{"id":1640,"date":"2023-03-12T10:52:40","date_gmt":"2023-03-12T09:52:40","guid":{"rendered":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/?p=1640"},"modified":"2023-03-12T10:52:41","modified_gmt":"2023-03-12T09:52:41","slug":"geografie-tam-patri-vsechno","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/2023\/03\/12\/geografie-tam-patri-vsechno\/","title":{"rendered":"Geografie? Tam pat\u0159\u00ed v\u0161echno!"},"content":{"rendered":"\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Britsk\u00fd emeritn\u00ed profesor David Lambert po\u010d\u00e1tkem roku 2023 publikoval \u010dl\u00e1nek o<strong> geografick\u00e9m my\u0161len\u00ed<\/strong> jako z\u00e1kladu reformy geografick\u00e9ho vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed \u2013 geografie \/ zem\u011bpisu. V&nbsp;sou\u010dasn\u00e9 situaci, ve kter\u00e9 se nach\u00e1z\u00ed \u010desk\u00e1 velk\u00e1 revize n\u00e1rodn\u00edho r\u00e1mcov\u00e9ho vzd\u011bl\u00e1vac\u00edho programu, se jedn\u00e1 o inspirativn\u00ed text, kter\u00fd jsem pro \u010desk\u00e9ho \u010dten\u00e1\u0159e p\u0159elo\u017eil, m\u00edrn\u011b upravil a doplnil nepatrn\u00fdmi pozn\u00e1mkami. V\u0159ele doporu\u010duji, pokud to jde, sezn\u00e1mit se s&nbsp;origin\u00e1lem (viz citace n\u00ed\u017ee).<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Uveden\u00fd text doporu\u010duji doplnit studiem textu od stejn\u00e9ho autora: Lambert, D. (2009). <em>A Different View. A manifesto from the Geographical Association.<\/em> Sheffield: The Geographical Association, ve kter\u00e9m autor skv\u011ble argumentuje nutnost za\u0159adit geografii do anglick\u00e9ho kurikula. V t\u00e9 dob\u011b zem\u011bpis soupe\u0159il se siln\u011bj\u0161\u00edm postaven\u00edm d\u011bjepisu.<\/p>\n\n\n\n<h4 class=\"wp-block-heading\">Citace p\u0159elo\u017een\u00e9 textu:<\/h4>\n\n\n\n<blockquote class=\"wp-block-quote is-layout-flow wp-block-quote-is-layout-flow\"><p>Lambert, D. (2023). Teaching in the human epoch: the geography of it all. <em>2023 IGU-CGE Conference, Oxford.<\/em> Oxford: GEReCo UK IGU-CGE. Retrieved March 11, 2023, from https:\/\/www.gereco.org\/2023\/01\/30\/teaching-in-the-human-epoch-the-geography-of-it-all\/<\/p><\/blockquote>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Ilustrativn\u00ed obr\u00e1zek, kter\u00fd nen\u00ed sou\u010d\u00e1st\u00ed origin\u00e1ln\u00edho textu!<\/p>\n\n\n\n<figure class=\"wp-block-image size-large\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" width=\"628\" height=\"800\" src=\"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/files\/2023\/03\/image-628x800.png\" alt=\"\" class=\"wp-image-1641\" srcset=\"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/files\/2023\/03\/image-628x800.png 628w, https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/files\/2023\/03\/image-235x300.png 235w, https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/files\/2023\/03\/image-768x978.png 768w, https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/files\/2023\/03\/image.png 781w\" sizes=\"auto, (max-width: 628px) 100vw, 628px\" \/><\/figure>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Zdroj: Facebook Sarah Bednarz (2015)<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Star\u0161\u00ed verze tohoto \u010dl\u00e1nku od D. Lamberta byla publikov\u00e1na v&nbsp;<em>Public History Weekly<\/em> [1]: \u0161lo o&nbsp;zvl\u00e1\u0161tn\u00ed \u010d\u00edslo, ve kter\u00e9m v\u011bdci diskutovali hlavn\u011b o&nbsp;\u00faloze historie p\u0159i \u0159e\u0161en\u00ed posledn\u00ed geologick\u00e9 doby &#8211; Antropoc\u00e9nu.<\/p>\n\n\n\n<h4 class=\"wp-block-heading\">Za\u010d\u00e1tek p\u016fvodn\u00edho textu<\/h4>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Je skute\u010dn\u011b zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee u\u010ditel\u00e9 d\u011bjepisu se zaj\u00edmaj\u00ed o del\u0161\u00ed \u010das \u2013 tedy o geologick\u00e9 \u010dasov\u00e9 m\u011b\u0159\u00edtko. Ale jak na po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed pouk\u00e1zal John Dewey, p\u0159ibli\u017en\u011b v dob\u011b, kdy v\u00fduka americk\u00e9 historie na americk\u00fdch \u0161kol\u00e1ch byla na vzestupu, je zem\u011bpis p\u0159edm\u011btem, kter\u00fd studuje Zemi jako domov lidstva. Je proto rozumn\u00e9 se pt\u00e1t, co mohou geografick\u00e1 studia p\u0159in\u00e9st do my\u0161len\u00ed mlad\u00fdch lid\u00ed o sou\u010dasn\u00fdch nesn\u00e1z\u00edch a existenci\u00e1ln\u00edch v\u00fdzv\u00e1ch spojen\u00fdch s lidskou epochou \u2013 o tom budu mluvit pozd\u011bji.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">D\u016fle\u017eit\u00fd v\u00fdznam geografick\u00e9ho pohledu na rozd\u00edl od pohledu historick\u00e9ho v\u0161ak pro Deweyho z\u00e1visel na tom, \u017ee Dewey zd\u016fraz\u0148oval synt\u00e9zu, tj. vid\u011bt Zemi jako celek a tedy nerozd\u011blenou na lidsk\u00e9, fyzick\u00e9, soci\u00e1ln\u00ed nebo p\u0159\u00edrodn\u00ed oblasti. Dosa\u017een\u00ed takov\u00e9 jednoty je pedagogicky n\u00e1ro\u010dn\u00e9, vy\u017eaduje koncep\u010dn\u00ed p\u0159\u00edstup k v\u00fduce zem\u011bpisu, kdy se vzd\u011blavatel v\u017edy vrac\u00ed k pochopen\u00ed vztah\u016f a vazeb mezi jevy. Podle Deweyho se tohoto stavu dos\u00e1hlo jen z\u0159\u00eddka. \u0160koln\u00ed zem\u011bpis se sp\u00ed\u0161e podobal obr\u00e1zkov\u00e9 karikatu\u0159e p\u0159edm\u011btu: seznamy, mapy a dal\u0161\u00edch seznamy k zapamatov\u00e1n\u00ed n\u00e1hodn\u00fdch fakt\u016f, a to v\u0161e bez zjevn\u00e9ho \u00fa\u010delu:<\/p>\n\n\n\n<blockquote class=\"wp-block-quote is-layout-flow wp-block-quote-is-layout-flow\"><p>\u201e<em>Zem\u011b, domov \u010dlov\u011bka, se polid\u0161\u0165uje a sjednocuje; Zem\u011b jako neuspo\u0159\u00e1dan\u00fd soubor fakt\u016f, kter\u00e1 jsou voln\u011b rozh\u00e1zen\u00e1 a jsou p\u0159edstavivosti prost\u00e1.<\/em>\u201c (Dewey, 1916, s. 240)<\/p><\/blockquote>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Pomineme-li na chv\u00edli zem\u011bpis jako \u0161koln\u00ed p\u0159edm\u011bt, v\u011bdn\u00ed obor geografie samotn\u00fd byl pops\u00e1n jako jedna ze z\u00e1kladn\u00edch zvl\u00e1\u0161tnost\u00ed, kter\u00e9 lidsk\u00e9 bytosti maj\u00ed. D\u00e1le se tvrd\u00ed, \u017ee z\u00e1jem o geografii je v kone\u010dn\u00e9m d\u016fsledku v\u017edy z\u00e1jmem jak p\u0159e\u017e\u00edt (Bonnett, 2008). Kde postav\u00edte sv\u00e9 osady (a s \u010d\u00edm), co se rozhodnete p\u011bstovat, kam vyvezete odpad, jak\u00e1 d\u011bl\u00e1te opat\u0159en\u00ed, abyste se udr\u017eeli na\u017eivu, co vyr\u00e1b\u00edte a s k\u00fdm obchodujete\u2026 to v\u0161e jsou z\u00e1le\u017eitosti, kter\u00e9 vyvol\u00e1vaj\u00ed geografick\u00e9 ot\u00e1zky a John Dewey si to uv\u011bdomoval. Jsou to ot\u00e1zky, kter\u00e9 vy\u017eaduj\u00ed znalost jak fyzick\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed (po\u010das\u00ed a podneb\u00ed, \u017eivot na Zemi a v krajin\u011b), tak lidsk\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed (v kulturn\u00ed, ekonomick\u00e9, soci\u00e1ln\u00ed a politick\u00e9 oblasti), nebo\u0165 geografick\u00e9 ot\u00e1zky se obvykle zab\u00fdvaj\u00ed t\u00edm, jak r\u016fzn\u00e9 vlivy a faktory vz\u00e1jemn\u011b souvisej\u00ed a vz\u00e1jemn\u011b na sebe reaguj\u00ed. A\u010dkoli tedy m\u016f\u017eeme mluvit o \u201elidsk\u00e9\u201c a \u201efyzick\u00e9\u201c geografii, a geografov\u00e9 se \u010dasto identifikuj\u00ed jako jedno nebo druh\u00e9, ve skute\u010dnosti&nbsp;geografick\u00e9 uva\u017eov\u00e1n\u00ed&nbsp;o neust\u00e1le se m\u011bn\u00edc\u00edm sv\u011bt\u011b v sob\u011b v\u017edy nese vztahovou slo\u017eku, kter\u00e1 se sna\u017e\u00ed p\u0159ekro\u010dit ten z\u00e1kladn\u00ed vztah v rozd\u011blen\u00ed \u201e\u010dlov\u011bk-p\u0159\u00edroda\u201c (viz Castree, 2005).<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Je d\u016fle\u017eit\u00e9 uznat intelektu\u00e1ln\u00ed v\u00fdzvu obsa\u017eenou v tomto tvrzen\u00ed o s\u00edle geografie, proto\u017ee ten rozd\u00edl fyzick\u00fd a lidsk\u00fd je skute\u010dn\u00fd jak z epistemologick\u00e9ho, tak z ontologick\u00e9ho hlediska. Pro mnoh\u00e9 v akademick\u00e9m sv\u011bt\u011b je to nep\u0159ekonateln\u00e9, a jde to a\u017e tak daleko, \u017ee n\u011bkte\u0159\u00ed p\u0159edn\u00ed geografov\u00e9 zpochyb\u0148uj\u00ed samotnou mo\u017enost popsat geografii jako v\u011bdn\u00ed discipl\u00ednu jako takovou (Clifford, 2018). Geografie je p\u0159inejmen\u0161\u00edm rozs\u00e1hl\u00e1, eklektick\u00e1 a ve sv\u00e9 struktu\u0159e velmi \u201ehorizont\u00e1ln\u00ed\u201c, tak\u017ee jako v\u011bdn\u00ed obor p\u016fsob\u00ed neuspo\u0159\u00e1dan\u011b, a postr\u00e1d\u00e1 pevn\u011b definovanou \u201evertik\u00e1lnost\u201c, kterou se nap\u0159\u00edklad chlub\u00ed fyzika, nebo mo\u017en\u00e1 jej\u00ed vlastn\u00ed vysoce specializovan\u00e9 v\u00fdzkumn\u00e9 podoblasti.[2] Nav\u00edc, p\u0159i honb\u011b za financov\u00e1n\u00edm specializovan\u00e9ho v\u00fdzkumu a v up\u0159ednost\u0148ov\u00e1n\u00ed publikovat ve vysoce uzn\u00e1van\u00fdch \u010dasopisech mohou akademici (<em>r\u016fzn\u00e9ho zam\u011b\u0159en\u00ed, pozn. JV<\/em>) na katedr\u00e1ch geografie fungovat naprosto dob\u0159e, ani\u017e by museli \u201emyslet geograficky\u201c ve smyslu nast\u00edn\u011bn\u00e9m v\u00fd\u0161e. To samo o sob\u011b m\u016f\u017ee vysv\u011btlovat, pro\u010d bylo mnoho geografick\u00fdch kateder v USA od 90. let 20. stolet\u00ed p\u0159ejmenov\u00e1no [3] a pro\u010d v USA v\u011bt\u0161ina geografick\u00fdch kateder zcela zmizela. Nikdy se skute\u010dn\u011b nevzpamatovaly z toho, co prezident Harvardu prohl\u00e1sil, kdy\u017e se v roce 1948 ru\u0161il tamn\u00ed geografick\u00fd program \u201e<em>geografie je p\u0159edm\u011bt, kter\u00fd nepat\u0159\u00ed na univerzitu<\/em>\u201c.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Zde uv\u00e1d\u011bn\u00fd probl\u00e9m spo\u010d\u00edv\u00e1 v tom, \u017ee ve v\u011bt\u0161in\u011b st\u00e1t\u016f USA ji\u017e zem\u011bpis nen\u00ed samostatn\u00fdm \u0161koln\u00edm p\u0159edm\u011btem a v soci\u00e1ln\u00edch studi\u00edch se objevuje pouze jako \u010dasto zcela vedlej\u0161\u00ed \u201eobsahov\u00fd prvek\u201c. Nezpochybniteln\u00e9 m\u00edsto zem\u011bpisu v americk\u00e9 \u0161kole bylo b\u011bhem expanzivn\u00edch a turbulentn\u00edch let budov\u00e1n\u00ed n\u00e1roda v druh\u00e9 polovin\u011b devaten\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed podkop\u00e1no zpr\u00e1vou <em>National Education Association<\/em> (NEA) z roku 1916, ve kter\u00e9 se doporu\u010dovalo, aby se zem\u011bpis u\u010dil jen p\u016fl roku v sedm\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b. Od t\u00e9 doby byl zem\u011bpis pova\u017eov\u00e1n pouze za \u201ep\u0159\u00edlepek k d\u011bjepisu\u201c, co\u017e byl \u00fasudek pravd\u011bpodobn\u011b ovlivn\u011bn\u00fd tehdej\u0161\u00edm koment\u00e1\u0159em od Deweyho. Up\u0159\u00edmn\u011b \u0159e\u010deno, zem\u011bpis v\u00a0USA se nikdy z\u00a0t\u00e9to n\u00e1lepky ji\u017e nevymanil, a to p\u0159edev\u0161\u00edm d\u00edky tomu, \u017ee nedok\u00e1zal p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b formulovat sv\u016fj \u00fa\u010del a vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed hodnotu (McDougall (2015, s. 51). Toto neplat\u00ed pro Spojen\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed, kde se po mnoho desetilet\u00ed objevoval \u017eiv\u00fd diskurz, kter\u00fd ukazuje, \u017ee geografick\u00e9 my\u0161len\u00ed m\u016f\u017ee p\u0159isp\u011bt nejen k intelektu\u00e1ln\u00edmu rozvoji d\u011bt\u00ed a mlad\u00fdch lid\u00ed, ale tak\u00e9 k jejich p\u0159ipravenosti \u201ep\u0159evz\u00edt sv\u011bt\u201c (Massey, 2014). Je nutno poznamenat, \u017ee zem\u011bpis je \u010dasto v rozporu s t\u00edm, co d\u011blaj\u00ed (oborov\u00ed) geografov\u00e9 na univerzit\u00e1ch. A samoz\u0159ejm\u011b zem\u011bpisn\u00e9 \/ geografick\u00e9 znalosti jsou ve\u00a0ve\u0159ejnosti zapsan\u00e9 jako d\u016fle\u017eit\u00e9 znalosti pro hospodsk\u00e9 kv\u00edzy, pro hern\u00ed show a samoz\u0159ejm\u011b pro mnoho politik\u016f a tv\u016frc\u016f politik.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Dovol\u00edm si spekulaci, \u017ee John Dewey by souhlasil s m\u00fdm argumentem, \u017ee geografie, zalo\u017een\u00e1 na p\u0159edstav\u011b v\u00fdchovy mlad\u00fdch lid\u00ed ke \u201ageografick\u00e9mu my\u0161len\u00ed\u2018, je vz\u00e1cnou kulturn\u00ed hodnotou a \u017ee v lidsk\u00e9 epo\u0161e je t\u0159eba ji znovu objevit a zem\u011bpis dostat do \u0161koln\u00edch kurikul. Je to \u0161koln\u00ed p\u0159edm\u011bt, kter\u00fd je ze sv\u00e9 podstaty interdisciplin\u00e1rn\u00ed a kter\u00fd je v\u00fdslovn\u011b p\u0159edm\u011btem studia Zem\u011b jako na\u0161eho domova. Kdy\u017e si znovu p\u0159edstav\u00edme ty p\u0159etrv\u00e1vaj\u00edc\u00ed ot\u00e1zky o \u201ep\u0159e\u017eit\u00ed\u201c, kter\u00e9 byly d\u0159\u00edve vybr\u00e1ny pro sou\u010dasn\u00e9 spole\u010densk\u00e9 a glob\u00e1ln\u00ed v\u00fdzvy (v\u010detn\u011b, ale nejen, klimatick\u00e9 nal\u00e9havosti \/ krize), pak se geografick\u00e9 my\u0161len\u00ed stane je\u0161t\u011b p\u0159esv\u011bd\u010div\u011bj\u0161\u00edm. Vezm\u011bme si nap\u0159\u00edklad glob\u00e1ln\u00ed pandemii v roce 2020: snahy vl\u00e1d reagovat s r\u016fznou \u00farovn\u00ed \u00fa\u010dinnosti vytvo\u0159ily fascinuj\u00edc\u00ed lidsk\u00e9 geografick\u00e9 oblasti. Porozum\u011bn\u00ed pandemii, pokud jde o to, jak se virus Covid19 \u0161\u00ed\u0159\u00ed, okolnosti, kter\u00e9 podpo\u0159ily jeho p\u0159enos, a opat\u0159en\u00ed, kter\u00e1 jej dok\u00e1zala potla\u010dit \u010di ztlumit, to v\u0161e vypl\u00fdv\u00e1 p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b z geografick\u00fdch ot\u00e1zek. Prostorov\u011b diferencovan\u00fd v\u00fdskyt a dopad onemocn\u011bn\u00ed lze vysv\u011btlit pouze kombinac\u00ed faktor\u016f environment\u00e1ln\u00edch, soci\u00e1ln\u00edch, ekonomick\u00fdch a samoz\u0159ejm\u011b politick\u00fdch. Je d\u016fle\u017eit\u00e9 pochopit v\u00fdznam \u201e<em>geografie, do kter\u00e9 pat\u0159\u00ed v\u0161echno<\/em>\u201c.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Krom\u011b toho vedla zdravotn\u00ed nal\u00e9havost v letech 2020\u201321 k obrovsk\u00e9 v\u00fd\u0161i britsk\u00e9ho st\u00e1tn\u00edho dluhu a nav\u00edc k rok\u016fm \u00fasporn\u00fdch opat\u0159en\u00ed, kter\u00e1 n\u00e1sledovala po sv\u011btov\u00e9 finan\u010dn\u00ed krizi v roce 2008. V kapitole 6 knihy <em>The Enigma of Capital<\/em>\u00a0(nazvan\u00e9 \u201e<em>Geografie, tam pat\u0159\u00ed v\u0161echno<\/em>\u201c)\u00a0uv\u00e1d\u00ed David Harvey kategoricky, \u017ee \u201e<em>ob\u011bh kapit\u00e1lu neprob\u00edh\u00e1 na \u0161pi\u010dce jehly<\/em>\u201c (2010:159), m\u00edsto toho zd\u016fraz\u0148uje zp\u016fsoby, ve kter\u00fdch jsou glob\u00e1ln\u00ed kapit\u00e1lov\u00e9 toky tak\u00e9 n\u00e1ro\u010dn\u00e9 prostorov\u011b. Stejn\u011b jako u glob\u00e1ln\u00ed pandemie, nebo dokonce u cirkulace tepla v syst\u00e9mu atmosf\u00e9ry Zem\u011b, neznamen\u00e1 glob\u00e1ln\u00ed perspektiva to, \u017ee jsou mrtv\u00e9 m\u00edstn\u00ed \/ lok\u00e1ln\u00ed geografick\u00e9 oblasti (\u017ee nejsou d\u016fle\u017eit\u00e9). Nic nen\u00ed vzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00ed od pravdy. To n\u00e1m velmi dob\u0159e ukazuj\u00ed pokusy jak vl\u00e1dnout mezin\u00e1rodn\u011b nebo dokonce glob\u00e1ln\u011b. Trumpova politika \u201e<em>Amerika na prvn\u00edm m\u00edst\u011b<\/em>\u201c nastaven\u00e1 tak, aby podkopala NATO, OSN a WHO, a samoz\u0159ejm\u011b britsk\u00e9 brexitov\u00e9 dobrodru\u017estv\u00ed. To je politika poh\u00e1n\u011bn\u00e1 nativistick\u00fdmi instinkty (uzav\u0159\u00edt se p\u0159ed vn\u011bj\u0161kem) a p\u0159\u00edli\u0161 p\u0159ehnan\u011b zkouman\u00fdmi p\u0159edstavami o n\u00e1rodn\u00ed v\u00fdjime\u010dnosti. Ale jak Harvey tak\u00e9 zd\u016fraznil, nem\u011blo smysl shroma\u017e\u010fovat racion\u00e1ln\u00ed ekonomick\u00e9 argumenty k odvr\u00e1cen\u00ed Brexitu v roce 2016: \u201e<em>ekonomika trumfne politiku pouze z dlouhodob\u00e9ho hlediska a z dlouhodob\u00e9ho hlediska jsme v\u0161ichni mrtv\u00ed<\/em>.\u201c[4] (<em>pozn. JV: odkaz na slavn\u00fd cit\u00e1t britsk\u00e9ho ekonoma Johna Maynarda Keynese, kter\u00fd jej \u00fadajn\u011b \u0159ekl po skon\u010den\u00ed 1. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky<\/em>)<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Zat\u00edmco tedy ekonomie je notoricky abstraktn\u00ed v\u011bda (teoretizuj\u00edc\u00ed, jakoby na \u0161pi\u010dce jehly), geografie se pokou\u0161\u00ed d\u00e1t lidsk\u00fdm a fyzik\u00e1ln\u00edm proces\u016fm empirick\u00fd v\u00fdznam. Politi\u010dt\u00ed geografov\u00e9 uk\u00e1zali, \u017ee rozsah lokalizovan\u00e9 \u201ezku\u0161enosti\u201c, ve kter\u00e9 lid\u00e9 \u017eij\u00ed, a \u201eskute\u010dn\u00fd\u201c rozsah glob\u00e1ln\u00edch proces\u016f p\u0159\u00edmo, ale diferencovan\u011b, ovliv\u0148uje \u017eivoty lid\u00ed (Flint a Taylor, 2018). Vzhledem k tomu, \u017ee sou\u010d\u00e1st\u00ed geografick\u00e9ho uva\u017eov\u00e1n\u00ed znamen\u00e1, \u017ee u\u010d\u00edme mlad\u00e9 lidi ch\u00e1pat prov\u00e1zanou povahu m\u00edsta a prostoru, vid\u00edme vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed p\u0159\u00ednos, kter\u00fd vych\u00e1z\u00ed z\u00a0hlubok\u00e9ho porozum\u011bn\u00ed, kter\u00e9 m\u016f\u017ee p\u0159in\u00e1\u0161et v\u00fduka zem\u011bpisu, alespo\u0148 ve sv\u00e9 podstat\u011b. Nejde o to nau\u010dit mlad\u00e9 lidi, CO si maj\u00ed myslet o politice, ale s pomoc\u00ed geografie se nau\u010dit  JAK p\u0159em\u00fd\u0161let o sob\u011b, o sv\u00e9m m\u00edst\u011b na planet\u011b Zemi. Abychom toto tvrzen\u00ed empiricky rozebrali, vezm\u011bme v \u00favahu pouze jeden ned\u00e1vn\u00fd v\u00fdskyt klimatick\u00e9 nal\u00e9havosti: lesn\u00ed po\u017e\u00e1ry zu\u0159\u00edc\u00ed v Kalifornii a v severoz\u00e1padn\u00edch st\u00e1tech Pacifiku v roce 2021. Tyto prudk\u00e9 a smrt\u00edc\u00ed po\u017e\u00e1ry jsou diagnostikov\u00e1ny jako sou\u010d\u00e1st glob\u00e1ln\u00ed klimatick\u00e9 nal\u00e9havosti \/ krize. Vypl\u00fdvaj\u00ed z extr\u00e9mn\u00edch pov\u011btrnostn\u00edch jev\u016f, u nich\u017e se p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1, \u017ee se budou vyskytovat \u010dast\u011bji a s v\u011bt\u0161\u00edmi vrcholy ne\u017e tomu bylo p\u0159ed dopady ze zne\u010di\u0161t\u011bn\u00e9 atmosf\u00e9ry, kdy doch\u00e1zelo k rychl\u00e9mu a trval\u00e9mu hospod\u00e1\u0159sk\u00e9mu r\u016fstu, kter\u00fd byl od poloviny 20. stolet\u00ed zalo\u017een\u00fd na uhl\u00edku. Politici, a to i ti, kte\u0159\u00ed z p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed pop\u00edraj\u00ed klimatickou zm\u011bnu, v\u0161ak nebyli \u00fapln\u011b mimo odborn\u00e9 poznatky v tom, \u017ee v\u0161ichni po\u017eaduj\u00ed vysv\u011btlen\u00ed na lok\u00e1ln\u00ed \u00farovni a \u0159e\u0161en\u00ed katastrof. To je v\u00a0lok\u00e1ln\u00edm uva\u017eov\u00e1n\u00ed za\u017eit\u00e9. Probl\u00e9my, jako je zlep\u0161ov\u00e1n\u00ed technik lesn\u00edho hospod\u00e1\u0159stv\u00ed, vytv\u00e1\u0159en\u00ed v\u011bt\u0161\u00edho po\u010dtu a \u0161ir\u0161\u00edch protipo\u017e\u00e1rn\u00edch p\u00e1s\u016f a dokonce i vytvo\u0159en\u00ed na\u0159\u00edzen\u00ed \u010di p\u0159edpisu, kde stav\u011bt osady, to v\u0161e se mus\u00ed p\u0159izp\u016fsobit nov\u00e9mu norm\u00e1lu. Myslet geograficky vy\u017eaduje, abychom to v\u0161echno m\u011bli na pam\u011bti, abychom pou\u017eili Deweyho slova &#8211; byli \u201ejednotn\u00ed\u201c.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Geografick\u00e9 my\u0161len\u00ed, v t\u00e9 form\u011b, kterou zde p\u0159edstavuji, je mnohostrann\u00e9 a nen\u00ed p\u0159\u00edmo\u010dar\u00e9. Nen\u00ed to \u201ajen\u2018 dal\u0161\u00ed zp\u016fsob, jak zv\u00fd\u0161it zv\u00eddavost u mlad\u00fdch lid\u00ed, i kdy\u017e i toto je d\u016fle\u017eit\u00e9. Rozv\u00edjen\u00ed zv\u00eddavosti ve \u0161kol\u00e1ch prost\u0159ednictv\u00edm jazyk\u016f, matematiky, p\u0159\u00edrodn\u00edch v\u011bd, um\u011bn\u00ed a humanitn\u00edch obor\u016f je mo\u017en\u00e1 t\u00edm nejv\u011bt\u0161\u00edm n\u00e1strojem, kter\u00fd m\u00e1 spole\u010dnost ke kolektivn\u00edmu pos\u00edlen\u00ed demokracie a m\u00e1 pomoci vzdorovat ni\u017e\u0161\u00edm, provin\u010dn\u00edm politick\u00fdm instinkt\u016fm. Je v\u0161ak t\u00e9m\u011b\u0159 samoz\u0159ejm\u00e9, \u017ee takov\u00fd liber\u00e1ln\u00ed, deweyovsk\u00fd ide\u00e1l je nyn\u00ed pod takov\u00fdm tlakem, \u017ee je t\u00e9m\u011b\u0159 vypr\u00e1zdn\u011bn\u00fdm pojmem. Ve sv\u011bt\u011b vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed jsme zvykl\u00ed na diskurz o selh\u00e1n\u00ed a o v\u00fdsm\u011bchu. V\u00fdsledkem jsou neust\u00e1l\u00e9 \u0161kolsk\u00e9 reformy, kter\u00e9\u00a0 c\u00edl\u00ed ve v\u00fduce a v\u00a0p\u0159\u00edprav\u011b u\u010ditel\u016f na zv\u00fd\u0161en\u00ed \u00farovn\u011b \u201eodpov\u011bdnosti\u201c, ale tak\u00e9 c\u00edl\u00ed na organizaci \u0161koly, na management a na veden\u00ed \u0161koly, na kurikulum, pedagogiku. a na hodnocen\u00ed. Nebo\u0165 ve spole\u010dnosti obecn\u011b, kter\u00e1 m\u00e1 daleko k <em>Epo\u0161e zrychlov\u00e1n\u00ed<\/em> (Friedman, 2016), a z n\u00ed\u017e je klimatick\u00e1 nal\u00e9havost jen jedn\u00edm z aspekt\u016f, ztr\u00e1c\u00edme ide\u00e1ly, kter\u00e9 se t\u00fdkaj\u00ed pokroku. Nyn\u00ed se ji\u017e nep\u0159edpokl\u00e1d\u00e1, \u017ee d\u011bti budou m\u00edt &#8222;lep\u0161\u00ed&#8220; \u017eivot ne\u017e jejich rodi\u010de, co\u017e vyvol\u00e1v\u00e1 p\u0159etrv\u00e1vaj\u00edc\u00ed pocity \u00fazkosti nebo dokonce a\u017e hlubok\u00e9ho a siln\u00e9ho fatalismu. Za t\u011bchto okolnost\u00ed se \u0161koly staly hlavn\u011b n\u00e1strojem hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 politiky \u0159\u00edzen\u00e9 v\u00fdkonem, jako by v\u0161e m\u011blo vy\u0159e\u0161it jen v\u00edce toho sam\u00e9ho, ale v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b tak\u00e9 toho rychlej\u0161\u00edho zalo\u017een\u00e9ho na &#8222;<em>nov\u00fdch chytr\u00fdch<\/em>&#8220; v\u011bcech (angl. <em>new kinds of smart<\/em>). Vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed m\u016f\u017ee jist\u011b poskytnout ambici\u00f3zn\u011bj\u0161\u00ed odpov\u011b\u010f, ne\u017e je slep\u00e9 up\u0159en\u00ed se na \u201e<em>nad\u011bji v to nejlep\u0161\u00ed<\/em>\u201c. Na mysl p\u0159ich\u00e1z\u00ed ot\u00e1zka: M\u016f\u017eeme se vr\u00e1tit nebo obnovit smysl posl\u00e1n\u00ed ve vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed, n\u011bco takov\u00e9ho, co si \u0161koly p\u0159edstavuj\u00ed jako sou\u010d\u00e1st prost\u0159edk\u016f, kter\u00e9 m\u00e1 spole\u010dnost k dispozici, aby odvr\u00e1tila nevyhnuteln\u00e9? Pokud to je mo\u017en\u00e9, bude v tom hr\u00e1t roli rozvoj schopnost\u00ed mlad\u00fdch lid\u00ed &#8211; myslet geograficky.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">A tak se dost\u00e1v\u00e1me, ne-li k apokalypse, tak alespo\u0148 ke konfrontaci s lidskou epochou neboli Antropoc\u00e9nem. Proto\u017ee kdy\u017e je pandemie pod kontrolou, brexit se stal skute\u010dnost\u00ed a Trumpova l\u00e9ta byla (mo\u017en\u00e1) d\u00e1na do z\u00e1vorek, znepokojivou pravdou z\u016fst\u00e1v\u00e1, \u017ee v\u00edme, \u017ee lidsk\u00e9 spole\u010dnosti na planet\u011b Zemi \u010del\u00ed existen\u010dn\u00edm v\u00fdzv\u00e1m. Dokonce i geograf Danny Dorling ve sv\u00e9m optimistick\u00e9m <em>Zpomalen\u00ed<\/em> (Dorling, 2020) ukazuje, \u017ee mnoho ze \u201ezrychlen\u00ed\u201c na\u0161\u00ed doby, kter\u00e9 se pova\u017euje za samoz\u0159ejm\u00e9, zejm\u00e9na popula\u010dn\u00ed exploze, je ji\u017e d\u00e1vno za sv\u00fdmi vrcholy, a p\u0159ipou\u0161t\u00ed, \u017ee klimatick\u00e1 nal\u00e9havost je skute\u010dn\u00e1 a nal\u00e9hav\u00e1. Dosavadn\u00ed glob\u00e1ln\u00ed politiky zm\u00edr\u0148ov\u00e1n\u00ed nebyly dostate\u010dn\u00e9 na to, aby zabr\u00e1nily n\u00e1r\u016fstu pr\u016fm\u011brn\u00e9 glob\u00e1ln\u00ed teploty o v\u00edce ne\u017e 2 stupn\u011b Celsia, co\u017e vede k zaplavov\u00e1n\u00ed velk\u00fdch sv\u011btov\u00fdch m\u011bst, k z\u00e1niku cel\u00fdch zem\u00ed, k extr\u00e9mn\u00edm v\u00fdkyv\u016fm po\u010das\u00ed a k obrovsk\u00fdm p\u0159esun\u016fm zoufal\u00fdch lid\u00ed (a k vyhl\u00eddce glob\u00e1ln\u00edch superboh\u00e1\u010d\u016f, kte\u0159\u00ed se sna\u017e\u00ed izolovat v chr\u00e1n\u011bn\u00fdch uzav\u0159en\u00fdch komunit\u00e1ch na Nov\u00e9m Z\u00e9landu a v dal\u0161\u00edch \u201ebezpe\u010dn\u00fdch p\u0159\u00edstavech\u201c). Abych parafr\u00e1zoval Davida Harveyho, ekonomika by mohla z\u00a0dlouhodob\u00e9ho hlediska trumfovat politiku, ale prost\u0159ed\u00ed trumfne v\u0161echno.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Jinak \u0159e\u010deno, environment\u00e1ln\u00ed syst\u00e9my na Zemi p\u0159edstavuj\u00ed tu spodn\u00ed hranici v ka\u017ed\u00e9m pokusu o audit a pochopen\u00ed lidsk\u00e9ho \u017eivota doma na planet\u011b Zemi. Ale nejen tohle. V\u00fdznam Antropoc\u00e9nu spo\u010d\u00edv\u00e1 v p\u0159ijet\u00ed toho, \u017ee jde o jasn\u011b stanovenou epochu geologick\u00e9ho \u010dasu, kdy lidsk\u00e1 \u010dinnost je dostate\u010dn\u011b siln\u00e1 na to, aby formovala fyzick\u00e9 syst\u00e9my planety, a lidsk\u00e1 \u010dinnost bude m\u00edt zjistiteln\u00e9 \/ identifikovateln\u00e9 d\u016fsledky, kter\u00e9 se projev\u00ed ve fosiln\u00edch z\u00e1znamech. Kdy\u017e \u010dteme, \u017ee hmotnost plastov\u00e9ho odpadu v mo\u0159i je nyn\u00ed rovna hmotnosti ryb, kter\u00e9 v oce\u00e1nech plavou; nebo \u017ee v\u00e1ha lidsk\u00fdch budov je nyn\u00ed v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e cel\u00fd rostlinn\u00fd a \u017eivo\u010di\u0161n\u00fd sv\u011bt na Zemi. M\u016f\u017eeme tu\u0161it a snad si b\u00fdt i jisti, \u017ee Antropoc\u00e9n (o kter\u00e9m mnoz\u00ed \u0159\u00edkaj\u00ed, \u017ee za\u010dal v polovin\u011b dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed) je skute\u010dnost\u00ed. Mohli bychom se pt\u00e1t na m\u011b\u0159ic\u00ed p\u0159\u00edstroje (jak to zm\u011b\u0159it) a na metodologii, ale to je jako \u0159v\u00e1t v siln\u00e9m v\u011btru. V\u00edme toti\u017e, \u017ee lid\u00e9 maj\u00ed schopnost zlikvidovat na Zemi biologickou rozmanitost (v\u010detn\u011b velk\u00e9ho mno\u017estv\u00ed lidsk\u00e9ho \u017eivota). A v\u00edme, \u017ee to za\u010d\u00edn\u00e1 b\u00fdt nevyhnuteln\u00e9.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Vytv\u00e1\u0159\u00ed se obrovsk\u00e9 intelektu\u00e1ln\u00ed \u00fasil\u00ed, a to nejen s c\u00edlem nal\u00e9zt technologick\u00e1 a ekonomick\u00e1 \u0159e\u0161en\u00ed, ale tak\u00e9 naj\u00edt soci\u00e1ln\u00ed a kulturn\u00ed opat\u0159en\u00ed, kter\u00e1 mohou pomoci odvr\u00e1tit nevyhnuteln\u00e9. Zaj\u00edmav\u00e9 je, \u017ee se objevuj\u00ed tak\u00e9 d\u016fle\u017eit\u00e9 debaty o tom, jak k tomu do\u0161lo. Filozofov\u00e9 d\u011bjin nap\u0159\u00edklad diskutuj\u00ed o tom, jak za\u010dlenit dlouhodobou historii Zem\u011b do historick\u00fdch studi\u00ed a jak rozpoznat ne-lidsk\u00e9 neboli \u201eplanet\u00e1rn\u00ed\u201c jako historick\u00e9 (Latour a Chakrabarty, 2020). Kl\u00ed\u010dov\u00fdm bodem v historick\u00e9 debat\u011b je p\u0159ijet\u00ed tvrzen\u00ed, \u017ee <em>\u201e&#8230; Zem\u011b se stala agentem \/ \u010dinitelem a ji\u017e nen\u00ed pouhou kulisou lidsk\u00e9ho jedn\u00e1n\u00ed<\/em>\u201c, co\u017e vede k z\u00e1v\u011bru, \u017ee pozemsk\u00e9 syst\u00e9my, Gaia (nebo vlastn\u011b geografie), nejsou v\u00a0historii zdaleka jen \u201en\u00e1hodn\u00e9\u201c. To je potenci\u00e1ln\u011b docela d\u016fle\u017eit\u00fd obrat oproti d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edmu, degradovan\u00e9mu pohledu na geografii, kter\u00fd se uplat\u0148oval po v\u011bt\u0161inu dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed. Je zaj\u00edmav\u00e9, \u017ee Bruno Latour ozna\u010duje minul\u00e9 stolet\u00ed jako \u201eztracen\u00e9 stolet\u00ed\u201c, proto\u017ee v\u011bdc\u016fm a spole\u010dnosti jako celku trvalo tak dlouho, ne\u017e pochopili skute\u010dnou \u201aspodn\u00ed \u010d\u00e1ru\u2018. To platilo zejm\u00e9na v triumf\u00e1ln\u00edm obdob\u00ed od roku 1989 a o \u201ekonci d\u011bjin\u201c, kdy do\u0161lo ve studen\u00e9 v\u00e1lce k v\u00edt\u011bzstv\u00ed nad komunismem, v dob\u011b, kdy ji\u017e byla dob\u0159e zn\u00e1ma rizika zm\u011bny klimatu a planet\u00e1rn\u00edho zne\u010di\u0161t\u011bn\u00ed.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">P\u0159im\u011b\u0159en\u00e1 reakce ve vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed, kter\u00e1 se t\u00fdk\u00e1 lidsk\u00e9 epochy, pot\u0159ebuje ocenit geografick\u00e9 my\u0161len\u00ed: my\u0161len\u00ed, kter\u00e9 nestav\u00ed lidsk\u00e9 bytosti nad p\u0159\u00edrodu (ani ji od n\u00ed neodd\u011bluje); geografick\u00e9 my\u0161len\u00ed stav\u00ed lokality a n\u00e1rody do jejich glob\u00e1ln\u00edho kontextu; a geografick\u00e9 my\u0161len\u00ed se v\u017edy sna\u017e\u00ed porozum\u011bt vz\u00e1jemn\u00fdm souvislostem. Je t\u0159eba se pt\u00e1t na relevanci <em>Geography For Life<\/em> v USA nebo studijn\u00edch program\u016f <em>National Curriculum<\/em> v Anglii p\u0159i povzbuzov\u00e1n\u00ed nebo umo\u017en\u011bn\u00ed zapojit u\u010ditele do \u201ejednotn\u00e9ho\u201c my\u0161len\u00ed s jejich \u017e\u00e1ky \/ studenty. Reforma se mus\u00ed dostat nad r\u00e1mec pouh\u00e9ho \u201eo\u010di\u0161t\u011bn\u00ed\u201c a od pouh\u00e9 reprodukce standard\u016f. Pokusili jsme se k\u00a0tomuto c\u00edli podniknout ur\u010dit\u00e9 kroky v projektu GeoCapabilities[5], kter\u00fd vyvolal silnou a podn\u011btnou debatu v oblasti geografick\u00e9ho vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed (nap\u0159. B\u00e9neker, 2018; Bustin, 2019; Maude, 2016; Lambert, Solem a Tani, 2015 Lambert, B\u00e9neker a Bladh; 2021; Uhlenwinkel et al, 2017). Domn\u00edv\u00e1m se, \u017ee reformovan\u00fd \u0161koln\u00ed zem\u011bpis, kter\u00fd se sna\u017e\u00ed zlep\u0161it schopnosti d\u011bt\u00ed a mlad\u00fdch lid\u00ed p\u0159em\u00fd\u0161let o vztaz\u00edch mezi spole\u010dnost\u00ed a p\u0159\u00edrodou a o budoucnosti prost\u0159ed\u00ed, p\u0159edstavuje silnou a hlubokou v\u00fdchovnou odpov\u011b\u010f na v\u00fdzvy lidsk\u00e9 epochy.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Jedn\u00edm z princip\u016f projektu GeoCapabilities bylo, \u017ee jde o skute\u010dnou reformu kurikula. Je v rukou u\u010ditel\u016f, kte\u0159\u00ed pracuj\u00ed p\u0159\u00edmo v\u00a0m\u00edst\u011b ve vzd\u011bl\u00e1vac\u00edm prost\u0159ed\u00ed, \u010dasto v t\u00fdmech, ale \u010dasto i sami. U\u010ditel\u00e9 jsou tv\u016frci kurikula: vytv\u00e1\u0159ej\u00ed kurikulum s mlad\u00fdmi lidmi, kter\u00e9 u\u010d\u00ed. V tomto smyslu maj\u00ed u\u010ditel\u00e9 zna\u010dnou volnost (viz Lambert a Le\u00f3n, 2023). Ano, mus\u00ed spl\u0148ovat standardy a mus\u00ed vych\u00e1zet ze vzd\u011bl\u00e1vac\u00edch program\u016f, ale existuje mnoho zp\u016fsob\u016f, jak to ud\u011blat a p\u0159itom d\u00e1t \u017e\u00e1k\u016fm mo\u017enost se na tom v\u0161em pod\u00edlet.<\/p>\n\n\n\n<h4 class=\"wp-block-heading\">Reference<\/h4>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">B\u00e9neker, T. (2018) Powerful Knowledge in Geographical Education. Inaugural lecture as professor of Geography and Education, Faculty of Geosciences, Utrecht University (16.10.2018)<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Bustin, R. (2019)&nbsp;<em>The Potential of Geography Education and the Capability Approach.&nbsp;<\/em>Abingdon: Routledge.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Bernstein, B. (2000)&nbsp;<em>Pedagogy, symbolic control and identity<\/em>. Oxford: Rowman and Littlefield<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Bonnett, A. (2008)&nbsp;<em>What is Geography?&nbsp;<\/em>London: Sage.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Castree, N. (2005)&nbsp;<em>Nature (Key Ideas in Geography).<\/em>&nbsp;Abingdon: Routledge.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Clifford, N. (2018) Geography\u2019s identity as an academic discipline. Jones, M. and Lambert, D. (Eds)&nbsp;<em>Debates in Geography Education<\/em>. Abingdon: Routledge.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Dewey, J. (1916)&nbsp;<em>Democracy and Education: An introduction to the philosophy of education<\/em>. New York: MacMillan.&nbsp;(&nbsp;<a href=\"https:\/\/www.fulltextarchive.com\/page\/Democracy-and-Education\/\">https:\/\/www.fulltextarchive.com\/page\/Democracy-and-Education\/<\/a>)<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Dorling, D. (2020)&nbsp;<em>Slowdown: the end of the Great Acceleration \u2013 and why it\u2019s good for the planet, the economy and our lives<\/em>. New Haven and London: Yale University Press<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Flint C and Taylor P (2018)&nbsp;<em>Political Geography: World Economy, Nation State and Locality<\/em>. (Seventh Edition) Abingdon: Routledge.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Friedman, T. L. (2016).&nbsp;<em>Thank You for Being Late: An Optimists Guide to Thriving in the Age of Acceleration.&nbsp;<\/em>New York: Farrar, Straus &amp; Giroux.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Harvey, D. (2010)&nbsp;<em>The Enigma of Capital and the Crises of Capitalism.<\/em>&nbsp;London: Profile Books.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Lambert, D., B\u00e9neker, T. and Bladh, G. (2021)&nbsp;The challenge of \u2018recontextualisation\u2019 and Future 3 curriculum scenarios: an overview in Fargher, M., Mitchel, D. and Till, E. (Eds) (2021)&nbsp;<em>Recontextualising Geography in Education.<\/em>Cham: Springer.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Lambert, D. and Le\u00f3n, K. (2023)&nbsp;The value of geography to an individual\u2019s education, in&nbsp;Biddulph, M., Catling, S., Hammond, L. &amp; and McKendrick, J. (Eds)&nbsp;<em>Transforming Children\u2019s Geographies: Rethinking Children\u2019s Geographical Education.<\/em>&nbsp;Abingdon: Routledge.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Lambert, D., Solem, M., and Tani, S. (2015). Achieving Human Potential Through Geography Education: A Capabilities Approach to Curriculum Making in Schools.&nbsp;<em>Annals of the Association of American Geographers<\/em>, Vol. 105 (4), pp. 723-735.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Latour, B. and Chakrabarty, D. (2020) Conflicts of Planetary Proportion \u2013 a conversation,&nbsp;<em>Journal of the Philosophy of History<\/em>, 14, 419-454.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Massey, D. (20-14) Taking on the World,&nbsp;<em>Geography,<\/em>&nbsp;99, 1, 36-39.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Maude, A. (2016). What might powerful geographical knowledge look like?&nbsp;<em>Geography<\/em>, Vol. 101, Part 1 pp. 70-76.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">McDougall, W. A. (2015) Geography, History and True Education&nbsp;<em>Research in Geographic Education<\/em>&nbsp;17, 1, 10-89.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Morgan, J. (2012)&nbsp;<em>Teaching Secondary Geography as if the Planet Matters<\/em>. Abingdon: Routledge.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Uhlenwinkel, A., B\u00e9neker, T., Bladh, G., Tani, S. and Lambert, D. (2017) GeoCapabilities and Curriculum Leadership: balancing the Priorities of aims-based and knowledge-led Curriculum Thinking in Schools,&nbsp;<em>International Research in Geographical and Environmental Education<\/em>, 26, 4, 327-341.&nbsp;<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Vernon, E. (2016) The structure of knowledge: does theory matter?&nbsp;<em>Geography<\/em>, 101, 2, 100-104.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Vernon, E. (2019) Teaching to the epistemic self: ascending and descending the ladder of knowledge,<em>&nbsp;The<\/em>&nbsp;<em>Curriculum Journal<\/em>, 31, 1, 27-47.<\/p>\n\n\n\n<h4 class=\"wp-block-heading\">Odkazy k&nbsp;\u010d\u00edsl\u016fm v&nbsp;textu:<\/h4>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\"><sup><a href=\"\/\/D5A62143-688E-47CB-9DFA-FE6DBD04333A#_ftnref1\">[1]<\/a><\/sup>&nbsp;https:\/\/public-history-weekly.degruyter.com\/9-2021-1\/geography-anthropocene\/ Aspects publikov\u00e1no se svolen\u00edm a d\u00edky editor\u016fm Arthrovi Chapmanovi a Marko Dmeantowsk\u00e9mu<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\"><sup><a href=\"\/\/D5A62143-688E-47CB-9DFA-FE6DBD04333A#_ftnref2\">[2]<\/a> <\/sup>&nbsp;Tato terminologie \u010derp\u00e1 z britsk\u00e9ho sociologa vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed Basila Bernsteina (2000), z jeho teorie o znalostn\u00edch struktur\u00e1ch. U\u010ditelka Ester Vernonov\u00e1 zkoumala Bernsteina v kontextu v\u00fduky zem\u011bpisu. (Vernon , 2016; 2019)<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\"><sup><a href=\"\/\/D5A62143-688E-47CB-9DFA-FE6DBD04333A#_ftnref3\">[3]<\/a><\/sup>&nbsp;<a href=\"blank\">https:\/\/blog.geographydirections.com\/2015\/04\/08\/what-happened-to-the-american-geography-department\/<\/a><\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\"><sup><a href=\"\/\/D5A62143-688E-47CB-9DFA-FE6DBD04333A#_ftnref4\">[4]<\/a><\/sup>&nbsp;<a href=\"blank\">http:\/\/infacts.org\/now-lets-fight-for-a-peoples-vote-on-brexit-deal\/<\/a>&nbsp;&nbsp;<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\"><sup><a href=\"\/\/D5A62143-688E-47CB-9DFA-FE6DBD04333A#_ftnref5\">[5]<\/a><\/sup>&nbsp;<a href=\"blank\">https:\/\/www.geocapabilities.org\/<\/a><\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Tato citovan\u00e1 webov\u00e1 str\u00e1nka obsahuje v\u00fdsledky a materi\u00e1ly vypl\u00fdvaj\u00edc\u00ed z mezin\u00e1rodn\u00edho projektu GeoCapabilities, kter\u00fd je v\u00a0USA financovan\u00fd NSF a pot\u00e9 z programu EU<em> Comenius<\/em>. A to navzdory tomu, \u017ee tento projekt byl jedn\u00edm v\u00fdznamn\u00fdm americk\u00fdm geografick\u00fdm pedagogem pops\u00e1n jako \u201ezbyte\u010dn\u00fd nesmysl\u201c (angl.<em>useless nonsense<\/em>). Jedn\u00edm z hlavn\u00edch c\u00edl\u016f projektu (GeoCapabilities) bylo zam\u011b\u0159it se na mo\u017enosti vysoce kvalitn\u00edho geografick\u00e9ho vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed v \u201edne\u0161n\u00ed dob\u011b\u201c a na v\u00fdznam geografick\u00e9ho my\u0161len\u00ed.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Konec origin\u00e1ln\u00edho textu.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Pozn\u00e1mka JV: Jsem r\u00e1d, \u017ee jsem se dostal k tomuto velmi podn\u011btn\u00e9mu textu. Mus\u00edm konstatovat, \u017ee a\u0165 se jedno \u010desk\u00e9 pracovi\u0161t\u011b (nikoli libereck\u00e9) na projektu GeoCapabilities pod\u00edlelo, v\u00fdsledky &#8222;\u010desk\u00e9 stopy&#8220; jsou pro m\u011b zat\u00edm skryt\u00e9.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>ritsk\u00fd emeritn\u00ed profesor David Lambert po\u010d\u00e1tkem roku 2023 publikoval \u010dl\u00e1nek o geografick\u00e9m my\u0161len\u00ed jako z\u00e1kladu reformy geografick\u00e9ho vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed \u2013 geografie \/ zem\u011bpisu. V sou\u010dasn\u00e9 situaci, ve kter\u00e9 se nach\u00e1z\u00ed \u010desk\u00e1 velk\u00e1 revize n\u00e1rodn\u00edho r\u00e1mcov\u00e9ho vzd\u011bl\u00e1vac\u00edho programu, se jedn\u00e1 o inspirativn\u00ed text, kter\u00fd jsem pro \u010desk\u00e9ho \u010dten\u00e1\u0159e p\u0159elo\u017eil, m\u00edrn\u011b upravil a doplnil nepatrn\u00fdmi pozn\u00e1mkami. V\u0159ele doporu\u010duji, pokud to jde, sezn\u00e1mit se s origin\u00e1lem<\/p>\n","protected":false},"author":1425,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":true,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[4633,4632],"tags":[],"class_list":["post-1640","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-priprava-ucitelu","category-revize-rvp"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1640","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1425"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1640"}],"version-history":[{"count":10,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1640\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1711,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1640\/revisions\/1711"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1640"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1640"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1640"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}