{"id":375,"date":"2013-05-03T14:28:41","date_gmt":"2013-05-03T12:28:41","guid":{"rendered":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/?p=375"},"modified":"2013-05-03T14:28:41","modified_gmt":"2013-05-03T12:28:41","slug":"ucitelskyma-ocima","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/2013\/05\/03\/ucitelskyma-ocima\/","title":{"rendered":"U\u010ditelsk\u00fdma o\u010dima"},"content":{"rendered":"<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;N\u011bkde jsem \u010detla, \u017ee \u010dlov\u011bk m\u00e1 po\u0159\u00e1d n\u011bco d\u011blat, na n\u011bco se t\u011b\u0161it, n\u011b\u010demu v\u011b\u0159it a n\u011bco (n\u011bkoho) m\u00edt r\u00e1d. V&nbsp;m\u00e9m v\u011bku, kdy \u2013 slovy Ji\u0159\u00edho Such\u00e9ho &#8211; mi u\u017e minulost otev\u00edr\u00e1 dve\u0159e, to beru za sv\u00e9 dvojn\u00e1sob. I rozhodla jsem se, \u017ee na ka\u017ed\u00fd t\u00fdden si mus\u00edm napl\u00e1novat n\u011bco, co bude vy\u017eadovat mou aktivitu a budu se na to t\u011b\u0161it ve v\u00ed\u0159e, \u017ee mi to p\u0159inese cosi p\u0159\u00edjemn\u00e9ho. Minul\u00fd t\u00fdden jsem sv\u00e9 p\u0159edsevzet\u00ed naplnila m\u011brou vrchovatou, kdy\u017e jsem t\u0159i kr\u00e1sn\u00e9 jarn\u00ed dny pro\u017eila v&nbsp;Pod\u011bbradech. Je\u0161t\u011b p\u0159ed zah\u00e1jen\u00edm l\u00e1ze\u0148sk\u00e9 sez\u00f3ny v&nbsp;ji\u017e pe\u010dliv\u011b upraven\u00e9m m\u011bst\u011b prob\u011bhl 51.ro\u010dn\u00edk Pod\u011bbradsk\u00fdch dn\u016f poezie (pro m\u011b takto trapn\u011b p\u0159ek\u0159t\u011bn\u00fdch z&nbsp;p\u016fvodn\u00edch Neumannov\u00fdch Pod\u011bbrad).<\/p>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; V\u0161ak \u201e\u010das nov\u00fd nov\u00e9 chce m\u00edt \u010diny\u201c, tak\u017ee prvn\u00ed den m\u00e1jov\u00fd jsem zam\u00ed\u0159ila do olomouck\u00e9ho Vlastiv\u011bdn\u00e9ho muzea s&nbsp;rozhodnut\u00edm proj\u00edt potom kr\u00e1sn\u00fdmi park\u00e1nov\u00fdmi zahradami za Filosofickou fakultou do sv\u011b\u017ee zelen\u00fdch Bezru\u010dov\u00fdch sad\u016f, to v\u0161e se z\u00e1v\u011bre\u010dnou te\u010dkou v&nbsp;m\u00e9 obl\u00edben\u00e9 kav\u00e1rn\u011b.<\/p>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Jen jsem ve\u0161la do muzea, v\u0161echno bylo jinak. M\u016f\u017eete snad rovnou zam\u00ed\u0159it k&nbsp;pl\u00e1novan\u00e9 ned\u00e1vno otev\u0159en\u00e9 expozici<em> Galerie osobnost\u00ed Olomouck\u00e9ho kraje <\/em>a jen tak minout v\u00fdstavu fotografi\u00ed <em>Jind\u0159icha \u0160treita Ocelov\u00fd sv\u011bt?<\/em> V&nbsp;kr\u00e1sn\u00e9m jarn\u00edm odpoledni pust\u00fd s\u00e1l odsv\u011bcen\u00e9ho kostela nab\u00edzel t\u00edm nejprost\u0161\u00edm zp\u016fsobem instalovan\u00e9 \u010dernob\u00edl\u00e9 sn\u00edmky sv\u011btov\u011b oce\u0148ovan\u00e9ho um\u011blce, jeho\u017e jsem m\u00edvala tu \u010dest potk\u00e1vat na chodb\u00e1ch olomouck\u00e9 univerzity. Industri\u00e1ln\u00ed t\u00e9ma je fascinuj\u00edc\u00edm zp\u016fsobem velice civiln\u011b koncentrov\u00e1no do o\u010d\u00ed&nbsp; \u2013 neadekv\u00e1tn\u011b \u0159e\u010deno &#8211; portr\u00e9tovan\u00fdch lid\u00ed v&nbsp;moravsk\u00fdch, rumunsk\u00fdch a francouzsk\u00fdch hutnick\u00fdch a \u017eelez\u00e1\u0159sk\u00fdch provozech. V\u0161echno je v&nbsp;t\u011bch o\u010d\u00edch: moment\u00e1ln\u00ed n\u00e1lada, \u017eivot, s\u00edla okam\u017eiku. Mimovoln\u011b jsem s\u00e1hla po blo\u010dku, kter\u00fd na\u0161t\u011bst\u00ed nos\u00edm v\u011bt\u0161inou u sebe, abych si ten dojem zaznamenala. Do n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00ed knihy jsem nic nenapsala, v&nbsp;obav\u011b, \u017ee bych p\u0159\u00edli\u0161 podlehla ne\u010dekan\u00e9mu pro\u017eitku.<\/p>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; Ale ten blo\u010dek jsem u\u017e neschovala. Najednou se zase ozvalo m\u00e9 star\u00e9 u\u010ditelsk\u00e9 svrb\u011bn\u00ed, aktu\u00e1ln\u011b u\u017e opravdu zbyte\u010dn\u00e9. Kdysi jsme se na jedn\u00e9 ze \u0160r\u00e1mkov\u00fdch Sobotek s&nbsp;kolegyn\u011bmi shov\u00edvav\u011b usm\u00edvaly nad v\u011btou Antala Sta\u0161ka, kterou se p\u0159izn\u00e1val, \u017ee jej n\u011bco \u201epudilo ps\u00e1t ver\u0161e\u201c. J\u00e1 trp\u00edm podobn\u00fdm \u201epuzen\u00edm\u201c, kdykoliv n\u011bco vid\u00edm, sly\u0161\u00edm, dozv\u00edd\u00e1m se, pozoruji, pozn\u00e1v\u00e1m\u2026 Zmoc\u0148uje se mn\u011b pocit, \u017ee to mus\u00edm honem honem n\u011bkomu sd\u011blit, n\u011bkomu se s t\u00edm sv\u011b\u0159it, s&nbsp;n\u011bk\u00fdm v\u0161e prodiskutovat. Prvn\u00ed ob\u011bt\u00ed b\u00fdvali m\u00ed \u017e\u00e1ci a studenti.<\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;Te\u010f jsem st\u00e1la (sednout nebylo kde) p\u0159ed panely, na nich\u017e \u2013 podle plak\u00e1tu zvouc\u00edho na v\u00fdstavu \u2013 byli v&nbsp;chronologick\u00e9m sledu p\u0159edstaveni <em>\u201epanovn\u00edci, c\u00edrkevn\u00ed hodnost\u00e1\u0159i, um\u011blci, v\u011bdci, voj\u00e1ci a sportovci, kte\u0159\u00ed b\u011bhem jeden\u00e1cti stolet\u00ed zanechali v\u00fdrazn\u00fd otisk na tv\u00e1\u0159i na\u0161eho regionu\u201c.&nbsp;<\/em>Nejslab\u011bji byli zastoupeni ti sportovci. Styd\u00edm se, ale je\u0161t\u011b nikdy jsem v&nbsp;bl\u00edzk\u00e9 Litovli neza\u0161la do pam\u011btn\u00ed s\u00edn\u011b <em>Gustava Fri\u0161tensk\u00e9ho<\/em> (1879 \u2013 1957), nev\u00edm, jestli v\u016fbec existuje, jak\u00e9s tak\u00e9s pov\u011bdom\u00ed m\u00e1m jenom z&nbsp;televizn\u00edho vys\u00edl\u00e1n\u00ed. Kdy\u017e jsem si p\u0159e\u010detla, kde v\u0161ude a jak svou vlast reprezentoval, jak se choval v&nbsp;dob\u00e1ch nejt\u011b\u017e\u0161\u00edch, nev\u00edm, jak se p\u0159ihodilo, \u017ee jsem se sv\u00fdmi \u017e\u00e1ky do Litovle nikdy nezajela. Alespo\u0148 na jeho hrob, podobn\u011b jak jsme kdysi nav\u0161t\u00edvili m\u00edsto posledn\u00edho odpo\u010dinku Jana Opletala v&nbsp;nedalek\u00e9m N\u00e1kle a dokonce vyslechli vzpom\u00ednky star\u00e9 pan\u00ed, Opletalovy sestry. Kdy\u017e jsem po letech zjistila, \u017ee studentka litovelsk\u00e9ho gymn\u00e1zia nev\u00ed, pro\u010d jej\u00ed \u0161kola nese jm\u00e9no Jana Opletala, zatrnulo mi. Kdo pochybil? \u017de zrovna Jan Opletal \u2013 symbol 17.listopadu 1939, na jeho\u017e pam\u011b\u0165 sv\u011bt slav\u00ed Mezin\u00e1rodn\u00ed den studentstva \u2013 do <em>Galerie osobnost\u00ed Olomouck\u00e9ho kraje<\/em> za\u0159azen nebyl, je s&nbsp;podivem.<\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; Ze sportovc\u016f by kluky ur\u010dit\u011b zaujala olomouck\u00e1 roda\u010dka, na\u0161e nejslavn\u011bj\u0161\u00ed automobilov\u00e1 z\u00e1vodnice Eli\u0161ka Junkov\u00e1 (1900 \u2013 1924). P\u0159i \u0161koln\u00edm v\u00fdlet\u011b jsme si kdysi na Hrad\u010danech ukazovali jej\u00ed pra\u017eskou vilu s&nbsp;n\u00e1dhern\u00fdm v\u00fdhledem na Prahu. V&nbsp;Olomouci nav\u0161t\u011bvovala zn\u00e1m\u00e9 P\u00f6ttingeum, prvorepublikovou \u201evy\u0161\u0161\u00ed d\u00edv\u010d\u00ed\u201c pro d\u00edvky z&nbsp;vy\u0161\u0161\u00edch spole\u010densk\u00fdch vrstev. Sp\u00ed\u0161 ne\u017e jako sociologickou sondu bych vyu\u017eila nab\u00eddky matematick\u00fdch v\u00fdpo\u010dt\u016f t\u00fdkaj\u00edc\u00edch se podzemn\u00ed chodby (a kolik \u017ee jich v&nbsp;Olomouci je!) vedouc\u00ed od on\u00e9 vznosn\u00e9 \u0161koln\u00ed budovy stovky metr\u016f a\u017e k tr\u017enici u star\u00e9ho autobusov\u00e9ho n\u00e1dra\u017e\u00ed.<\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;Uv\u00e1d\u00edm-li za jm\u00e9ny vzpom\u00ednan\u00fdch osobnost\u00ed data ohrani\u010duj\u00edc\u00ed jejich \u017eivoty, neznamen\u00e1 to, \u017ee bych n\u011b\u010d\u00edm podobn\u00fdm zat\u011b\u017eovala ve t\u0159\u00edd\u011b \u010di posluch\u00e1rn\u011b. Jen bych se v\u017edy pokusila n\u011bjak \u0161ikovn\u011b tu dobu propojit s&nbsp;jist\u00fdmi jin\u00fdmi ud\u00e1lostmi, zasadit do kontextu. V\u017edy\u0165 pam\u011b\u0165 lze podpo\u0159it pr\u00e1v\u011b budov\u00e1n\u00edm ment\u00e1ln\u00ed s\u00edt\u011b, upev\u0148ovat synapsemi. Taky by m\u011b ani ve snu nenapadlo vl\u00e1\u010det sv\u011b\u0159en\u00e9 \u017eactvo na zmi\u0148ovanou \u010di podobnou v\u00fdstavu. Zato bych ve\u0161kerou svou v\u00fduku z\u00edskan\u00fdmi poznatky co nejpe\u010dliv\u011bji a nej\u010dast\u011bji neodbytn\u011b \u201epro\u0161pikov\u00e1vala\u201c. Ono to jde! St\u00e1le plat\u00ed: kdo chce, hled\u00e1 zp\u016fsob, kdo nechce, hled\u00e1 zd\u016fvodn\u011bn\u00ed. Hlavn\u00ed je z\u00edskat z\u00e1jem \u2013 zde se p\u0159izn\u00e1m k&nbsp;jist\u00e9 \u201emanipulaci\u201c. D\u011bti jsou toti\u017e \u2013 obrazn\u011b \u0159e\u010deno &#8211; \u201ekrve\u017e\u00edzniv\u00e9 p\u0159\u00ed\u0161erky\u201c, mus\u00edte z&nbsp;toho, \u010d\u00edm chcete upoutat, vyhm\u00e1tnout n\u011bjakou zaj\u00edmavost, n\u011bco neobvykl\u00e9ho, ne jen ta u\u010debnicov\u011b om\u00edlan\u00e1 fakta (v p\u0159\u00edpad\u011b nutnosti i na n\u011b potom dojde, ale u\u017e mnohem sn\u00e1ze a p\u0159irozen\u011bji).<\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;Z&nbsp;olomouck\u00fdch mord\u016f je nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed ten sp\u00e1chan\u00fd 4.srpna 1306 na sedmn\u00e1ctilet\u00e9m, dosti zh\u00fdral\u00e9m ml\u00e1denci V\u00e1clavu III., \u010d\u00edm\u017e jak zn\u00e1mo vym\u0159eli P\u0159emyslovci. Jen\u017ee dodnes t\u00e1peme \u2013 kdo tu vra\u017edu sp\u00e1chal? Kdo ji zosnoval? \u00dadajn\u00fd vrah byl na m\u00edst\u011b rozsek\u00e1n. P\u0159ipom\u00edn\u00e1 to n\u011bco z&nbsp;ned\u00e1vn\u00fdch sv\u011btov\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed (JFK v&nbsp;USA)? A co se t\u00e9 kr\u00e1lovsk\u00e9 vra\u017edy t\u00fd\u010de, co tak s\u00e1hnout po \u00faryvc\u00edch z&nbsp;knihy Miroslava Ivanova <em>\u010cesk\u00fd pitaval aneb Kr\u00e1lovra\u017edy?<\/em> J\u00e1 osobn\u011b si po\u0159\u00e1d mysl\u00edm, \u017ee to byla pomsta za popravu Z\u00e1vi\u0161e z&nbsp;Falken\u0161tejna (v roce 1290). A jsme u aktu\u00e1ln\u00edho probl\u00e9mu nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch spikleneck\u00fdch teori\u00ed. Z\u00e1vi\u0161 byl na louce p\u0159ed z\u00e1mkem Hlubok\u00e1 popraven (pr\u00fd) obzvl\u00e1\u0161\u0165 krut\u00fdm zp\u016fsobem \u2013 s\u0165at prknem. A Kunhuta\u2026\u2026 Kdy\u017e u\u017e se p\u016fjdeme na ta m\u00edsta pod\u00edvat, pro\u010d nenakouknout do ned\u00e1vno zbudovan\u00e9ho Arcidiec\u00e9zn\u00edho muzea, instituce vskutku evropsk\u00e9 \u00farovn\u011b? Nezapom\u00ednejme, \u017ee Olomouc je po Praze na\u0161\u00ed druhou nejv\u011bt\u0161\u00ed pam\u00e1tkovou rezervac\u00ed.<\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; Z&nbsp;duchovn\u00ed oblasti m\u00e1m \u2013 jak se te\u010f m\u00f3dn\u011b \u0159\u00edk\u00e1 \u2013 trochu probl\u00e9m se <em>sv. Janem<\/em> <em>Sarkrandrem <\/em>(1576 \u2013 1620). Kn\u011bz z&nbsp;nedalek\u00e9ho Hole\u0161ova byl (a st\u00e1le je) op\u0159eden r\u016fzn\u00fdmi pochybnostmi ohledn\u011b sv\u00e9 \u00fadajn\u00e9 role v&nbsp;po\u010d\u00e1tc\u00edch v\u00e1lky t\u0159icetilet\u00e9. Svato\u0159e\u010den byl skute\u010dn\u011b ned\u00e1vno, v&nbsp;roce 1995. M\u011bstsk\u00e9 v\u011bzen\u00ed, vlastn\u011b mu\u010d\u00edrna v&nbsp;podzem\u00ed kaple jemu zasv\u011bcen\u00e9 je st\u00e1le st\u0159edem z\u00e1jmu turist\u016f. Asi jim unikne pam\u011btn\u00ed deska um\u00edst\u011bna dosti vysoko v&nbsp;ohb\u00ed prot\u011bj\u0161\u00ed budovy. Dnes je v&nbsp;n\u00ed op\u011bt Teologick\u00e1 fakulta. P\u0159ed rokem 1989 jsem tam pro\u017eila t\u0159i po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed roky sv\u00e9ho vysoko\u0161kolsk\u00e9ho p\u016fsoben\u00ed. Po\u017e\u00e1d\u00e1na tehdy vedouc\u00ed sv\u00e9ho pracovi\u0161t\u011b napsala jsem \u010dl\u00e1nek informuj\u00edc\u00ed o aktivit\u00e1ch katedry speci\u00e1ln\u00ed pedagogiky. M\u011bl b\u00fdt uve\u0159ejn\u011bn v&nbsp;region\u00e1ln\u00edm tisku a jak bylo v&nbsp;t\u00e9 dob\u011b zvykem, p\u0159edlo\u017eila jsem sepsan\u00fd text vedouc\u00ed katedry ke schv\u00e1len\u00ed. Dala jsem si na ulo\u017een\u00e9m \u00fakolu z\u00e1le\u017eet, dokonce jsem vyb\u011bhla p\u0159ed budovu, abych si z&nbsp;pam\u011btn\u00ed desky vedle vrat p\u0159esn\u011b opsala \u00fadaje o tom, jak ve zdech t\u00e9to budovy studoval zakladatel genetiky a objevitel z\u00e1kon\u016f d\u011bdi\u010dnosti <em>Gregor Johann Mendel <\/em>( 1822 \u2013 1884). \u010cl\u00e1nek nikdy odevzd\u00e1n do tisku nebyl, a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 sv\u011bdomit\u011b jsem z&nbsp;pam\u011btn\u00ed tabulky opsala, \u017ee se jedn\u00e1 o budovu b\u00fdval\u00e9ho jezuitsk\u00e9ho semin\u00e1\u0159e. Jak\u00e9 bylo m\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed, kdy\u017e jsem se po roce 1989 s&nbsp;uvedenou pam\u011btn\u00ed deskou v\u00edc neshledala. Dodnes je po n\u00ed vedle vrat Teologick\u00e9 fakulty viditeln\u011b pr\u00e1zdn\u00e9 m\u00edsto. A\u017e \u010dasem jsem cestou za roh budovy zvedla o\u010di n\u00e1hodou tak vysoko, \u017ee jsem tu informaci o v\u011bdci sv\u011btov\u00e9ho v\u00fdznamu zahl\u00e9dla. P\u0159i\u0161lo mi to l\u00edto. V&nbsp;50.letech se Mendel nehodil, genetika byla \u201eprodejnou d\u011bvkou imperialismu\u201c . A nyn\u00ed? Sv\u00e9 m\u00edsto v&nbsp;<em>Galerii osobnost\u00ed Olomouck\u00e9ho <\/em>kraje obh\u00e1jil. T\u00e9ma k&nbsp;rozhovoru? K&nbsp;zamy\u0161len\u00ed?<\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; Z&nbsp;hudebn\u00edho sv\u011bta se Olomouc\u00ed mihl \u2013 na dobu dvou m\u011bs\u00edc\u016f v&nbsp;roce 1883 \u2013 skladatel <em>Gustav Mahler.<\/em> \u017dil v&nbsp;dom\u011b U zlat\u00e9 \u0161tiky, dnes tam m\u016f\u017eete zaj\u00edt na k\u00e1vu. Moc se mu ve funkci dirigenta olomouck\u00e9ho opern\u00edho souboru nel\u00edbilo. Sv\u00e9mu p\u0159\u00edteli napsal: <em>\u201eOd chv\u00edle, kdy jsem p\u0159ekro\u010dil pr\u00e1h olomouck\u00e9ho divadla, bylo mi jako tomu, koho \u010dek\u00e1 bo\u017e\u00ed soud. Zap\u0159\u00e1hne\u0161-li neju\u0161lechtilej\u0161\u00edho o\u0159e ke k\u00e1\u0159e s&nbsp;voly, nem\u016f\u017ee nic jin\u00e9ho ne\u017e t\u00e1hnout s&nbsp;sebou, zal\u00e9vaje se potem\u2026\u201c(<\/em>zpr\u00e1vu bych vyu\u017eila k&nbsp;opravdu v\u0161estrann\u00e9mu<em> <\/em>rozboru, nejen mluvnick\u00e9ho charakteru) Je\u0161t\u011b \u017ee nic z&nbsp;toho ne\u010detl m\u016fj prad\u011bde\u010dek Schwarz, kter\u00fd bydlel v&nbsp;nedalek\u00e9 radnici, kde vykon\u00e1val povol\u00e1n\u00ed \u017eal\u00e1\u0159n\u00edka. Dnes je v&nbsp;t\u011bch m\u00edstech restaurace Caesar a j\u00e1 jsem sv\u00e9 studentky nab\u00e1dala, aby se tam chovaly slu\u0161n\u011b, neb vlastn\u011b budou u n\u00e1s doma.<\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; Je\u0161t\u011b krat\u0161\u00ed dobu pobyl v&nbsp;Olomouci tv\u016frce psychoanal\u00fdzy <em>Sigmund Freud (<\/em>1856 \u2013 1939), a to jako \u201eOberarzt\u201c na vojensk\u00e9m cvi\u010den\u00ed v&nbsp;roce 1886. I on si p\u00edsemn\u011b post\u011b\u017eoval p\u0159\u00edteli: \u201e<em>Olomouc m\u00e1 jedinou snesitelnou kav\u00e1rnu se zmrzlinou, novinami a dobr\u00fdm pe\u010divem. Obsluha v\u0161ak trp\u00ed vojensk\u00fdm prost\u0159ed\u00edm, ostatn\u011b tak jako v\u0161echno ostatn\u00ed\u201c.<\/em> Inu, Olomouc v&nbsp;t\u00e9 dob\u011b byla st\u00e1le je\u0161t\u011b nejv\u011bt\u0161\u00ed vojenskou pevnost\u00ed v&nbsp;Rakousku \u2013 Uhersku. Zmi\u0148ovanou kav\u00e1rnou bylo proslul\u00e9 Caf\u00e9 Hirsch, pozd\u011bji stejn\u011b proslul\u00e9 Caf\u00e9 Ruprecht. Dnes je to po n\u011bkolika polistopadov\u00fdch peripeti\u00edch op\u011bt kav\u00e1rna, tentokr\u00e1t Opera. A cht\u011blo by se Sigmundu Freudovi vzk\u00e1zat: z\u00e1kusky zde maj\u00ed nesporn\u011b vynikaj\u00edc\u00ed, ale ta obsluha, \u0161koda slov\u2026.A v\u0159\u00edskaj\u00edc\u00ed d\u011bti k&nbsp;tomu. Kav\u00e1rna d\u011btem \u201efriendly\u201c, s&nbsp;d\u011btsk\u00fdm koutkem, s&nbsp;prol\u00e9za\u010dkami\u2026. Je to v\u016fbec je\u0161t\u011b kav\u00e1rna? Hloup\u011b likvidujeme jednu specifickou kulturu.<\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;Hned v&nbsp;sousedstv\u00ed kav\u00e1rny Opera je pam\u011btn\u00ed deska p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed dal\u0161\u00edho abonenta <em>Galerie osobnost\u00ed Olomouck\u00e9ho kraje. <\/em>V&nbsp;roce 1469 zde byl zvolen \u010desk\u00fdm kr\u00e1lem <em>Maty\u00e1\u0161 Korv\u00edn <\/em>(1443 \u2013 1490), navzdory sv\u00e9mu tch\u00e1novi Ji\u0159\u00edmu z&nbsp;Pod\u011bbrad. V\u0161e bylo zase v&nbsp;Olomouci urovn\u00e1no v&nbsp;roce 1479 potvrzen\u00edm m\u00edrov\u00e9 smlouvy s&nbsp;Vladislavem Jagellonsk\u00fdm. Nezapomn\u011bla bych na m\u00edrotvorn\u00e9 a sjednotitelsky evropotvorn\u00e9 snahy kr\u00e1le Ji\u0159\u00edho z&nbsp;Pod\u011bbrad. Nebyly to jen my\u0161lenky, ale i konkr\u00e9tn\u00ed \u010diny. Kudy \u017ee putovalo ono poselstvo? A s&nbsp;\u010d\u00edm? Jak dopadlo?<\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; Kari\u00e9ru slavn\u00e9ho v\u00e1le\u010dn\u00edka v&nbsp;Olomouci zah\u00e1jil <em>Albrecht V\u00e1clav Eusebius Vald\u0161tejn <\/em>(1583 \u2013 1634). Podle n\u011bkter\u00fdch historik\u016f to nebyl zrovna za\u010d\u00e1tek, kter\u00fdm by se mohl chlubit \u2013 Vald\u0161tejn m\u011bl z&nbsp;m\u011bsta ujet s&nbsp;ukradenou vojenskou pokladnou. Pochopiteln\u011b ne pr\u00e1zdnou. Paralely s&nbsp;dne\u0161kem? Vald\u0161tejnovo &nbsp;jm\u00e9no je v&nbsp;roce 1606 uvedeno v&nbsp;matrice olomouck\u00e9 jezuitsk\u00e9 akademie. Tady se dost\u00e1v\u00e1me ke druh\u00e9 nejstar\u0161\u00ed univerzit\u011b v&nbsp;\u010desk\u00fdch zem\u00edch, letos oslavuj\u00edc\u00ed jubileum &#8211; k&nbsp;Univerzit\u011b Palack\u00e9ho. Rad\u011bji ne\u017e Vald\u0161tejna bych sv\u00fdm sv\u011b\u0159enc\u016fm p\u0159ibl\u00ed\u017eila jeho \u0161vagra \u2013 <em>Karla star\u0161\u00edho ze \u017derot\u00edna<\/em>( 1564 \u2013 stejn\u011b jako Shakespeare &#8211; 1636)<em>.<\/em> Po neslavn\u00e9m skonu man\u017eela sv\u00e9 sestry Anny o n\u011bm napsal: \u201e<em>Jak\u00fd strom, takov\u00e9 ovoce, jak\u00e9 d\u00edlo, takov\u00e1 z\u00e1plata, jak\u00e1 slu\u017eba, takov\u00e1 odm\u011bna\u201c.<\/em> Karel star\u0161\u00ed ze \u017derot\u00edna sice v&nbsp;na\u0161em regionu z\u0159ejm\u011b nepob\u00fdval, ale v\u00fdznamn\u00e9 osobnosti na\u0161eho kraje podstatn\u011b podpo\u0159il. Ke sv\u00e9 \u0161kod\u011b si m\u00e1lo v\u0161\u00edm\u00e1me tohoto moravsk\u00e9ho patriota \u017eij\u00edc\u00edho v&nbsp;dob\u011b vl\u00e1dy Rudolfa II. a jeho bratra Maty\u00e1\u0161e. V&nbsp;pohnut\u00fdch letech 1608 \u2013 1615 byl nejvlivn\u011bj\u0161\u00edm moravsk\u00fdm politikem. Sv\u00e9 listy psal krom\u011b jin\u00fdch jazyk\u016f kr\u00e1snou dobovou \u010de\u0161tinou. Je mu vy\u010d\u00edt\u00e1no, \u017ee v&nbsp;dob\u011b kolem pra\u017esk\u00e9 defenestrace v&nbsp;roce 1618 se nep\u0159ipojil k&nbsp;povst\u00e1n\u00ed \u010desk\u00fdch stav\u016f. Stal se p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fdm pacifistou, odm\u00edtl n\u00e1bo\u017eenskou v\u00e1lku. M\u00e9n\u011b mluvil, v\u00edce jednal. Tak\u00e9 inspirace, nen\u00ed-li\u017e pravda? Po bitv\u011b na B\u00edl\u00e9 ho\u0159e poskytl na n\u011bkolik let asyl Janu Amosu Komensk\u00e9mu na sv\u00e9m panstv\u00ed v&nbsp;Brandejse, jak mluv\u00edval o sv\u00e9m rodi\u0161ti m\u016fj tat\u00ednek. Pr\u00e1v\u011b v&nbsp;Brand\u00fdse nad Orlic\u00ed napsal <em>Jan Amos Komensk\u00fd<\/em> (1592 \u2013 1670) Labyrint sv\u011bta a lufthaus (r\u00e1j) srdce. Bylo to u\u017e \u0159\u00e1dku let po tom, co v&nbsp;moravsk\u00e9m P\u0159erov\u011b, vzd\u00e1len\u00e9m 20 km od Olomouce, absolvoval za pouh\u00e9 t\u0159i roky na bratrsk\u00e9 \u0161kole studia rozvr\u017een\u00e1 p\u016fvodn\u011b na rok\u016f \u0161est. Mimochodem \u2013 do P\u0159erova p\u0159i\u0161el mlad\u00fd Komensk\u00fd p\u011b\u0161ky a\u017e z&nbsp;Heidelbergu, za posledn\u00ed pen\u00edze si tam toti\u017e na studi\u00edch koupil Kopern\u00edk\u016fv spis O pohybech t\u011bles&nbsp;nebesk\u00fdch. S&nbsp;pousm\u00e1n\u00edm se m\u016f\u017eeme v&nbsp;Komensk\u00e9ho d\u00edle do\u010d\u00edst, \u017ee \u201e\u2026.<em>d\u00edt\u011b by\u0165 and\u011blem bylo, metly pot\u0159ebuje\u201c.<\/em> Tou metlou v\u0161ak nem\u011bli b\u00fdt \u017e\u00e1ci postihov\u00e1n\u00ed za nev\u011bdomost, n\u00fdbr\u017e pouze za hrub\u00e9 poru\u0161en\u00ed mor\u00e1lky. Co by dnes bylo krit\u00e9riem on\u011bch poru\u0161en\u00ed?<\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; V&nbsp;P\u0159erov\u011b se narodil a je\u0161t\u011b p\u0159ed Komensk\u00fdm p\u016fsobil biskup Jednoty bratrsk\u00e9 <em>Jan Blahoslav<\/em> (1523 \u2013 1571). Tomuto vzd\u011blanci s&nbsp;bohat\u00fdmi kontakty v&nbsp;tehdej\u0161\u00edm odborn\u00e9m sv\u011bt\u011b vd\u011b\u010d\u00edme za mnoh\u00e9, vzpome\u0148me alespo\u0148 <em>Gramatiku \u010deskou<\/em> (s vro\u010den\u00edm 1571) a pro mnoh\u00e9 dne\u0161n\u00ed u\u017eivatele jazyka (v\u010detn\u011b u\u010ditel\u016f) u\u017eite\u010dn\u00fd drobn\u00fd spisek <em>Vady kazatel\u016fv<\/em>.<\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; N\u011bkolik jmen uveden\u00fdch v&nbsp;<em>Galerii osobnost\u00ed Olomouck\u00e9ho kraje<\/em> je spojeno s&nbsp;v\u00fdznamnou pam\u00e1tkou, ned\u00e1vno obdivuhodn\u011b velkoryse opraven\u00fdm Kl\u00e1\u0161tern\u00edm Hradiskem v Olomouci. Byla jsem u toho, kdy\u017e Pavel Tigrid vkl\u00e1dal dobov\u00e9 dokumenty do v\u011b\u017en\u00ed kopule, aby sv\u011bd\u010dili o n\u00e1s pokolen\u00edm budouc\u00edm. Tato l\u00e9ta letouc\u00ed vojensk\u00e1 nemocnice, v&nbsp;hor\u0161\u00edch dob\u00e1ch v\u00e1le\u010dn\u00fd lazaret, i dnes slou\u017e\u00ed stonaj\u00edc\u00edm. Ale v&nbsp;architektonicky skvostn\u00fdch prostor\u00e1ch se konaj\u00ed tak\u00e9 koncerty, v\u011bdeck\u00e9 konference a v&nbsp;neposledn\u00ed \u0159ad\u011b jsou tam promov\u00e1n\u00ed absolventi L\u00e9ka\u0159sk\u00e9 fakulty Univerzity Palack\u00e9ho. Z&nbsp;n\u011bjak\u00e9ho z\u00e1kout\u00ed to jist\u011b v\u0161echno bedliv\u011b sleduje do jazykozpytu zahlouban\u00fd modr\u00fd abb\u00e9<em> Josef Dobrovsk\u00fd <\/em>(1753 \u2013 1829), jezuita (vzhledem ke zru\u0161en\u00ed \u0159\u00e1du jen kr\u00e1tkodob\u011b), sv\u00fdm p\u0159\u00ednosem \u010de\u0161tin\u011b, v&nbsp;jej\u00ed\u017e \u017eivotnost nev\u011b\u0159il, pop\u00edraj\u00edc\u00ed odsudek Karla Havl\u00ed\u010dka Borovsk\u00e9ho (aktu\u00e1ln\u00ed pozn\u00e1mka v&nbsp;dob\u011b n\u00e1stupu jezuity Franti\u0161ka na pape\u017esk\u00fd stolec). V&nbsp;srpnu 1789 \u2013 rok Velk\u00e9 francouzsk\u00e9 revoluce \u2013 se stal rektorem gener\u00e1ln\u00edho semin\u00e1\u0159e na Hradisku. Po\u010d\u00edt\u00e1m, \u017ee se v&nbsp;t\u00e9 funkci p\u0159\u00edli\u0161 nevy\u017e\u00edval. Trp\u011bl t\u00edm, co se dnes ozna\u010duje jako bipol\u00e1rn\u00ed afektivn\u00ed porucha. Studentk\u00e1m logopedie jsem nab\u00edzela svou domn\u011bnku, \u017ee do ticha knihoven a studoven Dobrovsk\u00e9ho p\u0159ivedlo jeho naru\u0161en\u00ed komunika\u010dn\u00ed schopnosti, porucha hlasu \u2013 snad nedokon\u010den\u00e1 mutace.<\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; P\u016fvodn\u00ed stavba Kl\u00e1\u0161tern\u00edho Hradiska se zvedala nad \u0159ekou Moravou ji\u017e v&nbsp;dob\u00e1ch kronik\u00e1\u0159e jm\u00e9nem Kosmas. Ten p\u00ed\u0161e o P\u0159emyslovci <em>B\u0159etislavu I., <\/em>synu pradleny Bo\u017eeny a \u00fanosci Jitky ze Svinibrodu. V&nbsp;Olomouci na Hradisku se jim narodil prvn\u00ed syn Spytihn\u011bv a zde tak\u00e9 B\u0159etislav p\u0159ed sv\u00fdmi v\u00fdboji sm\u011brem na Krakov razil pro v\u00e1le\u010dn\u00e1 ta\u017een\u00ed pot\u0159ebn\u00e9 prvn\u00ed moravsk\u00e9 mince \u2013 den\u00e1ry. Hodn\u011b se o tom dov\u00edme v&nbsp;Kosmov\u011b kronice, najdeme zde prvn\u00ed p\u00edsemnou zm\u00ednku o Olomouci z&nbsp;roku 1055, ale m\u00e9n\u011b o <em>Jind\u0159ichu Zd\u00edkovi<\/em> (?1083 \u2013 1150)<em>, <\/em>v&nbsp;historick\u00fdch an\u00e1lech \u010dasto zmi\u0148ovan\u00e9m olomouck\u00e9m biskupovi, \u00fadajn\u011b synovi pra\u017esk\u00e9ho kapituln\u00edho d\u011bkana kronik\u00e1\u0159e Kosmy (v t\u00e9 dob\u011b se je\u0161t\u011b kn\u011b\u017e\u00ed sm\u011bli \u017eenit).<\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; Historie v\u016fbec na\u0161la v&nbsp;Olomouci zal\u00edben\u00ed. Kdy\u017e V\u00edde\u0148 v&nbsp;b\u0159eznu 1848 za\u010dala revoltovat, p\u0159esunul se c\u00edsa\u0159sk\u00fd dv\u016fr se v\u0161\u00edm v\u0161udy do nejv\u011bt\u0161\u00ed pevnosti sv\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e \u2013 do Olomouce. Dnes m\u016f\u017eete v&nbsp;Arcibiskupsk\u00e9m pal\u00e1ci shl\u00e9dnout tr\u016fn, na n\u011bj\u017e 2.prosince 1848 nastoupil teprve osmn\u00e1ctilet\u00fd c\u00edsa\u0159 <em>Franti\u0161ek Josef I<\/em>., aby panoval \u201eM\u00fdm n\u00e1rod\u016fm\u201c a\u017e do roku 1916. Vypr\u00e1v\u00ed se, \u017ee p\u0159edch\u016fdci mlad\u00e9ho c\u00edsa\u0159e se do abdikace zrovna moc necht\u011blo. I nal\u00ed\u010dila to c\u00edsa\u0159ovna matka tak, \u017ee \u00fadajn\u00fd duch jednoho z&nbsp;c\u00edsa\u0159ov\u00fdch p\u0159edk\u016f Ferdinanda I.Dobrotiv\u00e9ho v&nbsp;noci probudil famili\u00e9rn\u00edm osloven\u00edm: \u201eNandl, vzdej se tr\u016fnu, zachr\u00e1n\u00ed\u0161 Rakousko!\u201c A bylo to! Dnes u\u017e se trochu zdr\u017eenliv\u011bji o Franti\u0161ku Josefu I. vyjad\u0159ujeme jako o \u201eFranti\u0161ku Proch\u00e1zkovi\u201c. Ale p\u016fvod t\u00e9 p\u0159ezd\u00edvky by \u017eactvo ur\u010dit\u011b pobavil, nezapome\u0148te.<\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;Kdy\u017e pevnost, tak pevnost, jak se pat\u0159\u00ed \u2013 i s&nbsp;kasematami. Dnes tam ml\u00e1de\u017e vyr\u00e1\u017e\u00ed \u201ena p\u00e1rty\u201c. Ale v&nbsp; polovin\u011b 19.stolet\u00ed tam \u00fap\u011bl \u201ezr\u00e1dce n\u00e1roda\u201c Karel Sabina, sv\u00e9 si v t\u011bch zdech odbyl i anarchista Bakunin. Ti v&nbsp;<em>Galerii osobnost\u00ed Olomouck\u00e9ho kraje <\/em>nefiguruj\u00ed. Pro\u010d? I negativn\u00ed v\u00fdsledek je v\u00fdsledek, \u0159\u00edk\u00e1vala jsem p\u0159i \u0159e\u0161en\u00ed probl\u00e9m\u016f diplomov\u00fdch prac\u00ed. Oba uveden\u00e9 v\u0161ak sv\u011btovost\u00ed p\u0159ekonal ten prezentovan\u00fd \u2013 gener\u00e1l <em>La Fayette<\/em> (1757 \u2013 1834), hrdina dvou revoluc\u00ed, americk\u00e9 a francouzsk\u00e9, bl\u00edzk\u00fd p\u0159\u00edtel prvn\u00edho prezidenta USA Georga Washingtona a spoluautor p\u0159elomov\u00e9 <em>Deklarace pr\u00e1v \u010dlov\u011bka a ob\u010dana<\/em> z&nbsp;roku 1789. Svobodn\u00fd zedn\u00e1\u0159 La Fayette byl v&nbsp;roce 1794 p\u0159evezen do olomouck\u00fdch kasemat. Za nezda\u0159en\u00fd pokus o \u00fat\u011bk byl potrest\u00e1n jen z\u00e1kazem dal\u0161\u00edch vyj\u00ed\u017ed\u011bk. Pr\u00e1vo na \u00fatek toti\u017e bylo tehdy pova\u017eov\u00e1no u v\u011bzn\u011b za legitimn\u00ed. Zaj\u00edmav\u00e9! V\u011bzen\u00ed v&nbsp;Olomouci s&nbsp;n\u00edm po \u010dase sd\u00edlela i jeho \u017eena a dv\u011b dcery, co\u017e se stalo n\u00e1m\u011btem liter\u00e1rn\u00edch d\u011bl i dramatick\u00e9ho zpracov\u00e1n\u00ed. Napoleon se po jednom ze sv\u00fdch v\u00edt\u011bzstv\u00ed v&nbsp;roce 1797 uk\u00e1zal b\u00fdt velkorys\u00fdm a gener\u00e1la propustil.<\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;To u\u017e bylo po tzv. josef\u00ednsk\u00fdch reform\u00e1ch. Nejstar\u0161\u00ed syn Marie Terezie Josef II. pov\u011bdom\u00fd n\u00e1m z&nbsp;Babi\u010dky (a jsme v&nbsp;literatu\u0159e!) jak zn\u00e1mo c\u00edrkvi zrovna nep\u0159\u00e1l. V&nbsp;Olomouci se to projevilo krom\u011b jin\u00e9ho v\u00fdstavbou zbrojnice jakoby natruc postaven\u00e9 do v\u00fdhledu Arcibiskupsk\u00e9ho pal\u00e1ce. Stoj\u00ed tak dosud a slou\u017e\u00ed dnes univerzit\u011b studovnou,skript\u00e1rnou, prostory vydavatelstv\u00ed, restaurac\u00ed atd. To c\u00edsa\u0159ovna <em>Marie Terezie<\/em> (1717 \u2013 1780) jednu ze sv\u00fdch \u010detn\u00fdch n\u00e1v\u0161t\u011bv Olomouce p\u0159ipom\u00edn\u00e1 renovovanou Terezskou branou (kdysi v sousedstv\u00ed synagogy se zaj\u00edmavou histori\u00ed vyp\u00e1len\u00ed), aktu\u00e1ln\u011b rekonstruovanou Korunn\u00ed pevn\u016fstkou s&nbsp;p\u0159\u00edslibem zaj\u00edmav\u00fdch v\u00fdstavn\u00edch prostor, a nakonec i ta zmi\u0148ovan\u00e1 zbrojnice nese ofici\u00e1ln\u00ed ozna\u010den\u00ed Terezi\u00e1nsk\u00e1 zbrojnice.<\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; Olomouc nebyla jen \u00fato\u010di\u0161t\u011bm p\u0159ed revoltuj\u00edc\u00edmi V\u00edde\u0148any. V&nbsp;sousedstv\u00ed Arcidiec\u00e9zn\u00edho muzea na olomouck\u00e9m V\u00e1clavsk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed pam\u011btn\u00ed deska p\u0159ipom\u00edn\u00e1, \u017ee zde v&nbsp;\u0159\u00edjnu a\u017e prosinci 1767 pob\u00fdval s&nbsp;otcem a sestrou jeden\u00e1ctilet\u00fd <em>Wolfgang Amadeus Mozart <\/em>( 1756 \u2013 1791). \u010cern\u00fdm ne\u0161tovic\u00edm ohro\u017euj\u00edc\u00edm tehdej\u0161\u00ed V\u00edde\u0148 sice neunikl, ale z\u0159ejm\u011b byl pr\u016fb\u011bh nemoci m\u00edrn\u011bj\u0161\u00ed, kdy\u017e zde hoch sta\u010dil je\u0161t\u011b slo\u017eit 6.symfonii F dur. Jeho sestra Nannerl o tom napsala: \u201e<em>V Olomouci dostal m\u016fj bratr ne\u0161tovice a onemocn\u011bl tak, \u017ee dev\u011bt dn\u00ed nic nevid\u011bl a n\u011bkolik t\u00fddn\u016f po sv\u00e9m uzdraven\u00ed si musel \u0161et\u0159it o\u010di\u201c. <\/em><\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; S&nbsp;Olomouc\u00ed jako pevnost\u00ed je spojov\u00e1no je\u0161t\u011b jedno slavn\u00e9 jm\u00e9no historie vojenstv\u00ed, tak\u00e9 si je v&nbsp;posledn\u00edch letech p\u011bkn\u011b p\u0159ipom\u00edn\u00e1me \u2013 je to <em>Jan Josef V\u00e1clav hrab\u011b Radeck\u00fd z&nbsp;Rad\u010de <\/em>(1766 \u2013 1858). V&nbsp;roce 1829 se stal velitelem olomouck\u00e9 pevnosti a n\u00e1sledn\u011b zde m\u011bl d\u016fstojn\u011b a v&nbsp;klidu pro\u017e\u00edvat dny zaslou\u017een\u00e9ho odpo\u010dinku na penzi. Nestalo se. Zapojil se do v\u0159avy evropsk\u00fdch d\u011bjin rozhodn\u00fdm zp\u016fsobem je\u0161t\u011b n\u011bkolikr\u00e1t. A to do t\u00e9 m\u00edry \u00fasp\u011b\u0161n\u011b, ve prosp\u011bch c\u00edsa\u0159sk\u00e9ho dvora, \u017ee mu v&nbsp;roce 1848 \u2013 aktivn\u00edmu Radeck\u00e9mu bylo 82 let \u2013 Johann Strauss st. v\u011bnoval zn\u00e1m\u00fd Radeck\u00e9ho mar\u0161. S&nbsp;nad\u0161en\u00edm ho V\u00edde\u0148an\u00e9 ka\u017edoro\u010dn\u011b vytlesk\u00e1vaj\u00ed na z\u00e1v\u011br novoro\u010dn\u00edho koncertu V\u00edde\u0148sk\u00fdch filharmonik\u016f. Obvykle se u televizoru p\u0159id\u00e1v\u00e1m.<\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; V&nbsp;souzn\u011bn\u00ed s&nbsp;v olomouck\u00e9m muzeu instalovanou v\u00fdstavou <em>Galerie osobnost\u00ed Olomouck\u00e9ho kraje<\/em> mus\u00edm opustit rodn\u00e9 m\u011bsto a vydat se nap\u0159\u00edklad na bl\u00edzk\u00fd Svat\u00fd Kope\u010dek. Bl\u00edzk\u00fd mi i t\u00edm, \u017ee jsem tam 23 rok\u016f jako u\u010ditelka doj\u00ed\u017ed\u011bla. Takzvan\u011b \u201epod boudkami\u201c se narodil mal\u00ed\u0159 <em>Karel Svolinsk\u00fd <\/em>(1896 \u2013 1986)<em>, <\/em>na kter\u00e9ho v&nbsp;expozici zapomn\u011bli. Snad ne kv\u016fli tomu \u201esocialistick\u00e9mu\u201c&nbsp; olomouck\u00e9mu orloji. Tvrd\u011b nese otisk doby sv\u00e9ho vzniku, roku 1955. P\u016fvodn\u00ed orloj, srovnateln\u00fd s&nbsp;pra\u017esk\u00fdm, u\u017e asi po v\u00e1le\u010dn\u00e9m b\u011bsn\u011bn\u00ed nikdo neobnov\u00ed. Ale Svolinsk\u00fd jako ilustr\u00e1tor byl skvostn\u00fd. Rokem jeho narozen\u00ed je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee se mohl na Kope\u010dku setk\u00e1vat s&nbsp;mal\u00fdm <em>Ji\u0159\u00edm Wolkrem<\/em> (1900 \u2013 1924), kter\u00fd sem jezd\u00edval k&nbsp;babi\u010dce na pr\u00e1zdniny. Tak\u00e9 v\u011bnoval Svat\u00e9mu Kope\u010dku b\u00e1se\u0148, formou p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed Apollinairovo p\u00e1smo \u010di Nezvalova Edisona (v\u0161\u00edmali jsme si toho s&nbsp;osm\u00e1ky). I dnes se chod\u00ed na Kope\u010dku s\u00e1\u0148kovat na \u201ewolkrovku\u201c. B\u00e1sn\u00edk modr\u00e9 po\u0161tovn\u00ed schr\u00e1nky Ji\u0159\u00ed Wolker je ov\u0161em na v\u00fdstav\u011b p\u0159ipom\u00edn\u00e1n jako prost\u011bjovsk\u00fd rod\u00e1k. V&nbsp;m\u00edstn\u00edm muzeu m\u00e1 p\u011bknou st\u00e1lou expozici. Je\u0161t\u011b ona\u010dej\u0161\u00ed st\u00e1lic\u00ed je recita\u010dn\u00ed sout\u011b\u017e, festival poezie Wolkr\u016fv Prost\u011bjov, letos prob\u011bhl u\u017e 56.ro\u010dn\u00edk. Sarkasticky poznamen\u00e1no, Wolker um\u0159el v\u010das, aby mu jeho sout\u011b\u017e nep\u0159ejmenovali (Lenin v&nbsp;b\u00e1sni o Sv.Kope\u010dku byl shov\u00edvav\u011b p\u0159ehl\u00e9dnut). Jen ty po\u0161tovn\u00ed schr\u00e1nky u\u017e nejsou modr\u00e9. A co je hor\u0161\u00ed, tu b\u00e1se\u0148 dnes z&nbsp;mlad\u00fdch um\u00ed \u2013 a zn\u00e1 \u2013 m\u00e1lokdo. \u0160koda.<\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; Prost\u011bjov m\u00e1 v\u00edc slavn\u00fdch rod\u00e1k\u016f. P\u0159edn\u00ed m\u00edsto mezi nimi zauj\u00edm\u00e1 <em>Otto Wichterle <\/em>(1913 \u2013 1998). Vypsat v\u0161echny jeho tituly, vyn\u00e1lezy, v\u016fbec z\u00e1sluhy \u2013 to vzd\u00e1v\u00e1m! \u010c\u00edt\u00e1vala jsem o tom \u2013 i studentk\u00e1m u\u010ditelstv\u00ed \u2013 rad\u011bji \u00faryvky z&nbsp;kn\u00ed\u017eky <em>Objevy a vyn\u00e1lezy tis\u00edcilet\u00ed, <\/em>jak se podle legendy Otto Wichterle inspiroval pro sv\u00e9 objevy pohledem na k\u00e1vu m\u00edchanou v&nbsp;\u0161\u00e1lku, nahl\u00ed\u017een\u00edm p\u0159es rameno \u010dtouc\u00edmu spolucestuj\u00edc\u00edmu ve vlaku z&nbsp;Prost\u011bjova do Prahy, jak na \u0160t\u011bdr\u00fd den vynal\u00e9zal pomoc\u00ed stavebnice Merkur a dynama ze synova kola, jak\u2026.P\u0159e\u010dt\u011bte si a inspirujte se\u2013 nejen vy sami. Jen m\u00edstn\u00ed znaj\u00ed upraven\u00e9 po\u0159ekadlo o n\u011bkom ned\u016fvtipn\u00e9m, \u017ee kdyby blbost kvetla, byl by jako Wichterleho z\u00eddka. Z\u00eddka okolo domu Wichterov\u00fdch pr\u00fd byla porostl\u00e1 \u0161\u00edpkov\u00fdmi ke\u0159i. No, nev\u00edm. Kdy\u017e jsem kolem toho domu nedaleko prost\u011bjovsk\u00e9ho n\u00e1dra\u017e\u00ed naposledy proch\u00e1zela, co tam rostlo, to \u0161\u00edpkov\u00e9 ke\u0159e nebyly. Jinak ale tam bujelo ledasco. Snad s&nbsp;t\u00edm n\u011bkdo pohne, te\u010f \u2013 v&nbsp;roce 100. v\u00fdro\u010d\u00ed narozen\u00ed vynikaj\u00edc\u00edho \u010dlov\u011bka.<\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;V&nbsp;\u010cech\u00e1ch pod Kos\u00ed\u0159em jsem byla naposledy loni na podzim. Vznik\u00e1 tam p\u011bkn\u00e1 tradice \u0159emeslnick\u00fdch slavnost\u00ed \u2013 Josefkol. Mezin\u00e1rodn\u00ed setk\u00e1n\u00ed \u0159emesln\u00edk\u016f prob\u00edh\u00e1 v&nbsp;kr\u00e1sn\u00e9m z\u00e1meck\u00e9m parku. A\u017e tam pojedu letos, snad u\u017e bude po renovaci otev\u0159en m\u00edstn\u00ed z\u00e1mek, proslul\u00fd opakovan\u00fdmi pobyty mal\u00ed\u0159e <em>Josefa M\u00e1nesa<\/em> (1820 \u2013 1871). B\u00fdval zde r\u00e1d, z&nbsp;dohledu sv\u00e9 autoritativn\u00ed sestry, odvd\u011b\u010dil se kraji zobrazen\u00edm r\u00e1zovit\u00fdch obyvatel. Nab\u00edz\u00ed se propojen\u00ed kr\u00e1sna s&nbsp;u\u017eitkem: vychutnat scen\u00e9rii p\u0159\u00edrody nev\u0161edn\u00edho parku, p\u0159ibl\u00ed\u017eit se \u017eivotu a d\u00edlu autora medailon\u016f na Starom\u011bstsk\u00e9m orloji a sezn\u00e1mit se s&nbsp;\u0159emesly, kter\u00e1 u\u017e mnohdy nem\u00e1me mo\u017enost pozn\u00e1vat<\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;Kdy\u017e jsem v&nbsp;roce 1958 maturovala, zb\u00fdvaly<em> Petru Bezru\u010dovi<\/em> (1867 \u2013 1958) posledn\u00ed t\u00fddny \u017eivota tr\u00e1ven\u00e9ho v&nbsp;\u00fastran\u00ed v&nbsp;Kostelci na Han\u00e9. Skonal toho roku v&nbsp;z\u00e1\u0159\u00ed v &nbsp;olomouck\u00e9 nemocnici. Autorstv\u00edm jeho ver\u0161\u016f se netr\u00e1p\u00edm, syt\u00ed m\u011b jejich kr\u00e1sa. S&nbsp;o\u010dima \u201ena \u0161\u0165opk\u00e1ch\u201c jsem sv\u00fdm \u017e\u00e1k\u016fm p\u016fj\u010dovala vz\u00e1cn\u00fd v\u00fdtisk Slezsk\u00fdch p\u00edsn\u00ed z&nbsp;roku 1926. Moji \u201eChacha\u0159i\u201c(Ostrav\u00e1k\u016f jsem u\u010dila pom\u011brn\u011b hodn\u011b) dok\u00e1zali n\u011bkter\u00e9 v\u00fdrazy ocenit l\u00edp n\u011b\u017e j\u00e1. Nem\u00edvala jsem s&nbsp;poezi\u00ed ve t\u0159\u00edd\u011b probl\u00e9my, a\u017e je mi to s&nbsp;podivem. Mo\u017en\u00e1 proto, \u017ee jsem se u\u017e tehdy nev\u011bdomky dr\u017eela slov Ji\u0159\u00edho Such\u00e9ho: \u201e<em>Budu-li vypr\u00e1v\u011bt \u017e\u00e1k\u016fm v&nbsp;5.B, jak jsem se potk\u00e1val na N\u00e1rodn\u00ed t\u0159\u00edd\u011b s&nbsp;V\u00edt\u011bzslavem Nezvalem, nebudou o nic m\u00ed\u0148 ani o nic v\u00edc p\u0159ekvapeni, ne\u017e kdyb<\/em>y<em>ch jim tvrdil, \u017ee jsem tu potk\u00e1val Karla Hy<\/em>nka <em>M\u00e1chu n<\/em>e<em>bo snad Michnu z&nbsp;Otradovic<\/em>\u201c. Moji \u017e\u00e1ci se nikdy nedozv\u011bd\u011bli, \u017ee z&nbsp;Bezru\u010de m\u00e1m nejrad\u011bji Stu\u017ekonosku modrou. Nemohli ve sv\u00e9m v\u011bku pochopit jej\u00ed \u00favodn\u00ed ot\u00e1zku <em>Byl jsem j\u00e1 jednou tak\u00e9 ml\u00e1d? Ta ot\u00e1zka zn\u00ed v&nbsp;du\u0161i tich\u00e1\u2026<\/em>a potom z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9<em>\u2026i stu\u017ekonosku vid\u011bl jsem v&nbsp;jeseni pozdn\u00ed \u017eit\u00ed sv\u00e9ho.<\/em><\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;P\u0159edposledn\u00ed zastaven\u00ed v\u011bnuj\u00ed rodi\u0161ti li\u0161ky Bystrou\u0161ky. Pro mnoh\u00e9 bude p\u0159ekvapen\u00edm, \u017ee jsou to Lo\u0161tice. Psala jsem o nich v\u00edcekr\u00e1t. Nyn\u00ed jen zopakuji, \u017ee o chytr\u00e9 li\u0161ce kdysi vypr\u00e1v\u011bl lo\u0161tick\u00fd rev\u00edrn\u00edk m\u00edstn\u00edmu akademick\u00e9mu mal\u00ed\u0159i Stanislavu Lolkovi. Ten vytvo\u0159il soubor kreseb o neposedn\u00e9 li\u0161ce a odtud u\u017e vedla p\u0159\u00edm\u00e1 cesta k&nbsp;brn\u011bnsk\u00e9mu novin\u00e1\u0159i Rudolfu T\u011bsnohl\u00eddkovi. Nep\u016fjdeme li\u0161\u010dinou stopou a\u017e na Hukvaldy k&nbsp;Jan\u00e1\u010dk\u016fm. Z\u016fstaneme v&nbsp;Lo\u0161tic\u00edch, kter\u00e9 si obl\u00edbil a na \u010das se v&nbsp;nich i usadil v\u00fdznamn\u00fd \u010desk\u00fd mal\u00ed\u0159 <em>Adolf Ka\u0161par <\/em>(1879 \u2013 1934). Jeho jm\u00e9no je nezapomenuteln\u011b spojeno s&nbsp;ilustracemi Babi\u010dky. Jako ilustr\u00e1tor spolupracoval Adolf Ka\u0161par s&nbsp;mimo\u0159\u00e1dn\u00fdm nakladatelem a knihkupcem Romualdem Prombergrem. Dnes jen se smutkem chod\u00edm kolem pam\u011btn\u00ed desky na jeho proslul\u00e9m knihkupectv\u00ed, kde u\u017e nest\u00e1vaj\u00ed o kni\u017en\u00edch \u010dtvrtc\u00edch z\u00e1stupy nedo\u010dkav\u00fdch \u010dten\u00e1\u0159\u016f. Sem tam vch\u00e1z\u00ed do p\u0159ebudovan\u00fdch vstupn\u00edch dve\u0159\u00ed n\u011bjak\u00fd ten klient jedn\u00e9 z&nbsp;olomouck\u00fdch bank.<\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; Nevzpomenula jsem v\u0161echna jm\u00e9na z&nbsp;panel\u016f v\u00fdstavy <em>Galerie osobnost\u00ed Olomouck\u00e9ho kraje. <\/em>Vedle ji\u017e uveden\u00fdch mi tam n\u011bkter\u00e1 chyb\u011bla, r\u00e1da bych tam vid\u011bla <em>Aloise Vojt\u011bcha \u0160emberu<\/em> (1807 \u2013 1882), jazykov\u011bdce, kter\u00e9ho se neboj\u00edm ozna\u010dit za jednoho z&nbsp;p\u0159edn\u00edch \u010desk\u00fdch n\u00e1rodn\u00edch buditel\u016f. Jako profesor \u010desk\u00e9ho jazyka a literatury p\u016fsobil v&nbsp;Olomouci, pozd\u011bji na univerzit\u011b ve V\u00eddni, kde krom\u011b jin\u00e9ho vlastn\u00edm n\u00e1kladem vydal v&nbsp;roce 1861&nbsp;<em>Pam\u011bti a znamenitosti m\u011bsta Olomouce<\/em>. A neza\u0161kodilo by pro pam\u011b\u0165 n\u00e1roda zm\u00ednit i proradn\u00e9ho <em>Zde\u0148ka Fierlingera<\/em> (1891 \u2013 1976), narozen\u00e9ho v&nbsp;u\u010ditelsk\u00e9 rodin\u011b v&nbsp;Olomouci&nbsp;, kde je na m\u00edstn\u00edm h\u0159bitov\u011b ulo\u017een vedle sv\u00e9ho za heydrichi\u00e1dy popraven\u00e9ho synovce Ev\u017eena Ro\u0161ick\u00e9ho, novin\u00e1\u0159e a atleta, kter\u00fd n\u00e1s v&nbsp;roce 1936 reprezentoval na olympi\u00e1d\u011b. Takov\u00e9 jsou z\u00e1kruty \u017eivota.<\/p>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; V&nbsp;dob\u011b, kdy Zd\u011bn\u011bk Fierlinger kul pikle sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed k&nbsp;p\u0159ijet\u00ed bol\u0161evicky podezd\u011bn\u00e9ho Ko\u0161ick\u00e9ho vl\u00e1dn\u00edho programu, <em>Josef Bryks<\/em> po slo\u017eit\u00e9m opu\u0161t\u011bn\u00ed okupovan\u00e9 republiky bojoval za svou vlast v&nbsp;Anglii jako st\u00edhac\u00ed pilot perut\u00ed RAF. Narodil se v&nbsp;roce 1916 v&nbsp;La\u0161\u0165anech, pobl\u00ed\u017e obyvateli Olomouce chata\u0159sky a v\u00fdletn\u011b obl\u00edben\u00e9ho B\u011blkovick\u00e9ho \u00fadol\u00ed. Sest\u0159elen unikal \u2013 i pod ciz\u00ed identitou \u2013 opakovan\u011b z&nbsp;nacistick\u00fdch v\u011bzen\u00ed. Britov\u00e9 jeho hrdinstv\u00ed a z\u00e1sluhy ocenili ud\u011blen\u00edm <em>\u0158\u00e1du britsk\u00e9ho imperia <\/em>a nato\u010dili o n\u011bm film <em>Srdce v&nbsp;zajet\u00ed. <\/em>Po v\u00e1lce si do Olomouce p\u0159ivezl anglickou man\u017eelku, narodila se jim dcera. To pov\u00e1le\u010dn\u00e9 vydechnut\u00ed trvalo jen kr\u00e1tce, ji\u017e v&nbsp;kv\u011btnu 1948 za\u010dala Josefu Bryksovi jako z\u00e1padn\u00edmu letci strastipln\u00e1 pou\u0165 po \u010deskoslovensk\u00fdch krimin\u00e1lech. Strasipln\u011bj\u0161\u00ed o to, \u017ee byl v\u011bzn\u011bm velmi nepoddajn\u00fdm. Zem\u0159el na infarkt v&nbsp;uranov\u00fdch dolech v&nbsp;roce 1957. To u\u017e jeho \u017eena i s&nbsp;dcerou byly na\u0161t\u011bst\u00ed zp\u011bt ve Velk\u00e9 Brit\u00e1nii. Skoro denn\u011b chod\u00edv\u00e1m kolem oby\u010dejn\u00e9ho \u010din\u017eovn\u00edho domu, na kter\u00e9m je u\u017e n\u011bjak\u00fd rok um\u00edst\u011bna pam\u011btn\u00ed deska p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed pobyt rodiny Josefa Brykse. Pan\u00ed Trudie Bryksov\u00e9, kter\u00e1 ve v\u011bku 91 let zem\u0159ela v&nbsp;roce 2011 ve Washingtonu, byly teprve po roce 1989 vyd\u00e1ny ostatky man\u017eela. Dnes v\u0161ichni, i s&nbsp;dcerou, odpo\u010d\u00edvaj\u00ed v&nbsp;rodinn\u00e9 hrobce Bryksov\u00fdch. Pan\u00ed Trudie se do vlasti a k&nbsp;rodin\u011b sv\u00e9ho man\u017eela v&nbsp;posledn\u00edch letech opakovan\u011b vracela. Nejen proto, aby z&nbsp;rukou prezidenta republiky p\u0159ijala pro sv\u00e9ho man\u017eela \u0158\u00e1d B\u00edl\u00e9ho lva. Nev\u00edm, zda se n\u011bkter\u00e1 z&nbsp;olomouck\u00fdch \u0161kol pokusila kontaktovat p\u0159\u00edbuzn\u00e9 Josefa Brykse, pozvat je t\u0159eba na besedu. Pozv\u00e1n\u00ed by b\u00fdvala jist\u011b p\u0159ijala i pan\u00ed Trudie Bryksov\u00e1. Napsala o osudu sv\u00e9 rodiny zaj\u00edmavou knihu <em>Nad\u011bje a beznad\u011bje <\/em>a velmi aktivn\u011b a se z\u00e1jmem doprov\u00e1zena p\u0159ekladatelkou on\u00e9 knihy a sou\u010dasn\u011b tlumo\u010dnic\u00ed se \u00fa\u010dastnila v&nbsp;\u010cesk\u00e9 republice vzpom\u00ednkov\u00fdch akc\u00ed. Jsem velmi r\u00e1da, \u017ee Josef Bryks na\u0161el sv\u00e9 m\u00edsto na panelech v\u00fdstavy <em>Galerie osobnost\u00ed Olomouck\u00e9ho kraje.<\/em> Mo\u017en\u00e1 to n\u011bkter\u00e9ho z&nbsp;pedagogick\u00fdch pracovn\u00edk\u016f inspiruje. P\u0159\u00edbuzn\u00ed Josefa Brykse st\u00e1le \u017eij\u00ed v&nbsp;La\u0161\u0165anech, t\u00e9m\u011b\u0159 v&nbsp;dosahu m\u011bstsk\u00e9 hromadn\u00e9 dopravy. Ale v&nbsp;tom asi j\u00e1dro pudla nebude. Pot\u0159ebujeme st\u00e1le ke v\u0161emu metodick\u00e9 p\u0159\u00edru\u010dky a n\u00e1vody?<\/p>\n<p>&nbsp;Houdek, F., T\u016fma, J.&nbsp; <em>Objevy a vyn\u00e1lezy tis\u00edcilet\u00ed&nbsp; <\/em>Praha: Nakladatelstv\u00ed Lidov\u00e9 noviny, 2002<\/p>\n<p>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; ISBN 80-7106-475-0.&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;<\/p>\n<p>Bryksov\u00e1, T.&nbsp; <em>Nad\u011bje a beznad\u011bje.<\/em> Votobia 2003. ISBN 80-7220-154-9.<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;N\u011bkde jsem \u010detla, \u017ee \u010dlov\u011bk m\u00e1 po\u0159\u00e1d n\u011bco d\u011blat, na n\u011bco se t\u011b\u0161it, n\u011b\u010demu v\u011b\u0159it a n\u011bco (n\u011bkoho) m\u00edt r\u00e1d. V&nbsp;m\u00e9m v\u011bku, kdy \u2013 slovy Ji\u0159\u00edho Such\u00e9ho &#8211; mi u\u017e minulost otev\u00edr\u00e1 dve\u0159e, to beru za sv\u00e9 dvojn\u00e1sob. I rozhodla jsem se, \u017ee na ka\u017ed\u00fd t\u00fdden si mus\u00edm napl\u00e1novat n\u011bco, co [&hellip;]<\/p>\n","protected":false},"author":3483,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[],"class_list":["post-375","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezarazene"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/375","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3483"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=375"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/375\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":377,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/375\/revisions\/377"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=375"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=375"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=375"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}