{"id":497,"date":"2014-02-12T14:54:25","date_gmt":"2014-02-12T13:54:25","guid":{"rendered":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/?p=497"},"modified":"2014-02-12T14:54:25","modified_gmt":"2014-02-12T13:54:25","slug":"siroka-cesta-nejen-k-vyrocim","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/2014\/02\/12\/siroka-cesta-nejen-k-vyrocim\/","title":{"rendered":"\u0160irok\u00e1 cesta (nejen) k v\u00fdro\u010d\u00edm"},"content":{"rendered":"<p><strong>&nbsp;\u0160irok\u00e1 cesta (nejen) k&nbsp;v\u00fdro\u010d\u00edm<\/strong><\/p>\n<p><strong>&nbsp;<\/strong><\/p>\n<p><strong>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <\/strong>\u201eA vy opravdu nem\u00e1te takovou tu ta\u0161ku na kole\u010dk\u00e1ch?\u201c divila se pan\u00ed, kter\u00e1 mas\u00e1\u017eemi pe\u010duje o mou ch\u00e1traj\u00edc\u00ed t\u011blesnou str\u00e1nku. Byla to reakce na povzdech, \u017ee nev\u00edm, jak t\u011bch jeden\u00e1ct kn\u00ed\u017eek doprav\u00edm a\u017e\u2026Ne, takovou \u201etu ta\u0161ku na kole\u010dk\u00e1ch\u201c opravdu nem\u00e1m a nikdy m\u00edt nebudu! N\u00e1kup si z&nbsp;nedalek\u00e9 prodejny nos\u00edv\u00e1m v&nbsp; hrub\u011b pl\u00e1t\u011bn\u00e9m saku hozen\u00e9m p\u0159es rameno, kter\u00fd jsem si p\u0159ed \u010dasem je\u0161t\u011b obhl\u00eddla u jedn\u00e9 ze sv\u00fdch studentek a na jej\u00ed radu tak\u00e9 v&nbsp;p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9m obch\u016fdku zakoupila. Kn\u00ed\u017eky jsem nakonec odnesla ve dvou ta\u0161k\u00e1ch v&nbsp;nad\u011bji, \u017ee zp\u011bt to bude leh\u010d\u00ed o ty, kter\u00e9 si m\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9&nbsp; na \u010dten\u00ed rozeberou. Stalo se.<\/p>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Do \u010dinnosti region\u00e1ln\u00edho centra \u017div\u00e9 pam\u011bti jsem se aktivn\u011b zapojila zhruba p\u0159ed t\u0159emi roky. R\u00e1da a s&nbsp;chut\u00ed. Sch\u00e1z\u00edme se k&nbsp;r\u016fzn\u00fdm besed\u00e1m, chod\u00edme na v\u00fdstavy, navz\u00e1jem se informujeme i doprov\u00e1z\u00edme na v\u0161emo\u017en\u00fdch aktivit\u00e1ch, jezd\u00edme na v\u00fdlety, m\u00e1me spole\u010dn\u011b prodiskutovan\u00fd a p\u0159ipravovan\u00fd program v\u017edy nejm\u00e9n\u011b na p\u016fl roku dop\u0159edu. Ofici\u00e1ln\u011b je projekt \u017div\u00e1 pam\u011b\u0165 \u2013 podporovan\u00fd n\u011bmeckou nadac\u00ed P\u0159ipom\u00ednka, odpov\u011bdnost a budoucnost a nada\u010dn\u00edm fondem \u010cesk\u00e1 rada pro ob\u011bti nacismu \u2013 ozna\u010dov\u00e1n jako centrum pro ob\u011bti nacismu a mezigenera\u010dn\u00ed dialog. V&nbsp;realit\u011b je toto spole\u010denstv\u00ed otev\u0159eno ka\u017ed\u00e9mu. P\u0159ich\u00e1zej\u00ed ti, co za\u017eili tot\u00e1ln\u00ed nasazen\u00ed \u201ev Reichu\u201c i \u010dlenov\u00e9 \u017eidovsk\u00e9 obce s&nbsp;mnohem hor\u0161\u00ed zku\u0161enost\u00ed nejen v\u00e1le\u010dn\u00e9ho pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed, v\u011bt\u0161inou lid\u00e9 p\u0159es pokro\u010dil\u00fd v\u011bk aktivn\u00ed a zaujat\u00ed p\u0159\u00edtomnost\u00ed. Mezigenera\u010dn\u00ed dialog pro tento \u0161koln\u00ed rok zaji\u0161\u0165uje p\u0159edev\u0161\u00edm S\u00e1ra, \u010derstv\u00e1 maturantka, kter\u00e1 n\u00e1s na lednov\u00e9m setk\u00e1n\u00ed naprosto \u201edostala\u201c svou schopnost\u00ed \u2013 po \u010dty\u0159ech m\u011bs\u00edc\u00edch pobytu \u2013 povypr\u00e1v\u011bt n\u00e1m \u010desky(!) sv\u00e9 z\u00e1\u017eitky z&nbsp;v\u00e1no\u010dn\u00edho pobytu doma, v&nbsp;n\u011bmeck\u00e9m Trev\u00edru.<\/p>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Po\u010d\u00e1tkem \u00fanora jsme se se\u0161li podruh\u00e9 s&nbsp;programem tzv. liter\u00e1rn\u00edho \u010dtvrtku. P\u0159in\u00e1\u0161\u00edme kn\u00ed\u017eky, kter\u00e9 n\u00e1s zaujaly, p\u0159ed\u010d\u00edt\u00e1me si z&nbsp;nich \u00faryvky, diskutujeme. Kdy\u017e jsem p\u0159i p\u0159edchoz\u00edm \u201e\u010dtvrtku\u201c usp\u011bla s&nbsp;kn\u00ed\u017ekami orientovan\u00fdmi na m\u011bsto, ve kter\u00e9m \u017eijeme (Olomouc), rozhodla jsem se u podobn\u00e9ho tematick\u00e9ho pojet\u00ed setrvat. V\u00fdchoz\u00edm bodem bylo smutn\u00e9 v\u00fdro\u010d\u00ed osvobozen\u00ed koncentra\u010dn\u00edho t\u00e1bora Osv\u011btim, p\u0159ipom\u00ednan\u00e9 ka\u017edoro\u010dn\u011b 27.ledna jako Den holocaustu.<\/p>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Post\u00e1la jsem p\u0159ed sv\u00fdmi knihovnami (m\u00e1m jich v\u00edc a kam se pod\u00edv\u00e1m) a v\u00fdsledkem bylo on\u011bch zmi\u0148ovan\u00fdch jeden\u00e1ct kn\u00ed\u017eek, se\u0159azen\u00fdch do promy\u0161len\u00e9ho sledu.<\/p>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Nikdy bych se neodv\u00e1\u017eila oslovit sv\u00e9 p\u0159\u00e1tele podobn\u011b, jak jsem to d\u011bl\u00e1vala ve \u0161kole \u2013 z\u00e1kladn\u00ed i na univerzit\u011b: Zapome\u0148te na dobr\u00e9 vychov\u00e1n\u00ed a sk\u00e1kejte mi do \u0159e\u010di, kdykoliv budete cht\u00edt n\u011bco dodat, s&nbsp;n\u011b\u010d\u00edm nesouhlasit. V&nbsp;kruhu sv\u00fdch p\u0159\u00e1tel jsem ani nemusela, v\u0161e prob\u00edhalo spont\u00e1nn\u011b.<\/p>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Za\u010dali jsme \u2013 podobn\u011b jako u m\u011bsta Olomouce \u2013 Kosmovou kronikou. Tedy ne p\u0159\u00edmo jej\u00edm textem, ale citac\u00ed z&nbsp;knihy Tom\u00e1\u0161e P\u011bkn\u00e9ho \u2013 Historie v&nbsp;\u010cech\u00e1ch a na Morav\u011b. Ned\u00e1vno zem\u0159el\u00fd Tom\u00e1\u0161 P\u011bkn\u00fd byl renesan\u010dn\u00ed osobnost. U\u017e kdysi jsem si do sv\u00e9ho pozn\u00e1mkov\u00e9ho se\u0161itu zapsala jeho ver\u0161e:<\/p>\n<p>Ach, lidsk\u00e9 cesty,<\/p>\n<p>kresby prstem v&nbsp;k\u016f\u0159e,<\/p>\n<p>odn\u011bkud n\u011bkam,<\/p>\n<p>n\u011bkam odjinud\u2026<\/p>\n<p>a cesty ke k\u0159\u00ed\u017eku<\/p>\n<p>a cesty k\u0159\u00ed\u017eem kr\u00e1\u017eem\u2026<\/p>\n<p>Tom\u00e1\u0161 P\u011bkn\u00fd, prozaik a dramatik, autor poh\u00e1dek a rozhlasov\u00fdch i televizn\u00edch her pro d\u011bti, kulturn\u00ed historik a editor nakladatelstv\u00ed Sefer, \u0161\u00e9fredaktor \u010dasopisu ur\u010den\u00e9ho \u010desk\u00fdm a slovensk\u00fdm \u017eidovsk\u00fdm obc\u00edm Ro\u0161 chode\u0161 v&nbsp;uveden\u00e9 knize, kter\u00e1 je pova\u017eov\u00e1na za sou\u010dasn\u00fd k\u00e1non literatury tohoto okruhu, &nbsp;cituje z&nbsp;Kosmase (1045 \u2013 1125) slova man\u017eelky kn\u00ed\u017eete Konr\u00e1da I. ur\u010den\u00e1 Vratislavovi, kter\u00fd v&nbsp;roce 1091 t\u00e1hl na Moravu: \u201e<em>Nikde se l\u00e9pe neobohat\u00ed\u0161, ani se v\u00edce nezveleb\u00ed\u0161 ne\u017e v&nbsp;podhrad\u00ed pra\u017esk\u00e9m a v&nbsp;ulici vy\u0161ehradsk\u00e9. Tam jsou \u017did\u00e9, maj\u00edc\u00ed plno zlata a st\u0159\u00edbra, tam jsou ze v\u0161ech n\u00e1rod\u016f nejbohat\u0161\u00ed kupci, tam jsou nejz\u00e1mo\u017en\u011bj\u0161\u00ed pen\u011b\u017en\u00edci, tam je tr\u017ei\u0161t\u011b, na n\u011bm\u017e se bohat\u00e9 ko\u0159isti p\u0159ebohat\u011b dostane tv\u00fdm voj\u00e1k\u016fm\u201c.<\/em> Nebyla jen konference ve Wannsee (20.1.1942), ale tak\u00e9 Jedwabne (kniha My z&nbsp;Jedwabneho). A co chov\u00e1n\u00ed \u010desk\u00fdch l\u00e9ka\u0159\u016f, pr\u00e1vn\u00edk\u016f v&nbsp;obdob\u00ed po \u201ek\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u00e9 noci\u201c? Kde, v&nbsp;\u010dem jsou ko\u0159eny rasismu, nacionalismu? Mluv\u00edme o tom s&nbsp;\u017e\u00e1ky, se studenty? V\u017edycky jsem si na to na\u0161la \u010das. I na vysok\u00e9 \u0161kole p\u0159i v\u00fduce logopedie.<\/p>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Z&nbsp;Moravy a \u010cech jsme p\u0159e\u0161li do sv\u011bta. Tedy alespo\u0148 v&nbsp;D\u011bjin\u00e1ch \u017eidovsk\u00e9ho n\u00e1roda. Jejich autorem je renomovan\u00fd &#8211; a piln\u00fd! podobn\u011b jako Umberto Eco \u2013 Paul Johnson. Z&nbsp;mnohastr\u00e1nkov\u00e9ho d\u00edla jsem sv\u00fdm p\u0159\u00e1tel\u016fm nab\u00eddla jen krati\u010dk\u00e9 \u00faryvky z&nbsp;\u00davodu: <em>\u201ePro\u010d jsem napsal d\u011bjiny \u017did\u016f? Ze \u010dty\u0159 d\u016fvod\u016f. Prvn\u00edm je pouh\u00e1 zv\u011bdavost. Kdy\u017e jsem pracoval na D\u011bjin\u00e1ch k\u0159es\u0165anstv\u00ed, poprv\u00e9 v&nbsp;\u017eivot\u011b jsem si uv\u011bdomil, za kolik v\u011bc\u00ed vd\u011b\u010d\u00ed k\u0159es\u0165anstv\u00ed judaismu\u2026..Druh\u00fdm d\u016fvodem k&nbsp;naps\u00e1n\u00ed knihy bylo nesm\u00edrn\u00e9 rozp\u011bt\u00ed \u017eidovsk\u00fdch d\u011bjin. Od doby Abrahamovy a\u017e do sou\u010dasnosti uplynula t\u00e9m\u011b\u0159 \u010dty\u0159i tis\u00edcilet\u00ed. To jsou v\u00edce ne\u017e t\u0159i \u010dtvrtiny cel\u00fdch d\u011bjin civilizovan\u00e9ho lidstva\u2026..T\u0159et\u00edm d\u016fvodem bylo to, \u017ee \u017eidovsk\u00e9 d\u011bjiny pokr\u00fdvaj\u00ed nejen rozs\u00e1hl\u00e1 \u010dasov\u00e1 \u00fadob\u00ed, ale odehr\u00e1vaj\u00ed se tak\u00e9 v&nbsp;obrovsk\u00e9m prostoru. \u017did\u00e9 pronikli do mnoha spole\u010dnost\u00ed a do v\u0161ech otiskli svou pe\u010de\u0165. Napsat d\u011bjiny \u017did\u016f je t\u00e9m\u011b\u0159 jako napsat d\u011bjiny sv\u011bta s&nbsp;t\u00edm rozd\u00edlem, \u017ee se d\u00edv\u00e1te pod velmi neobvykl\u00fdm \u00fahlem. Jde o sv\u011btov\u00e9 d\u011bjiny vid\u011bn\u00e9 o\u010dima vzd\u011blan\u00e9 a inteligentn\u00ed ob\u011bti\u2026..A kone\u010dn\u011b mi tato kniha dala p\u0159\u00edle\u017eitost, abych v&nbsp;r\u00e1mci studia zahrnuj\u00edc\u00edho 4&nbsp;000 let znovu posoudil tu nej\u00faporn\u011bj\u0161\u00ed ze v\u0161ech lidsk\u00fdch ot\u00e1zek: kv\u016fli \u010demu jsme na zemi?\u201c<\/em><\/p>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; \u017div\u00fd z\u00e1jem vzbudila celkem \u00fatl\u00e1, ale obsahem bohat\u00e1 paperbackov\u00e1 publikace Co by m\u011bl ka\u017ed\u00fd v\u011bd\u011bt o \u017eidovstv\u00ed. Ten z\u00e1jem jsem nav\u00edc p\u0159i\u017eivila ot\u00e1zkou \u2013 (ty ot\u00e1zky! jak n\u00e1m ve \u0161kole chyb\u00ed, z&nbsp;obou stran!) \u2013 kolik \u017ee je \u017eidovsk\u00fdch p\u0159ik\u00e1z\u00e1n\u00ed(?), pokyn\u016f(?). Zaj\u00edmav\u00e9 \u010d\u00edslo: 613. A je\u0161t\u011b zaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed je po\u010det t\u011bch pozitivn\u00edch, co d\u011blat sm\u00edme: celkem 248, p\u0159esn\u011b tolik, kolik je kost\u00ed a d\u016fle\u017eit\u00fdch org\u00e1n\u016f v&nbsp;lidsk\u00e9m t\u011ble. T\u011bch z\u00e1kaz\u016f potom zb\u00fdv\u00e1 365 (ejhle! po\u010det dn\u00ed v&nbsp;roce). Sta\u010dilo jen p\u0159e\u010d\u00edst n\u011bkter\u00e9 z&nbsp;n\u00e1zv\u016f kapitol, abych si tu kn\u00ed\u017eku dom\u016f neodn\u00e1\u0161ela.<\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;Elie Wiesel, nositel Nobelovy ceny za m\u00edr z&nbsp;roku 1986, je uv\u00e1d\u011bn jako ten, kdo poprv\u00e9 u\u017eil term\u00ednu holocaust. Pravideln\u00fd \u00fa\u010dastn\u00edk Havlov\u00fdch konferenc\u00ed F\u00f3rum 2&nbsp;000, narozen\u00fd v&nbsp;mal\u00e9m m\u011bste\u010dku na rumunsko-ma\u010farsk\u00e9 hranici, v\u011bze\u0148 z&nbsp;Buchenwaldu, od roku 1976 p\u0159edn\u00e1\u0161\u00ed na univerzit\u011b v&nbsp;Bostonu. Podle vlastn\u00edch slov chce ve sv\u00e9 roli sv\u011bdka b\u00fdt str\u00e1\u017ecem pam\u011bti. Na p\u0159eds\u00e1dce &nbsp;jeho kn\u00ed\u017eky nazvan\u00e9 pr\u00e1v\u011b prost\u011b Pam\u011bti \u2013 s&nbsp;kr\u00e1sn\u00fdm podtitulem V\u0161echny \u0159eky sp\u011bj\u00ed do mo\u0159e \u2013 m\u00e1m podle sv\u00e9ho zvyku tolik pozn\u00e1mek a odkaz\u016f (krom\u011b jin\u00e9ho i na \u0161kolu, u\u010den\u00ed a u\u010ditele) na jednotliv\u00e9 str\u00e1nky, \u017ee jsem nakonec sv\u00fdm p\u0159\u00e1tel\u016fm p\u0159e\u010detla jen hluboce filosofickou \u00favahu ze str\u00e1nky prvn\u00ed: <em>\u201eSv\u00e9ho otce jsem vlastn\u011b neznal. Tedy ne doopravdy. T\u011b\u017eko se mi to p\u0159izn\u00e1v\u00e1, ale ubl\u00ed\u017eil bych mu je\u0161t\u011b v\u00edc, kdybych se zarputile pokou\u0161el s\u00e1m sebe oklamat. O tajemstv\u00ed vnit\u0159n\u00edho \u017eivota \u010dlov\u011bka, jeho\u017e jsem na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b miloval nejv\u00edce, jsem ve skute\u010dnosti v\u011bd\u011bl jen velmi m\u00e1lo. Na co myslel, kdy\u017e ml\u010denliv\u011b hled\u011bl do d\u00e1li\u2026.co bylo jeho nejsoukrom\u011bj\u0161\u00ed radost\u00ed\u2026.sv\u00e9 starosti, z\u00e1jmy i zklam\u00e1n\u00ed p\u0159ede mnou skr\u00fdval.Bylo to proto, \u017ee jsem byl p\u0159\u00edli\u0161 mlad\u00fd, \u010di snad nehodn\u00fd toho, abych je pochopil?\u201c<\/em> Tak vzpom\u00edn\u00e1 Elie Wiesel na sv\u00e9ho otce, se kter\u00fdm jako \u0161estn\u00e1ctilet\u00fd rok p\u0159e\u017e\u00edval v&nbsp;nelidsk\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch v&nbsp;Osv\u011btimi. Transport z&nbsp;tohoto pekla nakonec jeho otec nep\u0159e\u017eil, stejn\u011b jako d\u0159\u00edv Elieho babi\u010dka, matka i sestry.<\/p>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Se jm\u00e9nem Elie Wiesla jako autora jsme se setkali i u dal\u0161\u00ed kn\u00ed\u017eky \u2013 Sv\u011bt chasid\u016f \u2013 Portr\u00e9ty a legendy. Sv\u011bt \u017eidovsk\u00e9 komunity v&nbsp;Hali\u010di \u2013 \u010d\u00e1sti dne\u0161n\u00edho Polska a Ukrajiny \u2013 se po\u010d\u00e1tkem &nbsp;18. stolet\u00ed &#8211; po pogromech Bohdana Chmelnick\u00e9ho \u2013 utekl do hnut\u00ed&nbsp; chasidismu. A jsme op\u011bt v&nbsp;sou\u010dasnosti! Dne\u0161n\u00ed Ukrajina \u2013 to je z&nbsp;velk\u00e9 \u010d\u00e1sti ne\u0161\u0165astn\u00e9 \u00fazem\u00ed desetilet\u00ed, a\u017e stalet\u00ed zm\u00edtan\u00e9 krveprolit\u00edmi, kde se v&nbsp;t\u011b\u017eko rozli\u0161iteln\u00fdch \u0159e\u017e\u00edch navz\u00e1jem vra\u017edili tu Ukrajinci, tu Pol\u00e1ci, hned Rusov\u00e9 a N\u011bmci a mezi nimi \u017eila, \u010di \u017eivo\u0159ila po\u010detn\u00e1 \u017eidovsk\u00e1 komunita. Chasid znamen\u00e1 zbo\u017en\u00fd, znamen\u00e1 \u010dlov\u011bka pokorn\u00e9ho, vyzn\u00e1vaj\u00edc\u00edho za v\u0161ech okolnost\u00ed prostou radost z&nbsp;ka\u017edodenn\u00edho kon\u00e1n\u00ed.<\/p>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; M\u00fdtick\u00e9 legendy nejsou v\u017edy rozumov\u011b zcela p\u0159\u00edstupn\u00e9. Obraz skute\u010dn\u00e9ho chasida v\u0161ak najdeme v&nbsp;n\u00e1m podstatn\u011b bli\u017e\u0161\u00edm zobrazen\u00ed. \u010cetli jsme si o n\u011bm v&nbsp;kn\u00ed\u017ece Ji\u0159\u00edho Langra. Onoho Ji\u0159\u00edho Langra, kter\u00fd je uv\u00e1d\u011bn mezi tzv.p\u00e1te\u010dn\u00edky, sch\u00e1zej\u00edc\u00edmi se ve vile Karla \u010capka. V\u00edme, co se s&nbsp;n\u00ed aktu\u00e1ln\u011b d\u011bje? V levn\u00fdch knih\u00e1ch je\u0161t\u011b ned\u00e1vno nab\u00edzeli Langrovu vzpom\u00ednkovou kn\u00ed\u017eku Byli a bylo. Jedna z&nbsp;jej\u00edch kapitol je nadeps\u00e1na M\u016fj bratr Ji\u0159\u00ed. Odjel do Hali\u010de, odkud se vr\u00e1til do Prahy ve spl\u00fdvav\u00e9m kaftanu, s&nbsp;dlouh\u00fdmi vlasy a sto\u010den\u00fdmi pejzami a\u017e na ramena. Ale hlavn\u011b \u2013 inspirov\u00e1n sv\u00fdm pobytem mezi chasidy napsal knihu Dev\u011bt bran. Dnes to jm\u00e9no nese multi\u017e\u00e1nrov\u00fd festival \u010desko-n\u011bmecko-\u017eidovsk\u00e9 kultury konan\u00fd ka\u017edoro\u010dn\u011b od roku 2&nbsp;000 v&nbsp;Praze. Zalou\u017eil by si samostatn\u00fd koment\u00e1\u0159. Prezidentem tohoto festivalu byl a\u017e do sv\u00e9 smrti Arno\u0161t Lustig. Mezi ocen\u011bn\u00fdmi \u010dteme jm\u00e9no Nicolase Wintona a tak\u00e9 posledn\u00ed \u2013 ned\u00e1vno zem\u0159el\u00e9 &#8211;&nbsp; pra\u017esk\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 spisovatelky Lenky Reinerov\u00e9, stejn\u011b jako projekt \u017didovsk\u00e9ho muzea v&nbsp;Praze Zmizel\u00ed soused\u00e9. Chci v\u011b\u0159it, \u017ee ten posledn\u00ed \u00fadaj u\u017e na\u0161im u\u010ditel\u016fm n\u011bco \u0159\u00edk\u00e1.<\/p>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Do minulosti se vrac\u00ed tak\u00e9 \u010dtiv\u00e1 kn\u00ed\u017eka Ameri\u010danky Heleny Epsteinov\u00e9 \u2013 Nalezen\u00e1 minulost. Zachycuje re\u00e1ln\u00e9 hled\u00e1n\u00ed vlastn\u00edch ko\u0159en\u016f n\u011bkde v&nbsp;okol\u00ed Jihlavy, Poln\u00e9 (vzpomn\u011bli jsme hilsneri\u00e1du a Masarykovu \u00fa\u010dast), p\u0159es osud v\u00edde\u0148sk\u00e9 babi\u010dky soust\u0159ed\u011bn\u00e9 nakonec do Brtnice. Tam jsem zat\u00edm nebyla, ale t\u0159eba nedalekou T\u0159eb\u00ed\u010d s&nbsp;pam\u00e1tkami UNESCO (\u017eidovsk\u00fdm m\u011bstem a h\u0159bitovem) ka\u017ed\u00e9mu v\u0159ele doporu\u010duji.<\/p>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Kn\u00ed\u017eku Victora Klemperera jsem p\u0159inesla do v\u00fduky na univerzit\u011b n\u011bkolikr\u00e1t, a to pr\u00e1v\u011b u p\u0159\u00edle\u017eitosti Dne holocaustu koncem ledna. Victor Klemperer (1881- 1960), syn berl\u00ednsk\u00e9ho rab\u00edna, se d\u00edky \u00e1rijsk\u00e9 man\u017eelce dost dlouho vyh\u00fdbal transportu, od kter\u00e9ho ho nakonec paradoxn\u011b zachr\u00e1nilo bombardov\u00e1n\u00ed Dr\u00e1\u017e\u010fan 13.\u00fanora 1945. Pro n\u011bho to m\u011bl b\u00fdt den n\u00e1stupu. Bombardov\u00e1n\u00ed p\u0159e\u017eil a o n\u011bjak\u00e9m transportu u\u017e bylo zbyte\u010dn\u00e9 uva\u017eovat. Svou knihu nazval prost\u011b \u2013 Den\u00edky 1942 -1945. Chci vydat sv\u011bdectv\u00ed. O norimbersk\u00fdch z\u00e1konech, o povinnosti nosit Davidovu hv\u011bzdu \u2013 to sly\u0161eli \u017e\u00e1ci i studenti &nbsp;jist\u011b v\u00edcekr\u00e1t. Kdy\u017e jim ale \u010dtete z&nbsp;Klempererovy knihy na stran\u00e1ch 80-81 seznam konkr\u00e9tn\u00edch 31 z\u00e1kaz\u016f, to je jin\u00e1. Sly\u0161\u00ed, \u017ee \u017did\u00e9 nap\u0159\u00edklad nesm\u011bli chovat psy, ko\u010dky, ani n\u011bjak\u00e9 andulky, ty dom\u00e1c\u00ed mazl\u00ed\u010dky nepochybn\u011b i tehdy doma tak ope\u010dov\u00e1van\u00e9\u2026\u010clov\u011bku zatrne, kdy\u017e \u010dte autorovo dozn\u00e1n\u00ed, \u017ee milovanou ko\u010di\u010dku s&nbsp;\u017eenou rad\u011bji utratili, ne\u017e by ji vystavili nezn\u00e1m\u00e9mu osudu. Co znamen\u00e1 pro \u017dida z\u00e1kaz kupov\u00e1n\u00ed knih a \u010dasopis\u016f, v\u010detn\u011b jejich p\u0159edplatn\u00e9ho, to si uv\u011bdom\u00edme z&nbsp;vyzn\u00e1n\u00ed: \u201e<em>Knihy jsou v&nbsp;\u017eidovsk\u00e9m dom\u011b vz\u00e1cn\u00fdm jm\u011bn\u00edm \u2013 v\u011bt\u0161inu n\u00e1m jich vzali, obstar\u00e1v\u00e1n\u00ed nov\u00fdch a u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed ve\u0159ejn\u00fdch knihoven je zak\u00e1z\u00e1no. Kdy\u017e \u00e1rijsk\u00e1 man\u017eelka vyp\u016fj\u010d\u00ed n\u011bco na sv\u00e9 vlastn\u00ed jm\u00e9no a gestapo u n\u00e1s takov\u00fd svazek najde, znamen\u00e1 to v&nbsp;nejlep\u0161\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b v\u00fdprask \u2013 pr\u00e1v\u011b t\u00edmto v\u00fdhodn\u00fdm zp\u016fsobem jsem ji\u017e n\u011bkolikr\u00e1t vyv\u00e1zl\u201c. <\/em>Victor Klemperer byl v\u00fdznamn\u00fd lingvista. Jeho knihu Jazyk T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161e jsem do<em> <\/em>prob\u00edran\u00fdch publikac\u00ed neza\u0159adila. Ale mohli by se na ni pod\u00edvat u\u010ditel\u00e9, aby si l\u00e9pe uv\u011bdomili, co jazyk, zp\u016fsob, jak\u00fdm se vyjad\u0159ujeme \u2013 v&nbsp;dobr\u00e9m i zl\u00e9m \u2013 dok\u00e1\u017ee. Jen kr\u00e1tk\u00fd cit\u00e1t: <em>\u201eNacismus toti\u017e pronikl lidem do masa a krve jednotliv\u00fdmi slovy, hovorov\u00fdmi obraty, tvary v\u011bt, kter\u00e9 se vnucovaly milionkr\u00e1t opakovan\u011b a kter\u00e9 se p\u0159ej\u00edmaly mechanicky a podv\u011bdom\u011b\u2026..Jazyk za mne nejen b\u00e1sn\u00ed a mysl\u00ed, ale tak\u00e9 \u0159\u00edd\u00ed m\u016fj citov\u00fd \u017eivot, ovl\u00e1d\u00e1 celou mou psychiku t\u00edm siln\u011bji, \u010d\u00edm samoz\u0159ejm\u011bji a bezd\u011b\u010dn\u011bji se mu odevzd\u00e1m. A co kdy\u017e je jazyk vytvo\u0159en z&nbsp;jedovat\u00fdch prvk\u016f nebo se z&nbsp;n\u011bho stane nositel jedovat\u00fdch l\u00e1tek? Slova mohou p\u016fsobit jako nepatrn\u00e9 d\u00e1vky arzenu: polyk\u00e1me je nepozorovan\u011b, zd\u00e1nliv\u011b nep\u016fsob\u00ed a po ur\u010dit\u00e9 dob\u011b \u010dlov\u011bka otr\u00e1v\u00ed. Jestli\u017ee n\u011bkdo dost dlouho \u0159\u00edk\u00e1 \u201efanatick\u00fd\u201c m\u00edsto \u201ehrdinsk\u00fd\u201c a \u201ectnostn\u00fd\u201c, nakonec skute\u010dn\u011b v\u011b\u0159\u00ed, \u017ee fanatik je ctnostn\u00fd hrdina a \u017ee bez fanatismu se hrdinou nelze st\u00e1t. Slova \u201efanatick\u00fd\u201c a \u201efanatismus\u201c nepoch\u00e1zej\u00ed ze T\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161e, ta jen zm\u011bnila jejich hodnotu a u\u017e\u00edvala je za jedin\u00fd den v\u00edcekr\u00e1t, ne\u017e se p\u0159edt\u00edm objevila za cel\u00e9 dlouh\u00e9 roky\u201c.<\/em> (Man\u011b mi napadlo, \u017ee bude asi t\u0159eba vysv\u011btlit pojem \u201eT\u0159et\u00ed \u0159\u00ed\u0161e\u201c.)<\/p>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; S&nbsp;dal\u0161\u00ed knihou se poj\u00ed obrovsk\u00fd dluh, kter\u00fd bychom ve v\u011bdom\u00ed ve\u0159ejnosti a hlavn\u011b v&nbsp;pedagogice kone\u010dn\u011b m\u011bli za\u010d\u00edt spl\u00e1cet. Pokusil se o to Pavel Kosat\u00edk knihou S\u00e1m proti zlu: \u017divot P\u0159emysla Pittra (1895 \u2013 1976). Kolik u\u010ditel\u016f ji \u010detlo? Kolik student\u016f na pedagogick\u00fdch fakult\u00e1ch kdy o P\u0159emyslu Pittrovi sly\u0161elo? My v&nbsp;\u017div\u00e9 pam\u011bti jsme si P\u0159emysla Pittra p\u0159ipomenuli ve spojitosti s&nbsp;knihou Pavla Kohna \u2013 Kolik nad\u011bje m\u00e1 smrt. Autor se v&nbsp;n\u00ed v&nbsp;rozhovorech vrac\u00ed k&nbsp;\u017eidovsk\u00fdm d\u011btem, dnes lidem pokro\u010dil\u00e9ho v\u011bku, v\u011bt\u0161inou \u017eij\u00edc\u00edch v&nbsp;Izraeli nebo jinde v&nbsp;cizin\u011b, kte\u0159\u00ed po mnoha letech s&nbsp;l\u00e1skou vzpom\u00ednaj\u00ed pr\u00e1v\u011b na P\u0159emysla Pittra.<\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;V pon\u011bkud jin\u00e9 spojitosti na n\u011bho vzpom\u00ednala i Olga Havlov\u00e1. Hlavn\u011b na j\u00edm vybudovan\u00fd Mil\u00ed\u010d\u016fv (kdo to byl?) d\u016fm v&nbsp;Praze na \u017di\u017ekov\u011b, kde se d\u011bti z&nbsp;chud\u00e9 pra\u017esk\u00e9 \u010dtvrti sch\u00e1zely k&nbsp;nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edm \u010dinnostem, m\u00edsto aby se n\u011bkde poflakovaly a \u201elumpa\u010dily\u201c.Mil\u00ed\u010d\u016fv d\u016fm i jeho pr\u00e1zdninov\u00e1 verze na venkov\u011b byly stru\u010dn\u011b \u0159e\u010deno jak\u00fdmisi p\u0159edch\u016fdci Dom\u016f d\u011bt\u00ed a ml\u00e1de\u017ee. P\u0159emysl Pitter, n\u00e1bo\u017eensky bezpochyby komplikovan\u00e1 osobnost, zam\u011b\u0159en\u00edm asi nejbl\u00ed\u017ee protestantstv\u00ed, z\u016fst\u00e1v\u00e1 v&nbsp;pam\u011bti Pavlem Kohnem osloven\u00fdch jako ten, kdo se jich jako v\u00e1le\u010dn\u00fdch sirotk\u016f ujal hned v&nbsp;prvn\u00edch pov\u00e1le\u010dn\u00fdch dnech a t\u00fddnech. Dok\u00e1zal silou sv\u00e9 autority p\u0159esv\u011bd\u010dit \u010derstv\u011b nastolenou spr\u00e1vu v\u011bc\u00ed ve\u0159ejn\u00fdch k&nbsp;tzv.\u201cakci z\u00e1mky\u201c. Znamenalo to, \u017ee z\u00edskal v&nbsp;okol\u00ed Prahy konfiskovan\u00e1 s\u00eddla pro v\u00e1le\u010dn\u00e9 sirotky (nap\u0159. z\u00e1mek \u0160ti\u0159\u00edn). Poskytl a zajistil tak humanit\u00e1rn\u00ed pomoc v\u00edce ne\u017e 800 d\u011bt\u00ed bez rodi\u010d\u016f. A co bylo v&nbsp;t\u00e9 dob\u011b mimo\u0159\u00e1dn\u00e9, vpravd\u011b a\u017e hrdinsk\u00e9, nerozli\u0161oval mezi osi\u0159el\u00fdmi d\u011btmi \u017eidovsk\u00fdmi, \u010desk\u00fdmi ani n\u011bmeck\u00fdmi. Kdo se za\u010dte do Kosat\u00edkovy kn\u00ed\u017eky, pozn\u00e1, s&nbsp;jak\u00fdmi reakcemi okol\u00ed se kv\u016fli tomu P\u0159emysl Pitter pot\u00fdkal.<\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; Museli jsme v\u0161ak zahr\u00e1t i na veselej\u0161\u00ed notu. Pod taktovkou koho jin\u00e9ho ne\u017e Leo Rostena, kter\u00fd jako \u010dty\u0159let\u00fd polsk\u00fd \u017did na\u0161t\u011bst\u00ed v\u010das emigroval s&nbsp;rodi\u010di do USA. Mohl pak ze sv\u00fdch zku\u0161enost\u00ed a z\u00e1\u017eitk\u016f nejen s&nbsp;jazykov\u00fdmi probl\u00e9my a v\u00fdukou ve ve\u010dern\u00ed \u0161kole vyt\u011b\u017eit nesm\u00edrn\u011b obl\u00edbenou kn\u00ed\u017eku o panu Kaplanovi. Dnes si ho m\u016f\u017eeme poslechnout na audionahr\u00e1vce v&nbsp;p\u0159ednesu Miroslava Donutila. J\u00e1 jsem ov\u0161em u sv\u00fdch studentek logopedie \u2013 z&nbsp;d\u016fvod\u016f fonetick\u00fdch poznatk\u016f \u2013 po\u017eadovala k&nbsp;z\u00e1po\u010dtu znalost pana Kaplana ve \u010dten\u00e1\u0159sk\u00e9 podob\u011b. Mohly si vybrat p\u0159evod do \u010de\u0161tiny z&nbsp;pera obdivovatele \u010de\u0161tiny pra\u017esk\u00e9ho \u017eidovsk\u00e9ho spisovatele Pavla Eisnera, nebo pozd\u011bji, kdy m\u011bl pan Kaplan t\u0159\u00eddu \u201est\u00e1le r\u00e1d\u201c v&nbsp;pojet\u00ed brn\u011bnsk\u00e9ho Anton\u00edna P\u0159idala. V&nbsp;obou p\u0159\u00edpadech to byl a je vynikaj\u00edc\u00ed ne p\u0159eklad, ale p\u0159evod. Jak byste cht\u011bli z&nbsp;anglick\u00e9ho origin\u00e1lu p\u0159elo\u017eit kapitolu o v\u00fdslovnosti anglick\u00e9ho \u201eW\u201c. V&nbsp;\u010desk\u00e9m p\u0159evodu byla chyt\u0159e a s&nbsp;obdivuhodn\u00fdm jazykov\u00fdm citem p\u0159emodelov\u00e1na na problematiku \u010desk\u00e9ho \u201e\u0158\u201c.&nbsp; P\u0159i \u201e\u010dten\u00e1\u0159sk\u00e9m \u010dtvrtku\u201c jsem nab\u00eddla p\u0159\u00e1tel\u016fm dal\u0161\u00ed knihu vyskytuj\u00edc\u00ed se druhdy v&nbsp;reg\u00e1lech prodejen Levn\u00fdch knih \u2013 Rostenovu Jidi\u0161 pro je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed radost. Aby nedo\u0161lo k (\u010dast\u00e9mu) omylu: jidi\u0161 a hebrej\u0161tina jsou dva naprosto rozd\u00edln\u00e9 jazyky, Leo Rosten jejich rozd\u00edlnost p\u0159irovn\u00e1v\u00e1 k&nbsp;odli\u0161nosti angli\u010dtiny a francouz\u0161tiny. Jidi\u0161 vznik\u00e1 ve st\u0159edov\u011bk\u00fdch ghettech jako sm\u011bsice st\u0159edn\u00ed a horn\u00ed n\u011bm\u010diny, poz\u016fstatk\u016f staron\u011bm\u010diny, starofrancouz\u0161tiny, staroital\u0161tiny, a hebrejsk\u00fdch jmen. Stoj\u00ed zato podotknout, \u017ee jidi\u0161 je pravd\u011bpodobn\u011b jedin\u00fdm jazykem, jeho\u017e nikdy nepou\u017e\u00edvali mocn\u00ed tohoto sv\u011bta. P\u0159ed p\u0159\u00edchodem Hitlera k&nbsp;moci se jazykem jidi\u0161 dorozum\u00edvalo jeden\u00e1ct milion\u016f lid\u00ed na sv\u011bt\u011b \u2013 srovnejme to se zhruba p\u011bti miliony u\u017eivatel\u016f \u010de\u0161tiny. A proto\u017ee Leo Rosten podle vlastn\u00edch slov pokl\u00e1d\u00e1 historku, anekdotu a vtip za pedagogick\u00fd n\u00e1stroj jedine\u010dn\u00e9 \u00fa\u010dinnosti, v kn\u00ed\u017ece abecedn\u00ed seznam neju\u017e\u00edvan\u011bj\u0161\u00edch jidi\u0161 v\u00fdraz\u016f prokl\u00e1d\u00e1 vtipn\u00fdm v\u00fdkladem a mnoha anekdotami. Mohli jsme si to hned uk\u00e1zat na jednom jidi\u0161 slov\u011b, kter\u00e9 mnoz\u00ed zn\u00e1me i u\u017e\u00edv\u00e1me: me\u0161uge. Hebrejsky znamen\u00e1 bl\u00e1zen, cvok \u2013 dolo\u017eeno anekdotou:<em> Pan Klein se vr\u00e1til z&nbsp;n\u00e1v\u0161t\u011bvy sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele Teitelbauma, kter\u00fd le\u017eel na psychiatrick\u00e9 klinice. Zv\u011bdav\u00e1 pan\u00ed Kleinov\u00e1 ho hned zahrnula ot\u00e1zkami. \u201eChud\u00e1k Teitelbaum,\u201c vzdychl si pan Klein. \u201eP\u0159esko\u010dilo mu. Cokoliv \u0159ekne, nem\u00e1 hlavu ani patu, chvilkami zu\u0159\u00ed \u2013 prost\u011b me\u0161uge!\u201c \u201eA jak sis s&nbsp;n\u00edm v\u016fbec mohl pov\u00eddat?\u201c \u201eTo v\u00ed\u0161, sna\u017eil jsem se ho p\u0159iv\u00e9st k&nbsp;rozumu. Mluvil jsem s&nbsp;n\u00edm o b\u011b\u017en\u00fdch ka\u017edodenn\u00edch v\u011bcech, o po\u010das\u00ed, o j\u00eddle, jestli nepot\u0159ebuje teplej\u0161\u00ed pr\u00e1dlo, o t\u011bch deseti dolarech, co n\u00e1m dlu\u017e\u00ed\u2026\u201c \u201eNo a? Vzpomn\u011bl si?\u201c \u201eTak me\u0161uge zase nen\u00ed!\u201c<\/em><\/p>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Z&nbsp;dal\u0161\u00edch jidi\u0161 slov, kter\u00e1 mo\u017en\u00e1 nev\u011bdomky v&nbsp;\u0159e\u010di u\u017e\u00edv\u00e1me, uve\u010fme je\u0161t\u011b mi\u0161ma\u0161 a \u010durbes. Z\u00e1vid\u011bn\u00edhodn\u00fd vztah \u017did\u016f ke vzd\u011bl\u00e1n\u00ed se odr\u00e1\u017e\u00ed v&nbsp;n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed historce:<em> Na promen\u00e1d\u011b se potkaly dv\u011b d\u00e1my. Pan\u00ed Blumenfeldov\u00e1 nesla n\u00e1kup, pan\u00ed Kovarsk\u00e1 tla\u010dila ko\u010d\u00e1rek se sv\u00fdmi dv\u011bma syn\u00e1\u010dky. \u201eDobr\u00e9 dopoledne, pan\u00ed Kovarsk\u00e1. To jsou ale kr\u00e1sn\u00ed chlape\u010dci! Kolik jim je?\u201c \u201eL\u00e9ka\u0159i t\u0159i\u201c, na to pan\u00ed Kovarsk\u00e1, \u201ea tady pr\u00e1vn\u00edkovi dva\u201c.<\/em><\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; Pro odleh\u010den\u00ed t\u00ed\u017eiv\u00e9ho t\u00e9matu jsme si v&nbsp;krou\u017eku \u017div\u00e9 pam\u011bti z&nbsp;kn\u00ed\u017eky Jidi\u0161 pro je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed radost t\u011bch anekdot p\u0159e\u010detli v\u00edc. Tady aspo\u0148 jednu, do t\u0159etice:<em> Na hostin\u011b sed\u011bl rab\u00edn vedle katolick\u00e9ho kn\u011bze.\u201cKdy se kone\u010dn\u011b zbav\u00edte p\u0159edsudk\u016f a za\u010dnete j\u00edst j\u00eddla, kter\u00e1 nejsou ritu\u00e1ln\u00ed?\u201c optal se kn\u011bz. \u201eNa va\u0161\u00ed svatb\u011b, d\u016fstojnosti\u201c, odpov\u011bd\u011bl rab\u00edn<\/em><\/p>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Posledn\u00ed kn\u00ed\u017eka, kterou jsem sv\u00fdm p\u0159\u00e1tel\u016fm nab\u00eddla, byla Slune\u010dnice Simona Wiesenthala, zn\u00e1m\u00e9ho \u201elovce nacist\u016f\u201c, p\u016fvodem ze Lvova, studenta pra\u017esk\u00e9ho vysok\u00e9ho u\u010den\u00ed , v\u011bzn\u011b n\u011bkolika koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f. Je to kn\u00ed\u017eka o vin\u011b a odpu\u0161t\u011bn\u00ed. P\u00ed\u0161e i mluv\u00ed se o n\u00ed t\u011b\u017eko. V&nbsp;kostce: mlad\u00fd Simon Wiesenthal jako v\u011bze\u0148 koncentra\u010dn\u00edho t\u00e1bora byl p\u0159iveden k&nbsp;t\u011b\u017ece ran\u011bn\u00e9mu&nbsp; um\u00edraj\u00edc\u00edmu mlad\u00e9mu esesmanovi. Ten se s&nbsp;p\u0159edtuchou konce up\u0159\u00edmn\u011b vyzn\u00e1v\u00e1 ze v\u0161ech sv\u00fdch zlo\u010din\u016f a pros\u00ed p\u0159iveden\u00e9ho \u017eidovsk\u00e9ho v\u011bzn\u011b o odpu\u0161t\u011bn\u00ed. Jestli mu Simon Wiesenthal odpustil, nebo ne, se nedov\u00edd\u00e1me. Po v\u00e1lce dokonce nav\u0161t\u00edvil matku onoho um\u00edraj\u00edc\u00edho. Ale hlavn\u011b: polo\u017eil t\u011b\u017ekou ot\u00e1zku odpustit, nebo neodpustit 43 sv\u011btov\u011b zn\u00e1m\u00fdm osobnostem. Nelze napsat sv\u011btov\u011b proslul\u00fdm, proto\u017ee mezi osloven\u00fdmi byl vedle t\u0159eba italsk\u00e9ho \u017eidovsk\u00e9ho spisovatele podobn\u00e9ho osudu Prima Levi (doporu\u010duji rom\u00e1n nebo film P\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed) tak\u00e9 Albert Speer, souzen\u00fd v&nbsp;Norimbersk\u00e9m procesu jako p\u0159edn\u00ed Hitler\u016fv architekt, autor megalomansk\u00fdch projekt\u016f pl\u00e1novan\u00fdch pro \u201etis\u00edciletou \u0159\u00ed\u0161i\u201c. V&nbsp;drobn\u00e9, kr\u00e1sn\u011b graficky vypraven\u00e9 kn\u00ed\u017ece Slune\u010dnice autor p\u0159edkl\u00e1d\u00e1 jen deset ze z\u00edskan\u00fdch odpov\u011bd\u00ed. Sta\u010d\u00ed. Nebo ne?<strong><\/strong><\/p>\n<p><strong>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <\/strong>Od mala r\u00e1da a hodn\u011b chod\u00edm, miluju cesty, ne ty vyasfaltovan\u00e9, nejrad\u011bji lesn\u00ed, t\u0159eba\u017ee se v&nbsp;jejich p\u0159\u00ed\u0161e\u0159\u00ed n\u011bkdy i trochu boj\u00edm. Nebloum\u00e1m, nepotuluju se, jdu v\u017edy za n\u011bjak\u00fdm c\u00edlem. Kn\u00ed\u017eky, stejn\u011b jako ty lesn\u00ed cesty, nab\u00edzej\u00ed mno\u017estv\u00ed dal\u0161\u00edch stezek a cesti\u010dek, na kter\u00fdch poka\u017ed\u00e9 dojdete n\u011b\u010deho nov\u00e9ho, p\u011bkn\u00e9ho. Pro\u010d se po nich nevyd\u00e1vat? I ve \u0161kole, tam hlavn\u011b. V\u017edy\u0165 co se v&nbsp;ml\u00e1d\u00ed\u2026.<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>P\u011aKN\u00dd, T.&nbsp; <em>Historie \u017did\u016f v&nbsp;\u010cech\u00e1ch a na Morav\u011b. <\/em>Praha: Sefer, 2001. ISBN 80-85924-33-1.<em><\/em><\/p>\n<p>JOHNSON, P. <em>D\u011bjiny \u017eidovsk\u00e9ho n\u00e1roda.<\/em> Praha: Rozmluvy, 1996. ISBN 80-85336-31-6.<\/p>\n<p>BAUMAN, A.H.&nbsp; <em>Co by m\u011bl ka\u017ed\u00fd v\u011bd\u011bt o \u017eidovstv\u00ed. <\/em>Praha: kalich, 2000. ISBN 80-7017-205-3.<\/p>\n<p>WIESEL, E.&nbsp; <em>Pam\u011bti. V\u0161echny \u0159eky sp\u011bj\u00ed do mo\u0159e. <\/em>Praha: Pragma, 1997. ISBN 80-7205-509-7.<\/p>\n<p>Wiesel, E.&nbsp; <em>Sv\u011bt chasid\u016f. Portr\u00e9ty a legendy.<\/em>Praha: Sefer, 1996. ISBN 80-85924-09-9.<\/p>\n<p>Langer, J. <em>Byli a bylo.<\/em> Praha: \u010cs.spisovatel, 1963<\/p>\n<p>EPSTEINOV\u00c1, H. <em>Nalezen\u00e1 minulost. <\/em>Praha: Kni\u017en\u00ed klub, Rybka Publishers,2000.<\/p>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; ISBN 80-86182-23-1.<\/p>\n<p>KLEMPERER, V.&nbsp; <em>Den\u00edky 1942-1945. Chci vydat sv\u011bdectv\u00ed. <\/em>Praha &#8211; Litomy\u0161l: Paseka, 2004.<\/p>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; &nbsp;ISBN 80-7185-615-0.<\/p>\n<p>KOHN, P. <em>Kolik nad\u011bje m\u00e1 smrt.<\/em> Brno: nakl. Marek, 2000. ISBN 80-86263-09-6.<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>ROSTEN, L.&nbsp; &nbsp;<em>Jidi\u0161 pro je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed radost. <\/em>Praha: Garamond, 2004. ISBN 80-86379-75-WIESENTHAL, S. <em>Slune\u010dnice.<\/em> Praha: H+H, 2005. ISBN 80-7319-041-9.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>&nbsp;\u0160irok\u00e1 cesta (nejen) k&nbsp;v\u00fdro\u010d\u00edm &nbsp; &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; \u201eA vy opravdu nem\u00e1te takovou tu ta\u0161ku na kole\u010dk\u00e1ch?\u201c divila se pan\u00ed, kter\u00e1 mas\u00e1\u017eemi pe\u010duje o mou ch\u00e1traj\u00edc\u00ed t\u011blesnou str\u00e1nku. Byla to reakce na povzdech, \u017ee nev\u00edm, jak t\u011bch jeden\u00e1ct kn\u00ed\u017eek doprav\u00edm a\u017e\u2026Ne, takovou \u201etu ta\u0161ku na kole\u010dk\u00e1ch\u201c opravdu nem\u00e1m a nikdy m\u00edt nebudu! N\u00e1kup si z&nbsp;nedalek\u00e9 prodejny nos\u00edv\u00e1m [&hellip;]<\/p>\n","protected":false},"author":3483,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[],"class_list":["post-497","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezarazene"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/497","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3483"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=497"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/497\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":499,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/497\/revisions\/499"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=497"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=497"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=497"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}