{"id":1874,"date":"2026-06-27T10:22:46","date_gmt":"2026-06-27T08:22:46","guid":{"rendered":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/?p=1874"},"modified":"2026-07-05T06:43:11","modified_gmt":"2026-07-05T04:43:11","slug":"geograficke-znalosti-v-cesku-v-70-a-80-letech","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/2026\/06\/27\/geograficke-znalosti-v-cesku-v-70-a-80-letech\/","title":{"rendered":"Geografick\u00e9 znalosti v \u010cesku; 70. a 80. l\u00e9ta. Srovn\u00e1vac\u00ed studie."},"content":{"rendered":"\n

Zkouman\u00e9 obdob\u00ed je v rozmez\u00ed 1970 a\u017e 2015. Z\u00e1sadn\u00edm zlomem ve vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed \u2013 geografick\u00e9 znalosti \u2013 byly spole\u010densk\u00e9 zm\u011bny,  zn\u00e1m\u00e9 jako \u201eSametov\u00e1 revoluce\u201c v \u010ceskoslovensku v roce 1989. Podkladem studie je teoretick\u00e9 v\u00fdchodisko v odborn\u00e9 literatu\u0159e, data z vlastn\u00edch p\u0159\u00edpadov\u00fdch studi\u00ed, diskuse s kolegy a osobn\u00ed zku\u0161enost autora. Praktick\u00e9 v\u00fdchodisko byla pozice autora jako u\u010ditele zem\u011bpisu ve dvou \u010desk\u00fdch gymn\u00e1zi\u00edch a n\u00e1sledn\u011b od roku 1999 jako vzd\u011blavatele student\u016f, budouc\u00edch u\u010ditel\u016f zem\u011bpisu na kated\u0159e geografie, Technick\u00e9 univerzity v Liberci, \u010cesko.  Tato prvn\u00ed \u010d\u00e1st se v\u011bnuje obdob\u00ed 1980 a\u017e 1990.<\/p>\n\n\n\n

Obsah<\/h3>\n\n\n\n

\u2022 \u00davod
\u2022 St\u0159et\u00e1v\u00e1n\u00ed mechanick\u00e9ho u\u010den\u00ed znalost\u00ed s u\u010den\u00edm, kter\u00e9 je postaveno na porozum\u011bn\u00ed geografick\u00fdm znalostem v 70. a 80. letech v \u010ceskoslovensku
\u2022 Jak posilovat porozum\u011bn\u00ed \/ pochopen\u00ed geografick\u00fdch znalost\u00ed v 70. a 80. letech v b\u00fdval\u00e9m \u010ceskoslovensku
\u2022 Byla alternativa k u\u010den\u00ed geografick\u00fdch znalost\u00ed v konceptu prostorov\u00fdch syst\u00e9m\u016f a prostorov\u00fdch model\u016f?
\u2022 Z\u00e1v\u011br
\u2022 Reference<\/p>\n\n\n\n

\u00davod<\/h3>\n\n\n\n

V t\u00e9to prvn\u00ed \u010d\u00e1sti  se jedn\u00e1 o p\u0159\u00edmou zku\u0161enost, kterou m\u011bl a m\u00e1 autor jako u\u010ditel \u010desk\u00e9ho gymn\u00e1zia p\u0159ed rokem 1989.<\/p>\n\n\n\n

V \u010ceskoslovensku se ve sledovan\u00e9m obdob\u00ed m\u011bnilo ch\u00e1p\u00e1n\u00ed a metoda geografick\u00e9ho vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed zalo\u017een\u00e9ho na kvalit\u011b znalost\u00ed, av\u0161ak t\u00e9m\u011b\u0159 se nem\u011bnil obsah \u010desk\u00e9ho \u0161koln\u00edho zem\u011bpisu. Do obsahu \u010desk\u00e9ho \u0161koln\u00edho zempisu se dost\u00e1vala environment\u00e1ln\u00ed v\u00fdchova.<\/p>\n\n\n\n

St\u0159et\u00e1v\u00e1n\u00ed mechanick\u00e9ho u\u010den\u00ed znalost\u00ed s u\u010den\u00edm, kter\u00e9 je postaveno na porozum\u011bn\u00ed geografick\u00fdm znalostem v 70. a 80. letech v \u010ceskoslovensku<\/h3>\n\n\n\n

Po 10 letech od \u201ePra\u017esk\u00e9ho jara\u201c – vp\u00e1du vojsk Var\u0161avsk\u00e9 smlouvy do \u010ceskoslovenska (v z\u00e1padn\u00edch zem\u00edch k\u00f3dov\u00e9 ozna\u010den\u00ed \u201eOperace Dunaj\u201c) –  Komunistick\u00e1 strana \u010ceskoslovenska rozhodla o reform\u011b vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed. P\u0159edchoz\u00ed reforma byla brzy po 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce, kdy \u010ceskoslovensko se dostalo do sf\u00e9ry vlivu SSSR a p\u0159ej\u00edmalo vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed syst\u00e9m jednotn\u00e9 \u0161koly. Na konci 70. let bylo c\u00edlem v geografick\u00e9m vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed sn\u00ed\u017eit na minimum bezduch\u00e9 memorov\u00e1n\u00ed dat a definic \u2013 znalosti a dovednosti –  a posunout kvalitu znalost\u00ed \/ pozn\u00e1v\u00e1n\u00ed na porozum\u011bn\u00ed \/ pochopen\u00ed obsahu \u2013 znalosti  a dovednosti – \u0161koln\u00edho zem\u011bpisu.<\/p>\n\n\n\n

Proto\u017ee autor m\u00e1 p\u0159\u00edmou zku\u0161enost s v\u00fdukou zem\u011bpisu na \u010dty\u0159let\u00e9m gymn\u00e1ziu, pozornost v tomto textu bude zam\u011b\u0159ena pr\u00e1v\u011b na tento typ \u0161koly, ve kter\u00e9m se vyu\u010doval a st\u00e1le vyu\u010duje zem\u011bpis jako v\u0161eobecn\u011b vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed p\u0159edm\u011bt.  V uveden\u00e9 dob\u011b p\u0159i vysok\u00e9m po\u010dtu \u017e\u00e1k\u016f ve t\u0159\u00edd\u011b  – b\u011b\u017en\u011b 30 a v\u00edce –  se uplat\u0148ovala front\u00e1ln\u00ed v\u00fduka. Pochopen\u00ed u\u010diva se odehr\u00e1valo tak, \u017ee u\u010ditel p\u0159ed studenty ve t\u0159\u00edd\u011b kladl ot\u00e1zky typu: CO a KDE to je, a ptal  se tak\u00e9 v\u00edce \u017e\u00e1k\u016f \u201ePRO\u010c\u201c to tak je. Osobn\u00ed n\u00e1zor jedince se nevy\u017eadoval, sp\u00ed\u0161 papou\u0161kov\u00e1n\u00ed stranick\u00fdch hesel. Na gymn\u00e1zi\u00edch byli u\u010ditel\u00e9, kte\u0159\u00ed se tomuto papou\u0161kov\u00e1n\u00ed sna\u017eili vyhnout a v\u00edce dbali na deterministick\u00fd charakter vysv\u011btlov\u00e1n\u00ed, kter\u00fd vych\u00e1zel z p\u0159\u00edrodn\u00edch v\u011bd.<\/p>\n\n\n\n

Ot\u00e1zka PRO\u010c se v \u010desk\u00e9m geografick\u00e9m vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed m\u011bla hlavn\u011b objevovat ve studiu na \u010dty\u0159let\u00e9m gymn\u00e1ziu, ve kter\u00e9m se studenti p\u0159ipravovali na maturitu a n\u00e1sledn\u011b na p\u0159\u00edj\u00edmac\u00ed zkou\u0161ky na univerzit\u011b.<\/p>\n\n\n\n

Jak posilovat porozum\u011bn\u00ed \/ pochopen\u00ed geografick\u00fdch znalost\u00ed v 70. a 80. letech v b\u00fdval\u00e9m \u010ceskoslovensku<\/h3>\n\n\n\n

V \u010ceskoslovensku se hledal vzor \/ koncept, jak pos\u00edlit porozum\u011bn\u00ed \/ pochopen\u00ed geografick\u00fdch znalost\u00ed \/ geografick\u00e9ho pozn\u00e1v\u00e1n\u00ed. Pro \u010dty\u0159let\u00e1 gymn\u00e1zia se zvolil syst\u00e9mov\u00fd p\u0159\u00edstup zalo\u017een\u00fd na modelech, kter\u00fd navrhovali Chorley a Haggett  (Chorley & Haggett, Models in Geography, 1967; Haggett, 1975). Tyto britsk\u00e9 zdroje v\u0161ak byly \u010deskoslovensk\u00fdm u\u010ditel\u016fm zaml\u010dovan\u00e9. Snad p\u0159iznan\u00fdmi zdroji byly (Haggett, Prostranstvennyj analiz v ekonomi\u010deskoj geografii, 1968) a (Haggett, Geografija : Sintez sovremennych znanij, 1979) kter\u00e9 poch\u00e1zely z p\u0159ekladu britsk\u00e9ho origin\u00e1lu do rusk\u00e9ho jazyka.<\/p>\n\n\n\n

Na p\u0159elomu 70. a 80. let se takto koncipovan\u00e9 geografick\u00e9 vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed dostalo v podob\u011b metodick\u00fdch p\u0159\u00edru\u010dek k \u010deskoslovensk\u00fdm u\u010ditel\u016fm do \u0161kol, nap\u0159\u00edklad O\u010dovsk\u00e1, a dal\u0161\u00ed, 1982; Paulov, 1980. D\u016fraz se kladl na geografick\u00e9 znalosti, v\u00fdzkumn\u00e9 metody a postupy. Hynek (1979) zmi\u0148oval  matematizaci, exaktizaci<\/strong>, uplat\u0148ov\u00e1n\u00ed syst\u00e9mov\u00e9 teorie<\/strong> a zam\u011b\u0159en\u00ed na prognostick\u00e9 postupy<\/strong>. Do t\u00e9 doby se obvykle u\u010dilo front\u00e1ln\u011b v p\u0159edem uspo\u0159\u00e1dan\u00fdch kategori\u00edch \u010di struktu\u0159e, nap\u0159\u00edklad v region\u00e1ln\u00edm zem\u011bpisu \u2013 seznam jednotliv\u00fdch st\u00e1t\u016f sv\u011bta v tradi\u010dn\u00ed struktu\u0159e  – podle mantry z doby p\u0159ed rokem 1900 (David, 1905) \u2013 poloha, rozloha, po\u010det obyvatel, hlavn\u00ed m\u011bsto, povrch, vodstvo, podneb\u00ed, rostlinstvo a \u017eivo\u010di\u0161stvo, sektorov\u00e1 ekonomika \u2013 zem\u011bd\u011blstv\u00ed a rybolov, pr\u016fmysl, slu\u017eby, zahrani\u010dn\u00ed obchod, a nakonec n\u011bjak\u00e1 \u201ezaj\u00edmavost\u201c, kter\u00e1 nemusela ani m\u00edt geografickou povahu, a n\u011bkdy ani nemusela souvisel s prob\u00edran\u00fdm t\u00e9matem.  Ur\u010duj\u00edc\u00edm zdrojem byly jednotn\u00e9 u\u010debnice.<\/p>\n\n\n\n

Nov\u011b se do geografick\u00e9 v\u00fduky dost\u00e1vala v\u00fdchova k ochran\u011b a tvorb\u011b \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed<\/strong>, ve kter\u00e9 studenti m\u011bli \u201epozn\u00e1vat a hodnotit vztahy \u010dlov\u011bka a prost\u0159ed\u00ed, vytv\u00e1\u0159et k n\u011bmu sv\u016fj vztah a postoj\u201c<\/em>(O\u010dovsk\u00e1, a dal\u0161\u00ed, 1982, str. 57). U\u017e tady se objevuje vztah \u201e\u010dlov\u011bk a prost\u0159ed\u00ed\u201c, tedy jedinec ve vztahu k prost\u0159ed\u00ed a nikoli \u201espole\u010dnost a prost\u0159ed\u00ed\u201c. Av\u0161ak ten vztah jednotlivce k prost\u0159ed\u00ed vych\u00e1zel z kolektivn\u00edho (ideologick\u00e9ho) ch\u00e1p\u00e1n\u00ed takov\u00e9ho vztahu \u2013 jednotlivec jako sou\u010d\u00e1st celku.<\/p>\n\n\n\n

\u010cesk\u00e9 ministerstvo \u0161kolstv\u00ed o\u010dek\u00e1valo od \u017e\u00e1k\u016f, \u017ee si budou tvo\u0159it vlastn\u00ed \u201espr\u00e1vn\u00fd\u201c n\u00e1zor a postoj k t\u00e9to problematice v duchu komunistick\u00e9 propagandy (nap\u0159\u00edklad Skalick\u00fd, 1972). Tento z\u00e1m\u011br nar\u00e1\u017eel na realitu zni\u010den\u00fdch les\u016f v pohrani\u010dn\u00edch hor\u00e1ch na z\u00e1pad\u011b \u010ceskoslovenska, kterou mohli st\u0159edo\u0161kol\u00e1ci vid\u011bt v re\u00e1lu, kdy\u017e vyj\u00ed\u017ed\u011bli na  \u201epovinn\u011b dobrovoln\u00e9\u201c studentsk\u00e9 brig\u00e1dy. Na brig\u00e1d\u00e1ch fyzicky pracovali na vysazov\u00e1n\u00ed nov\u00fdch strom\u016f, kter\u00e9 nahrazovaly padl\u00e9 odum\u0159el\u00e9 stromy na velk\u00fdch lesn\u00edch ploch\u00e1ch v \u010desk\u00fdch pohrani\u010dn\u00edch hor\u00e1ch, nap\u0159\u00edklad v Kru\u0161n\u00fdch hor\u00e1ch.  Zdrojem zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed byl \u010deskoslovensk\u00fd t\u011b\u017ek\u00fd pr\u016fmysl (chemie, \u017eelez\u00e1\u0159stv\u00ed a ocel\u00e1\u0159stv\u00ed) a tak\u00e9 povrchov\u00e1 t\u011b\u017eba m\u00e9n\u011b kvalitn\u00edho hn\u011bd\u00e9ho uhl\u00ed a lignitu, kter\u00e1 jednak tot\u00e1ln\u011b a nen\u00e1vratn\u011b devastovala samotn\u00fd povrch, viz nap\u0159\u00edklad demolice star\u00e9ho Mostu a vybudov\u00e1n\u00ed nov\u00e9ho Mostu,  a jednak spalov\u00e1n\u00edm m\u00e1lo kvalitn\u00edho uhl\u00ed v bl\u00edzk\u00fdch tepeln\u00fdch elektr\u00e1rn\u00e1ch se zne\u010di\u0161\u0165ovalo ovzdu\u0161\u00ed. A to tak siln\u011b, \u017ee v dot\u010den\u00fdch kraj\u00edch (nap\u0159. Severo\u010desk\u00e9m kraji) dost\u00e1vali obyvatel\u00e9 po 10 letech bydlen\u00ed kompenzace, mezi m\u00edstn\u00edmi lidmi naz\u00fdvan\u00e9 \u201epoh\u0159ebn\u00e9\u201c.<\/p>\n\n\n\n

V 70. letech se v americk\u00e9m zem\u011bpisu za\u010dala akcentovat t\u00e9mata ochrany \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed<\/strong> (Vuicich & Stoltman, 1974), ve kter\u00fdch se m\u011bl u \u017e\u00e1k\u016f budovat a vybudovat vztah k \u017eivotn\u00edmu prost\u0159ed\u00ed a ve vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed se uplat\u0148ovala tak\u00e9 v\u00fdchova (hodnoty a postoje) k ochran\u011b \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed. Studenti se u\u010dili a diskutovali o efektivn\u011bj\u0161\u00edm vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00edch zdroj\u016f a jak chr\u00e1nit ekosyst\u00e9my. D\u016fraz se kladl na to, aby se studenti s t\u011bmito poznatky ztoto\u017e\u0148ovali, nejen aby se pouze o ochran\u011b \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed u\u010dili a dozv\u00eddali ve \u0161kole. Od za\u010d\u00e1tku 70.let se v americk\u00fdch \u0161kol\u00e1ch slav\u00ed Den Zem\u011b (Earth Day<\/em>), kter\u00fd se p\u0159ipom\u00edn\u00e1 dodnes,  i v \u010cesku.<\/p>\n\n\n\n

T\u00e9ma ochrany \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed<\/strong> velmi brzo dorazilo do tehdej\u0161\u00edho \u010ceskoslovenska, kde se jej chopila ob\u010dansk\u00e1 sdru\u017een\u00ed, jako bylo nap\u0159\u00edklad Hnut\u00ed Brontosaurus, jeho\u017e vznik se p\u0159ipravoval ji\u017e v 70. letech (Brenner, 2018). Toto hnut\u00ed bylo sou\u010d\u00e1st\u00ed prore\u017eimn\u00ed ofici\u00e1ln\u00ed ml\u00e1de\u017enick\u00e9 organizace Socialistick\u00e9ho svazu ml\u00e1de\u017ee (SSM). Ve vztahu ke vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed je d\u016fle\u017eit\u00e9 uv\u00e9st, \u017ee se v Hnut\u00ed  Brontosaurus za\u010daly uplat\u0148ovat n\u011bkter\u00e9 prvky z\u00e1\u017eitkov\u00e9 pedagogiky, kterou rozv\u00edjel v USA nap\u0159\u00edklad Dewey (1938). Tento zdroj byl op\u011bt p\u0159ed \u010desk\u00fdmi u\u010diteli zatajovan\u00fd. Tak\u00e9 je pot\u0159eba zd\u016fraznit, \u017ee se (ekologick\u00e9) aktivity ve vztahu k prost\u0159ed\u00ed a ke vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed ji\u017e  objevily v \u010ceskoslovensku podstatn\u011b d\u0159\u00edve. Nap\u0159\u00edklad Vr\u00e1na (1934) p\u0159inesl do \u010ceskoslovenska americk\u00e9 vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed metody, koncept projektu.  <\/p>\n\n\n\n

Jehli\u010dka & Smith (2017) uv\u00e1d\u011bj\u00ed, \u017ee na za\u010d\u00e1tku 50. let byly  v \u010ceskoslovensku zak\u00e1z\u00e1ny Skauting a Woodcraft, kter\u00e9 se zam\u011b\u0159ovaly na v\u00fdchovn\u00fd pobyt  v p\u0159\u00edrod\u011b. Ekologick\u00e9 aktivity ve vztahu k prost\u0159ed\u00ed a ke vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed tak tento z\u00e1kaz skautingu \u201eobch\u00e1zely\u201c \u010di \u201enahrazovaly\u201c a p\u016fvodn\u00ed zdroje zatajovaly, byly v\u0161ak zn\u00e1my zasv\u011bcen\u00fdm.<\/p>\n\n\n\n

V revizi z p\u0159elomu 70. a 80. let se po\u010d\u00edtalo s percepc\u00ed<\/strong>. To byla v\u00fdrazn\u00e1 zm\u011bna proti p\u0159edchoz\u00edmu obdob\u00ed, kter\u00e9 bylo postaveno pouze na pevn\u00fdch v\u011bdeck\u00fdch faktech a datech. V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm obr\u00e1zku je prezentovan\u00e9 prostorov\u00e9 ch\u00e1p\u00e1n\u00ed jedince.<\/p>\n\n\n\n

Obr\u00e1zek 1 <\/strong>Prostorov\u00e9 ch\u00e1p\u00e1n\u00ed jedince: re\u00e1ln\u00fd sv\u011bt – percepce \u2013 pozn\u00e1v\u00e1n\u00ed (kognice)  – ment\u00e1ln\u00ed obraz sv\u011bta<\/em><\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Zdroj: : Hayes, 1980, 2; in: Golledge, Stimson, Spatial Behavior,<\/em> 1997, p. 191<\/p>\n\n\n\n

P\u0159ed rokem 1989 byla percepce sp\u00ed\u0161 ch\u00e1pan\u00e1 jako stav, ve kter\u00e9m jedinec \/ jednotlivec (sou\u010d\u00e1st celku) smyslov\u00fdm pozn\u00e1v\u00e1n\u00edm kop\u00edruje geometrickou podobu sv\u011bta, kter\u00e1 se bl\u00ed\u017e\u00ed co nejv\u00edce re\u00e1ln\u00e9mu sv\u011btu. Jedincova zku\u0161enost byla determinov\u00e1na pr\u00e1v\u011b takov\u00fdm pozn\u00e1n\u00edm. Pokud m\u011bl \u017e\u00e1k nakreslit mapu, vych\u00e1zel v p\u0159\u00edpad\u011b zobrazen\u00ed \u00fazem\u00ed sv\u00e9ho ka\u017edodenn\u00edho pohybu z topografick\u00e9 mapy, kterou transformoval s co nejmen\u0161\u00edm zkreslen\u00edm do sv\u00e9 ment\u00e1ln\u00ed mapy. Co nebylo v nakreslen\u00e9 map\u011b ve shod\u011b s topografickou mapou, bylo obecn\u011b posuzov\u00e1no jako chyba. Takov\u00e9 pozn\u00e1n\u00ed se ve \u0161koln\u00edm zem\u011bpisu uplat\u0148ovalo ji\u017e od konce 19. stolet\u00ed (viz David, 1905; Harapat, 1907).<\/p>\n\n\n\n

Pro \u010desk\u00e9 u\u010ditele byla  na konci 70. let \u201epercepce\u201c<\/strong> prezentovan\u00e1 v rozhodov\u00e1n\u00ed (viz O\u010dovsk\u00e1, a dal\u0161\u00ed, 1982, str. 285), ve kter\u00e9 se m\u011bly  uplat\u0148ovat hodnoty jednotlivce \/ \u017e\u00e1ka.  V t\u00e9 dob\u011b v\u0161ak hodnoty a postoje nastavovala komunistick\u00e1 doktr\u00edna (v zem\u011bpise nap\u0159\u00edklad viz nap\u0159\u00edklad Skalick\u00fd (1972), kter\u00e9 byly i v rozporu s \u017eitou realitou.<\/p>\n\n\n\n

O\u010dovsk\u00e1, a dal\u0161\u00ed (1982, str. 285) charakterizovali percepci n\u00e1sledovn\u011b:<\/em><\/p>\n\n\n\n

\u201e[\u2026] poznatky z\u00edskan\u00e9 na z\u00e1klad\u011b smyslov\u00e9 zku\u0161enosti<\/strong> nikoli na z\u00e1kladn\u011b rozumov\u00e9ho zpracov\u00e1n\u00ed. Percepce se \u010dasto li\u0161\u00ed od objektivn\u00edch v\u011bdeck\u00fdch poznatk\u016f.\u201c<\/strong><\/em><\/p><\/blockquote>\n\n\n\n

N\u00e1sledn\u011b  O\u010dovsk\u00e1 a dal\u0161\u00ed  tvrzen\u00ed dokresluj\u00ed p\u0159\u00edkladem, kter\u00fd ideologicky popisuje realitu v sektoru slu\u017eeb. Av\u0161ak jak u\u010ditel\u00e9, tak i studenti a tak\u00e9 jejich rodi\u010de v\u011bd\u011bli a znali realitu v tehdej\u0161\u00edm \u010ceskoslovensku. O\u010dovsk\u00e1, a dal\u0161\u00ed (1982, str. 285) uv\u00e1d\u011bj\u00ed:<\/p>\n\n\n\n

\u201eUr\u010dit\u00e1 osoba m\u016f\u017ee nap\u0159. na z\u00e1klad\u011b jedn\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bvy pova\u017eovat ur\u010dit\u00e9 m\u011bsto<\/em> (v \u010ceskoslovensku, pozn\u00e1mka J.V.)  za nedostate\u010dn\u011b vybaven\u00e9 slu\u017ebami. To v\u0161ak nemus\u00ed b\u00fdt ve shod\u011b s realitou. Dan\u00e1 osoba se v\u0161ak rozhoduje na z\u00e1klad\u011b vlastn\u00edch percepc\u00ed, a nikoliv na z\u00e1klad\u011b objektivn\u00edch poznatk\u016f<\/strong>.\u201c <\/em> (zv\u00fdrazn\u011bn\u00ed J.V.).<\/p><\/blockquote>\n\n\n\n

Jin\u00fd p\u0159\u00edklad od autora tohoto textu. Jako absolvent u\u010ditelsk\u00e9ho studia se na univerzit\u011b dozv\u00eddal, \u017ee v \u010ceskoslovensku bylo dosa\u017eeno pln\u00e9 vzd\u011blanosti, negramotnost byla ve st\u00e1t\u011b \u201epap\u00edrov\u011b\u201c zlikvidov\u00e1na. Tvrd\u00fdm n\u00e1razem byla autorova zku\u0161enost z vojensk\u00e9 slu\u017eby. Ka\u017ed\u00fd voj\u00e1k se musel nau\u010dit v praxi ovl\u00e1dat vojensk\u00e9 \u0159\u00e1dy. Jak\u00e9 bylo pro n\u011bho p\u0159ekvapen\u00ed, kdy\u017e z cca 18 lid\u00ed byli dva voj\u00e1ci, kte\u0159\u00ed neum\u011bli \u010d\u00edst ani ps\u00e1t. \u0158e\u0161en\u00ed bylo ryze vojensk\u00e9: ka\u017ed\u00e9mu byl p\u0159id\u011blen\u00fd jeden gramotn\u00fd voj\u00e1k, kter\u00fd text p\u0159ed\u010d\u00edtal a ten druh\u00fd se to u\u010dil jako roli zpam\u011bti (pam\u011btn\u00ed u\u010den\u00ed v krystalicky \u010dist\u00e9 podob\u011b, a to v individu\u00e1ln\u00ed form\u011b jeden na jednoho).<\/p>\n\n\n\n

Manipulovalo se s my\u0161len\u00edm lid\u00ed \u2013 co jedinec vid\u00ed, nen\u00ed pravda, pravdu jednotlivci \u0159ekne  \u201enatvrdo\u201c a \u201espr\u00e1vn\u00fdm\u201c zp\u016fsobem vysv\u011btl\u00ed stranick\u00fd ideolog \/ politruk. V tehdej\u0161\u00edm \u010ceskoslovensku bylo dost u\u010ditel\u016f, kte\u0159\u00ed se ve v\u00fduce takov\u00fdch pro n\u011b \u201echoulostiv\u00fdch\u201c t\u00e9mat rad\u011bji vyh\u00fdbali, a kdy\u017e se m\u011bli v\u011bnovat  stavu \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed v \u010ceskoslovensku, vyu\u017e\u00edvali publikovan\u00e1 data v odborn\u00fdch \u010dl\u00e1nc\u00edch o \u017eivotn\u00edm prost\u0159ed\u00ed (v\u00edce viz nap\u0159\u00edklad \u010cesk\u00e1.televize, 2020, v\u00edce ZDE<\/a>). Obvykl\u00e1 a \u010dast\u00e1 reakce u\u010ditele, kter\u00fd se br\u00e1nil p\u0159ed kritikou ideologa: \u201ePsali to v (komunistick\u00fdch) novin\u00e1ch.<\/em>\u201c<\/p>\n\n\n\n

Velmi v\u00fdrazn\u00e9 kontrasty ve m\u011bstech i mezi obyvateli byli v p\u0159\u00edstupu k \u201ez\u00e1padn\u00edmu\u201c zbo\u017e\u00ed. \u201eP\u0159\u00edstup\u201c k z\u00e1padn\u00edmu zbo\u017e\u00ed d\u011blil obyvatele v \u010ceskoslovensku na ty, co m\u011bli p\u0159\u00edstup k \u201etvrd\u00e9\u201c m\u011bn\u011b a na ty, co \u010dekali, zda si mohou od prvn\u00ed skupiny tuto tvrdou m\u011bnu opat\u0159it \/ koupit za kurz, kter\u00fd stanovoval \u010dern\u00fd trh. Dvojjakost byla tak\u00e9 v tom, \u017ee dr\u017een\u00ed \u201ez\u00e1padn\u00ed\u201c m\u011bny bylo poru\u0161en\u00edm z\u00e1kona a kdo takovou m\u011bnu vlastnil, m\u011bl si ji podle z\u00e1kona vym\u011bnit za \u201ebony\u201c, \u010deskoslovensk\u00e9 (tuzexov\u00e9) koruny, kter\u00fdmi se dalo (pouze) platit ve st\u00e1tn\u00edch obchodech \u201etuzex\u201c. V\u00fdm\u011bna byla v nev\u00fdhodn\u00e9m kurzu pro ob\u010dana, ve v\u00fdhodn\u00e9m kurzu pro st\u00e1t, a pro \u201eveksl\u00e1ka\u201c, tj. toho, kdo obchodoval na \u010dern\u00e9m trhu.<\/p>\n\n\n\n

Obr\u00e1zek 2<\/strong> \u201eV\u0161eho je dost, jen je pot\u0159eba se po\u0159\u00e1dn\u011b d\u00edvat,\u201c \u0159ekl by stranick\u00fd ideolog \/ politruk<\/em><\/p>\n\n\n\n

\n
\n
\"\"<\/figure>\n<\/div>\n\n\n\n
\n
\"\"<\/figure>\n<\/div>\n<\/div>\n\n\n\n

Zdroj: Praha nezn\u00e1m\u00e1, Pr\u016fvodce po pra\u017esk\u00fdch \u010dtvrt\u00edch. <\/em>https:\/\/www.prahaneznama.cz\/z-minulosti\/prazske-obchodni-domy-1-cast\/<\/a>, dostupn\u00e9 24.3.2025)<\/p>\n\n\n\n

Obr\u00e1zek 2 vlevo ukazuje v\u00fdlohy v Praze bez zbo\u017e\u00ed, pln\u00e9 ideologick\u00fdch hesel, tak jak o tom psal Havel (1978) v textu \u201eMoc bezmocn\u00fdch<\/em>\u201c. M\u00edsto vystaven\u00e9ho zbo\u017e\u00ed d\u00e1val zelin\u00e1\u0159 do v\u00fdlohy slogan: \u201eProlet\u00e1\u0159i v\u0161ech zem\u00ed spojte se!<\/em> \u201c, a t\u00edm podle Havla napom\u00e1hal \u201e\u017eivotu ve l\u017ei\u201c, v tehdej\u0161\u00edm \u010ceskoslovensku se toto ch\u00e1palo ve vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed sp\u00ed\u0161 jako \u201ejinak mluvit doma a jinak ve \u0161kole<\/em>\u201c, nebo \u201eo \u010dem se mluv\u00ed doma, s t\u00edm se nechod\u00ed ven<\/em>\u201c.  Na Obr\u00e1zku 2 vpravo je fotografie st\u00e1tn\u00edho obchodu TUZEX se \u201ez\u00e1padn\u00edm\u201c zbo\u017e\u00edm. N\u00e1kup v t\u011bchto prodejn\u00e1ch byl st\u00e1tem tolerovan\u00fd.<\/p>\n\n\n\n

V t\u00e9 dob\u011b pro politicky neanga\u017eovan\u00e9ho u\u010ditele to byla obt\u00ed\u017en\u00e1 situace a byl postaven\u00fd p\u0159ed rozhodnut\u00ed, zda a jak tuto realitu ve t\u0159\u00edd\u011b vysv\u011btlovat \u010di rad\u011bji se t\u00e9to situaci vyhnout. Pokud se cht\u011bli u\u010ditel\u00e9 ideologizaci v\u00fduky vyhnout, u\u010dili zem\u011bpisn\u00e9 u\u010divo \u201ev\u011bdecky\u201c<\/strong>. To znamenalo s d\u016frazem na p\u0159\u00edrodn\u00ed (deterministick\u00e9) z\u00e1konitosti a jevy bez n\u00e1zoru a postoje. V socioekonomick\u00e9 \u010d\u00e1sti zem\u011bpisn\u00e9ho u\u010diva p\u0159eva\u017eovala popisn\u00e1 a hodnotov\u011b neutr\u00e1ln\u00ed v\u00fduka<\/strong>.<\/p>\n\n\n\n

Nejsnaz\u0161\u00ed a nejv\u00edce vyu\u017e\u00edvan\u00e9 strategie ve \u0161koln\u00ed praxi byla koncepce \u201ejedu podle u\u010debnice<\/em>\u201c s vynech\u00e1n\u00edm propagandisticky zabarven\u00e9ho obsahu.  T\u00edm se \u201eneideologi\u010dt\u00ed\u201c u\u010ditel\u00e9 sna\u017eili uniknout a vymanit z  ideologick\u00e9ho tlaku, kter\u00fd se na \u0161koly a na u\u010ditele vyv\u00edjel.<\/p>\n\n\n\n

Pro \u010deskoslovensk\u00e9ho u\u010ditele zem\u011bpisu byl v\u00fd\u0161e uveden\u00fd stav student\u016fm prakticky a realisticky nevysv\u011btliteln\u00fd. V \u010cSSR o v\u0161em rozhodovala komunistick\u00e1 strana, mezi  lidmi se pou\u017e\u00edval mnohozna\u010dn\u00fd term\u00edn \u201est\u00e1t\u201c. T\u00e9m\u011b\u0159 100 % v\u00fdroby spot\u0159ebn\u00edho zbo\u017e\u00ed i slu\u017eeb vyr\u00e1b\u011bli zam\u011bstnanci st\u00e1tu. \u017d\u00e1dn\u00ed jin\u00ed vlastn\u00edci ani zam\u011bstnanci soukrom\u00fdch majitel\u016f se nepod\u00edleli na ekonomice st\u00e1tu.  Pod\u00edl zam\u011bstnanc\u016f pracuj\u00edc\u00edch pro st\u00e1t byl je\u0161t\u011b vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e v SSSR. V \u010ceskoslovensku byli st\u00e1tn\u00edmi zam\u011bstnanci i pracovn\u00edci v zem\u011bd\u011blstv\u00ed a v osobn\u00edch slu\u017eb\u00e1ch (nap\u0159\u00edklad kade\u0159nictv\u00ed, prodeje potravin a zeleniny, benz\u00ednov\u00e9 pumpy a dal\u0161\u00ed).<\/p>\n\n\n\n

Tabulka  1<\/strong> Pod\u00edl zam\u011bstnanc\u016f ve st\u00e1tn\u00edm sektoru ve vybran\u00fdch st\u00e1tech v roce 1988<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Zdroj : Milanovic, 1998<\/p>\n\n\n\n

Pro \u010deskoslovensk\u00e9 u\u010ditele na \u010dty\u0159let\u00e9m gymn\u00e1ziu chyb\u011bly po reform\u011b \u0161koln\u00edch osnov (z dne\u0161n\u00edho pohledu nep\u0159esn\u011b a zjednodu\u0161en\u011b \u201ekurikula\u201c) na p\u0159elomu 70. a 80. let pedagogicky zam\u011b\u0159en\u00e9 u\u010debnice, kter\u00e9 by jim pomohly s praktick\u00fdm vyu\u017eit\u00edm ve t\u0159\u00edd\u011b. V zahrani\u010d\u00ed byla takovou pom\u016fckou nap\u0159\u00edklad  Geography. An Integrated Approach <\/em>od Waugha (1995), kter\u00e1 slou\u017eila jako podklad pro p\u0159\u00edpravu anglick\u00fdch st\u0159edo\u0161kol\u00e1k\u016f pro maturitu \u00farovn\u011b A-level. V 90. letech byla tato publikace pro \u010desk\u00e9 u\u010ditele ji\u017e dostupn\u00e1, av\u0161ak pro \u010desk\u00e9 u\u010ditele bez znalosti angli\u010dtiny t\u00e9m\u011b\u0159 nepou\u017eiteln\u00e1. I p\u0159es urgenci n\u011bkter\u00fdch \u010desk\u00fdch akademik\u016f se nepoda\u0159ilo tuto u\u010debnici p\u0159elo\u017eit do \u010de\u0161tiny. A dodnes nen\u00ed do \u010de\u0161tiny p\u0159elo\u017eena. P\u0159itom vysv\u011btluje pr\u00e1v\u011b syst\u00e9mov\u00e9 uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed geografick\u00fdch znalost\u00ed a geografick\u00e9 modely, kter\u00e9 se m\u011bly prosazovat v remoform\u011b na p\u0159elomu 70. a 80. let.<\/p>\n\n\n\n

V 80. letech byl zm\u00edn\u011bn\u00fd syst\u00e9mov\u00fd a modelov\u00fd p\u0159\u00edstup pro \u010deskoslovensk\u00e9 u\u010ditele zem\u011bpisu obt\u00ed\u017en\u011b p\u0159ijateln\u00fd. Hledal se jin\u00fd zp\u016fsob, jak u\u010dit zem\u011bpis. Ka\u017ed\u00fd u\u010ditel si na\u0161el sv\u016fj vlastn\u00ed zp\u016fsob a pro p\u0159\u00edpadnou kontrolu \u0161koln\u00ed inspekc\u00ed si mnoz\u00ed p\u0159ipravili \u201euniverz\u00e1ln\u00ed vzorovou hodinu\u201c, kter\u00e1 spl\u0148ovala v\u0161echny form\u00e1ln\u00ed n\u00e1le\u017eitosti. P\u0159i objeven\u00ed \u0161koln\u00edho inspektora ve \u0161kole, sta\u010dilo s\u00e1hnout do \u0161upl\u00edku pracovn\u00edho stolu pro p\u0159ipravenou vhodnou vzorovou hodinu. Takov\u00fdch vzorov\u00fdch hodin mohl \/ musel m\u00edt u\u010ditel n\u011bkolik a volil podle prob\u00edran\u00e9ho t\u00e9matu.  Jen studenti ve t\u0159\u00edd\u011b, kde byl na hospitaci \u0161koln\u00ed inspektor, se nesta\u010dili divit zm\u011bn\u011b v\u00fduky doty\u010dn\u00e9ho pedagoga. Ml\u010denlivost u\u010ditele a \u017e\u00e1k\u016f v\u016f\u010di st\u00e1tn\u00edmu inspektorovi byla zaji\u0161\u0165ov\u00e1na nepsanou \u201eomertou\u201c. Je t\u0159eba v\u0161ak tak\u00e9 dodat, \u017ee inspektor se s takto p\u0159edvedenou hodinou nechal uspokojit. V\u0161ichni cht\u011bli m\u00edt \u201eklid na pr\u00e1ci\u201c.<\/p>\n\n\n\n

Byla alternativa k u\u010den\u00ed geografick\u00fdch znalost\u00ed v konceptu prostorov\u00fdch syst\u00e9m\u016f a prostorov\u00fdch model\u016f?<\/h3>\n\n\n\n

\u010ceskosloven\u0161t\u00ed u\u010ditel\u00e9 (zem\u011bpisu) st\u00e1le \u010dast\u011bji vy\u017eadovali arbitr\u00e1rn\u011b (\u201eshora\u201c) stanoven\u00fd seznam (geografick\u00fdch) znalost\u00ed, kter\u00e9 maj\u00ed \u017e\u00e1k\u016fm p\u0159edat. Nap\u0159\u00edklad kolik \u010deskoslovensk\u00fdch \u0159ek maj\u00ed \u017e\u00e1ci zn\u00e1t, kter\u00e9 nejvy\u0161\u0161\u00ed hory sv\u011bta a kolik  se jich maj\u00ed \u017e\u00e1ci nau\u010dit, kter\u00e9 plodiny a suroviny v objemu se maj\u00ed \u010de\u0161t\u00ed \u017e\u00e1ci nau\u010dit, a dal\u0161\u00ed. \u010ce\u0161t\u00ed u\u010ditel\u00e9 volali po z\u00e1kladn\u00edch znalostech<\/strong>, kter\u00e9 maj\u00ed \u017e\u00e1ky nau\u010dit. N\u011bkte\u0159\u00ed u\u010ditel\u00e9 s pomoc\u00ed sv\u00fdch \u017e\u00e1k\u016f  vytv\u00e1\u0159eli encyklopedick\u00e9 p\u0159ehledy, zvl\u00e1\u0161t\u011b z fyzick\u00e9 geografie a ochrany \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed, kter\u00e9 m\u011bly \u017e\u00e1k\u016fm pomoci uspo\u0159\u00e1dat a usnadnit  zapamatov\u00e1n\u00ed znalost\u00ed v p\u0159\u00edprav\u011b na maturitu ze zem\u011bpisu.<\/p>\n\n\n\n

V zahrani\u010d\u00ed tento zp\u016fsob u\u010den\u00ed stanoven\u00e9ho po\u010dtu (zem\u011bpisn\u00fdch) pojm\u016f tak\u00e9 existoval, av\u0161ak d\u0159\u00edve a z jin\u00e9ho d\u016fvodu. Nap\u0159\u00edklad Vuicich & Stoltman (1974) cituj\u00ed Wardena z roku 1828, kter\u00fd uv\u00e1d\u011bl p\u0159\u00edklad ov\u011b\u0159ov\u00e1n\u00ed znalost\u00ed u \u017e\u00e1kyn\u011b Elizabeth Crane. V textu z roku 1828 se p\u00ed\u0161e, \u017ee Elizabeth zopakovala hlavn\u00ed \u00fazemn\u00ed \u010dlen\u011bn\u00ed, oce\u00e1ny, ostrovy atd. a uk\u00e1zala na map\u011b sv\u011bta 109 m\u00edst. Vyjmenovala jezera, \u0159eky, z\u00e1toky, z\u00e1livy atd. a uk\u00e1zala na map\u011b USA 141 m\u00edst. Vuicich, Stoltman (1974, str. 1) tento zp\u016fsob v\u00fduky znalost\u00ed naz\u00fdvaj\u00ed  geografickou gymnastikou<\/em><\/strong>.<\/p>\n\n\n\n

Obr\u00e1zek 3<\/strong>   V\u00fduka zem\u011bpisu v 60. letech v USA, st\u0159edn\u00ed d\u00edv\u010d\u00ed \u0161kola; Saint Joseph\u2019s College (Brooklyn, N.Y.)<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/figure>\n\n\n\n

Zdroj: https:\/\/www.flickr.com\/photos\/sjcnyarchive\/2714603430<\/a> (nav\u0161t\u00edveno 17.3.2023)<\/p>\n\n\n\n

Pozd\u011bji podobn\u00fd  koncept prezentoval a prosazoval americk\u00fd odborn\u00edk na vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed a na liter\u00e1rn\u00ed v\u011bdy Eric Donald Hirsch, Jr. Na konci 80. let publikoval knihu (Hirsch, 1987), ve kter\u00e9 se zam\u011b\u0159il na kulturn\u00ed gramotnost (cultural literacy<\/em>)<\/strong> v USA, tedy co by m\u011bl zn\u00e1t ka\u017ed\u00fd Ameri\u010dan.<\/p>\n\n\n\n

Kulturn\u00ed gramotnost podle Hirsche (1987, str. xiii, vlastn\u00ed p\u0159eklad) \u201etvo\u0159\u00ed jedinou zaru\u010denou cestu a mo\u017enost pro znev\u00fdhodn\u011bn\u00e9 d\u011bti, jedin\u00fd spolehliv\u00fd zp\u016fsob boje se soci\u00e1ln\u00edm determinismem, kter\u00fd nyn\u00ed tyto d\u011bti odsuzuje k tomu, aby z\u016fstaly ve stejn\u00fdch <\/em>(\u0161patn\u00fdch, pozn. J.V.) podm\u00ednk\u00e1ch, soci\u00e1ln\u00edch i vzd\u011bl\u00e1vac\u00edch, jako jejich rodi\u010de<\/em>\u201c. Hirsch na rozd\u00edl od z\u00e1kladn\u00edch znalost\u00ed v \u010ceskoslovensku, kde p\u0159\u00edstup ke vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed byl rovnost\u00e1\u0159sk\u00fd a \u0159\u00edzen\u00fd komunistickou stranou (i s vylu\u010dov\u00e1n\u00edm d\u011bt\u00ed \u201et\u0159\u00eddn\u00edho nep\u0159\u00edtele\u201c ze studia), tak v USA cht\u011bl prost\u0159ednictv\u00edm seznamu znalost\u00ed zajistit rovnost v p\u0159\u00edstupu ke vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed, a pozvednout \u00farove\u0148 znalost\u00ed d\u011bt\u00ed, kter\u00e9 poch\u00e1zely z ni\u017e\u0161\u00edch spole\u010densk\u00fdch vrstev.<\/p>\n\n\n\n

Eaglestone (2021, p. 6) charakterizuje kulturn\u00ed gramotnost jako Hirschovu teorii z 50. let, \u201ekter\u00e1 se pokusila d\u00e1t liter\u00e1rn\u00edm znalostem takovou kvalitu, jako by to byly v\u011bdeck\u00e9 znalosti<\/em>.\u201c (vlastn\u00ed) p\u0159eklad). Eaglestone je v\u016f\u010di Hirschovu pojet\u00ed kritick\u00fd a tvrd\u00ed, \u017ee \u201esignifikance (smysl obsahu)  utv\u00e1\u0159\u00ed v\u00fdznam a v\u00fdznam utv\u00e1\u0159\u00ed signifikanci a t\u00edm se dost\u00e1v\u00e1me do za\u010darovan\u00e9ho kruhu<\/em>.\u201c (vlastn\u00ed p\u0159eklad). <\/p>\n\n\n\n

Z\u00e1kladn\u00ed znalosti (kulturn\u00ed gramotnost) jsou jako normativn\u00ed seznam znalost\u00ed ve v\u00fduce diskutabiln\u00ed. M\u016f\u017eeme si to uk\u00e1zat na seznamu znalost\u00ed, kter\u00e9 Hirsch uvedl na cca 60 str\u00e1nk\u00e1ch knihy Cultural Literacy. What every American Needs to Know <\/em>a vybereme ty znalosti, kter\u00e9 se t\u00fdkaly tehdej\u0161\u00edho \u010ceskoslovenska \u2013 v z\u00e1vorce je uvedena str\u00e1nka. Czechoslovakia<\/em> (166), Danube River<\/em> (166), Elbe River<\/em> (169), Iron Curtain<\/em> (180), Kafka, Franz, Kafkaesque<\/em> (182), Marshall Plan<\/em> (1986), polka<\/em> (197), Prague<\/em> (197), Warsaw Pact <\/em>(213). V letm\u00e9m pohledu na tento kr\u00e1tk\u00fd seznam je patrn\u00e1 \u201ezranitelnost\u201c takov\u00e9ho p\u0159\u00edstupu \u2013 kolik pojm\u016f plat\u00ed po \u201eSametov\u00e9 revoluci\u201c v \u010ceskoslovensku, po p\u00e1du Berl\u00ednsk\u00e9 zdi a po rozpadu SSSR? Z p\u0159ibli\u017en\u011b 10 pojm\u016f se polovina z nich b\u011bhem n\u011bkolika let stala historick\u00fdm pojmem, kter\u00fd mnoz\u00ed sou\u010dasn\u00ed studenti ani neznaj\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Neefektivita tohoto p\u0159\u00edstupu byla patrn\u00e1 ve v\u00fduce zem\u011bpisu za\u010d\u00e1tkem 90. let. Po rozpadu SSSR bylo dost \u010desk\u00fdch u\u010ditel\u016f zem\u011bpisu, kte\u0159\u00ed je\u0161t\u011b n\u011bkolik let u\u010dili o SSSR jako kdyby rozpad neexistoval. Zd\u016fvod\u0148ovali to t\u00edm, \u017ee je\u0161t\u011b p\u0159ed p\u00e1r lety to tak bylo a odm\u00edtali o tom diskutovat s \u017e\u00e1ky \u010di s jejich rodi\u010di. Studenti \u010dty\u0159let\u00e9ho gymn\u00e1zia, kte\u0159\u00ed sledovali aktivn\u011b v\u00fdvoj ve sv\u011bt\u011b, v\u0161ak toto \u201ezd\u016fvodn\u011bn\u00ed\u201c pova\u017eovali za ned\u016fvodn\u00e9, neprofesion\u00e1ln\u00ed a sm\u011b\u0161n\u00e9.<\/p>\n\n\n\n

Podobn\u011b to bylo se seznamy, kter\u00e9 si vytv\u00e1\u0159eli sami u\u010ditel\u00e9 \u2013 nap\u0159\u00edklad po\u010det \u0159ek v \u010cesku. Na ot\u00e1zku student\u016f: \u201ePro\u010d se to m\u00e1m u\u010dit?\u201c bylo odpov\u011bd\u00ed u\u010ditel\u016f \u2013 stoupenc\u016f \u201ez\u00e1kladn\u00edch\u201c znalost\u00ed, aby studenti nehledali Labe na map\u011b Slovenska a nebo aby Dunaj nehledali na map\u011b \u010cech (dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edklad od V\u00e1clava Klause ml. ZDE<\/a>). Po 30 letech, kdy v\u00fduce v\u00e9vod\u00ed internet a AI, takov\u00e1 metoda ztr\u00e1c\u00ed zcela smysl.<\/p>\n\n\n\n

Ke zm\u011bn\u011b ve v\u00fduce zem\u011bpisu v reform\u011b na p\u0159elomu 70. a 80. let v \u010ceskoslovensku se vyj\u00e1d\u0159il Alois Hynek (1979). V  p\u0159\u00edsp\u011bvku pouk\u00e1zal na to, \u017ee v jeho \u010dl\u00e1nku se jedn\u00e1 o \u201eosobn\u00ed n\u00e1zory autorovy s pou\u017eit\u00edm citovan\u00e9 literatury<\/em>\u201c. Op\u011bt se tady projevuje argumentace: \u201eje to ve schv\u00e1len\u00e9 \/ vydan\u00e9  odborn\u00e9 publikaci<\/em>\u201c.<\/p>\n\n\n\n

V p\u0159\u00edsp\u011bvku Hynek (1979, str. 121) poukazoval na st\u00e1le p\u0159etrv\u00e1vaj\u00edc\u00ed v\u00fdznam geografie na z\u00e1kladn\u00edch a st\u0159edn\u00edch \u0161kol\u00e1ch v tehdej\u0161\u00edm \u010ceskoslovensku, p\u0159edev\u0161\u00edm jako v\u0161eobecn\u00e9ho p\u0159ehledu o sv\u011bt\u011b, sv\u011btad\u00edlech a jednotliv\u00fdch zem\u00edch \u2013 jejich p\u0159\u00edrod\u011b, obyvatelstvu a hospod\u00e1\u0159stv\u00ed, a to \u201ez pohledu informativn\u00ed lokalizace, obrazu region\u016f\u201c.<\/em> Velmi z\u00e1sadn\u00ed je jeho poznatek, \u017ee je nutn\u00e9 pro v\u00fduku hledat takov\u00e9ho geografa <\/strong>(rozum\u011bj u\u010ditele zem\u011bpisu, JV), kter\u00fd by si dok\u00e1zal udr\u017eet p\u0159ehled po cel\u00e9 geografii<\/strong>.<\/p>\n\n\n\n

Podle Hyneka (1979, str. 121) se v \u010deskoslovensk\u00e9 (odborn\u00e9) geografii v 70. letech projevily dv\u011b tendence:<\/p>\n\n\n\n

  1. Zv\u00fd\u0161en\u00fd z\u00e1jem o geografick\u00e9 synt\u00e9zy<\/strong> (fyzicko-geografick\u00e9, socioekonomicko-geografick\u00e9 i celostn\u00ed geografick\u00e9)<\/li>
  2. Akcentov\u00e1n\u00ed \u00falohy sp\u00ed\u0161e ne\u017e striktn\u00ed dodr\u017eov\u00e1n\u00ed klasifika\u010dn\u00edch p\u0159ehled\u016f p\u0159edm\u011btu geografie<\/strong><\/li><\/ol>\n\n\n\n

    Hynek (1979) kriticky poukazoval na to, \u017ee prosazovan\u00fd p\u0159\u00edstup (syst\u00e9mov\u00fd, syst\u00e9mov\u00e1 teorie<\/strong> i syst\u00e9mov\u00e9 anal\u00fdzy)<\/strong> nepodpo\u0159il \u010deskoslovenskou geografii a geografick\u00e9 vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed. Hynek ve v\u00fduce zd\u016fraz\u0148oval  (nebo sp\u00ed\u0161e poukazoval na spole\u010densk\u00fd tlak) dosahov\u00e1n\u00ed \u201eempirick\u00e9 \u00farovn\u011b<\/strong>\u201c, kter\u00e1 by m\u011bla b\u00fdt doprov\u00e1zena i \u00farovn\u00ed explana\u010dn\u00ed<\/strong> (teoretickou) a aplika\u010dn\u00ed <\/strong>(rozhodovac\u00ed a praktickou). \u201eEmpirickou \u00farovn\u00ed\u201c Hynek myslel z\u00edsk\u00e1v\u00e1n\u00ed geografick\u00fdch znalost\u00ed p\u0159\u00edmo v ter\u00e9nu. V textu se vyhnul odkazu na z\u00e1\u017eitkovou pedagogiku (Dewey, 1938). V ter\u00e9nu \u0161lo p\u0159edev\u0161\u00edm o pr\u00e1ci s v\u011bdeck\u00fdmi poznatky.<\/p>\n\n\n\n

    Z\u00e1v\u011br<\/h3>\n\n\n\n

    Jak se uk\u00e1zalo v dal\u0161\u00edm v\u00fdvoji v \u010desk\u00e9m geografick\u00e9m vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed, o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed na p\u0159elomu 70. a 80. let byla p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00e1 \/ nerealistick\u00e1 a \u010de\u0161t\u00ed u\u010ditel\u00e9, ale i tehdej\u0161\u00ed \u010desk\u00e9 ministerstvo \u0161kolstv\u00ed, tyto po\u017eadavky nezvl\u00e1dalo a nenapl\u0148ovalo. V\u00fduka geografie na \u010desk\u00fdch \u0161kol\u00e1ch prob\u00edhala sv\u00fdm vlastn\u00edm sm\u011b\u0159ov\u00e1n\u00edm, ve kter\u00e9m hlavn\u00ed kotvou byly vydan\u00e9 jednotn\u00e9, av\u0161ak sp\u00ed\u0161 pr\u016fm\u011brn\u00e9, nebo naopak p\u0159\u00edli\u0161 odborn\u00e9,  u\u010debnice, kter\u00e9 zaji\u0161\u0165ovaly ur\u010dov\u00e1n\u00ed obsahu, jeho strukturu a \u010dasov\u00fd harmonogram (\u201ejedu podle u\u010debnice\u201c<\/em>), a hlavn\u00edm akt\u00e9rem v geografick\u00e9m vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed byl samotn\u00fd u\u010ditel, kter\u00fd v\u0161ak plnil zad\u00e1n\u00ed \u201eshora\u201c.<\/p>\n\n\n\n

    U\u010debnice (nejen v zem\u011bpisu) byly natolik ur\u010duj\u00edc\u00ed, \u017ee hodiny u n\u011bkter\u00fdch u\u010ditel\u016f vypadaly tak, \u017ee u\u010ditel zkou\u0161el \u017e\u00e1ka p\u0159ed t\u0159\u00eddou u tabule s n\u00e1st\u011bnnou mapou a ostatn\u00ed \u017e\u00e1ci si d\u011blali v\u00fdpisky z u\u010debnice do sv\u00fdch se\u0161it\u016f. Jedna ze zku\u0161enost\u00ed autora tohoto textu byla, \u017ee \u017e\u00e1ci doslova memorovali texty z u\u010debnice, a pokud nezav\u00e1hali, p\u0159edpokl\u00e1dali hodnocen\u00ed v\u00fdkonu u tabule za \u201ev\u00fdbornou\u201c. Nejv\u011bt\u0161\u00ed obavy m\u011bli \u017e\u00e1ci z ot\u00e1zky \u201ePRO\u010c\u201c, kter\u00e1 po takov\u00e9m \u201edivadeln\u00edm\u201c v\u00fdstupu mohla n\u00e1sledovat. Z\u00e1le\u017eelo na u\u010diteli, zda ji polo\u017eil.<\/p>\n\n\n\n

    U\u010ditel\u00e9 zem\u011bpisu byli utvrzov\u00e1ni v tom, \u017ee oni v\u011bd\u00ed nejl\u00e9pe, co a jak maj\u00ed u\u010dit. V\u0161em (st\u00e1t i jednotliv\u00e9 \u0161koly) tento stav vyhovoval \u2013 udr\u017eoval \u201eklid na pr\u00e1ci\u201c.<\/p>\n\n\n\n

    Reference<\/h3>\n\n\n\n
    1. Brenner, C. (prosinec 2018). Mnoho odst\u00edn\u016f zelen\u00e9: Hnut\u00ed Brontosaurus v Socialistick\u00e9m svazu ml\u00e1de\u017ee \u010ceskoslovenska. HISTORIE – OT\u00c1ZKY – PROBL\u00c9MY, 10<\/em>(2), str\u00e1nky 72-84. Z\u00edsk\u00e1no 19. b\u0159ezen 2023, z https:\/\/historieotazkyproblemy.ff.cuni.cz\/wp-content\/uploads\/sites\/11\/2019\/02\/Christiane_Brenner_72-84.pdf<\/li>
    2. \u010cesk\u00e1.televize. (02. listopad 2020). \u017divotn\u00ed prost\u0159ed\u00ed v 80. letech: zaml\u010det informace.<\/em> Z\u00edsk\u00e1no 06. duben 2026, z edu.ceskatelevize.cz: https:\/\/edu.ceskatelevize.cz\/video\/6699-zivotni-prostredi-v-80-letech-zamlcet-informace, nav\u0161t\u00edveno 12. duben 2026<\/li>
    3. David, K. (1905). Jak vyu\u010dovati zem\u011bpisu s oporou nov\u00fdch \u010d\u00edtanek. (U\u010divo o \u0159\u00ed\u0161i Rakousko-uhersk\u00e9 ve \u0161kole obecn\u00e9 i m\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9.)<\/em> (2. vyd\u00e1n\u00ed. vyd., Sv. \u010c\u00e1st I. Zem\u011b Koruny \u010desk\u00e9). Velk\u00e9 Mezi\u0159\u00ed\u010d\u00ed: Nakladatestv\u00ed Alois \u0160a\u0161ek.<\/li>
    4. Dewey, J. (1938). Experience and Education.<\/em> New York: Collier Books. Z\u00edsk\u00e1no 21. February 2026, z https:\/\/ia600400.us.archive.org\/20\/items\/experienceeducat00dewe_0\/experienceeducat00dewe_0.pdf<\/li>
    5. Eaglestone, R. (2021). \u2018Powerful knowledge\u2019, \u2018cultural literacy\u2019 and the study of literature in schools. IMPACT. Philosophical Perspectives on Education Policy<\/em>(26), pp. 5-40. Retrieved August 25, 2021, from https:\/\/onlinelibrary.wiley.com\/doi\/epdf\/10.1111\/2048-416X.2020.12006.x<\/li>
    6. Golledge, R. G., & Stimson, R. J. (1997). Spatial Behavior.<\/em> New York: The Guilford Press.<\/li>
    7. Haggett, P. (1968). Prostranstvennyj analiz v ekonomi\u010deskoj geografii.<\/em> Moskva: Progress.<\/li>
    8. Haggett, P. (1975). Geography: a modern synthesis<\/em> (2nd Edition ed.). New York: Harper & Row, Publisher, Inc.<\/li>
    9. Haggett, P. (1979). Geografija : Sintez sovremennych znanij.<\/em> Moskva: Progress.<\/li>
    10. Harapat, J. (1907). Rozpravy zem\u011bpisn\u00e9. Hled\u011b zvl\u00e1\u0161t\u011b k c\u00edli a \u00fa\u010delu, k obsahu i rozsahu, k osnov\u00e1m, method\u00e1m a pom\u016fck\u00e1m, jako\u017e i k historick\u00e9mu v\u00fdvoji v\u011bdy a u\u010dby zem\u011bpisn\u00e9.<\/em> (Sv. D\u00edl I.). Praha: N\u00e1kladem „D\u011bdictv\u00ed Komensk\u00e9ho“, tiskem Ladislava Grunda.<\/li>
    11. Havel, V. (1978). Moc bezmocn\u00fdch. Pam\u00e1tce Jana Pato\u010dky.<\/em> Hr\u00e1de\u010dek. Z\u00edsk\u00e1no 30. prosinec 2020, https:\/\/ct24.ceskatelevize.cz\/sites\/default\/files\/1817870-vaclavhavel_moc_bezmocnych_1978.pdf, nav\u0161t\u00edveno 12. duben 2026<\/li>
    12. Hirsch, E. D. (1987). Cultural Literacy. What every American needs to know.<\/em> New York: Random Hous, Inc.<\/li>
    13. Hynek, A. (1979). V\u00fduka geografie v projektu nov\u00e9 v\u00fdchovn\u011b vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed soustavy. 84<\/em>(2), str\u00e1nky 117-126. doi:https:\/\/doi.org\/10.37040\/geografie1979084020117<\/li>
    14. Chorley, R. J., & Haggett, P. (1967). Models in Geography.<\/em> London: Methuen.<\/li>
    15. Jehli\u010dka, P., & Smith, J. (1. b\u0159ezen 2017). Trampov\u00e9, p\u0159\u00edrodov\u011bdci a brontosau\u0159i. P\u0159edlistopadov\u00e1 zku\u0161enost \u010desk\u00e9ho environment\u00e1ln\u00edho hnut\u00ed jako p\u0159edzv\u011bst ekologick\u00e9 modernizace. Soudob\u00e9 d\u011bjiny, 24<\/em>(1-2), str\u00e1nky 78-101. doi:10.51134\/sod.2017.004<\/li>
    16. Milanovic, B. L. (1998). Income, inequality, and poverty during the transition from planned to market economy (English).<\/em> Washington: World Bank. Retrieved March 23, 2025, from http:\/\/documents.worldbank.org\/curated\/en\/229251468767984676<\/li>
    17. O\u010dovsk\u00e1, B., Brabec, F., \u010cernoch, F., Demek, J., Feranec, J., Herber, J., . . . Za\u0165ko, M. (1982). O novom ch\u00e1pan\u00ed v\u00fdchovy a vzd\u011bl\u00e1vania na stredn\u00fdch \u0161kol\u00e1ch. Zemepis pre stredn\u00e9 \u0161koly. \u0161tudijn\u00e9 texty na p\u0159\u00edpravu pedagogick\u00fdch pracovn\u00edkov.<\/em> (M. G\u00fa\u010dikov\u00e1, Editor) Bratislava: Slovensk\u00e9 pedagogick\u00e9 nakladate\u013astvo.<\/li>
    18. Paulov, J. (1980). Zem\u011bpis pro I. ro\u010dn\u00edk gymn\u00e1zi\u00ed. II. \u010d\u00e1st. Pokusn\u00e1 u\u010debnice<\/em> (U\u010debnice pro st\u0159edn\u00ed \u0161koly. vyd.). (H. P\u0159evr\u00e1tilov\u00e1, Editor, & S. Chod, P\u0159ekl.) Praha: St\u00e1tn\u00ed pedagogick\u00e9 nakladatelstv\u00ed, n.p. v Praze.<\/li>
    19. Skalick\u00fd, M. (1972). Komunistick\u00e1 v\u00fdchova v zem\u011bpise na st\u0159edn\u00edch \u0161kol\u00e1ch.<\/em> Praha: St\u00e1tn\u00ed pedagogick\u00e9 nakladatelstv\u00ed.<\/li>
    20. Vr\u00e1na, S. (1934). U\u010debn\u00e9 metody.<\/em> Praha: D\u011bdictv\u00ed Komensk\u00e9ho v Praze.<\/li>
    21. Vuicich, G., & Stoltman, J. P. (1974). Geography in Elementary and Secondary Education: Tradition to Opportunity.<\/em> Boulder: ERIC Clearinghouse for Social Studies\/Social Science Education.<\/li>
    22. Waugh, D. (1995). Geography. An Integrated Approach<\/em> (2 ed.). Walton-on-Thames Surrey: Thomas Nelson & Sons Ltd.<\/li><\/ol>\n\n\n\n

      POKRA\u010cOV\u00c1N\u00cd o (geografick\u00e9m) vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed\u00e1 po roce 1990 je dostu\u00e9pn\u00e9 ZDE<\/a><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

      Zkouman\u00e9 obdob\u00ed je v rozmez\u00ed 1970 a\u017e 2015. Z\u00e1sadn\u00edm zlomem ve vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed \u2013 geografick\u00e9 znalosti \u2013 byly spole\u010densk\u00e9 zm\u011bny, zn\u00e1m\u00e9 jako \u201eSametov\u00e1 revoluce\u201c v \u010ceskoslovensku v roce 1989. Podkladem studie je teoretick\u00e9 v\u00fdchodisko v odborn\u00e9 literatu\u0159e, data z vlastn\u00edch p\u0159\u00edpadov\u00fdch studi\u00ed, diskuse s kolegy a osobn\u00ed zku\u0161enost autora. <\/p>\n","protected":false},"author":1425,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":true,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[4636,4656],"class_list":["post-1874","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-jaroslav-vavra","tag-geograficke-vzdelvani","tag-geograficke-znalosti"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1874","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1425"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1874"}],"version-history":[{"count":31,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1874\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1937,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1874\/revisions\/1937"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1874"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1874"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1874"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}