{"id":936,"date":"2019-02-15T04:30:04","date_gmt":"2019-02-15T03:30:04","guid":{"rendered":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/?p=936"},"modified":"2024-03-24T14:58:56","modified_gmt":"2024-03-24T13:58:56","slug":"modra-je-dobra-recenze-koncepce-geografickeho-vzdelavani-certifikovana-metodika","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/2019\/02\/15\/modra-je-dobra-recenze-koncepce-geografickeho-vzdelavani-certifikovana-metodika\/","title":{"rendered":"Modr\u00e1 je dobr\u00e1? Recenze Koncepce geografick\u00e9ho vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed. Certifikovan\u00e1 metodika."},"content":{"rendered":"

Marada, M., \u0158ezn\u00ed\u010dkov\u00e1, D., Hanus, M., Mat\u011bj\u010dek, T., Hofmann, E., Svato\u0148ov\u00e1, H., & Knecht, P. (2017)<\/strong>. Koncepce geografick\u00e9ho vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed. Certifikovan\u00e1 metodika.<\/em> Praha: Univerzita Karlova a Masarykova univerzita. V\u00fdstup projektu Strategie a c\u00edle geografick\u00e9ho vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed Technologick\u00e9 agentury \u010cesk\u00e9 republiky \u010d. TD0300475<\/p>\n

Recenzenti: <\/strong><\/p>\n

RNDr. Josef Herink, N\u00daV Praha<\/p>\n

doc. RNDr. Irena Smolov\u00e1, Ph.D., P\u0159F UP Olomouc<\/p>\n

Mgr. Barbara Baarov\u00e1, P\u0159F OU Ostrava<\/p>\n

Mgr. Kate\u0159ina Kadlecov\u00e1, Z\u0160 U Obory Praha<\/p>\n

Mgr. Petra Karv\u00e1nkov\u00e1, Ph.D., PedF J\u010cU \u010cesk\u00e9 Bud\u011bjovice<\/p>\n

RNDr. Tereza Kocov\u00e1, Gymn\u00e1zium J. Pato\u010dky Praha a P\u0159F UK<\/p>\n

RNDr. Jan Kopp, Ph.D., FEK Z\u010cU Plze\u0148<\/p>\n

Mgr. Jan V\u00e1\u0148a, Gymn\u00e1zium Mozartova Pardubice<\/p>\n

RNDr. Jaroslav V\u00e1vra, Ph.D., TU Liberec<\/p>\n

Obr\u00e1zek 1<\/strong> M\u011bkk\u00e9 desky recenzovan\u00e9 knihy<\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

OBSAH<\/strong><\/p>\n

    \n
  1. \u00davod<\/li>\n
  2. M\u016fj p\u016fvodn\u00ed posudek na ne\u00fapln\u00e9 d\u00edlo<\/li>\n
  3. Nen\u00ed generalizace jako generalizace, \u017ee pane Brunere<\/li>\n
  4. M\u00edsto nen\u00ed (m\u00edstn\u00ed) region a nen\u00ed to ani poloha, ani lokalita<\/li>\n
  5. M\u00edsto z\u00e1v\u011bru: My u\u010ditel\u00e9, co spolu mluv\u00edme<\/li>\n
  6. P\u0159\u00edloha<\/li>\n<\/ol>\n
    \n

      <\/span>1 \u00davod<\/span><\/h3>\n

    Je to asi rok a  p\u016fl, co jsem obdr\u017eel  pr\u016fb\u011b\u017en\u00fd v\u00fdsledek<\/strong> pr\u00e1ce skupiny pra\u017esk\u00fdch a brn\u011bnsk\u00fdch odborn\u00edk\u016f na geografick\u00e9 vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed (pro brn\u011bnsk\u00e9 kolegy asi sp\u00ed\u0161e na didaktiku geografie).  Ten se na za\u010d\u00e1tku roku 2018 „zhmotnila“ do modr\u00e9 knihy <\/strong>(bez ISBN) v rozsahu 103 stran. Je p\u0159\u00edstupn\u00e1 i v elektronick\u00e9 podob\u011b na www.eGeografie.cz, i kdy\u017e v elektronick\u00e9 verzi jsou ji\u017e m\u00edrn\u00e9 \u00fapravy (viz d\u00e1le). V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm textu budu tuto „modrou“ knihu naz\u00fdvat zkr\u00e1cen\u011b Koncepce nebo Metodika.<\/p>\n

    Koncepce\/Metodika byla certifikov\u00e1na N\u00e1rodn\u00edm \u00fastavem pro vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed 20. prosince 2017 a byla institucion\u00e1ln\u011b podpo\u0159ena P\u0159F UK<\/strong>, Centrem geografick\u00e9ho a environment\u00e1ln\u00edho vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed, \u010ceskou geografickou spole\u010dnost\u00ed,  PedF MU<\/strong> a TA \u010cR <\/strong>(Technologick\u00e1 agentura \u010cR). Metodiku doporu\u010duje \u010cesk\u00e1 geografick\u00e1 spole\u010dnost, sekce geografick\u00e9ho vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed (jedna z autorek je staronovou p\u0159edsedkyn\u00ed t\u00e9to sekce) jako koncepci geografick\u00e9ho vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed pro z\u00e1kladn\u00ed a st\u0159edn\u00ed \u0161koly.<\/p>\n

    Velmi d\u016fle\u017eit\u00e9 pro \u010dten\u00e1\u0159e Koncepce je toto sd\u011blen\u00ed na s. 11 p\u0159edkl\u00e1dan\u00e9 Koncepce: „A\u010dkoliv je <\/em>(p\u0159edlo\u017een\u00fd n\u00e1vrh Koncepce, JV) certifikov\u00e1n u N\u00daV M\u0160MT a je doporu\u010den \u010ceskou geografickou spole\u010dnost\u00ed jako profesn\u00ed komorou, nem\u00e1 pr\u00e1vn\u00ed z\u00e1vaznost<\/strong>.<\/em>“ (zv\u00fdrazn\u011bn\u00ed JV). Ov\u0161em ta „certifkovanost“ dost\u00e1v\u00e1 deklarovanou „pr\u00e1vn\u00ed ne-z\u00e1vaznost“ do pon\u011bkud jin\u00e9ho sv\u011btla.<\/p>\n

    Z participace autorek a autor\u016f na Koncepci (\u0159e\u0161itelsk\u00fd kolektiv<\/strong>, v\u00edce viz Koncepce s. 2) lze odhadnout odborn\u00e9\/z\u00e1jmov\u00e9 rozd\u011blen\u00ed skupin \u2013 pra\u017esk\u00e1 v\u00edce pro odbornou \u010d\u00e1st (s t\u011b\u017ei\u0161t\u011bm pro vy\u0161\u0161\u00ed ro\u010dn\u00edky gymn\u00e1zia, deklaruj\u00ed geografick\u00e9 vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed) a brn\u011bnsk\u00e1 pro pedagogickou \u010d\u00e1st metodiky (s t\u011b\u017ei\u0161t\u011bm pro ni\u017e\u0161\u00ed ro\u010dn\u00edky gymn\u00e1zia a 2. stupe\u0148 z\u00e1kladn\u00ed \u0161koly, deklaruj\u00ed didaktiku geografie\/zem\u011bpisu), p\u0159i\u010dem\u017e hlavn\u00edm garantem bylo\/je pra\u017esk\u00e9 pracovi\u0161t\u011b.<\/p>\n

    Brn\u011bnsk\u00e9 pracovi\u0161t\u011b na sv\u00fdch webov\u00fdch str\u00e1nk\u00e1ch (ZDE<\/a>) ke Koncepci, na kter\u00e9 pracovali jejich v\u00fdzkumn\u00edci, uv\u00e1d\u00ed (cit.  20.12.2018): \u201eNavr\u017een\u00e1 koncepce geografick\u00e9ho vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed vych\u00e1z\u00ed z platn\u00fdch R\u00e1mcov\u00fdch vzd\u011bl\u00e1vac\u00edch program\u016f pro z\u00e1kladn\u00ed a gymnazi\u00e1ln\u00ed vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed a sou\u010dasn\u011b \u0159e\u0161\u00ed jejich problematick\u00e1 m\u00edsta v obsahov\u00e9 i form\u00e1ln\u00ed str\u00e1nce<\/em>.\u201c Rozporuplnost tohoto tvrzen\u00ed vysv\u011btl\u00edm v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm textu. Jen snad dodatek, \u017ee lev\u00e1 ruka nev\u00ed, co d\u011bl\u00e1 prav\u00e1, a naopak.<\/p>\n

    2 M\u016fj p\u016fvodn\u00ed posudek na ne\u00fapln\u00e9 d\u00edlo<\/h3>\n

    Posudek Koncepce jsem vypracoval na \u017e\u00e1dost garanta projektu jako intern\u00ed\/pr\u016fb\u011b\u017en\u00fd posudek (to zd\u016fraz\u0148uji) a kter\u00fd jsem vytvo\u0159il v  z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 f\u00e1zi projektu v polovin\u011b z\u00e1\u0159\u00ed 2017 (nem\u011bl jsem mo\u017enost posoudit vyti\u0161t\u011bnou publikaci). V posudku  jsem ocenil pr\u00e1ci, kterou t\u00fdm autor\u016f do t\u00e9to doby (cca 2 roky) vykonal na n\u00e1vrhu geografick\u00e9ho kurikula. Zd\u016fraznil jsem, \u017ee po dlouh\u00e9 dob\u011b (v\u00edce jak 30 let?) je \u010desk\u00e9 geografick\u00e9 kurikulum p\u0159ipravovan\u00e9 pro v\u0161echny ro\u010dn\u00edky od 1. stupn\u011b Z\u0160 a\u017e po st\u0159edn\u00ed \u0161koly. To by m\u011blo zabezpe\u010dovat kontinuitu pr\u00e1v\u011b v obsahov\u00e9m spir\u00e1lov\u00e9m kurikulu v souladu s psychick\u00fdm\/ment\u00e1ln\u00edm v\u00fdvojem \u017e\u00e1ka (soulad obsahu a psychick\u00e9ho v\u00fdvoje \u017e\u00e1ka, p\u0159\u00edklad  ZDE<\/a>, posledn\u00ed obr\u00e1zek). Takto koncipovan\u00e1 Metodika by umo\u017e\u0148ovala stanovit bu\u010f nov\u00e9 c\u00edlov\u00e9 standardy pro ukon\u010den\u00ed z\u00e1kladn\u00edho a gymnazi\u00e1ln\u00edho (v\u0161eobecn\u00e9ho) geografick\u00e9ho vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed nebo up\u0159esnit ty dosavadn\u00ed. P\u0159edlo\u017een\u00e1 Koncepce jde sp\u00ed\u0161 novou cestou (p\u0159\u00edli\u0161 nenavazovat na dosavadn\u00ed RVP, srovnej s odkazem na port\u00e1lu MU v Brn\u011b v\u00fd\u0161e).<\/p>\n

    Zd\u016fraz\u0148uji, \u017ee p\u0159i vypracov\u00e1v\u00e1n\u00ed posudku jsem m\u011bl k dispozici pouze tabulky s t\u00e9maty, koncepty a my\u0161lenkami<\/strong> (nikoli vyti\u0161t\u011bnou celou publikaci), a d\u00e1le jsem m\u011bl pro vytvo\u0159en\u00ed posudku odkaz na \u201anedokon\u010den\u00e9\u2018 webov\u00e9 str\u00e1nky www.geografickvzdelavani.cz\/kurikulum<\/a>, na kter\u00fdch text nebyl \u00fapln\u00fd. Auto\u0159i str\u00e1nky vyto\u0159ili s c\u00edlem d\u00e1le na nich pracovat.  A pr\u00e1v\u011b text, kter\u00fd je sou\u010d\u00e1st\u00ed publikovan\u00e9 Koncepce (p\u0159edm\u011bt m\u00e9 recenze), je z\u00e1sadn\u00ed pro cel\u00fd v\u00fdsledek projektu v \u201emodr\u00e9 knize\u201c, kde jsem uveden\u00fd jako jeden z recenzent\u016f.  Proto\u017ee jsem kompletn\u00ed v\u00fdsledek nem\u011bl jako recenzent k dispozici, p\u0159inutila m\u011b tato skute\u010dnost roz\u0161\u00ed\u0159it svoji p\u016fvodn\u00ed recenzi, a \u010din\u00edm tak touto formou. Nechci b\u00fdt br\u00e1n za \u201eu\u017eite\u010dn\u00e9ho idiota\u201c.<\/p>\n

    Hned v \u00favodu je pot\u0159eba \u0159\u00edci, \u017ee v z\u00e1jmu p\u0159im\u011b\u0159en\u00e9ho rozsahu textu, jsem se v tomto blogu zam\u011b\u0159il a vybral jen ty \u010d\u00e1sti Koncepce, kter\u00e9 jsou podle m\u00e9ho n\u00e1zoru nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed. Douf\u00e1m, \u017ee d\u00edky zvolen\u00e9mu m\u00edstu zve\u0159ejn\u011bn\u00ed (je zde mo\u017en\u00e9 vkl\u00e1dat koment\u00e1\u0159e), se objev\u00ed dal\u0161\u00ed reflexe, koment\u00e1\u0159e a podn\u011bty k p\u0159edkl\u00e1dan\u00e9 Koncepci geografick\u00e9ho vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed, proto\u017ee v nejbli\u017e\u0161\u00ed budoucnosti u\u017e nast\u00e1v\u00e1 spole\u010densk\u00e1 popt\u00e1vka po revizi a pozd\u011bji snad i po nov\u00e9 koncepci geografick\u00e9ho vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

    3 Pr\u00e1ce s prameny a s literaturou, aneb \u201eCituj s\u00e1m sebe, a nejm\u00e9n\u011b v\u00edcekr\u00e1t!\u201c, aneb co ji\u017e napsali jin\u00ed, \u201ezn\u00e1rodn\u00edme\u201c, aneb objevujeme \u201eAmeriku\u201c\/\u201cAustr\u00e1lii\u201c<\/h3>\n

    Jak auto\u0159i Koncepce p\u0159izn\u00e1vaj\u00ed, cel\u00fd jejich konstrukt je zalo\u017een\u00fd na Brunerov\u011b pr\u00e1ci z p\u0159elomu 50. a 60. let.  P\u0159itom jej v seznamu Pou\u017eit\u00e9 literatury (s. 30) neuv\u00e1d\u011bj\u00ed. Vysv\u011btluji si to tak, \u017ee s t\u00edmto zdrojem (Bruner, 1960, 1977) auto\u0159i pracuj\u00ed zprost\u0159edkovan\u011b p\u0159es \u010desk\u00fd p\u0159eklad Pasche, et al. (1998; v publikaci uveden\u00fd). Usuzuji tak z toho, \u017ee v origin\u00e1le Bruner nemluv\u00ed o stromu, jak auto\u0159i tvrd\u00ed na s. 19 Koncepce, ale o struktu\u0159e znalost\u00ed. Metafora stromu (struktura v\u011bdomost\u00ed)<\/strong>  se objevuje pr\u00e1v\u011b a\u017e v Paschovi (viz Obr\u00e1zek 1 v \u010desk\u00e9m p\u0159ekladu; anglick\u00fd origin\u00e1l z roku 1991). Nav\u00edc Bruner ve sv\u00e9m textu (nem\u00e1 ani 100 stran!) uv\u00e1d\u00ed pro geografick\u00e9 vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edklad z oboru \u2013 p\u0159\u00edliv a odliv na Zemi (Bruner, 1960, 1977, s. 33), kter\u00fd auto\u0159i Koncepce ignoruj\u00ed.<\/p>\n

    V pou\u017eit\u00e9 literatu\u0159e  auto\u0159i Koncepce odkazuj\u00ed na Revidovanou taxonomii vzd\u011bl\u00e1vac\u00edch c\u00edl\u016f (Anderson & Krathwohl, 2001<\/strong>; v\u00edce nap\u0159. V\u00e1vra, Pro\u010d a k \u010demu taxonomie vzd\u011bl\u00e1vac\u00edch c\u00edl\u016f?, <\/em>2011 ZDE<\/a>), av\u0161ak v podkapitole \u201aZodpov\u00edd\u00e1n\u00ed ot\u00e1zek<\/em>\u2018 (s. 26) pou\u017e\u00edvaj\u00ed p\u016fvodn\u00ed Bloomovu taxonomii (Bloom, 1956<\/strong>), ani\u017e by p\u0159iznali p\u016fvodn\u00ed zdroj. V pou\u017eit\u00e9 literatu\u0159e (s. 30) tento p\u016fvodn\u00ed \u201eBloom\u201c chyb\u00ed. Bohu\u017eel toto m\u00edch\u00e1n\u00ed p\u016fvodn\u00edho (jednodimenzion\u00e1ln\u00ed hierarchie)  a revidovan\u00e9ho \u201eBlooma\u201c (dvoudimenzin\u00e1ln\u00ed hierachie)  je v \u010desk\u00e9 pedagogice \u010dast\u00fdm jevem a sv\u011bd\u010d\u00ed to o velmi povrchn\u00ed a plytk\u00e9 znalosti tohoto n\u00e1stroje mezi \u010desk\u00fdmi autory\/odborn\u00edky obecn\u011b.<\/p>\n

    P\u0159\u00edstup autor\u016f ke zdroj\u016fm a jejich pr\u00e1ce se zdroji v Koncepci pova\u017euji u akademik\u016f p\u0159edn\u00edch \u010desk\u00fdch v\u00fdzkumn\u00fdch pracovi\u0161\u0165 za velmi poklesl\u00fd. Pro\u010d auto\u0159i nepou\u017e\u00edvaj\u00ed\/nepracuj\u00ed s origin\u00e1ly? (nem\u00edn\u00edm t\u00edm Pasche, ale pr\u00e1v\u011b Brunera, na kter\u00e9m celou Koncepci stav\u00ed, nebo Blooma \u010di Andersona et al.). Pro\u010d, \u0159e\u010deno s hercem Martinem Hubou (\u010cesk\u00fd rozhlas 2, Host do domu<\/em>, odvys\u00edlan\u00e9 26. 10. 2018, od 11. hod.; dostupn\u00e9 ZDE<\/a>, cca v polovin\u011b z\u00e1znamu), ke zkouman\u00e9 problematice nemaj\u00ed na\u010dteno <\/strong>(p\u0159esn\u00e1 citace \u201enem\u00edt na\u010d\u00edtan\u00e9<\/strong>\u201c)? Dod\u00e1v\u00e1m: asi cht\u011bj\u00ed, aby jim ty zdroje n\u011bkdo p\u0159ed\u010d\u00edtal\/\u201cp\u0159e\u017ev\u00fdkal\u201c, a oni se pak jen pod to podep\u00ed\u0161\u00ed. K \u010demu asi maj\u00ed Knihovnu geografie na Albertov\u011b? (ZDE<\/a>)?<\/p>\n

    Pr\u00e1v\u011b nedostate\u010dn\u00e1 re\u0161er\u0161e\/neznalost literatury (a nedostate\u010dn\u00e1 reprezentativnost zdroj\u016f)  u p\u0159edlo\u017een\u00e9 Koncepce je podle m\u00e9ho n\u00e1zoru nejv\u011bt\u0161\u00ed \u201ek\u00e1men \u00farazu\u201c\/poklesek, kter\u00fd v projektu n\u00e1sledn\u011b ovliv\u0148uje  koncep\u010dn\u00ed pr\u00e1ci s pojmy a teoriemi (filosofick\u00fdmi, psychologick\u00fdmi, pedagogick\u00fdmi, geografick\u00fdmi) a tato ne-kvalita prol\u00edn\u00e1 do cel\u00e9 pr\u00e1ce. Chyb\u00ed nap\u0159\u00edklad z jak\u00e9ho filosofick\u00e9ho hlediska auto\u0159i p\u0159istupuj\u00ed ke zvolen\u00e9 Koncepci. P\u0159ihl\u00e1\u0161en\u00ed se ke konstruktivistick\u00e9 teorii u\u010den\u00ed nesta\u010d\u00ed. V tomto se ukazuje, dle m\u00e9ho n\u00e1zoru, \u017ee a\u010d se jedn\u00e1 o \u201evstup do problematiky\u201c \u010desk\u00e9ho geografick\u00e9ho vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed, vytv\u00e1\u0159en\u00fd z\u00e1klad \u010desk\u00e9ho geografick\u00e9ho vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed, je pro tento \u201evstup\u201c chab\u011b zalo\u017een\u00fd a neudr\u017e\u00ed\/nevydr\u017e\u00ed  n\u00e1sledn\u00e9 zpev\u0148ov\u00e1n\u00ed konstrukce v dal\u0161\u00ed pr\u00e1ci na revizi geografick\u00e9ho kurikula.<\/p>\n

    St\u0159ety se zahrani\u010dn\u00edmi koncepcemi se u\u017e d\u011bj\u00ed v \u00fa\u010dasti \u010desk\u00fdch z\u00e1stupc\u016f na mezin\u00e1rodn\u00edch geografick\u00fdch olympi\u00e1d\u00e1ch (ZDE<\/a> a ZDE<\/a>), nebo akademick\u00fdch pracovn\u00edk\u016f na mezin\u00e1rodn\u00edch konferenc\u00edch. Pos\u00edlen\u00ed by si zastou\u017eila podpora v\u00fdjezd\u016f u\u010ditel\u016f alespo\u0148 na kr\u00e1tkodob\u00e9 zahrani\u010dn\u00ed st\u00e1\u017ee. Ale tady asi panuje obava, aby tito progresivn\u00ed u\u010ditel\u00e9 se nezhl\u00e9dli ve smyslupn\u011bj\u0161\u00edch zahrani\u010dn\u00edch koncepc\u00edch, kter\u00e9 by za\u010dali uplat\u0148ovat doma, nebo dokonce by cht\u011bli z\u016fstat u\u010dit v zahrani\u010d\u00ed. To u\u017e v\u0161ak jsou moje dom\u011bnky. Z\u00e1le\u017e\u00ed na \u010dten\u00e1\u0159i, jak a zda bude tato moje tvrzen\u00ed akceptovat. Odkazuji nap\u0159\u00edklad na velmi zaj\u00edmav\u00fd blog na rvp.cz od Zuzany Loubet del Bayje, kter\u00e1 u\u010d\u00ed ve Francii (ZDE<\/a>).<\/p>\n

    4 Nen\u00ed generalizace jako generalizace, \u017ee pane Brunere<\/h3>\n

    Generalizace spolu s koncepty, modely a teoriemi je \u0159azena do p\u0159edstav \u010di ment\u00e1ln\u00edch konstrukc\u00ed. Hlub\u0161\u00ed diskuse na toto t\u00e9ma v Koncepci chyb\u00ed, proto zde alespo\u0148 nast\u00edn\u00edm takovou diskusi.<\/p>\n

    Bruner, na kter\u00e9m je postavena Koncepce\/Metodika,  odli\u0161uje koncepty  od generalizac\u00ed. Koncepty d\u00e1v\u00e1 na \u00farove\u0148 pojm\u016f (viz Obr\u00e1zek 1).<\/p>\n

    Obr\u00e1zek 2<\/strong> Bruner\u016fv koncept struktury v\u011bdomost\u00ed<\/p>\n

    \"\"<\/a>
    Bruner\u016fv strom<\/figcaption><\/figure>\n

    Zdroj: Pasch, Gardner, Langerov\u00e1, Starkov\u00e1, & Moodyov\u00e1, 1998, s. 55, p\u0159ekresleno in: V\u00e1vra, 2006, s. 13<\/p>\n

    Armstrong & Hunkins (1989) ve sv\u00e9 publikaci World Geography. People and Places. Teacher Annotated Edition uv\u00e1d\u011bj\u00ed, \u017ee jeden ze zakladatel\u016f modern\u00ed geografie Alexander von Humoboldt kladl generalizace na prvn\u00ed m\u00edsto. Podle autor\u016f certifikovan\u00e9 Koncepce\/Metodiky je mo\u017en\u00e9 takov\u00fd p\u0159\u00edstup k v\u011bdomostem nazvat \u201ecestou dol\u016f\u201c, jinak zn\u00e1mo jako dedukce.<\/p>\n

    Australan Maude  (2016) generalizaci za\u0159azuje mezi znalosti. Krom\u011b generalizac\u00ed zarhnuje Maude do znalost\u00ed koncepty, kter\u00e9 maj\u00ed analytickou<\/strong> podstatu, a koncepty, kter\u00e9 maj\u00ed vysv\u011btluj\u00edc\u00ed<\/strong> podstatu. Scoffham (2011) generalizaci \u0159ad\u00ed mezi aplikovan\u00e9 znalosti<\/strong>, kter\u00e9 zd\u016fraz\u0148uj\u00ed  uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed znalost\u00ed a vztahy mezi nimi.<\/p>\n

    Australsk\u00fd odborn\u00edk na geografick\u00e9 vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed Fien (in: Fien, Gerber, & Wilson, 1984) kladl d\u016fraz v pr\u00e1ci u\u010ditele na pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed v\u00fduky, a v samotn\u00e9 geografick\u00e9 v\u00fduce zam\u011b\u0159en\u00ed na koncepty a na generalizace. Koncepty pova\u017eoval za z\u00e1klad pro obsah vzd\u011bl\u00e1vac\u00edho p\u0159edm\u011btu. Na tom je tak\u00e9 zalo\u017eena \u201emodr\u00e1\u201c Koncepce, ani\u017e by autorsk\u00fd kolektiv Koncepce tento zdroj, kter\u00fd je mezin\u00e1rodn\u011b v geografick\u00e9m vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed zn\u00e1m\u00fd a uzn\u00e1van\u00fd, zmi\u0148oval. D\u00e1 se \u0159\u00edci, \u017ee auto\u0159i Koncepce po 45 letech objevuj\u00ed \u201aAustr\u00e1lii\u2018<\/strong>.<\/p>\n

    Marzano & Kendall (2007) tvrd\u00ed, \u017ee koncept je v podstat\u011b synonymum pro generalizaci. Generalizov\u00e1n\u00ed,<\/strong> jak je definovan\u00e9 v Marzanov\u011b a Kendallov\u011b Nov\u00e9 taxonomii, je proces konstruov\u00e1n\u00ed nov\u00fdch generalizac\u00ed z informac\u00ed, kter\u00e9 jsou ji\u017e zn\u00e1m\u00e9 nebo pozorovan\u00e9.<\/p>\n

    Golledge  (2002) ch\u00e1pe pozn\u00e1v\u00e1n\u00ed prostoru jako (v\u011bdeck\u00e9)  pozn\u00e1v\u00e1n\u00ed a zpracov\u00e1v\u00e1n\u00ed vztah\u016f mezi geografick\u00fdmi prvotn\u00edmi a vypracovan\u00fdmi koncepty<\/strong> (jako je organick\u00e9 uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed, distribuce, pravidlenost, tvary, hierarchie, vzd\u00e1lenost, sm\u011br, orientace, regionalizace, a dal\u0161\u00ed) a jejich form\u00e1ln\u00ed spojen\u00ed do teori\u00ed a generalizac\u00ed. Hierarchie, vzd\u00e1lenost, regionalizace, a dal\u0161\u00ed se objevuj\u00ed tak\u00e9 v Koncepci. Auto\u0159i op\u011bt tento zdroj pom\u00edjej\u00ed a \u201ehraj\u00ed si\u201c na objevitele.<\/p>\n

    Auto\u0159i certifikovan\u00e9 Koncepce\/Metodiky pou\u017e\u00edvaj\u00ed Bruner\u016fv koncept  jako \u201e<adapt\u00e9r> mezi uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00edm u\u010diva a kompetencemi tzv. generalizace<\/em>\u201c (s. 18; srovn\u011bj s Maudem a s Golledgem ). Generalizace ch\u00e1pou jako zobec\u0148uj\u00edc\u00ed tvrzen\u00ed, kter\u00e1 uv\u00e1d\u011bj\u00ed kl\u00ed\u010dov\u00e9 pojmy do vz\u00e1jemn\u00fdch vztah\u016f a souvislost\u00ed, do struktury, kter\u00e1 je vhodn\u00e1 pro geografick\u00e9 vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed. V n\u00e1vaznosti na v\u00fd\u0161e uvedenou citaci  bych autor\u016fm doporu\u010dil sezn\u00e1mit se s Ausubelovo\u00fdm konceptem \u201ecomparative  organizer<\/em>\u201c z roku 1968 a nemuseli by vym\u00fd\u0161let\/\u201cobjevovat\u201c m\u00edsto \u201eorganiz\u00e9ru\u201c  \u201eadapt\u00e9r\u201c.<\/p>\n

    Z\u00e1kladn\u00ed zp\u016fsoby, jak \u201ese dostat\u201c ke generalizac\u00edm uv\u00e1d\u011bj\u00ed auto\u0159i Koncepce na s. 20 dva \u2013 deduktivn\u00ed <\/strong>(cesta \u201eshora dol\u016f\u201c) a induktivn\u00ed <\/strong>(cesta \u201ezdola nahoru\u201c). P\u0159\u00ednosn\u00e9 je, \u017ee uv\u00e1d\u011bj\u00ed p\u0159\u00edklady pro tematick\u00e9 (obecn\u00e9) \u010dlen\u011bn\u00ed a pro region\u00e1ln\u00ed \u010dlen\u011bn\u00ed. Toto t\u00e9matick\u00e9 (obecn\u00e9) a region\u00e1ln\u00ed \u010dlen\u011bn\u00ed uv\u00e1d\u00ed ji\u017e pro \u0161koln\u00ed zem\u011bpis Gersmehl, 2008), kde mluv\u00ed o analogii ost\u0159\u00ed dvou n\u016f\u017eek<\/strong>.  U autor\u016f Koncepce\/Metodiky v\u0161ak chyb\u00ed, pro kterou v\u011bkovou skupinu to je, co\u017e je pro \u0161koln\u00ed vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed ur\u010duj\u00edc\u00ed. Chyb\u00ed tak\u00e9 je\u0161t\u011b t\u0159et\u00ed cesta \u201eod st\u0159edu\u201c, abduktivn\u00ed<\/strong>, kterou navrhoval pr\u00e1v\u011b  Bruner a kter\u00e1 se pou\u017e\u00edv\u00e1 v u\u010den\u00ed s koncepty (viz Obr\u00e1zek 2). P\u0159itom na konceptech je Koncepce\/Metodika zalo\u017een\u00e1. Pro v\u011bt\u0161\u00ed n\u00e1zornost tohoto my\u0161len\u00ed uv\u00e1d\u00edm Obr\u00e1zek 2 od Holta-Jensena. Tento zdroj v Koncepci nen\u00ed uveden\u00fd. Dod\u00e1v\u00e1m, \u017ee dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edklady fakt\u016f \u2013 koncept\u016f \u2013 generalizaci<\/strong> m\u016f\u017ee \u010dten\u00e1\u0159 naj\u00edt ZDE<\/a>.<\/p>\n

    Obr\u00e1zek 3 <\/strong>Dedukce, indukce a abdukce s geografick\u00fdmi p\u0159\u00edklady<\/p>\n

    \"\"<\/a><\/p>\n

    Zdroj: Holt-Jensen, (1999, s. 67), upraveno<\/p>\n

    Holt-Jensen vych\u00e1z\u00ed z pr\u00e1ce Alvessona a Sk\u00f6ldberga z roku 1994. Holt-Jesnen upzor\u0148uje u abdukce, \u017ee se za\u010d\u00edn\u00e1 u empirick\u00fdch vzorc\u016f a sm\u011b\u0159uje se k \u201epokusn\u00e9\u201c teorii, kter\u00e1 se d\u00e1le na z\u00e1klad\u011b fakt\u016f testuje, zp\u0159es\u0148uje a upev\u0148uje. Uveden\u00e9 p\u0159\u00edklady na Obr\u00e1zku 2 je mo\u017en\u00e9 vyu\u017e\u00edvat ji\u017e v 6. ro\u010dn\u00edku a v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch ro\u010dn\u00edc\u00edch je zp\u0159es\u0148ovat a roz\u0161i\u0159ovat. V Liberci to m\u00e1me odzkou\u0161en\u00e9 a n\u011bkter\u00e9 postupy a v\u00fdsledky jsem poublikoval na tomto port\u00e1lu.<\/p>\n

    Jak je vidno u Holt-Jensena, na t\u011bchto \u201ecest\u00e1ch\u201c se pou\u017e\u00edv\u00e1 empirie (data, pravidla, teorie), na \u010dem je tak\u00e9 zalo\u017eena metodika v Koncepci, tedy empirick\u00fd p\u0159\u00edstup zalo\u017een\u00fd hlavn\u011b na environment\u00e1ln\u00edm\/geografick\u00e9m determinismu, kter\u00fd za\u010dala uplat\u0148ovat nap\u0159. Ameri\u010danka Sempleov\u00e1 (1863-1932) na p\u0159elomu 19. a 20. stolet\u00ed, kter\u00e1 v\u0161ak tento koncept p\u0159evzala od Ratzela, u kter\u00e9ho v Lipsku studovala.<\/p>\n

    V Koncepci se nebere explicit\u011b ohled na modern\u011bj\u0161\u00ed p\u0159\u00edstupy, jako jsou budov\u00e1n\u00ed konstrukc\u00ed vlastn\u00edho pozn\u00e1n\u00ed na z\u00e1klad\u011b jev\u016f<\/strong>, kde hlavn\u00ed roli hraje osobn\u00ed a sd\u00edlen\u00e1 zku\u0161enost u\u010d\u00edc\u00edho se jednotlivce<\/strong> postaven\u00e1 na psychologick\u00fdch pot\u0159eb\u00e1ch v motivaci, v osobn\u00edm rozvoji a v napl\u0148ov\u00e1n\u00ed sv\u00e9ho \u017eivota (motiva\u010dn\u00ed \u010di autodetermina\u010dn\u00ed teorie, nap\u0159. Ryan a Deci). Nebo alespo\u0148 diskuse k soci\u00e1ln\u00edmu realismu v sociologii u\u010den\u00ed (\u201azp\u011bt ke znalostem\u2018) jak je koncipoval britsk\u00fd odborn\u00edk na vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed Young a ze kter\u00e9ho vych\u00e1zej\u00ed brit\u0161t\u00ed odborn\u00edci na geografick\u00e9 vz\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

    Marn\u011b u autor\u016f Koncepce hled\u00e1m vlastn\u00ed (alespo\u0148)  mikro-v\u00fdzkum, na kter\u00e9m by sv\u00e9 vize otestovali, jak k tomu nap\u0159\u00edklad vyz\u00fdv\u00e1 sekce geografick\u00e9ho vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed IGU z roku 2014 (International Declarationon Research in Geography Education)<\/em>. J\u00e1 osobn\u011b jsem ud\u011blal takov\u00fd mikro-v\u00fdzkum, kter\u00fd se t\u00fdkal ch\u00e1p\u00e1n\u00ed student\u016f u\u010ditelstv\u00ed zem\u011bpisu v Liberci na p\u0159\u00edkladu fakt\u016f \u2013 koncept\u016f \u2013 generalizac\u00ed (podle Brunera). V\u00fdsledky jsem publikoval (V\u00e1vra, Cramming Facts and Thinking Concepts: Instance of Preparation of Student Geography Teachers in Liberec<\/em>, 2014) v mezin\u00e1rodn\u00edm online \u010dasopisu RIGEO (ZDE<\/a>). Zaj\u00edmav\u00e9 je, \u017ee jeden z autor\u016f Koncepce \u201ased\u00ed\u2018 v redak\u010dn\u00ed rad\u011b tohoto \u010dasopisu a tento text v Koncepci neuvedl \u010di \u201ep\u0159ehl\u00e9dl\u201c. Beru to jako politika\u0159en\u00ed\/pleticha\u0159en\u00ed ze strany autor\u016f Koncepce.  <\/em><\/strong><\/p>\n

    V\u00fdsledkem m\u00e9ho mikro-v\u00fdzkumu bylo, \u017ee studenti rozum\u011bj\u00ed koncept\u016fm, ale velmi t\u011b\u017eko je transponuj\u00ed do generalizac\u00ed. Tak\u017ee tady autor\u016fm napov\u00edd\u00e1m, kde hledat, a\u017e budou d\u011blat opravdu d\u016fkladnou re\u0161er\u0161i literatury a stanovovat si dal\u0161\u00ed sm\u011b\u0159ov\u00e1n\u00ed v\u00fdzkumu v geografick\u00e9m vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed. A p\u0159estanou uplat\u0148ovat \u201avzne\u0161en\u00e9 ignorov\u00e1n\u00ed\u2018 jin\u00fdch, ne\u017e jsou oni (ono kr\u00e1lovsk\u00e9 MY, viz d\u00e1le).<\/p>\n

    5 M\u00edsto nen\u00ed (m\u00edstn\u00ed) region a nen\u00ed to ani poloha, nen\u00ed to ani lokalita<\/h3>\n

    V Koncepci je chybn\u011b prezentovan\u00fd geografick\u00fd koncept \u201am\u00edsta\u2018<\/strong> (v Koncepci na s. 33). Tento koncept je v mezin\u00e1rodn\u00edch geografi\u00edch zahrnovan\u00fd do humanistick\u00e9 geografie, kter\u00e1 je v \u010cesku t\u00e9m\u011b\u0159 nezn\u00e1m\u00e1. Ch\u00e1p\u00e1n\u00ed tohoto konceptu m\u00edsta se projevuje v charakteristice geografick\u00e9ho konceptu m\u00edsta, kterou auto\u0159i nep\u0159esn\u011b uv\u00e1d\u011bj\u00ed jako \u201eka\u017edodenn\u00ed vztah k jednotlivci<\/strong>\u201c (s. 33; nen\u00ed uvedeno, z \u010deho je to opsan\u00e9). To u\u017e je za hranou v\u011bdeck\u00e9 etiky, proto\u017ee mezi autory Koncepce nezn\u00e1m nikoho, kdo by se konceptu m\u00edsta v\u011bnoval a mohl to takto \u201espatra vyst\u0159ihnout\u201c do textu.<\/p>\n

    V koncepti \u201am\u00edsta\u2018 je jedinec akt\u00e9rem<\/strong>, a snad by m\u00edsto mohlo b\u00fdt aktantem v duchu ANT teorie (Latour 1987; v\u00edce in:  Aitken & Valentine, 2015). Ale to u\u017e je asi moc \u017e\u00e1dat po autorech, kte\u0159\u00ed v\u00fd\u0161e uveden\u00fd nesmysl o m\u00edst\u011b napsali. Uveden\u00e1 tvrzen\u00ed autor\u016f Koncepce dokazuj\u00ed, \u017ee konceptu m\u00edsta nerozum\u011bj\u00ed. Je to patrn\u00e9 pr\u00e1v\u011b na tom \u201evztahu k jednotlivci\u201c. Spr\u00e1vn\u011b v duchu konceptu \u201am\u00edsta\u2018 by m\u011blo b\u00fdt uvedeno \u201eka\u017edodenn\u00ed vztah\/aktivita jednotlivce k m\u00edstu\/v m\u00edst\u011b<\/strong>\u201c, (viz pojem locale <\/em>u Giddense 1984), i kdy\u017e ta ka\u017edodennost je jen \u010d\u00e1st\u00ed z cel\u00e9ho konceptu m\u00edsta. V\u00edce se \u010dten\u00e1\u0159 m\u016f\u017ee dozv\u011bd\u011bt z m\u00e9ho textu, kter\u00fd o m\u00edst\u011b a jednotlivci\/jedinci pojedn\u00e1v\u00e1 (V\u00e1vra, Jedinec a m\u00edsto, jedinec v m\u00edst\u011b, jedinec prost\u0159edictv\u00edm m\u00edsta<\/em>, 2010). S plnou odpov\u011bdosti mohu \u0159\u00edci, \u017ee to, co v konceptu m\u00edsta auto\u0159i prezentuj\u00ed, u\u017e nejsou my\u0161lenky ale smy\u0161lenky!<\/p>\n

    Auto\u0159i Koncepce si svoji slabou oporu v konceptu m\u00edsta asi uv\u011bdomuj\u00ed. V elektorinick\u00e9 verzi tohoto d\u00edla se v kl\u00ed\u010dov\u00fdch pojmech u prostoru objevuje koncept lokality<\/strong> a nikoli p\u016fvodn\u011b uv\u00e1d\u011bn\u00fd koncept \u201am\u00edsta\u2018 (viz ZDE<\/a>, cit. 25.1.2019).<\/p>\n

    Nepochopen\u00ed konceptu m\u00edsta se n\u00e1sledn\u011b prom\u00edt\u00e1 do kl\u00ed\u010dov\u00e9ho geografick\u00e9ho pojmu \u2013 geografick\u00e1 poloha. Auto\u0159i jsou schopni se tak dostat jen k tradi\u010dn\u00edm\/empirick\u00fdm geografick\u00fdm poloh\u00e1m – abstraktn\u00ed a relativn\u00ed, ale kognitivn\u00ed <\/strong>(p\u0159\u00edpadn\u011b rela\u010dn\u00ed), tak d\u016fle\u017eit\u00e9 pro m\u00edsto, je u\u017e mimo jejich rozli\u0161ovac\u00ed schopnost.<\/p>\n

    V anglick\u00e9 verzi Mezin\u00e1rodn\u00ed charty geografick\u00e9ho vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed<\/em>  (Haubrich, 1994) se mluv\u00ed v konceptu m\u00edsta o vn\u00edm\u00e1n\u00ed a chov\u00e1n\u00ed lid\u00ed na z\u00e1klad\u011b ch\u00e1p\u00e1n\u00ed vz\u00e1jemn\u00fdch vztah\u016f<\/strong> (ne deterministick\u00fdch!) mezi lidmi a m\u00edsty<\/strong>. Auto\u0159i \u010desk\u00e9ho p\u0159ekladu zcela \u201aposunuli\u2018  charakteristiku\/v\u00fdznam konceptu m\u00edsta na \u201e\u010d\u00e1sti sv\u011bta\u201c a na vztah \u201ep\u0159\u00edrodn\u00ed i soci\u00e1ln\u00ed prost\u0159ed\u00ed\u201c).  Nutno v\u0161ak tak\u00e9 \u0159\u00edci, \u017ee na za\u010d\u00e1tku 90. let (rok publikov\u00e1n\u00ed Charty)  se koncept m\u00edsta velmi bou\u0159liv\u011b vyv\u00edjel a vyma\u0148oval se z konceptu fyzick\u00e9ho prostoru (prostoru, v n\u011bm\u017e jsou um\u00edst\u011bny\/rozm\u00edst\u011bny  objekty). Ale v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b takto ch\u00e1pan\u00fd koncept m\u00edsta v \u201emodr\u00e9\u201c Koncepci  ji\u017e omluviteln\u00fd nen\u00ed.<\/p>\n

    Pro lep\u0161\u00ed p\u0159edstavu uv\u00e1d\u00edm, jak p\u0159edn\u00ed britsk\u00fd odborn\u00edk na geografick\u00e9 vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed D. Lambert charakterizuje m\u00edsto (Lambert, 2007, s. 9): \u201eKa\u017ed\u00e9 m\u00edsto m\u00e1 specifick\u00e9 um\u00edst\u011bn\u00ed a jedine\u010dn\u00fd soubor fyzick\u00fdch a hum\u00e1nn\u00edch charakteristik. Nav\u00edc stejn\u00e9 m\u00edsto m\u016f\u017ee b\u00fdt reprezentov\u00e1no r\u016fzn\u011b. Co si mysl\u00edme o m\u00edstech, je formovan\u00e9 a tvarovan\u00e9 na\u0161\u00ed geografickou p\u0159edstavivost\u00ed\/imaginac\u00ed<\/em>.\u201c  Tady mus\u00edm poznamenat, \u017ee v tomto p\u0159\u00edstupu p\u0159edstihl Angli\u010dna D. Lamberta o 100 let d\u0159\u00edve  \u010desk\u00fd odborn\u00edk na v\u00fduku zem\u011bpisu J. Harapat. Harapat v roce 1907 napsal:<\/p>\n