{"id":151,"date":"2012-05-28T10:28:56","date_gmt":"2012-05-28T08:28:56","guid":{"rendered":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/?p=151"},"modified":"2012-05-28T10:28:56","modified_gmt":"2012-05-28T08:28:56","slug":"neco-na-prazdniny","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/2012\/05\/28\/neco-na-prazdniny\/","title":{"rendered":"N\u011bco na pr\u00e1zdniny?"},"content":{"rendered":"<p>&nbsp;<\/p>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">Spisovatel Graham Greene ve sv\u00e9 vzpom\u00ednkov\u00e9 knize \u00daniky napsal, \u017ee \u201e\u2026v ka\u017ed\u00e9m zpravodajci je kus pedagoga \u2013 vst\u0159eb\u00e1v\u00e1 informace z druh\u00e9 ruky a p\u0159ed\u00e1v\u00e1 je d\u00e1l a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 \u010dasto jako evangelium\u201c. J\u00e1 bych to vzala z opa\u010dn\u00e9ho gardu.<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\"><span> <\/span><\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">Pedagogem (tvar pedago\u017ekou je d\u011bsn\u00fd) jsem u\u017e des\u00edtky let. Moment\u00e1ln\u011b bych r\u00e1da byla zpravodajcem pro ty, co si slibuj\u00ed, \u017ee o pr\u00e1zdnin\u00e1ch, a\u017e bude v\u00edc \u010dasu, ve chv\u00edl\u00edch leno\u0161en\u00ed zase s\u00e1hnou po n\u011bjak\u00e9 t\u00e9 kn\u00ed\u017ece, n\u011bco si p\u0159e\u010dtou, v\u017edy\u0165\u2026<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\"><span> <\/span><\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">Ty informace \u201ep\u0159ed\u00e1van\u00e9 z druh\u00e9 ruky\u201c rozhodn\u011b nemus\u00edte br\u00e1t jako evangelium, ale za zamy\u0161len\u00ed ur\u010dit\u011b stoj\u00ed, budete z nich m\u00edt u\u017eitek i pot\u011b\u0161en\u00ed. Nav\u00edc jsou pod\u00e1v\u00e1ny velice straviteln\u00fdm zp\u016fsobem. A ta \u201edruh\u00e1 ruka\u201c je v\u00edc ne\u017e spolehliv\u00e1. Kn\u00ed\u017eku Jak n\u00e1s mozek civilizuje napsal celosv\u011btov\u011b respektovan\u00fd neuropsycholog Elkhonon Goldberg. Aktu\u00e1ln\u011b p\u016fsob\u00ed na School of Medicine New York University. Letos v b\u0159eznu p\u0159edn\u00e1\u0161el i v Praze, kam p\u0159ijel na pozv\u00e1n\u00ed \u010cesk\u00e9 spole\u010dnosti pro tr\u00e9nov\u00e1n\u00ed pam\u011bti a mozkov\u00fd jogging.<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\"><span> <\/span><\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">Neuropsychologii jako v\u011bdn\u00ed obor zalo\u017eil Goldberg\u016fv u\u010ditel A.R.Lurija a velmi v\u00fdsti\u017en\u011b ji charakterizuje motto dal\u0161\u00edho z hv\u011bzdn\u00e9 sestavy neuropsycholog\u016f &#8211; Olivera Sackse: &nbsp;\u201eNeptej se, jakou chorobu ten \u010dlov\u011bk m\u00e1, ptej se, jak\u00fd \u010dlov\u011bk ji m\u00e1\u201c.<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\"><span> <\/span><\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">Historie neuropsychologie za\u010d\u00edn\u00e1 vlastn\u011b ji\u017e v roce 1848 proslul\u00fdm p\u0159\u00edpadem p\u0159ed\u00e1ka party \u017eelezni\u010dn\u00edch d\u011bln\u00edk\u016f Phinease Gagea (o tom si m\u016f\u017eete v\u00edc po\u010d\u00edst hned v \u00favodu&nbsp;<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">knihy A.R.Damasia &#8211; Descartes\u016fv omyl, Mlad\u00e1 fronta, 2000). Je s podivem, \u017ee ten p\u0159\u00edb\u011bh je\u0161t\u011b nikdo nep\u0159enesl do filmov\u00e9 podoby.<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">&nbsp;<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">&nbsp; &nbsp; &nbsp; Neuropsychologie \u2013 velmi stru\u010dn\u011b \u0159e\u010deno \u2013 se zab\u00fdv\u00e1 dopadem neurologick\u00fdch probl\u00e9m\u016f na psychiku \u010dlov\u011bka. \u017de to nen\u00ed nic pro u\u010ditele? Z omylu v\u00e1s snadno vyvedu, kdy\u017e z perfektn\u00ed kn\u00ed\u017eky Jak n\u00e1s mozek civilizuje ocituji \u00faryvek \u2013 nam\u00e1tkou t\u0159eba ze strany 180:<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">\u201eJestli\u017ee bychom sout\u011b\u017eili o \u201enemoc desetilet\u00ed\u201c, mohla by vyhr\u00e1t porucha pozornosti (ADD, attention deficit) a porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD, attention deficit\/hyperaktivity disorder). Na p\u0159elomu 20. a 21. stolet\u00ed se tato diagn\u00f3za vyslovuje p\u0159i ka\u017ed\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti a velkoryse, \u010dasto s mal\u00fdm pochopen\u00edm mechanism\u016f, kter\u00e9 jsou jej\u00edm podkladem, n\u011bkdy v\u016fbec bez jejich pochopen\u00ed. Rodi\u010de po\u017eaduj\u00ed diagn\u00f3zu ADD proto, aby vysv\u011btlili \u0161koln\u00ed selh\u00e1n\u00ed sv\u00fdch d\u011bt\u00ed. Dosp\u011bl\u00ed ji vy\u017eaduj\u00ed proto, aby vysv\u011btlili sv\u00e1 \u017eivotn\u00ed selh\u00e1n\u00ed. Nen\u00ed vz\u00e1cn\u00e9, \u017ee pacient po\u017e\u00e1d\u00e1 l\u00e9ka\u0159e, aby mu diagnostikoval \u201ejeho ADD\u201c. Tento n\u00e1vrh je \u010dist\u00fd oxym\u00f3ron, jen\u017e m\u00e1 podobn\u00fd smysl jako ot\u00e1zka: \u201eJakou barvu m\u00e1 m\u016fj zelen\u00fd svetr?\u201c. \u0158ada l\u00e9ka\u0159\u016f sv\u00fdm pacient\u016fm vyjde vst\u0159\u00edc. Necht\u011bj\u00ed riskovat, \u017ee je ztrat\u00ed. Jin\u00ed v\u0161ak vst\u0159\u00edc nevyjdou a ztrat\u00ed je (jako se stalo mn\u011b). Prosl\u00fdch\u00e1 se, \u017ee pacienti tak dlouho obch\u00e1zej\u00ed l\u00e9ka\u0159e, a\u017e se jim on\u00e9 magick\u00e9 diagn\u00f3zy dostane.<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">Jestli\u017ee diagnostikovan\u00e9 onemocn\u011bn\u00ed neexistuje, zato je vyhled\u00e1v\u00e1na jeho diagn\u00f3za, setk\u00e1v\u00e1me se s n\u011b\u010d\u00edm v\u011bt\u0161\u00edm, ne\u017e je pouh\u00e1 klinick\u00e1 porucha \u2013 a to se soci\u00e1ln\u00edm jevem. Ot\u00e1zka, pro\u010d se ADD stala soci\u00e1ln\u00edm jevem, by st\u00e1la za zvl\u00e1\u0161tn\u00ed sociologick\u00e9 a kulturn\u011b-antropologick\u00e9 pojedn\u00e1n\u00ed. M\u00e1m za to, \u017ee jde o probl\u00e9m na z\u00e1klad\u011b &nbsp;slo\u017eit\u00e9 kombinace n\u011bkolika kulturn\u00edch faktor\u016f\u201c.&nbsp;<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">V\u00fd\u010det a popis t\u011bch faktor\u016f najdete na dal\u0161\u00ed str\u00e1nce kn\u00ed\u017eky. Nehroz\u00ed, \u017ee byste se museli prokous\u00e1vat n\u011bjak\u00fdmi v\u011bdeckost p\u0159edst\u00edraj\u00edc\u00edmi bl\u00e1boly typu \u201e\u2026jedn\u00e1 se o principi\u00e1ln\u00ed baz\u00edrov\u00e1n\u00ed na mentalit\u011b hum\u00e1nn\u00edho kompromisu, co\u017e se projevuje jako patel\u00e1rn\u00ed negace objektivn\u00ed reality\u201c. Elkhonon Goldberg &nbsp;n\u011bco takov\u00e9ho &nbsp;jednak nem\u00e1 zapot\u0159eb\u00ed (a na Z\u00e1pad\u011b se ji\u017e i v\u011bdeck\u00e9 pr\u00e1ce p\u00ed\u0161\u00ed jinak), jednak mysl\u00ed na sv\u00e9 \u010dten\u00e1\u0159e. V kapitolce Pod\u011bkov\u00e1n\u00ed k tomu poznamen\u00e1v\u00e1: \u201eChce-li autor skute\u010dn\u011b oslovit, mus\u00ed p\u0159ekro\u010dit \u00fazk\u00fd okruh v\u011bdeck\u00fdch \u010dasopis\u016f\u201c. Podrobn\u011bji tu my\u0161lenku rozv\u00e1d\u00ed &nbsp;v \u00favodu (s.17): \u201eKdy\u017e jsem tuto knihu za\u010dal ps\u00e1t, m\u011bl jsem na mysli nej\u0161ir\u0161\u00ed \u010dten\u00e1\u0159skou ve\u0159ejnost. Ale uprost\u0159ed d\u00edla m\u016fj nitern\u00fd profesionalismus p\u0159ev\u00e1\u017eil nad popularizac\u00ed. Kn\u00ed\u017eka je tud\u00ed\u017e sv\u00e9ho druhu k\u0159\u00ed\u017eenec. S rizikem, \u017ee se nebude l\u00edbit &nbsp;nikomu, sna\u017eil jsem se napsat pr\u00e1ci, kter\u00e1 by p\u0159itahovala jak \u0161irokou ve\u0159ejnost, tak odborn\u00edky. Kapitoly 1, 2, 3, 9, 10, 11, 12 jsou spolu s epilogem \u201ev\u011bdeck\u00e9\u201c nejm\u00e9n\u011b a jsou obecn\u011b zaj\u00edmav\u00e9. M\u011bly by oslovit jak &nbsp;b\u011b\u017en\u00e9ho \u010dten\u00e1\u0159e, tak odborn\u00edky. Kapitoly 4, 5, 6, 7 a 8 jsou pon\u011bkud \u201ev\u011bde\u010dt\u011bj\u0161\u00ed\u201c, pochopiteln\u00e9 jsou v\u0161ak i pro \u0161ir\u0161\u00ed publikum.&nbsp;<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">Lze nam\u00edtnout, \u017ee v\u00fdznamn\u00fd neuropsycholog p\u0159i pr\u00e1ci na sv\u00e9 knize s u\u010diteli jako \u010dten\u00e1\u0159i p\u0159\u00edmo nepo\u010d\u00edtal. P\u0159itom je \u0159ada uveden\u00fdch fakt\u016f pro pedagogy velice z\u00e1va\u017en\u00fdch a hodn\u00fdch zamy\u0161len\u00ed. Kup\u0159\u00edkladu situace kolem \u010dlenek \u0159\u00e1du School Sisters of Notre Dame z Mankata ve st\u00e1t\u011b Minnesota: \u201eV kl\u00e1\u0161te\u0159e byly nalezeny star\u00e9 z\u00e1znamy, obsahuj\u00edc\u00ed vlastnoru\u010dn\u011b napsan\u00e9 \u017eivotopisy. \u0158eholnice je psaly, kdy\u017e jim bylo po dvac\u00edtce. Jakmile byl porovn\u00e1n styl, j\u00edm\u017e \u017eeny v tomto mlad\u00e9m v\u011bku psaly, a v\u00fdskyt demence ve v\u011bku pozdn\u00edm, objevil se n\u00e1padn\u00fd vztah.Ty, kter\u00e9 v ml\u00e1d\u00ed psaly stylov\u011b slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed a pojmov\u011b bohat\u0161\u00ed slovesn\u00e9 v\u00fdpov\u011bdi, si svou du\u0161evn\u00ed v\u00fdkonnost uchov\u00e1valy do daleko pozd\u011bj\u0161\u00edho v\u011bku ne\u017e ty, kter\u00e9 v ml\u00e1d\u00ed stru\u010dn\u011b zachytily jen such\u00e1 fakta\u201c (s.220). Vida, co v\u0161echno se \u2013 mo\u017en\u00e1 \u2013 d\u00e1 v\u00fdukou ovlivnit.Smutn\u00e9 vyhl\u00eddky, uboh\u00e9 st\u00e1\u0159\u00ed uboh\u00e9 \u201epalcov\u00e9\u201c generace zvl\u00e1daj\u00edc\u00ed<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">&nbsp;jen \u201e esemesky\u201c!<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\"><span> <\/span>A \u017ee by u\u010ditele nezaj\u00edmaly v\u00fdsledky t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se nov\u00fdch pohled\u016f na lev\u00e1ky? Goldberg se k nim vrac\u00ed opakovan\u011b (s\u00e1m je p\u0159ecvi\u010den\u00fd lev\u00e1k). Uve\u010fme z jeho pozn\u00e1mek alespo\u0148 n\u011bkter\u00e9 (soust\u0159ed\u011bn\u00e9 nejv\u00edce na s.113 \u2013 118): \u201e\u2026je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee lev\u00e1ci, zejm\u00e9na lev\u00e1ci mu\u017ei, jsou vyhled\u00e1va\u010di nov\u00e9ho (podle p\u0159ekladatele Franti\u0161ka Koukol\u00edka jev je jako technick\u00fd pojem kognitivn\u00ed v\u011bdy a psychologie zn\u00e1m\u00fd pod ozna\u010den\u00edm novelty seeker)\u2026lid\u00e9 si ji\u017e \u0159adu let vypr\u00e1v\u011bj\u00ed o vysok\u00e9m v\u00fdskytu lev\u00e1k\u016f mezi tvo\u0159iv\u00fdmi jedinci \u2013 to lze pova\u017eovat za folklor\u2026sp\u00ed\u0161e ne\u017e kognitivn\u00ed schopnosti hled\u00e1me kognitivn\u00ed styly a tady se objevuje pozoruhodn\u00e1 mo\u017enost: lev\u00e1ci se od prav\u00e1k\u016f odli\u0161uj\u00ed, nejsou jejich zrcadlov\u00fdm neuropsychologick\u00fdm obrazem, jsou nositeli v\u00fdrazn\u011b odli\u0161n\u00e9ho kognitivn\u00edho stylu\u2026existuje p\u0159ita\u017eliv\u00e1 mo\u017enost, \u017ee lev\u00e1ci mezi n\u00e1mi jsou neklidn\u00fd, tvo\u0159iv\u00fd, novinky vyhled\u00e1vaj\u00edc\u00ed ferment d\u011bjin \u2013 nepostradateln\u00fd katalyz\u00e1tor pokroku, kter\u00fd se v\u0161ak mus\u00ed dr\u017eet na uzd\u011b, nebo\u0165 by jinak rozh\u00e1zel n\u00e1\u0161 soci\u00e1ln\u00ed p\u00edse\u010dek\u201c. My\u0161lenky o to provokativn\u011bj\u0161\u00ed, kdy\u017e si uv\u011bdom\u00edme, jak\u00e9 poznatky o lateralit\u011b (stru\u010dn\u011b lev\u00e1ctv\u00ed) dosud napl\u0148uj\u00ed u\u010debnice na na\u0161ich pedagogick\u00fdch i jin\u00fdch fakult\u00e1ch.<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">M\u00e1me mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee se tato mimo\u0159\u00e1dn\u00e1 kniha s vro\u010den\u00edm 2001 objevuje v \u010desk\u00e9m p\u0159ekladu ji\u017e v roce 2004, a to d\u00edky p\u00e9\u010di a p\u00edli na\u0161eho p\u0159edn\u00edho neurov\u011bdce Franti\u0161ka Koukol\u00edka. Pravov\u011brn\u00ed p\u0159ekladatel\u00e9 by mu mo\u017en\u00e1 mohli trochu vy\u010d\u00edtat, \u017ee p\u0159eklad dopl\u0148uje sv\u00fdmi pozn\u00e1mkami (v\u011bt\u0161inou v z\u00e1vork\u00e1ch). V\u011b\u0159me, \u017ee tak \u010din\u00ed ve snaze \u010dten\u00e1\u0159\u016fm n\u011bkter\u00e9 \u00fadaje je\u0161t\u011b v\u00edc p\u0159ibl\u00ed\u017eit.<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">Knihu Jak n\u00e1s mozek civilizuje napsal autor z popudu Olivera Sackse a v\u011bnoval ji sv\u00e9mu u\u010diteli Alexandru Lurijovi. &nbsp;Na 36.stran\u011b uveden\u00e9 kn\u00ed\u017eky up\u0159es\u0148uje: \u201e Tato kniha je naps\u00e1na jak na pam\u011b\u0165 Alexandra Romanovi\u010de Luriji, mu\u017ee, jen\u017e ovlivnil m\u016fj \u017eivot z\u00e1kladn\u00edm zp\u016fsobem, tak i pro p\u0159ipomenut\u00ed slo\u017eit\u00e9 doby, v n\u00ed\u017e jeho dr\u00e1ha kon\u010dila a moje za\u010d\u00ednala\u201c.Nejsou-li v\u00e1m v\u00fd\u0161e uveden\u00e1 jm\u00e9na zrovna pov\u011bdom\u00e1, pokuste se to napravit \u010detbou n\u011bkter\u00e9ho z doporu\u010den\u00fdch kni\u017en\u00edch titul\u016f. Prosp\u011bch z toho \u2013 osobnostn\u00ed i profesn\u00ed \u2013 zaru\u010den. Dozv\u00edte se z \u00fast povolan\u00fdch i n\u011bco o dob\u011b ned\u00e1vno minul\u00e9. Elkhonon Goldberg (naroz.1947 v Estonsku v podru\u010d\u00ed sov\u011btsk\u00e9ho Ruska) v Epilogu o sob\u011b p\u00ed\u0161e: \u201eDo doby , kdy jsem psal tuto knihu, jsem pro\u017eil t\u00e9m\u011b\u0159 p\u0159esnou polovinu sv\u00e9ho dosavadn\u00edho \u017eivota na V\u00fdchod\u011b a druhou na Z\u00e1pad\u011b\u2026.jsem mu\u017eem V\u00fdchodu od\u011bn\u00fdm tak \u0159e\u010deno do z\u00e1padn\u00edch kulturn\u00edch \u0161at\u016f\u2026Jakmile tuto knihu dokon\u010d\u00edm, napl\u00e1nuji si cestu do Moskvy, prvn\u00ed od doby, kdy jsem ji opustil a kdy byla hlavn\u00edm m\u011bstem jin\u00e9ho st\u00e1tu\u2026.nav\u0161t\u00edv\u00edm p\u0159\u00e1tele a pokus\u00edm se o\u017eivit si m\u011bsto sv\u00e9ho ml\u00e1d\u00ed a pochopit nov\u00e9 Rusko. Pot\u00e9 se vr\u00e1t\u00edm dom\u016f do New Yorku\u2026tato kniha za\u010dala diskus\u00ed o mozku a skon\u010dila diskus\u00ed o spole\u010dnosti a d\u011bjin\u00e1ch\u201c.<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">\u201eV kn\u00ed\u017ece zkoum\u00e1m tu \u010d\u00e1st va\u0161eho mozku, kter\u00e1 v\u00e1s \u010din\u00ed t\u00edm, k\u00fdm jste a ur\u010duje va\u0161i identitu\u201c, vysv\u011btluje Elkhonon Goldberg v \u00favodu. O pr\u00e1ci neuropsychologa p\u00ed\u0161e s vtipem a \u010dtiv\u011b. T\u0159eba v kapitole Mal\u00ed rebelov\u00e9: lateralita a vyhled\u00e1v\u00e1n\u00ed nov\u00fdch podn\u011bt\u016f poznamen\u00e1v\u00e1: \u201eV pr\u016fb\u011bhu p\u0159edn\u00e1\u0161ek pro ve\u0159ejnost mne bav\u00ed, jak cht\u011bj\u00ed poslucha\u010di sly\u0161et to, co ji\u017e v\u011bd\u00ed, nikoli to, co je skute\u010dn\u011b nov\u00e9. \u017durnalist\u00e9, v\u010detn\u011b t\u011bch,jim\u017e p\u0159\u00edle\u017eitostn\u011b poskytuji rozhovor o mozku pro rozmanit\u00e9 \u010dl\u00e1nky v neodborn\u00e9m tisku, maj\u00ed stejn\u00fd sklon\u201c. U\u010ditel\u00e9 snad k takov\u00fdm poslucha\u010d\u016fm a \u010dten\u00e1\u0159\u016fm nepat\u0159\u00ed.<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">Al\u017eb\u011bta Peutelschmiedov\u00e1<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">Literatura<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">GOLDBERG, E. &nbsp;Jak n\u00e1s mozek civilizuje. &nbsp;Praha: Karolinum, 2004. ISBN 80-246-0713-1.<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">Dal\u0161\u00ed doporu\u010den\u00e1 literatura<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">GOLDBERG, E. &nbsp;Paradox moudrosti. Praha: Karolinum, 2006. ISBN 80-246-1090-6.<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">SACKS, O. &nbsp;Mu\u017e, kter\u00fd si pletl \u017eenu s kloboukem. Praha: dybbuk, 2009.<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;ISBN 978-80-86862-59-0.<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">SACKS, O . &nbsp;Antropolo\u017eka na Marsu. Praha: dybbuk, 2009. ISBN 978-80-86862-81-1.<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\">SACKS, O. &nbsp;Na \u010dem si stoj\u00edm. Praha: dybbuk, 2009. ISBN 978-80-86862-82-8.<\/div>\n<div id=\"_mcePaste\" style=\"width: 1px;height: 1px;overflow: hidden\"><span> <\/span><\/div>\n<div>Spisovatel Graham Greene ve sv\u00e9 vzpom\u00ednkov\u00e9 knize \u00daniky napsal, \u017ee \u201e\u2026v ka\u017ed\u00e9m zpravodajci je kus pedagoga \u2013 vst\u0159eb\u00e1v\u00e1 informace z druh\u00e9 ruky a p\u0159ed\u00e1v\u00e1 je d\u00e1l a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 \u010dasto jako evangelium\u201c. J\u00e1 bych to vzala z opa\u010dn\u00e9ho gardu.<\/div>\n<div><span> <\/span><\/div>\n<div>Pedagogem (tvar pedago\u017ekou je d\u011bsn\u00fd) jsem u\u017e des\u00edtky let. Moment\u00e1ln\u011b bych r\u00e1da byla zpravodajcem pro ty, co si slibuj\u00ed, \u017ee o pr\u00e1zdnin\u00e1ch, a\u017e bude v\u00edc \u010dasu, ve chv\u00edl\u00edch leno\u0161en\u00ed zase s\u00e1hnou po n\u011bjak\u00e9 t\u00e9 kn\u00ed\u017ece, n\u011bco si p\u0159e\u010dtou, v\u017edy\u0165\u2026<\/div>\n<div><span> <\/span><\/div>\n<div>Ty informace \u201ep\u0159ed\u00e1van\u00e9 z druh\u00e9 ruky\u201c rozhodn\u011b nemus\u00edte br\u00e1t jako evangelium, ale za zamy\u0161len\u00ed ur\u010dit\u011b stoj\u00ed, budete z nich m\u00edt u\u017eitek i pot\u011b\u0161en\u00ed. Nav\u00edc jsou pod\u00e1v\u00e1ny velice straviteln\u00fdm zp\u016fsobem. A ta \u201edruh\u00e1 ruka\u201c je v\u00edc ne\u017e spolehliv\u00e1. Kn\u00ed\u017eku Jak n\u00e1s mozek civilizuje napsal celosv\u011btov\u011b respektovan\u00fd neuropsycholog Elkhonon Goldberg. Aktu\u00e1ln\u011b p\u016fsob\u00ed na School of Medicine New York University. Letos v b\u0159eznu p\u0159edn\u00e1\u0161el i v Praze, kam p\u0159ijel na pozv\u00e1n\u00ed \u010cesk\u00e9 spole\u010dnosti pro tr\u00e9nov\u00e1n\u00ed pam\u011bti a mozkov\u00fd jogging.<\/div>\n<div><span> <\/span><\/div>\n<div>Neuropsychologii jako v\u011bdn\u00ed obor zalo\u017eil Goldberg\u016fv u\u010ditel A.R.Lurija a velmi v\u00fdsti\u017en\u011b ji charakterizuje motto dal\u0161\u00edho z hv\u011bzdn\u00e9 sestavy neuropsycholog\u016f &#8211; Olivera Sackse: &nbsp;\u201eNeptej se, jakou chorobu ten \u010dlov\u011bk m\u00e1, ptej se, jak\u00fd \u010dlov\u011bk ji m\u00e1\u201c.<\/div>\n<div><span> <\/span><\/div>\n<div>Historie neuropsychologie za\u010d\u00edn\u00e1 vlastn\u011b ji\u017e v roce 1848 proslul\u00fdm p\u0159\u00edpadem p\u0159ed\u00e1ka party \u017eelezni\u010dn\u00edch d\u011bln\u00edk\u016f Phinease Gagea (o tom si m\u016f\u017eete v\u00edc po\u010d\u00edst hned v \u00favodu&nbsp;<\/div>\n<div>knihy A.R.Damasia &#8211; Descartes\u016fv omyl, Mlad\u00e1 fronta, 2000). Je s podivem, \u017ee ten p\u0159\u00edb\u011bh je\u0161t\u011b nikdo nep\u0159enesl do filmov\u00e9 podoby.<\/div>\n<div>&nbsp;<\/div>\n<div>Neuropsychologie \u2013 velmi stru\u010dn\u011b \u0159e\u010deno \u2013 se zab\u00fdv\u00e1 dopadem neurologick\u00fdch probl\u00e9m\u016f na psychiku \u010dlov\u011bka. \u017de to nen\u00ed nic pro u\u010ditele? Z omylu v\u00e1s snadno vyvedu, kdy\u017e z perfektn\u00ed kn\u00ed\u017eky Jak n\u00e1s mozek civilizuje ocituji \u00faryvek \u2013 nam\u00e1tkou t\u0159eba ze strany 180:<\/div>\n<div>\u201eJestli\u017ee bychom sout\u011b\u017eili o \u201enemoc desetilet\u00ed\u201c, mohla by vyhr\u00e1t porucha pozornosti (ADD, attention deficit) a porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD, attention deficit\/hyperaktivity disorder). Na p\u0159elomu 20. a 21. stolet\u00ed se tato diagn\u00f3za vyslovuje p\u0159i ka\u017ed\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti a velkoryse, \u010dasto s mal\u00fdm pochopen\u00edm mechanism\u016f, kter\u00e9 jsou jej\u00edm podkladem, n\u011bkdy v\u016fbec bez jejich pochopen\u00ed. Rodi\u010de po\u017eaduj\u00ed diagn\u00f3zu ADD proto, aby vysv\u011btlili \u0161koln\u00ed selh\u00e1n\u00ed sv\u00fdch d\u011bt\u00ed. Dosp\u011bl\u00ed ji vy\u017eaduj\u00ed proto, aby vysv\u011btlili sv\u00e1 \u017eivotn\u00ed selh\u00e1n\u00ed. Nen\u00ed vz\u00e1cn\u00e9, \u017ee pacient po\u017e\u00e1d\u00e1 l\u00e9ka\u0159e, aby mu diagnostikoval \u201ejeho ADD\u201c. Tento n\u00e1vrh je \u010dist\u00fd oxym\u00f3ron, jen\u017e m\u00e1 podobn\u00fd smysl jako ot\u00e1zka: \u201eJakou barvu m\u00e1 m\u016fj zelen\u00fd svetr?\u201c. \u0158ada l\u00e9ka\u0159\u016f sv\u00fdm pacient\u016fm vyjde vst\u0159\u00edc. Necht\u011bj\u00ed riskovat, \u017ee je ztrat\u00ed. Jin\u00ed v\u0161ak vst\u0159\u00edc nevyjdou a ztrat\u00ed je (jako se stalo mn\u011b). Prosl\u00fdch\u00e1 se, \u017ee pacienti tak dlouho obch\u00e1zej\u00ed l\u00e9ka\u0159e, a\u017e se jim on\u00e9 magick\u00e9 diagn\u00f3zy dostane.<\/div>\n<div>Jestli\u017ee diagnostikovan\u00e9 onemocn\u011bn\u00ed neexistuje, zato je vyhled\u00e1v\u00e1na jeho diagn\u00f3za, setk\u00e1v\u00e1me se s n\u011b\u010d\u00edm v\u011bt\u0161\u00edm, ne\u017e je pouh\u00e1 klinick\u00e1 porucha \u2013 a to se soci\u00e1ln\u00edm jevem. Ot\u00e1zka, pro\u010d se ADD stala soci\u00e1ln\u00edm jevem, by st\u00e1la za zvl\u00e1\u0161tn\u00ed sociologick\u00e9 a kulturn\u011b-antropologick\u00e9 pojedn\u00e1n\u00ed. M\u00e1m za to, \u017ee jde o probl\u00e9m na z\u00e1klad\u011b &nbsp;slo\u017eit\u00e9 kombinace n\u011bkolika kulturn\u00edch faktor\u016f\u201c.&nbsp;<\/div>\n<div><\/div>\n<div>V\u00fd\u010det a popis t\u011bch faktor\u016f najdete na dal\u0161\u00ed str\u00e1nce kn\u00ed\u017eky. Nehroz\u00ed, \u017ee byste se museli prokous\u00e1vat n\u011bjak\u00fdmi v\u011bdeckost p\u0159edst\u00edraj\u00edc\u00edmi bl\u00e1boly typu \u201e\u2026jedn\u00e1 se o principi\u00e1ln\u00ed baz\u00edrov\u00e1n\u00ed na mentalit\u011b hum\u00e1nn\u00edho kompromisu, co\u017e se projevuje jako patel\u00e1rn\u00ed negace objektivn\u00ed reality\u201c. Elkhonon Goldberg &nbsp;n\u011bco takov\u00e9ho &nbsp;jednak nem\u00e1 zapot\u0159eb\u00ed (a na Z\u00e1pad\u011b se ji\u017e i v\u011bdeck\u00e9 pr\u00e1ce p\u00ed\u0161\u00ed jinak), jednak mysl\u00ed na sv\u00e9 \u010dten\u00e1\u0159e. V kapitolce Pod\u011bkov\u00e1n\u00ed k tomu poznamen\u00e1v\u00e1: \u201eChce-li autor skute\u010dn\u011b oslovit, mus\u00ed p\u0159ekro\u010dit \u00fazk\u00fd okruh v\u011bdeck\u00fdch \u010dasopis\u016f\u201c. Podrobn\u011bji tu my\u0161lenku rozv\u00e1d\u00ed &nbsp;v \u00favodu (s.17): \u201eKdy\u017e jsem tuto knihu za\u010dal ps\u00e1t, m\u011bl jsem na mysli nej\u0161ir\u0161\u00ed \u010dten\u00e1\u0159skou ve\u0159ejnost. Ale uprost\u0159ed d\u00edla m\u016fj nitern\u00fd profesionalismus p\u0159ev\u00e1\u017eil nad popularizac\u00ed. Kn\u00ed\u017eka je tud\u00ed\u017e sv\u00e9ho druhu k\u0159\u00ed\u017eenec. S rizikem, \u017ee se nebude l\u00edbit &nbsp;nikomu, sna\u017eil jsem se napsat pr\u00e1ci, kter\u00e1 by p\u0159itahovala jak \u0161irokou ve\u0159ejnost, tak odborn\u00edky. Kapitoly 1, 2, 3, 9, 10, 11, 12 jsou spolu s epilogem \u201ev\u011bdeck\u00e9\u201c nejm\u00e9n\u011b a jsou obecn\u011b zaj\u00edmav\u00e9. M\u011bly by oslovit jak &nbsp;b\u011b\u017en\u00e9ho \u010dten\u00e1\u0159e, tak odborn\u00edky. Kapitoly 4, 5, 6, 7 a 8 jsou pon\u011bkud \u201ev\u011bde\u010dt\u011bj\u0161\u00ed\u201c, pochopiteln\u00e9 jsou v\u0161ak i pro \u0161ir\u0161\u00ed publikum.&nbsp;<\/div>\n<div>Lze nam\u00edtnout, \u017ee v\u00fdznamn\u00fd neuropsycholog p\u0159i pr\u00e1ci na sv\u00e9 knize s u\u010diteli jako \u010dten\u00e1\u0159i p\u0159\u00edmo nepo\u010d\u00edtal. P\u0159itom je \u0159ada uveden\u00fdch fakt\u016f pro pedagogy velice z\u00e1va\u017en\u00fdch a hodn\u00fdch zamy\u0161len\u00ed. Kup\u0159\u00edkladu situace kolem \u010dlenek \u0159\u00e1du School Sisters of Notre Dame z Mankata ve st\u00e1t\u011b Minnesota: \u201eV kl\u00e1\u0161te\u0159e byly nalezeny star\u00e9 z\u00e1znamy, obsahuj\u00edc\u00ed vlastnoru\u010dn\u011b napsan\u00e9 \u017eivotopisy. \u0158eholnice je psaly, kdy\u017e jim bylo po dvac\u00edtce. Jakmile byl porovn\u00e1n styl, j\u00edm\u017e \u017eeny v tomto mlad\u00e9m v\u011bku psaly, a v\u00fdskyt demence ve v\u011bku pozdn\u00edm, objevil se n\u00e1padn\u00fd vztah.Ty, kter\u00e9 v ml\u00e1d\u00ed psaly stylov\u011b slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed a pojmov\u011b bohat\u0161\u00ed slovesn\u00e9 v\u00fdpov\u011bdi, si svou du\u0161evn\u00ed v\u00fdkonnost uchov\u00e1valy do daleko pozd\u011bj\u0161\u00edho v\u011bku ne\u017e ty, kter\u00e9 v ml\u00e1d\u00ed stru\u010dn\u011b zachytily jen such\u00e1 fakta\u201c (s.220). Vida, co v\u0161echno se \u2013 mo\u017en\u00e1 \u2013 d\u00e1 v\u00fdukou ovlivnit.Smutn\u00e9 vyhl\u00eddky, uboh\u00e9 st\u00e1\u0159\u00ed uboh\u00e9 \u201epalcov\u00e9\u201c generace zvl\u00e1daj\u00edc\u00ed<\/div>\n<div>&nbsp;jen \u201e esemesky\u201c!<\/div>\n<div><span> <\/span>A \u017ee by u\u010ditele nezaj\u00edmaly v\u00fdsledky t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se nov\u00fdch pohled\u016f na lev\u00e1ky? Goldberg se k nim vrac\u00ed opakovan\u011b (s\u00e1m je p\u0159ecvi\u010den\u00fd lev\u00e1k). Uve\u010fme z jeho pozn\u00e1mek alespo\u0148 n\u011bkter\u00e9 (soust\u0159ed\u011bn\u00e9 nejv\u00edce na s.113 \u2013 118): \u201e\u2026je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee lev\u00e1ci, zejm\u00e9na lev\u00e1ci mu\u017ei, jsou vyhled\u00e1va\u010di nov\u00e9ho (podle p\u0159ekladatele Franti\u0161ka Koukol\u00edka jev je jako technick\u00fd pojem kognitivn\u00ed v\u011bdy a psychologie zn\u00e1m\u00fd pod ozna\u010den\u00edm novelty seeker)\u2026lid\u00e9 si ji\u017e \u0159adu let vypr\u00e1v\u011bj\u00ed o vysok\u00e9m v\u00fdskytu lev\u00e1k\u016f mezi tvo\u0159iv\u00fdmi jedinci \u2013 to lze pova\u017eovat za folklor\u2026sp\u00ed\u0161e ne\u017e kognitivn\u00ed schopnosti hled\u00e1me kognitivn\u00ed styly a tady se objevuje pozoruhodn\u00e1 mo\u017enost: lev\u00e1ci se od prav\u00e1k\u016f odli\u0161uj\u00ed, nejsou jejich zrcadlov\u00fdm neuropsychologick\u00fdm obrazem, jsou nositeli v\u00fdrazn\u011b odli\u0161n\u00e9ho kognitivn\u00edho stylu\u2026existuje p\u0159ita\u017eliv\u00e1 mo\u017enost, \u017ee lev\u00e1ci mezi n\u00e1mi jsou neklidn\u00fd, tvo\u0159iv\u00fd, novinky vyhled\u00e1vaj\u00edc\u00ed ferment d\u011bjin \u2013 nepostradateln\u00fd katalyz\u00e1tor pokroku, kter\u00fd se v\u0161ak mus\u00ed dr\u017eet na uzd\u011b, nebo\u0165 by jinak rozh\u00e1zel n\u00e1\u0161 soci\u00e1ln\u00ed p\u00edse\u010dek\u201c. My\u0161lenky o to provokativn\u011bj\u0161\u00ed, kdy\u017e si uv\u011bdom\u00edme, jak\u00e9 poznatky o lateralit\u011b (stru\u010dn\u011b lev\u00e1ctv\u00ed) dosud napl\u0148uj\u00ed u\u010debnice na na\u0161ich pedagogick\u00fdch i jin\u00fdch fakult\u00e1ch.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>M\u00e1me mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee se tato mimo\u0159\u00e1dn\u00e1 kniha s vro\u010den\u00edm 2001 objevuje v \u010desk\u00e9m p\u0159ekladu ji\u017e v roce 2004, a to d\u00edky p\u00e9\u010di a p\u00edli na\u0161eho p\u0159edn\u00edho neurov\u011bdce Franti\u0161ka Koukol\u00edka. Pravov\u011brn\u00ed p\u0159ekladatel\u00e9 by mu mo\u017en\u00e1 mohli trochu vy\u010d\u00edtat, \u017ee p\u0159eklad dopl\u0148uje sv\u00fdmi pozn\u00e1mkami (v\u011bt\u0161inou v z\u00e1vork\u00e1ch). V\u011b\u0159me, \u017ee tak \u010din\u00ed ve snaze \u010dten\u00e1\u0159\u016fm n\u011bkter\u00e9 \u00fadaje je\u0161t\u011b v\u00edc p\u0159ibl\u00ed\u017eit.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Knihu Jak n\u00e1s mozek civilizuje napsal autor z popudu Olivera Sackse a v\u011bnoval ji sv\u00e9mu u\u010diteli Alexandru Lurijovi. &nbsp;Na 36.stran\u011b uveden\u00e9 kn\u00ed\u017eky up\u0159es\u0148uje: \u201e Tato kniha je naps\u00e1na jak na pam\u011b\u0165 Alexandra Romanovi\u010de Luriji, mu\u017ee, jen\u017e ovlivnil m\u016fj \u017eivot z\u00e1kladn\u00edm zp\u016fsobem, tak i pro p\u0159ipomenut\u00ed slo\u017eit\u00e9 doby, v n\u00ed\u017e jeho dr\u00e1ha kon\u010dila a moje za\u010d\u00ednala\u201c.Nejsou-li v\u00e1m v\u00fd\u0161e uveden\u00e1 jm\u00e9na zrovna pov\u011bdom\u00e1, pokuste se to napravit \u010detbou n\u011bkter\u00e9ho z doporu\u010den\u00fdch kni\u017en\u00edch titul\u016f. Prosp\u011bch z toho \u2013 osobnostn\u00ed i profesn\u00ed \u2013 zaru\u010den. Dozv\u00edte se z \u00fast povolan\u00fdch i n\u011bco o dob\u011b ned\u00e1vno minul\u00e9. Elkhonon Goldberg (naroz.1947 v Estonsku v podru\u010d\u00ed sov\u011btsk\u00e9ho Ruska) v Epilogu o sob\u011b p\u00ed\u0161e: \u201eDo doby , kdy jsem psal tuto knihu, jsem pro\u017eil t\u00e9m\u011b\u0159 p\u0159esnou polovinu sv\u00e9ho dosavadn\u00edho \u017eivota na V\u00fdchod\u011b a druhou na Z\u00e1pad\u011b\u2026.jsem mu\u017eem V\u00fdchodu od\u011bn\u00fdm tak \u0159e\u010deno do z\u00e1padn\u00edch kulturn\u00edch \u0161at\u016f\u2026Jakmile tuto knihu dokon\u010d\u00edm, napl\u00e1nuji si cestu do Moskvy, prvn\u00ed od doby, kdy jsem ji opustil a kdy byla hlavn\u00edm m\u011bstem jin\u00e9ho st\u00e1tu\u2026.nav\u0161t\u00edv\u00edm p\u0159\u00e1tele a pokus\u00edm se o\u017eivit si m\u011bsto sv\u00e9ho ml\u00e1d\u00ed a pochopit nov\u00e9 Rusko. Pot\u00e9 se vr\u00e1t\u00edm dom\u016f do New Yorku\u2026tato kniha za\u010dala diskus\u00ed o mozku a skon\u010dila diskus\u00ed o spole\u010dnosti a d\u011bjin\u00e1ch\u201c.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>\u201eV kn\u00ed\u017ece zkoum\u00e1m tu \u010d\u00e1st va\u0161eho mozku, kter\u00e1 v\u00e1s \u010din\u00ed t\u00edm, k\u00fdm jste a ur\u010duje va\u0161i identitu\u201c, vysv\u011btluje Elkhonon Goldberg v \u00favodu. O pr\u00e1ci neuropsychologa p\u00ed\u0161e s vtipem a \u010dtiv\u011b. T\u0159eba v kapitole Mal\u00ed rebelov\u00e9: lateralita a vyhled\u00e1v\u00e1n\u00ed nov\u00fdch podn\u011bt\u016f poznamen\u00e1v\u00e1: \u201eV pr\u016fb\u011bhu p\u0159edn\u00e1\u0161ek pro ve\u0159ejnost mne bav\u00ed, jak cht\u011bj\u00ed poslucha\u010di sly\u0161et to, co ji\u017e v\u011bd\u00ed, nikoli to, co je skute\u010dn\u011b nov\u00e9. \u017durnalist\u00e9, v\u010detn\u011b t\u011bch,jim\u017e p\u0159\u00edle\u017eitostn\u011b poskytuji rozhovor o mozku pro rozmanit\u00e9 \u010dl\u00e1nky v neodborn\u00e9m tisku, maj\u00ed stejn\u00fd sklon\u201c. U\u010ditel\u00e9 snad k takov\u00fdm poslucha\u010d\u016fm a \u010dten\u00e1\u0159\u016fm nepat\u0159\u00ed.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;Al\u017eb\u011bta Peutelschmiedov\u00e1<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Literatura<\/div>\n<div>GOLDBERG, E. &nbsp;Jak n\u00e1s mozek civilizuje. &nbsp;Praha: Karolinum, 2004. ISBN 80-246-0713-1.<\/div>\n<div><\/div>\n<div>Dal\u0161\u00ed doporu\u010den\u00e1 literatura<\/div>\n<div>GOLDBERG, E. &nbsp;Paradox moudrosti. Praha: Karolinum, 2006. ISBN 80-246-1090-6.<\/div>\n<div>SACKS, O. &nbsp;Mu\u017e, kter\u00fd si pletl \u017eenu s kloboukem. Praha: dybbuk, 2009.<\/div>\n<div>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;ISBN 978-80-86862-59-0.<\/div>\n<div>SACKS, O . &nbsp;Antropolo\u017eka na Marsu. Praha: dybbuk, 2009. ISBN 978-80-86862-81-1.<\/div>\n<div>SACKS, O. &nbsp;Na \u010dem si stoj\u00edm. Praha: dybbuk, 2009. ISBN 978-80-86862-82-8.<\/div>\n<div><span> <\/span><\/div>\n<div><\/div>\n<div>\n<div><\/div>\n<\/div>\n<p>&nbsp;<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>&nbsp; Spisovatel Graham Greene ve sv\u00e9 vzpom\u00ednkov\u00e9 knize \u00daniky napsal, \u017ee \u201e\u2026v ka\u017ed\u00e9m zpravodajci je kus pedagoga \u2013 vst\u0159eb\u00e1v\u00e1 informace z druh\u00e9 ruky a p\u0159ed\u00e1v\u00e1 je d\u00e1l a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 \u010dasto jako evangelium\u201c. J\u00e1 bych to vzala z opa\u010dn\u00e9ho gardu. Pedagogem (tvar pedago\u017ekou je d\u011bsn\u00fd) jsem u\u017e des\u00edtky let. Moment\u00e1ln\u011b bych r\u00e1da byla zpravodajcem pro ty, [&hellip;]<\/p>\n","protected":false},"author":3483,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[],"class_list":["post-151","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezarazene"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/151","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3483"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=151"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/151\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":153,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/151\/revisions\/153"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=151"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=151"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=151"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}