{"id":387,"date":"2013-05-31T15:10:27","date_gmt":"2013-05-31T13:10:27","guid":{"rendered":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/?p=387"},"modified":"2013-05-31T15:10:27","modified_gmt":"2013-05-31T13:10:27","slug":"jenom-nostalgie","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/2013\/05\/31\/jenom-nostalgie\/","title":{"rendered":"Jenom nostalgie?"},"content":{"rendered":"<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; \u017de bych nav\u0161t\u00edvila v\u0161ech p\u011bt, to nep\u0159ich\u00e1zelo v&nbsp;\u00favahu. Nakonec jsem z&nbsp;pl\u00e1novan\u00fdch t\u0159\u00ed stihla dv\u011b. V&nbsp;nov\u00e9 budov\u011b N\u00e1rodn\u00edho muzea v&nbsp;Praze, b\u00fdval\u00e9m st\u00e1nku b\u00fdval\u00e9ho feder\u00e1ln\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed, m\u011b na v\u00fdstavn\u00edm cyklu <em>Monarchie<\/em> v\u00edtaly melodie v\u00edde\u0148sk\u00fdch val\u010d\u00edk\u016f, a to navzdory tomu, \u017ee tato \u010d\u00e1st je v\u011bnov\u00e1na <em>D\u011btsk\u00e9mu sv\u011btu za c\u00edsa\u0159e p\u00e1na.<\/em> S&nbsp;d\u011btsk\u00fdm sv\u011btem se skute\u010dn\u011b setk\u00e1te, z\u010d\u00e1sti dokonce v&nbsp;aktu\u00e1ln\u011b preferovan\u00e9m interaktivn\u00edm pod\u00e1n\u00ed, ale teprve ve druh\u00e9m pat\u0159e. Trochu ji\u017e odrostlej\u0161\u00ed ho\u0161ani tam vesele cvrnkali kuli\u010dky \u2013 jen\u017ee oni to neum\u011bli! Do d\u016flku ne a ne se strefit, a ty kuli\u010dky &#8211; &nbsp;to nebyly ty mn\u011b zn\u00e1m\u00e9 hlin\u011bnky &nbsp;m\u00e9ho d\u011btstv\u00ed (pytl\u00edk jich je\u0161t\u011b opatruji), ani ty ona\u010dej\u0161\u00ed sklen\u011bnky. U\u017e u\u017e jsem se cht\u011bla do d\u011bn\u00ed zapojit, kdy\u017e dbal\u00e1 textu na informa\u010dn\u00edm panelu jsem zpozorn\u011bla. V\u00fdzva zn\u011bla: cvrnkejte! Ale my na Morav\u011b jsme \u0161prtali a tak\u00e9 \u00fapln\u011b jinou technikou (to by cht\u011blo uk\u00e1zat). Inu, to Rakousko-Uhersko bylo p\u0159ece jen rozlehlou \u0159\u00ed\u0161\u00ed (\u010d\u00edtaj\u00edc\u00ed 676 000 km2 \u2013 \u010cR je zhruba 8,5x men\u0161\u00ed), rozr\u016fzn\u011bnou jazykov\u011b( mluvilo se tam n\u011bmecky, \u010desky, slovensky, ma\u010farsky, polsky, rus\u00ednsky, jidi\u0161, ukrajinsky, bulharsky, srbsky),i n\u00e1bo\u017eensky ( vedle k\u0159es\u0165an\u016f to byli \u017eid\u00e9, ale i muslimov\u00e9). Kdy\u017e takov\u00e1 pestrost ve v\u0161em, pro\u010d by se nemohly li\u0161it hry d\u011bt\u00ed v \u010cech\u00e1ch (tehdy se \u0159\u00edkalo v&nbsp;kr\u00e1lovstv\u00ed) a na Morav\u011b? Ostatn\u011b \u2013 dne\u0161n\u00ed d\u011bti u\u017e kuli\u010dky ani necvrnkaj\u00ed, ani ne\u0161prtaj\u00ed . Tak\u00e9 nemus\u00ed kle\u010det (pamatuju!), kdy\u017e se n\u011b\u010d\u00edm provin\u00ed. Na v\u00fdstav\u011b v&nbsp;N\u00e1rodn\u00edm muzeu si to jedna hol\u010di\u010dka na mamin\u010dino vyb\u00eddnut\u00ed vyzkou\u0161ela. K&nbsp;experimentu zvolila krabici s&nbsp;hrachem, eventualita s&nbsp;pol\u00ednky byla p\u0159ece jen drsn\u011bj\u0161\u00ed. V\u00fdsledkem bylo radostn\u00e9 zvol\u00e1n\u00ed: \u201eMami, to je ale bezva mas\u00e1\u017e!\u201c Co byste cht\u011bli? Ty dne\u0161n\u00ed d\u011bti! I o ma\u0148\u00e1skov\u00e9 divadlo se aktivn\u011b zaj\u00edmali sp\u00ed\u0161e ti star\u0161\u00ed. Mo\u017en\u00e1 se v\u0161echno posune, prosad\u00ed-li se n\u00e1vrhy jako n\u00e1stup do \u0161koly a\u017e v&nbsp;n\u011bjak\u00fdch sedmi letech. To \u017eidovsk\u00e9 d\u011bti podle T\u00f3ry a Talmudu chodily do \u0161koly u\u017e od p\u011bti let, nesm\u011bly tam b\u00fdt trest\u00e1ny metlou ani hol\u00ed a po\u010det \u017e\u00e1k\u016f ve t\u0159\u00edd\u011b nem\u011bl p\u0159esahovat \u010d\u00edslo dvacet p\u011bt. To v\u0161e je\u0161t\u011b p\u0159ed dekrety Josefa II. (toho z&nbsp;Babi\u010dky, pamatujete?). Teprve po nich \u2013 po roce 1781 \u2013 sm\u011bly \u017eidovsk\u00e9 d\u011bti i do ve\u0159ejn\u00fdch \u0161kol. Tam se ov\u0161em mohly ocitnout v&nbsp;t\u0159\u00eddn\u00edm kolektivu i \u0161estat\u0159iceti spolu\u017e\u00e1k\u016f, jak jsem pe\u010dliv\u011b spo\u010d\u00edtala na jedn\u00e9 ze \u0161koln\u00edch fotografi\u00ed. Pak pr\u00fd v\u00fdvoj vede v\u017edy jen k&nbsp;lep\u0161\u00edmu!<\/p>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Zcela interaktivn\u011b byly v&nbsp;t\u00e9to \u010d\u00e1sti v\u00fdstavn\u00edho cyklu <em>Monarchie<\/em> v&nbsp;nov\u00e9 budov\u011b N\u00e1rodn\u00edho muzea p\u0159edstaveny hra\u010dky (feministky pozor! &#8211; v rozli\u0161en\u00ed na pro d\u00edvky a chlapce), p\u0159ipomenuty lidov\u00e9 zvyky, ritu\u00e1ly a tradice. Temn\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed byly vzpom\u00ednky na d\u011btstv\u00ed za v\u00e1le\u010dn\u00fdch let. A potom u\u017e jen okrajov\u011b \u0161kola \u2013 pro\u010d jinak, \u0161koln\u00ed \u0161kamny s&nbsp;tabulkami a kalam\u00e1\u0159i m\u00e1me v&nbsp;na\u0161ich muze\u00edch zastoupeny dostate\u010dn\u011b.<\/p>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Vra\u0165me se v\u0161ak do p\u0159\u00edzem\u00ed, k instalaci \u00favodu k&nbsp;p\u011btid\u00edln\u00e9mu v\u00fdstavn\u00edmu cyklu <em>Monarchie <\/em>nazvan\u00e9 <em>Jak se \u017eilo za c\u00edsa\u0159e p\u00e1na. <\/em>S&nbsp;hudebn\u00edm podkresem val\u010d\u00edk\u016f Strausse otce i syna jsem \u010detla na jednom z panel\u016f slova Stefana Zweiga z&nbsp;m\u00e9 obl\u00edben\u00e9 kn\u00ed\u017eky <em>Sv\u011bt v\u010derej\u0161ka:<\/em> \u2026<em>byl to zlat\u00fd v\u011bk jistoty. Zd\u00e1lo se, \u017ee v\u0161e v&nbsp;na\u0161\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 tis\u00edcilet\u00e9 rakousk\u00e9 monarchii je zalo\u017eeno pro dlouh\u00e9 trv\u00e1n\u00ed a nejvy\u0161\u0161\u00ed z\u00e1rukou t\u00e9to st\u00e1losti je s\u00e1m st\u00e1t. Pr\u00e1va, kter\u00e1 poskytoval sv\u00fdm ob\u010dan\u016fm, byla zaru\u010dena parlamentem, svobodn\u011b zvolen\u00fdmi z\u00e1stupci lidu, a ka\u017ed\u00e1 povinnost byla p\u0159esn\u011b vymezena. Ka\u017ed\u00fd v\u011bd\u011bl, kolik vlastn\u00ed, co mu n\u00e1le\u017e\u00ed, co je dovoleno a co zak\u00e1z\u00e1no. V\u0161e m\u011blo svou normu, svou ur\u010ditou m\u00edru a v\u00e1hu\u2026<\/em><\/p>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Stefan Zweig, sv\u011btov\u011b proslul\u00fd rakousk\u00fd spisovatel, ukon\u010dil spolu se svou \u017eenou&nbsp; \u017eivot vlastn\u00edm rozhodnut\u00edm v&nbsp;roce 1942 v&nbsp;dalek\u00e9 Braz\u00edlii. V p\u0159ipomenut\u00e9 knize s&nbsp;podtitulem <em>Vzpom\u00ednky jednoho Evropana <\/em>p\u00ed\u0161e o situaci ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b kr\u00e1tce po tehdy je\u0161t\u011b Velk\u00e9 v\u00e1lce (ta tzv.druh\u00e1 sv\u011btov\u00e1 \u010dekala v&nbsp;povzd\u00e1l\u00ed) proz\u00edrav\u011b: <em>\u201e\u2026nen\u00ed nic nebezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e velik\u00e1\u0161stv\u00ed mal\u00fdch, v\u017edy\u0165 &nbsp;prvn\u00edmi \u010diny mal\u00fdch st\u00e1t\u016f, sotva\u017ee vznikly, byly vz\u00e1jemn\u00e9 intriky, spory o mal\u00e1 \u00fazem\u00ed, Pol\u00e1k\u016f s&nbsp;\u010cechy, Ma\u010far\u016f s&nbsp;Rumuny, Bulhar\u016f se Srby, a jako nejslab\u0161\u00ed ze v\u0161ech zde v&nbsp;tomto soupe\u0159en\u00ed st\u00e1lo mali\u010dk\u00e9 Rakousko proti p\u0159emocn\u00e9mu N\u011bmecku\u2026<\/em> Nev\u00edm, jestli znal Stefan Zweig p\u00edsemnou odpov\u011b\u010f Franti\u0161ka Palack\u00e9ho z&nbsp;roku 1848 na pozv\u00e1n\u00ed k&nbsp;\u00fa\u010dasti na sn\u011bmu ve Frankfurtu, kter\u00fd sm\u011b\u0159oval k vypracov\u00e1n\u00ed \u00fastavy pro celon\u011bmeck\u00fd st\u00e1t. Z&nbsp;n\u011bkolikastr\u00e1nkov\u00e9ho dopisu jen dv\u011b t\u0159i my\u0161lenky: \u201e<em>P\u0159\u00edroda nezn\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00fdch ani panuj\u00edc\u00edch ani slu\u017eebn\u00fdch n\u00e1rod\u016fv\u2026.pozvednu-li zraku sv\u00e9ho za hranice \u010desk\u00e9, pud\u00ed m\u011b p\u0159irozen\u00e9 i historick\u00e9 p\u0159\u00ed\u010diny k&nbsp;tomu, abych neobracel jeho do Frankfurta, ale do V\u00eddn\u011b, a tam abych hledal ono \u00fast\u0159ed\u00ed, je\u017eto se k&nbsp;tomu hod\u00ed i povol\u00e1no jest, aby ujistilo i h\u00e1jilo n\u00e1rodu m\u00e9mu pokoj, svobodu a pr\u00e1vo\u2026pomyslete si \u0159\u00ed\u0161i rakouskou rozd\u011blenou na mno\u017estv\u00ed republik a republi\u010dek \u2013 jak\u00fd to mil\u00fd z\u00e1klad k&nbsp;univers\u00e1ln\u00ed rusk\u00e9 monarchii!\u201c <\/em>Kdyby monarchii \u2013 chce se \u0159\u00edci s&nbsp;dne\u0161n\u00edmi zku\u0161enostmi! Zat\u00edm ale proch\u00e1z\u00edm s\u00e1ly nov\u00e9 budovy N\u00e1rodn\u00edho muzea, mezi portr\u00e9ty mocn\u00e1\u0159e Franti\u0161ka Josefa I. v&nbsp;nad\u017eivotn\u00ed velikosti. Toho panovn\u00edka, kter\u00fd jako osmn\u00e1ctilet\u00fd mlad\u00ed\u010dek nastoupil v&nbsp;m\u00e9 rodn\u00e9 Olomouci na tr\u016fn v&nbsp;bou\u0159liv\u00e9m roce 1848. V&nbsp;dob\u011b, kdy platil m\u00edstn\u011b rozr\u016fzn\u011bn\u00fd tzv.lok\u00e1ln\u00ed \u010das, zaniknuv\u0161\u00ed teprve s&nbsp;v\u00fdstavbou \u017eeleznic. V&nbsp;roce 1880 trvala cesta vlakem z&nbsp;Prahy do V\u00eddn\u011b dvan\u00e1ct hodin. Kdo si dnes uv\u011bdomuje, \u017ee t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161echny hlavn\u00ed \u017eelezni\u010dn\u00ed trat\u011b v&nbsp;\u010ceskoslovensku byly vybudov\u00e1ny v&nbsp;dob\u011b Rakouska \u2013 Uherska? Na dal\u0161\u00edm portr\u00e9tu je u\u017e c\u00edsa\u0159 zachycen jako zral\u00fd mu\u017e, mo\u017en\u00e1 v&nbsp;dob\u011b, kdy p\u0159isp\u011bl \u010d\u00e1stkou 10&nbsp;000 zlat\u00fdch na v\u00fdstavbu \u010desk\u00e9ho N\u00e1rodn\u00edho muzea (a ta budova se mu \u2013 mimochodem \u2013 moc l\u00edbila). Ve vrcholn\u00e9m obdob\u00ed vl\u00e1dl 50 milion\u016fm obyvatel (t\u0159eba zohlednit tehdej\u0161\u00ed po\u010det obyvatel zem\u011bkoule), bez ofici\u00e1ln\u00ed st\u00e1tn\u00ed vlajky, s&nbsp;pr\u00e1vem jmenovat profesory. V&nbsp;dal\u0161\u00edm r\u00e1mu vid\u00edm u\u017e postar\u0161\u00edho mu\u017ee, t\u011b\u017ece zkou\u0161en\u00e9ho osudem. V\u00edde\u0148 m\u011bla kolem roku 1910 dva miliony obyvatel, a osma\u0161edes\u00e1t rok\u016f vl\u00e1dy Franti\u0161ka Josefa I. se ch\u00fdlilo ke konci. Za\u017eil popravu sv\u00e9ho bratra v&nbsp;Mexiku, sebevra\u017edu syna korunn\u00edho prince Rudolfa a tak\u00e9 smrt\u00edc\u00ed atent\u00e1t na svou \u017eenu c\u00edsa\u0159ovnu Sisi. <strong><\/strong><\/p>\n<p><strong>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <\/strong>Bohu\u017eel, od poloviny 19.stolet\u00ed s&nbsp;ide\u00e1ly ob\u010dansk\u00e9 spole\u010dnosti p\u0159ich\u00e1z\u00ed tak\u00e9 nacionalismus. Osv\u00edcenec Bernard Bolzano , profesor pra\u017esk\u00e9 univerzity, filozof a matematik, um\u00edr\u00e1 v&nbsp;roce 1848. P\u0159\u00edli\u0161 brzy na to, aby se mu poda\u0159ilo prosadit n\u00e1vrh vytvo\u0159it na na\u0161em \u00fazem\u00ed n\u00e1rod ob\u010dansk\u00fd, dvojjazy\u010dn\u00fd, \u010desko-n\u011bmeck\u00fd, sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed k&nbsp;n\u011b\u010demu podobn\u00e9mu, co zn\u00e1me z&nbsp;obdivovan\u00e9ho \u0160v\u00fdcarska. V\u00edt\u011bz\u00ed koncept Josefa Jungmanna, jak p\u00ed\u0161e bohemista Alexandr Stich (za\u017eila jsem jeho vystoupen\u00ed na \u0160r\u00e1mkov\u00fdch Sobotk\u00e1ch) \u201e\u2026<em>Jungmann byl p\u0159ij\u00edm\u00e1n naprosto bez v\u00fdhrad\u201c.<\/em> Ne tak pozd\u011bji Masarykem, v&nbsp;dob\u011b prvn\u00ed republiky pak \u010desk\u00fdm filozofem Emanuelem R\u00e1dlem, o n\u011bm\u017e Alexandr Stich ve velmi zaj\u00edmav\u00e9 kn\u00ed\u017ece <em>Duchem, ne me\u010dem <\/em>p\u00ed\u0161e, \u017ee&nbsp; <em>\u201e\u2026vystoupil s&nbsp;teori\u00ed, \u017ee pravdu m\u011bl Bernard Bolzano, \u017ee Jungmann p\u0159ehodil v\u00fdhybky \u0161patn\u011b, kdy\u017e zvolil sm\u011br k&nbsp;n\u00e1rodu jazykov\u011b etnick\u00e9mu, nikoliv k&nbsp;n\u00e1rodu ob\u010dansk\u00e9mu, \u0159ekn\u011bme dvojjazy\u010dn\u00e9mu. Je zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee toto m\u00edn\u011bn\u00ed pozd\u011bji zast\u00e1val i dal\u0161\u00ed n\u00e1\u0161 filozof Jan Pato\u010dka, kter\u00fd koncem \u0161edes\u00e1t\u00fdch let dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed publikoval n\u011bkter\u00e9 \u010dl\u00e1nky, v&nbsp;nich\u017e se stav\u011bl k&nbsp;Jungmannovi zna\u010dn\u011b kriticky a vyzdvihoval odkaz bolzanovsk\u00fd. Toto odsudliv\u00e9 m\u00edn\u011bn\u00ed za\u010d\u00e1tkem devades\u00e1t\u00fdch let je\u0161t\u011b zes\u00edlili auto\u0159i knihy \u010ce\u0161i v&nbsp;d\u011bjin\u00e1ch nov\u00e9 doby, kte\u0159\u00ed si zvolili pseudonym Podiven\u201c.<\/em> Je na m\u00edst\u011b &nbsp;zd\u016fraznit, \u017ee se jedn\u00e1 o devades\u00e1t\u00e1 l\u00e9ta konce dvac\u00e1t\u00e9ho, teprve ned\u00e1vno ukon\u010den\u00e9ho stolet\u00ed.<\/p>\n<p><strong>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <\/strong>P\u0159es propukaj\u00edc\u00ed nacion\u00e1ln\u00ed t\u0159enice se slibn\u011b rozv\u00edjel p\u0159edev\u0161\u00edm spole\u010densk\u00fd \u017eivot. Pohybu v&nbsp;hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 sf\u00e9\u0159e se v\u00fdstava n\u011bjak zvl\u00e1\u0161\u0165 nev\u011bnuje. Sta\u010dila jsem si zaznamenat, \u017ee do roku 1857 existovaly t\u0159i pen\u011b\u017en\u00ed syst\u00e9my: tolary \u2013 zlatn\u00edky \u2013 krejcary, p\u0159i\u010dem\u017e jeden tolar se rovnal dv\u011bma zlat\u00fdm a ty zase sto dvaceti krejcar\u016fm. V&nbsp;roce 1892 do\u0161lo k&nbsp;m\u011bnov\u00e9 reform\u011b, po n\u00ed\u017e se za\u010dalo platit korunami. Co se t\u00fd\u010de dan\u00ed, obyvatelstvo monarchie jich odv\u00e1d\u011blo skute\u010dn\u011b hodn\u011b, existovala u\u017e dokonce i da\u0148 ze ps\u016f. Bohat\u011b za\u010dal pulzovat spole\u010densk\u00fd \u017eivot dolo\u017een\u00fd artefakty z&nbsp;\u010dinnosti r\u016fzn\u00fdch spolk\u016f, n\u00e1rodopisn\u00fdch v\u00fdstav, pout\u00ed a jarmark\u016f, vystoupen\u00ed tambur\u00e1\u0161\u016f, z\u00e1polen\u00ed Gustava Fri\u0161tensk\u00e9ho. Netu\u0161ila jsem, \u017ee ji\u017e v&nbsp;roce 1896 se v&nbsp;Kladn\u011b konal mezin\u00e1rodn\u00ed cyklistick\u00fd z\u00e1vod dam. \u017de by v&nbsp;tom m\u011bl prsty Vojta N\u00e1prstek (vlastn\u00edm jm\u00e9nem Adalbert Fingerhut)? To bude mo\u017en\u00e1 dolo\u017eeno v&nbsp;\u010d\u00e1sti v\u00fdstavn\u00edho cyklu <em>Monarchie <\/em>uspo\u0159\u00e1dan\u00e9 v&nbsp;N\u00e1prstkov\u011b muzeu pod heslem <em>Po stop\u011b Karla Maye aneb Na vlastn\u00ed nebezpe\u010d\u00ed. <\/em>Tam jsem nebyla, stejn\u011b jak jsem do sv\u00fdch pl\u00e1n\u016f neza\u0159adila N\u00e1rodn\u00ed pam\u00e1tn\u00edk na V\u00edtkov\u011b nab\u00edzej\u00edc\u00ed vhled <em>Jak se sportovalo za c\u00edsa\u0159e p\u00e1na \u2013 <\/em>\u010dili <em>Sportsmeni v&nbsp;zem\u00edch \u010desk\u00fdch.<\/em><\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; Um\u011ble\u010dt\u011bji zalo\u017een\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci \u010d\u00e1sti v\u00fdstavy v&nbsp;nov\u00e9 budov\u011b N\u00e1rodn\u00edho muzea najdou portr\u00e9tn\u00ed fotografie zn\u00e1m\u00fdch osobnost\u00ed (nap\u0159\u00edklad Emy Destinnov\u00e9, p\u016fvabn\u00e9 Madly Z\u00e1ho\u0159ov\u00e9, takto vnu\u010dky Bo\u017eeny N\u011bmcov\u00e9), ale tak\u00e9 skute\u010dn\u00e9 fotografick\u00e9 skvosty z&nbsp;roku 1908 z&nbsp;prac\u00ed Franti\u0161ka Drtikola. U\u017e v\u00edcekr\u00e1t jsem se zam\u00fd\u0161lela nad faktem, \u017ee na dobov\u00fdch fotografi\u00edch se na\u0161i p\u0159edkov\u00e9 nikdy nepitvo\u0159\u00ed, po n\u011bjak\u00e9m \u201ekeep smiling\u201c ani stopy. N\u011bkam mezi lidovou tvorbu a um\u011bn\u00ed lze \u0159adit kup\u0159\u00edkladu st\u0159eleck\u00e9 ter\u010de s&nbsp;dobov\u00fdmi texty: <em>\u017di\u017eka \u010cech byl jako sk\u00e1la, zawzni\u017e mu potomk\u016f chw\u00e1la.<\/em> Kdo zn\u00e1 z&nbsp;knihy Roberta Saka <em>Salon dvou stolet\u00ed<\/em> v\u00fdborn\u011b zachycenou atmosf\u00e9ru v&nbsp;\u010desk\u00fdch zem\u00edch nep\u0159\u00edli\u0161 roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 kultury liter\u00e1rn\u011b spole\u010densk\u00fdch salon\u016f, ten se pot\u011b\u0161\u00ed d\u016fkazy n\u00e1rodnostn\u011b spole\u010densk\u00e9ho v\u00fdznamu salonu Anny Lauermannov\u00e9 \u2013 Mikschov\u00e9.<\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;P\u0159ejdu uk\u00e1zky m\u00f3dy (velmi \u017eensk\u00e9), no\u010dn\u00edho \u017eivota (v\u010detn\u011b nev\u011bstinc\u016f) i prezentaci stavu \u00fa\u0159ednick\u00e9ho jako symbolu monarchie, tzv. zaji\u0161t\u011bn\u00e9 existence \u201epod penz\u00ed\u201c. Ti hrav\u011bj\u0161\u00ed si mohou na modelov\u00e9 map\u011b Prahy vyzkou\u0161et alespo\u0148 zkr\u00e1cenou verzi potrubn\u00ed po\u0161ty. Smutek zavane z&nbsp;trhan\u00fdch filmov\u00fdch z\u00e1b\u011br\u016f posledn\u00edho rakousk\u00e9ho c\u00edsa\u0159e, dnes ji\u017e blahoslaven\u00e9ho Karla I. Je zachycen v&nbsp;okam\u017eic\u00edch srde\u010dn\u00e9ho setk\u00e1n\u00ed s&nbsp;\u010dleny vojensk\u00e9 pos\u00e1dky v&nbsp;Brand\u00fdse nad Labem, kde panovn\u00edk pob\u00fdval r\u00e1d nejen jako \u010dlen jezdeck\u00e9ho odd\u00edlu.Pro\u017eil zde na z\u00e1mku, kter\u00fd si zakoupil, prvn\u00ed m\u011bs\u00edce jako novoman\u017eel c\u00edsa\u0159ovny Zity, t\u00e9, kter\u00e1 ve vysok\u00e9m v\u011bku zem\u0159ela zcela ned\u00e1vno a byla ulo\u017eena do zn\u00e1m\u00e9 kapuc\u00ednsk\u00e9 hrobky ve V\u00eddni. Po vzniku \u010ceskoslovensk\u00e9 republiky nena\u0161el prezident Masaryk dost velkorysosti, aby vyhov\u011bl p\u0159\u00e1n\u00ed odstoupiv\u0161\u00edho c\u00edsa\u0159e znovu si z\u00e1mek v&nbsp;Brand\u00fdse nad Labem odkoupit. Karel I. se pak s&nbsp;rodinou us\u00eddlil na ostrov\u011b Madeira, kde v&nbsp;roce 1922 zem\u0159el jako jedna z&nbsp;ob\u011bt\u00ed z\u00e1ke\u0159n\u00e9 \u0161pan\u011blsk\u00e9 ch\u0159ipky.<\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;Ale to u\u017e je rakousko &#8211; uhersk\u00e1 monarchie minulost\u00ed. V&nbsp;Praze je 28.\u0159\u00edjna 1918 vyhl\u00e1\u0161ena svobodn\u00e1, samostatn\u00e1 Republika \u010deskoslovensk\u00e1. Za Slov\u00e1ky v\u0161echny dokumenty podepisuje Vavro \u0160rob\u00e1r, kter\u00fd byl v&nbsp;t\u00e9 dob\u011b v&nbsp;Praze ji\u017e pevn\u011b zabydlen (p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd \u010dechoslovakista, interesantn\u00ed osobnost i ve vztahu k&nbsp;Masarykovi, pro m\u011b Vavro \u0160rob\u00e1r nav\u00edc zaj\u00edmav\u00fd t\u00edm, \u017ee zem\u0159el v&nbsp;roce 1950 v&nbsp;Olomouci). Vznik\u00e1 st\u00e1t, o kter\u00e9m Pavel Tigrid mnohem pozd\u011bji napsal: \u201e<em>Ta republika, kterou ct\u00edm, byla ve sv\u011bt\u011b uzn\u00e1v\u00e1na jako demokratick\u00e1 a liber\u00e1ln\u00ed, ale dostala do v\u00ednku z\u00e1rodek sv\u00e9ho konce\u201c. <\/em>M\u00e1lo se v\u00ed, \u017ee je\u0161t\u011b t\u0159i dny po vyhl\u00e1\u0161en\u00ed republiky v&nbsp;Praze, tedy 31.\u0159\u00edjna 1918 se v&nbsp;USA na pozv\u00e1nky j\u00edm po\u0159\u00e1dan\u00e9 ve\u010de\u0159e TGM podepisuje jako \u201e<em>president Demokratick\u00e9 st\u0159edoevropsk\u00e9 unie \u2013 Very truly vours President Democratic Mid-European Union).<\/em> P\u0159edpokl\u00e1dan\u00e1 unie dvan\u00e1cti v&nbsp;Rakousku \u2013 Uhersku utla\u010den\u00fdch n\u00e1rodnost\u00ed nakonec nevznikla v&nbsp;d\u016fsledk\u016f vnit\u0159n\u00edch rozpor\u016f, nap\u0159. Masaryka s&nbsp;Pol\u00e1kem Paderewskim. Zato vzniklo n\u011bco, co nikdy neexistovalo \u2013\u010cechoslov\u00e1k. S&nbsp;t\u00edm ozna\u010den\u00edm p\u0159i\u0161el Emanuel Voska, postava, o n\u00ed\u017e se rad\u011bji nemluv\u00ed. B\u00fdv\u00e1 ozna\u010dov\u00e1n jako eso mezi \u0161piony (a to i za druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky), jako agent, krom\u011b jin\u00e9ho roz\u0161i\u0159uj\u00edc\u00ed za hranicemi rakousko-uhersk\u00e9 monarchie fale\u0161n\u00e9 zpr\u00e1vy t\u0159eba o poprav\u011b Masarykovy dcery Alice.<\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;Bylo na \u010dase po strav\u011b ducha posilnit&nbsp; tak\u00e9 t\u011blo. J\u00e1, zarputil\u00fd odp\u016frce bufet\u016f v\u0161eho druhu stejn\u011b jako fast food\u016f, jsem ve snaze posp\u00ed\u0161it si zkusmo nahl\u00e9dla do kav\u00e1rny \u2013 restaurace v&nbsp;p\u0159\u00edzem\u00ed budovy feder\u00e1ln\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed, aktu\u00e1ln\u011b \u010d\u00e1sti N\u00e1rodn\u00edho muzea. S&nbsp;\u010dist\u00fdm sv\u011bdom\u00edm v\u00e1m m\u016f\u017eu n\u00e1v\u0161t\u011bvu t\u00e9to ob\u010derstvovac\u00ed instituce doporu\u010dit. Naj\u00edte se zde rychle, v&nbsp;p\u011bkn\u00e9m, \u010dist\u00e9m prost\u0159ed\u00ed, za sebe m\u016f\u017eu \u0159\u00edct i chutn\u011b. Jedin\u00e1 p\u0159ipom\u00ednka : ty p\u0159\u00edbory! R\u00e1da bych vid\u011bla p\u016fvodce, design\u00e9ra. To nebyla vidli\u010dka, ale vidle! Mohla jsem porovn\u00e1vat \u2013 to kdy\u017e jsem metrem i p\u011b\u0161mo dorazila do letohr\u00e1dku Kinsk\u00fdch, kde se v&nbsp;Musaionu&nbsp; nach\u00e1z\u00ed dal\u0161\u00ed instalace v\u00fdstavn\u00edho cyklu Monarchie \u2013 <em>Jak chutnala monarchie <\/em>aneb <em>Krm\u011b \u2013 j\u00eddlo \u2013 \u017er\u00e1dlo <\/em>(pro ty, co jsou in d<em>ish \u2013 meal \u2013 grub<\/em>). V&nbsp;letos vz\u00e1cn\u00e9m slunn\u00e9m jarn\u00edm dni jsem vystoupala \u010d\u00e1st\u00ed kr\u00e1sn\u00e9 Kinsk\u00e9ho zahrady, s&nbsp;l\u00edtost\u00ed, \u017ee si j\u00ed z&nbsp;\u010dasov\u00fdch d\u016fvod\u016f nebudu moct u\u017e\u00edt podstatn\u011bji. A to jsem ji\u017e tu\u0161ila, \u017ee ani tak nestihnu t\u0159et\u00ed \u010d\u00e1st sv\u00e9 pl\u00e1novan\u00e9 v\u00fdstavnick\u00e9 trasy. M\u011bla se j\u00ed st\u00e1t n\u00e1dhern\u00e1 budova \u010cesk\u00e9ho muzea hudby, kterou jsem obdivovala u\u017e v\u00edcekr\u00e1t (nedaleko ministerstva \u0161kolstv\u00ed). V&nbsp;sou\u010dasnosti jsou tam pod ot\u00e1zkou<em> Co si broukal c\u00edsa\u0159 p\u00e1n pod vousy? <\/em>shrom\u00e1\u017ed\u011bny <em>Kouzeln\u00e9 hrac\u00ed strojky. <\/em>Ti, co p\u0159ijdou po 29.\u010dervnu, se octnou ve <em>Stolet\u00ed val\u010d\u00edku a polky.<\/em><\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;N\u00e1rodopisn\u00e9 muzeum v&nbsp;letohr\u00e1dku Kinsk\u00fdch je s&nbsp;citem v&nbsp;roce 2005 restaurovan\u00e1 budova, se st\u00e1lou n\u00e1rodopisnou expozic\u00ed, kter\u00e1 sama o sob\u011b skute\u010dn\u011b stoj\u00ed za prohl\u00eddku. J\u00e1 jsem v\u0161ak byla vl\u00eddn\u00fdmi kustody uvedena nejprve do \u010d\u00e1sti, kter\u00e9 \u2013 podle m\u00e9ho n\u00e1zoru \u2013 \u00fapln\u011b sta\u010dilo to ozna\u010den\u00ed <em>krm\u011b \u2013 j\u00eddlo, <\/em>t\u0159et\u00ed dodatek byl neopodstatn\u011bn\u00fd, pro dobytek jsem tam nic nena\u0161la. Zprvu jsem se c\u00edtila trochu jakoby o rok zp\u011bt \u2013 kdy jsem byla v&nbsp;Litomy\u0161li a zevrubn\u011b se tam sezn\u00e1mila s&nbsp;milou Magdalenou Dobromilou Rettigovou. Pozoruhodn\u00e1 osobnost! Dalek\u00e1 pouh\u00e9ho pokynu \u2013 vra\u017e do toho deset vajec! I v&nbsp;Praze je vystaveno n\u011bkolik vy\u0161\u00edvan\u00fdch kuchy\u0148sk\u00fdch \u2013 jak je nazvat? \u2013n\u00e1st\u011bnek, jejich\u017e rozvern\u00e1 i mravou\u010dn\u00e1 p\u0159ipomenut\u00ed si s&nbsp;chut\u00ed opisuji: <em>Co u\u017eijem, m\u00edt budem, za sto let tu nebudem \u2013 Chce\u0161-li m\u00edti v\u0161ude \u010disto, d\u00e1vej v\u0161echno na sv\u00e9 m\u00edsto \u2013 Komu se to u n\u00e1s nel\u00edb\u00ed, a\u0165 si to doma l\u00e9pe za\u0159\u00edd\u00ed.<\/em> Zat\u00edm preferuji to z&nbsp;luha\u010dovick\u00e9ho muzea Z\u00e1les\u00ed, ne\u010dekan\u011b prost\u00e9 moralistn\u00edho n\u00e1boje, na pra\u017eskou v\u00fdstavu by \u201esedlo\u201c: <em>Hodn\u011b j\u00eddej, m\u00e1lo zv\u00eddej!<\/em>&#8211; <strong><\/strong><\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;Samoz\u0159ejm\u011b jsem si mohla p\u0159e\u010d\u00edst n\u011bkolik Majdalenin\u00fdch (tak je naps\u00e1na na n\u00e1hrobku na h\u0159bitov\u011b v&nbsp;Litomy\u0161li) recept\u016f. Po <em>\u017e\u00e1b\u00e1ch zad\u011bl\u00e1van\u00fdch s&nbsp;petru\u017eilkou<\/em> bych zrovna netou\u017eila, zato pern\u00edky, <em>jak Jej\u00ed Milost pan\u00ed hrabinka Kinsk\u00e1 r\u00e1\u010dila d\u011blati (1916)<\/em>, ty bych ochutnala. Netu\u0161ila jsem, \u017ee konzervov\u00e1n\u00ed potravin (sterilizace teplem) vzniklo vlastn\u011b z&nbsp;v\u00e1le\u010dn\u00fdch pot\u0159eb uchov\u00e1v\u00e1n\u00ed men\u00e1\u017ee pro vojsko. M\u00edsto (h)r\u016fzn\u00fdch diet by pomohlo inspirovat se t\u0159eba j\u00eddeln\u00ed\u010dkem domk\u00e1\u0159e z&nbsp;Kobyl\u00ed, n\u011bkdy kolem roku 1899. A pro ned\u016ftkliv\u00e9 man\u017eelky jsem opsala, co patrn\u011b opakovan\u011b \u201eprud\u00edc\u00ed\u201c, v&nbsp;gramatice ne zrovna kovan\u00fd man\u017eel napsal rovnou na hrn\u00ed\u010dek: <em>Milen\u00e1 \u017eenu\u0161ko! Kdy\u017e se chce\u0161 zlobit, tak si to p\u0159e\u010dti na tomto hrne\u010dku. Vem tento hrne\u010dek a ktomu rohl\u00ed\u010dek, dopij to kafi\u010dko nezlob se \u0161kodito, v\u017edi\u0165 v\u00ed\u0161 \u017ee jsem divny ale dobry Tvuj up\u0159\u00edmn\u00fd Man\u017eel Jozef Vesel\u00fd.<\/em> Podle p\u0159ipojen\u00e9ho data \u2013 <em>24.12.1883 \u2013<\/em> kaj\u00edcn\u00edk z\u0159ejm\u011b zabil hned dv\u011b mouchy jednou ranou, m\u011bl pro \u017eenu v\u00e1no\u010dn\u00ed d\u00e1rek.<\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;Pro\u0161la jsem si ob\u0159ad zab\u00edja\u010dky, k&nbsp;n\u011bmu\u017e se vyj\u00e1d\u0159il ve sv\u00e9m d\u00edle Orbis pictus dokonce s\u00e1m Jan Amos Komensk\u00fd: \u201e<em>Svin\u011b (vep\u0159e) opaluje ohn\u011bm aneb opa\u0159uje v\u00e1rem a \u010din\u00ed \u0161oldry, \u0161inky a slaniny\u2026v\u0161elijak\u00e9 jelita, hrub\u00e9 jelita, krevn\u00e9 jelita, kolbasy. S\u00e1dlo a loj vypou\u0161t\u011bn\u00e9 aneb vysma\u017een\u00e9 b\u00fdv\u00e1\u201c.<\/em> Vid\u00edm, \u017ee budu muset zap\u00e1trat, co to byly ty \u0161oldry.<\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; My, kte\u0159\u00ed te\u010f j\u00edme jak v&nbsp;p\u00e1tek, tak ve sv\u00e1tek, bychom se mohli ob\u010das vr\u00e1tit k&nbsp;rozli\u0161en\u00ed stravy sv\u00e1te\u010dn\u00ed (ne n\u00e1kladn\u00e9, ale hojn\u00e9, magick\u00fdmi po\u010dty 3,6,9,12\u2026chod\u016f), stravy oby\u010dejov\u00e9 (spojen\u00e9 vedle syt\u00edc\u00ed funkce s&nbsp;v\u00fdro\u010dn\u00edmi a rodinn\u00fdmi ob\u0159ady) nebo ob\u0159adn\u00ed (v\u00e1\u017e\u00edc\u00ed se k&nbsp;liturgick\u00e9mu kalend\u00e1\u0159i). Nev\u011bd\u011bla jsem, \u017ee v&nbsp;rohu selsk\u00e9 sv\u011btnice oproti peci byl tak zvan\u00fd svat\u00fd kout. Nad n\u00edm vis\u00edval k\u0159\u00ed\u017e, obr\u00e1zky svat\u00fdch a upom\u00ednkov\u00e9 p\u0159edm\u011bty z&nbsp;pout\u00ed. Nep\u0159ich\u00e1zelo v&nbsp;\u00favahu, aby tam stoj\u00edc\u00ed st\u016fl byl d\u00e1n z&nbsp;domu, nedej bo\u017ee prod\u00e1n. Na tom stole se nesm\u011blo ni\u010d\u00edm tlouct, sed\u011bt, p\u0159ebalovat d\u00edt\u011b. Na stole m\u011bl \u010destn\u00e9 m\u00edsto chl\u00e9b \u2013 a tomu je tak\u00e9 na v\u00fdstav\u011b v\u011bnov\u00e1na pat\u0159i\u010dn\u00e1 pozornost. Musel b\u00fdt polo\u017een b\u00edlou k\u016frkou na stole vespod, nakrojenou stranou ode dve\u0159\u00ed, aby ho neub\u00fdvalo, aby se domu vyhnula b\u00edda a mrzutosti.Vzpomn\u011bla jsem si na kn\u00ed\u017eku, ke kter\u00e9 se r\u00e1da ob\u010das vrac\u00edv\u00e1m \u2013 je to publikace Josefa Sta\u0148ka \u2013 <em>Ukrojte si u n\u00e1s.<\/em> Doporu\u010duji. I pro zpest\u0159en\u00ed \u0161koln\u00ed v\u00fduky. P\u0159\u00edle\u017eitost, jak t\u00e9ma v\u010dlenit a vhodn\u011b vyu\u017e\u00edt, se v\u017edycky najde. Nab\u00edzelo by se propojen\u00ed s&nbsp;v\u00fdstavn\u00ed vitr\u00ednou, stoj\u00edc\u00ed jaksi bokem. \u017de by ji odsunuli pro jej\u00ed smutn\u00fd obsah? Tvo\u0159ily ho p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b potravinov\u00e9 l\u00edstky. J\u00e1 zn\u00e1m ty z&nbsp;doby po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce. Ale m\u011bly sv\u00e9 p\u0159edch\u016fdce \u2013 jak vidno \u2013 i v&nbsp;posledn\u00edch v\u00e1le\u010dn\u00fdch letech rakousko-uhersk\u00e9 monarchie. \u010ctu: <em>legitimace k&nbsp;odb\u011bru brambor\u016f, legitimace k&nbsp;odb\u011bru hov\u011bz\u00edch vnit\u0159nost\u00ed<\/em> ( to bude asi n\u00e1mi star\u0161\u00edmi tak opovrhovan\u00fd \u201epaj\u0161l\u201c, dnes slav\u00edc\u00ed n\u00e1vrat pod ozna\u010den\u00edm \u201epl\u00ed\u010dky\u201c), <em>Raucherkatre<\/em> s&nbsp;vro\u010den\u00edm <em>1918.<\/em><\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;R\u00e1da si prohl\u00ed\u017e\u00edm star\u00e9 spor\u00e1ky, s&nbsp;troubou a n\u00e1dr\u017ekou na st\u00e1le teplou vodu (pokud se topilo). Zn\u00ed to jako vtip, ale nen\u00ed to vtip, \u017ee mnoh\u00e9 d\u011bti p\u0159ed\u010dasn\u011b narozen\u00e9, nedono\u0161en\u00e9 byly tak\u0159\u00edkaj\u00edc \u201eodchov\u00e1ny v&nbsp;troub\u011b\u201c, jak\u00e9msi p\u0159edch\u016fdci inkub\u00e1toru. Kdysi jsem m\u011bla takto zachr\u00e1n\u011bnou kolegyni, poz\u016fstatkem problematick\u00e9ho p\u0159\u00edchodu na sv\u011bt byla luxace ky\u010deln\u00edho kloubu, tu v&nbsp;troub\u011b nezvl\u00e1dli.<em><\/em><\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; Cel\u00e1 expozice nadepsan\u00e1 <em>Jak chutnala monarchie<\/em> je zam\u011b\u0159ena v\u00edcem\u00e9n\u011b na stravovac\u00ed n\u00e1vyky lidu obecn\u00e9ho. Teprve v&nbsp;poschod\u00ed letohr\u00e1dku Kinsk\u00fdch jsem se setkala se zp\u016fsoby stolov\u00e1n\u00ed aristokracie. A p\u0159es noblesn\u00ed j\u00eddeln\u00ed soupravy a p\u0159\u00edbory (i t\u00e9 vzpom\u00ednan\u00e9 vidli\u010dky) jsem c\u00edtila, \u017ee se n\u011bco m\u011bn\u00ed (zm\u011bnilo?), \u017ee u\u017e o panovn\u00edkovi mluv\u00edme a p\u00ed\u0161eme jako o c\u00edsa\u0159i p\u00e1nu a toho Proch\u00e1zku na most\u011b vzpomeneme s&nbsp;vl\u00eddn\u00fdm nadhledem, ne s tou nejapn\u011b umanutou \u0161vejkov\u0161tinou.<\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; P\u0159ed rokem jsem se v&nbsp;Litomy\u0161li sezn\u00e1mila s&nbsp;my\u0161lenkami Germana Presidenta, v&nbsp;prvn\u00ed polovin\u011b 19. stolet\u00ed vedouc\u00ed osobnost\u00ed humanitn\u00edho sm\u011bru filosofick\u00fdch studi\u00ed v Litomy\u0161li, kter\u00fd v&nbsp;roce 1837 p\u0159evzal katedru historie na v\u00edde\u0148sk\u00e9 univerzit\u011b (z\u016fst\u00e1v\u00e1me tak v&nbsp;rakousk\u00e9 monarchii). Sv\u00e9 studenty na filosofick\u00e9m \u00fastavu v&nbsp;Litomy\u0161li vedl ke kritick\u00e9mu my\u0161len\u00ed, k&nbsp;posuzov\u00e1n\u00ed sv\u011bdk\u016f historie podle t\u0159\u00ed hledisek: co sv\u011bdek \u0159\u00edci mohl (tedy co v\u011bd\u011bl), co \u0159\u00edci cht\u011bl (tedy podle jeho mor\u00e1ln\u00edch kvalit a osobn\u00edch z\u00e1jm\u016f) a co \u0159\u00edci mohl (co mu okolnosti, vliv doby a situace, v&nbsp;n\u00ed\u017e \u017eil, dovolovaly). Inspiruj\u00edc\u00ed my\u0161lenky \u2013 n\u00e1v\u0161t\u011bvou v\u00fdstavn\u00edho cyklu Monarchie si je je\u0161t\u011b do podzimu m\u016f\u017eete p\u0159ij\u00edt ov\u011b\u0159it.<\/p>\n<p><em>&nbsp;<\/em><\/p>\n<p>ZWEIG, S. <em>&nbsp;Sv\u011bt v\u010derej\u0161ka (Vzpom\u00ednky jednoho Evropanana)<\/em> Praha: Torst, 1999.<\/p>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; ISBN 80-7215-083-9.<\/p>\n<p>STAN\u011aK, J.&nbsp; <em>Ukrojte si u n\u00e1s. <\/em>Praha: Pr\u00e1ce, 1989. ISBN 80-208-0312-2.<\/p>\n<p>MORAVA, J.&nbsp; <em>Palack\u00fd, \u010cech, Raku\u0161an, Evropan<\/em>&nbsp; Praha: Vy\u0161ehrad, 1998. ISBN 80-7021-249-KOLEKTIV&nbsp;&nbsp; <em>Duchem, ne me\u010dem (fakta- \u00favahy-souvislosti) <\/em>Praha: nakladatelstv\u00ed Lidov\u00e9 noviny,<\/p>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; 2003. ISBN 80-7106-649-4.<\/p>\n<p>DRCHAL, V.&nbsp; <em>Masaryk coby prezident \u201est\u0159edoevropsk\u00e9 unie\u201c .<\/em>Lidov\u00e9 noviny ze dne&nbsp;<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; \u017de bych nav\u0161t\u00edvila v\u0161ech p\u011bt, to nep\u0159ich\u00e1zelo v&nbsp;\u00favahu. Nakonec jsem z&nbsp;pl\u00e1novan\u00fdch t\u0159\u00ed stihla dv\u011b. V&nbsp;nov\u00e9 budov\u011b N\u00e1rodn\u00edho muzea v&nbsp;Praze, b\u00fdval\u00e9m st\u00e1nku b\u00fdval\u00e9ho feder\u00e1ln\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed, m\u011b na v\u00fdstavn\u00edm cyklu Monarchie v\u00edtaly melodie v\u00edde\u0148sk\u00fdch val\u010d\u00edk\u016f, a to navzdory tomu, \u017ee tato \u010d\u00e1st je v\u011bnov\u00e1na D\u011btsk\u00e9mu sv\u011btu za c\u00edsa\u0159e p\u00e1na. S&nbsp;d\u011btsk\u00fdm sv\u011btem [&hellip;]<\/p>\n","protected":false},"author":3483,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[],"class_list":["post-387","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezarazene"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/387","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3483"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=387"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/387\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":389,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/387\/revisions\/389"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=387"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=387"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=387"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}