To byl zase den :-)

To byl dneska den. Člověk si naplánuje, jak ve středu stihne všechny resty, které se mu nakupí během předchozích dní a ….. ……slavný soude. Podomní obchodníci si tu podávali dveře a nabízeli předražené šunty, které v návalu hokynářského nadšení vychvalovali tak, že by jim člověk skoro uvěřil, že plány na tyhle skvosty sestrojil mutant spojený z Komenského, Da Vinciho a Einsteina. Když už jsem si myslel, že je pro tento den ztracených minut konec, musel jsem řešit záhadu hlavolamu: jedna paní učitelka, kdykoli zasedne k jakémukoli PC otevře bránu do jiné dimenze a začnou se dít věci, proti kterým jsou akta X slabá jak čajíček z vojenského esšálku. Zatímco kolegyním funguje všechno absolutně bez problémů, okamžikem prvního stisknutí klávesy jmenovanou kolegyní se zruší všechna známá hesla, jejich korektní zadání je neuskutečnitelné, z reproduktorů, ze kterých jindy radostně jásá znělka Windows XP, se na vás řítí mrazivé ticho, do toho všeho vylítnou pojistky. Když už se nějak prokoušeme různými oklikami k tomu, abychom pro kolegyni vytiskli jí tak toužebně očekávaný pracovní list, odejdou do věčných lovišt černobílé i barevné tiskárny v celém ústavu. A tak tu sedím a pracně vysvětluju panu správci sítě, že se to opravdu děje a on na mě kouká svým ironicky odborným pohledem a říká si: „No jo, ty laici, kdyby se uměli aspoň vymáčknout, co po mně vlastně chtěj, dyť teď všechno normálně funguje“ Tak se loučím s konstatováním, že počítače počítačujou, tiskárny tisknou, světla svítí, stěrače stírají …………….