko\u0161kol\u00e1k\u016f a pozd\u011bj\u0161\u00ed pokus o p\u0159echod st\u00e1tn\u00ed hranice odpykal Ji\u0159\u00ed Je\u0161 v&nbsp;komunistick\u00e9m v\u011bzen\u00ed. J\u00e1 ho ji\u017e pamatuji jako nesm\u00edrn\u011b kultivovan\u00e9ho publicistu, na jeho\u017e rozhlasov\u00e9 koment\u00e1\u0159e na podve\u010dern\u00ed p\u00e1te\u010dn\u00ed Svobodn\u00e9 Evrop\u011b jsem v\u017edy r\u00e1da \u010dek\u00e1vala. Po listopadu 1989 byl Ji\u0159\u00ed Je\u0161 kr\u00e1tkodob\u011b poradcem prezidenta Havla, z&nbsp;kter\u00e9\u017eto funkce podle sd\u011blen\u00ed, kter\u00e9 jsem na jedn\u00e9 z&nbsp;jeho p\u0159edn\u00e1\u0161ek osobn\u011b vyslechla, velmi r\u00e1d a rychle \u201evycouval\u201c. D\u016fvody p\u0159\u00edmo nespecifikoval, ale netajil se nap\u0159\u00edklad s&nbsp;t\u00edm, \u017ee produkce skupiny The Plastic People of the Universe nebyla zrovna jeho \u201e\u0161\u00e1lkem \u010daje\u201c<\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;Podstatnou te\u010dku za ud\u00e1lostmi \u00fanora 1948 zachytil Ji\u0159\u00ed Je\u0161 v&nbsp;koment\u00e1\u0159i vys\u00edlan\u00e9m v&nbsp;b\u0159eznu 2006 (3):<em> Hlavn\u00ed ud\u00e1lost\u00ed, kter\u00e1 se spojuje se dnem 10.b\u0159ezna 1948, je dosud pln\u011b neobjasn\u011bn\u00e1 smrt ministra Jana Masaryka. V&nbsp;jej\u00edm st\u00ednu tak z\u016fst\u00e1v\u00e1 ud\u00e1lost politicky mo\u017en\u00e1 je\u0161t\u011b d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed. Na ten den bylo toti\u017e kone\u010dn\u011b svol\u00e1no \u00dastavod\u00e1rn\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed vze\u0161l\u00e9 z&nbsp;kv\u011btnov\u00fdch voleb roku 1946, kter\u00e9 se poprv\u00e9 m\u011blo zab\u00fdvat t\u00edm, co se v&nbsp;na\u0161\u00ed zemi ud\u00e1lo v&nbsp;p\u0159edch\u00e1zej\u00edc\u00edch t\u0159ech t\u00fddnech. B\u011bhem takzvan\u00fdch \u00fanorov\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed toti\u017e komunist\u00e9 u\u010dinili v\u0161echno pro to, aby se zru\u0161ilo zased\u00e1n\u00ed Poslaneck\u00e9 sn\u011bmovny \u0159\u00e1dn\u011b svolan\u00e9 je\u0161t\u011b p\u0159ed kriz\u00ed na 24. \u00fanora\u2026.St\u00e1l jsem tehdy p\u0159ed vraty budovy n\u011bkdej\u0161\u00ed Pen\u011b\u017en\u00ed burzy, kde parlament s\u00eddlil a kde dnes p\u016fsob\u00ed R\u00e1dio Svobodn\u00e1 Evropa <\/em>(Praha \u2013 Vinohrady, Dykova 14)<em>, a z&nbsp;hlou\u010dku poslanc\u016f, kte\u0159\u00ed se na pl\u00e1novanou sch\u016fzi dostavili, jsem zaslechl v\u011btu: \u201eTak to je konec, p\u00e1nov\u00e9\u201c. Ano, byl to faktick\u00fd konec demokracie na nekone\u010dn\u00fdch dvaa\u010dty\u0159icet let, ale nebyl to je\u0161t\u011b konec \u00fastavn\u011bpr\u00e1vn\u00ed. Ten si v\u00edt\u011bzn\u00ed komunist\u00e9 napl\u00e1novali se zna\u010dn\u00fdm odstupem a\u017e na 10.b\u0159ezna , kdy \u2013 jak se domn\u00edvali \u2013 bude u\u017e situace pon\u011bkud uklidn\u011bn\u00e1. Z\u0159ejm\u011b netu\u0161ili, co se toho r\u00e1na stane. Zd\u00e1 se, \u017ee smrt Jana Masaryka \u2013 a\u0165 u\u017e to byla vra\u017eda, nebo sebevra\u017eda \u2013 \u0161la jaksi neo\u010dek\u00e1van\u011b p\u0159es jejich hlavu. Ale i kdy\u017e nap\u0159\u00edklad v&nbsp;knize Dramatick\u00e9 dny \u00fanora 1948 vydan\u00e9 za normalizace se p\u0159edst\u00edr\u00e1, \u017ee sn\u011bmovna jen nad\u0161en\u011b aklamovala Gottwald\u016fv v\u00edt\u011bzn\u00fd projev, v\u0161echna l\u00ed\u010den\u00ed o\u010dit\u00fdch sv\u011bdk\u016f se shoduj\u00ed v&nbsp;tom, \u017ee atmosf\u00e9ra v&nbsp;s\u00e1le byla zcela pod dojmem rann\u00ed ud\u00e1losti v&nbsp;\u010cern\u00ednsk\u00e9m pal\u00e1ci. Zd\u00e1 se v\u0161ak, \u017ee p\u0159evl\u00e1daj\u00edc\u00edm \u010dinitelem byl a\u017e panick\u00fd strach, kter\u00fd ovl\u00e1dl nekomunistick\u00e9 poslance . Pravda, ze t\u0159\u00edset\u010dlenn\u00e9ho sboru bylo p\u0159\u00edtomno jen asi 230 osob, ale i tak pro novou Gottwaldovu vl\u00e1du krom\u011b 106 komunistick\u00fdch hlasovalo i 124 poslanc\u016f nekomunistick\u00fdch, \u010d\u00edm\u017e bylo dosa\u017eeno v\u00edce ne\u017e dvout\u0159etinov\u00e9 v\u011bt\u0161iny z&nbsp;celkov\u00e9ho po\u010dtu. Komunistick\u00fd p\u0159evrat t\u00edm byl i pr\u00e1vn\u011b zpe\u010det\u011bn, ani\u017e se ozval jedin\u00fd protestn\u00ed hlas, kter\u00fd by byl vyu\u017eil tohoto st\u00e1le je\u0161t\u011b reprezentativn\u00edho a imunitou chr\u00e1n\u011bn\u00e9ho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed. I tak je nutno vyzdvihnout, \u017ee pr\u00e1v\u011b na ten den demonstrativn\u011b na\u010dasovala svou rezignaci na poslaneck\u00fd mand\u00e1t Milada Hor\u00e1kov\u00e1, \u010d\u00edm\u017e dala najevo sv\u016fj nesouhlas a nezpronev\u011b\u0159ila se d\u016fv\u011b\u0159e sv\u00fdch voli\u010d\u016f. Jinak ov\u0161em \u2013 jakkoli nebylo asi v&nbsp;moci vnit\u0159n\u00edch protikomunistick\u00fdch sil zabr\u00e1nit roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed Stalinovy \u0159\u00ed\u0161e a\u017e k&nbsp;na\u0161im z\u00e1padn\u00edm hranic\u00edm \u2013 to absolutn\u00ed podlehnut\u00ed strachu bez jedin\u00e9ho hlesu odporu by i dnes je\u0161t\u011b m\u011blo varovat.<\/em><\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;Zb\u00fdvalo jen z&nbsp;kn\u00ed\u017eky o \u00fanoru 1948 dodat, \u017ee v&nbsp;t\u011bch dnech obdr\u017eela Gottwaldova \u201erekonstruovan\u00e1\u201c vl\u00e1da celkem 5&nbsp;327 j\u00e1sav\u00fdch a souhlasn\u00fdch rezoluc\u00ed ze v\u0161ech kout\u016f na\u0161\u00ed vlasti. Co bylo proti tomu on\u011bch uboh\u00fdch 150 nesouhlasn\u00fdch? Co zb\u00fdvalo \u2013 zb\u00fdv\u00e1? Zazp\u00edvat si tehdy obl\u00edbenou p\u00edse\u0148 na text b\u00e1sn\u00edka, jeho\u017e jm\u00e9no nechci vzpom\u00ednat: Te\u010f kdy\u017e m\u00e1me, co jsme cht\u011bli\u2026..<\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp;A\u017e p\u0159im\u011b\u0159en\u00fdm zp\u016fsobem podn\u00edt\u00edte z\u00e1jem sv\u00fdch \u017e\u00e1k\u016f, student\u016f nebo i vlastn\u00edch d\u011bt\u00ed, budete jim um\u011bt odpov\u011bd\u011bt, \u010d\u00edm vlastn\u011b tzv. \u00danor 1948 byl? Naposledy jsme nahl\u00e9dli do zmi\u0148ovan\u00e9 kn\u00ed\u017eky (1):<em>Prvn\u00edm a nej\u010dast\u011bji u\u017e\u00edvan\u00fdm pojmem v&nbsp;souvislosti s&nbsp;\u00fanorov\u00fdmi ud\u00e1lostmi je pu\u010d. Tento v\u00fdraz je obvykle definov\u00e1n jako: n\u00e1siln\u00e9 svr\u017een\u00ed legitimn\u00ed vl\u00e1dy a p\u0159evzet\u00ed moci ve st\u00e1t\u011b, p\u0159i\u010dem\u017e toto je provedeno malou organizovanou skupinou osob bez \u00fa\u010dasti a podpory lidov\u00fdch mas.<\/em><\/p>\n<p><em>\u010casto se objevuje pojem p\u0159evrat, kter\u00fd je n\u011bkdy uv\u00e1d\u011bn jako synonymum slova pu\u010d. Podle Marka Bankowicze p\u0159edstavuje st\u00e1tn\u00ed p\u0159evrat nez\u00e1konn\u00e9 svr\u017een\u00ed existuj\u00edc\u00ed politick\u00e9 moci malou skupinou spiklenc\u016f, kte\u0159\u00ed vyu\u017e\u00edvaj\u00ed strategii n\u00e1hl\u00e9ho ovl\u00e1dnut\u00ed neuralgick\u00fdch st\u00e1tn\u00edch instituc\u00ed a za\u0159\u00edzen\u00ed, a je prov\u00e1zeno n\u00e1sil\u00edm nebo hrozbou jeho u\u017eit\u00ed. Je d\u00edlem konspir\u00e1tor\u016f, nejedn\u00e1 se tedy o politickou zm\u011bnu vynucenou masov\u00fdmi spole\u010densk\u00fdmi vystoupen\u00edmi.<\/em><\/p>\n<p><em>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Dal\u0161\u00edm v\u00fdrazem, kter\u00fd je, nebo sp\u00ed\u0161e byl, pro \u00fanorov\u00e9 ud\u00e1losti pou\u017e\u00edv\u00e1n, je revoluce. Ta je v&nbsp;politick\u00e9m smyslu slova charakterizov\u00e1na jako z\u00e1sadn\u00ed zm\u011bna, p\u0159evrat spole\u010densk\u00e9ho \u0159\u00e1du, \u010dasto formou ozbrojen\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed.<\/em><\/p>\n<p><em>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Tak\u017ee, jak\u00fdm zp\u016fsobem se dostala KS\u010c v&nbsp;\u00fanoru 1948 k&nbsp;moci? Z&nbsp;ur\u010dit\u00e9ho \u00fahlu pohledu je mo\u017en\u00e9 \u0159\u00edci, \u017ee se jednalo o legitimn\u00ed akt uskute\u010dn\u011bn\u00fd v&nbsp;souladu s&nbsp;tehdej\u0161\u00ed \u010deskoslovenskou \u00fastavou.Komunistick\u00e1 strana skute\u010dn\u011b v&nbsp;roce 1946 vyhr\u00e1la parlamentn\u00ed volby a po pr\u00e1vu byla nejsiln\u011bji zastoupena ve vl\u00e1d\u011b. Stejn\u011b tak i vlastn\u00ed dopln\u011bn\u00ed vl\u00e1dy nov\u00fdmi ministry, kte\u0159\u00ed nahradili odstoupiv\u0161\u00ed z\u00e1stupce t\u0159\u00ed nekomunistick\u00fdch stran, by samo o sob\u011b nemuselo b\u00fdt probl\u00e9mem. Je skute\u010dnost\u00ed, \u017ee v&nbsp;\u00fanoru 1948 podalo demisi 12 ministr\u016f (pozd\u011bji je\u0161t\u011b 2) z&nbsp;26. Nebyla jich tedy zpo\u010d\u00e1tku v\u011bt\u0161ina, a tud\u00ed\u017e vl\u00e1da mohla b\u00fdt dopln\u011bna a rekonstruov\u00e1na. Pokud bychom posuzovali pouze tuto str\u00e1nku v\u011bci, museli bychom uznat, \u017ee v\u0161e prob\u011bhlo v&nbsp;souladu s&nbsp;\u00fastavou, tedy leg\u00e1ln\u011b.<\/em><\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; Nab\u00edz\u00ed se jin\u00e1 str\u00e1nka posouzen\u00ed? V&nbsp;\u0161ir\u0161\u00edm kontextu a souvislostech lze hovo\u0159it o neleg\u00e1ln\u00edm postupu, p\u0159edev\u0161\u00edm p\u0159edchoz\u00edm dlouhodob\u00e9m u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed nelegitimn\u00edch prost\u0159edk\u016f (jako p\u0159\u00edklad je uv\u00e1d\u011bna &nbsp;kr\u010dma\u0148sk\u00e1 af\u00e9ra) a p\u016fsoben\u00ed ve smyslu ovl\u00e1dnut\u00ed bezpe\u010dnostn\u00edch slo\u017eek ve st\u00e1t\u011b.<\/p>\n<p>Abychom nekon\u010dili tak smutn\u011b a v&nbsp;nezvratn\u00fdch pochyb\u00e1ch, zalistovali jsme je\u0161t\u011b v&nbsp;jedn\u00e9 z&nbsp;aktu\u00e1ln\u011b \u00fasp\u011b\u0161n\u00fdch publikac\u00ed, vlastn\u011b shrnuj\u00edc\u00ed, co n\u00e1m \u00fanor 1948 taky p\u0159inesl. Jedn\u00e1 se o kn\u00ed\u017eku ned\u00e1vno prod\u00e1vanou i s&nbsp;dobovou s\u00ed\u0165ovkou &#8211; <em>Retro \u010cS \u2013 Co bylo (a nebylo) za re\u00e1ln\u00e9ho socialismu<\/em> (4). Ne v\u017edy jen se vzpom\u00ednkov\u00fdm optimismem jsme porovn\u00e1vali tehdej\u0161\u00ed a dne\u0161n\u00ed chleba, jogurty, socialistick\u00fd \u201e\u0161unk\u00e1\u010d\u201c \u2013 gothaj (obsahoval pr\u00fd a\u017e osmdes\u00e1t procent jakostn\u00edho masa!), povzdechli nad zni\u010den\u00fdm cukrovarnictv\u00edm (n\u00e1m na Han\u00e9 zvl\u00e1\u0161\u0165 citeln\u00e9m), ale skon\u010dili vesele anekdotami popul\u00e1rn\u00edho \u201er\u00e1dia Jerevan\u201c, kter\u00e9 m\u011blo odpov\u011b\u010f na v\u0161echno.<em>Dotaz poslucha\u010de: Sly\u0161el jsem, \u017ee v&nbsp;Leningrad\u011b bylo maso, bude tak\u00e9 v&nbsp;Moskv\u011b? Odpov\u011b\u010f r\u00e1dia: Ano, v\u00fdstava je putovn\u00ed.<\/em><\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; N\u00e1mitky, \u017ee \u010dasov\u011b p\u0159ich\u00e1z\u00edm \u201es k\u0159\u00ed\u017ekem po funuse\u201c, kam s&nbsp;\u00fanorem, v\u017edy\u0165 u\u017e je b\u0159ezen! \u2013 odm\u00edt\u00e1m. Opakovan\u011b se lk\u00e1 nad v\u00fdukou d\u011bjepisu, historie, zejm\u00e9na t\u00e9 pov\u00e1le\u010dn\u00e9. Pod\u00e1vaj\u00ed se nov\u00e9 a nov\u00e9 granty na vytv\u00e1\u0159en\u00ed (opisov\u00e1n\u00ed?) zaru\u010den\u011b kvalitn\u00edch, (mnohdy strnule akademick\u00fdch)p\u0159\u00edru\u010dek pro v\u00fduku na\u0161\u00ed novodob\u00e9 historie. Jak vid\u011bt, sta\u010d\u00ed rozhl\u00e9dnout se, \u201evyzob\u00e1vat\u201c fakta &nbsp;z&nbsp;existuj\u00edc\u00edch dokument\u016f a knih, vhodn\u011b je vkl\u00e1dat do u\u010diva, aktualizovat, porovn\u00e1vat, diskutovat\u2026 Bez ohledu na ro\u010dn\u00ed dobu, aktu\u00e1ln\u00ed, doporu\u010dovan\u00e9 a zrovna m\u00e9dii do omrzen\u00ed v\u00e1gn\u011b om\u00edlan\u00e9 v\u00fdro\u010d\u00ed, bez vhledu, zaujet\u00ed, snahy po pozn\u00e1n\u00ed\u2026Kde v\u016fle, tam cesta.<\/p>\n<p><em>&nbsp;<\/em><\/p>\n<ol>\n<li>\u010cAPKA, F., LUNEROV\u00c1, J. <em>&nbsp;1948: V\u00edt\u011bzn\u00fd \u00fanor. Cesta k&nbsp;p\u0159evratu. <\/em>Brno: Edika, 2012.<\/li>\n<\/ol>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;ISBN 978-80-264-0089-9.<\/p>\n<ol>\n<li>GRU\u0160A, J.&nbsp; <em>Bene\u0161 jako Raku\u0161an <\/em>&nbsp;Brno. Barrister and Principal, 2011.<\/li>\n<\/ol>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; ISBN 978-80-87474-12-9. &nbsp;<\/p>\n<ol>\n<li><em>&nbsp;Hovo\u0159il Ji\u0159\u00ed Je\u0161. Rozhlasov\u00e9 koment\u00e1\u0159e z&nbsp;let 2003 \u2013 2006.<\/em><\/li>\n<\/ol>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Praha: Radioservis, a.s. , 2007. ISBN 978-80-86212-06-7.<\/p>\n<ol>\n<li>&nbsp;&nbsp;PETROV, M. <em>Retro \u010cS. Co bylo (a nebylo) za re\u00e1ln\u00e9ho socialismu.<\/em><\/li>\n<\/ol>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Brno: Jota, s.r.o., 2013. ISBN 978-80-7462-422-3.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; V\u011b\u0159me, \u017ee n\u00e1hodn\u00ed \u010dten\u00e1\u0159i nebo i ti, co se o d\u011bn\u00ed kolem sebe hloub\u011bji nezaj\u00edmaj\u00ed, si budou moci po n\u011bjak\u00e9m \u010dase, po roce, po l\u00e9tech bez povzdechu p\u0159e\u010d\u00edst sloupek redaktora Lidov\u00fdch novin Petra Kambersk\u00e9ho. Ten informuje o jedn\u00e1n\u00ed evropsk\u00e9ho parlamentu, kter\u00fd v&nbsp;posledn\u00edch \u00fanorov\u00fdch dnech \u0159e\u0161il \u2013 citov\u00e1no &#8211; zlep\u0161en\u00ed slu\u017eeb [&hellip;]<\/p>\n","protected":false},"author":3483,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[],"class_list":["post-505","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezarazene"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/505","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3483"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=505"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/505\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":507,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/505\/revisions\/507"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=505"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=505"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=505"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}