{"id":383,"date":"2013-05-21T13:13:34","date_gmt":"2013-05-21T11:13:34","guid":{"rendered":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/?p=383"},"modified":"2013-05-21T13:13:34","modified_gmt":"2013-05-21T11:13:34","slug":"toz-bat","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/2013\/05\/21\/toz-bat\/","title":{"rendered":"To\u017e ba\u0165"},"content":{"rendered":"<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; Tou ot\u00e1zkou jsem mezi \u017eactvem i studenty opakovan\u011b bodovala: Jak se mohlo slovo \u201erychl\u00edk\u201c dostat u\u017e v&nbsp;roce 1836 do&nbsp;Jungmannova slovn\u00edku, kdy\u017e prvn\u00ed d\u00fdchavi\u010dn\u00e1 Stephensonova parn\u00ed lokomotiva vyjela na tra\u0165 teprve kr\u00e1tce p\u0159edt\u00edm, v&nbsp;roce 1815? <em>Dlu\u017eno \u0159\u00edct<\/em>, \u017ee p\u016fvodn\u011b jsem podobn\u00e9 slovn\u00ed <em>rozmary <\/em>vyu\u017e\u00edvala k&nbsp;zvy\u0161ov\u00e1n\u00ed z\u00e1jmu o jazyk, o jeho p\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00ed str\u00e1nky u sv\u00fdch \u017e\u00e1k\u016f sti\u017een\u00fdch vadou \u0159e\u010di, tedy t\u011bch, kte\u0159\u00ed \u0159e\u010di a mluven\u00ed pochopiteln\u011b zrovna <em>neholdovali.<\/em> Mysl\u00edm si v\u0161ak, \u017ee podobn\u011b bych <em>se nezdr\u00e1hala<\/em> postupovat v b\u011b\u017en\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b p\u0159i pocitu, \u017ee u\u017e jsme v\u0161ichni \u2013 \u017e\u00e1ci i u\u010ditel \u2013 <em>notn\u011b uondan\u00ed, veskrze mal\u00e1tn\u00ed, <\/em>tedy ve stavu, kdy <em>st\u011b\u017e\u00ed<\/em> n\u011b\u010deho rozumn\u00e9ho dos\u00e1hneme. Pro\u010d <em>urputn\u011b<\/em> <em>a klopotn\u011b<\/em> bez <em>valn\u00e9ho<\/em> \u00fa\u010dinku na <em>\u00fakor <\/em>psychick\u00e9ho zdrav\u00ed zvy\u0161ovat <em>obapolnou rozmrzelost<\/em> \u00fast\u00edc\u00ed do<em> nicoty?<\/em><\/p>\n<p><em>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <\/em>Odpov\u011b\u010f na v&nbsp;\u00favodu polo\u017eenou ot\u00e1zku je <em>nasnad\u011b:<\/em> v&nbsp;roce 1836 slovo \u201erychl\u00edk\u201c ozna\u010dovalo d\u00edt\u011b narozen\u00e9 p\u0159\u00edli\u0161 rychle po svatb\u011b. Ajta! Pt\u00e1ka po pe\u0159\u00ed, \u010dlov\u011bka po \u0159e\u010di pozn\u00e1\u0161 \u2013 d\u00ed lidov\u00e1 moudrost. Jazyk je \u017eiv\u00fd organismus, kter\u00fd se neust\u00e1le prom\u011b\u0148uje. Posledn\u00ed dvacetilet\u00ed je toho v\u00edc ne\u017e p\u00e1dn\u00fdm d\u016fkazem. Pou\u017e\u00edt p\u0159ed \u010dtvrtstolet\u00edm v&nbsp;\u0159e\u010di vylo\u017eenou komunika\u010dn\u00ed vete\u0161, slova jako \u201estarosta, radn\u00ed\u201c znamenalo vystavit se podez\u0159en\u00ed, \u017ee pr\u00e1v\u011b \u010dtete Jir\u00e1ska, nedej bo\u017ee i T\u0159eb\u00edzsk\u00e9ho. A dnes? Ta slova se n\u00e1m vr\u00e1tila. V&nbsp;t\u011bch n\u00e1vratech hodn\u011b pom\u00e1h\u00e1 jazykov\u00fd cit. Pravda, n\u011bkdy \u00fap\u00ed. To kdy\u017e se v&nbsp;aktu\u00e1ln\u00edch \u0161kolsk\u00fdch dokumentech necitliv\u011b (hloup\u011b?) k\u0159\u00eds\u00ed t\u0159eba slovo \u201ekolaborace\u201ca jsme vyb\u00edzeni, aby u\u010ditel\u00e9 p\u0159i projektech navz\u00e1jem \u201ekolaborovali\u201c Rodina slov (term\u00edn z&nbsp;francouz\u0161tiny, moc se mi l\u00edb\u00ed a hodn\u011b i \u017e\u00e1k\u016fm vysv\u011btluje) kolem slovesa \u201ekolaborovat\u201c nadlouho d\u011bjinn\u00fdmi zvraty ztratila svou nevinnost, je v&nbsp;\u010de\u0161tin\u011b v&nbsp;neutr\u00e1ln\u00edm pojet\u00ed neupot\u0159ebiteln\u00e1, vylou\u010den\u00e1. A zase jsme u jazykov\u00e9ho citu. Rozv\u00edj\u00ed se p\u0159irozen\u011b \u010detbou, psan\u00edm dopis\u016f, kdy si urovn\u00e1v\u00e1te my\u0161lenky \u2013 jen\u017ee: kde\u017ee lo\u0148sk\u00e9 sn\u011bhy jsou?<\/p>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; V\u00edm, u\u017e nerozli\u0161ujeme, co nosit ve v\u0161edn\u00ed den a co si obl\u00e9knout na sv\u00e1tek, v&nbsp;\u010dem j\u00edt do divadla a v&nbsp;\u010dem na kolo. Takzvan\u00fd dress code maj\u00ed jen banky, do \u0161koly m\u016f\u017eete \u2013 coby \u017e\u00e1k \u010di u\u010ditel \u2013 p\u0159ij\u00edt jako hadrn\u00edk, trhan, mnohdy \u010d\u00edm odran\u011bj\u0161\u00ed, t\u00edm l\u00edp, k&nbsp;maturit\u011b, na st\u00e1tnice, k \u201ep\u0159ij\u00edma\u010dk\u00e1m\u201c s&nbsp;hol\u00fdmi rameny nebo v&nbsp;tenisk\u00e1ch. Stejn\u011b je tomu s&nbsp;jazykem, s&nbsp;\u0159e\u010d\u00ed. Mluv\u00edme, chce se mi \u0159\u00edct po han\u00e1cky plk\u00e1me nedbale, obsahov\u011b i jinak. Necht\u011blo by to trochu pot\u011b\u0161en\u00ed z&nbsp;jazyka? Sem tam, nen\u00e1siln\u011b n\u011bjak\u00e9 to hezk\u00e9, by\u0165 trochu nezvykl\u00e9, neo\u0161oupan\u00e9 sl\u016fvko?(N\u011bkolik jsem se jich sna\u017eila vpl\u00e9st do \u00favodn\u00edho odstavce.) T\u011bm chud\u00e1k\u016fm zneu\u017eit\u00fdm a zneu\u017e\u00edvan\u00fdm se rad\u011bji vyh\u00fdbat? V&nbsp;90.letech bylo v\u0161echno smyslupln\u00e9, te\u010f zase \u00fa\u017easn\u00e9, bez p\u0159\u00edb\u011bhu u\u017e nekoup\u00edte ani s\u00fdr, v&nbsp;restauraci v\u00e1m nab\u00eddnou k&nbsp;pit\u00ed vodovodu\u2026.. Zlob\u00edte se, nebo se hn\u011bv\u00e1te? C\u00edt\u00edte ten rozd\u00edl? C\u00edt\u00edte, kdy je kter\u00e9 z&nbsp;t\u011bchto dvou sloves vhodn\u011bj\u0161\u00ed? Pak v\u00e1\u0161 jazykov\u00fd cit je\u0161t\u011b \u00fapln\u011b neokoral.<\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; Ale co s&nbsp;n\u00edm d\u00e1l? Hodn\u011b \u010d\u00edst, ps\u00e1t dopisy, \u010d\u00edst ver\u0161e, p\u0159\u00edpadn\u011b se u\u010dit zpam\u011bti b\u00e1sni\u010dky \u2013 to nen\u00ed pro ka\u017ed\u00e9ho. A\u010dkoliv zrovna u toho \u010dten\u00ed bych se pozdr\u017eela. Jsou kn\u00ed\u017eky, kter\u00e9 vyb\u00edzej\u00ed k&nbsp;nahl\u00e9dnut\u00ed, nemus\u00edte jim v\u011bnovat del\u0161\u00ed soustavnou pozornost. A p\u0159ece v\u00e1s obohat\u00ed, navod\u00ed hezk\u00fd pocit, vyvolaj\u00ed mil\u00e9 vzpom\u00ednky a v rodinn\u00e9 knihovn\u011b \u010dasem nab\u00fdvaj\u00ed na cen\u011b. Jednu takovou jsem koupila p\u0159edned\u00e1vnem a s&nbsp;pot\u011b\u0161en\u00edm zji\u0161\u0165uji, \u017ee vy\u0161la dokonce v&nbsp;dotisku \u2013 znamen\u00e1 to, \u017ee je o ni z\u00e1jem! Je to tak\u00e9 v\u00fdborn\u00fd tip na d\u00e1rek! V\u00edte, co maj\u00ed spole\u010dn\u00e9ho slova <em>bandaska, mezul\u00e1n, stoupa nebo \u0161toudev?<\/em> Najdete je spolu s&nbsp;des\u00edtkami podobn\u00fdch v&nbsp;kn\u00ed\u017ece, kterou Alena Vondru\u0161kov\u00e1 v\u00fdmluvn\u011b nazvala <em>Ja\u0159mo, park\u00e1n, trdlice aneb v\u00fdkladov\u00fd slovn\u00edk historick\u00fdch pojm\u016f, kter\u00e9 upadaj\u00ed v&nbsp;zapomn\u011bn\u00ed.<\/em> Na kr\u00e1sn\u00e9m k\u0159\u00eddov\u00e9m pap\u00ed\u0159e (ten kn\u00ed\u017ek\u00e1m tohoto druhu obzvl\u00e1\u0161\u0165 slu\u0161\u00ed) je vedle obr\u00e1zku dan\u00e9ho p\u0159edm\u011btu nebo objektu kr\u00e1tk\u00fd srozumiteln\u00fd a p\u0159\u00edv\u011btiv\u011b podan\u00fd v\u00fdklad slova, kter\u00e9 t\u0159eba ob\u010das je\u0161t\u011b sami pou\u017eijeme, tu a tam si i p\u0159e\u010dteme, ale co vlastn\u011b znamen\u00e1, to u\u017e tak moc nev\u00edme. Tak t\u0159eba zrovna ta <em>\u0161toudev.<\/em> Do\u010dtete se, \u017ee \u201e\u2026<em>byla v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e b\u011b\u017en\u00e9 v\u011bdro\u2026<\/em>(i to je v&nbsp;abecedn\u00edm po\u0159\u00e1dku vysv\u011btleno)\u2026<em>naho\u0159e m\u011bla bu\u010f dv\u011b ucha s&nbsp;vyvrtan\u00fdmi otvory pro lep\u0161\u00ed uchopen\u00ed, anebo ty\u010dku upevn\u011bnou nap\u0159\u00ed\u010d\u2026\u0161toudve se v\u011bt\u0161inou nach\u00e1zely v&nbsp;s\u00edni pobl\u00ed\u017e kuchyn\u011b a slou\u017eily jako z\u00e1sobnice na vodu pot\u0159ebnou pro va\u0159en\u00ed\u2026n\u00e1zev je odvozen z&nbsp;n\u011bmeck\u00e9ho Stand, tedy stoj\u00edc\u00ed, co\u017e m\u00e1 z\u0159ejm\u011b souvislost s&nbsp;jej\u00edm um\u00edst\u011bn\u00edm a funkc\u00ed. Ty, kter\u00e9 st\u00e1ly v&nbsp;s\u00edn\u00edch, byly toti\u017e pom\u011brn\u011b velk\u00e9 a po napln\u011bn\u00ed vodou i velice t\u011b\u017ek\u00e9, proto je lid\u00e9 nep\u0159en\u00e1\u0161eli, ale vodu do nich nosili\u201c.<\/em> V&nbsp;u\u017eite\u010dn\u00e9 kn\u00ed\u017ece Aleny Vondru\u0161kov\u00e9 jsem na\u0161la slovo, k&nbsp;n\u011bmu\u017e m\u00e1m specifick\u00fd vztah &#8211; <em>\u017eeb\u0159i\u0148\u00e1k.<\/em> A proto\u017ee se n\u011bkdy i sympatick\u00e9 okolnosti kupodivu \u0159et\u011bz\u00ed, s opravdick\u00fdm \u017eeb\u0159i\u0148\u00e1kem jsem se v&nbsp;t\u011bchto dnech &#8211; nastojte!- setkala.<\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; Kde? K&nbsp;tomu kr\u00e1tk\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed. Ke Dni matek jsem dostala kn\u00ed\u017eku fejeton\u016f, b\u00e1sni\u010dek, pov\u011bst\u00ed, vzpom\u00ednek a jin\u00fdch\u2026.kdybych napsala i to posledn\u00ed sl\u016fvko z&nbsp;podtitulu, hodn\u011b bych prozradila. Se samotn\u00fdm titulem to bude zapeklit\u00e9 \u2013 <em>To\u017e ba\u0165. <\/em>Jak ho p\u0159elo\u017eit ? Popt\u00e1vala jsem se ve sv\u00e9m okol\u00ed, nelehk\u00fd \u00fakol i pro ty na Han\u00e9 narozen\u00e9. Nakonec jsme se shodli na n\u011b\u010dem jako <em>Tak jo.<\/em> Nebojte se, nebudu v\u00e1m vnucovat slova, kter\u00e1 m\u011b vracela des\u00edtky let zp\u00e1tky, slova, o nich\u017e v\u00edm, i kdy\u017e jsem je sama nikdy neu\u017eila, ale jsou m\u00e9mu han\u00e1ck\u00e9mu srdci bl\u00edzk\u00e1. Musela jsem se pousm\u00e1t nad <em>pask\u0159ivcem, leg\u00e1tem <\/em>nebo <em>jak pantata kolele o\u010deskama.<\/em> Nepropaguji han\u00e1\u010dtinu, ale vyb\u00edz\u00edm k&nbsp;pozornosti pro zbytky n\u00e1\u0159e\u010d\u00ed tam u v\u00e1s, ve va\u0161em okol\u00ed. Nejste-li zrovna St\u0159edo\u010de\u0161i, v\u017edycky by se na\u0161lo n\u011bco pro zpest\u0159en\u00ed jazyka, komunikace. I jako jak\u00e1si vakcinace zmi\u0148ovan\u00e9ho jazykov\u00e9ho citu, proti buj\u00edc\u00edm novodob\u00fdm jazykov\u00fdm zhovadilostem. Mo\u017en\u00e1 je to jedna z&nbsp;cest k&nbsp;rozumn\u00e9mu vlastenectv\u00ed, k&nbsp;tomu v\u00e1\u017eit si t\u011bch, co tady byli p\u0159ed n\u00e1mi, emo\u010dn\u011b bohat\u00e1 hra s&nbsp;jazykem, se slovy.<\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; Jak jsem se do\u010detla, <em>To\u017e ba\u0165 <\/em>nen\u00ed autorova prvn\u00ed kn\u00ed\u017eka. Petru Lindu\u0161kovi nelze up\u0159\u00edt liter\u00e1rn\u00ed talent a naka\u017eliv\u011b pozitivn\u00ed pohled na sv\u011bt. Ten m\u011b p\u0159ivedl k&nbsp;my\u0161lence koupit onu kn\u00ed\u017eku n\u011bkomu, kdo na rodn\u00e9 Han\u00e9 nepro\u017e\u00edv\u00e1 pr\u00e1v\u011b nejlep\u0161\u00ed \u017eivotn\u00ed obdob\u00ed. Na mysl mi p\u0159i\u0161li hned dva lid\u00e9. P\u0159\u00edkazy jsou typick\u00e1, kdysi bohat\u00e1 han\u00e1ck\u00e1 vesnice, v&nbsp;dosahu olomouck\u00e9 p\u0159\u00edm\u011bstsk\u00e9 autobusov\u00e9 dopravy. Jdete \u0161irokou hlavn\u00ed ulic\u00ed, domy, v\u011bt\u0161inou pe\u010dliv\u011b opraven\u00e9, rozlehl\u00fdmi vraty, kudy vj\u00ed\u017ed\u00edvaly selsk\u00e9 povozy nalo\u017een\u00e9 \u00farodou, nezap\u0159ou p\u016fvod poctiv\u00fdch grunt\u016f. V&nbsp;jednom z&nbsp;nich Han\u00e1ck\u00fd skanzen, kde jsem v&nbsp;p\u0159edsezonn\u00ed sobotn\u00ed dopoledne byla jedinou n\u00e1v\u0161t\u011bvnic\u00ed. Nebyla jsem zde poprv\u00e9, mohla jsem porovn\u00e1vat, jak se expozice rozr\u016fst\u00e1, co v\u0161echno p\u0159ibylo, jak \u010das let\u00ed. Vl\u00eddn\u00e1 mladi\u010dk\u00e1 kustodka se mi ochotn\u011b v\u011bnovala, v&nbsp;podstat\u011b jsme si navz\u00e1jem sd\u011blovaly, co o vystaven\u00fdch expon\u00e1tech v\u00edme: ona p\u016fvodem nepochybn\u011b z&nbsp;vesnice (moravsky z&nbsp;d\u011bdiny), j\u00e1 z&nbsp;m\u011bsta \u2013 a nav\u00edc pam\u011btnice. A najednou jsme st\u00e1ly u \u017eeb\u0159i\u0148\u00e1ku. Alena Vondru\u0161kov\u00e1 se o n\u011bm ve sv\u00e9 kn\u00ed\u017ece bohat\u011b rozepisuje, krom\u011b jin\u00e9ho uv\u00e1d\u00ed: \u201e<em>I kdy\u017e ze star\u00fdch vyobrazen\u00ed venkovsk\u00e9ho \u017eivota v\u00edme, \u017ee roln\u00edci pou\u017e\u00edvali r\u016fzn\u00e9 typy voz\u016f, m\u00e1lokdo asi tu\u0161\u00ed, \u017ee v&nbsp;ka\u017ed\u00e9 zem\u011bd\u011blsk\u00e9 usedlosti byl ve skute\u010dnosti jen jedin\u00fd v\u016fz, kter\u00fd se podle pot\u0159eby p\u0159istrojoval r\u016fzn\u00fdmi n\u00e1stavci\u2026..podle toho, jak dlouh\u00fd v\u016fz zrovna hospod\u00e1\u0159 pot\u0159eboval\u2026rozvora za vozem vystupovala a na n\u00ed se r\u00e1dy voz\u00edvaly d\u011bti\u2026\u201c&nbsp;<\/em>To v\u0161echno nev\u011bd\u011bla zhruba p\u0159ed deseti lety jedna z&nbsp;m\u00fdch vysoko\u0161kolsk\u00fdch studentek. V&nbsp;semin\u00e1\u0159i jsme analyzovali kazuistiku, v&nbsp;n\u00ed\u017e byla p\u0159\u00ed\u010dina vady \u0159e\u010di p\u0159isuzov\u00e1na \u00farazu hlavy zp\u016fsoben\u00e9mu v&nbsp;d\u011btstv\u00ed p\u00e1dem ze \u017eeb\u0159i\u0148\u00e1ku. Vtom se m\u011b jedna ze studentek zeptala, co \u017ee je to ten \u017eeb\u0159i\u0148\u00e1k? Trochu m\u011b ten dotaz p\u0159ekvapil, ale zase ne natolik, abych se doma nezeptala sv\u00e9ho tehdy gymnazi\u00e1ln\u00edho vnuka, v\u00ed-li on, co je to \u017eeb\u0159i\u0148\u00e1k. <em>\u201e\u017deb\u0159\u00edk?\u201c,<\/em> zazn\u011bla v\u00e1hav\u00e1 odpov\u011b\u010f. Jenom rozmno\u017eila po\u010det m\u00fdch u\u010ditelsk\u00fdch zku\u0161enost\u00ed, kdy jsme si ve t\u0159\u00edd\u011b nemuseli v\u017edy rozum\u011bt. Mysl\u00edme na to, kdy\u017e mluv\u00edme ke sv\u00fdm \u017e\u00e1k\u016fm, ke student\u016fm? V\u0161ichni se v\u017edycky neozvou \u2013 jako tehdy moje \u201e\u017eeb\u0159i\u0148\u00e1kov\u00e1\u201cstudentka.<\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; Z&nbsp;Han\u00e1ck\u00e9ho skanzenu v&nbsp;P\u0159\u00edkaz\u00edch jsem odch\u00e1zela hned s&nbsp;t\u0159emi v\u00fdtisky Lindu\u0161kovy kn\u00ed\u017eky <em>To\u017e ba\u0165 (<\/em>\u0159ady z\u00e1jemc\u016f se po m\u00e9 propagaci toti\u017e roz\u0161\u00ed\u0159ily). Nad ob\u011bdem v&nbsp;m\u00edstn\u00ed restauraci \u2013 v&nbsp;\u017e\u00e1dn\u00e9m \u201ekultur\u00e1ku\u201c, ale v takov\u00e9m tom prvorepublikov\u00e9m dom\u011b s&nbsp;tane\u010dn\u00edm s\u00e1lem v&nbsp;poschod\u00ed a bl\u00edzkou sokolovnou \u2013 jsem mohla rozva\u017eovat, jestli ve t\u0159\u00edd\u00e1ch a posluch\u00e1rn\u00e1ch dost vyu\u017e\u00edv\u00e1me p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed k&nbsp;hr\u00e1m s&nbsp;jazykem, s&nbsp;\u0159e\u010d\u00ed \u2013 tak neok\u00e1zale, ale mile a pot\u0159ebn\u011b. Asi bychom to d\u011blat m\u011bli. A vlastn\u011b si na ty my\u0161lenky nedok\u00e1\u017eu odpov\u011bd\u011bt jinak ne\u017e souhlasn\u00fdm- To\u017e ba\u0165!<\/p>\n<p>&nbsp;VONDRU\u0160KOV\u00c1, A.<em>&nbsp;&nbsp; Ja\u0159mo, park\u00e1n, trdlice aneb v\u00fdkladov\u00fd slovn\u00edk historick\u00fdch pojm\u016f,kter\u00e9<\/em><\/p>\n<p><em>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; upadaj\u00ed v&nbsp;zapomn\u011bn\u00ed. <\/em>Praha: Grada Publishing, 2012.<\/p>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; &nbsp;ISBN 978-80-247-3946-5.<\/p>\n<p>LINDU\u0160KA, P.&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <em>To\u017e ba\u0165. <\/em>Olomouc: vydavatelstv\u00ed Ba\u0161tan, 2011. ISBN 978-80-87091-23-4.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; Tou ot\u00e1zkou jsem mezi \u017eactvem i studenty opakovan\u011b bodovala: Jak se mohlo slovo \u201erychl\u00edk\u201c dostat u\u017e v&nbsp;roce 1836 do&nbsp;Jungmannova slovn\u00edku, kdy\u017e prvn\u00ed d\u00fdchavi\u010dn\u00e1 Stephensonova parn\u00ed lokomotiva vyjela na tra\u0165 teprve kr\u00e1tce p\u0159edt\u00edm, v&nbsp;roce 1815? Dlu\u017eno \u0159\u00edct, \u017ee p\u016fvodn\u011b jsem podobn\u00e9 slovn\u00ed rozmary vyu\u017e\u00edvala k&nbsp;zvy\u0161ov\u00e1n\u00ed z\u00e1jmu o jazyk, o jeho p\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00ed [&hellip;]<\/p>\n","protected":false},"author":3483,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[],"class_list":["post-383","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezarazene"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/383","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3483"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=383"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/383\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":385,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/383\/revisions\/385"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=383"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=383"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=383"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}