{"id":717,"date":"2018-08-01T16:24:01","date_gmt":"2018-08-01T14:24:01","guid":{"rendered":"http:\/\/educator.blogy.rvp.cz\/?p=717"},"modified":"2024-03-22T20:35:25","modified_gmt":"2024-03-22T19:35:25","slug":"obecna-didaktika-transdidaktika-pedago-demago","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/2018\/08\/01\/obecna-didaktika-transdidaktika-pedago-demago\/","title":{"rendered":"Obecn\u00e1 didaktika, transdidaktika. Nebo snad pedago-demago?"},"content":{"rendered":"<p><em>Krajina<\/em> <em>je popisov\u00e1na jako divadlo, ve kter\u00e9m hraje spole\u010dnost. Na jevi\u0161ti se objevuj\u00ed jej\u00ed dominantn\u00ed hodnoty a resistence<\/em> (Daniels &amp; Cosgrove 1993; Catherine Nash; in: Cloke at al. 2005, 157)<\/p>\n<p>Trochu jin\u00e1 recenze publikace <strong>Slav\u00edk, J., Jan\u00edk, T., Najvar, P., &amp; Knecht, P. (2017). <em>Transdisciplin\u00e1rn\u00ed didaktika: o u\u010ditelsk\u00e9m sd\u00edlen\u00ed znalost\u00ed a zvy\u0161ov\u00e1n\u00ed kvality v\u00fduky nap\u0159\u00ed\u010d obory.<\/em> Brno: MUNI Press. <\/strong><\/p>\n<p>Recenzovali: doc. PhDr. Ond\u0159ej Hn\u00edk, Ph.D., doc. PaedDr. Ondrej Ka\u0161\u010d\u00e1k, Ph.D., prof. PhDr. Vlastimil \u0160vec, CSc.<\/p>\n<h2><span style=\"color: #000000\">Obsah<\/span><\/h2>\n<ol>\n<li>&nbsp; &nbsp; &nbsp;<strong> Na&nbsp; \u00favod&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;&nbsp;<\/strong><\/li>\n<li><strong>&nbsp; &nbsp; &nbsp; Spole\u010denstv\u00ed mysl\u00ed. Jak to mysl\u00ed?&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;<\/strong><\/li>\n<li><strong>&nbsp; &nbsp; &nbsp; Transdidaktika. U\u010den\u00ed v&nbsp;transu?<\/strong><\/li>\n<li><strong>&nbsp; &nbsp; &nbsp; Transdidaktika alternativou k&nbsp;obecn\u00e9 didaktice?&nbsp; &nbsp;Nebo pedago-demago?<\/strong><\/li>\n<li><strong>&nbsp; &nbsp; &nbsp; Rela\u010dn\u00ed pojet\u00ed a ment\u00e1ln\u00ed prostor v&nbsp;geografick\u00e9m vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed. Kde to je?&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;<\/strong><\/li>\n<li><strong>&nbsp; &nbsp; &nbsp; M\u00edsto shrnut\u00ed a z\u00e1v\u011bru. Kde jsou a kdepak jsou na\u0161e velkolep\u00e9 (didaktick\u00e9) pl\u00e1ny?<\/strong><\/li>\n<\/ol>\n<h2><span style=\"color: #000000\">&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;<\/span><\/h2>\n<hr>\n<h2><span style=\"color: #000000\">1. Na&nbsp; \u00favod<\/span><\/h2>\n<p>Koncem roku 2017 vy\u0161la monografie kolektivu autor\u016f z Masarykovy univerzity v Brn\u011b, kter\u00e1 upout\u00e1 kvalitn\u011b zpracovan\u00fdm obalem \u2013 pevnou vazbou a deskami, kvalitn\u00edm pap\u00edrem list\u016f knihy, st\u0159\u00edzlivou \u0161edozelenou a b\u00edlou barvou pevn\u00fdch desek, z\u00e1lo\u017ekovou stu\u017ekou, naviga\u010dn\u00edm textem na okraj\u00edch str\u00e1nek, vysv\u011btluj\u00edc\u00edmi\/dopl\u0148uj\u00edc\u00edmi r\u00e1me\u010dky, pe\u010dlivou prac\u00ed s textem, rozs\u00e1hlou literaturou a v\u011bcn\u00fdm rejst\u0159\u00edkem. N\u00e1zev a ukazovan\u00e1 reprezentativnost monografie \u201eTransdisciplin\u00e1rn\u00ed didaktika o u\u010ditelsk\u00e9m sd\u00edlen\u00ed znalost\u00ed a zvy\u0161ov\u00e1n\u00ed kvality v\u00fduky nap\u0159\u00ed\u010d obory\u201c ve mn\u011b vzbudil z\u00e1jem.<\/p>\n<p>Monografii o Transdidaktice p\u0159edch\u00e1zely p\u0159\u00edpravn\u00e9 texty. Zvl\u00e1\u0161t\u011b upozor\u0148uji na text <em>Kurikul\u00e1rn\u00ed reforma na gymn\u00e1zi\u00edch. P\u0159\u00edpadov\u00e1 studie tvorby kurikula<\/em> (P\u00ed\u0161ov\u00e1, Kostkov\u00e1, &amp; Jan\u00edk, 2011), <em>Oborov\u00e9 didaktiky na vzestupu, p\u0159ehled aktu\u00e1ln\u00edch v\u00fdvojov\u00fdch tendenci<\/em> (Jan\u00edk &amp; Stuchl\u00edkov\u00e1, 2010) a<em> Ohl\u00e9dnut\u00ed za v\u00fdvojem p\u0159\u00edstup\u016f k obsahu vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed, u\u010divu a kurikul po roce 1989<\/em>, (Slav\u00edk, \u0160tech, &amp; Uli\u010dn\u00e1 2017). Zvl\u00e1\u0161t\u011b na prvn\u011b zmi\u0148ovan\u00fd text jsem reagoval \u010dl\u00e1nkem Reakce na V\u00fdzkumnou zpr\u00e1vu \u2026 (V\u00e1vra 2011, <a title=\"V\u00e1vra 2011\" href=\"http:\/\/https:\/\/clanky.rvp.cz\/clanek\/c\/G\/13907\/reakce-na-vyzkumnou-zpravu-o-tvorbe-gymnazialniho-kurikula-z-roku-2011.html\/\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">ZDE<\/a>) na Metodick\u00e9m port\u00e1le RVP.CZ. Zvl\u00e1\u0161t\u011b jsem ve sv\u00e9 reakci upozor\u0148oval, \u017ee ve v\u00fdzkumn\u00e9 zpr\u00e1v\u011b nen\u00ed zd\u016fvodn\u011bn\u00e9, ani vysv\u011btlen\u00e9 zev\u0161eobec\u0148uj\u00edc\u00ed tvrzen\u00ed, \u017ee \u201e<em><strong>jedn\u00edm z podstatn\u00fdch probl\u00e9m\u016f je n\u00edzk\u00e9 sebev\u011bdom\u00ed oborov\u00fdch didaktik\u016f<\/strong><\/em>\u201c. P\u0159\u00edsp\u011bvek jsem uzav\u00edral s v\u00fdzvou (zd\u016fraz\u0148uji p\u0159ed SEDMI lety), \u017ee z\u00e1m\u011brem v m\u00e9m textu z roku 2011 je v\u011bcn\u011b a hluboce odborn\u011b diskutovat o p\u0159edlo\u017een\u00e9 tematice. Doufal jsem, \u017ee se mn\u011b poda\u0159\u00ed takovou diskusi vyvolat.<br \/>\nSami auto\u0159i<em> Transdidaktiky<\/em> tak\u00e9 vyz\u00fdvaj\u00ed k diskusi:<\/p>\n<p>O spole\u010denstv\u00ed mysl\u00ed (Slav\u00edk et al. 2017, s. 165)<\/p>\n<table border=\"1\" cellspacing=\"0\" cellpadding=\"0\">\n<tbody>\n<tr>\n<td valign=\"top\" width=\"604\">\u201e [\u2026] individu\u00e1ln\u00ed porozum\u011bn\u00ed jednotlivc\u016f pro specifickou u\u010ditelskou tematiku by m\u011blo b\u00fdt aktivn\u00ed sou\u010d\u00e1st\u00ed spole\u010dn\u00e9ho dorozum\u00edv\u00e1n\u00ed se o n\u00ed. Jestli\u017ee tedy n\u011bkdo um\u00ed vyu\u010dovat, ale nen\u00ed s&nbsp;to se o sv\u00e9 profesn\u00ed aktivit\u011b obdobn\u011b dorozum\u011bt, jednak nem\u016f\u017ee nikomu dost dob\u0159e zprost\u0159edkovat svou nesd\u011blitelnou znalost, ale p\u0159edev\u0161\u00edm nem\u016f\u017ee p\u0159isp\u00edvat ke kultivaci a k&nbsp;rozvoji <em>spole\u010denstv\u00ed mysl\u00ed<\/em>, k&nbsp;n\u011bmu\u017e se hl\u00e1s\u00ed. (p\u016fvodn\u00ed zv\u00fdrazn\u011bn\u00ed).<\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n<p>Kladu si ot\u00e1zku, pro\u010d by se jednotlivci (u\u010ditel\u00e9, oborov\u00ed didaktici, p\u0159\u00edpadn\u011b dal\u0161\u00ed) se svou mysl\u00ed -vzd\u011bl\u00e1n\u00edm, zku\u0161enostmi- &nbsp;m\u011bli <strong>hl\u00e1sit&nbsp;k&nbsp;rozvoji spole\u010denstv\u00ed mysl\u00ed<\/strong>? Kdo bude ur\u010dovat sm\u011b\u0159ov\u00e1n\u00ed onoho spole\u010denstv\u00ed? Kdo ur\u010duje dorozum\u00edv\u00e1n\u00ed, zprost\u0159edkov\u00e1n\u00ed znalost\u00ed? Jenom auto\u0159i <em>Transdidaktiky<\/em>, kte\u0159\u00ed se v&nbsp;knize do t\u00e9to role stav\u00ed? Je to snaha o institucionalizaci a ovl\u00e1dnut\u00ed dal\u0161\u00edho v\u00fdvoje ve vzd\u011blanostn\u011b oborov\u00e9m poli? Cit\u00e1t, v\u00fd\u0161e uveden\u00fd, nazna\u010duje ambice autor\u016f.<\/p>\n<p>Auto\u0159i monografie stav\u00ed velkou \u010d\u00e1st obsahu knihy na filosofick\u00e9m fenomenologick\u00e9m z\u00e1klad\u011b, jak uv\u00e1d\u011bj\u00ed nap\u0159\u00edklad na s. 166, kde vysv\u011btluj\u00ed pojem \u201e<em>objekt\/fenom\u00e9n<\/em>\u201c, kter\u00fd \u201e<em>se nab\u00edz\u00ed k&nbsp;pozn\u00e1v\u00e1n\u00ed, a co z\u00e1rove\u0148 p\u0159ed pozn\u00e1v\u00e1n\u00edm ustupuje, tak\u017ee neust\u00e1le vyb\u00edz\u00ed k&nbsp;dal\u0161\u00edmu zkoum\u00e1n\u00ed a k nov\u00fdm v\u00fdklad\u016fm<\/em>.\u201c&nbsp; Auto\u0159i <em>Transdidaktiky <\/em>stav\u00ed sv\u016fj koncept tak\u00e9 na <strong>filosofii mysli<\/strong> (p\u0159edev\u0161\u00edm Davidson a Searle), jak uvedu v&nbsp;n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed sekci.<\/p>\n<p>Auto\u0159i knihy volaj\u00ed po <strong>p\u00e9\u010di o rozvoj didaktiky <\/strong>(s. 6). V&nbsp;u\u010den\u00ed a v\u00fduce podle m\u00e9ho n\u00e1zoru nejde jen o znalosti ale tak\u00e9 o \u201anapl\u0148ov\u00e1n\u00ed\u2018 (Heidegger, nebo nap\u0159. Pollard 2014 v&nbsp;reflektivn\u00ed v\u00fduce. Pollarda auto\u0159i <em>Tansdidiaktiky <\/em>v&nbsp;knize nezmi\u0148uj\u00ed), co\u017e lze zjednodu\u0161en\u011b interpretovat jako soulad znalost\u00ed s&nbsp;p\u0159esv\u011bd\u010den\u00edm a s&nbsp;hodnotami, kter\u00e9 jedinec dost\u00e1v\u00e1 v&nbsp;rodin\u011b, v&nbsp;komunit\u011b (auto\u0159i knihy d\u00e1vaj\u00ed p\u0159ednost pojmu <em>spole\u010denstv\u00ed<\/em>, a v&nbsp;n\u011bm o \u201anapl\u0148ov\u00e1n\u00ed\u2018 nejde).<\/p>\n<p>Auto\u0159i <em>Transdidaktiky<\/em> zam\u011b\u0159uj\u00ed svou pozornost na mysli akt\u00e9r\u016f (filosofie mysli). Av\u0161ak ne zcela se jim da\u0159\u00ed ukotvit sv\u016fj p\u0159edkl\u00e1dan\u00fd pedagogick\u00fd koncept ve vztahu k&nbsp;filosofii a k psychologii, co\u017e \u010dten\u00e1\u0159i knihy znemo\u017e\u0148uje pln\u011b se vyznat v p\u0159edkl\u00e1dan\u00e9m p\u0159\u00edstupu k&nbsp;u\u010den\u00ed a k v\u00fduce. Jsem p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd, \u017ee pro \u010dten\u00e1\u0159e i pr\u016fm\u011brn\u011b obezn\u00e1men\u00e9ho s filosofi\u00ed, psychologi\u00ed a pedagogikou je text knihy obt\u00ed\u017en\u011b srozumiteln\u00fd.<\/p>\n<p>Kniha <em>Transdidaktika <\/em>je velmi rozs\u00e1hl\u00e1 a proto se v&nbsp;n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch sekc\u00edch zam\u011b\u0159\u00edm na vybran\u00e9 charakteristiky, kter\u00e9 pova\u017euji z&nbsp;hlediska vzd\u011blavatele v&nbsp;geografii (v \u010desk\u00e9m \u00fazu didaktika geografie), ale obecn\u011bji ka\u017ed\u00e9ho oborov\u00e9ho didaktika, za d\u016fle\u017eit\u00e9.<\/p>\n<hr>\n<h2><span style=\"color: #000000\">2. Spole\u010denstv\u00ed mysl\u00ed. Jak to mysl\u00ed?<\/span><\/h2>\n<p>Hlavn\u00edm konceptem u\u010ditelsk\u00e9ho sd\u00edlen\u00ed znalost\u00ed je autory Transdidaktiky naz\u00fdvan\u00e9 spole\u010denstv\u00edm mysl\u00ed. Auto\u0159i odkazuj\u00ed na Davidsona (1991; s. 164; in: Slav\u00edk et al. 2017, s. 45) a ozna\u010duj\u00ed jej za autora pojmu spole\u010denstv\u00ed mysl\u00ed. Pod\u00edvejme se na p\u016fvod deklarovan\u00e9ho spole\u010denstv\u00ed mysl\u00ed, a to v origin\u00e1lu, v p\u0159ekladu\/interpretaci (nebo v dekonstrukci?) autor\u016f Transdidaktiky a v m\u00e9m p\u0159ekladu origin\u00e1lu:<\/p>\n<p><strong>Tabulka 1 <\/strong>Porovn\u00e1n\u00ed p\u0159eklad\u016f (Slav\u00edk et al. 2017 a vlastn\u00ed p\u0159eklad) s origin\u00e1ln\u00edm textem (Davidson 1991, s. 164)<\/p>\n<table border=\"1\" cellspacing=\"0\" cellpadding=\"0\">\n<tbody>\n<tr>\n<td valign=\"top\" width=\"198\"><strong>Origin\u00e1l, Davidson 1991, s. 164)<\/strong><\/td>\n<td valign=\"top\" width=\"198\"><strong>P\u0159eklad Slav\u00edk et al. 2017, s. 45)<\/strong><\/td>\n<td valign=\"top\" width=\"207\"><strong>Vlastn\u00ed p\u0159eklad origin\u00e1lu<\/strong><\/td>\n<\/tr>\n<tr>\n<td valign=\"top\" width=\"198\">The fundamental difference between <strong>my knowledge of another mind<\/strong> and <strong>my knowledge of the shared physical world<\/strong> has a different source. <strong>Communication<\/strong>, and <strong>the knowledge of other minds<\/strong> that it presupposes, is the basis of our concept of <strong>objectivity<\/strong>, our <strong>recognition <\/strong>of a distinction between false and true belief (zv\u00fdrazn\u011bn\u00ed JV)<\/td>\n<td valign=\"top\" width=\"198\">Z\u00e1kladem pozn\u00e1n\u00ed je <strong>spole\u010denstv\u00ed mysl\u00ed <\/strong>(zv\u00fdrazn\u011bn\u00ed JV); to ud\u00e1v\u00e1 m\u00edru v\u0161ech v\u011bc\u00ed. <strong>Komunikac<\/strong>e a <strong>pozn\u00e1n\u00ed jin\u00fdch mysl\u00ed<\/strong>, kter\u00e9 je j\u00ed p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1no, je z\u00e1kladem na\u0161eho pojmu <strong>objektivity<\/strong>, na\u0161eho uv\u011bdom\u011bn\u00ed si rozd\u00edlu mezi pravdiv\u00fdm a nepravdiv\u00fdm p\u0159esv\u011bd\u010den\u00edm. (zv\u00fdrazn\u011bn\u00ed JV)<\/td>\n<td valign=\"top\" width=\"207\">Je z\u00e1kladn\u00ed\/podstatn\u00fd rozd\u00edl mezi <strong>moj\u00ed znalost\u00ed mysli toho druh\u00e9ho <\/strong>a <strong>moj\u00ed znalost\u00ed tohoto sd\u00edlen\u00e9ho fyzick\u00e9ho\/materi\u00e1ln\u00edho sv\u011bta.<\/strong>&nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp; &nbsp;&nbsp;V <strong>komunikaci <\/strong>a se <strong>znalostmi mysl\u00ed<\/strong> druh\u00fdch se p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1, \u017ee toto je z\u00e1kladem na\u0161eho konceptu <strong>objektivity<\/strong>, na\u0161eho pozn\u00e1n\u00ed rozd\u00edlu mezi chybn\u00fdm a pravdiv\u00fdm p\u0159esv\u011bd\u010den\u00edm. (zv\u00fdrazn\u011bn\u00ed JV)<\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n<p>K&nbsp;tomu auto\u0159i &nbsp;<em>Transdidaktiky<\/em> tvrd\u00ed, \u017ee \u201e<em>Prost\u0159ednictv\u00edm dialog\u016f se vytv\u00e1\u0159\u00ed spole\u010denstv\u00ed lid\u00ed, kte\u0159\u00ed mezi sebou mluv\u00ed a jsou ochotni a schopni n\u011b\u010demu rozum\u011bt a navz\u00e1jem se o tom dorozum\u00edvat<\/em>\u201c (s. 45). Z&nbsp;p\u0159edlo\u017een\u00e9ho srovn\u00e1n\u00ed p\u0159eklad\u016f se tvrzen\u00ed o spole\u010denstv\u00ed mysl\u00ed ukazuje, \u017ee n\u00e1zev i koncept je v\u00fdtvorem autor\u016f monografie, kte\u0159\u00ed hledaj\u00ed oporu sv\u00e9ho konceptu pr\u00e1v\u011b v&nbsp;Davidsonovi. Auto\u0159i velmi sv\u00e9voln\u011b pou\u017eili, a\u017e zneu\u017eili, p\u016fvodn\u00ed zdroj (viz Tabulka 1). Z\u00e1kladn\u00ed rozd\u00edl je v&nbsp;tom, \u017ee auto\u0159i <em>Transdidaktiky <\/em>kladou d\u016fraz na mysli ve spole\u010denstv\u00ed (sd\u00edlen\u00ed, ovliv\u0148ov\u00e1n\u00ed, ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed), zat\u00edmco Davidson zd\u016fraz\u0148uje svoji mysl\/mysl jednotlivce (Self; \u201emoje J\u00e1\u201c, \u201em\u016fj vnit\u0159n\u00ed sv\u011bt\u201c) a mysl druh\u00e9ho\/druh\u00fdch (another\/others; jinou mysl, \u201evnit\u0159n\u00edch sv\u011bt druh\u00fdch\u201c), kte\u0159\u00ed mezi sebou a se vz\u00e1jemn\u00fdm respektem komunikuj\u00ed. Davidson chce poznat a rozum\u011bt jak svoji mysli, tak i mysl\u00edm druh\u00fdch, ne je\/jen ovl\u00e1dat.&nbsp; A to je velk\u00fd posun ve v\u00fdznamu, kter\u00fd auto\u0159i <em>Transdidaktiky <\/em>deklaruj\u00ed. Pro\u010d to ti auto\u0159i d\u011blaj\u00ed? Znovu zd\u016fraz\u0148uji, Davidsonovi nejde o spole\u010denstv\u00ed mysl\u00ed, ale o <strong>znalosti <\/strong>a<strong> o pochopen\u00ed\/porozum\u011bn\u00ed mysl\u00ed<\/strong> <strong>druh\u00fdch <\/strong>a o&nbsp; <strong>pochopen\u00ed\/porozum\u011bn\u00ed vlastn\u00ed mysli<\/strong> (<em>Self<\/em>), nejde mu o ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed mysl\u00ed druh\u00fdch! Davidson tak v\u00fdrazn\u011b m\u011bn\u00ed dosavadn\u00ed, tradi\u010dn\u00ed, <strong>herbartovk\u00fd (didaktick\u00fd) troj\u00faheln\u00edk.<\/strong> Na tento jin\u00fd (Davidson\u016fv) troj\u00faheln\u00edk auto\u0159i monografie d\u016frazn\u011b neupozor\u0148uj\u00ed a vych\u00e1zej\u00ed sp\u00ed\u0161e z&nbsp;Herbartova troj\u00faheln\u00edku. Charakteristick\u00e9 je to pr\u00e1v\u011b v&nbsp;t\u00e9 jednosm\u011brnosti u\u010ditel -&gt; \u017e\u00e1k (viz d\u00e1le), p\u0159\u00edpadn\u011b odborn\u00edk na transdidaktiku -&gt; u\u010ditel u\u010ditel\u016f\/u\u010ditel.<\/p>\n<p>Mus\u00edm se p\u0159iznat, \u017ee ten n\u00e1zev spole\u010denstv\u00ed mysl\u00ed v <em>Transdidaktice <\/em>a moje zku\u0161enost ze studia&nbsp;Davidsonov\u00fdch prac\u00ed ve mn\u011b vyvol\u00e1vaj\u00ed ur\u010ditou nejistotu a pochybnost, jak je tento koncept pou\u017eit v <em>Trandidaktice<\/em>. Pojem \u201amysli\u2018 (plur\u00e1l) &nbsp;(Davidson je zn\u00e1m\u00fd filosofi\u00ed mysli, <em>philosophy of mind<\/em>, a rovn\u011b\u017e tak v&nbsp;publikaci hojn\u011b citovan\u00fd Searle) je srozumiteln\u00fd, ale pojem spole\u010denstv\u00ed mysl\u00ed? Ani v&nbsp;dal\u0161\u00edch prac\u00edch, nap\u0159. Davidson, <em>Knowing One&#8217;s Own Mind<\/em>, 1987, nebo Davidson, <em>Subjective, Intersubjective, Objective<\/em>, 2001, v\u00fdslovn\u011b takovou interpretaci nenach\u00e1z\u00edm.<\/p>\n<p>P\u0159i studiu, jak auto\u0159i p\u0159i\u0161li na spole\u010denstv\u00ed mysl\u00ed, jsem narazil na texty, kter\u00e9 jednak odkazuj\u00ed v&nbsp;p\u0159\u00edpad\u011b mysl\u00ed (nap\u0159. Nelson, a dal\u0161\u00ed, &nbsp;2003) se v\u011bnuj\u00ed experiment\u00e1ln\u00ed kognici u t\u0159\u00ed a \u010dty\u0159let\u00fdch d\u011bt\u00ed (a to asi auto\u0159i <em>Transdidaktiky <\/em>na mysli nemaj\u00ed), nebo v&nbsp;p\u0159\u00edpad\u011b analogie se <strong>spole\u010denstv\u00edm praxe<\/strong> (Etiene a Beverly Wenger-Traynerovi 2015, <a href=\"http:\/\/wenger-trayner.com\/\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">ZDE<\/a>), na kterou v&nbsp;literatu\u0159e auto\u0159i <em>Transdidaktiky<\/em> odkazuj\u00ed. U spole\u010denstv\u00ed praxe jde v\u0161ak sp\u00ed\u0161 o soci\u00e1ln\u00ed u\u010den\u00ed, ve smyslu sociologick\u00e9m, tedy ono autory zmi\u0148ovan\u00e9 spole\u010denstv\u00ed mysl\u00ed (lid\u00e9 spolu mluv\u00ed) &nbsp;ne\u017e o kognitivn\u00ed&nbsp; u\u010den\u00ed a v\u00fduku (mysl). Podle m\u00e9ho n\u00e1zoru jde v&nbsp;tomto p\u0159\u00edpad\u011b o posun v\u00fdznamu p\u016fvodn\u00edho zdroje hrani\u010d\u00edc\u00ed s manipulac\u00ed, kter\u00e1 m\u00e1 \u010dten\u00e1\u0159e p\u0159esv\u011bd\u010dit o pozici konceptu (teorie?&nbsp; vytvo\u0159it p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed?), do kter\u00e9 auto\u0159i <em>Transdidaktiky <\/em>cht\u011bj\u00ed \u010dten\u00e1\u0159e dostat\/vmanipulovat.<\/p>\n<p>Spole\u010denstv\u00ed mysl\u00ed ve mn\u011b navozuje p\u0159edstavu z Orwellova rom\u00e1nu <em>1984<\/em> (1948), ve kter\u00e9m se objevuje slogan politick\u00e9ho programu Strany \u201e<em>V\u00e1lka je m\u00edr, svoboda je otroctv\u00ed, nev\u011bdomost je s\u00edla<\/em>\u201c. Zvl\u00e1\u0161t\u011b heslem &#8222;<strong>Nev\u011bdomost\/ignorance je s\u00edla<\/strong>&#8220; se posiluje v&nbsp;Orwellov\u011b rom\u00e1nu n\u00e1rod\/lid k p\u0159ij\u00edm\u00e1n\u00ed v\u0161eho jako faktu, kter\u00fd jim \u0159\u00edk\u00e1\/vnucuje Strana, bez toho, aby pou\u017eili racion\u00e1ln\u00ed (kritick\u00e9) my\u0161len\u00ed. V\u011b\u0159it \u010di nev\u011b\u0159it p\u0159edkl\u00e1dan\u00fdm \u201efakt\u016fm\u201c, to je o\u010d tu b\u011b\u017e\u00ed. Souhlas\u00edm s deklarovan\u00fdm tvrzen\u00edm autor\u016f monografie, \u017ee je nutn\u00e9 diskutovat, ov\u0161em ne z&nbsp;pozici s\u00edly\/moci \u010di sv\u00e9volnou a\u017e s manipulativn\u00ed interpretac\u00ed uv\u00e1d\u011bn\u00e9ho zdroje, ale kriticky myslet. Diskusi zat\u00edm nikde nevid\u00edm\/nesly\u0161\u00edm.<\/p>\n<p>Jin\u00fd obraz, kter\u00fd m\u011b napad\u00e1 v&nbsp;souvislosti s&nbsp;pojmem spole\u010denstv\u00ed mysl\u00ed a kter\u00fd podle mne vystihuje p\u0159edkl\u00e1dan\u00fd koncept, je \u010d\u00ednsk\u00e1 terakotov\u00e1 arm\u00e1da, spole\u010denstv\u00ed lid\u00ed, ve kter\u00e9m se reprezentuje <strong>singularita<\/strong> (\u010d\u00e1st celku, zam\u011b\u0159en\u00ed na jednotku z celku) a z\u00e1rove\u0148 i <strong>unik\u00e1tnost<\/strong>\/jedine\u010dnost (individualita). Z\u00e1le\u017e\u00ed na p\u0159\u00edjemci \u010di \u010dten\u00e1\u0159i, co a jak\u00fd v\u00fdznam u n\u011bj p\u0159eva\u017euje nebo jak si jej &nbsp;vezme\/p\u0159ebere. Zvl\u00e1\u0161t\u011b pojem singularity posiluj\u00ed prost\u0159edky, kter\u00e9 auto\u0159i pou\u017e\u00edvaj\u00ed, tj. <strong>objektivizace<\/strong>, <strong>matematizace, intencionalita<\/strong>. Je to snaha po v\u011bt\u0161\u00ed v\u011bdeckosti, nebo po v\u011bt\u0161\u00edm dozoru (<em>surveillence<\/em>)? &nbsp;Sp\u00ed\u0161e p\u0159edkl\u00e1dan\u00fd obraz spole\u010denstv\u00ed mysl\u00ed p\u0159ipom\u00edn\u00e1 hled\u00e1n\u00ed &#8222;<em>singularity ve hmot\u011b<\/em>&#8220; ne\u017e &#8222;<em>individualizaci skrze ud\u00e1losti nebo unik\u00e1tnosti<\/em>\u201c, kter\u00e9 se zjevuj\u00ed v&nbsp;tomto sv\u011bt\u011b (Casey, 1997). To v\u0161e, jak tvrd\u00ed Heidegger (1973; in: Malpas 2012) tvo\u0159\u00ed \u201esv\u011bt\u201c, ve kter\u00e9m je v\u0161ude-p\u0159\u00edtomn\u00fd v\u00fdznam. Sta\u0159\u00ed \u0158ekov\u00e9 podle Heideggera&nbsp; tento sv\u011bt ozna\u010dovali jako <em>kosmos.<\/em><\/p>\n<p><strong>Obr\u00e1zek 1 <\/strong>&nbsp;Terakotov\u00e1 arm\u00e1da (detail a celek)<\/p>\n<p style=\"text-align: center\"><a href=\"http:\/\/educator.blogy.rvp.cz\/2018\/08\/01\/obecna-didaktika-transdidaktika-pedago-demago\/terracot_detail-5\/\" rel=\"attachment wp-att-722\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"aligncenter wp-image-722 \" title=\"Terracot_detail\" src=\"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/files\/2018\/07\/terracot_detail4.jpg\" alt=\"\" width=\"537\" height=\"360\" srcset=\"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/files\/2018\/07\/terracot_detail4.jpg 907w, https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/files\/2018\/07\/terracot_detail4-300x201.jpg 300w\" sizes=\"auto, (max-width: 537px) 100vw, 537px\" \/><\/a><\/p>\n<p style=\"text-align: center\"><a href=\"http:\/\/educator.blogy.rvp.cz\/2018\/08\/01\/obecna-didaktika-transdidaktika-pedago-demago\/terrcot_celek-2\/\" rel=\"attachment wp-att-724\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"aligncenter wp-image-724 \" title=\"Terrcot_celek\" src=\"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/files\/2018\/07\/terrcot_celek1.jpg\" alt=\"\" width=\"551\" height=\"486\" srcset=\"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/files\/2018\/07\/terrcot_celek1.jpg 617w, https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/files\/2018\/07\/terrcot_celek1-300x264.jpg 300w\" sizes=\"auto, (max-width: 551px) 100vw, 551px\" \/><\/a><\/p>\n<p>Autor d\u00edla: Obr\u00e1zky jsou dostupn\u00e9 pod licenc\u00ed Public domain na: <a href=\"https:\/\/upload.wikimedia.org\/wikipedia\/commons\/4\/49\/Terracotta_Army%2C_View_of_Pit_1.jpg\">https:\/\/upload.wikimedia.org\/wikipedia\/commons\/4\/49\/Terracotta_Army%2C_View_of_Pit_1.jpg<\/a><\/p>\n<p>A je\u0161t\u011b jeden dodatek, kter\u00fd m\u011b napad\u00e1 v&nbsp;souvislosti s Foucaultovou \u201ebiomoc\u00ed\u201c. Foucault &#8222;biomoc&#8220; ch\u00e1pe jako dominantn\u00ed syst\u00e9m soci\u00e1ln\u00ed kontroly v modern\u00ed z\u00e1padn\u00ed spole\u010dnosti. Ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed (<em>surveillence<\/em>) v\u0161ak podle Foucaulta vyvol\u00e1v\u00e1 odpor (<em>resistence<\/em>).<\/p>\n<hr>\n<p><span style=\"color: #000000\">&nbsp;<span style=\"font-size: 1.5em\">3. Transdidaktika. U\u010den\u00ed v&nbsp;transu?<\/span><\/span><\/p>\n<p>V p\u0159edlo\u017een\u00e9 monografii hled\u00e1m term\u00edn transdidaktika, a dozv\u00edd\u00e1m se, \u017ee transdidaktika je z\u00e1m\u011brn\u00e1 alternativa sou\u010dasn\u00e9ho n\u00e1zvu obecn\u00e1 didaktika (s. 13). Pro\u010d ta zm\u011bna? Auto\u0159i zm\u011bnu vysv\u011btluj\u00ed snahou pojmov\u011b vystihnout odli\u0161nost jejich metodologick\u00e9ho pojet\u00ed. \u201a<em><strong>Transdidaktika<\/strong><\/em>\u2018 je zkr\u00e1cen\u00fd n\u00e1zev pro \u201a<em>transdisciplin\u00e1rn\u00ed didaktiku<\/em>\u2018, kter\u00e1 \u201e<em>zohled\u0148uje skute\u010dnost, \u017ee odborn\u00fd diskurz zast\u0159e\u0161uj\u00edc\u00ed oborov\u00e9 didaktiky nem\u016f\u017ee ztr\u00e1cet ze z\u0159etele jejich specializaci na obsah jednotliv\u00fdch p\u0159edm\u011bt\u016f, resp. obor\u016f. Z tohoto d\u016fvodu mus\u00ed p\u0159i sv\u00fdch generalizac\u00edch nap\u0159\u00ed\u010d jednotliv\u00fdmi vzd\u011bl\u00e1vac\u00edmi p\u0159edm\u011bty zachov\u00e1vat z\u0159etel k jejich zvl\u00e1\u0161tnostem.<\/em>\u201c (s. 13). Toto sd\u011blen\u00ed \u010dtu n\u011bkolikr\u00e1t, opakovan\u011b, a n\u00e1sledn\u011b si jej interpretuji: my (ch\u00e1pej odborn\u00edci na transdidaktiku) si bereme generalizace, vy (ch\u00e1pej odborn\u00edci na oborovou didaktiku) si berte specializaci. Mimochodem to u\u017e tady p\u0159ed rokem 1989 bylo, jen jinak pojmenovan\u00e9 \u2013 jako obecn\u00e1 didaktika (v\u016f\u010di n\u00ed se v\u0161ak auto\u0159i Transdidaktiky vymezuj\u00ed) a oborov\u00e1 didaktika. Auto\u0159i monografie tak\u00e9 zd\u016fraz\u0148uj\u00ed, \u017ee se (rozum\u011bj odborn\u00edci na transdidaktiku) zam\u011b\u0159uj\u00ed na studium proces\u016f transformace obsahu v p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9m oborov\u00e9m kontextu. Pokud tomu spr\u00e1vn\u011b rozum\u00edm, tak nejde o oborov\u00e9 znalosti, ale o procesy, jak tyto znalosti p\u0159en\u00e9st do mysl\u00ed \u017e\u00e1k\u016f. Z toho tak\u00e9 vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee se auto\u0159i Transdidaktiky p\u0159edev\u0161\u00edm zam\u011b\u0159uj\u00ed na (budouc\u00ed) u\u010ditele, p\u0159\u00edpadn\u011b oborov\u00e9 didaktiky, v mal\u00e9 m\u00ed\u0159e na \u017e\u00e1ky. Jak v\u0161ak vysv\u011btlit sou\u010dasn\u00fd trend ve vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed, orientaci na \u017e\u00e1ka i u\u010ditele, na obsah, na mysl?<\/p>\n<p>V\u00fd\u0161e uveden\u00e1 citace tak\u00e9 ukazuje, jak je text knihy psan\u00fd, pro \u010dten\u00e1\u0159e podle m\u00e9ho n\u00e1zoru komplikovan\u00fd, nesrozumiteln\u00fd a ne\u010dtiv\u00fd. Uk\u00e1zka je p\u0159il\u00e9hav\u00fdm a ilustrativn\u00edm didaktick\u00fdm p\u0159\u00edkladem \u201e\u0161roubovit\u00e9ho\/sofistikovan\u00e9ho\u201c vyjad\u0159ov\u00e1n\u00ed (srovnej nap\u0159\u00edklad s Marzano &amp; Kendall, 2007, kte\u0159\u00ed na \u00farovni metakognice mluv\u00ed o srozumitelnosti a tak\u00e9 o p\u0159esnosti). Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed je, \u017ee auto\u0159i knihy po u\u010ditel\u00edch a oborov\u00fdch didaktic\u00edch cht\u011bj\u00ed (viz v\u00fd\u0161e), aby se vyjad\u0159ovali jazykem \u201etransdidaktiky\u201c. Nikoli \u017ee by se transdidaktici m\u011bli vyjad\u0159ovat jazykem praxe (v\u00edce o tom mluv\u00ed nap\u0159. Korthagen 2001). V tomto textu budu p\u0159edkl\u00e1dat je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed uk\u00e1zky.<\/p>\n<p>Obecn\u00e1 didaktika je podle Skalkov\u00e9 (2007), kter\u00e1 cituje Wilmana, teori\u00ed vzd\u011bl\u00e1n\u00ed. Skalkov\u00e1 odkazuje v obecn\u00e9 pedagogice (didaktick\u00e9m my\u0161len\u00ed) na \u201eHerbart\u016fv troj\u00fahlen\u00edk\u201c, u\u010ditel \u2013 \u017e\u00e1k \u2013 u\u010divo. V tomto vztahu jde p\u0159edev\u0161\u00edm o \u201e<strong>transmisn\u00ed<\/strong>\u201c vztah, kdy znalosti u\u010ditele se \u201ep\u0159el\u00e9vaj\u00ed\u201c do hlav \u017e\u00e1k\u016f. Dobr\u00fdm p\u0159\u00edkladem je tradi\u010dn\u00ed v\u00fduka zem\u011bpisu (hlavn\u011b zn\u00e1t hlavn\u00ed m\u011bsta, nebo jak \u0159\u00edkaj\u00ed Angli\u010dani \u201ecapes and bays approach\u201c). Ji\u017e p\u0159ed vyd\u00e1n\u00edm Transidaktiky jsem publikoval (V\u00e1vra, 2011, <a title=\"V\u00e1vra 2011\" href=\"https:\/\/clanky.rvp.cz\/clanek\/c\/G\/13907\/reakce-na-vyzkumnou-zpravu-o-tvorbe-gymnazialniho-kurikula-z-roku-2011.html\/\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">ZDE<\/a>) pr\u00e1v\u011b v <em>Reakci na V\u00fdzkumnou zpr\u00e1vu o tvorb\u011b gymnazi\u00e1ln\u00edho kurikula<\/em> zm\u011bny ve vztahu v didaktick\u00e9m (Herbartov\u011b) troj\u00faheln\u00edku. Odkazoval jsem na Denzina (1978) a Davidsona, jeho publikaci <em>Subjective, Intersubjective, Objective<\/em> (2001). V tomto zm\u011bn\u011bn\u00e9m vztahu jde o to, \u017ee jak \u017e\u00e1k tak u\u010ditel se navz\u00e1jem u\u010d\u00ed\/pozn\u00e1vaj\u00ed, a z\u00e1rove\u0148 Davidson upozor\u0148uje i na v\u00fdvoj pozn\u00e1n\u00ed jednotlivce (u\u010ditele i \u017e\u00e1ka!) v del\u0161\u00edm \u010dase, v jeho du\u0161evn\u00edm\/ment\u00e1ln\u00edm v\u00fdvoji (nap\u0159. v dob\u011b cel\u00e9 \u0161koln\u00ed doch\u00e1zky \u010di v celo\u017eivotn\u00edm vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed). Jak u\u010ditel tak \u017e\u00e1k se vztahuj\u00ed k tomuto (\u017eit\u00e9mu) sv\u011btu a k sob\u011b navz\u00e1jem (\u017e\u00e1kova mysl a u\u010ditelova mysl, a tento \u017eit\u00fd sv\u011bt). Nen\u00ed tam nic o spole\u010denstv\u00ed mysl\u00ed!<\/p>\n<p><strong>Obr\u00e1zek 2<\/strong> Herbartovsk\u00fd a Davidson\u016fv troj\u00faheln\u00edk (p\u016fvodn\u00ed)<\/p>\n<table border=\"1\" cellspacing=\"0\" cellpadding=\"0\">\n<tbody>\n<tr>\n<td valign=\"top\" width=\"619\">\n<p style=\"text-align: center\">&nbsp;<a href=\"http:\/\/educator.blogy.rvp.cz\/2018\/08\/01\/obecna-didaktika-transdidaktika-pedago-demago\/tiangl-2\/\" rel=\"attachment wp-att-900\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"aligncenter wp-image-900 size-large\" title=\"Tiangl\" src=\"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/files\/2018\/08\/tiangl-1024x575.jpg\" alt=\"\" width=\"800\" height=\"449\"><\/a><\/p>\n<\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n<p>Zdroj: Jaroslav V\u00e1vra, p\u016fvodn\u00ed<\/p>\n<p>Pro\u010d se v\u011bnuji tak obs\u00e1hl\u00e9mu hodnocen\u00ed <em>Transdidaktiky<\/em>? Jeden z&nbsp;recenzent\u016f p\u00ed\u0161e: \u201e<em>Kniha p\u0159edstavuje transdisciplin\u00e1rn\u00ed didaktiku jako p\u0159\u00edstup, jen\u017e <strong>usiluje o abstrakci a zobecn\u011bn\u00ed oborov\u011bdidaktick\u00e9ho v\u011bd\u011bn\u00ed nap\u0159\u00ed\u010d obory<\/strong>, a m\u016f\u017ee b\u00fdt v&nbsp;jist\u00e9m smyslu ch\u00e1p\u00e1n jako <strong>alternativa obecn\u00e9 didaktiky<\/strong>. Je adresov\u00e1na obecn\u00fdm a oborov\u00fdm <strong>didaktik\u016fm<\/strong>, <strong>u\u010ditel\u016fm<\/strong> <strong>se z\u00e1jmem o kvalitu v\u00fduky, \u0159editel\u016fm \u0161kol<\/strong> a v\u0161em <strong>pracovn\u00edk\u016fm, jejich\u017e \u00fakolem je hodnotit kvalitu v\u00fduky<\/strong>.\u201c <\/em>(zv\u00fdrazn\u011bn\u00ed JV). Pominu, \u017ee recenzent opisuje, co napsali auto\u0159i na s. 13. Ale upozorn\u00edm zvl\u00e1\u0161t\u011b na ur\u010den\u00ed knihy \u0159editel\u016fm \u0161kol a v\u0161em pracovn\u00edk\u016fm (\u00fa\u0159edn\u00edk\u016fm?) s&nbsp;\u00fakolem hodnotit kvalitu v\u00fduky. Toto ur\u010den\u00ed asi v\u0161echny \u010dten\u00e1\u0159e znal\u00e9 reality ve vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed zaujme, zvl\u00e1\u0161t\u011b p\u0159i znalosti reality a hodnocen\u00ed kvality pr\u00e1ce ve \u0161kole a \u0161\u00ed\u0159eji ve \u0161kolstv\u00ed. Ur\u010dovat lze, ale je nutn\u00e9 taky fakticky konat, v duchu obecn\u00fdch pedagog\u016f <em>operacionalizovat.<\/em> Se znalost\u00ed a se zku\u0161enost\u00ed, kter\u00e9 m\u00e1m, jsem si jist\u00fd, \u017ee se znalostmi z&nbsp;t\u00e9to publikace hodnotit kvalitu v\u00fduky v&nbsp;praxi nelze, nato\u017e pro \u201e<em>pracovn\u00edka, jeho\u017e \u00fakolem je hodnotit kvalitu v\u00fduky<\/em>\u201c.<\/p>\n<p>V odborn\u00e9 literatu\u0159e se tak\u00e9 pou\u017e\u00edv\u00e1 pojem <strong>triangulace,<\/strong> o kter\u00e9m se v\u00fdslovn\u011b zmi\u0148uji v&nbsp;ji\u017e uveden\u00e9m textu (V\u00e1vra 2011, <a href=\"https:\/\/clanky.rvp.cz\/clanek\/c\/G\/13907\/reakce-na-vyzkumnou-zpravu-o-tvorbe-gymnazialniho-kurikula-z-roku-2011.html\/\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">ZDE<\/a>). Av\u0161ak auto\u0159i <em>Transdidaktiky<\/em> tento mezin\u00e1rodn\u011b zn\u00e1m\u00fd pojem (Denzin (1978, a jeho n\u00e1sledn\u00edci) neuv\u00e1d\u011bj\u00ed nebo snad ignoruj\u00ed, ale p\u0159itom triangulaci evidentn\u011b vyu\u017e\u00edvaj\u00ed. Na tringulaci odkazuj\u00ed Jan\u00edk et al.&nbsp; 2013), ani\u017e by odk\u00e1zali na zdroj (viz d\u00e1le)! Triangulace je &nbsp;metoda, kter\u00e1 pat\u0159\u00ed mezi z\u00e1kladn\u00ed metody &nbsp;ve v\u00fdzkumu pr\u00e1v\u011b v&nbsp;humanistick\u00e9m p\u0159\u00edstupu, v&nbsp;lidsk\u00e9m uva\u017eov\u00e1n\u00ed (tedy \u017e\u00e1dn\u00e1 tradi\u010dn\u00ed matematizace, determinace, nebo kumulace znalost\u00ed). Metodu triangulace nap\u0159\u00edklad vyu\u017e\u00edvaj\u00ed etnografov\u00e9\/etnologov\u00e9 ve sv\u00e9m ter\u00e9nn\u00edm v\u00fdzkumu. V&nbsp;samotn\u00e9m z\u00e1kladu jde o \u201avzorec\u2018 interakce mezi dv\u011bma lidmi a situac\u00ed (obecn\u011bj\u00ed t\u00edmto \u2013\u017eit\u00fdm- sv\u011btem), jak se <strong>shoduj\u00ed (koreluj\u00ed)<\/strong> v&nbsp;odpov\u011bd\u00edch\/reakc\u00edch na shodn\u00e9 ot\u00e1zky\/podn\u011bty z&nbsp;u\u010debn\u00edho prost\u0159ed\u00ed. To je velmi d\u016fle\u017eit\u00e9 p\u0159i dotazov\u00e1n\u00ed u\u010ditel\u016f, proto\u017ee u\u010ditel\u00e9 jsou profesn\u00ed skupinou, kter\u00e1 v&nbsp;r\u00e1mci sv\u00e9 \u201eresistence\u201c v&nbsp;dotazov\u00e1n\u00ed \u010dasto odpov\u00edd\u00e1,<strong> jak by m\u011bla vypadat spr\u00e1vn\u00e1 reakce na popud<\/strong>, nap\u0159. jak m\u00e1 vypadat <strong>\u201aspr\u00e1vn\u00e1\u2018 vyu\u010dovac\u00ed hodina. <\/strong>Av\u0161ak<strong> skute\u010dn\u011b odu\u010den\u00e1 (re\u00e1ln\u00e1) hodina<\/strong> se pak m\u016f\u017ee od u\u010ditelovy p\u0159edstavy i v\u00fdrazn\u011b li\u0161it. A nemus\u00edm tady dlouze rozeb\u00edrat \u201edivadeln\u00ed v\u00fdstupy\u201c n\u011bkter\u00fdch u\u010ditel\u016f v&nbsp;hodin\u011b, na kterou se jim p\u0159edem ohl\u00e1sila hospitace\/inspekce.<\/p>\n<p>Auto\u0159i <em>Transdidaktiky<\/em> triangulaci \u0159e\u0161\u00ed <strong>nat\u00e1\u010den\u00edm vyu\u010dovac\u00edch hodin na video<\/strong> a <strong>kazuistikami<\/strong>. &nbsp;Kazuistiky a videosekvence z&nbsp;v\u00fduky ji\u017e auto\u0159i publikovali in: Jan\u00edk et al.&nbsp; (2013).&nbsp; Jan\u00edk et al. (2013) koncipovali kazuistiky na podklad\u011b tzv. alterace, kdy kazuistiky sm\u011b\u0159ovaly do n\u00e1vrh\u016f na zlep\u0161en\u00ed v\u00fduky, kter\u00e9 byly zd\u016fvod\u0148ovan\u00e9 konceptovou anal\u00fdzou kritick\u00fdch m\u00edst (rozm\u011bj, kde se li\u0161\u00ed o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed od reality), kter\u00e9 byly zji\u0161t\u011bny v&nbsp;procesu utv\u00e1\u0159en\u00ed u\u010debn\u00edho prost\u0159ed\u00ed. Tento p\u0159\u00edstup naz\u00fdvaj\u00ed&nbsp; <strong>3A konceptem\/modelem (anotov\u00e1n\u00ed \u2013 analyzov\u00e1n\u00ed \u2013alterov\u00e1n\u00ed v\u00fdukov\u00fdch situaci<\/strong>), kter\u00fd je&nbsp; ve v\u00fduce zam\u011b\u0159en\u00fd na vyu\u010dovan\u00fd obsah.<\/p>\n<p>Rozbor tohoto padagogick\u00e9ho p\u0159\u00edstupu v\u0161ak &nbsp;vy\u017eaduje zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pozornost, na kterou v&nbsp;tomto textu ji\u017e nezb\u00fdv\u00e1 prostor. &nbsp;Odkazuji na seri\u00e1l t\u0159\u00ed text\u016f <a title=\"Tepl\u00e1 a studen\u00e1 fronta\" href=\"https:\/\/clanky.rvp.cz\/clanek\/c\/z\/21794\/OBOROVE-VZDELAVACI-TEMA-%E2%80%9ETEPLA-A-STUDENA-FRONTA%E2%80%9C.html\/?nahled=1\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">ZDE<\/a>, ve kter\u00e9m se v\u011bnuji vzd\u011bl\u00e1vac\u00edmu tematu \u201eTepl\u00e1 a studen\u00e1 fronta\u201c, kter\u00fd publikovali Jan\u00edk, et al. (2013)<\/p>\n<hr>\n<p><span style=\"font-size: 1.5em\"><span style=\"color: #000000\">4. Transdidaktika alternativou k&nbsp;obecn\u00e9 didaktice? Nebo pedago-demago?<\/span><\/span><\/p>\n<p>Je\u0161t\u011b ot\u00e1zka, pro\u010d Transdidaktika je alternativou k obecn\u00e9 didaktice? Znamen\u00e1 to, bu\u010f transdidaktika<\/p>\n<p>V <em>Transdidaktice<\/em> se objevuje tvrzen\u00ed (s. 6):<\/p>\n<table border=\"1\" cellspacing=\"0\" cellpadding=\"0\">\n<tbody>\n<tr>\n<td valign=\"top\" width=\"604\"><strong>Oborov\u00e9 didaktiky<\/strong>&nbsp; jsou badatelsky i metodicky soust\u0159ed\u011bny na obsah sv\u00fdch p\u0159edm\u011btn\u00fdch obor\u016f, a proto jednotliv\u011b samy o sob\u011b <strong>nemaj\u00ed mo\u017enost zkoumat a rozv\u00edjet sv\u00e9 spole\u010dn\u00e9 didaktick\u00e9 v\u00fdchodisko.<\/strong> Z&nbsp;toho d\u016fvodu auto\u0159i t\u00e9to knihy pova\u017euj\u00ed za pot\u0159ebn\u00e9 poj\u00edmat a zakotvovat didaktiku trans-disciplin\u00e1rn\u011b \u2013 jako <em>transdidaktiku <\/em>(p\u016fvodn\u00ed zv\u00fdrazn\u011bn\u00ed). <strong>Transdidaktika <\/strong>si klade za c\u00edl <strong>p\u0159ekon\u00e1vat odbornou izolaci oborov\u00fdch didaktik<\/strong> uvnit\u0159 jejich p\u0159edm\u011btn\u00fdch i dal\u0161\u00edch souvisej\u00edc\u00edch obor\u016f a z\u00e1rove\u0148 <strong>pe\u010dovat o rozvoj didaktiky<\/strong> t\u00edm, \u017ee slou\u017e\u00ed jako <strong>badatelsk\u00e9 z\u00e1zem\u00ed<\/strong> pro spole\u010dn\u00fd oborov\u011b didaktick\u00fd diskurz. (tu\u010dn\u00e9 zv\u00fdrazn\u011bn\u00ed JV)<\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n<p>Shrnuji: \u201e<em>c\u00edl p\u0159ekon\u00e1vat odbornou izolaci oborov\u00fdch didaktik<\/em>\u201c. Kde je tady to <strong>spole\u010dnstv\u00ed mysl\u00ed<\/strong>? \u201aMysli\u2018 jsou oborov\u00e9 didaktiky? Akt\u00e9ry jsou transdidaktika a oborov\u00e9 didaktiky? Je to <strong>spole\u010denstv\u00ed praxe <\/strong>(viz v\u00fd\u0161e a dal\u0161\u00ed &nbsp;p\u0159\u00edklad <a title=\"Spole\u010denstv\u00ed praxe, PedF UK\" href=\"http:\/\/pages.pedf.cuni.cz\/sc25\/\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">ZDE<\/a>), kter\u00e9 se sna\u017e\u00ed o spole\u010dn\u00e9 setk\u00e1v\u00e1n\u00ed akademik\u016f s u\u010diteli na jin\u00e9 platform\u011b ne\u017e spole\u010denstv\u00ed mysl\u00ed? Pova\u017euji toto za p\u0159\u00edklad nekonzistence v koncep\u010dn\u00edm r\u00e1mci, kter\u00fd auto\u0159i monografie&nbsp; <em>Transdidaktiky <\/em>p\u0159edkl\u00e1daj\u00ed.<\/p>\n<p>Ale p\u0159istoup\u00edm na pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed didaktiky jako m\u00edsta\/pozice\/role akt\u00e9r\u016f ve vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed (pro mne vzd\u011blavatel\u016f, u\u010ditel\u016f u\u010ditel\u016f). Pro\u010d asi oborov\u00e9 didaktiky, konkr\u00e9tn\u011b didaktika geografie (odm\u00edt\u00e1m pou\u017e\u00edvat n\u00e1rodn\u011b buditelsk\u00fd n\u00e1zev zem\u011bpis) nemaj\u00ed mo\u017enost b\u00e1dat\/zkoumat a rozv\u00edjet se samy? Z&nbsp;p\u0159edlo\u017een\u00e9ho textu m\u011b napad\u00e1, \u017ee jde o to, zachr\u00e1nit (mo\u017en\u00e1 a\u017e uchv\u00e1ti) didaktiku pro pedagogiku. <strong>Farizejsk\u00e9 zd\u016fvodn\u011bn\u00ed o \u201enedosp\u011blosti oborov\u00e9 didaktiky\u201c a \u201es\u00edle transdidaktiky\u201c odm\u00edt\u00e1m. <\/strong><\/p>\n<p>Tolikr\u00e1t v&nbsp;<em>Transdidaktice <\/em>zmi\u0148ovan\u00fd Korthagen (2001, s. 15, vlastn\u00ed p\u0159eklad)&nbsp; cituje T. Russella (1999, s. 234): \u201e<em>u\u010ditel u\u010ditel\u016f <\/em>(podle \u010desk\u00e9ho \u00fazu rozum\u011bj oborov\u00fd didaktik)<em> &nbsp;mus\u00ed bojovat s doktr\u00ednou, \u017ee u\u010ditel\u00e9 se u\u010d\u00ed v\u00fdsledky v\u00fdzkumu, kter\u00e9 provedli v\u00fdzkumn\u00edci.&nbsp; Podle mne u\u010ditel\u00e9 u\u010ditel\u016f&nbsp; musej\u00ed bojovat s velm\u00ed &nbsp;roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdm n\u00e1zorem na&nbsp; irelevanci v\u00fduky ve \u0161kol\u00e1ch.<\/em>\u201c Jinak \u0159e\u010deno, Russel \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee u\u010ditel\u00e9 se u\u010d\u00ed v\u00fdsledky v\u00fdzkumu, kter\u00e9 nakonec ve sv\u00e9 praxi neuplatn\u00ed\/nepot\u0159ebuj\u00ed, proto\u017ee jsou tyto poznatky\/v\u00fdsledky z&nbsp;pedagogick\u00e9ho v\u00fdzkumu odtr\u017een\u00e9 od reality. Pokud u\u010ditel\u00e9 (p\u0159\u00edpadn\u011b i oborov\u00ed didaktici) poznatky z&nbsp;v\u00fdzkumu u\u010d\u00ed, pak ve stylu \u201eje to v&nbsp;u\u010debnici\u201c nebo \u201eje to v&nbsp;osnov\u00e1ch\u201c nebo \u201e\u0159\u00edkaj\u00ed to odborn\u00edci\u201c. Jednodu\u0161e \u0159e\u010deno se s&nbsp;nimi <strong>neztoto\u017e\u0148uj\u00ed<\/strong>.<\/p>\n<p>Auto\u0159i <em>Transdidaktiky <\/em>poukazuj\u00ed zvl\u00e1\u0161t\u011b na Korthagenovu pr\u00e1ci <em>Jak spojit praxi a teorii<\/em> (<em>Linking Practice and Theory; <\/em>Korthagen F. A., 2001, \u010desky 2011). Chyb\u00ed p\u0159\u00edstup u\u010dit se a u\u010dit v&nbsp;souladu se sv\u00fdmi znalostmi a dovednostmi, &nbsp;p\u0159esv\u011bd\u010den\u00edm, hodnotami, zku\u0161enostmi (<em>Teaching and Learning from Within; <\/em>Korthagen, Kim, &amp; Greene, 2013) a osobn\u00ed odpov\u011bdnost u\u010ditele\/oborov\u00e9ho didaktika. Tento podstatn\u00fd poznatek je p\u0159ed \u010dten\u00e1\u0159em <em>Transdidaktiky<\/em> utajen\u00fd nebo p\u0159inejmen\u0161\u00edm nesnadno odhaliteln\u00fd.<\/p>\n<p>Podle Korthagena (2001) st\u00e1le <strong>chyb\u00ed komplexn\u00ed teorie vztahu mezi vnit\u0159n\u00edm \u201esv\u011btem\u201c u\u010ditele a jeho chov\u00e1n\u00edm<\/strong>. St\u00e1le se podle Korthagena \u010dek\u00e1 na opu\u0161t\u011bn\u00ed tradi\u010dn\u00edho pohledu na u\u010ditele jako p\u0159\u00edsn\u011b racion\u00e1ln\u011b se chovaj\u00edc\u00ed bytosti. Po\u0159\u00e1d je <strong>u\u010ditel ch\u00e1pan\u00fd jako pr\u016fvodce<\/strong> <strong>teoriemim, <\/strong>nebo tak\u00e9 toho, kdo ty teorie \u201alije\u2018 do hlav \u017e\u00e1k\u016f (transmise). Jinak \u0159e\u010deno pedagogika se st\u00e1le v\u011bnuje probl\u00e9mu na makro\u00farovni a pom\u00edj\u00ed v&nbsp;t\u00e9to problematice mikro\u00farove\u0148, u\u010ditele jako jednotlivce, kter\u00fd m\u00e1 \u201esvou hlavu\u201c\/mysl, p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed a uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed hodnot, sv\u00e9 \u201emal\u00e9 teorie\u201c (Korthgen 2011). Tuto individu\u00e1ln\u00ed mysl asi cht\u011bj\u00ed auto\u0159i <em>Transdidiaktiky<\/em> transformovat do spole\u010denstv\u00ed mysl\u00ed.<\/p>\n<p>Pr\u00e1v\u011b probl\u00e9m omezen\u00fdch mo\u017enost\u00ed samostatn\u00e9ho oborov\u00e9ho v\u00fdzkumu je velmi limituj\u00edc\u00edm faktorem v&nbsp;oborov\u00fdch didaktik\u00e1ch. Zast\u0159e\u0161it takov\u00e9 v\u00fdzkumy pod pedagogiku pova\u017euji za zni\u010duj\u00edc\u00ed\/devastuj\u00edc\u00ed. Dosavadn\u00ed v\u00edce jak dvacetilet\u00fd v\u00fdvoj mn\u011b d\u00e1v\u00e1 za pravdu. Pro\u010d auto\u0159i nemluv\u00ed, kdo v&nbsp;\u010cesku rozhoduje o grantech, o akreditac\u00edch vzd\u011bl\u00e1vac\u00edch program\u016f pro (budouc\u00ed) u\u010ditele a dal\u0161\u00edch velmi \u201ajemn\u00fdch\u2018 disciplinuj\u00edc\u00edch\/dozoruj\u00edc\u00edch moc\u00edch \u010desk\u00e9 pedagogick\u00e9 lobby, o kter\u00e9 v&nbsp;obecn\u00e9 m\u00ed\u0159e (\u201ebiomoc\u201c) p\u00ed\u0161e &nbsp;Foucault? Neust\u00e1le se v&nbsp;\u010desk\u00e9m \u0161kolstv\u00ed \u201ehraje ping pong\u201c mezi oborem a pedagogikou (v\u00edce nap\u0159. V\u00e1vra 2017, <a href=\"http:\/\/educator.blogy.rvp.cz\/2017\/04\/18\/kdo-umi-umi-kdo-neumi-uci\/\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">ZDE<\/a>, nebo Zormanov\u00e1 2017, &nbsp;<a href=\"https:\/\/clanky.rvp.cz\/clanek\/c\/G\/21379\/PRIPRAVA-UCITELU-STREDNICH-SKOL-Z-HISTORICKEHO-POHLEDU.html\/\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">ZDE<\/a>, nebo Srholec, Mach\u00e1\u010dek 2017 <a href=\"http:\/\/metodikahodnoceni.blogspot.cz\/2016\/10\/predatorske-publikovani-na-vzestupu.html\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">ZDE<\/a>). \u010casto je tak\u00e9 mo\u017en\u00e9 se setkat s&nbsp;t\u00edm, \u017ee kdy\u017e maj\u00ed odborn\u00edci v pedagogice p\u0159edv\u00e9st oborov\u00e9 znalosti ve v\u00fduce, tak odpov\u011bdnost p\u0159ehod\u00ed na z\u00e1stupce z&nbsp;oboru (nebo p\u0159\u00edmo na u\u010ditele), ale plat\u00ed to i obr\u00e1cen\u011b, experti v&nbsp;oboru (\u00fazce vymezen\u00e9ho), kdy\u017e jde o u\u010den\u00ed\/vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed, o konkr\u00e9tn\u00ed p\u0159edveden\u00ed v\u00fduky ve vyu\u010dovac\u00ed hodin\u011b, odkazuj\u00ed na z\u00e1stupce z&nbsp;pedagogiky (nebo p\u0159\u00edmo na u\u010ditele). Odpov\u011bdnost za vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed tak nebo onak pad\u00e1 na oborov\u00e9ho didaktika a u\u010ditele \u201eze dvou b\u0159eh\u016f\u201c (V\u00e1vra 2017).<\/p>\n<p>Marn\u011b v&nbsp;p\u0159edlo\u017een\u00e9 monografii <em>Transdidaktika <\/em>&nbsp;hled\u00e1m p\u0159\u00edklad z&nbsp;geografie, a\u010d jeden z&nbsp;autor\u016f vystudoval u\u010ditelstv\u00ed zem\u011bpisu a ob\u010dansk\u00e9 v\u00fdchovy pro z\u00e1kladn\u00ed \u0161koly. Pro\u010d v&nbsp;uveden\u00e9 monografii neuplatnil obsahov\u00e9 pedagogicko-geografick\u00e9 znalosti z&nbsp;geografie\/zem\u011bpisu? V\u0161e kulh\u00e1 na jednu nebo druhou nohu a upev\u0148uje moje tvrzen\u00ed v&nbsp;odstavci v\u00fd\u0161e.<\/p>\n<p>Jak jsem ji\u017e uvedl, <strong>v\u00fdzkumn\u00e9 projekty jsou pro u\u010ditele u\u010ditel\u016f<\/strong> (vzd\u011blavatele, pro \u010desk\u00e9 pedagogy to jsou oborov\u00ed didaktici) t\u011b\u017eko dostupn\u00e9 a\u017e nedostupn\u00e9. Ale nedostupnost grant\u016f\/projekt\u016f pro u\u010ditele u\u010ditel\u016f i samotn\u00e9 u\u010ditele je b\u011b\u017en\u00e1 tak\u00e9 v&nbsp;zahrani\u010d\u00ed. Jen velmi siln\u00e9 instituce, jako v&nbsp;americk\u00e9m geografick\u00e9m vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed <em>The<\/em> <em>National Geographic Society <\/em>si mohou dovolit podporovat kurikul\u00e1rn\u00ed reformy a dal\u0161\u00ed v\u00fdzkumn\u011b vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed aktivity v&nbsp;souvislosti s&nbsp;geografick\u00fdm vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00edm, tedy \u010desky oborov\u011b.<\/p>\n<p>Sekce geografick\u00e9ho vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed v <em>Mezin\u00e1rodn\u00ed geografick\u00e9 unii<\/em> (IGU) doporu\u010duje sv\u00fdm \u010dlen\u016fm, aby se, pokud to jde, v\u011bnovali <strong>mikroprojekt\u016fm<\/strong> v\u00e1zan\u00fdch na teorii a praxi, kter\u00e9 jsou pro n\u011b dostupn\u00e9 a z\u00e1rove\u0148 i efektivn\u00ed, a \u0159e\u0161ili tak probl\u00e9m nedostupnosti velk\u00fdch projekt\u016f\/grant\u016f pro v\u00fdzkumn\u00edky v&nbsp;oblasti geografick\u00e9ho vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed.<\/p>\n<p>V&nbsp;p\u0159\u00edprav\u011b budouc\u00edch u\u010ditel\u016f v&nbsp;Liberci uplat\u0148uji <em>Revidovanou Bloomovu taxonomii<\/em> (RBT, Anderson &amp; Krathwohl, 2001) a <em>Novou taxonomii <\/em>(Marzano &amp; Kendall, 2007). V&nbsp;obou taxonomi\u00edch se pracuje s&nbsp;kvalitou my\u0161len\u00ed (ne s&nbsp;obt\u00ed\u017enost\u00ed, v\u00edce V\u00e1vra 2011,<a title=\"Taxonomie\" href=\"https:\/\/clanky.rvp.cz\/clanek\/a\/13907\/11113\/PROC-A-K-CEMU-TAXONOMIE-VZDELAVACICH-CILU.html\/\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\"> ZDE<\/a>). V&nbsp;monografii o transdidaktice nach\u00e1z\u00edm jen letm\u00fd pohled na RBT (s. 213, viz d\u00e1le). Pro\u010d byly v&nbsp;<em>Transdidaktice <\/em>tyto taxonomie t\u00e9m\u011b\u0159 opomenuty, kdy\u017e se nap\u0159\u00edklad podle kognitivn\u00ed dimenze RBT hodnotily v&nbsp;r\u00e1mci RVP ZV <strong>minim\u00e1ln\u00ed \u2013 optim\u00e1ln\u00ed \u2013 excelentn\u00ed standardy<\/strong> a k&nbsp;nim se vytv\u00e1\u0159ely ilustrativn\u00ed \u00falohy (nap\u0159. pro zem\u011bpis\/geografii Herink 2016,<a href=\"https:\/\/clanky.rvp.cz\/clanek\/c\/Z\/21315\/metodicke-komentare-a-ulohy-ke-standardum-zv-zemepis-geografie-.html\/\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\"> ZDE<\/a>)? Pro\u010d odborn\u00edci na transdidaktiku nep\u0159isp\u011bchali s&nbsp;v\u011bdeckou oporou? Kde je ono proklamovan\u00e9 a deklarovan\u00e9 spole\u010dn\u00e9 teoretick\u00e9 v\u00fdchodisko a u\u010ditelsk\u00e9 sd\u00edlen\u00ed znalost\u00ed, slovy autor\u016f spole\u010denstv\u00ed mysl\u00ed? Jen z&nbsp;ur\u010dit\u00fdch n\u00e1znak\u016f se mohu domn\u00edvat, \u017ee z\u00e1stupci pedagogiky u vzd\u011bl\u00e1vac\u00edch p\u0159edm\u011bt\u016f (konkr\u00e9tn\u011b geografie) jen dozorovali realizaci kvalitativn\u00edch \u00farovn\u00ed standard\u016f.<\/p>\n<p>V&nbsp;<em>Transdidaktice <\/em>je uvedena RBT (Anderson &amp; Krathwohl, 2001) v&nbsp;podkapitole o \u201eprobl\u00e9mech redukce\u201c (s. 213).&nbsp; Prezentace t\u00e9to taxonomie &nbsp;je v&nbsp;monografii <em>Trandidaktika <\/em>upraven\u00e1. Pro\u010d je kognitivn\u00ed dimenze \u201apsychickou modalitou\u2018 (op\u011bt prosazov\u00e1n\u00ed psychodidaktiky?) a znalostn\u00ed dimenze obsahem (prosazov\u00e1n\u00ed ontodidaktiky?)?. V&nbsp;origin\u00e1le RBT <strong><span style=\"text-decoration: underline\">nejsou<\/span> znalosti<\/strong> (<em>knowledge<\/em>) <strong>zam\u011b\u0148ov\u00e1ny <span style=\"text-decoration: underline\">za<\/span> obsah<\/strong> (<em>content<\/em>) tak, jak je to v&nbsp;<em>Transdidaktice<\/em>. &nbsp;Pr\u00e1v\u011b v&nbsp;<em>Transdidaktice<\/em> je tato z\u00e1m\u011bna v\u00fdznam\u016f nep\u0159esnou interpretac\u00ed autor\u016f. Uveden\u00fd p\u0159\u00edklad (tabulka, s. 213) je obrazem povrchnosti, \u017ee se s&nbsp;takto prezentovanou &nbsp;RBT ned\u00e1 v&nbsp;praxi pracovat. Nap\u0159\u00edklad pro\u010d je <strong>synt\u00e9za<\/strong> uv\u00e1d\u011bna v \u00farovni \u201atvo\u0159it\u2018 a pro\u010d v \u00faroveni \u201aanalyzovat\u201c nen\u00ed ve form\u011b &nbsp;<strong>anal\u00fdza<\/strong>? &nbsp;Pro\u010d se podstatn\u00e1 jm\u00e9na (anal\u00fdza, synt\u00e9za) zm\u011bnily na \u010dinn\u00e1 slovasa, <strong>analyzovat<\/strong> a <strong>tvo\u0159it<\/strong>? Je to jen ot\u00e1zka tvaru slova (pojmu)? V&nbsp;\u010dem do\u0161lo ke zm\u011bn\u011b mezi p\u016fvodn\u00ed Bloomovou kognitivn\u00ed taxonomi\u00ed (1956) a RBT (2001)?&nbsp; V&nbsp;origin\u00e1le RBT jsou dal\u0161\u00ed \u010dinn\u00e1 slovesa, kter\u00e1 jsou u\u017eivateli n\u00e1pomocna pro za\u0159azov\u00e1n\u00ed do p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 kvality kognitivn\u00ed dimenze. Nap\u0159\u00edklad autory <em>Transdidaktiky<\/em> nen\u00ed upozorn\u011bno na nejednozna\u010dnost v za\u0159azov\u00e1n\u00ed do jednotliv\u00fdch \u00farovn\u00ed. Na tento fakt &nbsp;upozor\u0148uje nap\u0159. Marzano &amp; Kendall, 2007, v\u00edce viz V\u00e1vra 2011 (<a href=\"https:\/\/clanky.rvp.cz\/clanek\/c\/Z\/11113\/proc-a-k-cemu-taxonomie-vzdelavacich-cilu-.html\/\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">ZDE<\/a>). Je nutn\u00e9 konstatovat, \u017ee tato problematika je v&nbsp;<em>Transdidaktice<\/em> zpracovan\u00e1&nbsp; velmi povrchn\u011b a nepropojen\u011b. &nbsp;<strong>&nbsp;<\/strong><\/p>\n<p><strong>&nbsp;<\/strong><\/p>\n<hr>\n<p><span style=\"color: #000000\">&nbsp;<span style=\"font-size: 1.5em\">5. Rela\u010dn\u00ed pojet\u00ed a ment\u00e1ln\u00ed prostor v&nbsp;geografick\u00e9m vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed. Kde to je?<\/span><\/span><\/p>\n<p>Konflikt mezi geografick\u00fdm vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00edm a transdidaktikou se v\u00fdrazn\u011b jev\u00ed v koncepci a v terminologii ment\u00e1ln\u00edho prostoru. Sou\u010dasn\u00e1 hum\u00e1nn\u00ed, a zvl\u00e1\u0161t\u011b humanistick\u00e1 geografie zam\u011b\u0159en\u00e1 na jednotlivce, koncipuje prostor v re\u00e1ln\u00fdch (v absolutn\u00edm a relativn\u00edm prostorov\u00e9m vztahu) i v imagin\u00e1rn\u00edch (subjektivn\u00edch) prostorov\u00fdch vztaz\u00edch, ve kter\u00fdch u\u017e nejde jen o prostor, ale o prostorovost (vice viz Hynek &amp; V\u00e1vra, 2007). Dob\u0159e je to patrn\u00e9 na konceptu geografick\u00e9 polohy, kterou geografie koncipuje jako <strong>absolutn\u00ed <\/strong>(mo\u017eno ch\u00e1pat jako polohu vyj\u00e1d\u0159enou sou\u0159adnicemi na GPS; absolutn\u00ed, geometricky ch\u00e1pan\u00fd prostor), <strong>relativn\u00ed<\/strong> (mapa v navigaci a pohyb v \u00fazem\u00ed podle navigace; re\u00e1ln\u00fd prostor s objekty ve vz\u00e1jemn\u00e9m prostorov\u00e9m vztahu) a <strong>rela\u010dn\u00ed<\/strong> (ch\u00e1p\u00e1n\u00ed prostoru jedincem v m\u00edst\u011b, jak\u00fd d\u00e1v\u00e1 m\u00edstu v\u00fdznam\/smysl, v\u00edce nap\u0159. V\u00e1vra, Jedinec a m\u00edsto, jedinec v m\u00edst\u011b, jedinec prost\u0159edictv\u00edm m\u00edsta, 2010).<\/p>\n<p>Auto\u0159i Transdidaktiky cituj\u00ed Fauconniera &amp; Turnera (2002, ss. 41-42). Ment\u00e1ln\u00ed prostor ch\u00e1pou jako \u201e<em>svazek (trs, klastr) smyslupln\u011b obsa\u017een\u00fdch jednotek (v\u00fdraz\u016f) utv\u00e1\u0159en\u00fdch subjektem b\u011bhem my\u0161len\u00ed, komunikace a jedn\u00e1n\u00ed pro \u00fa\u010dely porozum\u011bn\u00ed (n\u011b\u010demu), dorozum\u011bn\u00ed se (o n\u011b\u010dem s ostatn\u00edmi) nebo p\u0159etv\u00e1\u0159ej\u00edc\u00edho \u010di soci\u00e1ln\u011b p\u016fsobiv\u00e9ho jedn\u00e1n<\/em>\u00ed\u201c (s. 123 v Transdidaktice, p\u016fvodn\u00ed zv\u00fdrazn\u011bn\u00ed). Pominu, zda jde v uveden\u00e9 citaci o soci\u00e1ln\u011b p\u016fsobiv\u00e9 \u010di soci\u00e1ln\u011b p\u016fsob\u00edc\u00ed jedn\u00e1n\u00ed. Aby pos\u00edlili v\u011bdeckost transdidaktiky, vyu\u017e\u00edvaj\u00ed auto\u0159i objektivizaci, intencionalitu, a jak cituji z Transdidaktiky i ment\u00e1ln\u00ed prostor (s. 123), tedy snaha o \u201ageografizaci\u2018. Dal\u0161\u00ed dimenz\u00ed je mo\u017en\u00e9 vid\u011bt v \u201asocializaci\u2018, kdy se dorozum\u00edv\u00e1n\u00edm jedinec za\u010dle\u0148uje, asi v duchu koncepce autor\u016f Transdidaktiky do \u201aspole\u010denstv\u00ed mysl\u00ed\u2018 a to prost\u0159ednictv\u00edm jazyka.<\/p>\n<p>Konflikt mezi transdidaktikou a geografick\u00fdm vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00edm nast\u00e1v\u00e1 p\u0159i pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed pojmu <strong>ment\u00e1ln\u00ed sch\u00e9ma <\/strong>(Slav\u00edk at al. 2017, s. 187). V&nbsp;\u010desk\u00e9 pedagogice se \u010dasto uv\u00e1d\u00ed ment\u00e1ln\u00ed mapa\/mapov\u00e1n\u00ed (viz nap\u0159. Dvo\u0159\u00e1kov\u00e1, Kol\u00e1\u0159, Tvrzov\u00e1, &amp; V\u00e1\u0148ov\u00e1, 2015, s. 93) podle T. Buzana ve smyslu \u201e<em>nejdokonalej\u0161\u00edho organiza\u010dn\u00edho n\u00e1stroje na\u0161eho mozku \u2026<\/em>\u201c&nbsp; &nbsp;Buzan v\u0161ak napsal monografii o <strong><em>Mind Maps <\/em><\/strong>(1996), co\u017e je l\u00e9pe p\u0159elo\u017eit, a tak\u00e9 se to v&nbsp;\u010desk\u00e9m prost\u0159ed\u00ed objevuje, jako <strong>my\u0161lenkov\u00e9 mapy<\/strong> nebo <strong>koncep\u010dn\u00ed mapy, <\/strong>tedy uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed my\u0161lenek v mysli, nikoliv v prostoru. Doslova je mo\u017en\u00e9 <em>mind maps<\/em> p\u0159elo\u017eit jako mapy mysli. Pro\u010d tyto pojmy auto\u0159i takto nepou\u017eili, kdy\u017e stav\u00ed na spole\u010denstv\u00ed mysl\u00ed?<\/p>\n<p>Dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edklad odli\u0161n\u00e9ho pedagogick\u00e9ho a geografick\u00e9ho ch\u00e1p\u00e1n\u00ed ment\u00e1ln\u00edch map uv\u00e1d\u00ed Herink (2014<a title=\"Herink my\u0161lenkov\u00e9\/ment\u00e1ln\u00ed mapy\" href=\"https:\/\/clanky.rvp.cz\/clanek\/s\/Z\/18611\/MYSLENKOVE-MENTALNI-MAPY.html\/\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\"> ZDE<\/a>). Herink \u0159e\u0161\u00ed rozpor charakteru my\u0161lenkov\u00e9 a ment\u00e1ln\u00ed mapy typov\u011b. Prvn\u00ed typ je podle Herinka ment\u00e1ln\u00ed <strong>mapa my\u0161lenkov\u00e1<\/strong> a druh\u00fd typ pak <strong>mapa ment\u00e1ln\u00ed<\/strong>. Herink uv\u00e1d\u00ed kategorie objekt\u016f v&nbsp;ment\u00e1ln\u00ed map\u011b druh\u00e9ho typu.&nbsp; Tento druh\u00fd typ (ment\u00e1ln\u00ed mapa) &nbsp;p\u0159ipom\u00edn\u00e1 Lynchovo kognitivn\u00ed mapov\u00e1n\u00ed (Lynch, 1960, \u010desky 2004). Lynch pou\u017e\u00edv\u00e1 p\u011bt prostorov\u00fdch prvk\u016f v prostoru: <strong>cesta, hranice, uzel, oblast, v\u00fdrazn\u00fd\/dominantn\u00ed prvek<\/strong>. Herink vybran\u00e9 prvky v\u00edce p\u0159ibli\u017euje topografick\u00e9 map\u011b (v pojet\u00ed \u010desk\u00e9ho zem\u011bpisu) ne\u017e \u010dist\u011b kognitivn\u00ed lynchovsk\u00e9 map\u011b. Pou\u017e\u00edv\u00e1 &nbsp;<strong>body, linie, plochy, ohniska-uzly<\/strong> a<strong> bari\u00e9ry<\/strong>. Posledn\u00ed dva prvky jsou pr\u00e1v\u011b z&nbsp;kognitivn\u00ed dimenze, prvn\u00ed t\u0159i prvky u Herinka sp\u00ed\u0161 odkazuj\u00ed na geometrick\u00e9 ch\u00e1p\u00e1n\u00ed re\u00e1ln\u00edho prostoru.<\/p>\n<p>Po t\u00e9to anal\u00fdze mn\u011b pak nen\u00ed jasn\u00e9, pro\u010d auto\u0159i <em>Transdidaktiky<\/em>, kte\u0159\u00ed pl\u00e9duj\u00ed pro spole\u010denstv\u00ed mysl\u00ed, pou\u017e\u00edvaj\u00ed pojem <strong>ment\u00e1ln\u00ed sch\u00e9ma<\/strong> (s. 187) a nikoliv, co se nab\u00edz\u00ed z&nbsp;jejich konceptu, sch\u00e9ma mysli\/mysl\u00ed nebo my\u0161lenkov\u00e9 sch\u00e9ma. V&nbsp;tomto bod\u011b &nbsp;mn\u011b p\u0159ipad\u00e1 pojmov\u00e1 konstrukce autor\u016f monografie nekonzistentn\u00ed.<\/p>\n<p><strong>V&nbsp;humanistick\u00e9 geografii<\/strong> (zam\u011b\u0159en\u00ed na jedince) m\u00e1 <strong>ment\u00e1ln\u00ed mapa<\/strong> v\u00fdsadn\u00ed a nezastupiteln\u00e9 postaven\u00ed, zvl\u00e1\u0161t\u011b pokud se pou\u017e\u00edv\u00e1 pro mapov\u00e1n\u00ed v&nbsp;geografick\u00e9m konceptu m\u00edsta (<em>place<\/em>). Reprezentuje jednak jedince, kter\u00fd rozum\u00ed uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed m\u00edsta (<strong>poloha\/prostor relativn\u00ed<\/strong>) a jednak jedince, kter\u00fd p\u0159isuzuje m\u00edstu (<em>place<\/em>) v\u00fdznamy &nbsp;ale i chybn\u011b ch\u00e1pe a interpretuje m\u00edsta (<strong>poloha\/prostor rela\u010dn\u00ed<\/strong>). Ment\u00e1ln\u00ed mapa jedince reprezenuje jeho geografick\u00e9 (prostorov\u00e9) znalosti a tak\u00e9 hodnoty a preference. M\u016f\u017ee m\u00edt podobu, kter\u00e1 v\u00edce p\u0159ipom\u00edn\u00e1 mapu nebo m\u016f\u017ee m\u00edt charakter obr\u00e1zku (v\u00edce \u010di m\u00e9n\u011b zobrazuj\u00edc\u00ed prostorovou realitu, kterou jedinec reprezentuje, ale m\u016f\u017ee to b\u00fdt i vymy\u0161len\u00fd&nbsp; prostor) ur\u010dit\u00e9ho m\u00edsta. Z&nbsp;ment\u00e1ln\u00edch map jedinc\u016f je tak\u00e9 mo\u017en\u00e9 &nbsp;vy\u010d\u00edst v\u011bkov\u00e9, genderov\u00e9, profesn\u00ed a dal\u0161\u00ed rozd\u00edly v porozum\u011bn\u00ed m\u00edstu. Ment\u00e1ln\u00ed mapy jsou v&nbsp;geografick\u00e9m vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed nepostradateln\u00fdm prost\u0159edkem, proto\u017ee vedou \u017e\u00e1ky jak k&nbsp;metakognici (rozum\u011bt ment\u00e1ln\u00ed map\u011b m\u00edst u druh\u00fdch), tak k&nbsp;\u201aself-kognici\u2018 (rozum\u011bt svoj\u00ed ment\u00e1ln\u00ed map\u011b m\u00edsta, vlastn\u00edmu uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed a porozum\u011bn\u00ed m\u00edstu, kter\u00e9 vych\u00e1z\u00ed z&nbsp;vlastn\u00ed zku\u0161enosti, nap\u0159\u00edklad \u017e\u00e1kova cesta do \u0161koly). Prvn\u00edmi, kdo v&nbsp;tehdej\u0161\u00edm \u010ceskoslovensku pracovali a p\u0159edb\u011bhli dobu&nbsp; s&nbsp;ment\u00e1ln\u00edmi mapami, byli Hynek &amp; Hynkov\u00e1 (1979). Uk\u00e1zky ment\u00e1ln\u00edch map ve v\u00fduce m\u016f\u017ee \u010dten\u00e1\u0159 tak\u00e9 naj\u00edt<a href=\"http:\/\/www.jackdaniel.cz\/mentmap\/ukazky-map\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\"> ZDE<\/a>. Dal\u0161\u00edm p\u0159\u00edkladem m\u016f\u017ee b\u00fdt <em>Vlastiv\u011bdn\u00e1 mapa pro Pra\u017e\u00e1ky<\/em> <a href=\"http:\/\/www.odpadak.net\/?pgf=59&amp;id=932\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">ZDE<\/a>, nebo <em>Sv\u011bt podle Ronalda Reagana<\/em> <a href=\"http:\/\/www.zombietime.com\/zomblog\/?p=504\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">ZDE<\/a>.<\/p>\n<p>Klasick\u00fdm p\u0159\u00edkladem, kter\u00fd je v&nbsp;geografick\u00e9m vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed geografickou dovednost\u00ed a znalost\u00ed, je vysv\u011btlov\u00e1n\u00ed nebo nakreslen\u00ed cesty z&nbsp;bodu A do bodu B, a to &nbsp;insiderem (m\u00edstn\u00edm jedincem) outsiderovi (cizinci, kter\u00fd se pt\u00e1 na cestu). Zd\u016fraz\u0148uji, \u017ee oba mluv\u00ed stejn\u00fdm jazykem! Insider i outsider se mus\u00ed na sebe \u201analadit\u2018 (viz v\u00fd\u0161e Heidegger), aby si rozum\u011bli. M\u00edstn\u00ed nem\u016f\u017ee cizinci vysv\u011btlovat dominuj\u00edc\u00ed\/dominantn\u00ed orienta\u010dn\u00ed body podle m\u00edstn\u00edch jmen, podle zvyklost\u00ed mezi m\u00edstn\u00edmi, ale podle obecn\u00e9ho, zjevn\u00e9ho, co je pro cizince v&nbsp;dan\u00e9m m\u00edst\u011b viditeln\u00e9, uchopiteln\u00e9 a srozumiteln\u00e9. &nbsp;V&nbsp;t\u00e9to ment\u00e1ln\u00ed map\u011b se projev\u00ed tak\u00e9 postoje a preference toho, kdo cestu vysv\u011btluje, proto\u017ee on s\u00e1m se v&nbsp;popisovan\u00e9m m\u00edst\u011b podle preferovan\u00fdch m\u00edst orientuje a reprezentuje, nap\u0159\u00edklad bude upozor\u0148ovat na m\u00edsta, kter\u00e1 chce uk\u00e1zat. Nav\u00edc se bude li\u0161it vysv\u011btlov\u00e1n\u00ed cesty \u017e\u00e1kem z\u00e1kladn\u00ed \u0161koly, st\u0159edo\u0161kol\u00e1kem nebo u\u010ditelem (v\u011bkov\u00fd v\u00fdznam a v\u00fdznam v&nbsp;d\u00e9lce a hloubce zku\u0161enosti). Rozd\u00edly v&nbsp;reprezentaci cesty bude i genderov\u00e9, profesn\u00ed, nebo i z hlediska t\u011bles\u00e9 zdatnosti apod.<\/p>\n<p>Ment\u00e1ln\u00ed mapa (vysv\u011btlen\u00ed cesty) v&nbsp;tomto pod\u00e1n\u00ed se st\u00e1v\u00e1 z\u00e1kladn\u00ed informac\u00ed\/poznatkem. Takov\u00e1 ment\u00e1ln\u00ed mapa &nbsp;nem\u016f\u017ee b\u00fdt nahrazena topografickou mapou \u010di navigac\u00ed, kter\u00e1 je \u201eobjektivn\u011b studen\u00e1 jako ps\u00ed \u010dum\u00e1k\u201c. Ve vz\u00e1jemn\u00e9m vym\u011b\u0148ov\u00e1n\u00ed \u201esubjektivn\u00edch\u201c informac\u00ed se m\u00edstn\u00ed jedinec dozv\u00ed, o co se cizinec v&nbsp;jeho m\u00edst\u011b zaj\u00edm\u00e1, a cizinec se m\u016f\u017ee dozv\u011bd\u011bt \u201autajen\u00e9\u2018 informace, kter\u00e9 v&nbsp;topografick\u00e9 map\u011b\/navigaci nejsou. \u201aUtajen\u00e1\u2018 informace m\u016f\u017ee m\u00edt podobu nap\u0159\u00edklad upozorn\u011bn\u00ed na neozna\u010den\u00e9 nebezpe\u010dn\u00e9 \u00fazem\u00ed (nap\u0159. m\u00edsto se zv\u00fd\u0161enou kriminalitou v&nbsp;ur\u010dit\u00e9 denn\u00ed dob\u011b), kter\u00e9 je v\u0161ak m\u00edstn\u00edm zn\u00e1m\u00e9 (m\u016f\u017ee j\u00edt jak o fakt tak tak\u00e9 o p\u0159edsudek). Nebo restaurace, kde se to\u010d\u00ed \u201ahor\u0161\u00ed\u2018 a kde \u201alep\u0161\u00ed\u2018 pivo, apod.<\/p>\n<hr>\n<h2><span style=\"color: #000000\">6. M\u00edsto shrnut\u00ed a z\u00e1v\u011bru. Kde jsou a kdepak jsou na\u0161e velkolep\u00e9 (didaktick\u00e9) pl\u00e1ny?<\/span><\/h2>\n<p>V p\u0159edlo\u017een\u00e9m textu jsem upozornil na d\u016fle\u017eitost geografick\u00e9ho vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 nem\u016f\u017ee b\u00fdt \u201ave vleku\u2018 \u010di v pod\u0159\u00edzen\u00e9m postaven\u00ed transdidaktiky, ve smyslu obecn\u00e1 (transdidaktick\u00e1) x oborov\u00e1 (specifick\u00e1) dimenze. V zahrani\u010d\u00ed, p\u0159edev\u0161\u00edm v anglosask\u00e9m sv\u011bt\u011b, m\u00e1 geografick\u00e9 vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed silnou pozici, kter\u00e1 se projevuje i v mnoha publikac\u00edch, kter\u00e9 jsem po v\u00edce jak deset let uv\u00e1d\u011bl na tomto port\u00e1lu. Proto po\u017eadavek dostat <strong>geografick\u00e9 vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed <\/strong>\u201epod ochrann\u00e1\u0159sk\u00e1 k\u0159\u00eddla transdidaktiky\u201c (zvl\u00e1\u0161t\u011b pedagogick\u00e9 fakulty) je pro mne nep\u0159ijateln\u00fd. Ale ani na druhou stranu nesm\u00ed geografick\u00e9 vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed spadnout pod \u201eochrann\u00e1\u0159sk\u00e1 k\u0159\u00eddla\u201c oboru (geografie, zvl\u00e1\u0161t\u011b p\u0159\u00edrodov\u011bdeck\u00e9 fakulty). Minim\u00e1ln\u011b by m\u011bl b\u00fdt tento vztah rovnocenn\u00fd\/vyv\u00e1\u017een\u00fd, se siln\u00fdm d\u016frazem pr\u00e1v\u011b na geografick\u00e9 vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed, se v\u0161emi institucion\u00e1ln\u00edmi atributy (uzn\u00e1n\u00ed oboru, v\u00fdzkum, publika\u010dn\u00ed oblasti a dal.). Geografick\u00e9 vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed m\u00e1 sv\u016fj koncept, kter\u00fd rozhodn\u011b nen\u00ed pod\u0159\u00edzen\u00fd transdidaktick\u00e9mu a ani oborov\u00e9mu (geografick\u00e9mu). M\u011bl by b\u00fdt samostatn\u00fd.<\/p>\n<p>Ji\u017e jsem nazna\u010dil, \u017ee geografick\u00e9 (nep\u0159esn\u011b prostorov\u00e9) my\u0161len\u00ed lze t\u011b\u017eko vt\u00e1hnout do transdidaktiky, proto\u017ee odborn\u00edk na (\u010deskou) transdidaktiku re\u00e1ln\u00e9mu a u\u017e v\u016fbec imagin\u00e1rn\u00edmu (subjektivn\u00edmu) prostoru nerozum\u00ed. Gersmehl (2008) nap\u0159\u00edklad koncipuje <strong>polohu, prostorov\u00e9 my\u0161len\u00ed a \u010dasoprostov\u00e9 my\u0161len\u00ed,<\/strong> kter\u00e9 propojuje do t\u00e9mat, kter\u00e1 umis\u0165uje do r\u016fzn\u00fdch \u010d\u00e1st\u00ed tohoto sv\u011bta. Mohu uv\u00e9st p\u0159\u00edklad prostorov\u00fdch zm\u011bn, kter\u00e9 Gersmehl demonstruje na p\u0159\u00edkladu zm\u011bn st\u00e1tn\u00edch hranic v Evrop\u011b.<\/p>\n<p>Jak jsem uvedl, a je to dolo\u017eiteln\u00e9 v&nbsp;textech um\u00edst\u011bn\u00fdch na tomto port\u00e1lu, jsou v\u00fdznamn\u00e9 \u010desk\u00e9 i zahrani\u010dn\u00ed geograficky vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed texty, kter\u00e9 ur\u010dit\u011b nespadaj\u00ed mocensky pod \u010deskou pedagogiku\/didaktiku. Velmi dob\u0159e je to patrn\u00e9 na <strong>konceptu ment\u00e1ln\u00edho prostoru\/ment\u00e1ln\u00edch map<\/strong>, kter\u00e9 reprezentuj\u00ed geografick\u00fd, psychologick\u00fd a filosofick\u00fd&nbsp; p\u0159\u00edstup k&nbsp;prostorovosti ji\u017e od 60. let (nap\u0159. Lynch) \u010di 80. let (humanisticko-geografick\u00fd koncept m\u00edsta\/<em>place<\/em>), do kter\u00e9 se \u010desk\u00e1 pedagogika teprve vlamuje.<\/p>\n<p>Auto\u0159i <em>Transdidaktiky <\/em>spr\u00e1vn\u011b uv\u00e1d\u011bj\u00ed (s. 165): \u201e<em>[\u2026] samotn\u00fd zp\u016fsob sv\u00e9ho u\u010den\u00ed nem\u016f\u017ee u\u010ditelsk\u00fd laik, by\u0165 by byl odborn\u00edkem na obsah p\u0159edm\u011btn\u00e9ho oboru, dost dob\u0159e nikomu objasnit \u2013 vylo\u017eit. Nem\u016f\u017ee tedy s&nbsp;pat\u0159i\u010dn\u00fdm porozum\u011bn\u00edm \u2013 tj. s&nbsp;pou\u017eit\u00edm deskriptivn\u00edho a explika\u010dn\u00edho syst\u00e9mu pojm\u016f \u2013 ani n\u011bkoho u\u010dit jak porozum\u011bt vyu\u010dov\u00e1n\u00ed a u\u010den\u00ed.<\/em>\u201c Tady se ukazuje pr\u00e1v\u011b ona jednostrannost cel\u00e9 transdidaktick\u00e9 koncepce. <strong>Bez odborn\u00e9ho obsahu je v\u0161ak (trans)didaktika \u010di obecn\u00e1 didaktika bezzub\u00e1 a z\u016fst\u00e1v\u00e1 jenom form\u00e1ln\u00edm r\u00e1mcem<\/strong>, pom\u00edj\u00ed realitu a zam\u011b\u0159uje se na r\u00e9toriku, ono v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u00e9n\u00e9 pedago-demago. A to je ve vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed m\u00e1lo, ne-li \u017ee je to a\u017e \u0161kodliv\u00e9.<\/p>\n<p>Je\u0161t\u011b siln\u011bj\u0161\u00ed <strong>argument pro samostatnost geografick\u00e9ho vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed<\/strong> je, jak budou odborn\u00edci na&nbsp; trans-didaktiku obsahov\u011b reformovat p\u0159edm\u011btov\u00e1 kurikula, konkr\u00e9tn\u011b ve \u0161koln\u00ed &nbsp;geografii. Proto\u017ee se v&nbsp;<em>Transdidaktice<\/em> tomuto pl\u00e1nu auto\u0159i vyhnuli, lze nebo je mo\u017en\u00e9 p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee odborn\u00edk na transdidaktiku bude reformu geografick\u00e9ho kurikula \u201ejenom\u201c dozorovat. Nebo svoji pozici pos\u00edl\u00ed ustanoven\u00edm nadoborov\u00e9ho p\u0159edm\u011btu, nap\u0159\u00edklad STEM (p\u0159\u00edrodn\u00ed v\u011bda, technologie, technika a matemakika)?<\/p>\n<p>Pr\u00e1v\u011b postaven\u00ed transdidaktiky je nejasn\u00e9 v&nbsp;p\u0159\u00edpad\u011b uv\u00e1d\u011bn\u00e9 <strong>limitn\u00ed hranice redukce<\/strong>. Limitn\u00ed hranice redukce se m\u00e1 podle autor\u016f <em>Transdidaktiky<\/em> t\u00fdkat&nbsp; poznatkov\u00e9ho z\u00e1zem\u00ed, kritick\u00e9ho posuzov\u00e1n\u00ed konkr\u00e9tn\u00edch postup\u016f p\u0159i konstrukci a v\u00fdukov\u00e9 realizaci u\u010debn\u00edch \u00faloh (<em>Transdidaktika<\/em> s. 217). Jak bude odborn\u00edk na transdidaktiku stanovavat tyto limity? Na z\u00e1klad\u011b \u010deho, kdy\u017e nebude (a ani nem\u016f\u017ee b\u00fdt) dostate\u010dn\u011b siln\u00fd v&nbsp;oborov\u00e9m \u010di v&nbsp;oborov\u011b-vzd\u011bl\u00e1vac\u00edm &nbsp;obsahu? Bude to z&nbsp;pozice s\u00edly\/moci, jak jsem m\u011bl mo\u017enost poznat p\u0159i stanovov\u00e1n\u00ed minim\u00e1ln\u00edch \u00farovn\u00ed v&nbsp;RVP ZV?<\/p>\n<p>Cel\u00fd prezentovan\u00fd projekt v&nbsp;<em>Transdidaktice<\/em> &nbsp;je podle m\u00e9ho n\u00e1zoru dobrou p\u0159\u00edpravou pro v\u00fdchovu <strong>z\u00e1stupu epigon\u016f<\/strong>, kte\u0159\u00ed budou papou\u0161kovat&nbsp; \u201ejedinou a jedin\u011b spr\u00e1vnou\u201c knihu (dogma), ani\u017e by rozum\u011bli oborov\u00fdm znalostem, dovednostem, ale i s t\u00edm souvisej\u00edc\u00edm hodnot\u00e1m a postoj\u016fm (hlavn\u00edm kompetenc\u00edm), &nbsp;kter\u00e9 jsou v&nbsp;knize <em>Transdidkatika <\/em>nestraviteln\u011b ulo\u017eeny, bez <strong>srozumitelnosti <\/strong>a bez <strong>oborov\u00e9 p\u0159esnosti<\/strong>, na kter\u00e9 ve vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed upozor\u0148uje nap\u0159\u00edklad Marzano &amp; Kendall, 2007. P\u0159edlo\u017een\u00fd koncept transdidaktiky &nbsp;p\u0159edkl\u00e1d\u00e1 pedagogick\u00fd pohled na to, jak vl\u00e1dnout (\u010desk\u00fdm) oborov\u00fdm didaktik\u016fm, a (\u010desk\u00fd) \u201evlada\u0159\u201c si tak zajist\u00ed vymezen\u00ed teritoria a ovl\u00e1dne ur\u010ditou v\u011bdeckou oblasti.&nbsp; Je pot\u0159eba naj\u00edt recept proti spadnut\u00ed do \u201edidaktick\u00e9ho transu\u201c; a t\u00edm je tv\u016fr\u010d\u00ed a kritick\u00e9 my\u0161len\u00ed a autonomn\u00ed p\u0159\u00edstup, kter\u00fd se vyh\u00fdb\u00e1 st\u00e1dovosti. Je zalo\u017een\u00fd na oborov\u00fdch v\u011bdeck\u00fdch znalostech pedagogicky\/psychologicky (mo\u017en\u00e1 i um\u011blecky, a s porozum\u011bn\u00edm filosofie mysli) transferovan\u00fdch do v\u00fduky. Ur\u010dit\u00fdm \u0159e\u0161en\u00edm st\u00e1vaj\u00edc\u00ed situace m\u016f\u017ee b\u00fdt Foucaultova resistence, postaven\u00e1 na oborov\u011b vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed odbornosti, o kterou se na tomto port\u00e1lu sna\u017e\u00edm.<\/p>\n<p>U takto ch\u00e1pan\u00e9 a prezentovan\u00e9 \u201ejedin\u00e9\u201c knihy (rozum\u011bj <em>Transdidaktiky<\/em>) hroz\u00ed nebezpe\u010d\u00ed \u201ekultov\u00e1n\u00ed\u201c, kdy z knihy se st\u00e1v\u00e1 \u201anekritick\u00e1\u2018 doktr\u00edna. V&nbsp;tomto \u201akultu\u2018 se o sporn\u00fdch ot\u00e1zk\u00e1ch nediskutuje, jinak \u201evlada\u0159\u201c rezolutn\u011b \u0159ekne, \u017ee kritick\u00e9 my\u0161len\u00ed je \u201enespr\u00e1vn\u00e9\u201c nebo \u017ee se nositel kritick\u00e9ho my\u0161len\u00ed \u201em\u00fdl\u00ed\u201c. &nbsp;&nbsp;Z&nbsp;knihy nen\u00ed nap\u0159\u00edklad jasn\u00e9, jak\u00fd je v&nbsp;p\u0159edlo\u017een\u00e9m konceptu transdidaktiky vztah mezi du\u0161evnem a fyzi\u010dnem\/realitou? Jak ovliv\u0148uje realita du\u0161evno, nebo naopak du\u0161evno ovliv\u0148uje realitu? Jakou roli v&nbsp;t\u011bchto vztaz\u00edch hraje jedinec (u\u010ditel i \u017e\u00e1k)? Je p\u0159edlo\u017een\u00fd koncept \u201eoc\u00e1skem\u201c materialismu\/fyzi\u010dna? Kdo \u010d\u00edm m\u00e1v\u00e1? O tom jsem se sna\u017eil v&nbsp;tomto p\u0159\u00edsp\u011bvku pojednat.<\/p>\n<p>Jeden z&nbsp;recenzent\u016f p\u00ed\u0161e: \u201e<em>Z&nbsp;\u010desko-slovensk\u00e9ho poh\u013eadu ide o vysoko inovat\u00edvny pr\u00edstup a autorov mo\u017eno pova\u017eova\u0165 za l\u00eddrov v&nbsp;oblasti didaktick\u00e9ho myslenia v&nbsp;tomto kontexte. Medzin\u00e1rodne je uveden\u00e1 perspekt\u00edva obh\u00e1jite\u013en\u00e1 a&nbsp;\u0161\u00edrite\u013en\u00e1 a taktie\u017e schopn\u00e1 \u010fal\u0161ieho rozvoja \u2026<\/em>\u201c Jen dod\u00e1v\u00e1m, <strong>v&nbsp;\u010cesku je tento p\u0159\u00edstup nov\u00fd<\/strong>, ale ve Finsku se ji\u017e zav\u00e1d\u00ed do praxe (fenomenologick\u00e1 pedagogika) a jinde je subjektivita a intersubjektivita sou\u010d\u00e1st\u00ed vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed, nap\u0159. v&nbsp;Anglii pohled na vybran\u00e9 problematiky &nbsp;z&nbsp;r\u016fzn\u00fdch perspektiv. Tak\u017ee podle mne nejde v&nbsp;p\u0159\u00edpad\u011b <em>Transdidaktiky <\/em>o v\u00fdraznou inovativnost v&nbsp;mezin\u00e1rodn\u00edm m\u011b\u0159\u00edtku (\u010desko-slovenskou dimenzi nepova\u017euji za mezin\u00e1rodn\u00ed), ale o nutnost neztratit se sv\u011btem krok, nebo sp\u00ed\u0161 neztratit z&nbsp;dohledu ty nejlep\u0161\u00ed ve vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed. U <em>Transdidaktiky,<\/em> pokud z\u016fstanu u pou\u017eit\u00e9ho p\u0159\u00edm\u011bru,&nbsp; se jedn\u00e1 o vykro\u010den\u00ed (z tradi\u010dn\u00edho ch\u00e1pan\u00ed vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed), ale nejsem si jist\u00fd v&nbsp;p\u0159\u00edpad\u011b <em>Transdidaktiky<\/em>, zda spr\u00e1vn\u00fdm sm\u011brem a s&nbsp;odpov\u00eddaj\u00edc\u00edm pou\u017eit\u00fdm vybaven\u00edm. Prezentovan\u00e1 <em>Transdidaktika<\/em> m\u00e1 sp\u00ed\u0161 potenci\u00e1l v&nbsp;\u010cesku otev\u00edrat nov\u00fd diskurs o vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed, zvl\u00e1\u0161t\u011b ve v\u00fd\u0161e uveden\u00e9m Davidsonov\u011b troj\u00faheln\u00edku. &nbsp;A to m\u00e1 v&nbsp;\u010desk\u00e9m vzd\u011bl\u00e1vac\u00edm prost\u0159ed\u00ed smysl.<\/p>\n<p>Dal\u0161\u00ed z&nbsp;recenzent\u016f upozor\u0148uje, \u017ee text <em>Transdidaktiky<\/em> stav\u00ed do pop\u0159ed\u00ed \u201e<em>obsah u\u010den\u00ed a vyu\u010dov\u00e1n\u00ed, a <strong>metody ponech\u00e1v\u00e1 stranou<\/strong><\/em>.\u201c Ale tady se domn\u00edv\u00e1m, \u017ee metody vypl\u00fdvaj\u00ed pr\u00e1v\u011b z&nbsp;obsahu u\u010den\u00ed a vyu\u010dov\u00e1n\u00ed a u obsahu u\u010den\u00ed a vyu\u010dov\u00e1n\u00ed se mus\u00ed za\u010d\u00edt. Obsah (t\u00edm nem\u00e1m na mysli v&nbsp;podob\u011b n\u011bjak\u00e9ho seznamu!) mus\u00ed b\u00fdt jasn\u011b a jist\u011b stanoven\u00fd\/vymezen\u00fd a na n\u011bm, v&nbsp;n\u011bm a podle n\u011bj se pak v\u0161e odv\u00edj\u00ed. A bez jasn\u00e9ho, z\u0159eteln\u00e9ho a srozumiteln\u00e9ho oborov\u011b vzd\u011bl\u00e1vac\u00edho obsahu a bez jeho konceptualizace v\u0161e \u201eplave na vod\u011b\u201c. Metody jsou k&nbsp;ni\u010demu, proto\u017ee v&nbsp;tak\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b \u201ese mele\u201c napr\u00e1zdno. To ukazuje pr\u00e1v\u011b recenzovan\u00e1 publikace, p\u0159esto\u017ee o metodologii auto\u0159i tak\u00e9 usiluj\u00ed (viz v\u00fd\u0161e v&nbsp;sekci Transdidaktika).<\/p>\n<p>K&nbsp;naps\u00e1n\u00ed tohoto textu m\u011b vedlo kritick\u00e9 my\u0161len\u00ed u\u010ditele u\u010ditel\u016f\/vzd\u011blavatele, kter\u00fd m\u00e1 dlouholetou praxi podep\u0159enou teori\u00ed vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed a kter\u00fd se nechce dostat ve vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed do <strong>didaktick\u00e9ho transu<\/strong>, jak se podle m\u00e9ho n\u00e1zoru o to pokou\u0161ej\u00ed auto\u0159i <em>Transdidaktiky<\/em>. Je nutn\u00e9 \u0159\u00edci, \u017ee herbartovsk\u00e1 transmise je v&nbsp;\u010desk\u00e9m geografick\u00e9m vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed velmi \u00faporn\u00e1 a osobn\u011b se j\u00ed vzp\u00edr\u00e1m po cel\u00fd sv\u016fj profesn\u00ed \u017eivot. A p\u0159edlo\u017een\u00e1 monografie o transdidaktice neodpov\u011bd\u011bla na mnoho ot\u00e1zek, na kter\u00e9 jsem v&nbsp;geografii (ov\u0161em nikoliv \u010desk\u00e9) &nbsp;odpov\u011b\u010f ji\u017e na\u0161el, a na tomto m\u00edst\u011b <strong>jen v&nbsp;n\u00e1znac\u00edch<\/strong> uvedl.<\/p>\n<p>Kdy\u017e se d\u00edv\u00e1m zp\u00e1tky na desetilet\u00ed, ve&nbsp;kter\u00fdch&nbsp; \u010desk\u00e1 didaktika (alespo\u0148 ta, co se v\u011bnovala \u010desk\u00e9mu zem\u011bpisu) st\u00e1la na m\u00edst\u011b, nebo t\u00e1pala, vytane mn\u011b na mysli p\u00edsni\u010dka od Karla Pl\u00edhala (vice <a href=\"https:\/\/www.youtube.com\/watch?v=QEA0VAsYj_c\" target=\"_blank\" rel=\"noopener noreferrer\">ZDE<\/a>). A dod\u00e1v\u00e1m: Bude to fu\u0161ka se z&nbsp;toho m\u00edsta (\u201ahrobu\u2018) odlepit (vst\u00e1t).<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Krajina je popisov\u00e1na jako divadlo, ve kter\u00e9m hraje spole\u010dnost. Na jevi\u0161ti se objevuj\u00ed jej\u00ed dominantn\u00ed hodnoty a resistence (Daniels &amp; Cosgrove 1993; Catherine Nash; in: Cloke at al. 2005, 157) Trochu jin\u00e1 recenze publikace Slav\u00edk, J., Jan\u00edk, T., Najvar, P., &amp; Knecht, P. (2017). Transdisciplin\u00e1rn\u00ed didaktika: o u\u010ditelsk\u00e9m sd\u00edlen\u00ed znalost\u00ed a zvy\u0161ov\u00e1n\u00ed kvality v\u00fduky nap\u0159\u00ed\u010d [&hellip;]<\/p>\n","protected":false},"author":1425,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[403],"tags":[],"class_list":["post-717","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-recenze"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/717","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1425"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=717"}],"version-history":[{"count":189,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/717\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1477,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/717\/revisions\/1477"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=717"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=717"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=717"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}