{"id":1626,"date":"2023-02-14T05:26:00","date_gmt":"2023-02-14T04:26:00","guid":{"rendered":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/?p=1626"},"modified":"2023-02-13T05:27:27","modified_gmt":"2023-02-13T04:27:27","slug":"nejlepsi-anebo-naplno-schopnosti","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/2023\/02\/14\/nejlepsi-anebo-naplno-schopnosti\/","title":{"rendered":"B\u00fdt nejlep\u0161\u00ed anebo vyu\u017e\u00edt naplno sv\u00fdch schopnost\u00ed"},"content":{"rendered":"\n<p class=\"wp-block-paragraph\">B\u00fdt nejlep\u0161\u00ed, b\u00fdt kr\u00e1lem mezi jednook\u00fdmi, anebo b\u00fdt nejlep\u0161\u00ed, vyu\u017e\u00edt naplno sv\u00fdch schopnost\u00ed? O co by m\u011blo hlavn\u011b j\u00edt ve velk\u00e9 revizi RVP ZV? Ve velk\u00e9 revizi RVP ZV by m\u011blo ustat politika\u0159en\u00ed, boj o pozice, o vliv. M\u011bla by rozhodovat kvalita, nikoli kvantita, to je zakl\u00ednadlo, kter\u00e9 v&nbsp;\u010cesku krou\u017e\u00ed desetilet\u00ed. \u010cesk\u00e9 vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed by m\u011blo usilovat o rozvoj schopnosti jedince, kter\u00fd obstoj\u00ed ve velice kvalitn\u00ed konkurenci. Ale jak dlouho se o tom v&nbsp;\u010cesku mluv\u00ed? Tak znovu, viz n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed text.<\/p>\n\n\n\n<h2 class=\"wp-block-heading\">\u201cBest in (Geographical) Education\u201d B\u00fdt nejlep\u0161\u00ed v (geografick\u00fdch) znalostech a dovednostech<\/h2>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Velk\u00e1 revise RVP ZV je v pln\u00e9m proudu, a jak se dalo \u010dekat, i kdyby nebyl Covid, tak nab\u00edr\u00e1 zpo\u017ed\u011bn\u00ed (vice <a href=\"https:\/\/velke-revize-zv.rvp.cz\/\">https:\/\/velke-revize-zv.rvp.cz\/<\/a>). Podle harmonogramu by pilotn\u00ed \u0161koly m\u011bly za\u010d\u00edt u\u010dit podle podstatn\u011b revidovan\u00e9ho RVP ZV od z\u00e1\u0159\u00ed 2024 a ostatn\u00ed \u0161koly o rok pozd\u011bji \u2013 alespo\u0148 v 1. a 6. ro\u010dn\u00edc\u00edch. Sc\u00e9n\u00e1\u0159 je podobn\u00fd, ne-li stejn\u00fd, jako p\u0159i implementaci r\u00e1mcov\u00fdch vzd\u011bl\u00e1vac\u00edch program\u016f v&nbsp;polovin\u011b nult\u00e9ho desetilet\u00ed 21. stolet\u00ed. V&nbsp;t\u00e9 dob\u011b se p\u0159ech\u00e1zelo ze st\u00e1tn\u00edch osnov, ze t\u0159\u00ed z\u00e1kladn\u00edch vzd\u011bl\u00e1vac\u00edch program\u016f, na n\u00e1rodn\u00ed r\u00e1mcov\u00fd vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed program z\u00e1kladn\u00edho vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed (RVP ZV), kter\u00fd byl transferovan\u00fd do konkr\u00e9tn\u00edch \u0161koln\u00edch vzd\u011bl\u00e1vac\u00edch program\u016f jednotliv\u00fdch \u0161kol.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Jedno z&nbsp;pravidel zn\u011blo a zn\u00ed: Ned\u011blat radik\u00e1ln\u00ed zm\u011bny, kter\u00e9 by stejn\u011b \u0161kolsk\u00e1 praxe nep\u0159ijala.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Jak\u00fd je pr\u016fb\u011b\u017en\u00fd stav t\u00e9to velk\u00e9 revize RVP ZV? Pokus\u00edm se o pohled odborn\u00edka, kter\u00fd se dlouhodob\u011b v\u011bnuje geografick\u00e9mu vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed na r\u016fzn\u00fdch \u00farovn\u00edch, od praktick\u00e9 v\u00fduky a\u017e po akademickou podobu, a kter\u00fd nikdy nem\u011bl rozhodovac\u00ed moc a odpov\u011bdnost. M\u00e1m snahu o ur\u010dit\u00fd nadhled. Jist\u00e9 odpov\u011bdnosti se v\u0161ak nez\u0159\u00edk\u00e1m, a to za v\u00fduku a p\u0159\u00edpravu budouc\u00edch u\u010ditel\u016f zem\u011bpisu na kated\u0159e geografie FP TU v&nbsp;Liberci.<\/p>\n\n\n\n<h3 class=\"wp-block-heading\">Koncep\u010dn\u00ed p\u0159\u00edstup<\/h3>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">V&nbsp;r\u00e1mci velk\u00e9 revize RVP ZV vznikla p\u0159i N\u00e1rodn\u00edm pedagogick\u00e9m institutu, d\u00e1le NPI, \u201ePracovn\u00ed skupina pro vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed oblasti\u201c. Jej\u00ed kompetence je definov\u00e1na n\u00e1sledovn\u011b:<\/p>\n\n\n\n<blockquote class=\"wp-block-quote is-layout-flow wp-block-quote-is-layout-flow\"><p>\u201e<em>\u00dakolem skupin (u\u017e\u0161\u00edch tv\u016fr\u010d\u00edch a \u0161ir\u0161\u00edch konzulta\u010dn\u00edch) zam\u011b\u0159en\u00fdch&nbsp;na vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed oblasti&nbsp;bude nejprve vytvo\u0159it <strong>koncept zam\u00fd\u0161len\u00fdch zm\u011bn v dan\u00e9 vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed oblasti<\/strong><\/em> <em>a n\u00e1sledn\u011b upravit text oborov\u00fdch kurikul&nbsp;v souladu s Hlavn\u00edmi&nbsp;sm\u011bry revize&nbsp;RVP ZV.<\/em>\u201c&nbsp; (vlastn\u00ed zv\u00fdrazn\u011bn\u00ed; dostupn\u00e9: https:\/\/velke-revize-zv.rvp.cz\/pracovni-skupiny)<\/p><\/blockquote>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Aby byla jasno v&nbsp;pojmech, je nejprve nutn\u00e9 pro \u00fa\u010dely tohoto textu se zam\u011b\u0159it na vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed oblast, v&nbsp;tomto textu hlavn\u011b pro geografii \u2013 je to <strong>\u010clov\u011bk a p\u0159\u00edroda<\/strong> s&nbsp;dodatkem, \u017ee geografick\u00e9 vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed (\u010di v&nbsp;jazyku RVP\/kurikula je to obor Geografie) m\u00e1 v\u00fdznamn\u00fd pod\u00edl i ve vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed oblasti <strong>\u010clov\u011bk a spole\u010dnost<\/strong>.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Ve skupin\u011b odborn\u00edk\u016f na geografick\u00e9 vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed, v&nbsp;r\u00e1mci \u010cesk\u00e9 geografick\u00e9 spole\u010dnosti, d\u00e1le \u010cGS (prob\u011bhlo v&nbsp;lednu 2023), nikoli v&nbsp;r\u00e1mci N\u00e1rodn\u00edho pedagogick\u00e9ho institutu, prob\u011bhla diskuse o postaven\u00ed a \u0161\u00ed\u0159i vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed oblasti geografie (viz d\u00e1le), a d\u00e1le o konceptech v&nbsp;\u010desk\u00e9m geografick\u00e9m vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Auto\u0159i dokumentu RVP ZV (varianta z&nbsp;ledna 2021) na s. 66, kter\u00fd se t\u00fdk\u00e1 vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed oblasti <strong>\u010clov\u011bk a p\u0159\u00edroda<\/strong>, p\u00ed\u0161\u00ed:<\/p>\n\n\n\n<blockquote class=\"wp-block-quote is-layout-flow wp-block-quote-is-layout-flow\"><p><em>\u201eV t\u00e9to vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed oblasti dost\u00e1vaj\u00ed \u017e\u00e1ci p\u0159\u00edle\u017eitost <strong>pozn\u00e1vat<\/strong> <strong>p\u0159\u00edrodu jako <u>syst\u00e9m<\/u><\/strong>, jeho\u017e sou\u010d\u00e1sti jsou vz\u00e1jemn\u011b propojeny, p\u016fsob\u00ed na sebe a ovliv\u0148uj\u00ed se. Na takov\u00e9m pozn\u00e1n\u00ed je zalo\u017eeno i pochopen\u00ed d\u016fle\u017eitosti udr\u017eov\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00ed rovnov\u00e1hy pro existenci \u017eiv\u00fdch soustav i \u010dlov\u011bka, v\u010detn\u011b mo\u017en\u00fdch ohro\u017een\u00ed plynouc\u00edch z <strong>p\u0159\u00edrodn\u00edch proces\u016f<\/strong>, <strong>z lidsk\u00e9 \u010dinnosti<\/strong> a <strong>z\u00e1sah\u016f \u010dlov\u011bka do p\u0159\u00edrody<\/strong>. Vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed oblast tak\u00e9 v\u00fdznamn\u011b podporuje <strong>vytv\u00e1\u0159en\u00ed otev\u0159en\u00e9ho my\u0161len\u00ed (p\u0159\u00edstupn\u00e9ho alternativn\u00edm n\u00e1zor\u016fm), kritick\u00e9ho my\u0161len\u00ed a logick\u00e9ho uva\u017eov\u00e1n\u00ed<\/strong>.\u201c <\/em>(vlastn\u00ed zv\u00fdrazn\u011bn\u00ed)<\/p><\/blockquote>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Na konci ledna 2023, na pracovn\u00edm setk\u00e1n\u00ed sekce geografick\u00e9ho vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed v&nbsp;r\u00e1mci \u010cGS se odborn\u00edci v\u011bnovali terminologii v&nbsp;souvislosti s&nbsp;velkou reviz\u00ed RVP ZV. Diskuse oscilovala mezi v\u011bcn\u00fdm v\u011bdeck\u00fdm obsahem pojmu <strong>koncept, koncepce, konceptualizace<\/strong> a s\u00e9mantick\u00fdm obsahem, viz <strong>Obr\u00e1zek 1.<\/strong><\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">V&nbsp;tomto p\u0159\u00edsp\u011bvku v\u011bnuji pozornost pojm\u016fm z&nbsp;v\u00fd\u0161e uveden\u00e9ho odstavce, proto\u017ee na koncep\u010dn\u00edm p\u0159\u00edstupu m\u00e1 b\u00fdt postavena cel\u00e1 velk\u00e1 revize RVP.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\"><strong>Obr\u00e1zek 1<\/strong><em> <\/em><em>Terminologie prezentovan\u00e1 na pracovn\u00edm semin\u00e1\u0159i odborn\u00edk\u016f na geografick\u00e9 vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed v&nbsp;r\u00e1mci \u010cesk\u00e9 geografick\u00e9 spole\u010dnosti <\/em>(prezentuj\u00edc\u00ed D. \u0158ezn\u00ed\u010dkov\u00e1 a M. Marada)<\/p>\n\n\n\n<figure class=\"wp-block-image size-large\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"588\" src=\"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/files\/2023\/02\/image-800x588.png\" alt=\"\" class=\"wp-image-1628\" srcset=\"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/files\/2023\/02\/image-800x588.png 800w, https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/files\/2023\/02\/image-300x220.png 300w, https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/files\/2023\/02\/image-768x564.png 768w, https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/files\/2023\/02\/image.png 945w\" sizes=\"auto, (max-width: 800px) 100vw, 800px\" \/><\/figure>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\"><strong>Obr\u00e1zek 1<\/strong> ukazuje a shrnuje terminologii koncepce v&nbsp;\u0161ir\u0161\u00edm oborov\u00e9m ch\u00e1p\u00e1n\u00ed (nap\u0159\u00ed\u010d obory) v&nbsp;r\u00e1mci velk\u00e9 revize RVP ZV.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Ve velk\u00e9 revizi RVP ZV se pozornost v\u011bnuje generalizac\u00edm a strukturov\u00e1n\u00ed znalost\u00ed podle Brunera (Bruner, 1960, 1977; in: Pasch, Gardner, Langerov\u00e1, Starkov\u00e1, &amp; Moodyov\u00e1,1998; in: V\u00e1vra, 2006). Strukturov\u00e1n\u00ed znalost\u00ed, kter\u00e9 napom\u00e1h\u00e1 jedinci odpoutat se &nbsp;od pam\u011btn\u00edho u\u010den\u00ed, je n\u00e1sledujc\u00ed: <strong>fakta \u2013 pojmy \u2013 generalizace<\/strong>. Fakta jsou obsahem <strong>faktu\u00e1ln\u00edch znalost\u00ed<\/strong>, kter\u00e9 tvo\u0159\u00ed podklad pro pojmy a generalizace, kter\u00e9 jsou sou\u010d\u00e1st\u00ed <strong>konceptu\u00e1ln\u00edch znalost\u00ed \/ pozn\u00e1n\u00ed<\/strong>. V&nbsp;pojmu jde o &nbsp;jednoduch\u00fd vztah, nap\u0159. o pojem jako je \u201ep\u0159irozen\u00fd p\u0159\u00edr\u016fstek \/ \u00fabytek\u201c v&nbsp;demografii, kter\u00fd vych\u00e1z\u00ed z&nbsp;porodnosti \/ \u00famrtnosti. Pojmy pak tvo\u0159\u00ed generalizaci (teorii, princip a dal.), v&nbsp;tomto uveden\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b jde o \u201edemografickou revoluci\u201c. Generalizace \u201edemografick\u00e1 revoluce\u201c je podporov\u00e1na pojmy jako jsou&nbsp; \u201ep\u0159\u00edr\u016fstky \/ \u00fabytky\u201c nebo \u201ev\u011bkov\u00e9 pyramidy\u201c s&nbsp;v\u011bkov\u00fdmi a genderov\u00fdmi skupinami. D\u016fle\u017eit\u00e9 je rozli\u0161ovat, zda jde <strong>o stav <\/strong>(zvolen\u00fd rok) a nebo o <strong>proces <\/strong>(zvolen\u00e9 obdob\u00ed s&nbsp;\u010dasov\u00fdmi f\u00e1zemi, nap\u0159. v&nbsp;pr\u016fb\u011bhu 200 let). Stavy mohou rozli\u0161ovat st\u00e1ty (rozd\u00edly mezi st\u00e1ty v&nbsp;t\u00e9to charakteristice) \u2013 st\u00e1ty s&nbsp;vysok\u00fdm p\u0159\u00edr\u016fstkem a st\u00e1ty s \u00fabytkem, nebo se zam\u011b\u0159it na procesy, kter\u00e1mi je mo\u017en\u00e9 charakterizovat st\u00e1t\/st\u00e1ty (nap\u0159. UK a &nbsp;\u010cesko) demografickou revoluc\u00ed charakterizovanou jej\u00edmi f\u00e1zemi (pr\u016fb\u011bhem) v \u010dase.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Praktick\u00fd dopad do vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed (v\u00fdsledek) je v&nbsp;\u010desk\u00e9m geografick\u00e9m vd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed jen obt\u00ed\u017en\u011b dohledateln\u00fd. Snad jedin\u011b&nbsp; kazuistika z&nbsp;libereck\u00e9 katedry geografie (V\u00e1vra, Cramming Facts and Thinking Concepts: Instance of Preparation of Student Geography Teachers in Liberec, 2014), kter\u00e1 ukazuje na t\u011b\u017ekop\u00e1dn\u00e9 ch\u00e1p\u00e1n\u00ed budouc\u00edch u\u010ditel\u016f geografie, pokud jde o generalizace. Podobn\u011b se rozho\u0159ela i debata na setk\u00e1n\u00ed odborn\u00edk\u016f na geografick\u00e9 vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed v&nbsp;lednu 2023, kdy se vyjas\u0148ovalo ch\u00e1p\u00e1n\u00ed pr\u00e1v\u011b pojmu generalizace.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">V&nbsp;dvojdimenzion\u00e1ln\u00ed taxonomii vzd\u011bl\u00e1vac\u00edch c\u00edl\u016f (<strong>revidovan\u00e1 Bloomova taxonomie vzd\u011bl\u00e1vac\u00edch c\u00edl\u016f, <\/strong>d\u00e1le RBT; Anderson &amp; Krathwohl, 2001) je dimenze znalost\u00ed strukturov\u00e1na n\u00e1sledovn\u011b: <strong>faktu\u00e1ln\u00ed \u2013 konceptu\u00e1ln\u00ed \u2013 procedur\u00e1ln\u00ed \u2013 metakognitivn\u00ed<\/strong>. Anderson &amp; Krathwohl ch\u00e1pou <strong>konceptu\u00e1ln\u00ed znalosti<\/strong> jako vz\u00e1jemn\u00e9 vztahy mezi z\u00e1kladn\u00edmi elementy v&nbsp;r\u00e1mci slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed struktury. Tato struktura (uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed) umo\u017e\u0148uje element\u016fm uvnit\u0159 t\u00e9to struktury fungovat spole\u010dn\u011b \/ dohromady. Zd\u016fraz\u0148uji, \u017ee jde o strukturu znalost\u00ed, nikoli o syst\u00e9m. <strong>Metakognitivn\u00ed znalosti<\/strong> ve vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed pova\u017euji za velmi podstatnou \u010d\u00e1st, proto\u017ee v&nbsp;n\u00ed je obsa\u017eena \/ \u201eskryta\u201c i v\u00fdchovn\u011b vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed slo\u017eka, nap\u0159\u00edklad znalosti znalost\u00ed (meta-znalosti), chybn\u00e9 znalosti, postoje a hodnoty, identita a dal\u0161\u00ed pojmy ze subjektivn\u00ed \/ intersubjetivn\u00ed oblasti vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed. Marzano &amp; Kendall (2007) kritizuji koncept RBT pr\u00e1v\u011b za to, \u017ee nedostate\u010dn\u011b reflektuje metakognici. Metakognice se m\u016f\u017ee t\u00fdkat jedince, ale tak\u00e9 m\u016f\u017ee b\u00fdt sd\u00edlen\u00e1 (mezi \u017e\u00e1ky, u\u010ditel \u2013 \u017e\u00e1k apod.). V&nbsp;setk\u00e1n\u00ed odborn\u00edk\u016f na geografick\u00e9 vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed v&nbsp;\u010cGS jsme se v&nbsp;lednu 2023 k&nbsp;t\u00e9to \u00farovni v\u016fbec nedostali!<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Podobn\u011b jako Bruner ch\u00e1pou znalosti a jejich strukturov\u00e1n\u00ed Biggs &amp; Tangov\u00e1 (2011), kte\u0159\u00ed vych\u00e1zej\u00ed z&nbsp;komplexity (celku \/ syst\u00e9mu \u2013 dan\u00fdch &#8211; znalost\u00ed) a v\u011bnuj\u00ed se charkateristice m\u00edry komplexity (celku). Pozn\u00e1v\u00e1n\u00ed graduj\u00ed od p\u0159ed-struktur\u00e1ln\u00edho stavu znalost\u00ed (neuspo\u0159\u00e1dan\u00e9ho) p\u0159es jedno- a multi-struktur\u00e1ln\u00ed uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed znalost\u00ed, a\u017e k&nbsp;rela\u010dn\u00edmu \/ vztahov\u00e9mu uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed znalost\u00ed (\u201ez\u00e1kladn\u00ed\u201c generalizace) a kon\u010d\u00ed&nbsp; \u0161ir\u0161\u00edmi generalizacemi (abstraktn\u00edm roz\u0161\u00ed\u0159en\u00edm). Mluv\u00edme tady o <strong>SOLO taxonomii<\/strong> (<em>Structure of the Observed Learning Outcome<\/em>), tedy voln\u011b p\u0159elo\u017eeno o Struktu\u0159e pozorovan\u00fdch u\u010debn\u00edch v\u00fdsledk\u016f. Zd\u016fraz\u0148uji v\u00fdsledk\u016f, nikoli z\u00e1m\u011br\u016f \u010di pre-koncept\u016f.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">V&nbsp;geografick\u00e9m vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed Brunerovu strukturu znalost\u00ed vyu\u017eil americk\u00fd odborn\u00edk Phil Gersmehl, kter\u00fd vych\u00e1z\u00ed z&nbsp;geografick\u00fdch fakt\u016f a&nbsp; pokra\u010duje p\u0159es pojmy k&nbsp;p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed \/ k&nbsp;uva\u017eov\u00e1n\u00ed, co\u017e zahrnuje i subjektivn\u00ed slo\u017eku vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Pokud se t\u00fdk\u00e1 konceptualizace geografick\u00e9ho vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed, je mezin\u00e1rodn\u011b uzn\u00e1van\u00fd <strong>koncept p\u011bti geografick\u00fdch t\u00e9mat<\/strong> (<em>Five Themes of Geography<\/em>; Petersen, Natoli, &amp; Boehm, 1984), kter\u00e1 byla z\u00e1kladem pro americk\u00fd vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed koncept <em>Geography for Life<\/em>, voln\u011b p\u0159elo\u017eeno D\u016fle\u017eitost geografie v \u017eivot\u011b \u010dlov\u011bka, geografie jako sou\u010d\u00e1st \u017eivota \u010dlov\u011bka (Bednarz, et al., 1994; Heffron &amp; Downs, 2012).<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\"><strong>P\u011bt t\u00e9mat geografie<\/strong> je n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch:<\/p>\n\n\n\n<ol class=\"wp-block-list\" type=\"1\"><li><strong>Lokace<\/strong> \u2013 um\u00edst\u011bn\u00ed na povrchu Zem\u011b<\/li><li><strong>M\u00edsto<\/strong> (<em>place<\/em>) \u2013 fyzick\u00e9 \/ p\u0159\u00edrodn\u00ed a hum\u00e1nn\u00ed charakteristiky<\/li><li><strong>Interakce prost\u0159ed\u00ed a spole\u010dnost<\/strong> \u2013 vztahy mezi m\u00edsty (<em>place<\/em>)<\/li><li><strong>Pohyb<\/strong> \u2013 vztahy ve spole\u010dnosti, kter\u00e9 se uskute\u010d\u0148uj\u00ed na povrchu Zem\u011b<\/li><li><strong>Regiony<\/strong> \u2013 jak vznikaj\u00ed a jak se m\u011bn\u00ed<\/li><\/ol>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Z&nbsp;hlediska hodnocen\u00ed byly stanoveny v&nbsp;roce 1984 t\u0159i &nbsp;<strong>obsahov\u00e9 v\u00fdstupy<\/strong> (Hardwick &amp; Holtgrieve, 1996):<\/p>\n\n\n\n<ol class=\"wp-block-list\" type=\"1\"><li>Prostor a m\u00edsto<\/li><li>Prost\u0159ed\u00ed a spole\u010dnost<\/li><li>Prostorov\u00e1 dynamika a &nbsp;propojenost<\/li><\/ol>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">T\u0159i obsahov\u00e9 v\u00fdstupy a p\u011bt t\u00e9mat geografie bylo rozpracov\u00e1no do <strong>\u0161esti element\u016f<\/strong>, kter\u00e9 obsahuj\u00ed geografick\u00e9 Standardy, kter\u00fdch je celkem osmn\u00e1ct (Hardwick &amp; Holtgrieve, 1996), tj. cca 3 standary na jeden element. Standardy v&nbsp;jednom elementu jsou&nbsp; gradov\u00e1ny &#8211;&nbsp; 4., 8. a 12. ro\u010dn\u00edk. V&nbsp;americk\u00e9 Rad\u011b pro geografick\u00e9 vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed (NCGE) je koncept Geografie pro \u017eivot charakterizov\u00e1n n\u00e1sledovn\u011b: \u201e<em>Geografie je pro \u017eivot d\u016fle\u017eit\u00e1 v ka\u017ed\u00e9m v\u00fdznamu tohoto slova: je celo\u017eivotn\u00ed, je \u017eivot udr\u017euj\u00edc\u00ed a je \u017eivot zlep\u0161uj\u00edc\u00ed.<\/em>\u201c (v\u00edce <a href=\"https:\/\/ncge.org\/teacher-resources\/national-geography-standards\/\">ZDE<\/a>). Elementy jsou n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed:<\/p>\n\n\n\n<ol class=\"wp-block-list\" type=\"1\"><li>Sv\u011bt v&nbsp;prostorov\u00fdch pojmech<\/li><li>M\u00edsta a regiony<\/li><li>P\u0159\u00edrodn\u00ed syst\u00e9my<\/li><li>Hum\u00e1nn\u00ed syst\u00e9my<\/li><li>Prost\u0159ed\u00ed a spole\u010dnost<\/li><li>Vyu\u017eit\u00ed geografie v praxi<\/li><\/ol>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Syst\u00e9my jsou uv\u00e1d\u011bny ve dvou elementech. Jen poznamen\u00e1v\u00e1m, \u017ee v&nbsp;\u010desk\u00e9m geografick\u00e9m vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed je v\u00fduka na syst\u00e9mech velmi siln\u011b postaven\u00e1. V&nbsp;americk\u00fdch Standardech tak siln\u00e9 postaven\u00ed syst\u00e9my nemaj\u00ed.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Gersmehl (2008) p\u0159ich\u00e1z\u00ed se <strong>vzd\u011bl\u00e1vac\u00edmi geografick\u00fdmi koncepty a \u201epodkoncepty\u201c<\/strong>, kter\u00e9 vych\u00e1zej\u00ed z&nbsp;t\u0159\u00ed obsahov\u00fdch vstup\u016f z&nbsp;roku 1984, viz v\u00fd\u0161e. Gersmehl je d\u00e1le specifikuje:<\/p>\n\n\n\n<ol class=\"wp-block-list\" type=\"1\"><li><strong>Lokace &#8211; poloha<\/strong><ul><li>Podm\u00ednky<\/li><li>Propojen\u00ed<\/li><\/ul><\/li><li><strong>Prostorov\u00e9 my\u0161len\u00ed \u2013 zam\u011b\u0159eno na stav<\/strong><ul><li>Porovn\u00e1v\u00e1n\u00ed \/ Srovn\u00e1v\u00e1n\u00ed<\/li><li>Aura<\/li><li>Region<\/li><li>P\u0159echod (<em>transition<\/em>)<\/li><li>Analogie<\/li><li>Hierarchie<\/li><li>Prostorov\u00e9 uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed (<em>pattern<\/em>)<\/li><li>Asociace<\/li><\/ul><\/li><li><strong>\u010caso-prostorov\u00e9 my\u0161len\u00ed \u2013 zam\u011b\u0159eno na dynamiku<\/strong><ul><li>Zm\u011bna &#8211; prostorov\u00e1 v \u010dase<\/li><li>Pohyb<\/li><li>Dif\u00faze<\/li><\/ul><\/li><\/ol>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">V&nbsp;Gersmehlov\u011b p\u0159\u00edstupu je v\u0161e podlo\u017eeno p\u0159\u00edklady z&nbsp;re\u00e1ln\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed.&nbsp; P\u0159\u00edklady jsou u Gersmehla \u010dasto animovan\u00e9 nebo uspo\u0159\u00e1dan\u00e9 do f\u00f3li\u00ed, v&nbsp;dne\u0161n\u00ed terminologii do &nbsp;powerpointov\u00fdch slid\u016f. M\u016f\u017eeme \u0159\u00edci, \u017ee Gersmehl se pokou\u0161\u00ed spojit obor (geografii) s (geografick\u00fdm) vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00edm, jde o geografick\u00e9 vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 nen\u00ed koncipov\u00e1no jen&nbsp;oborem anebo jen&nbsp;pedagogikou. Jde o \u201ebalanc!, o vyv\u00e1\u017eenost. Gersmehl\u016fv p\u0159\u00edstup neunikl vnit\u0159n\u00ed americk\u00e9 kritice. Bednarz &amp; Youda (2015) jako odborn\u00edci na obor (geografie, sp\u00ed\u0161e v\u0161ak geoinformatiku \u010di GIS) pr\u00e1v\u011b kritizovali Germsehl\u016fv p\u0159\u00edstup ke vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed \u2013 v&nbsp;oblati neurov\u011bd charakterizuj\u00ed dokonce Gersmehl\u016fv p\u0159\u00edstup jako \u201enaivn\u00ed\u201c. &nbsp;<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Z\u00e1v\u011brem k&nbsp;t\u00e9to \u010d\u00e1sti je nutn\u00e9 \u0159\u00edci, \u017ee v&nbsp;t\u011bchto intenc\u00edch, a nejen v&nbsp;nich, jsou p\u0159ipravov\u00e1ni budouc\u00ed u\u010ditel\u00e9 zem\u011bpisu v Liberci v\u00edce jak 10 let. Trv\u00e1 zpravidla v\u00edce jak jeden rok, ne\u017e prvn\u00ed studenti se vyman\u00ed z&nbsp;tradi\u010dn\u00edho geografick\u00e9ho my\u0161len\u00ed a za\u010d\u00ednaj\u00ed ve sv\u00fdch v\u00fdstupech na prax\u00edch uplat\u0148ovat toto \u201enov\u00e9\u201c my\u0161len\u00ed. N\u011bkte\u0159\u00ed v\u0161ak, a m\u00e1m to z&nbsp;reflex\u00ed, kdy libereck\u00e9 absolventy nav\u0161t\u011bvuji bu\u010f jako za\u010d\u00ednaj\u00edc\u00ed nebo dokonce ji\u017e zku\u0161en\u00e9 u\u010ditele. V&nbsp;pr\u00e1ci s&nbsp;geografick\u00fdm kurikulem pochopili u\u017eite\u010dnost tohoto nov\u00e9ho p\u0159\u00edstupu.<\/p>\n\n\n\n<h3 class=\"wp-block-heading\">Z\u00e1kladn\u00ed \/ j\u00e1drov\u00e9 znalosti a roz\u0161i\u0159uj\u00edc\u00ed znalosti<\/h3>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Od za\u010d\u00e1tku velk\u00e9 revize RVP se upozor\u0148ovalo na rozd\u011blen\u00ed u\u010diva na j\u00e1drov\u00e9 a roz\u0161i\u0159uj\u00edc\u00ed. A hned od sam\u00e9ho za\u010d\u00e1tku se diskutovalo, co je j\u00e1drov\u00e9 a co roz\u0161i\u0159uj\u00edc\u00ed u\u010divo. U\u017e Bruner (1960, 1977) rozsli\u0161oval mezi <strong>roz\u0161i\u0159uj\u00edc\u00edmi znalostmi<\/strong> (<em>advanced knowledge<\/em>) <strong>a z\u00e1kladn\u00edmi znalostmi<\/strong> (<em>elementary knowledge<\/em>). Z\u00e1kladn\u00ed znalosti podle Brunera m\u011bly m\u00edt &nbsp;fundament\u00e1ln\u00ed charakter a m\u011bly se koncentrovat do ni\u017e\u0161\u00edch ro\u010dn\u00edk\u016f, k&nbsp;mlad\u0161\u00edm \u017e\u00e1k\u016fm.&nbsp; Jen poznamen\u00e1v\u00e1m, \u017ee Bruner je pova\u017eovan\u00fd za p\u016fvodce konceptu&nbsp; <strong>spir\u00e1lov\u00e9ho kurikula<\/strong>, kter\u00e9 vych\u00e1z\u00ed z&nbsp;p\u0159edstavy souladu v\u00fdvoje u\u010diva (jeho \u201eobt\u00ed\u017enosti\u201c\/\u201cslo\u017eitosti\u201c) a psychick\u00e9ho v\u00fdvoje jedince.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">V&nbsp;80. letech minul\u00e9ho stolet\u00ed se pokusil americk\u00fd odborn\u00edk na vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed Eric D. Hirsch, Jr. (<em>Cultural Literacy. What every American needs to know<\/em>, 1987) stanovit povinn\u00e9 penzum znalost\u00ed, kter\u00e9 prohla\u0161oval za <strong>kulturn\u00ed gramotnost<\/strong>, jinak \u0159e\u010deno, co by m\u011bl zn\u00e1t ka\u017ed\u00fd Ameri\u010dan. Tento sv\u016fj koncept obhajoval je\u0161t\u011b o 30 let pozd\u011bji (Hirsch<em>, Why Knowledge Matters. Resuing our children from failed educational theories<\/em>, 2016), kdy poukazoval, podle n\u011bho,&nbsp; na ne\u00fasp\u011b\u0161nost \u010di selh\u00e1n\u00ed konstruktivistick\u00fdch vzd\u011bl\u00e1vac\u00edch teori\u00ed, a to na p\u0159\u00edkladu \u0161kolsk\u00e9 reformy ve Francii z&nbsp;90. let minul\u00e9ho stolet\u00ed.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">S&nbsp;konceptem z\u00e1kladn\u00edho a roz\u0161i\u0159uj\u00edc\u00edho u\u010diva se dosud pracovalo i ve velk\u00e9 revizi RVP ZV. Je\u0161t\u011b na setk\u00e1n\u00ed s&nbsp;experty, kte\u0159\u00ed jsou v&nbsp;pracovn\u00edch skupin\u00e1ch, jsem se koncem ledna 2023 dozv\u00eddal, \u017ee s&nbsp;t\u00edmto konceptem se po\u010d\u00edt\u00e1. P\u0159ekvapen\u00edm bylo, \u017ee v&nbsp;podstat\u011b ze dne na den jsem se dozv\u011bd\u011bl z&nbsp;televize a z&nbsp;novin, \u017ee tento koncept pad\u00e1. Vysv\u011btlen\u00ed bylo pro mne a\u017e alibistick\u00e9. Vedouc\u00ed expert\u016f pro revizi z\u00e1kladn\u00edho vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed prohl\u00e1sil: \u201e<strong><em>V moment\u011b, kdy rozd\u011bl\u00edte vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed obsah, m\u016f\u017ee se to vykl\u00e1dat tak, \u017ee je mo\u017en\u00e9 \u017e\u00e1ky seskupovat podle ur\u010dit\u00fdch krit\u00e9ri\u00ed. Chystan\u00e1 zm\u011bna tak ale nebyla my\u0161lena, nem\u011bly vznikat \u2018chytr\u00e9\u2019 a \u2018hloup\u00e9\u2019 t\u0159\u00eddy. Riziko tam ale bylo<\/em><\/strong>.\u201c Jak je vid\u011bt z&nbsp;t\u00e9to reakce, kalhoty se stahuj\u00ed u\u017e v m\u00edst\u011b, kdy brod je je\u0161t\u011b v nedohlednu.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">V&nbsp;novinov\u00e9m \u010dl\u00e1nku z&nbsp;Aktu\u00e1lne.cz, z&nbsp;1. \u00fanora 2023 (<a href=\"https:\/\/zpravy.aktualne.cz\/domaci\/reforma-zakladniho-skolstvi\/r~0d68db16a23911eda25a0cc47ab5f122\/\">ZDE<\/a>), se \u010dten\u00e1\u0159 mohl do\u010d\u00edst popis od autorky novinov\u00e9ho \u010dl\u00e1nku: \u201e<em>Riziko d\u011blen\u00ed na rychlej\u0161\u00ed a pomalej\u0161\u00ed t\u0159\u00eddy v\u0161ak nakonec podle z\u00e1stupc\u016f ministerstva \u0161kolstv\u00ed p\u0159isp\u011blo k zahozen\u00ed n\u00e1vrhu.<\/em>\u201c (rozum\u011bj rozd\u011blen\u00ed na j\u00e1drov\u00e9 \/ z\u00e1kladn\u00ed a roz\u0161i\u0159uj\u00edc\u00ed znalosti). Podle m\u00e9 zku\u0161enosti, ti co p\u0159ipravuj\u00ed velkou revizi RVP ZV, nedovedou rozli\u0161ovat, co jsou z\u00e1kladn\u00ed a co roz\u0161i\u0159uj\u00edc\u00ed znalosti (alespo\u0148 ur\u010dit\u011b ne v&nbsp;geografii), a u\u017e v\u016fbec nedovedou koncipovat jejich vz\u00e1jemn\u00e9 propojen\u00ed. Objevuje se p\u0159edsudek z&nbsp;hlediska vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed, \u017ee rychlej\u0161\u00ed \u017e\u00e1ci, rovn\u00e1 se chyt\u0159ej\u0161\u00ed, a pomalej\u0161\u00ed \u017e\u00e1ci, rovn\u00e1 se hloup\u011bj\u0161\u00ed \u017e\u00e1ci, co\u017e je ve vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed naprosto nekompetentn\u00ed p\u0159\u00edstup. V&nbsp;tomto ohledu odkazuji na Kahnemana a jeho knihu <em>Thinking, Fast and Slow<\/em> (2011). Pokud v\u00edm, vy\u0161la i \u010desky. Kahneman ve sv\u00e9 knize mluv\u00ed o my\u0161len\u00ed (ne o \u017e\u00e1c\u00edch), rychl\u00e9 my\u0161len\u00ed vztahu na intuitivn\u00ed a pomalej\u0161\u00ed na analytick\u00e9 my\u0161len\u00ed.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">V&nbsp;anglick\u00e9m geografick\u00e9m kurikulu se o definov\u00e1n\u00ed \u201ehlavn\u00edch\u201c znalost\u00ed tamn\u00ed experti pokou\u0161eli ji\u017e p\u0159ed v\u00edce ne\u017e deseti lety. V&nbsp;textu od profesn\u00ed pracovn\u00ed skupiny v&nbsp;r\u00e1mci <em>Geographical Association<\/em> se objevil text, kter\u00fd ji\u017e nen\u00ed na internetu dostupn\u00fd, ale kter\u00fd je pro \u010desk\u00e9 sm\u011b\u0159ov\u00e1n\u00ed v&nbsp;geografick\u00e9m vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed u\u017eite\u010dn\u00fd. Uv\u00e1d\u011bno jako c\u00edl v&nbsp;publikovan\u00e9m slovn\u00edku (<em>glossary<\/em>), sta\u017eeno 4. ledna 2013:<\/p>\n\n\n\n<blockquote class=\"wp-block-quote is-layout-flow wp-block-quote-is-layout-flow\"><p><em>[\u2026]&#8217;hlavn\u00ed&#8216; znalosti mohou b\u00fdt definovan\u00e9 jako ty, kter\u00e9 umo\u017e\u0148uj\u00ed faktick\u00e9\/skute\u010dn\u00e9 geografick\u00e9 znalosti. \u010casto maj\u00ed kvalitu n\u00edzk\u00e9ho statusu, pou\u017eiteln\u00e9ho pro &#8218;ve\u0159ejn\u00fd kv\u00edz&#8216;. Pokud jsou vyu\u010dovan\u00e9 takto &#8218;hlavn\u00ed&#8216; v\u011bdomosti, pak jsou nespojit\u00fdmi \u010di fragmentovan\u00fdmi fakty, mechanicky nau\u010den\u00fdmi. To pak d\u011bl\u00e1 tyto znalosti nete\u010dn\u00fdmi \/ nepochopen\u00fdmi a relativn\u011b zbyte\u010dn\u00fdmi. Hlavn\u00ed znalosti jsou v\u0161ak d\u016fle\u017eit\u00e9. Jsou rozs\u00e1hl\u00e9 a do jist\u00e9 m\u00edry povrchn\u00ed, av\u0161ak mohou b\u00fdt v\u00fdznamn\u00e9 v budov\u00e1n\u00ed kulturn\u00ed gramotnosti. Jsou \u017eivotn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9 v posilov\u00e1n\u00ed a v kontextualizaci hlub\u0161\u00edho porozum\u011bn\u00ed probl\u00e9mu, proces\u016f nebo p\u0159\u00edpadov\u00fdch studi\u00ed.<\/em> (vlastn\u00ed p\u0159eklad)<\/p><\/blockquote>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">V\u00fd\u0161e uveden\u00e1 informace m\u00e1 jasnou a srozumitelnou hodnotu. Auto\u0159i se p\u0159ihla\u0161uj\u00ed k&nbsp;ur\u010dit\u00e9mu a nezbytn\u00e9mu mno\u017estv\u00ed fakt\u016f, kter\u00e9 je v\u0161ak nutn\u00e9 ve v\u00fduce zva\u017eovat a \u017e\u00e1ky nep\u0159et\u011b\u017eovat. Av\u0161ak v\u00fduka by nem\u011bla b\u00fdt zalo\u017eena pouze na faktech. Ale v&nbsp;tom je pr\u00e1v\u011b \u201ezakopan\u00fd pes\u201c \u2013 co je hlavn\u00ed a co je roz\u0161i\u0159uj\u00edc\u00ed. Z&nbsp;m\u00e9 dosavadn\u00ed zku\u0161enosti je toto rozd\u011blen\u00ed v&nbsp;pln\u00e9 kompetenci u\u010ditele, kter\u00fd na tento zp\u016fsob pr\u00e1ce a my\u0161len\u00ed mus\u00ed b\u00fdt p\u0159ipravovan\u00fd jak ve studiu, tak v&nbsp;pokra\u010duj\u00edc\u00edm celo\u017eivotn\u00edm vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed. Diktov\u00e1n\u00ed povinn\u00e9ho penza znalost\u00ed a dovednost\u00ed shora (osnovami, kurikuly) a\u0165 v&nbsp;zahrani\u010d\u00ed tak i v&nbsp;\u010cesku selh\u00e1valo a selh\u00e1v\u00e1.<\/p>\n\n\n\n<h3 class=\"wp-block-heading\">Hierarchick\u00e9 principy ve firemn\u00ed kultu\u0159e \u2013 Peter\u016fv princip a Dilbert\u016fv princip<\/h3>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Nazna\u010dil jsem d\u016fle\u017eitou roli u\u010ditele v&nbsp;pr\u00e1ci s&nbsp;kurikulem, hlavn\u011b s&nbsp;oborov\u00fdm obsahem. Velk\u00e1 revize RVP ZV pravd\u011bpodobn\u011b d\u00e1 do pohybu, a u\u017e i d\u00e1v\u00e1 do pohybu, jedince v&nbsp;hierarchick\u00fdch \u00farovn\u00edch odpov\u011bdnosti za \u010desk\u00e9 vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed.&nbsp; S&nbsp;t\u00edm souvis\u00ed i kompetence t\u011bchto jedinc\u016f. Nab\u00edz\u00ed se ot\u00e1zka: <strong>Maj\u00ed v\u0161ichni dostate\u010dnou kompetenci na profesn\u00ed \/ odborn\u00e9 \u00farovni, na kterou byli pov\u00fd\u0161eni? <\/strong>Laurence Peter (Peter &amp; Hull, 1970) si ji\u017e koncem 60. let kladl podobnou ot\u00e1zku: <em>Profesn\u00ed neschopnost je v\u0161ude. V\u0161imli jste si toho? Asi jsme si toho v\u0161ichni v\u0161imli.<\/em> (s. 18).<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">V&nbsp;souvislosti s&nbsp;kompetencemi se \u010dasto zmi\u0148uje <strong>Peter\u016fv princip<\/strong>. Tento princip je konceptem v&nbsp;managementu \/ v&nbsp;\u0159\u00edzen\u00ed hum\u00e1nn\u00edch zdroj\u016f (<em>human sources, HR), <\/em>kter\u00fd vytvo\u0159il Laurence J. Peter v&nbsp;60. letech minul\u00e9ho stolet\u00ed. Princip je postaven\u00fd na tom,<em> \u017ee<\/em> lid\u00e9 v (firemn\u00ed) hierarchii maj\u00ed tendenci stoupat na \u201e\u00farove\u0148 p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 nekompetence\u201c: zam\u011bstnanci jsou povy\u0161ov\u00e1ni na z\u00e1klad\u011b sv\u00e9ho \u00fasp\u011bchu v p\u0159edchoz\u00edch zam\u011bstn\u00e1n\u00edch \/ zast\u00e1van\u00fdch pozic\u00edch, dokud nedos\u00e1hnou \u00farovn\u011b, na kter\u00e9 ji\u017e nejsou kompetentn\u00ed, proto\u017ee dovednosti v jedn\u00e9 pr\u00e1ci se nemus\u00ed nutn\u011b p\u0159en\u00e1\u0161et do jin\u00e9 pr\u00e1ce.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Peter\u016fv princip byl vysv\u011btlen\u00fd v knize <em>The Peter Principle (William Morrow and Company)<\/em> z roku 1969 od Laurence Petera a Raymonda Hulla. Hull napsal text, kter\u00fd vych\u00e1zel z Peterova v\u00fdzkumu. Peter a Hull zam\u00fd\u0161leli nejd\u0159\u00edve napsat knihu jako satiru. Stala se v\u0161ak popul\u00e1rn\u00ed proto, \u017ee se v&nbsp;n\u00ed ukazuje na nedostatky, jak jsou lid\u00e9 povy\u0161ov\u00e1ni v&nbsp;organizac\u00edch \/ firm\u00e1ch, kde existuje hierarchie.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Princip lze shrnout do jednoduch\u00e9ho pravidla: <strong>V hierarchick\u00e9m uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed ka\u017ed\u00e9 organizace (firmy) m\u00e1 ka\u017ed\u00fd zam\u011bstnanec tendenci stoupat a\u017e na \u00farove\u0148 sv\u00e9 nekompetence<\/strong>.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\"><strong>Obr\u00e1zek 2<\/strong> <em>Peter\u016fv princip vytvo\u0159en\u00fd v&nbsp;60. letech 20. stolet\u00ed<\/em><\/p>\n\n\n\n<figure class=\"wp-block-image size-large\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" width=\"800\" height=\"459\" src=\"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/files\/2023\/02\/image-1-800x459.png\" alt=\"\" class=\"wp-image-1631\" srcset=\"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/files\/2023\/02\/image-1-800x459.png 800w, https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/files\/2023\/02\/image-1-300x172.png 300w, https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/files\/2023\/02\/image-1-768x440.png 768w, https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/files\/2023\/02\/image-1.png 881w\" sizes=\"auto, (max-width: 800px) 100vw, 800px\" \/><\/figure>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Zdroj: Sketchplanations; <a href=\"https:\/\/sketchplanations.com\/the-peter-principle\">https:\/\/sketchplanations.com\/the-peter-principle<\/a> (dostupn\u00e9 4.2.2023). Upraveno.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Ve v\u00fd\u0161e uveden\u00e9 knize auto\u0159i d\u00e1vaj\u00ed p\u0159\u00edklad ze \u0161koln\u00edho prost\u0159ed\u00ed: Pan\u00ed Totlandov\u00e1 je vynikaj\u00edc\u00ed u\u010ditelka na 1. stupni z\u00e1kladn\u00ed \u0161koly. Av\u0161ak uk\u00e1zala se jako nekompetentn\u00ed v komunikaci s&nbsp;u\u010diteli \/ u\u010ditelkami na 1. stupni z\u00e1kladn\u00ed \u0161koly. Podle autor\u016f proto nen\u00ed zp\u016fsobil\u00e1 pro dal\u0161\u00ed postup \/pov\u00fd\u0161en\u00ed a z\u016fstane tak na \u00farovni hlavn\u00ed supervizorky, na \u00farovni, ve kter\u00e9 se projevila jej\u00ed nezp\u016fsobilost a na t\u00e9to \u00farovn\u00ed p\u0159estala b\u00fdt \u00fasp\u011b\u0161n\u00e1. <em><u>Pozn\u00e1mka<\/u><\/em>: Jak mohla pan\u00ed Totlandov\u00e1 u\u010dit sv\u00e9 \u017e\u00e1ky, kdy\u017e nedovedla komunikovat se sv\u00fdmi kolegy \/ kolegyn\u011bmi? Ten p\u0159\u00edklad asi \u201ekulh\u00e1\u201c, ale neznamen\u00e1 to, \u017ee princip je \u0161patn\u011b vytvo\u0159en\u00fd a \u017ee nereflektuje realitu a nen\u00ed u\u017eite\u010dn\u00fd pro porozum\u011bn\u00ed \u201efiremn\u00ed kultury\u201c.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\"><strong>Dilbert\u016fv princip<\/strong> je inspirov\u00e1n Peterov\u00fdm principem. Podle Dilbertova principu jsou zam\u011bstnanci, kte\u0159\u00ed nebyli kompetentn\u00ed, pov\u00fd\u0161eni do veden\u00ed organizace \/firmy proto, aby se zabr\u00e1nilo \u0161kod\u00e1m, kter\u00e9 mohou ve firm\u011b a v\u016fbec firm\u011b zp\u016fsobit (Adams, 1996). Adams tento princip poprv\u00e9 vysv\u011btlil v \u010dl\u00e1nku <em>Wall Street Journal<\/em> z roku 1995 a rozvedl ho ve sv\u00e9 vtipn\u00e9 knize z roku 1996 <em>The Dilbert Principle<\/em>. V Dilbertov\u011b komiksu z 5. \u00fanora 1995 \u0159\u00edk\u00e1 jedna z&nbsp;postav Dogbert, \u017ee <strong><em>\u201eleadership \/ veden\u00ed je p\u0159irozen\u00fd zp\u016fsob, jak odstranit hlup\u00e1ky z&nbsp;m\u00edst, kde z\u00e1sadn\u00ed roli hraje produktivita<\/em><\/strong>\u201c. <em><u>Pozn\u00e1mka<\/u><\/em>: \u010cesk\u00e9 \u0161koly nejsou p\u0159\u00edkladnou organizac\u00ed, kde hlavn\u00ed roli hraje produktivita. Viz posuzov\u00e1n\u00ed \/ hodnocen\u00ed o\u010dek\u00e1van\u00fdch v\u00fdstup\u016f v&nbsp;RVP ZV. Ale za tento stav \u010desk\u00e9 \u0161koly NENESOU plnou odpov\u011bdnost! O\u010dek\u00e1van\u00fd v\u00fdstup nen\u00ed standardem, jako je tomu nap\u0159\u00edklad v&nbsp;USA. V\u00edce o t\u00e9to problematice nap\u0159. Biesta, <em>Improving education through research? From effectiveness, causality and technology to purpose, complexity and culture <\/em>(2016), v&nbsp;geografick\u00e9m vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed nap\u0159\u00edklad (Rawding, <em>Effective Innovation in the Secondary Geography Curriculum. A Practical Guide,<\/em> 2013).<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Pr\u00e1ce na velk\u00e9 revizi RVP ZV p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed dal\u0161\u00ed kritick\u00e1 m\u00edsta. Za jedno z&nbsp;nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch m\u00edst pova\u017euji prom\u00edt\u00e1n\u00ed osobn\u00edch ambic\u00ed a z\u00e1jm\u016f akt\u00e9r\u016f v&nbsp;r\u00e1mci revize RVP ZV, jinak \u0159e\u010deno <strong>politika\u0159en\u00ed<\/strong>. V&nbsp;t\u00e9to souvislosti se nab\u00edz\u00ed ot\u00e1zka, jak byli lid\u00e9 do t\u00fdm\u016f velk\u00e9 revize RVP ZV, ve spole\u010dn\u00e9 projektu M\u0160MT \u010cR a NP \u010cR, p\u0159ij\u00edman\u00ed (v\u00edce <a href=\"https:\/\/velke-revize-zv.rvp.cz\/\">ZDE<\/a>). Existovaly n\u011bjak\u00e9 p\u0159edpoklady, po\u017eadavky, pohovory, v\u00fdb\u011bry apod.? Nikde jsem nic takov\u00e9ho nevid\u011bl a ani \u017e\u00e1dn\u00e9 nab\u00eddky na tyto pozice. Jen jsem se mohl \u010d\u00edst kr\u00e1tk\u00e1 CV u jednotliv\u00fdch jmen, co\u017e pova\u017euji za nedostate\u010dn\u00e9.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">V&nbsp;m\u00e9 letit\u00e9 zku\u0161enosti takov\u00fd \u201ekabinetn\u00ed\u201c p\u0159\u00edstup nen\u00ed ni\u010d\u00edm nov\u00fdm. Ji\u017e jsem to poznal a za\u017eil na p\u0159elomu 70. a 80. let, kdy se realizoval dokument \u201e<em>Dal\u0161\u00ed rozvoj \u010deskoslovensk\u00e9 v\u00fdchovn\u011b vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed soustavy<\/em>\u201c a pokra\u010dovalo to i v&nbsp;implementaci RVP ZV v&nbsp;nult\u00e9m desetilet\u00ed. Tak\u017ee \u201eJedeme d\u00e1l.\u201c<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Ve skupin\u00e1ch pro realizaci velk\u00fdch zm\u011bn v&nbsp;\u010desk\u00e9m vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed, ve kter\u00fdch jsem se pohyboval a pohybuji, bylo politika\u0159en\u00ed v\u017edy p\u0159\u00edtomn\u00e9. Uvedu dva obecn\u00e9 p\u0159\u00edklady z&nbsp;posledn\u00ed doby, jeden z \u201eb\u0159ehu\u201c obecn\u011b pedagogick\u00e9ho, druh\u00fd z \u201eb\u0159ehu\u201c odborn\u011b geografick\u00e9ho. V\u0161echny maj\u00ed spole\u010dn\u00e9 to, \u017ee se vytv\u00e1\u0159ej\u00ed z\u00e1jmov\u00e9 skupiny, ve kter\u00fdch se prosazuj\u00ed osobn\u00ed a skupinov\u00e9 c\u00edle. Samoz\u0159em\u011b takto jednozna\u010dn\u011b to postaven\u00e9 nen\u00ed, v\u017edy se mluv\u00ed o \u201ebohulib\u00fdch\u201c snah\u00e1ch, postupech, c\u00edlech atd. v&nbsp;z\u00e1jmu v\u0161ech. V\u00edce se \u010dten\u00e1\u0159 o \u201eb\u0159ehovosti\u201c v&nbsp;geografick\u00e9m vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed dozv\u00ed <a href=\"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/2017\/04\/18\/kdo-umi-umi-kdo-neumi-uci\/\">ZDE<\/a>.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Jako obecn\u011b pedagogick\u00fd p\u0159\u00edklad mohu uv\u00e9st skupinu kolem projektu <em>Transdidaktiky<\/em> <a href=\"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/2018\/08\/01\/obecna-didaktika-transdidaktika-pedago-demago\/\">(ZDE<\/a>). Deklarovan\u00fdm c\u00edlem je vytvo\u0159it spole\u010denstva (dobr\u00fdch) prax\u00ed a mysl\u00ed, tedy u\u010ditel\u016f\/praktik\u016f a akademik\u016f\/ teoretik\u016f. Zvl\u00e1\u0161t\u011b ta druh\u00e1 usiluje o sjednocen\u00ed my\u0161len\u00ed pod jejich taktovkou. D\u016frazn\u011b jsem se proti tomu ohradil. Zd\u00e1 se, \u017ee aktivita vytvo\u0159it <strong>jednotu mysl\u00ed<\/strong> byla v&nbsp;tomto sm\u011bru utlumena, anebo m\u011b m\u00edj\u00ed.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">V&nbsp;odborn\u011b geografick\u00e9m z\u00e1jmu se projevuje politika\u0159en\u00ed v&nbsp;ovl\u00e1dnut\u00ed oborov\u00e9ho obsahu a ovl\u00e1dnut\u00ed rozhodovac\u00edch pozic v&nbsp;geografick\u00e9m vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed z&nbsp;jednoho centra. Prohl\u00e1\u0161en\u00ed, kter\u00e1 sl\u00fdch\u00e1m v\u00edce jak 15 let, jsou typu: uvnit\u0159 m\u016f\u017eeme m\u00edt neshody a r\u016fzn\u00e9 n\u00e1zory, ale navenek (na ve\u0159ejnosti) mus\u00edme vystupovat jednotn\u011b a ve shod\u011b. \u00dasm\u011bvn\u00e9 je, \u017ee takto na ve\u0159ejnosti, b\u00fdt tv\u00e1\u0159\u00ed \/ b\u00fdt mluv\u010d\u00edm t\u00e9to skupiny, cht\u011bj\u00ed b\u00fdt po\u0159\u00e1d stejn\u00ed lid\u00e9.&nbsp; Jejich reprezentace za posledn\u00edch 20 let \u017e\u00e1dn\u00e9 v\u00fdsledky nep\u0159inesla krom\u011b ztr\u00e1ty respektu odborn\u00edk\u016f mimo obor. Ale on \u017e\u00e1dn\u00fd respekt ani nikdy nebyl, tak\u017ee nebylo co ztratit. Je to drsn\u00e9, mo\u017en\u00e1 a\u017e p\u0159ehnan\u00e9, ale realita v&nbsp;\u010desk\u00e9m geografick\u00e9m vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed je takov\u00e1. D\u016frazn\u011b tvrd\u00edm a v\u017edy jsem tvrdil, \u017ee m\u00e1m na tyto geografick\u00e9 koncepty z&nbsp;jednoho centra odli\u0161n\u00e9 n\u00e1zory a neztoto\u017e\u0148uji se s&nbsp;nimi. Jako p\u0159\u00edklad mohu uv\u00e9st p\u0159\u00edsp\u011bvek <em>Modr\u00e1 je dobr\u00e1?<\/em> (<a href=\"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/?p=936&amp;preview=true\">ZDE<\/a>) nebo <em>Geografick\u00e9 vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed z albertovsk\u00e9ho pohledu<\/em> (<a href=\"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/2022\/11\/16\/geograficke-vzdelavani\/\">ZDE<\/a>) a (<a href=\"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/2022\/11\/20\/geograficke-vzdelavani-z-albertovskeho-pohledu-cast-druha-geograficka-vzdelavaci-temata\/\">ZDE<\/a>).<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\"><strong>&nbsp;Obr\u00e1zek 3<\/strong> <em>St\u0159\u00edd\u00e1n\u00ed. Pracovn\u00ed \u0161ichta. Um\u011bleck\u00e9 ztv\u00e1rn\u011bn\u00ed jednoty.<\/em><\/p>\n\n\n\n<figure class=\"wp-block-image size-large\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" width=\"743\" height=\"563\" src=\"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/files\/2023\/02\/image-2.png\" alt=\"\" class=\"wp-image-1632\" srcset=\"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/files\/2023\/02\/image-2.png 743w, https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/files\/2023\/02\/image-2-300x227.png 300w\" sizes=\"auto, (max-width: 743px) 100vw, 743px\" \/><\/figure>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Zdroj<em>: Metropolis 1927<\/em>, re\u017eis\u00e9r Fritz Lang; <a href=\"https:\/\/www.youtube.com\/watch?v=UY4_TKtxCCI\">https:\/\/www.youtube.com\/watch?v=UY4_TKtxCCI<\/a>, od 2:25 (dostupn\u00e9 6. 2. 2023)<\/p>\n\n\n\n<h2 class=\"wp-block-heading\">\u201eBe at Your Best\u201c Vyu\u017e\u00edt naplno sv\u016fj znalostn\u00ed, dovednostn\u00ed i du\u0161evn\u00ed potenci\u00e1l \/ schopnosti<\/h2>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">B\u00fdt <strong>nejlep\u0161\u00ed<\/strong> a <strong>vyu\u017e\u00edt naplno sv\u016fj potenci\u00e1l \/ schopnosti<\/strong> jsou dv\u011b odli\u0161n\u00e9 v\u011bci. Zd\u00e1 se, \u017ee ve velk\u00e9 revizi RVP ZV se pozornost v\u011bnuje znalostem a dovednostem, a to je\u0161t\u011b jen v&nbsp;oborov\u00e9 oblasti. \u010c\u00e1ste\u010dn\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed vid\u00edm v&nbsp;tom (vych\u00e1z\u00edm ze znalosti v&nbsp;oboru geografie), \u017ee oborov\u00fd obsah \u201egarantuj\u00ed\u201c odborn\u00edci na <strong>odbornou geografii<\/strong> a nikoli odborn\u00edci na geografick\u00e9 vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed, tedy vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed obor geografie. Zn\u00e1m toto uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed i ze zahrani\u010d\u00ed, tak\u017ee \u010cesko v&nbsp;tomto ohledu nen\u00ed nijak v\u00fdjime\u010dn\u00e9. Av\u0161ak v&nbsp;zahrani\u010d\u00ed se v&nbsp;geografick\u00e9m vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed ji\u017e v\u00edce ne\u017e 10 let v\u011bnuj\u00ed pr\u00e1v\u011b hodnot\u00e1m, postoj\u016fm a <strong>schopnostem<\/strong>, nap\u0159. Solem, Lambert, &amp; Tani, <em>GeoCapabilities: A Transatlantic Approach to Researching and Improving Teacher Preparation and Leadership in Geography. Major Activities and Findings<\/em> (Phase 1): July 2012 &#8211; June 2013, 2013a); Solem, Lambert, &amp; Tani, <em>Geocapabilities: Toward An International Framework for Researching the Purposes and Values of Gegoraphical Education<\/em>, 2013b. Bez odborn\u00edk\u016f na geografick\u00e9 vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed pracovat na revizi kurikula se zam\u011b\u0159en\u00edm na schopnosti jedince se jednozna\u010dn\u011b v\u00fdsledek nedostav\u00ed, a pokud ano, tak to bude \u201echrom\u00e1 kachna\u201c.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">V&nbsp;revizi oborov\u00fdch oblast\u00ed v&nbsp;\u010desk\u00e9m RVP ZV je pom\u00edjena \u201esubjektivn\u00ed\u201c\/\u201cintersubjektivn\u00ed\u201c \u010d\u00e1st, a to<strong> hodnoty, postoje a schopnosti<\/strong>. T\u00e9to \u201enevyv\u00e1\u017eenosti\u201c ve vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed jsem si v\u0161iml ji\u017e ve schvalovan\u00fdch dokumentech pr\u016f\u0159ezov\u00e9ho t\u00e9matu \u201eEnvironment\u00e1ln\u00ed v\u00fdchova\u201c (Broukalov\u00e1, a dal\u0161\u00ed, prosinec 2011; \u010cin\u010dera, Jan\u010da\u0159\u00edkov\u00e1, Kindlmannov\u00e1, \u0160imonov\u00e1, &amp; Volfov\u00e1, 2011). Velmi detailn\u00ed a hlubok\u00e1 anal\u00fdza a metodika v&nbsp;tomto t\u00e9matu \/ projektu je v\u011bnov\u00e1na znalostem a dovednostem (asi vliv environmentalistiky z&nbsp;80. let). Jakmile se auto\u0159i dost\u00e1vaj\u00ed k&nbsp;hodnot\u00e1m a postoj\u016fm, \u201ep\u0159ep\u00ednaj\u00ed\u201c na obskurn\u00ed t\u00e9ma \u201em\u00edsto\u201c. <strong>Koncept m\u00edsta<\/strong> slou\u017e\u00ed jako \u201eodkl\u00e1dac\u00ed \u0161atna\u201c. P\u0159itom \u201em\u00edsto\u201c (<em>place<\/em>) je tak\u00e9 siln\u00fd &nbsp;<strong>filosofick\u00fd<\/strong> (nap\u0159. Casey, 1997; Malpas, 1998, 2006) nebo <strong>odborn\u011b geografick\u00fd<\/strong> (Tuan, 1975; Relph, 1976; Parks&amp;Thrif, 1980; Cresswell, 1979, 2004, 2009) koncept.<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed koncept \u201em\u00edsto\u201c (<em>place<\/em>) m\u00e1 v&nbsp;zahrani\u010d\u00ed ale i v&nbsp;\u010cesku ji\u017e tak\u00e9 svou historii, zvl\u00e1\u0161t\u011b fenomenologick\u00e1 sou\u010d\u00e1st \u201e<strong>v\u00fdznam m\u00edsta<\/strong>\u201c (<em>sense of place<\/em>).&nbsp; Je mo\u017en\u00e9 uv\u00e9st nap\u0159. Sobel, 2004, 2005; Orr, 2013; V\u00e1vra, <em>M\u00edsto (place) v region\u00e1ln\u00ed geografii a v geografick\u00e9m vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed<\/em>, 2009. Koncept \u201em\u00edsta\u201c v\u0161ak pokud jde o geografick\u00e9 vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed, v&nbsp;\u010cesku \u017eivo\u0159\u00ed. Posledn\u00ed p\u0159\u00edklad \u201e\u00fatlumu\u201c toho vzd\u011bl\u00e1vac\u00edho konceptu &nbsp;je vymaz\u00e1n\u00ed \u201eM\u00edsta\u201c z&nbsp;oboru zem\u011bpis\/geografie v&nbsp;revizi RVP ZV z&nbsp;ledna 2021 (v\u00edce <a href=\"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/2021\/03\/07\/uredni-skrt-v-rvp-zv-vzdelavaci-predmet-zemepis-gumuje-v-hlave-nase-mapy\/\">ZDE<\/a>)., jeho\u017e sou\u010d\u00e1st\u00ed byla vymaz\u00e1na \u201ement\u00e1ln\u00ed mapa\u201c, &nbsp;a z\u016fstal m\u00edstn\u00ed region).<\/p>\n\n\n\n<p class=\"wp-block-paragraph\">Kaj d\u017eas \u010desk\u00e9 geografick\u00e9 vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed ve velk\u00e9 revizi RVP ZV? Nen\u00ed na\u010dase vybrat u\u017e sm\u011br, kdy\u017e jsme si je\u0161t\u011b nevybrali boty a oble\u010den\u00ed?<\/p>\n\n\n\n<h2 class=\"wp-block-heading\">Reference<\/h2>\n\n\n\n<ol class=\"wp-block-list\"><li>Adams, S. (1996). <em>The Dilbert Principle.<\/em> New York: United Feature Syndicate, Inc. Retrieved February 2, 2023, from https:\/\/researchersclub.files.wordpress.com\/2017\/06\/the-dilbert-principle-scott-adams.pdf<\/li><li>Anderson, L. W., &amp; Krathwohl, D. R. (2001). <em>A Taxonomy for Learning, Teaching and Assessing<\/em> (Abridged Edition ed.). New York: Addison Wesley Longman, Inc.<\/li><li>Bednarz, S. W., &amp; Youda, M. (2015, December 31). Book Review\/Teaching Geography (3rd ed., Phil Gersmehl). <em>Review of International Geographical Education Online (RIGEO), 5<\/em>(3), pp. 332-336. Retrieved May 14, 2021, from https:\/\/dergipark.org.tr\/en\/pub\/rigeo\/issue\/40885\/493678<\/li><li>Bednarz, S. W., Bettis, N. C., Boehm, R. G., de Souza, A. R., Downs, R. M., Marran, J. F., . . . Slater, C. L. (1994). <em>Geography for Life. National Geography Standards 1994<\/em> (1st ed.). Washington D.C., USA: National Geographic Research &amp; Exploration.<\/li><li>Biesta, G. (2016). Improving education through research? From effectiveness, causality and technology to purpose, complexity and culture. <em>Policy Futures in Education, 14<\/em>(2), 194-210. doi:10.1177\/1478210315613900<\/li><li>Biggs, J., &amp; Tang, C. (2011). <em>Teaching for Quality Learning at University.<\/em> Maidenhead: Open University Press.<\/li><li>Broukalov\u00e1, L. B., \u010cin\u010dera, J., Dani\u0161, P., Ka\u017emierski, T., Kulich, J., Lupa\u010d, M., . . . Nov\u00e1k, M. (prosinec 2011). <em>C\u00edle a indik\u00e1tory pro environment\u00e1ln\u00ed vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed\u00cd, v\u00fdchovu a osv\u011btu v \u010cesk\u00e9 republice.<\/em> Ministerstvo \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed. Praha: Ministerstvo \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed. Z\u00edsk\u00e1no 9. leden 2014, z https:\/\/www.mzp.cz\/cz\/cile_indikatory_evvo_dokument<\/li><li>Bruner, J. (1960, 1977). <em>The Process of Education. A Landmark in Educational Theory<\/em> (Twenty-seventh printing, 2003 ed.). Harvard University Press.<\/li><li>Casey, E. S. (1997). <em>The Fate of Place. A Philosophical History.<\/em> London: University of California Press.<\/li><li>Cresswell, T. (2004). <em>Place. A Short Introduction.<\/em> Oxford: Blackwell Publishing.<\/li><li>Cresswell, T. (2005). Place. In P. Cloke et al. (eds., <em>Introducing Human Geographies<\/em> (pp. 485-494). Abingdon: Hodder Arnold.<\/li><li>Cresswell, T. (2008b). Space and Place (1977): Yi-Fu Tuan. In P. Hubbard, R. Kitchin, &amp; G. Valentine, <em>Key Texts in Human Geography<\/em> (pp. 53-59). SAGE.<\/li><li>\u010cin\u010dera, J., Jan\u010da\u0159\u00edkov\u00e1, K., Kindlmannov\u00e1, J., \u0160imonov\u00e1, P., &amp; Volfov\u00e1, A. (2011). <em>Doporu\u010den\u00e9 o\u010dek\u00e1van\u00e9 v\u00fdstupy. Environment\u00e1ln\u00ed v\u00fdchova v z\u00e1kladn\u00edm vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed.<\/em> Praha: V\u00daP. Z\u00edsk\u00e1no 15. \u010dervenec 2019, z https:\/\/digifolio.rvp.cz\/artefact\/file\/download.php?file=29297&amp;view=4001<\/li><li>Gersmehl, P. (2008). <em>Teaching Geography<\/em> (2nd ed.). New York: The Guilford Press.<\/li><li>Hardwick, S. W., &amp; Holtgrieve, D. G. (1996). <em>Geography for Educators. Standards, Themes and Concepts<\/em> (2nd Edition ed.). New Jersey: Prentice-Hall, Inc. A Pearson Education Company.<\/li><li>Heffron, S. G., &amp; Downs, R. M. (Eds.). (2012). <em>Geography for Life: National Geography Standards<\/em> (Second Edition. Geography Education National Implementation Project ed.). Washington: National Council for Geographic Education.<\/li><li>Hirsch, E. D. (1987). <em>Cultural Literacy. What every American needs to know.<\/em> New York: Random Hous, Inc.<\/li><li>Hirsch, E. D. (2016). <em>Why Knowledge Matters. Resuing our children from failed educational theories.<\/em> Cabridbe, Massachusetts: Harvard Euducation Press.<\/li><li>Kahneman, D. (2011). <em>Thinking, Fast and Slow.<\/em> London: Pinguin Books Ltd.<\/li><li>Malpas, J. (1998). Finding Place: Spatiality, Locality, and Subjectivity. In A. Light, &amp; J. M. Smith, <em>Philosophy and Geography III. Philosophies of Place.<\/em> (pp. 21-44). New York: Rowman &amp; Littlefield Publishers, Inc.<\/li><li>Malpas, J. E. (2006). <em>Heidegger&#8217;s Topology: Being, Place, World.<\/em> Cambridge: The MIT Press.<\/li><li>Marzano, R. J., &amp; Kendall, J. S. (2007). <em>The New Taxonomy of Educational Objectives.<\/em> Thousand Oaks: Corwin Press, A Sage Pulbications Company.<\/li><li>Orr, D. (2013). Place and Pedagogy. <em>The NAMTA Journal, 38<\/em>(1), 183-188. Retrieved July 7, 2019, from https:\/\/files.eric.ed.gov\/fulltext\/EJ1078034.pdf<\/li><li>Parkes, D., &amp; Thrift, N. (1980). <em>Times, spaces, and places.<\/em> New York: John Wiley &amp; Sons Ltd.<\/li><li>Pasch, M., Gardner, T. G., Langerov\u00e1, G. M., Starkov\u00e1, A. J., &amp; Moodyov\u00e1, C. D. (1998). <em>Od vzd\u011bl\u00e1vac\u00edho programu k vyu\u010dovac\u00ed hodin\u011b. Jak pracovat s kurikulem.<\/em> (M. Koldinsk\u00fd, P\u0159ekl.) Praha: Port\u00e1l, s.r.o.<\/li><li>Peter, L. J., &amp; Hull, R. (1970). <em>The Peter Principle.<\/em> London: Pan Books Ltd. Retrieved February 2, 2023, from https:\/\/archive.org\/details\/the-peter-principle_202108\/page\/n1\/mode\/2up?view=theater<\/li><li>Petersen, J. F., Natoli, S. J., &amp; Boehm, R. G. (1984). <em>The Guidelines for Geographic Education: A Ten-Year Retrospective.<\/em> Retrieved June 10, 2015, from National Council for the Social Studies: https:\/\/www.socialstudies.org\/sites\/default\/files\/publications\/se\/5804\/580401.html<\/li><li>Rawding, C. (2013). <em>Effective Innovation in the Secondary Geography Curriculum. A Practical Guide.<\/em> Abingdon: Routledge.<\/li><li>Relph, E. (1976). <em>Place and Placelessness.<\/em> London: Pion Ltd.<\/li><li>Sobel, D. (2004, 2005). <em>Place-Based Education. Connecting Classrooms and Communities<\/em> (2 ed., Vol. Orion&#8217;s Nature Literacy Series). Great Barrington: The Orion Society.<\/li><li>Solem, M., Lambert, D., &amp; Tani, S. (2013a). <em>GeoCapabilities: A Transatlantic Approach to Researching and Improving Teacher Preparation and Leadership in Geography. Major Activities and Findings (Phase 1): July 2012 &#8211; June 2013.<\/em> Z\u00edsk\u00e1no 23. June 2015, z Association of American Geographers: http:\/\/www.aag.org\/galleries\/education-files\/GeoCap1_Year1Report_FINAL.pdf<\/li><li>Solem, M., Lambert, D., &amp; Tani, S. (2013b). Geocapabilities: Toward An International Framework for Researching the Purposes and Values of Gegoraphical Education. <em>RIGEO. Review of International Geographical Education Online, 3<\/em>(3), pp. 214-229. Retrieved June 23, 2015, from http:\/\/www.rigeo.org\/vol3no3\/RIGEO-V3-N3-1.pdf<\/li><li>Tuan, Y.-F. (1975, April). Place: An Experimental Perspective. <em>Geographical Review, 65<\/em>(2), pp. 151-165. doi:10.2307\/213970<\/li><li>V\u00e1vra, J. (2006). <em>Didaktika geografie 1. Od vzd\u011bl\u00e1vac\u00edho programu k vyu\u010dovac\u00ed hodin\u011b v zem\u011bpisu na Z\u0160, na p\u0159\u00edkladu t\u00e9matu Sv\u011btov\u00fd oce\u00e1n.<\/em> Liberec: Technick\u00e1 univerzita v Liberci.<\/li><li>V\u00e1vra, J. (2009). M\u00edsto (place) v region\u00e1ln\u00ed geografii a v geografick\u00e9m vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed. <em>Acta Geographica Universitatis Comenianae<\/em>(52), str\u00e1nky 119-127.<\/li><li>V\u00e1vra, J. (2014). <em>Cramming Facts and Thinking Concepts: Instance of Preparation of Student Geography Teachers in Liberec.<\/em> Retrieved October 10, 2015, from Review of International Geographical Education Online: http:\/\/www.rigeo.org\/vol4no3\/Number3Winter\/RIGEO-V4-N3-4.pdf<\/li><\/ol>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>B\u00fdt nejlep\u0161\u00ed, b\u00fdt kr\u00e1lem mezi jednook\u00fdmi, anebo b\u00fdt nejlep\u0161\u00ed, vyu\u017e\u00edt naplno sv\u00fdch schopnost\u00ed? O co by m\u011blo hlavn\u011b j\u00edt ve velk\u00e9 revizi RVP ZV? My\u0161leno obecn\u011b i se zam\u011b\u0159en\u00edm na geografick\u00e9 vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed.<\/p>\n","protected":false},"author":1425,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":true,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[4632],"tags":[],"class_list":["post-1626","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-revize-rvp"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1626","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1425"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1626"}],"version-history":[{"count":8,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1626\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1637,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1626\/revisions\/1637"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1626"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1626"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1626"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}