{"id":131,"date":"2012-05-12T21:49:49","date_gmt":"2012-05-12T19:49:49","guid":{"rendered":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/?p=131"},"modified":"2015-10-21T11:35:05","modified_gmt":"2015-10-21T09:35:05","slug":"je-hned-nekolik-duvodu-proc%e2%80%a6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/2012\/05\/12\/je-hned-nekolik-duvodu-proc%e2%80%a6\/","title":{"rendered":"Je hned n\u011bkolik d\u016fvod\u016f, pro\u010d\u2026"},"content":{"rendered":"

Lo\u0161tice  jsou mal\u00e9 m\u011bsto, podle ofici\u00e1ln\u00edch str\u00e1nek \u201em\u011bste\u010dko v nejsevern\u011bj\u0161\u00edm c\u00edpu Han\u00e9 v podh\u016f\u0159\u00ed Jesen\u00edk\u016f\u201c, nav\u00edc s poh\u00e1dkov\u00fdm hradem Bouzov  na dosah.  Je ale dost p\u00e1dn\u011bj\u0161\u00edch  d\u016fvod\u016f, pro\u010d Lo\u0161tice nav\u0161t\u00edvit.<\/p>\n

D\u016fvod  historicko \u2013 humanitn\u00ed<\/h3>\n
Prvn\u00ed  lo\u0161tick\u00e1 synagoga – je\u0161t\u011b d\u0159ev\u011bn\u00e1 –  byla postavena ji\u017e v polovin\u011b 16.stolet\u00ed. Ta dne\u0161n\u00ed ve Ztracen\u00e9 ulici  vznikla v roce 1727. Po tragick\u00e9m obdob\u00ed 2.sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky budova synagogy ch\u00e1trala a u\u017e se zd\u00e1lo, \u017ee neodvratn\u011b podlehne zubu \u010dasu.  N\u011bkter\u00e9 liturgick\u00e9 p\u0159edm\u011bty byly p\u0159em\u00edst\u011bny do pra\u017esk\u00e9ho  \u017didovsk\u00e9ho muzea, lo\u0161tick\u00e9  T\u00f3ry  do  zahrani\u010dn\u00edch synagog, zejm\u00e9na v USA. P\u0159ed n\u011bjak\u00fdm rokem jsem uzav\u0159enou, k nez\u00e1jmu odsouzenou budovu obch\u00e1zela se smutkem nad pom\u00edjivost\u00ed v\u0161eho.  Kde\u017ee bych tu\u0161ila, \u017ee  m\u00edstn\u00ed \u0159\u00ed\u010dka T\u0159eb\u016fvka p\u00e1rkr\u00e1t vystra\u0161\u00ed m\u00edstn\u00ed jarn\u00edmi p\u0159\u00edvaly  a m\u011b bude synagogou  prov\u00e1d\u011bt pozitivn\u00ed \u017eivotn\u00ed energii \u0161\u00ed\u0159\u00edc\u00ed pan\u00ed Vlasta Seidlov\u00e1. Pan\u00ed, kter\u00e1 slovy Shakespearov\u00fdmi \u201eu\u017e se\u0161la do \u00fadol\u00ed let\u201c,  tragick\u00fd osud sv\u00fdch \u017eidovsk\u00fdch spolu\u017ea\u010dek za\u017e\u00edvala jako o\u010dit\u00fd sv\u011bdek. Z oken sv\u00e9ho domku p\u0159\u00edmo proti synagoze mohla  sledovat  jak jej\u00ed \u00fapadek, tak pot\u011b\u0161iteln\u00fd obrat k lep\u0161\u00edmu. Ten nastal  v roce 1990 z\u00e1pisem do seznamu st\u00e1tn\u00ed pam\u00e1tkov\u00e9 p\u00e9\u010de  s n\u00e1slednou stavebn\u00ed a d\u00e1 se \u0159\u00edci i duchovn\u00ed obnovou. Ta zat\u00edm vyvrcholila  v l\u00e9t\u011b 2011. O v\u011bhlasu a v\u00fdznamu  lo\u0161tick\u00e9 synagogy sv\u011bd\u010d\u00ed, \u017ee se zde se\u0161li nejen \u010ce\u0161i a N\u011bmci, ale tak\u00e9 Pol\u00e1ci, Angli\u010dan\u00e9, Izraelci, Ma\u010fa\u0159i a dokonce Ke\u0148an\u00e9 a Ugan\u010fan\u00e9.<\/div>\n
Dnes \u2013 i kdy\u017e  renovace ani zdaleka je\u0161t\u011b nebyla ukon\u010dena \u2013 slou\u017e\u00ed  budova synagogy kulturn\u00edm a vzd\u011bl\u00e1vac\u00edm \u00fa\u010del\u016fm. \u017de to nejsou jen pr\u00e1zdn\u00e1 slova a proklamace, to jsem se p\u0159esv\u011bd\u010dila letos  v dubnu, kdy jsem do Lo\u0161tic p\u0159ijela s p\u0159\u00e1teli z ob\u010dansk\u00e9 spole\u010dnosti \u017div\u00e1 pam\u011b\u0165. Laskavost\u00ed  shodou okolnost\u00ed pr\u00e1v\u011b  p\u0159\u00edtomn\u00e9ho pana Lu\u010fka \u0160tipla, p\u0159edstavitele spole\u010dnosti Respekt a tolerance, jsme mohli naru\u0161it jeden ze zrovna re\u00e1ln\u011b prob\u00edhaj\u00edc\u00edch program\u016f pro \u0161koly. Z\u00e1klado\u0161kol\u00e1ci z nedalek\u00e9 Litovle  se sympatickou mladou, zjevn\u011b pro v\u011bc zap\u00e1lenou pan\u00ed u\u010ditelkou se p\u0159\u00edli\u0161 vyru\u0161ovat nedali. Se zaujet\u00edm plnili zad\u00e1van\u00e9 \u00fakoly, pohybovali se kolem synagogy, uvnit\u0159 p\u0159ipravovali \u0161\u00e1besovou ve\u010de\u0159i, v knihovn\u011b v prvn\u00edm pat\u0159e synagogy listovali v knih\u00e1ch zaslan\u00fdch do Lo\u0161tic  darem ze z\u00e1mo\u0159\u00ed.<\/div>\n
Nepochybn\u011b nejsiln\u011bji je zaujal osud Otty Wolfa. Prob\u00edrali se str\u00e1nkami jeho den\u00edku, psan\u00e9ho  patn\u00e1ctilet\u00fdm hochem od 22.\u010dervna 1942 po celou dobu ukr\u00fdv\u00e1n\u00ed rodiny Wolfov\u00fdch  po vesnic\u00edch a v lese. Osud byl k Ottu Wolfovi stejn\u011b nemilosrdn\u00fd jako k den\u00edkem zn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed Ann\u011b Frankov\u00e9. Stal se jednou z ob\u011bt\u00ed z\u00e1k\u0159ovsk\u00e9 tragedie, byl jedn\u00edm z devaten\u00e1cti mu\u017e\u016f (ve v\u011bku 16 \u2013 45 let) popraven\u00fdch ranou do t\u00fdla v Z\u00e1k\u0159ov\u011b – Tr\u0161ic\u00edch. Posledn\u00ed Ott\u016fv  den\u00edkov\u00fd z\u00e1pis  m\u00e1 datum 13.dubna 1945. Otto Wolf byl ne\u0161\u0165astn\u011b dopaden t\u0159i t\u00fddny p\u0159ed koncem v\u00e1lky. <\/div>\n
Stejn\u011b jako p\u0159\u00edtomn\u00ed \u0161kol\u00e1ci jsem si odn\u00e1\u0161ela V\u00fdbor z den\u00edku Otty Wolfa a Felicitas  Wolfov\u00e9. V\u00fdborn\u011b p\u0159ipraven\u00e1 publikace zahrnuje krom\u011b Den\u00edku u\u017eite\u010dn\u00e9  Pozn\u00e1mky k den\u00edku, jak\u00fdsi v\u00fdkladov\u00fd slovn\u00ed\u010dek, d\u00e1le pochopiteln\u011b bohatou obrazovou dokumentaci a Sv\u011bdectv\u00ed pam\u011btn\u00edk\u016f. V z\u00e1v\u011bru je krom\u011b seznamu doporu\u010den\u00e9 a roz\u0161i\u0159uj\u00edc\u00ed literatury p\u0159ipojena pro u\u010ditele a \u017e\u00e1ky snadno vyu\u017eiteln\u00e1 osnova k vytvo\u0159en\u00ed zpr\u00e1vy (dokumentu) o Ottu  Wolfovi. Nemus\u00edme v\u0161ichni jezdit se sv\u00fdmi \u017e\u00e1ky hned do Lo\u0161tic (ale pro\u010d ne?), prvn\u00edm krokem m\u016f\u017ee b\u00fdt sezn\u00e1men\u00ed s aktivitami spole\u010dnosti Respekt a tolerance. Jsou dostupn\u00e9 na www.respectandtolerance.com. A ti z bli\u017e\u0161\u00edho okol\u00ed si mohou domluvit telefonicky prohl\u00eddku synagogy s poutav\u00fdm, osobn\u011b podbarven\u00fdm v\u00fdkladem pan\u00ed Vlasty Seidlov\u00e9 (telefon  583 455 912).<\/div>\n
Ze synagogy jsme se s p\u0159\u00e1teli vydali na pon\u011bkud vzd\u00e1len\u00fd \u017eidovsk\u00fd h\u0159bitov. Byl zalo\u017een v roce 1554 \u2013 pro zaj\u00edmavost deset rok\u016f p\u0159ed narozen\u00edm W.Shakespeara –  a poh\u0159b\u00edvalo se na n\u011bm do osudn\u00e9ho roku 1942. S \u00factou a pietou jsme proch\u00e1zeli mezi t\u00e9m\u011b\u0159 650 n\u00e1hrobn\u00edmi kameny. Ani tento \u017eidovsk\u00fd h\u0159bitov neunikl pozornosti Jaroslava Achaba Haidlera, \u010desk\u00e9ho herce a  p\u0159ekladatele, b\u00fdval\u00e9ho \u0159editele \u010cinohern\u00edho studia v \u00dast\u00ed nad Labem.  Jeho jm\u00e9no je z\u00e1rukou, \u017ee se lo\u0161tick\u00fd \u017eidovsk\u00fd h\u0159bitov do\u010dk\u00e1 lep\u0161\u00edch \u010das\u016f. Jaroslava Achaba Haidlera m\u00e1m nezapomenuteln\u011b v pam\u011bti z liter\u00e1rn\u00edho festivalu \u0160r\u00e1mkova  Sobotka. Vystoupil tam s dramatizac\u00ed jedn\u00e9 z nejlep\u0161\u00edch knih  Ladislava Fukse  – Pan Theodor Mundstock.<\/div>\n
V\u00fd\u010det historick\u00fdch pam\u011btihodnost\u00ed v Lo\u0161tic\u00edch jsem t\u00edmto ani zdaleka nevy\u010derpala. A sou\u010dasn\u011b pozn\u00e1v\u00e1m, \u017ee se mi p\u0159edsevzat\u00e9 rozd\u011blen\u00ed d\u016fvod\u016f k n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b Lo\u0161tic vymyk\u00e1 z rukou. Z praktick\u00e9ho hlediska se ho p\u0159idr\u017e\u00edm v\u0161ak i nad\u00e1le. <\/div>\n

D\u016fvod v\u00fdtvarn\u00fd<\/h3>\n
Je jich op\u011bt n\u011bkolik. Za\u010dnu kousek za n\u00e1m\u011bst\u00edm (v Lo\u0161tic\u00edch je v\u0161echno bl\u00edzko), v Pam\u00e1tn\u00edku Adolfa Ka\u0161para. Je\u0161t\u011b je snad dost t\u011bch, kte\u0159\u00ed maj\u00ed Babi\u010dku Bo\u017eeny N\u011bmcov\u00e9 spojenou s Moskalykovou  vynikaj\u00edc\u00ed  dvoud\u00edlnou televizn\u00ed inscenac\u00ed, s l\u00edbeznou Barunkou Libu\u0161e \u0160afr\u00e1nkov\u00e9 a opravdovou babi\u010dkou Jarmily Kurandov\u00e9. U\u017e m\u00e9n\u011b je \u2013 bohu\u017eel \u2013 mezi n\u00e1mi t\u011bch, kte\u0159\u00ed maj\u00ed \u010desk\u00fd liter\u00e1rn\u00ed klenot, kter\u00fd je z\u00e1hodno poprv\u00e9 \u010d\u00edst rad\u011bji a\u017e po t\u0159ic\u00edtce, spojen s kni\u017en\u00edmi ilustracemi Adolfa Ka\u0161para. V Lo\u0161tic\u00edch se sice nenarodil, ale r\u00e1d zde v letech 1911 \u2013 1932 \u017eil, v dom\u011b, kter\u00fd si zde nechal  postavit a kde se dnes m\u016f\u017eete divit, pro\u010d je tak odsouv\u00e1n do zapomn\u011bn\u00ed. Na vysv\u011bd\u010den\u00ed z Akademie um\u011bn\u00ed je uvedeno, \u017ee: \u201e\u2026v letn\u00edm semestru studijn\u00edho roku 1902\/03 prok\u00e1zal p\u0159i pilnosti uspokojiv\u00e9 a n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b nepravideln\u00e9 prosp\u011bch za komposici v\u00fdborn\u00fd\u201c. Proch\u00e1z\u00edte-li  p\u0159\u00edjemnou vilkou, v n\u00ed\u017e je Pam\u00e1tn\u00edk um\u00edst\u011bn, a posed\u00edte v p\u0159\u00edv\u011btiv\u00e9m Mistrov\u011b ateli\u00e9ru, kde byste s pot\u011b\u0161en\u00edm i k\u00e1vu popili, jste p\u0159ekvapeni nepoznanou \u0161\u00ed\u0159\u00ed  mal\u00ed\u0159ova talentu. Um\u0159el p\u0159\u00edli\u0161 brzy? M\u011bl m\u00e1lo vlivn\u00fdch p\u0159\u00edmluvc\u016f ? Bu\u010fme jimi my ve \u0161kol\u00e1ch a nemus\u00ed to b\u00fdt jen v hodin\u00e1ch v\u00fdtvarn\u00e9 v\u00fdchovy. Nebo zase budeme \u010dekat, a\u017e n\u011bkdo vyhl\u00e1s\u00ed n\u011bjak\u00fd ten rok estetick\u00e9 (\u010di jin\u00e9) v\u00fdchovy?<\/div>\n
Do v\u00fdtvarna mi i v pam\u00e1tn\u00edku Adolfa Ka\u0161para vstupuje historie. To v p\u0159\u00edzem\u00ed, v m\u00edstnostech vyhrazen\u00fdch minulosti Lo\u0161tic. Nev\u011bd\u011bla jsem, \u017ee maj\u00ed vlastn\u00ed hrn\u010d\u00ed\u0159skou tradici,\u017ee  Lo\u0161tick\u00e9 poh\u00e1ry je  terminologick\u00e9 pojmenov\u00e1n\u00ed sv\u00e9bytn\u00e9 hrn\u010d\u00ed\u0159sk\u00e9 kultury. V 15. a 16. stolet\u00ed byly ty poh\u00e1ry pou\u017e\u00edv\u00e1ny po cel\u00e9 Evrop\u011b. Sv\u011bd\u010d\u00ed o tom jejich n\u00e1lezy.Laicky bych je p\u0159ibl\u00ed\u017eila jako poh\u00e1ry, hrn\u010d\u00ed\u0159sk\u00e9 v\u00fdrobky s takov\u00fdmi specifick\u00fdmi \u010fobky.<\/div>\n
Zn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed –  i televizn\u011b \u2013 ne\u017e Adolf Ka\u0161par je jin\u00fd lo\u0161tick\u00fd ob\u010dan \u2013 \u0159ezb\u00e1\u0159 a d\u0159evorytec Jaroslav Bene\u0161. Budete-li p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bt od dva kilometry vzd\u00e1len\u00fdch Moravi\u010dan, nem\u016f\u017eete bez pov\u0161imnut\u00ed minout jeho obydl\u00ed. Domek upout\u00e1v\u00e1 pozornost \u00fapravou, v\u00fdzdobou exteri\u00e9ru, stejn\u011b jako p\u0159i osobn\u00edm setk\u00e1n\u00ed jeho majitel a obyvatel \u2013 \u010dlov\u011bk laskav\u00fd a v nejlep\u0161\u00edm slova smyslu jurodiv\u00fd. Nejv\u00edce n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f m\u00edv\u00e1 kolem V\u00e1noc, ale p\u0159iv\u00edt\u00e1 v\u00e1s kdykoli. Jen ho mus\u00edte zastihnout doma. \u010casto vyr\u00e1\u017e\u00ed za prac\u00ed, za d\u0159evem, za p\u0159\u00edpravou sv\u00fdch expozic, o kter\u00e9 je st\u00e1le velk\u00fd z\u00e1jem.  Jeho p\u0159\u00edslove\u010dn\u00fd betl\u00e9m byl v roce 2011 zalidn\u011bn 157 figurkami, jejich\u017e p\u0159edobrazem jsou lid\u00e9 z Lo\u0161tic i \u0161ir\u0161\u00edho okol\u00ed. A\u017e je mi hanba l\u00e1kat n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edky poklesl\u00fdm upozorn\u011bn\u00edm, \u017ee nechyb\u00ed ani zn\u00e1m\u00fd K\u00e1j\u00ednek, zachycen\u00fd zrovna v okam\u017eiku odv\u00e1\u017en\u00e9ho zdol\u00e1v\u00e1n\u00ed zd\u00ed nedalek\u00e9ho v\u011bzen\u00ed M\u00edrov.<\/div>\n
U pana Bene\u0161e jsem se po lo\u0148sk\u00fdch V\u00e1noc\u00edch setkala s dal\u0161\u00edm v\u00fdtvarn\u00edkem, v sou\u010dasnosti lo\u0161tick\u00fdm  ob\u010danem – Pavlem Alexandrem Ta\u0165ounem. Ne\u010dekan\u011b jsem ho tak mohla po\u017e\u00e1dat o podpis  jeho neobvykle pojat\u00e9ho t\u00fddenn\u00edho kalend\u00e1\u0159e, kter\u00fd jsem si p\u0159ed hodinkou na jin\u00e9m m\u00edst\u011b v Lo\u0161tic\u00edch ( je\u0161t\u011b o n\u011bm bude \u0159e\u010d) s pot\u011b\u0161en\u00edm koupila. Pan Ta\u0165oun je na webov\u00fdch str\u00e1nk\u00e1ch charakterizov\u00e1n jako tzv. sv\u00e9bytn\u00fd um\u011blec.   Naz\u00fdvat ho mal\u00ed\u0159em naivn\u00edm nebo insitn\u00edm, jak se te\u010f \u0159\u00edk\u00e1, by nebylo na m\u00edst\u011b. Pravda je, \u017ee m\u011b jeho t\u00fddenn\u00ed kalend\u00e1\u0159 \u010ctrn\u00e1ct zastaven\u00ed (rozum\u011bj v krajin\u011b, kde \u017eije, a v jej\u00ed p\u0159\u00edrod\u011b) t\u011b\u0161\u00ed a podle n\u00e1lady si m\u016f\u017eu obr\u00e1zky k jednotliv\u00fdm t\u00fddn\u016fm obm\u011b\u0148ovat (aktu\u00e1ln\u011b m\u00e1m ten nadepsan\u00fd Jaro). Je mi moc l\u00edto, \u017ee jsem nestihla v\u00fdstavu jeho obraz\u016f v Region\u00e1ln\u00edm centru Olomouc.<\/div>\n
Pavel Alexandr  Ta\u0165oun se profiluje tak\u00e9 jako ilustr\u00e1tor. O jeho um\u011bleck\u00e9m renomm\u00e9 sv\u011bd\u010d\u00ed mimo jin\u00e9 to, \u017ee bude v \u010dervnu \u010destn\u00fdm hostem na autorsk\u00e9 prodejn\u00ed vernis\u00e1\u017ei ve \u0160ti\u0159\u00ednsk\u00e9 stodole nedaleko Prahy.<\/div>\n
Ani  ve v\u00fdtvarn\u00e9 oblasti lo\u0161tick\u00e9 t\u00e9ma nevy\u010derp\u00e1m. Je\u0161t\u011b se k n\u011bmu v jist\u00e9m smyslu vr\u00e1t\u00edm.<\/div>\n

D\u016fvod liter\u00e1rn\u00ed<\/h3>\n
Okol\u00ed Lo\u0161tic je pokryto kr\u00e1sn\u00fdmi lesy, p\u0159\u00edhodn\u011bj\u0161\u00ed mi p\u0159ipad\u00e1 ozna\u010den\u00ed hvozdy. Taky \u017ee nedaleko zn\u00e1m\u00e9ho hradu Bouzov najdete obec Hvozde\u010dko.  Trochu ty lesn\u00ed cesty zn\u00e1m, opakovan\u011b jsem jimi proch\u00e1zela se sv\u00fdmi osm\u00e1ky, kdy\u017e jsme si \u00fa\u010dast\u00ed na hv\u011bzdicov\u00e9m pochodu p\u0159ipom\u00ednali a uct\u00edvali v\u00e1le\u010dn\u00e9 ob\u011bti obce Javo\u0159\u00ed\u010dko, vyp\u00e1len\u00e9 na sam\u00e9m konci v\u00e1lky, v prvn\u00edch kv\u011btnov\u00fdch dnech roku 1945. Ale li\u0161ku Bystrou\u0161ku, sp\u00ed\u0161 jej\u00ed pravnu\u010dku, jsme cestou nezahl\u00e9dli. Ano, onu li\u0161ku Bystrou\u0161ku, kter\u00e1 v mysl\u00edch v\u011bt\u0161iny p\u016fvabn\u00e9ho p\u0159\u00edb\u011bhu znal\u00fdch pob\u00edh\u00e1  n\u011bkde na Brn\u011bnsku lesy u B\u00edlovic nad Svitavou. Omyl! Tam ji um\u00edstil spisovatel a brn\u011bnsk\u00fd novin\u00e1\u0159 Rudolf T\u011bsnohl\u00eddek (a pozd\u011bji v rozhlase  nep\u0159ekonateln\u00fdm zp\u016fsobem p\u0159e\u010detl Karel H\u00f6ger). Li\u0161ka Bystrou\u0161ka (p\u016fvodn\u011b Bystrono\u017eka) shl\u00ed\u017eej\u00edc\u00ed na turisty  v hukvaldsk\u00e9 obo\u0159e zase jen p\u0159ipom\u00edn\u00e1 Leo\u0161e Jan\u00e1\u010dka, kter\u00fd ji \u201epro smutek pozdn\u00edch let\u201cp\u0159iod\u011bl do opern\u00edho h\u00e1vu. Podle ned\u00e1vn\u00e9ho rozhlasov\u00e9ho vys\u00edl\u00e1n\u00ed si na p\u016fvod li\u0161ky Bystrou\u0161ky \u010din\u00ed n\u00e1roky i jiho\u010desk\u00e1 obec Ln\u00e1\u0159e. Pravdou ov\u0161em je, \u017ee alegorick\u00fd li\u0161\u010d\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh Rudolfu T\u011bsnohl\u00eddkovi \u2013 mimochodem po jedn\u00e9 smutn\u00e9 epizod\u011b  inici\u00e1toru prvn\u00edho v\u00e1no\u010dn\u00edho stromu republiky \u2013 jako prvn\u00ed vypr\u00e1v\u011bl myslivec a mal\u00ed\u0159 Stanislav Lolek z h\u00e1jovny na St\u0159\u00edte\u017ei nedaleko Lo\u0161tic. U\u017e jen pro zaj\u00edmavost dod\u00e1m, \u017ee v sou\u010dasn\u00e9m zastupitelstvu  m\u011bsta Lo\u0161tice pracuje jako uvoln\u011bn\u00fd starosta PhDr. Ctirad Lolek. <\/div>\n
Netu\u0161\u00edm, byl-li starostou u\u017e kr\u00e1tce p\u0159ed rokem 2010.  V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b ho mohla pot\u011b\u0161it iniciativa Lu\u010fka \u0160tipla, kter\u00e9ho u\u017e zn\u00e1me z n\u00e1v\u0161t\u011bvy lo\u0161tick\u00e9 synagogy, kde se jako z\u00e1stupce spole\u010dnosti Respekt a tolerance pod\u00edlel na aktivit\u00e1ch p\u0159\u00edtomn\u00fdch \u0161kol\u00e1k\u016f. Mo\u017en\u00e1 je poslal i na bl\u00edzkou  nau\u010dnou stezku li\u0161ky Bystrou\u0161ky, na jej\u00edm\u017e z\u0159\u00edzen\u00ed m\u00e1 sv\u016fj pod\u00edl. A n\u00e1\u0161 dal\u0161\u00ed zn\u00e1m\u00fd \u2013 \u0159ezb\u00e1\u0159 Jaroslav Bene\u0161 \u2013 pro onu stezku zhotovil metrovou plastiku pr\u00fd pravnu\u010dky poh\u00e1dkov\u00e9 li\u0161ti\u010dky, kter\u00e1 nav\u00edc dr\u017e\u00ed v tlapk\u00e1ch proslul\u00fd lo\u0161tick\u00fd poh\u00e1r. Vida, jak se n\u00e1m to v\u0161echno hezky propojuje! I tak t\u00edm op\u011bt ani s liter\u00e1rn\u00edm odkazem m\u011bste\u010dka Lo\u0161tice \u00fapln\u011b nekon\u010d\u00edme.<\/div>\n

D\u016fvod kulin\u00e1\u0159sk\u00fd<\/h3>\n
A je to tady! Jsme v Lo\u0161tic\u00edch, na webov\u00fdch str\u00e1nk\u00e1ch ozna\u010den\u00fdch jako metropole tvar\u016f\u017ek\u016f. T\u011bch tvar\u016f\u017ek\u016f, kter\u00e9 jsou ve sv\u011bt\u011b (a to lok\u00e1lpatrioticky nep\u0159eh\u00e1n\u00edm!)  zn\u00e1my jako olomouck\u00e9, jsou dietn\u00ed (s nulov\u00fdm obsahem tuku) a v mnoha obm\u011bn\u00e1ch opravdov\u00e1 lah\u016fdka.  Z\u00e1znamy o nich se objevuj\u00ed ji\u017e koncem  16.stolet\u00ed. Centrem tvar\u016f\u017ek\u00e1\u0159stv\u00ed byl nejm\u00e9n\u011b od roku 1790  Hn\u011bvot\u00edn u Olomouce. Tam se s jejich v\u00fdrobou sezn\u00e1mil pun\u010doch\u00e1\u0159 a povozn\u00edk Josef Wessels,kter\u00fd  v roce 1876 zah\u00e1jil provoz s\u00fdr\u00e1rny v  Lo\u0161tic\u00edch. Toto m\u011bste\u010dko pak  od 20.stolet\u00ed hraje ve v\u00fdrob\u011b tvar\u016f\u017ek\u016f prim \u2013 p\u0159\u00edvlastku olomouck\u00e9 se u\u017e ale nezbavily. Dnes \u2013 po v\u0161ech socialistick\u00fdch peripeti\u00edch \u2013 tradici udr\u017euj\u00ed a \u00fasp\u011b\u0161n\u011b \u0161\u00ed\u0159\u00ed  pokra\u010dovatel\u00e9 Josefa  Wesselse. Ve firm\u011b \u2013 hned zkraje v\u00fdjezdu z n\u00e1m\u011bst\u00ed \u2013 v\u00e1s r\u00e1di uv\u00edtaj\u00ed v Muzeu tvar\u016f\u017ek\u016f, kde se z\u00e1bavnou formou dov\u00edte mnohem v\u00edc. <\/div>\n
 Pak u\u017e uondan\u00ed ve\u0161ker\u00fdmi z\u00e1\u017eitky  asi up\u0159\u00edmn\u011b zatou\u017e\u00edte po n\u011bjak\u00e9 t\u00e9 krmi.  Nikdy v tom p\u00e1d\u011b p\u0159i n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b Lo\u0161tic nevynech\u00e1m restauraci U Coufal\u016f, viditeln\u011b na horn\u00edm rohu n\u00e1m\u011bst\u00ed. Z tvar\u016f\u017ek\u016f tam um\u00ed chutn\u011b p\u0159ipravit \u00fapln\u011b v\u0161echno. Pokud tvar\u016f\u017ek\u016fm zrovna neholdujete, zasyt\u00ed v\u00e1s samoz\u0159ejm\u011b i jinak. S k\u00e1vou a sladkou te\u010dkou nakonec doporu\u010duji  po\u010dkat.Ve vstupn\u00edch prostor\u00e1ch restaurace  si v\u0161imn\u011bte neobvykl\u00e9ho automatu. Doned\u00e1vna to byl sv\u011btov\u00fd unik\u00e1t \u2013 jedin\u00fd automat na sv\u011bt\u011b nab\u00edzej\u00edc\u00ed tvar\u016f\u017eky  a jejich odvozeniny. U\u017e je po prvenstv\u00ed \u2013 tent\u00fd\u017e automat si po\u0159\u00eddili Olomou\u010dan\u00e9 v informa\u010dn\u00edm st\u0159edisku vedle diskutovan\u00e9ho olomouck\u00e9ho orloje.<\/div>\n
Co by to byl za v\u00fdlet, kdybyste si z n\u011bho n\u011bco \u2013 pro sebe \u010di pro zn\u00e1m\u00e9 \u2013 neodvezli. Vyjdete z restaurace U Coufal\u016f a p\u0159es silnici vid\u00edte novost\u00ed z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed  prodejnu s\u00fdr\u016f \u2013 podot\u00fdk\u00e1m, \u017ee nejen tvar\u016f\u017ek\u016f a jejich modifikac\u00ed. Vyb\u00edrat se v\u00e1m bude t\u011b\u017eko, p\u0159et\u011b\u017eko. Kter\u00fd s\u00fdr z p\u0159ebohat\u00e9 nab\u00eddky zvolit? <\/div>\n
K\u00e1vu i n\u011bjakou tu sladkost si m\u016f\u017eete dop\u0159\u00e1t hned vedle, v ned\u00e1vno otev\u0159en\u00e9 cukr\u00e1rn\u011b a galerii \u2013 jak jinak –  U li\u0161ky Bystrou\u0161ky. V rustik\u00e1ln\u011b pojat\u00e9m interi\u00e9ru, s dobov\u011b nezbytnou li\u0161\u010d\u00ed norou, aby se n\u00e1m d\u011bti nenudily, si m\u016f\u017eete na obrazech um\u00edst\u011bn\u00fdch  dokola m\u00edstnosti p\u0159ipomenout p\u0159\u00edb\u011bh liter\u00e1rn\u011b popul\u00e1rn\u00ed li\u0161ti\u010dky. J\u00e1 jsem sed\u011bla pod z\u00e1v\u011bre\u010dnou sc\u00e9nou komentovanou optimistick\u00fdmi slovy: \u201eOstatn\u011b, co se tam v\u0161echno d\u011blo, roznesli vrabci, vylo\u017eila sova, straka, je\u017eek, zaj\u00edci, my\u0161i a ve\u0161ker\u00e1 ta hav\u011b\u0165, je\u017e se dostavila na \u010dum\u011bnou. Svatby ani v les\u00edch neobejdou se bez zv\u011bdavc\u016f. Hostina byla skv\u011bl\u00e1\u201c. Autora textu i jm\u00e9no v\u00fdtvarn\u00edka si u\u017e budete muset zjistit sami. <\/div>\n
V\u011b\u0159\u00edm, \u017ee jste ji\u017e zahrnuli v\u00fdlet do Lo\u0161tic v\u00fdhledov\u011b do pl\u00e1nu sv\u00fdch  pozn\u00e1vac\u00edch aktivit. Takov\u00fdch m\u011bst a m\u011bste\u010dek je u n\u00e1s nep\u0159ebern\u011b. Do Lo\u0161tic to m\u00e1m skok, nau\u010dnou stezku li\u0161ky Bystrou\u0161ky si uj\u00edt nenech\u00e1m.  Jen co se vr\u00e1t\u00edm z Litomy\u0161le. Kdy\u017e jsem si tam objedn\u00e1vala ubytov\u00e1n\u00ed, je\u0161t\u011b jsem netu\u0161ila, \u017ee pojedu do na\u0161eho nejmlad\u0161\u00edho l\u00e1ze\u0148sk\u00e9ho m\u011bsta.  Na webu \u010dtete: Odpo\u010di\u0148te t\u011blu, mysli v l\u00e1zn\u00edch ducha, v Litomy\u0161li. K slavnostn\u00edmu vyhl\u00e1\u0161en\u00ed do\u0161lo koncem dubna.<\/div>\n
Vyzn\u00e1v\u00e1m  p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed Petra Ho\u0159ej\u0161e, autora obdivuhodn\u00fdch Toulek \u010deskou minulost\u00ed, \u017ee sebevzd\u011bl\u00e1n\u00ed se \u010dasem st\u00e1v\u00e1 slu\u017ebou jin\u00fdm.  Pro koho by to m\u011blo platit v\u00edc, ne\u017e pro u\u010ditele?<\/div>\n
                                                                   Al\u017eb\u011bta Peutelschmiedov\u00e1<\/div>\n

 <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Lo\u0161tice  jsou mal\u00e9 m\u011bsto, podle ofici\u00e1ln\u00edch str\u00e1nek \u201em\u011bste\u010dko v nejsevern\u011bj\u0161\u00edm c\u00edpu Han\u00e9 v podh\u016f\u0159\u00ed Jesen\u00edk\u016f\u201c, nav\u00edc s poh\u00e1dkov\u00fdm hradem Bouzov  na dosah.  Je ale dost p\u00e1dn\u011bj\u0161\u00edch  d\u016fvod\u016f, pro\u010d Lo\u0161tice nav\u0161t\u00edvit. D\u016fvod  historicko \u2013 humanitn\u00ed Prvn\u00ed  lo\u0161tick\u00e1 synagoga – je\u0161t\u011b d\u0159ev\u011bn\u00e1 –  byla postavena ji\u017e v polovin\u011b 16.stolet\u00ed. Ta dne\u0161n\u00ed ve Ztracen\u00e9 ulici  vznikla v roce […]<\/p>\n","protected":false},"author":3483,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[],"class_list":["post-131","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezarazene"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/131","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/users\/3483"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=131"}],"version-history":[{"count":4,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/131\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":695,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/131\/revisions\/695"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=131"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=131"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/peutel\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=131"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}