<\/p>\n
\u0160ok ze z\u00e1\u0159ijov\u00e9ho n\u00e1vratu do \u0161koly nepramen\u00ed jen z toho, \u017ee se zase bude muset denn\u011b a soust\u0159ed\u011bn\u011bji pracovat. Je to i \u0161ok kulturn\u00ed. Nebo by m\u011bl b\u00fdt! I kdy\u017e chceme, aby byl \u017e\u00e1k\u016fv a n\u00e1\u0161 \u017eivot i ve \u0161kole p\u0159\u00edjemn\u00fd (p\u0159esto, \u017ee doch\u00e1zka je povinn\u00e1!), nem\u011bl by to b\u00fdt \u017eivot le\u017e\u00e9rn\u00ed. Pohoda \u0161koly spo\u010d\u00edv\u00e1 v n\u011b\u010dem jin\u00e9m ne\u017e pohoda u rybn\u00edka. Vysv\u011btl\u00edm, co je cenn\u00e9ho na tom, \u017ee ve \u0161kole se \u017eije jinak ne\u017e na pastv\u011b. Kulturnost pobytu ve \u0161kole spo\u010d\u00edv\u00e1 mimo jin\u00e9 i v tom, jak se tam mluv\u00ed.<\/p>\n
<\/p>\n
Jakmile se vr\u00e1t\u00edme do \u0161koly, zase budeme mluvit nejenom soukrom\u011b, ale i k cel\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b nebo sborovn\u011b. A nebudeme mluvit jen tak mimochodem, pov\u00eddat si \u201ev pohodi\u010dce\u201c, ale budeme i z\u00e1vazn\u011b a z\u00e1va\u017en\u011b promlouvat. A nebudeme mluvit jenom tak, \u017ee ka\u017edou chv\u00edli oprav\u00edme, up\u0159esn\u00edme a zm\u011bn\u00edme to, co \u0159ekneme, n\u00fdbr\u017e budeme se vyjad\u0159ovat \u201enapevno\u201c – p\u0159\u00edmo, p\u0159esn\u011b a jasn\u011b. A na takovou komunikaci m\u00e1 n\u00e1\u0161 n\u00e1rod speci\u00e1ln\u00ed kulturn\u00ed n\u00e1stroj \u2013 spisovnou \u010de\u0161tinu<\/strong>!<\/p>\n Krom\u011b obsahu, tedy toho, o \u010dem budou \u017e\u00e1ci i u\u010ditel\u00e9 ve \u0161kole mluvit jin\u00e9m ne\u017e t\u0159eba na v\u00fdlet\u011b, bude odli\u0161n\u00fd i s\u00e1m jejich jazyk. Pe\u010dliv\u00e1 v\u00fdslovnost, p\u0159im\u011b\u0159en\u00e1 hlasitost (bez \u0159van\u00ed, ale i bez rizika, \u017ee vzadu n\u011bkdo neusly\u0161\u00ed), d\u00e1le pe\u010dliv\u011b volen\u00e1 slova (nejen bez vulgarism\u016f, ov\u0161em\u017ee \u017e\u00e1kovsk\u00fdch…, ale i bez nep\u0159esn\u00fdch, nicne\u0159\u00edkaj\u00edc\u00edch v\u00fdraz\u016f jako \u201eprost\u011b t\u00f3\u00f3\u00f3\u00f3\u201c, \u201etuhlenceten vpodstat\u011b takovej ten\u201c, \u201ea on jako \u017ee to a ona na to \u017ee jako tento\u201c…). A ov\u0161em v\u011bty a souv\u011bt\u00ed, kter\u00e9 maj\u00ed hlavu a patu, kter\u00e9 se dr\u017e\u00ed v\u011bci a neodb\u00edhaj\u00ed n\u011bkam, kam zrovna zafouk\u00e1 pocit nebo n\u00e1hl\u00fd n\u00e1pad mluv\u010d\u00edho. A kone\u010dn\u011b i sama d\u00e9lka projevu \u2013 ani jen kr\u00e1tk\u00e9 odseknut\u00ed, ani s\u00e1hodlouh\u00e9 zmotan\u00e9 a zbyte\u010dn\u011b podrobn\u00e9 l\u00ed\u010den\u00ed nedomy\u0161len\u00fdch situac\u00ed, b\u011bhem kter\u00e9ho se druz\u00ed nedostanou ke slovu.<\/p>\n Kulturn\u00ed zlom pr\u00e1zdniny \/ \u0161kola se dot\u00fdk\u00e1 nejen d\u011bt\u00ed a student\u016f. Ov\u0161em u\u010ditel\u00e9 to maj\u00ed t\u011b\u017e\u0161\u00ed \u2013 musej\u00ed toti\u017e b\u00fdt ve vyjad\u0159ov\u00e1n\u00ed d\u011btem p\u0159\u00edkladem, a to ve v\u0161ech p\u0159edm\u011btech, nejen \u010de\u0161tin\u00e1\u0159 v \u010de\u0161tin\u011b!<\/p>\n Ale jak tak chod\u00edm posledn\u00edch dvacet let po \u0161kol\u00e1ch, sly\u0161\u00edm st\u00e1le \u010dast\u011bji u\u010ditele i \u017e\u00e1ky mluvit nespisovn\u011b \u2013 a ne o p\u0159est\u00e1vce, ale i ve v\u00fduce, a dokonce v hodin\u00e1ch \u010de\u0161tiny. Te\u010f se na m\u011b pr\u00e1vem mra\u010d\u00ed kolegov\u00e9 z kraje moravskoslezsk\u00e9ho, proto\u017ee tam se spisovn\u011b mluv\u00ed, jak nejl\u00edp to jenom jde! To proto, \u017ee tamn\u00ed mate\u0159\u0161tina je z\u0159eteln\u011bji odli\u0161n\u00e1 od \u010de\u0161tiny spisovn\u00e9 i od jin\u00fdch oblastn\u00edch podob \u010de\u0161tiny. Br\u0148an\u00e9 a okoln\u00ed lid se na m\u011b te\u010f mra\u010d\u00ed mysl\u00edm nepr\u00e1vem, proto\u017ee i kdy\u017e nemaj\u00ed pra\u017e\u00e1\u010dtinu r\u00e1di, jejich \u010de\u0161tina m\u00e1 tak\u00e9 sv\u00e9 v\u00fdrazn\u00e9 m\u00edstn\u00ed rysy. Brno m\u00e1 st\u00e1le v\u00edce \u201eobecn\u011b\u010desk\u00fdch\u201c koncovek, okol\u00ed m\u00e1 sv\u00e9 tradi\u010dn\u00ed lok\u00e1ln\u011bj\u0161\u00ed koncovky, i na jihu Moravy prost\u011b mluvijou jinak ne\u017e v Praze a jinak ne\u017e spisovn\u011b.<\/p>\n Spisovnost v\u0161ak nespo\u010d\u00edv\u00e1 jen ve v\u00fdslovnosti \u2013 aby nebyla nedbale rozta\u017een\u00e1 jak pra\u017esk\u00e1, ani \u00fazce upjat\u00e1 jak brn\u011bnsk\u00e1 nebo kratka jak ostravska. Kdyby n\u00e1s byli kdysi ve \u0161kole nau\u010dili myslet hlavn\u011b na kultivovanost vyjad\u0159ov\u00e1n\u00ed<\/strong>, sn\u00e1ze bychom dnes uznali, \u017ee se d\u011bti maj\u00ed ve \u0161kole nau\u010dit i tomu v\u0161emu, co jsem o u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed jazyka napsal o dva odstavce v\u00fd\u0161e.<\/p>\n Dneska se hodn\u011b usiluje o dobrou komunikaci, je to taky kl\u00ed\u010dov\u00e1 dovednost, a s n\u00ed se do snah u\u010ditel\u016f zase vrac\u00ed pr\u00e1v\u011b i p\u00e9\u010de o kultivovanost vyjad\u0159ov\u00e1n\u00ed i rozum\u011bn\u00ed. Jenom\u017ee je to t\u011b\u017ek\u00e9.<\/p>\n Neboh\u00fd u\u010ditel m\u00e1 na za\u010d\u00e1tku \u0161koln\u00edho roku na sv\u00e9m voze hned celou f\u016fru \u00fakol\u016f:<\/p>\n Mus\u00ed \u017e\u00e1ky vr\u00e1tit do uspo\u0159\u00e1dan\u00e9ho pohybu, do koordinovan\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed, ze stromu op\u011bt do civilizace.<\/p>\n Mus\u00ed jim pomoci p\u0159ekonat nebo dohnat pr\u00e1zdninovou ztr\u00e1tu vzd\u011bl\u00e1n\u00ed \u2013 zejm\u00e9na \u017e\u00e1ci slab\u0161\u00ed obvykle p\u0159es pr\u00e1zdniny vytrous\u00ed to, co u\u017e um\u011bli a znali, a jako by se propadli o ro\u010dn\u00edk nazp\u00e1tek! (To je jev celosv\u011btov\u00fd, zkouman\u00fd a v\u0161ude obt\u00ed\u017en\u011b napravovan\u00fd…)<\/p>\n Mus\u00ed \u017e\u00e1ky op\u011bt z\u00edskat k z\u00e1jmu o hloubkov\u00e9 pozn\u00e1v\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 nep\u0159iplouv\u00e1 samo, n\u00fdbr\u017e kter\u00e9ho se \u010dlov\u011bk \u00fasil\u00edm dob\u00edr\u00e1.<\/p>\n Mus\u00ed \u017e\u00e1ky sn\u00e9st, a potla\u010dit (zejm\u00e9na u puber\u0165\u00e1k\u016f) svou p\u0159irozenou reakci na absurdnost jejich n\u00e1zor\u016f, reakc\u00ed, ne\u0159\u00edzenosti.<\/p>\n A te\u010f je\u0161t\u011b aby pe\u010doval u sebe i u nich o to, \u017ee maj\u00ed mluvit p\u011bkn\u011b: sly\u0161iteln\u011b, z\u0159eteln\u011b a nav\u00edc spisovn\u011b!<\/p>\n Asi jste si v\u0161imli, \u017ee dnes i z \u00fast jazykov\u011bdc\u016f \u2013 n\u011bkter\u00fdch! – zazn\u00edv\u00e1 n\u00e1zor, \u017ee \u010desk\u00fd jazyk nem\u00e1 b\u00fdt regulov\u00e1n, \u017ee nikdo nem\u00e1 druh\u00fdm \u0159\u00edkat, co je a nen\u00ed spr\u00e1vn\u011b, ale \u017ee o tom rozhoduje prost\u011b to, jak lidi svou \u0159e\u010d pou\u017e\u00edvaj\u00ed.<\/p>\n Kdyby tohle tvrdili lid\u00e9 sta\u0159\u00ed, ch\u00e1pal bych to jako protireakci na ta desetilet\u00ed, kdy strana a vl\u00e1da po\u0159\u00e1d n\u011bco zakazovala a rozkazovala. Jen\u017ee tohle tvrd\u00ed sp\u00ed\u0161e lingvist\u00e9 mlad\u0161\u00ed. Mysl\u00edm, \u017ee je to t\u00edm, \u017ee jsou pou\u010deni z\u00e1padn\u00ed lingvistikou, a jazykovou kulturou angloamerickou \u2013 tedy ze zem\u00ed, kter\u00e9 jsou tradi\u010dn\u011b domovem zodpov\u011bdnosti (ne pros\u00edm jenom svobody…). Jen\u017ee nejsou pou\u010deni dost: v star\u00fdch \u010dasech m\u011bli i Angli\u010dani velmi p\u0159\u00edsn\u00e9 p\u0159edpisy, a je\u0161t\u011b docela ned\u00e1vno se v BBC hl\u00eddalo, aby redaktor nem\u011bl accent, tedy cize nebo n\u00e1\u0159e\u010dn\u011b nebo nevzd\u011blan\u011b zn\u011bj\u00edc\u00ed p\u0159\u00edzvuk. A\u017e tak od 80. let dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed se za\u010daly na BBC oz\u00fdvat promluvy, u nich\u017e se dalo poznat, \u017ee ten \u010dlov\u011bk je Skot, nebo Ind, nebo dokonce n\u011bjak\u00fd venkovan mimo Lond\u00fdn, nastojte!<\/p>\n A v N\u011bmecku to bylo dost podobn\u00e9 \u2013 taky se za\u010dali z amplionu oz\u00fdvat redakto\u0159i, jejich\u017e n\u011bm\u010dina zn\u011bla krajov\u011b.<\/p>\n Mysl\u00edm, \u017ee jen Francouzi p\u0159\u00edsn\u011b dbaj\u00ed na precizn\u00ed v\u00fdslovnost a u\u0161lechtil\u00fd jazyk, i kdy\u017e v r\u00e1diu nech\u00e1vaj\u00ed samoz\u0159ejm\u011b mluvit francouzsky i obyvatele z b\u00fdval\u00fdch koloni\u00ed, jejich\u017e francouz\u0161tina p\u0159ipom\u00edn\u00e1 \u010de\u0161tinu z b\u00fdval\u00e9ho maoistick\u00e9ho R\u00e1dia Tirana. S\u00e1m report\u00e9r v\u0161ak vyslovuje p\u0159esn\u011b a pojmenuje v\u011bci inteligentn\u011b.<\/p>\n T\u011bm, kdo prohla\u0161uj\u00ed, \u017ee se m\u00e1 \u010de\u0161tina nechat tak, jak komu zob\u00e1k narostl, \u010dasto tak\u00e9 chyb\u00ed vzd\u011bl\u00e1n\u00ed pr\u00e1v\u011b o t\u011bch podob\u00e1ch \u010de\u0161tiny, kter\u00e9 nejsou pra\u017esk\u00e9. V nov\u00e9 Mluvnici sou\u010dasn\u00e9 \u010de\u0161tiny od V. Cvr\u010dka a kol. (Karolinum 2010) se n\u00e1padn\u011b \u010dasto u p\u0159\u00edklad\u016f nespisovn\u00e9ho vyj\u00e1d\u0159en\u00ed do\u010dteme n\u011bco, jako \u017ee doklady z Moravy nejsou dosti zpracov\u00e1ny). To se potom ty obecn\u011b\u010desk\u00e9 (\u201epra\u017esk\u00e9\u201c) tvary a podoby snadno prohla\u0161uj\u00ed za univerz\u00e1ln\u00ed…<\/p>\n Ale kdyby zpracov\u00e1ny byly (ony jsou, jen\u017ee to ud\u011blali za posledn\u00edch 50 let dialektologov\u00e9), jen by se uk\u00e1zalo, \u017ee rozmanitost nespisovn\u00e9 \u010de\u0161tiny je v\u011bt\u0161\u00ed, ne\u017e kolik snese n\u00e1\u0161 spole\u010dn\u00fd ve\u0159ejn\u00fd \u017eivot. Mo\u017en\u00e1 by bylo kr\u00e1sn\u00e9, kdyby se n\u00e1rod p\u0159estal navz\u00e1jem posm\u00edvat Pra\u017e\u00e1k\u016fm a Br\u0148\u00e1k\u016fm a Slezan\u016fm atd. pro odli\u0161nost jejich mate\u0159\u0161tiny \u2013 ale pro hladk\u00fd chod dorozum\u00edv\u00e1n\u00ed, pro bezpe\u010d\u00ed v tom, jak si \u010d\u00ed v\u00fdrok kdo vylo\u017e\u00ed, i pro v\u011bcnou stru\u010dnost je prost\u011b v\u00fdhodn\u00e9, \u017ee m\u00e1me tradic\u00ed a kulturou pevn\u011b vymezen\u00fd spisovn\u00fd jazyk. Sta\u010d\u00ed, kolik rozmanitosti v jazyce kr\u00e1sn\u00e9 literatury nebo dobov\u00fdch dokument\u016f natrop\u00ed plynouc\u00ed \u010das.<\/p>\n Spisovn\u00e1 \u010de\u0161tina spojuje n\u00e1rod kulturn\u011b<\/strong>. M\u00e1me spole\u010dn\u00fd slovn\u00edk, spole\u010dnou p\u0159edstavu o p\u0159ehledn\u00e9 stavb\u011b v\u00fdpov\u011bdi a textu, a spole\u010dnou gramatiku,kter\u00e1 usnad\u0148uje p\u0159esn\u00e9 porozum\u011bn\u00ed. A m\u00e1me tak\u00e9 spole\u010dnou historii \u2013 dokud jsme n\u00e1rodem kulturn\u00edm, dok\u00e1\u017eeme o sv\u00e9 dne\u0161n\u00ed situaci uva\u017eovat i sub species aeternitatis nebo aspo\u0148 z pohledu historick\u00e9ho v\u00fdvoje, nejen z pohledu od oka na \u0161pi\u010dku nosu. A tu historii mus\u00edme spole\u010dn\u011b nejen zn\u00e1t, ale taky m\u00edt \u2013 tedy m\u00edt ji u srdce, rozum\u011bt j\u00ed a sob\u011b v n\u00ed, a to v\u0161ecko je mo\u017en\u00e9 jedin\u011b v jazyce. Na svou minulost nem\u00e1 n\u00e1rod \u017e\u00e1dn\u00e9 osobn\u00ed z\u00e1\u017eitky, ty pom\u0159ely s ode\u0161l\u00fdmi generacemi \u2013 ale n\u011bkte\u0159\u00ed z nich o z\u00e1\u017eitc\u00edch napsali jazykem, kter\u00e9mu m\u016f\u017eeme dosud rozum\u011bt! Nem\u00e1me z historie filmy (i k t\u00e9 ned\u00e1vn\u00e9 nesvobodn\u00e9 historii m\u00e1me vlastn\u011b m\u00e1lo obrazov\u00e9 dokumentace, kter\u00e1 by vystihovala tu zvr\u00e1cenost socialismu dost srozumiteln\u011b). A pokud m\u00e1me obrazy minulosti na pl\u00e1tn\u011b malovan\u00e9, zobrazuj\u00ed jen n\u011bco, je t\u0159eba se k tomu spolu domlouvat o tom, jak je ch\u00e1peme a co n\u00e1m vlastn\u011b sd\u011bluj\u00ed. Nejv\u00edc k n\u00e1m historie promlouv\u00e1 slovy a v\u011btami \u2013 liter\u00e1rn\u00edch d\u011bl a p\u00edsemn\u00fdch dokument\u016f. A tak je d\u016fle\u017eit\u00e9 um\u011bt n\u011bjak\u00fd jazyk, kter\u00fd m\u00e1me s histori\u00ed spole\u010dn\u00fd. T\u00edm je pr\u00e1v\u011b ona spisovn\u00e1 \u010de\u0161tina, kter\u00e1 se m\u011bn\u00ed jen se zpo\u017ed\u011bn\u00edm, zaost\u00e1vaj\u00edc za p\u0159emety modern\u00ed doby. U\u010dit se spisovn\u00e9 \u010de\u0161tin\u011b a kultivovan\u00e9mu vyjad\u0159ov\u00e1n\u00ed je pro d\u011bti velmi podobn\u00e9 jako u\u010den\u00ed ciz\u00edmu jazyku. Ale je to t\u011b\u017e\u0161\u00ed o to, \u017ee si d\u011bti (a jejich rodi\u010de a n\u011bkte\u0159\u00e1 u\u010ditel\u00e9 taky) mysl\u00ed, \u017ee p\u0159ece \u010desky um\u011bj\u00ed. Mate\u0159\u0161tina se spisovn\u00e9 \u010de\u0161tin\u011b podob\u00e1 tak bl\u00edzce, \u017ee mnoho lid\u00ed ani nev\u00ed, na co v\u0161ecko jim rodn\u00e1 nespisovn\u00e1 mluva nesta\u010d\u00ed. A tak z\u016fstavaj\u00ed nekulturn\u00ed…<\/p>\n Prvn\u00ed, co by bylo dobr\u00e9 na cest\u011b zp\u00e1\u00edtky k civilizovanosti a kultu\u0159e po pr\u00e1zdnin\u00e1ch ud\u011blat, je v d\u011btech rekonstruovat<\/strong> z\u0159etelnost mluvy<\/strong>. Dov\u00e9st t\u0159\u00eddu k tomu, aby ka\u017ed\u00e9mu bylo rozum\u011bt, aby to nehuh\u0148al pro sebe, ani nevys\u00edlal jen na pan\u00ed u\u010ditelku, ani nedrmolil proto, \u017ee to u\u017e chce m\u00edt za sebou. D\u011bti by se m\u011bly nau\u010dit \u201erozpr\u00e1v\u011bt\u201c \u2013 jen\u017ee ve smyslu \u201epojednat sv\u00e9 sd\u011blen\u00ed\u201c, tedy b\u00fdt z\u00e1rove\u0148 i v\u011bcn\u00ed, nikoliv ok\u00e1zale \u017evanit.<\/p>\n Ale k tomu pat\u0159\u00ed i nep\u0159ek\u0159ikovat ty, kte\u0159\u00ed neposlouchaj\u00ed. Aby d\u00edt\u011bti st\u00e1lo za to pose\u010dkat, zatv\u00e1\u0159it se, jako \u017ee \u201echci n\u011bco v\u00e1\u017en\u00e9ho \u0159\u00edct \u2013 soust\u0159e\u010fte se!\u201c, je nutn\u00e9, aby to, co m\u00e1 \u0159\u00edct, bylo v jeho n\u00e1zoru cenn\u00e9. Sv\u00e1 vlastn\u00ed, zd\u00e1nliv\u011b malichern\u00e1 t\u00e9mata pova\u017euje ka\u017ed\u00fd za cenn\u00e1, v tom mu nezabr\u00e1n\u00edme. Ale ta na\u0161e, v\u00fdukov\u00e1 t\u00e9mata, o kter\u00fdch m\u00e1 promluvit ke t\u0159\u00edd\u011b (ne kontroln\u011b k u\u010diteli!), ta by taky m\u011bla b\u00fdt j\u00edm sam\u00fdm uzn\u00e1na za cenn\u00e1, zaj\u00edmav\u00e1, hodn\u00e1 promluvy. A to je pr\u00e1v\u011b tak kurikul\u00e1rn\u00ed reforma, p\u0159\u00e1tel\u00e9. Jak to navl\u00edct, abychom vyu\u010dovali n\u011bco d\u016fle\u017eit\u00e9, ale tak, \u017ee je za d\u016fle\u017eit\u00e9 budou pova\u017eovat sami \u017e\u00e1ci.<\/p>\n Jen trochu tomu pom\u00e1h\u00e1, kdy\u017e m\u00e1 \u017e\u00e1kovo sd\u011blen\u00ed ve t\u0159\u00edd\u011b zazn\u00edt proto, \u017ee ho dal\u0161\u00ed \u017e\u00e1ci pot\u0159ebuj\u00ed pro pokra\u010dov\u00e1n\u00ed sv\u00e9 pr\u00e1ce. Mluv\u010d\u00ed zpracoval n\u011bjak\u00e9 t\u00e9ma, probl\u00e9m, ze kter\u00e9ho druz\u00ed budou vych\u00e1zet \u2013 proto ho pot\u0159ebuj\u00ed dob\u0159e sly\u0161et \u010di \u010d\u00edst, a proto mu m\u00e1 autor v\u011bnovat p\u00e9\u010di.<\/p>\n D\u016fle\u017eit\u00e9 je, v jak\u00e9m vlastn\u011b \u00fakolu \u017e\u00e1k pracuje. M\u00e1-li ho zaujmout natolik, \u017ee o n\u011bm pojedn\u00e1 z\u0159eteln\u011b (\u00fastn\u011b nebo p\u00edsemn\u011b), mus\u00ed asi to t\u00e9ma nebo dilema vz\u00edt za sv\u00e9, tedy porozum\u011bt tomu, jak to souvis\u00ed s n\u00edm sam\u00fdm, s jeho \u017eivotem, s jeho radostmi a starostmi. (Nejde o n\u011bjak\u00e9 bezprost\u0159edn\u00ed pou\u017eit\u00ed, ale o nalezen\u00ed toho, v \u010dem jsem j\u00e1 podobn\u00fd tomu, co zkoum\u00e1m, atp. Za z\u00e1jmem b\u00fdv\u00e1 zisk, a sebepozn\u00e1n\u00ed je jedn\u00edm druhem zisku.)<\/p>\n Nejprve dos\u00e1hneme toho, \u017ee \u201ez\u0159eteln\u011b, pros\u00edm!\u201c<\/strong> je heslem t\u0159\u00eddy (v psan\u00e9 podob\u011b zn\u00ed \u201ePi\u0161 trochu \u010diteln\u011b, pros\u00edm…\u201c). Pak m\u016f\u017eeme zam\u00ed\u0159it k heslu \u201e\u0159ekni a napi\u0161 to jasn\u011b!\u201c <\/strong>Aby sd\u011blen\u00ed bylo jasn\u00e9, mus\u00ed m\u00edt nejenom ujasn\u011bn\u00fd obsah (\u201ev\u00edm, co hlavn\u00edho chci \u0159\u00edct druh\u00fdm\u201c), ale tak\u00e9 stavbu: ve v\u011bt\u011b musej\u00ed b\u00fdt jasn\u00e9 vztahy mezi slovy, a na to jsou v\u011bt\u0161inou moc dobr\u00e9 spisovn\u00e9 koncovky (kdo vlastn\u011b koho?, byl takov\u00fd ten prvn\u00ed, nebo ten druh\u00fd? ud\u011blal to, nebo se teprve chast\u00e1? A kolik jich to d\u011bl\u00e1, kdy\u017e \u0159\u00edk\u00e1\u0161 \u017ee \u201eto v\u00ed\u201c? atp.). V souv\u011bt\u00ed m\u00e1 b\u00fdt jasn\u011b vyj\u00e1d\u0159eno, jak kter\u00e1 v\u011bta pat\u0159\u00ed k t\u00e9 druh\u00e9, a proto si ujasn\u00edme ten v\u011bcn\u00fd vztah (jde o n\u011bjakou okolnost? nebo \u0159\u00edk\u00e1\u0161 tu p\u0159\u00ed\u010dinu toho, co se stalo? to mi d\u00e1v\u00e1\u0161 na v\u00fdb\u011br, nebo je mo\u017en\u00e9 oboj\u00ed? atd.) a hned taky si kontrolujeme, zda z na\u0161\u00ed v\u011bty a souv\u011bt\u00ed mohou druz\u00ed opravdu poznat, co jsme m\u011bli na mysli.<\/p>\n Jasnost vyj\u00e1d\u0159en\u00ed je z\u00e1le\u017eitost spole\u010densk\u00e1 \u2013 mluv\u010d\u00edmu to sice v\u0161e jasn\u00e9 je, ale druh\u00fd shled\u00e1v\u00e1 jeho sd\u011blen\u00ed velmi nejasn\u00fdm: nevyzn\u00e1 se v n\u011bm, nevid\u00ed, co k \u010demu pat\u0159\u00ed. Pro \u017e\u00e1ka m\u00e1 cenu se vyjad\u0159ovat jasn\u011b jen tehdy, kdy\u017e mu z\u00e1le\u017e\u00ed na tom, aby druz\u00ed porozum\u011bli. \u00dalohy, zad\u00e1n\u00ed, projekty \u2013 skoro v\u0161e krom\u011b \u00fapln\u011b osobn\u00edch p\u0159\u00edprav by v \u017e\u00e1kov\u011b pr\u00e1ci m\u011blo b\u00fdt ve\u0159ejn\u011b pou\u017eiteln\u00e9 a taky pou\u017eit\u00e9.<\/p>\n Pokud se naopak stane normou to, \u017ee se jako v pr\u00e1zdninov\u00e9 pohod\u011b budeme i ve \u0161kole vyjad\u0159ovat nep\u0159esn\u011b, nejasn\u011b, nebo tak, \u017ee se tomu jin\u00ed sm\u011bj\u00ed nebo je to \u0161tve, nenau\u010d\u00edme d\u011bti ani kultivovan\u011b se vyjad\u0159ovat, ani vn\u00edmav\u011b rozum\u011bt, a ani uspo\u0159\u00e1dan\u011b a s ohledem na druh\u00e9 myslit. A to je jeden z v\u00fdznamn\u00fdch d\u016fvod\u016f, pro\u010d ve \u0161kole op\u011bt mluvit a vyu\u010dovat spisovn\u011b…<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" \u0160ok ze z\u00e1\u0159ijov\u00e9ho n\u00e1vratu do \u0161koly nepramen\u00ed jen z toho, \u017ee se zase bude muset denn\u011b a soust\u0159ed\u011bn\u011bji pracovat. Je to i \u0161ok kulturn\u00ed. Nebo by m\u011bl b\u00fdt! I kdy\u017e chceme, aby byl \u017e\u00e1k\u016fv a n\u00e1\u0161 \u017eivot i ve \u0161kole p\u0159\u00edjemn\u00fd (p\u0159esto, \u017ee doch\u00e1zka je povinn\u00e1!), nem\u011bl by to b\u00fdt \u017eivot le\u017e\u00e9rn\u00ed. Pohoda \u0161koly spo\u010d\u00edv\u00e1 […]<\/p>\n","protected":false},"author":73,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[],"class_list":["post-137","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezarazene"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/ireneus\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/137","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/ireneus\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/ireneus\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/ireneus\/wp-json\/wp\/v2\/users\/73"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/ireneus\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=137"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/ireneus\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/137\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":139,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/ireneus\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/137\/revisions\/139"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/ireneus\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=137"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/ireneus\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=137"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/ireneus\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=137"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}