{"id":155,"date":"2012-06-03T10:58:08","date_gmt":"2012-06-03T08:58:08","guid":{"rendered":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/?p=155"},"modified":"2012-06-03T10:58:08","modified_gmt":"2012-06-03T08:58:08","slug":"kdo-nic-nevi%e2%80%a6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/2012\/06\/03\/kdo-nic-nevi%e2%80%a6\/","title":{"rendered":"Kdo nic nev\u00ed\u2026"},"content":{"rendered":"<p>&nbsp;<\/p>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">Z m\u00e9di\u00ed v\u0161eho druhu jsme neust\u00e1le p\u0159esv\u011bd\u010dov\u00e1ni, \u017ee \u017eijeme v informa\u010dn\u00ed spole\u010dnosti, kter\u00e1 se \u00fadajn\u011b projevuje schopnost\u00ed z\u00edsk\u00e1vat, produkovat, zpracov\u00e1vat a uchov\u00e1vat informace k osobn\u00edmu \u010di ekonomick\u00e9mu prosp\u011bchu. Skepse je podle Milan Kundery nejplodn\u011bj\u0161\u00ed stav, proto\u017ee navozuje ot\u00e1zky. Zapochybujme proto nejprve, co je to informa\u010dn\u00ed spole\u010dnost, co je to informace, z \u010deho\u017e pak logicky mus\u00ed vyplynout, jak je to s tou na\u0161\u00ed schopnost\u00ed informace z\u00edsk\u00e1vat, produkovat, zpracov\u00e1vat a uchov\u00e1vat. Nejsou to v\u0161echno v pojet\u00ed Shakespearov\u011b pouh\u00e1 SLOVA, SLOVA, SLOVA?<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">Podle Akademick\u00e9ho slovn\u00edku ciz\u00edch slov (Academia, 1995) je informace:<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">1. zpr\u00e1va, \u00fadaj<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">2. pou\u010den\u00ed<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">3. kyberneticky (v teorii informace) \u010d\u00edseln\u00e9 vyj\u00e1d\u0159en\u00ed mno\u017estv\u00ed \u00fadaj\u016f p\u0159enesen\u00e9 sd\u011blovac\u00edm&nbsp;<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">&nbsp; &nbsp; &nbsp;kan\u00e1lem za \u010dasovou jednotku p\u0159i p\u0159enosu zpr\u00e1v.<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">Abychom pojali probl\u00e9m d\u016fkladn\u011b, uve\u010fme je\u0161t\u011b jednu z mnoha definic na obl\u00edben\u00e9 Wikipedii:<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">Informace je velmi \u0161irok\u00fd, mnohozna\u010dn\u00fd pojem a u\u017e\u00edv\u00e1 se v r\u016fzn\u00fdch v\u00fdznamech, v nejobecn\u011bj\u0161\u00edm smyslu je informace ch\u00e1p\u00e1na jako \u00fadaj o re\u00e1ln\u00e9m prost\u0159ed\u00ed, o jeho stavu a procesech v n\u011bm prob\u00edhaj\u00edc\u00edch.<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">Po tomto m\u00edrn\u011b akademick\u00e9m \u00favodu a vymezen\u00ed pojmu, s n\u00edm\u017e chceme pracovat, nikdo asi neup\u0159e sou\u010dasn\u00e9 spole\u010dnosti schopnost informace z\u00edsk\u00e1vat a uchov\u00e1vat. V \u010cesk\u00e9 republice m\u00e1me tu schopnost mimo\u0159\u00e1dn\u011b usnadn\u011bnou (co\u017e mo\u017en\u00e1 mnoh\u00e9 p\u0159ekvap\u00ed) teprve od roku 1993, data na\u0161eho p\u0159\u00edstupu k internetu. Zb\u00fdv\u00e1 ale zauva\u017eovat nad schopnost\u00ed informace produkovat (co\u017e o to!) a p\u0159edev\u0161\u00edm je zpracov\u00e1vat.<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">Jan Neruda (1834 \u2013 1891) kdysi \u0159ekl, \u017ee kdo nic nev\u00ed, mus\u00ed v\u0161emu v\u011b\u0159it. Slovo informace zcela z\u0159ejm\u011b nebylo v jeho dob\u011b frekventovan\u00fdm pojmem. Nab\u00edz\u00ed se ot\u00e1zka: ztoto\u017enil by Neruda v\u011bd\u011bn\u00ed s informacemi?<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">Konrad Paul Liessmann samotnou p\u0159edmluvu sv\u00e9 velmi \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 a v ur\u010dit\u00fdch kruz\u00edch velmi diskutovan\u00e9 publikace Teorie nevzd\u011blanosti zahajuje v\u011btou: \u201e\u017dijeme ve spole\u010dnosti v\u011bd\u011bn\u00ed\u201c. Pro Nerudu by t\u00edm terminologick\u00e9 probl\u00e9my mohly b\u00fdt vy\u0159e\u0161eny. Jen\u017ee \u2013 o n\u011bkolik str\u00e1nek d\u00e1le profesor Liessmann p\u00ed\u0161e: \u201eV\u011bd\u011bn\u00ed je v\u00edce ne\u017e informace. V\u011bd\u011bn\u00ed umo\u017e\u0148uje nejen odfiltrovat z mno\u017estv\u00ed dat ta, kter\u00e1 maj\u00ed informa\u010dn\u00ed hodnotu, v\u011bd\u011bn\u00ed je celkovou formou prozkoum\u00e1v\u00e1n\u00ed sv\u011bta \u2013 jeho pozn\u00e1v\u00e1n\u00ed, ch\u00e1p\u00e1n\u00ed, porozum\u011bn\u00ed. Na rozd\u00edl od informace, jej\u00ed\u017e v\u00fdznam spo\u010d\u00edv\u00e1 v odli\u0161n\u00e9m jedn\u00e1n\u00ed v budoucnosti, nen\u00ed v\u011bd\u011bn\u00ed jednozna\u010dn\u011b \u00fa\u010delov\u011b orientov\u00e1no\u201c (s.23).&nbsp;<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">A jsme u toho \u2013 u na\u0161\u00ed schopnosti \u010di neschopnosti ur\u010dit\u00e9 informace odfiltrovat, to znamen\u00e1 zpracovat je. Pro sv\u00e9 \u017e\u00e1ky na z\u00e1kladn\u00ed \u0161kole bych asi u\u017eila jednoduch\u00e9 p\u0159irovn\u00e1n\u00ed: informace pro m\u011b m\u016f\u017ee b\u00fdt n\u011bco jako pap\u00edrov\u00fd kapesn\u00edk, kter\u00fd po pou\u017eit\u00ed odhod\u00edm, jinou informaci ale m\u016f\u017eu p\u0159etavit do ur\u010dit\u00e9ho poznatku, v\u011bd\u011bn\u00ed, co pou\u017eiju v p\u0159\u00edhodn\u00e9m okam\u017eiku n\u011bkdy v budoucnosti. Te\u010f jde o ten filtr \u2013 mysl\u00edm, \u017ee aktu\u00e1ln\u011b lze ten pojem nazvat schopnost\u00ed kriticky myslet.&nbsp;<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">V aktu\u00e1ln\u00ed pon\u011bkud &nbsp;infantiln\u011b (na)lad\u011bn\u00e9 spole\u010dnosti jsou pro vysv\u011btlen\u00ed hojn\u011b vyu\u017e\u00edv\u00e1ny p\u0159\u00edb\u011bhy, v biblick\u00e9m pojet\u00ed vlastn\u011b n\u011bco jako podobenstv\u00ed.Uch\u00fdl\u00edm se k jednomu, z m\u00e9ho pohledu mimo\u0159\u00e1dn\u011b zaj\u00edmav\u00e9mu a plodn\u00e9mu.<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">I stalo se, \u017ee jsem ned\u00e1vno na kr\u00e1tk\u00fd \u010das zav\u00edtala do jednoho z na\u0161ich p\u0159ep\u016fvabn\u00fdch m\u011bst \u2013 do Litomy\u0161le. Jarn\u00edm sluncem zalit\u00e9 n\u00e1m\u011bst\u00ed s pe\u010dliv\u011b opraven\u00fdmi domy, u nich\u017e u ka\u017ed\u00e9ho z nich se v\u00e1m zachce post\u00e1t, v\u00e1s rozesmutn\u00ed podloub\u00ed zapln\u011bn\u00e1 st\u00e1nkov\u00fdm haraburd\u00edm. Ten ho\u0159k\u00fd z\u00e1\u017eitek jsem se rozhodla zahnat \u00fa\u010dast\u00ed na p\u0159edn\u00e1\u0161ce v dom\u011b U Ryt\u00ed\u0159\u016f. V jednom ze s\u00e1l\u016f m\u011bstsk\u00e9 galerie m\u016f\u017eete \u010d\u00edst slova: \u201e\u0160\u0165astn\u00e1 Litomy\u0161li! Budi\u017e po\u017eehn\u00e1na, \u017ees dala na\u0161\u00ed vlasti dva skv\u011bl\u00e9 syny, b\u00e1sn\u00edky t\u00f3n\u016f a barev \u2013 Smetanu a Ma\u0159\u00e1ka\u201c. T\u011bch litomy\u0161lsk\u00fdch syn\u016f \u2013 jak v\u0161ichni v\u00edme \u2013 bylo v\u00edc, ale \u017ee mezi n\u011b pat\u0159\u00ed i Julius Ma\u0159\u00e1k , to jsem netu\u0161ila. Pr\u00e1v\u011b Litomy\u0161li v dob\u011b Ma\u0159\u00e1kova ml\u00e1d\u00ed m\u011bla b\u00fdt v\u011bnov\u00e1na anoncovan\u00e1 p\u0159edn\u00e1\u0161ka.&nbsp;<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">Julius Ma\u0159\u00e1k, l\u00e9ty sv\u00e9ho \u017eit\u00ed (1832 \u2013 1899) Nerud\u016fv vrstevn\u00edk, je naz\u00fdv\u00e1n jedn\u00edm z nejlep\u0161\u00edch evropsk\u00fdch mal\u00ed\u0159\u016f lesa. My mo\u017en\u00e1 ze \u0161koln\u00edch chodeb zn\u00e1me sp\u00ed\u0161e d\u00edla sv\u011btov\u011b uzn\u00e1van\u00e9ho Ivana Ivanovi\u010de \u0160i\u0161kina (1831 \u2013 1898), ozna\u010dovan\u00e9ho zase za cara rusk\u00fdch hvozd\u016f.<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">Bylo mi l\u00edto distingovan\u00e9ho p\u0159edn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00edho, kter\u00fd se musel vyrovn\u00e1vat s pla\u010dtiv\u00fdmi projevy kojence matky p\u0159esv\u011bd\u010den\u00e9, \u017ee o tuto p\u0159edn\u00e1\u0161ku nem\u016f\u017ee sv\u00e9 mimino ochudit. Byl to projev hrub\u00e9 ne\u00facty jak k p\u0159edn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00edmu, tak k hrstce t\u00e9matem zaujat\u00fdch p\u0159\u00edtomn\u00fdch.Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee nikdo \u2013 krom\u011b mimina \u2013 ani nehlesl, jsme p\u0159ece v\u0161ichni tzv.politically corect.J\u00e1 se p\u0159esto domn\u00edv\u00e1m, \u017ee a\u017e tak \u201efriendly\u201c bychom k podobn\u00fdm jev\u016fm b\u00fdt nem\u011bli.<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">Julius Ma\u0159\u00e1k nav\u0161t\u011bvoval v Litomy\u0161li proslul\u00fd filosofick\u00fd \u00fastav, kde ve t\u0159\u00edd\u011b b\u00fdvaly zaps\u00e1ny i dv\u011b stovky student\u016f, kte\u0159\u00ed by bez absolvov\u00e1n\u00ed dvou ro\u010dn\u00edk\u016f \u00fastavu nemohli pokra\u010dovat v universitn\u00edm studiu teologie, medic\u00edny nebo pr\u00e1v.N\u011bco z atmosf\u00e9ry \u2013 v\u010detn\u011b osazenstva \u2013 slovutn\u00e9ho u\u010dili\u0161t\u011b je zachyceno v Jir\u00e1skov\u011b Filosofsk\u00e9 historii, kterou sou\u010dasn\u00edci budou zn\u00e1t ji\u017e nanejv\u00fd\u0161 z filmov\u00e9ho zpracov\u00e1n\u00ed.<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">V logick\u00e9m sledu p\u0159edn\u00e1\u0161ky byli zm\u00edn\u011bni tak\u00e9 dva Ma\u0159\u00e1kovi studijn\u00ed p\u0159edch\u016fdci. Franti\u0161ek Matou\u0161 Kl\u00e1cel (1808 \u2013 1882) je zn\u00e1m jako autor List\u016f p\u0159\u00edtele k p\u0159\u00edtelkyni o p\u016fvodu socialismu a komunismu, adresovan\u00fdch Bo\u017een\u011b N\u011bmcov\u00e9, kterou &#8211; mimochodem \u2013 velmi podporoval v \u00famyslu napsat Babi\u010dku. Tento \u2013 dalo by se \u0159\u00edci blouznivec \u2013 skon\u010dil svou \u017eivotn\u00ed pou\u0165 v americk\u00e9 Iow\u011b, kde se pokou\u0161el zalo\u017eit dobro\u010dinnou spole\u010dnost tzv. nem\u00fdlenc\u016f.<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">Podstatn\u011bj\u0161\u00ed pro m\u00e9 z\u00e1m\u011bry je Kl\u00e1cel\u016fv spolu\u017e\u00e1k,s t\u00e9m\u011b\u0159 identick\u00fdmi \u017eivotn\u00edmi daty, Alois Vojt\u011bch \u0160embera (1807 \u2013 1882). Ne proto, \u017ee pozd\u011bji osm let p\u016fsobil na univerzit\u011b v Olomouci a v roce 1861 vlastn\u00edm n\u00e1kladem vydal Pam\u011bti a znamenitosti m\u011bsta Olomouce. Za\u010d\u00ednaj\u00ed v\u011btou: \u201eM\u011bsto Olomouc jest nejpam\u00e1tn\u011bj\u0161\u00ed a nejp\u011bkn\u011bj\u0161\u00ed z m\u011bst moravsk\u00fdch\u2026\u201c O p\u016fl druha stolet\u00ed tak p\u0159edb\u011bhl aktu\u00e1ln\u00ed hodnocen\u00ed m\u00e9ho rodn\u00e9ho m\u011bsta presti\u017en\u00edm cestovatelsk\u00fdm pr\u016fvodcem Lonely Planet.<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">Podstatn\u00e9 je, \u017ee Alois Vojt\u011bch \u0160embera, jazykov\u011bdec, vlastn\u00edmi slovy profesor \u0159e\u010di a literatury \u010desk\u00e9 na c.k. vysok\u00fdch \u0161kol\u00e1ch v\u00edde\u0148sk\u00fdch, sm\u011ble vystoupil proti pravosti Rukopisu zelenohorsk\u00e9ho. Kdo zn\u00e1 alespo\u0148 letmo historii Rukopis\u016f, v\u00ed, kolik probl\u00e9m\u016f takov\u00e9 vystoupen\u00ed p\u0159ineslo nap\u0159\u00edklad otci Petra Bezru\u010de, jak se v t\u00e9to(dosud nezavr\u0161en\u00e9) problematice anga\u017eoval n\u00e1\u0161 prvn\u00ed prezident TGM atd.&nbsp;<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">&nbsp;Pro n\u00e1s je podstatn\u00e9, \u017ee Alois Vojt\u011bch \u0160embera um\u011bl a dok\u00e1zal informace PROS\u00cdVAT, HODNOTIT, FILTROVAT, prost\u011b ZPRACOV\u00c1VAT. Uzn\u00e1van\u00fd jazykov\u011bdec &nbsp; &nbsp;MYSLEL &nbsp;KRITICKY. Kde se tomu nau\u010dil?<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">Po\u010d\u00e1tky \u0160emberovy schopnosti kriticky myslet m\u016f\u017eeme hledat ji\u017e ve zmi\u0148ovan\u00e9m filosofick\u00e9m \u00fastavu v Litomy\u0161li. Jedn\u00edm z jeho u\u010ditel\u016f byl toti\u017e &nbsp;profesor s neobvykl\u00fdm jm\u00e9nem German President (1790 \u2013 1865). Narodil se i zem\u0159el v Litomy\u0161li, ale \u010d\u00e1st \u017eivota p\u016fsobil tak\u00e9 na univerzit\u011b ve V\u00eddni. Je zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee velmi oce\u0148oval Velkou francouzskou revoluci, pova\u017eoval ji dokonce za periodiza\u010dn\u00ed mezn\u00edk sv\u011btov\u00e9 historie. Francouzi mu to nezapomn\u011bli a p\u0159i oslav\u00e1ch dvoust\u00e9ho v\u00fdro\u010d\u00ed Velk\u00e9 francouzsk\u00e9 revoluce v roce 1989 byly j\u00edm sepsan\u00e9 listiny vystaveny v Pa\u0159\u00ed\u017ei. P\u0159itom P\u00e1ter German President revoluce jako takov\u00e9 odsuzoval, tvrdil, \u017ee se p\u0159i nich dost\u00e1vaj\u00ed do pop\u0159ed\u00ed lid\u00e9 prov\u00e1d\u011bj\u00edc\u00ed tzv. Freiheitschwindl. \u0158\u00edk\u00e1 to n\u011bco dne\u0161ku?<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">Tento katolick\u00fd kn\u011bz u\u010dil sv\u00e9 studenty posuzovat v\u011brohodnost sv\u011bdka kladen\u00edm t\u0159\u00ed druh\u016f ot\u00e1zek: zda pravdu<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">1.<span> <\/span>\u0159\u00edci mohl (ve smyslu, \u017ee byl u zdroje)<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">2.<span> <\/span>\u0159\u00edci cht\u011bl (posuzovaly se sv\u011bdkovy mor\u00e1ln\u00ed kvality, osobn\u00ed z\u00e1jmy, \u00fahel pohledu)<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">3.<span> <\/span>\u0159\u00edci sm\u011bl ( mo\u017en\u00fd nebo nutn\u00fd ohled na dobu, situaci, kdy sv\u011bdek se zpr\u00e1vou vystupoval).<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">Otestujme si p\u0159\u00edstup P.Germana Presidenta na konkr\u00e9tn\u00edm probl\u00e9mu. Experiment\u00e1ln\u011b jsem zvolila jednu z ud\u00e1lost\u00ed vyl\u00ed\u010den\u00fdch v Kosmov\u011b kronice.<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">Nejprve si zopakujme nezbytn\u00e9 z\u00e1kladn\u00ed informace. Kosmas (asi 1045 \u2013 1125) za\u010dal ps\u00e1t prvn\u00ed zn\u00e1mou \u010deskou kroniku po smrti sv\u00e9 \u017eeny Bo\u017eet\u011bchy (tehdy se je\u0161t\u011b kn\u011b\u017e\u00ed v\u00edcem\u00e9n\u011b mohli \u017eenit) a dovedl ji do roku sv\u00e9ho \u00famrt\u00ed 1125. Je d\u016fle\u017eit\u00e9 v\u011bd\u011bt, \u017ee jako d\u011bkan pra\u017esk\u00e9 kapituly p\u0159i sv.V\u00edtu m\u011bl jist\u011b slu\u0161n\u00fd p\u0159\u00edstup k informac\u00edm.&nbsp;<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">Je-li Kosmova kronika dovedena do roku 1125, nemohl se autor vyhnout ud\u00e1lostem krvav\u00e9 ned\u011ble 28.z\u00e1\u0159\u00ed 995, kdy \u017eold\u00e1ci vyslan\u00ed panovnick\u00fdm rodem P\u0159emyslovc\u016f p\u0159epadli Libici nad Cidlinou,s\u00eddlo druh\u00e9ho mocn\u00e9ho rodu \u2013 Slavn\u00edkovc\u016f. Dnes m\u016f\u017eete nedaleko Pod\u011bbrad nav\u0161t\u00edvit zbytky tohoto s\u00eddla, v\u010detn\u011b z\u0159eteln\u00e9ho p\u016fdorysu kostela, v n\u011bm\u017e se cht\u011bli p\u0159ekvapen\u00ed osadn\u00edci jako na nedotknuteln\u00e9m m\u00edst\u011b ukr\u00fdt. Byly to p\u0159edev\u0161\u00edm d\u011bti a \u017eeny, ani na posv\u00e1tn\u00e9m m\u00edst\u011b v\u0161ak u\u0161et\u0159eny nebyly. \u201eI bylo zabito na hrad\u011b Libici roku od narozen\u00ed P\u00e1n\u011b 995 patero brat\u0159\u00ed &nbsp; &nbsp;\u2013 Sob\u011bbor Spytim\u00edr, Pobraslav, Po\u0159ej a \u010c\u00e1slav\u201c (Kosmova kronika, s.51). Z bratr\u016f &#8211; p\u0159edstavitel\u016f rodu Slavn\u00edkovc\u016f &#8211; se zachr\u00e1nili jen dva \u2013 Vojt\u011bch a jeho nevlastn\u00ed bratr ( uv\u00e1d\u011bn\u00fd jako levobo\u010dek) Radim. Ti v osudn\u00fd den toti\u017e na Libici nebyli.<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">Zachr\u00e1n\u011bn\u00fd Slavn\u00edkovec Vojt\u011bch je onen svat\u00fd Vojt\u011bch (kolem 956 \u2013 997), kter\u00e9ho nyn\u00ed s takovou pompou oslavujeme jako sv\u00e9ho sv\u011btce a na\u0161eho prvn\u00edho Evropana. \u00dactu a ten p\u0159\u00eddomek si skute\u010dn\u011b zaslou\u017e\u00ed. Vychov\u00e1n a vzd\u011bl\u00e1n v cizin\u011b (v Magdeburgu) se sice stal druh\u00fdm pra\u017esk\u00fdm biskupem, ale s \u010desk\u00fdmi pom\u011bry se nesrovn\u00e1val do t\u00e9 m\u00edry, \u017ee opakovan\u011b dvakr\u00e1t \u010cechy rad\u011bji opustil. Pob\u00fdval v \u0158\u00edm\u011b, pozd\u011bji m\u00ed\u0159il na misijn\u00ed cest\u011b na \u00fazem\u00ed dne\u0161n\u00edho Polska, kde dva roky po krvav\u00e9 \u0159e\u017ei na Libici zem\u0159el mu\u010dednickou smrt\u00ed.&nbsp;<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">K v\u0161em t\u011bmto ud\u00e1lostem najdete v Kosmov\u011b kronice celkem \u010dty\u0159i velmi indiferentn\u00ed v\u011bty. Kosmas p\u0159\u00edm\u00fdm \u00fa\u010dastn\u00edkem d\u011bj\u016f b\u00fdt nemohl, jako d\u011bkan byl ve slu\u017eb\u00e1ch panovnick\u00e9ho rodu P\u0159emyslovc\u016f \u2013 v tom hledejme odpov\u011b\u010f na zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed dv\u011b krit\u00e9ria.Posu\u010fte Kosmovo sv\u011bdectv\u00ed prizmatem nab\u00e1dav\u00fdch ot\u00e1zek P.Germana Prezidenta.<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">Je to pouze jeden z mnoha mo\u017en\u00fdch p\u0159\u00edklad\u016f, kdy (ne)jsou informace p\u0159etavov\u00e1ny ve skute\u010dn\u00e9 poznatky, v\u011bdomosti. Jestli\u017ee jsme si d\u0159\u00edve uvedli, \u017ee informace jsou v Shakespearov\u011b pojet\u00ed pouh\u00e1 slova, slova, slova, k \u010demu m\u016f\u017ee spole\u010dnost zalo\u017een\u00e1 na izolovan\u00fdch \u00fatr\u017ekovit\u00fdch informac\u00edch a jako informa\u010dn\u00ed se hrd\u011b ozna\u010duj\u00edc\u00ed v\u00e9st? Nenau\u010d\u00edme-li d\u011bti ve \u0161kole s informacemi pracovat, d\u00e1vat je do souvislost\u00ed, prost\u011b kriticky myslet, vytv\u00e1\u0159et pot\u0159ebnou ment\u00e1ln\u00ed mapu, nezbude ne\u017e p\u0159ijmout Nerudovo p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee v z\u00e1sad\u011b nebudou na\u0161i \u017e\u00e1ci nic moc v\u011bd\u011bt a budou muset v\u0161emu \u2013 a v\u0161em &#8211; v\u011b\u0159it. Nespas\u00ed n\u00e1s v\u011bty jako\u2026najdu si to na internetu\u2026. \u010detl jsem to v novin\u00e1ch \u2026. &nbsp;vid\u011bl jsem to na internetu atd. Ka\u017ed\u00fd z n\u00e1s pot\u0159ebuje ur\u010ditou ment\u00e1ln\u00ed mapu, v n\u00ed\u017e se informace skl\u00e1daj\u00ed do smyslupln\u00e9 mozaiky a mus\u00ed na n\u00ed po\u0159\u00e1dn\u011b a po\u0159\u00e1d pracovat! Tady se opakovan\u011b vrac\u00edv\u00e1m k v\u011bt\u00e1m matematika Petra Vop\u011bnky: \u201eKnihovna n\u00e1s zakotvuje, internet n\u00e1s vl\u00e1\u010d\u00ed po rozbou\u0159en\u00e9m mo\u0159i\u201c. Bu\u010fme v tom p\u0159\u00edpad\u011b jako u\u010ditel\u00e9 ve \u0161kol\u00e1ch sv\u00fdm \u017e\u00e1k\u016fm spolehliv\u00fdmi navig\u00e1tory.<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">&nbsp; &nbsp;<span> <\/span>Al\u017eb\u011bta Peutelschmiedov\u00e1<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">LIESSMANN, K.P. &nbsp;Teorie nevzd\u011blanosti. Omyly spole\u010dnosti v\u011bd\u011bn\u00ed. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1677-5.<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">KOSMOVA KRONIKA \u010cESK\u00c1 &nbsp;Praha: Svoboda, 1975.<\/div>\n<p>Z m\u00e9di\u00ed v\u0161eho druhu jsme neust\u00e1le p\u0159esv\u011bd\u010dov\u00e1ni, \u017ee \u017eijeme v informa\u010dn\u00ed spole\u010dnosti, kter\u00e1 se \u00fadajn\u011b projevuje schopnost\u00ed z\u00edsk\u00e1vat, produkovat, zpracov\u00e1vat a uchov\u00e1vat informace k osobn\u00edmu \u010di ekonomick\u00e9mu prosp\u011bchu. Skepse je podle Milan Kundery nejplodn\u011bj\u0161\u00ed stav, proto\u017ee navozuje ot\u00e1zky. Zapochybujme proto nejprve, co je to informa\u010dn\u00ed spole\u010dnost, co je to informace, z \u010deho\u017e pak logicky mus\u00ed vyplynout, jak je to s tou na\u0161\u00ed schopnost\u00ed informace z\u00edsk\u00e1vat, produkovat, zpracov\u00e1vat a uchov\u00e1vat. Nejsou to v\u0161echno v pojet\u00ed Shakespearov\u011b pouh\u00e1 SLOVA, SLOVA, SLOVA?<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>Podle Akademick\u00e9ho slovn\u00edku ciz\u00edch slov (Academia, 1995) je informace:<\/p>\n<p>1. zpr\u00e1va, \u00fadaj<\/p>\n<p>2. pou\u010den\u00ed<\/p>\n<p>3. kyberneticky (v teorii informace) \u010d\u00edseln\u00e9 vyj\u00e1d\u0159en\u00ed mno\u017estv\u00ed \u00fadaj\u016f p\u0159enesen\u00e9 sd\u011blovac\u00edm&nbsp;<\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp; &nbsp;kan\u00e1lem za \u010dasovou jednotku p\u0159i p\u0159enosu zpr\u00e1v.<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>Abychom pojali probl\u00e9m d\u016fkladn\u011b, uve\u010fme je\u0161t\u011b jednu z mnoha definic na obl\u00edben\u00e9 Wikipedii:<\/p>\n<p>Informace je velmi \u0161irok\u00fd, mnohozna\u010dn\u00fd pojem a u\u017e\u00edv\u00e1 se v r\u016fzn\u00fdch v\u00fdznamech, v nejobecn\u011bj\u0161\u00edm smyslu je informace ch\u00e1p\u00e1na jako \u00fadaj o re\u00e1ln\u00e9m prost\u0159ed\u00ed, o jeho stavu a procesech v n\u011bm prob\u00edhaj\u00edc\u00edch.<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>Po tomto m\u00edrn\u011b akademick\u00e9m \u00favodu a vymezen\u00ed pojmu, s n\u00edm\u017e chceme pracovat, nikdo asi neup\u0159e sou\u010dasn\u00e9 spole\u010dnosti schopnost informace z\u00edsk\u00e1vat a uchov\u00e1vat. V \u010cesk\u00e9 republice m\u00e1me tu schopnost mimo\u0159\u00e1dn\u011b usnadn\u011bnou (co\u017e mo\u017en\u00e1 mnoh\u00e9 p\u0159ekvap\u00ed) teprve od roku 1993, data na\u0161eho p\u0159\u00edstupu k internetu. Zb\u00fdv\u00e1 ale zauva\u017eovat nad schopnost\u00ed informace produkovat (co\u017e o to!) a p\u0159edev\u0161\u00edm je zpracov\u00e1vat.<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>Jan Neruda (1834 \u2013 1891) kdysi \u0159ekl, \u017ee kdo nic nev\u00ed, mus\u00ed v\u0161emu v\u011b\u0159it. Slovo informace zcela z\u0159ejm\u011b nebylo v jeho dob\u011b frekventovan\u00fdm pojmem. Nab\u00edz\u00ed se ot\u00e1zka: ztoto\u017enil by Neruda v\u011bd\u011bn\u00ed s informacemi?<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>Konrad Paul Liessmann samotnou p\u0159edmluvu sv\u00e9 velmi \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 a v ur\u010dit\u00fdch kruz\u00edch velmi diskutovan\u00e9 publikaci Teorie nevzd\u011blanosti zahajuje v\u011btou: \u201e\u017dijeme ve spole\u010dnosti v\u011bd\u011bn\u00ed\u201c. Pro Nerudu by t\u00edm terminologick\u00e9 probl\u00e9my mohly b\u00fdt vy\u0159e\u0161eny. Jen\u017ee \u2013 o n\u011bkolik str\u00e1nek d\u00e1le profesor Liessmann p\u00ed\u0161e: \u201eV\u011bd\u011bn\u00ed je v\u00edce ne\u017e informace. V\u011bd\u011bn\u00ed umo\u017e\u0148uje nejen odfiltrovat z mno\u017estv\u00ed dat ta, kter\u00e1 maj\u00ed informa\u010dn\u00ed hodnotu, v\u011bd\u011bn\u00ed je celkovou formou prozkoum\u00e1v\u00e1n\u00ed sv\u011bta \u2013 jeho pozn\u00e1v\u00e1n\u00ed, ch\u00e1p\u00e1n\u00ed, porozum\u011bn\u00ed. Na rozd\u00edl od informace, jej\u00ed\u017e v\u00fdznam spo\u010d\u00edv\u00e1 v odli\u0161n\u00e9m jedn\u00e1n\u00ed v budoucnosti, nen\u00ed v\u011bd\u011bn\u00ed jednozna\u010dn\u011b \u00fa\u010delov\u011b orientov\u00e1no\u201c (s.23).&nbsp;<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>A jsme u toho \u2013 u na\u0161\u00ed schopnosti \u010di neschopnosti ur\u010dit\u00e9 informace odfiltrovat, to znamen\u00e1 zpracovat je. Pro sv\u00e9 \u017e\u00e1ky na z\u00e1kladn\u00ed \u0161kole bych asi u\u017eila jednoduch\u00e9 p\u0159irovn\u00e1n\u00ed: informace pro m\u011b m\u016f\u017ee b\u00fdt n\u011bco jako pap\u00edrov\u00fd kapesn\u00edk, kter\u00fd po pou\u017eit\u00ed odhod\u00edm, jinou informaci ale m\u016f\u017eu p\u0159etavit do ur\u010dit\u00e9ho poznatku, v\u011bd\u011bn\u00ed, co pou\u017eiju v p\u0159\u00edhodn\u00e9m okam\u017eiku n\u011bkdy v budoucnosti. Te\u010f jde o ten filtr \u2013 mysl\u00edm, \u017ee aktu\u00e1ln\u011b lze ten pojem nazvat schopnost\u00ed kriticky myslet.&nbsp;<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>V aktu\u00e1ln\u00ed pon\u011bkud &nbsp;infantiln\u011b (na)lad\u011bn\u00e9 spole\u010dnosti jsou pro vysv\u011btlen\u00ed hojn\u011b vyu\u017e\u00edv\u00e1ny p\u0159\u00edb\u011bhy, v biblick\u00e9m pojet\u00ed vlastn\u011b n\u011bco jako podobenstv\u00ed.Uch\u00fdl\u00edm se k jednomu, z m\u00e9ho pohledu mimo\u0159\u00e1dn\u011b zaj\u00edmav\u00e9mu a plodn\u00e9mu.<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>I stalo se, \u017ee jsem ned\u00e1vno na kr\u00e1tk\u00fd \u010das zav\u00edtala do jednoho z na\u0161ich p\u0159ep\u016fvabn\u00fdch m\u011bst \u2013 do Litomy\u0161le. Jarn\u00edm sluncem zalit\u00e9 n\u00e1m\u011bst\u00ed s pe\u010dliv\u011b opraven\u00fdmi domy, u nich\u017e u ka\u017ed\u00e9ho z nich se v\u00e1m zachce post\u00e1t, v\u00e1s rozesmutn\u00ed podloub\u00ed zapln\u011bn\u00e1 st\u00e1nkov\u00fdm haraburd\u00edm. Ten ho\u0159k\u00fd z\u00e1\u017eitek jsem se rozhodla zahnat \u00fa\u010dast\u00ed na p\u0159edn\u00e1\u0161ce v dom\u011b U Ryt\u00ed\u0159\u016f. V jednom ze s\u00e1l\u016f m\u011bstsk\u00e9 galerie m\u016f\u017eete \u010d\u00edst slova: \u201e\u0160\u0165astn\u00e1 Litomy\u0161li! Budi\u017e po\u017eehn\u00e1na, \u017ees dala na\u0161\u00ed vlasti dva skv\u011bl\u00e9 syny, b\u00e1sn\u00edky t\u00f3n\u016f a barev \u2013 Smetanu a Ma\u0159\u00e1ka\u201c. T\u011bch litomy\u0161lsk\u00fdch syn\u016f \u2013 jak v\u0161ichni v\u00edme \u2013 bylo v\u00edc, ale \u017ee mezi n\u011b pat\u0159\u00ed i Julius Ma\u0159\u00e1k , to jsem netu\u0161ila. Pr\u00e1v\u011b Litomy\u0161li v dob\u011b Ma\u0159\u00e1kova ml\u00e1d\u00ed m\u011bla b\u00fdt v\u011bnov\u00e1na anoncovan\u00e1 p\u0159edn\u00e1\u0161ka.&nbsp;<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>Julius Ma\u0159\u00e1k, l\u00e9ty sv\u00e9ho \u017eit\u00ed (1832 \u2013 1899) Nerud\u016fv vrstevn\u00edk, je naz\u00fdv\u00e1n jedn\u00edm z nejlep\u0161\u00edch evropsk\u00fdch mal\u00ed\u0159\u016f lesa. My mo\u017en\u00e1 ze \u0161koln\u00edch chodeb zn\u00e1me sp\u00ed\u0161e d\u00edla sv\u011btov\u011b uzn\u00e1van\u00e9ho Ivana Ivanovi\u010de \u0160i\u0161kina (1831 \u2013 1898), ozna\u010dovan\u00e9ho zase za cara rusk\u00fdch hvozd\u016f.<\/p>\n<p>Bylo mi l\u00edto distingovan\u00e9ho p\u0159edn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00edho, kter\u00fd se musel vyrovn\u00e1vat s pla\u010dtiv\u00fdmi projevy kojence matky p\u0159esv\u011bd\u010den\u00e9, \u017ee o tuto p\u0159edn\u00e1\u0161ku nem\u016f\u017ee sv\u00e9 mimino ochudit. Byl to projev hrub\u00e9 ne\u00facty jak k p\u0159edn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00edmu, tak k hrstce t\u00e9matem zaujat\u00fdch p\u0159\u00edtomn\u00fdch.Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee nikdo \u2013 krom\u011b mimina \u2013 ani nehlesl, jsme p\u0159ece v\u0161ichni tzv.politically corect.J\u00e1 se p\u0159esto domn\u00edv\u00e1m, \u017ee a\u017e tak \u201efriendly\u201c bychom k podobn\u00fdm jev\u016fm b\u00fdt nem\u011bli.<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>Julius Ma\u0159\u00e1k nav\u0161t\u011bvoval v Litomy\u0161li proslul\u00fd filosofick\u00fd \u00fastav, kde ve t\u0159\u00edd\u011b b\u00fdvaly zaps\u00e1ny i dv\u011b stovky student\u016f, kte\u0159\u00ed by bez absolvov\u00e1n\u00ed dvou ro\u010dn\u00edk\u016f \u00fastavu nemohli pokra\u010dovat v universitn\u00edm studiu teologie, medic\u00edny nebo pr\u00e1v.N\u011bco z atmosf\u00e9ry \u2013 v\u010detn\u011b osazenstva \u2013 slovutn\u00e9ho u\u010dili\u0161t\u011b je zachyceno v Jir\u00e1skov\u011b Filosofsk\u00e9 historii, kterou sou\u010dasn\u00edci budou zn\u00e1t ji\u017e nanejv\u00fd\u0161 z filmov\u00e9ho zpracov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>V logick\u00e9m sledu p\u0159edn\u00e1\u0161ky byli zm\u00edn\u011bni tak\u00e9 dva Ma\u0159\u00e1kovi studijn\u00ed p\u0159edch\u016fdci. Franti\u0161ek Matou\u0161 Kl\u00e1cel (1808 \u2013 1882) je zn\u00e1m jako autor List\u016f p\u0159\u00edtele k p\u0159\u00edtelkyni o p\u016fvodu socialismu a komunismu, adresovan\u00fdch Bo\u017een\u011b N\u011bmcov\u00e9, kterou &#8211; mimochodem \u2013 velmi podporoval v \u00famyslu napsat Babi\u010dku. Tento \u2013 dalo by se \u0159\u00edci blouznivec \u2013 skon\u010dil svou \u017eivotn\u00ed pou\u0165 v americk\u00e9 Iow\u011b, kde se pokou\u0161el zalo\u017eit dobro\u010dinnou spole\u010dnost tzv. nem\u00fdlenc\u016f.<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>Podstatn\u011bj\u0161\u00ed pro m\u00e9 z\u00e1m\u011bry je Kl\u00e1cel\u016fv spolu\u017e\u00e1k,s t\u00e9m\u011b\u0159 identick\u00fdmi \u017eivotn\u00edmi daty, Alois Vojt\u011bch \u0160embera (1807 \u2013 1882). Ne proto, \u017ee pozd\u011bji osm let p\u016fsobil na univerzit\u011b v Olomouci a v roce 1861 vlastn\u00edm n\u00e1kladem vydal Pam\u011bti a znamenitosti m\u011bsta Olomouce. Za\u010d\u00ednaj\u00ed v\u011btou: \u201eM\u011bsto Olomouc jest nejpam\u00e1tn\u011bj\u0161\u00ed a nejp\u011bkn\u011bj\u0161\u00ed z m\u011bst moravsk\u00fdch\u2026\u201c O p\u016fl druha stolet\u00ed tak p\u0159edb\u011bhl aktu\u00e1ln\u00ed hodnocen\u00ed m\u00e9ho rodn\u00e9ho m\u011bsta presti\u017en\u00edm cestovatelsk\u00fdm pr\u016fvodcem Lonely Planet.<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>Podstatn\u00e9 je, \u017ee Alois Vojt\u011bch \u0160embera, jazykov\u011bdec, vlastn\u00edmi slovy profesor \u0159e\u010di a literatury \u010desk\u00e9 na c.k. vysok\u00fdch \u0161kol\u00e1ch v\u00edde\u0148sk\u00fdch, sm\u011ble vystoupil proti pravosti Rukopisu zelenohorsk\u00e9ho. Kdo zn\u00e1 alespo\u0148 letmo historii Rukopis\u016f, v\u00ed, kolik probl\u00e9m\u016f takov\u00e9 vystoupen\u00ed p\u0159ineslo nap\u0159\u00edklad otci Petra Bezru\u010de, jak se v t\u00e9to(dosud nezavr\u0161en\u00e9) problematice anga\u017eoval n\u00e1\u0161 prvn\u00ed prezident TGM atd.&nbsp;<\/p>\n<p>&nbsp;Pro n\u00e1s je podstatn\u00e9, \u017ee Alois Vojt\u011bch \u0160embera um\u011bl a dok\u00e1zal informace PROS\u00cdVAT, HODNOTIT, FILTROVAT, prost\u011b ZPRACOV\u00c1VAT. Uzn\u00e1van\u00fd jazykov\u011bdec &nbsp; &nbsp;MYSLEL &nbsp;KRITICKY. Kde se tomu nau\u010dil?<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>Po\u010d\u00e1tky \u0160emberovy schopnosti kriticky myslet m\u016f\u017eeme hledat ji\u017e ve zmi\u0148ovan\u00e9m filosofick\u00e9m \u00fastavu v Litomy\u0161li. Jedn\u00edm z jeho u\u010ditel\u016f byl toti\u017e &nbsp;profesor s neobvykl\u00fdm jm\u00e9nem German President (1790 \u2013 1865). Narodil se i zem\u0159el v Litomy\u0161li, ale \u010d\u00e1st \u017eivota p\u016fsobil tak\u00e9 na univerzit\u011b ve V\u00eddni. Je zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee velmi oce\u0148oval Velkou francouzskou revoluci, pova\u017eoval ji dokonce za periodiza\u010dn\u00ed mezn\u00edk sv\u011btov\u00e9 historie. Francouzi mu to nezapomn\u011bli a p\u0159i oslav\u00e1ch dvoust\u00e9ho v\u00fdro\u010d\u00ed Velk\u00e9 francouzsk\u00e9 revoluce v roce 1989 byly j\u00edm sepsan\u00e9 listiny vystaveny v Pa\u0159\u00ed\u017ei. P\u0159itom P\u00e1ter German President revoluce jako takov\u00e9 odsuzoval, tvrdil, \u017ee se p\u0159i nich dost\u00e1vaj\u00ed do pop\u0159ed\u00ed lid\u00e9 prov\u00e1d\u011bj\u00edc\u00ed tzv. Freiheitschwindl. \u0158\u00edk\u00e1 to n\u011bco dne\u0161ku?<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>Tento katolick\u00fd kn\u011bz u\u010dil sv\u00e9 studenty posuzovat v\u011brohodnost sv\u011bdka kladen\u00edm t\u0159\u00ed druh\u016f ot\u00e1zek: zda pravdu<\/p>\n<p>1.<span> <\/span>\u0159\u00edci mohl (ve smyslu, \u017ee byl u zdroje)<\/p>\n<p>2.<span> <\/span>\u0159\u00edci cht\u011bl (posuzovaly se sv\u011bdkovy mor\u00e1ln\u00ed kvality, osobn\u00ed z\u00e1jmy, \u00fahel pohledu)<\/p>\n<p>3.<span> <\/span>\u0159\u00edci sm\u011bl ( mo\u017en\u00fd nebo nutn\u00fd ohled na dobu, situaci, kdy sv\u011bdek se zpr\u00e1vou vystupoval).<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>Otestujme si p\u0159\u00edstup P.Germana Presidenta na konkr\u00e9tn\u00edm probl\u00e9mu. Experiment\u00e1ln\u011b jsem zvolila jednu z ud\u00e1lost\u00ed vyl\u00ed\u010den\u00fdch v Kosmov\u011b kronice.<\/p>\n<p>Nejprve si zopakujme nezbytn\u00e9 z\u00e1kladn\u00ed informace. Kosmas (asi 1045 \u2013 1125) za\u010dal ps\u00e1t prvn\u00ed zn\u00e1mou \u010deskou kroniku po smrti sv\u00e9 \u017eeny Bo\u017eet\u011bchy (tehdy se je\u0161t\u011b kn\u011b\u017e\u00ed v\u00edcem\u00e9n\u011b mohli \u017eenit) a dovedl ji do roku sv\u00e9ho \u00famrt\u00ed 1125. Je d\u016fle\u017eit\u00e9 v\u011bd\u011bt, \u017ee jako d\u011bkan pra\u017esk\u00e9 kapituly p\u0159i sv.V\u00edtu m\u011bl jist\u011b slu\u0161n\u00fd p\u0159\u00edstup k informac\u00edm.&nbsp;<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>Je-li Kosmova kronika dovedena do roku 1125, nemohl se autor vyhnout ud\u00e1lostem krvav\u00e9 ned\u011ble 28.z\u00e1\u0159\u00ed 995, kdy \u017eold\u00e1ci vyslan\u00ed panovnick\u00fdm rodem P\u0159emyslovc\u016f p\u0159epadli Libici nad Cidlinou,s\u00eddlo druh\u00e9ho mocn\u00e9ho rodu \u2013 Slavn\u00edkovc\u016f. Dnes m\u016f\u017eete nedaleko Pod\u011bbrad nav\u0161t\u00edvit zbytky tohoto s\u00eddla, v\u010detn\u011b z\u0159eteln\u00e9ho p\u016fdorysu kostela, v n\u011bm\u017e se cht\u011bli p\u0159ekvapen\u00ed osadn\u00edci jako na nedotknuteln\u00e9m m\u00edst\u011b ukr\u00fdt. Byly to p\u0159edev\u0161\u00edm d\u011bti a \u017eeny, ani na posv\u00e1tn\u00e9m m\u00edst\u011b v\u0161ak u\u0161et\u0159eny nebyly. \u201eI bylo zabito na hrad\u011b Libici roku od narozen\u00ed P\u00e1n\u011b 995 patero brat\u0159\u00ed &nbsp; &nbsp;\u2013 Sob\u011bbor, Spytim\u00edr, Pobraslav, Po\u0159ej a \u010c\u00e1slav\u201c (Kosmova kronika, s.51). Z bratr\u016f &#8211; p\u0159edstavitel\u016f rodu Slavn\u00edkovc\u016f &#8211; se zachr\u00e1nili jen dva \u2013 Vojt\u011bch a jeho nevlastn\u00ed bratr ( uv\u00e1d\u011bn\u00fd jako levobo\u010dek) Radim. Ti v osudn\u00fd den toti\u017e na Libici nebyli.<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>Zachr\u00e1n\u011bn\u00fd Slavn\u00edkovec Vojt\u011bch je onen svat\u00fd Vojt\u011bch (kolem 956 \u2013 997), kter\u00e9ho nyn\u00ed s takovou pompou oslavujeme jako sv\u00e9ho sv\u011btce a na\u0161eho prvn\u00edho Evropana. \u00dactu a ten p\u0159\u00eddomek si skute\u010dn\u011b zaslou\u017e\u00ed. Vychov\u00e1n a vzd\u011bl\u00e1n v cizin\u011b (v Magdeburgu) se sice stal druh\u00fdm pra\u017esk\u00fdm biskupem, ale s \u010desk\u00fdmi pom\u011bry se nesrovn\u00e1val do t\u00e9 m\u00edry, \u017ee opakovan\u011b dvakr\u00e1t \u010cechy rad\u011bji opustil. Pob\u00fdval v \u0158\u00edm\u011b, pozd\u011bji m\u00ed\u0159il na misijn\u00ed cest\u011b na \u00fazem\u00ed dne\u0161n\u00edho Polska, kde dva roky po krvav\u00e9 \u0159e\u017ei na Libici zem\u0159el mu\u010dednickou smrt\u00ed.&nbsp;<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>K v\u0161em t\u011bmto ud\u00e1lostem najdete v Kosmov\u011b kronice celkem \u010dty\u0159i velmi indiferentn\u00ed v\u011bty. Kosmas p\u0159\u00edm\u00fdm \u00fa\u010dastn\u00edkem d\u011bj\u016f b\u00fdt nemohl, jako d\u011bkan byl ve slu\u017eb\u00e1ch panovnick\u00e9ho rodu P\u0159emyslovc\u016f \u2013 v tom hledejme odpov\u011b\u010f na zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed dv\u011b krit\u00e9ria.Posu\u010fte Kosmovo sv\u011bdectv\u00ed prizmatem nab\u00e1dav\u00fdch ot\u00e1zek P.Germana Prezidenta.<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>Je to pouze jeden z mnoha mo\u017en\u00fdch p\u0159\u00edklad\u016f, kdy (ne)jsou informace p\u0159etavov\u00e1ny ve skute\u010dn\u00e9 poznatky, v\u011bdomosti. Jestli\u017ee jsme si d\u0159\u00edve uvedli, \u017ee informace jsou v Shakespearov\u011b pojet\u00ed pouh\u00e1 slova, slova, slova, k \u010demu m\u016f\u017ee spole\u010dnost zalo\u017een\u00e1 na izolovan\u00fdch \u00fatr\u017ekovit\u00fdch informac\u00edch a jako informa\u010dn\u00ed se hrd\u011b ozna\u010duj\u00edc\u00ed v\u00e9st? Nenau\u010d\u00edme-li d\u011bti ve \u0161kole s informacemi pracovat, d\u00e1vat je do souvislost\u00ed, prost\u011b kriticky myslet, vytv\u00e1\u0159et pot\u0159ebnou ment\u00e1ln\u00ed mapu, nezbude ne\u017e p\u0159ijmout Nerudovo p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee v z\u00e1sad\u011b nebudou na\u0161i \u017e\u00e1ci nic moc v\u011bd\u011bt a budou muset v\u0161emu \u2013 a v\u0161em &#8211; v\u011b\u0159it. Nespas\u00ed n\u00e1s v\u011bty jako\u2026najdu si to na internetu\u2026. \u010detl jsem to v novin\u00e1ch \u2026. &nbsp;vid\u011bl jsem to na internetu atd. Ka\u017ed\u00fd z n\u00e1s pot\u0159ebuje ur\u010ditou ment\u00e1ln\u00ed mapu, v n\u00ed\u017e se informace skl\u00e1daj\u00ed do smyslupln\u00e9 mozaiky a mus\u00ed na n\u00ed po\u0159\u00e1dn\u011b a po\u0159\u00e1d pracovat! Tady se opakovan\u011b vrac\u00edv\u00e1m k v\u011bt\u00e1m matematika Petra Vop\u011bnky: \u201eKnihovna n\u00e1s zakotvuje, internet n\u00e1s vl\u00e1\u010d\u00ed po rozbou\u0159en\u00e9m mo\u0159i\u201c. Bu\u010fme v tom p\u0159\u00edpad\u011b jako u\u010ditel\u00e9 ve \u0161kol\u00e1ch sv\u00fdm \u017e\u00e1k\u016fm spolehliv\u00fdmi navig\u00e1tory.<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>&nbsp; &nbsp;<span> <\/span>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;<span> <\/span>Al\u017eb\u011bta Peutelschmiedov\u00e1<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>LIESSMANN, K.P. &nbsp;Teorie nevzd\u011blanosti. Omyly spole\u010dnosti v\u011bd\u011bn\u00ed. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1677-5.<\/p>\n<p>KOSMOVA KRONIKA \u010cESK\u00c1 &nbsp;Praha: Svoboda, 1975.<\/p>\n<div><\/div>\n<p>&nbsp;<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>&nbsp; Z m\u00e9di\u00ed v\u0161eho druhu jsme neust\u00e1le p\u0159esv\u011bd\u010dov\u00e1ni, \u017ee \u017eijeme v informa\u010dn\u00ed spole\u010dnosti, kter\u00e1 se \u00fadajn\u011b projevuje schopnost\u00ed z\u00edsk\u00e1vat, produkovat, zpracov\u00e1vat a uchov\u00e1vat informace k osobn\u00edmu \u010di ekonomick\u00e9mu prosp\u011bchu. Skepse je podle Milan Kundery nejplodn\u011bj\u0161\u00ed stav, proto\u017ee navozuje ot\u00e1zky. Zapochybujme proto nejprve, co je to informa\u010dn\u00ed spole\u010dnost, co je to informace, z \u010deho\u017e pak logicky [&hellip;]<\/p>\n","protected":false},"author":3483,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[],"class_list":["post-155","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezarazene"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/155","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3483"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=155"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/155\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":157,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/155\/revisions\/157"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=155"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=155"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=155"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}