Je pot\u0159eba ud\u011blat n\u011bco i v\u00a0samotn\u00e9 \u010c\u0160I, pokud se t\u00fdk\u00e1 hodnocen\u00ed kvality vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed. V\u00a0\u010dl\u00e1nku Nad zpr\u00e1vou \u010c\u0160I k v\u00fdsledk\u016fm \u017e\u00e1k\u016f 5. a 9. t\u0159\u00edd. (Zhodnocen\u00ed n\u011bkter\u00fdch \u00faloh a jejich srovn\u00e1n\u00ed s testy PISA)<\/em> (2018, dostupn\u00e9 ZDE<\/a>) jsem publikoval anal\u00fdzu testov\u00fdch ot\u00e1zek, kter\u00e1 hodnotila zem\u011bpisn\u00fd obsah. Testov\u00e9 ot\u00e1zky \u010c\u0160I m\u011bly asi hodnotit geografick\u00e9 my\u0161len\u00ed.<\/p>\n V\u00a0roce 2015 se objevila kniha z Nakladatelstv\u00ed Grada od R. \u010capka Modern\u00ed didaktika. Lexikon v\u00fdukov\u00fdch a hodnot\u00edc\u00edch metod, <\/em>ve kter\u00e9 se autor sna\u017e\u00ed \u010dten\u00e1\u0159e p\u0159esv\u011bd\u010dit, \u017ee n\u011bco jako modern\u00ed didaktika existuje. \u00a0<\/em>P\u0159edt\u00edm jsem studoval ob\u011b vyd\u00e1n\u00ed Obecn\u00e9 didaktiky<\/em> od J. Skalkov\u00e9 , (1999; 2007), kter\u00e9 m\u011b nenadchly, proto\u017ee nap\u0159\u00edklad si autorka v\u00a0obou vyd\u00e1n\u00edch nev\u011bd\u011bla rady s\u00a0vysv\u011btlen\u00edm a s pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00edm p\u016fvodn\u00ed Bloomovy taxonomie vzd\u011bl\u00e1vac\u00edch c\u00edl\u016f (Bloom, 1956), tak i s nov\u011bj\u0161\u00ed revidovanou Bloomovu taxonomi\u00ed (Anderson & Krathwohl, 2001). Do studia Modern\u00ed didaktiky<\/em> jsem vstupoval s\u00a0ot\u00e1zkou: V\u00a0\u010dem je ta Didaktika <\/em>podle autora knihy modern\u00ed, jak m\u00e1 ve sv\u00e9m n\u00e1zvu. A co by m\u011bla b\u00fdt kvalita ve vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed.<\/p>\n N\u011bkolikr\u00e1t a opakovan\u011b jsem byl sv\u00fdm okol\u00edm upozor\u0148ovan\u00fd na autora uveden\u00e9 knihy Modern\u00ed didaktika<\/em> (d\u00e1le budu uv\u00e1d\u011bt tento zkr\u00e1cen\u00fd titul knihy). Autor se v\u00a0uveden\u00e9 knize charakterizuje jako odborn\u00edk, kter\u00fd za\u010dal od p\u00edky: pomocn\u00fd vychovatel<\/strong> a vychovatel, pomocn\u00fd u\u010ditel ve zvl\u00e1\u0161tn\u00ed \u0161kole, d\u00e1le uv\u00e1d\u00ed, \u017ee u\u010dil na z\u00e1kladn\u00edch a st\u0159edn\u00edch \u0161kol\u00e1ch t\u011blesnou v\u00fdchovu, zem\u011bpis, rodinnou v\u00fdchovu a dal\u0161\u00ed p\u0159edm\u011bty<\/strong>. Jak vidno, pestr\u00fd pel-mel oborov\u00e9ho zam\u011b\u0159en\u00ed u\u010ditele, cht\u011blo by se \u0159\u00edci typu \u201esuplenta\u201c, a nebo \u201apot\u00ed\u017eisty\u2018, kter\u00fd dlouho nevydr\u017e\u00ed na jednom m\u00edst\u011b.\u00a0 Kladu si ot\u00e1zku, co ten v\u00fdb\u011br vyu\u010dovan\u00fdch p\u0159edm\u011bt\u016f m\u00e1 dokazovat. \u017de uveden\u00e9 p\u0159edm\u011bty, nap\u0159\u00edklad zem\u011bpis, m\u016f\u017ee u\u010dit ka\u017ed\u00fd?<\/p>\n Autor\u016fv profesn\u00ed \u017eivotopis zdob\u00ed absolvov\u00e1n\u00ed doktorsk\u00fdch studi\u00ed: pedagogika na PdF UP v\u00a0Olomouci<\/strong> a pedagogick\u00e1 psychologie na PdF UK Praha<\/strong>, d\u00e1le u\u010ditelstv\u00ed rodinn\u00e9 v\u00fdchovy na PdF UHK<\/strong> nebo v\u00fdchovn\u00e9 poradenstv\u00ed a \u0161koln\u00ed management na Pdf UP v\u00a0Olomouci<\/strong>. Osobn\u00ed suverenitu autor dokumentuje obr\u00e1zkem \u201estand-upu<\/em>\u201c u \u201eflip chartu<\/em>\u201c, nev\u00edm, p\u0159ed k\u00fdm, p\u0159ed jak\u00fdm poslucha\u010dstvem. To neviditeln\u00e9 publikum, ke kter\u00e9mu na obr\u00e1zku mluv\u00ed jako lektor, m\u016f\u017ee tak\u00e9 leccos nazna\u010dovat. \u00a0Jak se v\u00a0knize uv\u00e1d\u00ed (s. 15): \u201ejako lektor p\u016fsob\u00ed v\u00a0r\u016fzn\u00fdch \u0161kol\u00edc\u00edch organizac\u00edch i p\u0159\u00edmo ve sborovn\u00e1ch s\u00a0t\u00e9maty, jako jsou suportivn\u00ed a alternativn\u00ed v\u00fdukov\u00e9 metody, odm\u011bny a tresty ve \u0161koln\u00ed praxi, hodnocen\u00ed a sebehodnocen\u00ed \u017e\u00e1k\u016f, \u0159\u00edzen\u00ed t\u0159\u00eddn\u00ed sch\u016fzky a rozhovor s\u00a0rodi\u010di a dal\u0161\u00ed<\/em>.\u201c Poj\u010fme se pod\u00edvat na autorovo p\u016fsoben\u00ed\/lektorov\u00e1n\u00ed \u201ep\u0159\u00edmo ve sborovn\u00e1ch<\/em><\/strong>\u201c, kter\u00e9 v\u00a0Modern\u00ed didaktice<\/em>\u00a0prezentuje.<\/p>\n Autor za\u010d\u00edn\u00e1 v\u00a0Modern\u00ed didaktice<\/em> historkou\/zku\u0161enost\u00ed ze sv\u00e9 \u00a0praxe. Vedl dva \u201asemin\u00e1\u0159e\u2018\u00a0 jako lektor v\u00a0jedn\u00e9 budov\u011b (jak\u00e1 n\u00e1hoda, kter\u00e1 se k\u00a0ilustraci hod\u00ed, a jak symbolick\u00e9, \u017ee?) \u2013 dole z\u00e1kladn\u00ed \u0161kola, o patro v\u00fd\u0161 gymn\u00e1zium (s. 18). A dal\u0161\u00ed tradi\u010dn\u00ed pohled na pr\u00e1ci a chu\u0165 se sebe-vzd\u011bl\u00e1vat, kter\u00fd autor knihy p\u0159edkl\u00e1d\u00e1, podle mne v\u00a0podob\u011b m\u00fdtu. Tvrd\u00ed, \u017ee\u00a0u\u010ditel\u00e9 z\u00e1kladn\u00ed \u0161koly ba\u017e\u00ed po novink\u00e1ch<\/strong>, jsou nad\u0161en\u00ed z nov\u00fdch metod a forem u\u010den\u00ed. V\u0161ichni cht\u011bj\u00ed b\u00fdt na autorov\u011b lektorsk\u00e9m koncertu, pardon semin\u00e1\u0159i, a \u00a0v\u0161ichni se nad\u0161en\u011b vrhaj\u00ed do aktivit, kter\u00fdmi je lektor zahrnuje. Naproti autor stav\u00ed\u00a0u\u010ditele gymn\u00e1zia<\/strong>, kte\u0159\u00ed nemaj\u00ed z\u00e1jem o didaktiku. Z\u00a0jedn\u00e9 zku\u0161enosti autor d\u011bl\u00e1 obecn\u00fd stav v\u011bc\u00ed.<\/p>\n Sou\u010d\u00e1st\u00ed m\u00fdtu o rozd\u00edlu u\u010ditel\u016f z\u00e1kladn\u00ed \u0161koly a u\u010ditel\u016f gymn\u00e1zia je pokra\u010duj\u00edc\u00ed autor\u016fv popis z\u00e1kladn\u00ed \u0161koly (dole) a gymn\u00e1zia (naho\u0159e) v jedn\u00e9 budov\u011b. \u00a0O t\u0159i dny pozd\u011bji po semin\u00e1\u0159i s u\u010diteli z\u00e1kladn\u00ed \u0161koly dost\u00e1v\u00e1 autor knihy jako lektor ledovou sprchu od u\u010ditel\u016f gymn\u00e1zia<\/strong>, a to ve stejn\u00e9 budov\u011b, o patro v\u00fd\u0161. \u00a0U\u010ditel\u00e9 mu na jeho didaktickou hru nep\u0159istupuj\u00ed. Podle autorovy interpretace byl semin\u00e1\u0159 pro u\u010ditele gymn\u00e1zia povinn\u00fd a p\u0159\u00edtomn\u00ed u\u010ditel\u00e9 si plnili povinnosti, kter\u00e9 pova\u017eovali za d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed (opravov\u00e1n\u00ed p\u00edsemek, vypl\u0148ov\u00e1n\u00ed v\u00fdkaz\u016f, pr\u00e1ce na notebooku). Autor knihy p\u0159\u00edmo ne\u0159\u00edk\u00e1, \u017ee mu to jako lektorovi vadilo, ale dokresluje to jako ignoranci a\u017e aroganci u\u010ditel\u016f. <\/strong>\u00a0Dokresluje to popisem – u\u010ditel\u00e9 nereagovali na jeho ot\u00e1zky, jeden z\u00a0nich sed\u011bl s\u00a0nohou na druh\u00e9 \u017eidli, u\u010ditelky se v\u00a0pr\u016fb\u011bhu semin\u00e1\u0159e zvedly a prchaly zabezpe\u010dit rodinu. U t\u011bch u\u010ditelek jde o velmi „modern\u00ed“ machistick\u00fd pohled.<\/p>\n Autor knihy si asi p\u0159edstavuje, \u017ee podobn\u011b jako p\u0159ed rokem 1989 musej\u00ed u\u010ditel\u00e9 i nyn\u00ed uctiv\u011b a bezv\u00fdhradn\u011b poslouchat p\u0159edn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00edho. Nazna\u010duje to v \u201eobrazu\u201c, \u017ee asi m\u011bl p\u0159\u00edtomn\u00e9 u\u010ditele p\u0159iv\u00e1zat k\u00a0\u017eidl\u00edm nebo mluvit o n\u011b\u010dem jin\u00e9m, ne\u017e o didaktice (s. 19), aby mu v\u011bnovali n\u00e1le\u017eitou pozornost. Navrhuji je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed: nen\u00ed nutn\u00e9 se do \u201asemin\u00e1\u0159e\u2018 nutit a nemus\u00ed si hr\u00e1t na plni\u010de v\u00fdkazu pr\u00e1ce a nemus\u00ed trhat normy odu\u010den\u00fdch semin\u00e1\u0159\u016f. Sta\u010d\u00ed \u201asemin\u00e1\u0159\u2018 ukon\u010dit a bez honor\u00e1\u0159e odej\u00edt\/odjet.<\/p>\n Z\u00a0moj\u00ed zku\u0161enosti tak\u00e9 vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee v\u00fduka zvl\u00e1\u0161t\u011b ve vy\u0161\u0161\u00edch ro\u010dn\u00edc\u00edch gymn\u00e1zia nen\u00ed o didaktick\u00fdch hr\u00e1ch (hlavn\u011b aktivizovat \u017e\u00e1ky), ale v\u00edce o odbornosti<\/strong> (modely, principy, oborov\u00e9 my\u0161len\u00ed, samostatn\u00e1 pr\u00e1ce na projektech a dal\u0161\u00ed). To je p\u0159\u00edklad z mezin\u00e1rodn\u00edch geografick\u00fdch olympi\u00e1d, kter\u00e9 se konaj\u00ed ka\u017edoro\u010dn\u011b. \u010cesko se tak\u00e9 ji\u017e v\u00edce ne\u017e 13 let z\u00fa\u010dast\u0148uje uveden\u00fdch olympi\u00e1d, ale v\u00fdsledky jsou zat\u00edm dost huben\u00e9.<\/p>\n Jak p\u0159edej\u00edt takov\u00fdm situac\u00edm v semin\u00e1\u0159\u00edch, kdy je otr\u00e1ven\u00fd lektor i \u201a\u0161kolen\u00ed\u2018 u\u010ditel\u00e9? Nen\u00ed to podle m\u00e9ho n\u00e1zoru a zku\u0161enosti tak t\u011b\u017ek\u00e9 \u2013 dop\u0159edu se dot\u010den\u00fdch u\u010ditel\u016f zeptat \u010di je\u0161t\u011b l\u00e9pe d\u00e1t jim na v\u00fdb\u011br, co na semin\u00e1\u0159i cht\u011bj\u00ed d\u011blat \u2013 a opravdu by to nemusela b\u00fdt zrovna didaktika, ani ta modern\u00ed. V\u00fd\u0161e pak stoj\u00ed koncep\u010dn\u011b uspo\u0159\u00e1dan\u00e9, dlouhodob\u00e9 dal\u0161\u00ed (celo\u017eivotn\u00ed a smyslupln\u00e9) vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed u\u010ditel\u016f. V \u010cesku se v\u0161ak s touto institucion\u00e1ln\u00ed podporou u\u010ditel\u016f v\u016fbec neza\u010dalo, zat\u00edm se diskutuje o kurikulu.<\/p>\n Tady se otev\u00edr\u00e1 tak\u00e9 ot\u00e1zka, zda up\u0159ednost\u0148ovat to JAK vzd\u011bl\u00e1vat nebo CO<\/strong>, tedy vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed obsah, \u010di jak ob\u011b \u201eslo\u017eky\u201c poskl\u00e1dat do vyv\u00e1\u017een\u00e9 rovnov\u00e1hy. Autor knihy z\u0159ejm\u011b d\u00e1v\u00e1 p\u0159ednost tomu JAK, pr\u00e1v\u011b v\u00a0podob\u011b metod a forem (rozum\u011bj, s\u00a0vypr\u00e1zdn\u011bn\u00fdm obsahem, jak\u00e9si \u201epedagogick\u00e9 divadlo\u201c nebo z\u00a0dlouhodob\u011bj\u0161\u00edho hlediska \u201efestival\u201c). Takov\u00e9 up\u0159ednost\u0148ov\u00e1n\u00ed m\u00e1 v\u0161ak sv\u00e1 \u00faskal\u00ed, jak uk\u00e1\u017eu d\u00e1le.<\/p>\n Jak sly\u0161\u00edm \u010di vid\u00edm metody a formy v\u00fduky, tak se mn\u011b jako absolventovi u\u010ditelsk\u00e9ho studia tm\u00ed p\u0159ed o\u010dima. V 70. letech, kdy jsem se p\u0159ipravoval na profesi u\u010ditele, to byl povinn\u00fd telefonn\u00ed seznam, kter\u00fd se budouc\u00ed u\u010ditel musel nau\u010dit, a jak zb\u011b\u017en\u00fd pohled do Modern\u00ed didaktiky <\/em>potvrzuje, autor se jej tradi\u010dn\u011b dr\u017e\u00ed, a jak uk\u00e1zal na \u201asemin\u00e1\u0159\u00edch\u2018 v\u00fd\u0161e, tak jej i vehementn\u011b uplat\u0148uje a vy\u017eaduje, viz pojem \u201adramatizace\u2018 (s. 18), kde autor velmi n\u00e1zorn\u011b prezentuje dogmatick\u00fd p\u0159\u00edstup. Na stran\u00e1ch 34 a\u017e 494 Modern\u00ed didaktiky <\/em>autor v podob\u011b lexikonu prezentuje seznam metod<\/strong>.\u00a0 Chyb\u00ed to z\u00e1sadn\u00ed, jak v\u016fbec metodu ch\u00e1pat. Autor nikde tento pojem necharakterizuje, jen vyjmenov\u00e1v\u00e1 p\u0159\u00edklady metod, uspo\u0159\u00e1dan\u00e9 v lexikonu. Op\u011bt viz p\u0159\u00edklad s\u00a0dramatizac\u00ed. Tady je mo\u017en\u00e9 pouk\u00e1zat na dramatizaci odborn\u00e9ho textu ve sc\u00e9nk\u00e1ch Divadla J\u00e1ry Cimrmana (nap\u0159. rozd\u00edln\u00e1 rychlost sv\u011btla a zvuku, nebo v\u00a0zem\u011bpisn\u00e9 dramatizaci \u201ete\u010f jdu na sever, a te\u010f jdu na jih\u201c).<\/p>\n Na metod\u00e1ch je postavena cel\u00e1 kniha Modern\u00ed didaktiky<\/em>.\u00a0 Na za\u010d\u00e1tku je pot\u0159eba uv\u00e9st, jak autor knihy ch\u00e1pe metodu, a nebudu p\u0159itom rozli\u0161ovat, zda v\u00fdukovou a\/nebo hodnot\u00edc\u00ed. \u00a0P\u0159i srovn\u00e1n\u00ed, jak ch\u00e1pat a co je to metoda v\u00fduky,<\/strong> vyjdu z\u00a0Obecn\u00e9 didaktiky<\/em> od Skalkov\u00e9 (1999; 2007). Autor Modern\u00ed didaktiky<\/em> se vehementn\u011b pustil do tep\u00e1n\u00ed autorky Obecn\u00e9 didaktiky <\/em>zp\u016fsobem, nad kter\u00fdm pozved\u00e1m obo\u010d\u00ed. Na s. 589 p\u00ed\u0161e o pojmu \u201e\u0161koln\u00ed p\u0159edn\u00e1\u0161ka\u201c: \u00a0\u201eKdybych nev\u011bd\u011bl, \u017ee autorkou je tehdy 85 let\u00e1 profesorka pedagogiky<\/span>, myslel bych si, \u017ee si ze m\u011b recesisticky student d\u011bl\u00e1 v\u00a0semin\u00e1rce legraci<\/em>.\u201c (moje zv\u00fdrazn\u011bn\u00ed). Tady se mn\u011b zd\u00e1, \u017ee se autor ji\u017e dost\u00e1v\u00e1 do „didaktick\u00e9m transu“. Nen\u00ed prvn\u00ed, kdo se do tohoto pedagogick\u00e9ho stavu dost\u00e1v\u00e1, viz o Transdidaktice<\/em> ZDE<\/a>. Autor knihy cituje a\u017e v\u00fdsm\u011b\u0161n\u011b Skalkovou na s. 588: \u201eNejn\u00e1ro\u010dn\u011bj\u0161i formou slovn\u00edch metod<\/em> (rozum\u011bj \u0161koln\u00ed p\u0159edn\u00e1\u0161ka, JV), a to jak pro u\u010ditele, tak zejm\u00e9na pro \u017e\u00e1ky.<\/em>\u201c N\u011bjak zapomn\u011bl, \u017ee cituje z\u00a0vyd\u00e1n\u00ed z\u00a0roku 1999 (s. 173). Pokud se pozorn\u00fd \u010dten\u00e1\u0159 pod\u00edv\u00e1 do vyd\u00e1n\u00ed z\u00a0roku 2007, tak p\u0159edn\u00e1\u0161ku u Skalkov\u00e9 nenajde. Ale to autorovi nevad\u00ed ve svat\u00e9m rozho\u0159\u010den\u00ed nad prac\u00ed profesorky pedagogiky. Tady u\u017e jde ze strany autora knihy o manipulaci a o odbornou nekorektnost .<\/p>\n Jak vidno, autor kolem sebe ml\u00e1t\u00ed hlava-nehlava a j\u00e1 marn\u011b \u010dek\u00e1m na vysv\u011btlen\u00ed, co to ta metoda je. Ur\u010dit\u011b je pot\u0159eba metodu definovat, proto\u017ee u\u010ditel\u00e9 na jeho semin\u00e1\u0159\u00edch, jak s\u00e1m uv\u00e1d\u00ed v\u00fd\u0161e, evidentn\u011b t\u00e1pou a on je pak p\u0159\u00edkladn\u011b, jak uv\u00e1d\u00ed v\u00a0Modern\u00ed didaktice,<\/em> tepe. P\u0159itom ti u\u010ditel\u00e9 po jeho arbitr\u00e1\u017en\u00edm\/demagogick\u00e9m rozhodovan\u00ed nev\u011bd\u00ed, pro\u010d a podle \u010deho je JEHO klasifikace zalo\u017een\u00e1. Ten, KDO rozhoduje, je samotn\u00fd lektor \u2013 autor knihy, ten m\u00e1 v\u017edycky pravdu (je to demagog), tak pro\u010d n\u011bco \u0159\u00edkat, \u017ee?<\/p>\n Autorovo arbitr\u00e1\u017en\u00ed vyv\u00e1\u0159en\u00ed kategori\u00ed je mo\u017en\u00e9 posoudit z\u00a0vytvo\u0159en\u00fdch kategori\u00ed \u00a0metod, jak je autor uv\u00e1d\u00ed na s. 31:<\/p>\n Takov\u00e9 vymezen\u00ed metod postr\u00e1d\u00e1 jak\u00fdkoli smysl \u2013 je to hra se slov\u00ed\u010dky a dokresluje to, jak autor pracuje s\u00a0kategoriemi<\/strong>, kter\u00fdch je kniha pln\u00e1 \u2013 velmi subjektivn\u011b, demagogicky, selektivn\u011b a nahodile<\/strong>. Pro\u010d nap\u0159\u00edklad neuva\u017euje o kategorii \u2013 metody, kter\u00e9 u\u010ditel zn\u00e1 (byly mu vnuceny) a kter\u00e9 pou\u017e\u00edv\u00e1 a neovl\u00e1d\u00e1? Kdo rozum\u00ed uveden\u00fdm kategori\u00edm, je jen on s\u00e1m.<\/p>\n Skalkov\u00e1 (1999, s. 166) v\u00a0Obecn\u00e9 didaktice <\/em>definuje metodu<\/strong> tradi\u010dn\u011b jako cestu, postup, jako cestu k\u00a0c\u00edli. V\u00a0didaktice pak jako zp\u016fsob z\u00e1m\u011brn\u00e9ho uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed \u010dinnost\u00ed u\u010ditele i \u017e\u00e1k\u016f, kter\u00e9 sm\u011b\u0159uj\u00ed k stanoven\u00fdm c\u00edl\u016fm. V\u00a0nov\u011bj\u0161\u00edm vyd\u00e1n\u00ed Obecn\u00e9 didaktiky\u00a0<\/em>(2007, s. 182) Skalkov\u00e1 ustupuje od jednozna\u010dn\u00e9 definice a metody charakterizuje jako \u201esou\u010d\u00e1st celistv\u00e9ho pojet\u00ed vyu\u010dovac\u00edho procesu<\/em>\u201c. Je evidentn\u00ed, \u017ee v\u00a0pojet\u00ed Skalkov\u00e9, i kdy\u017e si neodpust\u00ed telefonn\u00ed seznam metod, metody ustupuj\u00ed do pozad\u00ed a do pop\u0159ed\u00ed se dost\u00e1v\u00e1 celistvost vyu\u010dovac\u00edho procesu<\/strong>. A tady lze asi pochopit u autora knihy motivaci ve vystoupen\u00ed proti profesorce pedagogiky \u2013 jeho kniha je postaven\u00e1 na telefonn\u00edm seznamu metod (pardon, lexikonu metod), kter\u00e9ho (telefonn\u00edho seznamu) se asi nehodl\u00e1 jen tak vzd\u00e1t, tak\u017ee kdo brzd\u00ed pohyb vp\u0159ed, je pr\u00e1v\u011b autor Modern\u00ed didaktiky<\/em> – hrout\u00ed se mu jeho stavba z\u00a0p\u00edsku. V\u00a0sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b se ve vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed podporuje sp\u00ed\u0161e p\u0159\u00edstup \u201estrategie aktivn\u00edho u\u010den\u00ed v\u00a0dosahov\u00e1n\u00ed vzd\u011bl\u00e1vac\u00edch c\u00edl\u016f<\/em>\u201c (viz Slavin, 2012; Jan\u00edk, a dal\u0161\u00ed, 2013), kter\u00fd umo\u017e\u0148uje celistv\u011bj\u0161\u00ed p\u0159\u00edstup postaven\u00fd na odborn\u00e9m\/oborov\u00e9m obsahu.<\/p>\n Autor Modern\u00ed didaktiky <\/em>ilustruje v\u00fdukov\u00e9 a hodnot\u00edc\u00ed metody krom\u011b jin\u00fdch i na odborn\u00e9m zem\u011bpisn\u00e9m obsahu. Na s. 27 charakterizuje tradi\u010dn\u00ed a typickou strukturu hodin zem\u011bpisn\u00e9ho t\u00e9matu Ji\u017en\u00ed Amerika<\/strong> z\u00a0pohledu za\u010d\u00ednaj\u00edc\u00edho u\u010ditele, a pot\u011b\u0161iteln\u00e9 je, \u017ee vyu\u017e\u00edv\u00e1 sv\u00e9 zku\u0161enosti z\u00a0v\u00fduky. V\u00a0souladu s\u00a0obecn\u011b p\u0159ijatou prax\u00ed uv\u00e1d\u00ed toto t\u00e9ma pro 7. ro\u010dn\u00edk. \u00a0Za\u010d\u00edn\u00e1 Ji\u017en\u00ed Amerikou jako celkem a pak p\u0159ech\u00e1z\u00ed k\u00a0region\u00e1ln\u00ed geografii (jednotliv\u00e9 skupiny st\u00e1t\u016f) \u00a0v\u00a0r\u00e1mci tohoto kontinentu. Zd\u016fraz\u0148uje, a z\u00e1rove\u0148 odm\u00edt\u00e1, \u00a0tradi\u010dn\u00ed v\u00fduku transmisivn\u00edm zp\u016fsobem<\/strong>, jeho slovy: \u201eP\u0159ed\u00e1v\u00e1ni \u201ev\u011bdomost\u00ed\u201c je vlastn\u011b dikt\u00e1t u\u010ditele, kter\u00fd \u017e\u00e1ci bezmy\u0161lenkovit\u011b p\u0159eb\u00edraj\u00ed. Jedni\u010dku z\u00edsk\u00e1 ten, kdo se v\u0161e nau\u010d\u00ed zpam\u011bti.<\/em>\u201c<\/strong> J\u00e1 pou\u017e\u00edv\u00e1m p\u0159irovn\u00e1n\u00ed, co m\u00e1 u\u010ditel v\u00a0hlav\u011b. to p\u0159elije\/nalije do hlav \u017e\u00e1k\u016f. Jin\u00fdmi slovy, (faktografick\u00e9) znalosti u\u010ditele se otisknou\/zkop\u00edruj\u00ed do hlav \u017e\u00e1k\u016f. Je jedno, jakou maj\u00ed \u017e\u00e1ci osobn\u00ed zku\u0161enost \u010di rodinn\u00e9 \u201az\u00e1zem\u00ed\u2018, zn\u00e1mkov\u00e1n\u00ed ur\u010duje u\u010ditel. Je asi v\u0161eobecn\u011b zn\u00e1m\u00fd bonmot, \u017ee za jedna um\u00ed je p\u00e1nb\u016fh.<\/p>\n V\u00a0n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed pas\u00e1\u017ei se autor Modern\u00ed didaktiky<\/em> pou\u0161t\u00ed do nov\u00e9ho uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed tematick\u00e9ho celku Ji\u017en\u00ed Amerika<\/strong>. Pro \u010dten\u00e1\u0159e p\u0159itom nen\u00ed jasn\u00e9, zda je to jen autorova p\u0159edstava nebo vyzkou\u0161en\u00e1 a realizovan\u00e1 v\u00fduka s\u00a0n\u00e1slednou reflex\u00ed (o tomto postupu, viz Kolb\u016fv cyklus, 1984, ZDE<\/a>). \u00a0Prvn\u00ed, co m\u011b zar\u00e1\u017e\u00ed, \u017ee autor z\u00e1m\u011bru ten n\u00e1jezd do t\u00e9matu v\u016fbec neop\u00edr\u00e1 o o\u010dek\u00e1van\u00e9 v\u00fdstupy z\u00a0R\u00e1mcov\u00e9ho vzd\u011bl\u00e1vac\u00edho programu pro z\u00e1kladn\u00ed vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed<\/strong> (d\u00e1le RVP ZV). V\u00a0dob\u011b vyd\u00e1n\u00ed knihy to byl text V\u00daP z\u00a0roku 2007. Ani se nezaj\u00edm\u00e1 o to, co se podle RVP \u017e\u00e1ci m\u011bli nau\u010dit v\u00a0p\u0159ede\u0161l\u00fdch ro\u010dn\u00edc\u00edch, i na 1. stupni Z\u0160. A u\u017e v\u016fbec se nezaj\u00edm\u00e1 o to, kam v\u00fduka m\u00e1 sm\u011b\u0159ovat, aby na znalosti a dovednosti mohli \u017e\u00e1ci nav\u00e1zat, nap\u0159. ve vy\u0161\u0161\u00edch ro\u010dn\u00edc\u00edch gymn\u00e1zia (z\u00e1klad spir\u00e1lov\u00e9ho uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed o\u010dek\u00e1van\u00fdch<\/strong> v\u00fdsledk\u016f<\/strong>, OV). D\u00e1le autor ani neuva\u017euje o u\u010debnic<\/strong>i, kter\u00e1 je d\u016fle\u017eit\u00e1 pro u\u010ditele v\u00a0okam\u017eiku, kdy \u017e\u00e1k dlouhodob\u011b chyb\u00ed nebo je pot\u0159eba, aby \u017e\u00e1k dr\u017eel krok s\u00a0ostatn\u00edmi \u017e\u00e1ky ve t\u0159\u00edd\u011b \u00a0a je pot\u0159eba jeho dou\u010dov\u00e1n\u00ed (viz nap\u0159\u00edklad formativn\u00ed hodnocen\u00ed u Vygotsk\u00e9ho, 1978). Samoz\u0159ejm\u011b nejde o \u201edoslovn\u00e9\u201c p\u0159eb\u00edr\u00e1n\u00ed znalost\u00ed a dovednost\u00ed, co je v\u00a0u\u010debnici, ale sp\u00ed\u0161e o oporu. Autor Modern\u00ed didaktiky <\/em>jen zem\u011bpisn\u00e9 u\u010debnice \u201eznect\u00ed\u201c v\u00a0re\u0161er\u0161\u00edch na s. 108.<\/p>\n Autor Modern\u00ed didaktiky <\/em>se pust\u00ed do \u017e\u00e1ky vybran\u00e9ho biomu amazonsk\u00e9ho de\u0161tn\u00e9ho lesa<\/strong>. Znovu p\u0159ipom\u00edn\u00e1m, \u017ee nen\u00ed z\u00a0textu jasn\u00e9, zda v\u0161e m\u00e1 takto odu\u010den\u00e9, nebo je to jeho fantaz\u00edrov\u00e1n\u00ed. Domn\u00edv\u00e1m se, \u017ee sp\u00ed\u0161 to druh\u00e9. A p\u0159esto\u017ee jde o zem\u011bpisn\u00fd obsah, tak autor\u00a0 pom\u00edj\u00ed v\u00a0prvn\u00edch t\u0159ech hodin\u00e1ch t\u00e9matu vysv\u011btlen\u00ed, kde je \u00a0um\u00edst\u011bn\u00ed tohoto biomu na Zemi \u00a0a zd\u016fvodn\u011bn\u00ed, pro\u010d ten de\u0161tn\u00fd les je pr\u00e1v\u011b na tom m\u00edst\u011b. Dovol\u00edm si tvrdit, \u017ee t\u00e9ma by m\u011blo b\u00fdt postaveno na deterministick\u00e9m p\u0159\u00edstupu ve fyzick\u00e9 geografii, kter\u00fd je jednoduch\u00fd a pro \u017e\u00e1ka 7. t\u0159\u00eddy uchopiteln\u00fd, a pro u\u010ditele vhodn\u00fd\/efektivn\u00ed (teachable<\/em>). Tento p\u0159\u00edstup umo\u017e\u0148uje u\u010diteli vysv\u011btlit nap\u0159\u00edklad \u00a0vodnost \u0159ek, podobu lesa s\u00a0n\u011bkolika rostlinn\u00fdmi patry, p\u0159izp\u016fsoben\u00ed \u017eivo\u010dich\u016f k\u00a0tomuto rostlinn\u00e9mu uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed, druhovou pestrost, a dal\u0161\u00ed. Autor\u016fv p\u0159\u00edstup sp\u00ed\u0161 p\u0159ipom\u00edn\u00e1 u\u010den\u00ed zem\u011bpisu ve stylu \u201en\u011bco zaj\u00edmav\u00e9ho nakonec<\/strong>\u201c, kdy\u017e uv\u00e1d\u00ed dom\u00e1c\u00ed mazl\u00ed\u010dky, n\u011bkter\u00e9 rostliny jako l\u00e9ky apod. N\u00e1vrh autora Modern\u00ed didaktiky\u00a0<\/em>je neuspo\u0159\u00e1dan\u00fd a pro \u017e\u00e1ky snad \u010diteln\u00fd jen jako zapamatov\u00e1n\u00ed si zaj\u00edmavost\u00ed, bez prostorov\u011b vztahov\u00e9 kvality mezi jevy. Nesta\u010d\u00ed nov\u00e9 poznatky vyvol\u00e1vat v asociac\u00edch, ale n\u00e1sledn\u011b upev\u0148ovat ve v\u00fdznamov\u00fdch vzorc\u00edch, kter\u00e9 jsou ukotven\u00e9 v osobn\u00edch zku\u0161enostech \u017e\u00e1k\u016f.<\/p>\n Obecn\u011b \u0159e\u010deno (a v\u00a0knize o tom nen\u00ed ani zm\u00ednka), pro u\u010ditele je ve v\u00fduce zvolen\u00e9ho t\u00e9matu u\u017eite\u010dn\u00e1 SOLO taxonomie, kter\u00e1 pracuje s\u00a0\u010d\u00e1stmi a celkem<\/strong> (Biggs & Tang, 2011, v\u00edce ZDE<\/a>), kter\u00e1 vede \u017e\u00e1ka od jednoduch\u00fdch vztah\u016f, nap\u0159. poloha \u2013 klima (sr\u00e1\u017eky a teplota a jejich ro\u010dn\u00ed chod), vhodn\u00e9 pro ni\u017e\u0161\u00ed ro\u010dn\u00edky, \u00a0a\u017e k\u00a0\u0161ir\u0161\u00edmu vztahu poloha \u2013 klima \u2013 biom \u2013 zem\u011bd\u011blstv\u00ed\/t\u011b\u017eba d\u0159eva \u2013 ochrana (\u017eivotn\u00edho) prost\u0159ed\u00ed pro vy\u0161\u0161\u00ed ro\u010dn\u00edky. Tento zp\u016fsob lze aplikovat (pou\u017e\u00edt) analogicky v dal\u0161\u00edch \u010d\u00e1stech sv\u011bta.<\/p>\n Zar\u00e1\u017eej\u00edc\u00ed je, \u017ee a\u010d autor pracuje, nebo si p\u0159edstavuje, \u017ee pracuje s\u00a0\u017e\u00e1ky 7. t\u0159\u00eddy\u00a0 od prvn\u00ed hodiny s\u00a0my\u0161lenkovou mapou (z popisu jde o de\u0161tn\u00fd les, ale chyb\u00ed vztahy mezi slo\u017ekami\/jevy<\/strong>), tak k\u00a0pr\u00e1ci s\u00a0mapou<\/strong> se dost\u00e1v\u00e1 ve sv\u00e9m fantaz\u00edrov\u00e1n\u00ed a\u017e ve 4. hodin\u011b t\u00e9matick\u00e9ho celku<\/strong>, a to v\u00fdk\u0159ikem (s. 28): Cht\u011blo by to zapojit i mapu!<\/em> Jsme p\u0159ece v hodin\u011b zem\u011bpisu!<\/em> \u00a0Pokud pou\u017e\u00edv\u00e1 my\u0161lenkovou mapu<\/strong>, tak m\u016f\u017ee pou\u017e\u00edvat i ment\u00e1ln\u00ed mapu (my\u0161lenkov\u00e1 mapa prostoru),<\/strong> kterou si \u017e\u00e1ci sami vytv\u00e1\u0159ej\u00ed nebo ti m\u00e9n\u011b zaujat\u00ed zem\u011bpisem mohou pou\u017e\u00edt obrysovou (asi zn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed jako slepou) mapu kontinentu s\u00a0hlavn\u00edmi \u0159ekami, p\u0159\u00edpadn\u011b s\u00a0velk\u00fdmi\/v\u00fdznamn\u00fdmi m\u011bsty na t\u011bchto \u0159ek\u00e1ch. Lze doporu\u010dit francouzsk\u00fd p\u0159\u00edstup, kter\u00fd vyu\u017e\u00edv\u00e1 tzv. croquis<\/em>, mapov\u00fdch n\u00e1\u010drt\u016f (viz d\u00e1le zku\u0161enost \u010desk\u00e9 u\u010ditelky ve Francii Zuzany Loubet del Bayle).<\/p>\n Ale doporu\u010duji pou\u017e\u00edvat nejen ment\u00e1ln\u00ed mapu, ale tak\u00e9 sch\u00e9mata<\/strong>, jak je mo\u017en\u00e9 vid\u011bt jedno z\u00a0nich na Obr\u00e1zku 1. M\u00e1m odzkou\u0161eno z\u00a0vlastn\u00ed praxe<\/p>\n Obr\u00e1zek 1<\/strong> V\u00fd\u0161kov\u00e9 stupn\u011b v And\u00e1ch (z\u00e1padn\u00ed strana), srovn\u00e1n\u00ed s v\u00fd\u0161kov\u00fdmi stupni v Alp\u00e1ch Zdroj: Michael, 2010, Learning with maps, Diercke International Atlas, Westermann (dostupn\u00e9 ZDE<\/a>, upraveno)<\/p>\n Jak m\u016f\u017ee u\u010ditel nad\u011blat zmatek ve znalostech \u017e\u00e1k\u016f, p\u0159edv\u00e1d\u00ed autor Modern\u00ed didaktiky <\/em>na p\u0159\u00edkladu 5. hodiny v\u00a0tematick\u00e9m celku Ji\u017en\u00ed Amerika. Zvl\u00e1\u0161t\u011b kdy\u017e za\u010dne: \u201eVyberu si n\u011bjak\u00e9 hezk\u00e9 t\u00e9ma, t\u0159eba mayskou kulturu<\/em>\u201c. Jen pro po\u0159\u00e1dek zd\u016fraz\u0148uji, \u017ee maysk\u00e1 kultura nen\u00ed v\u00a0Ji\u017en\u00ed Americe<\/strong>, ale ve St\u0159edn\u00ed, na poloostrov\u011b Yucat\u00e1n. Autor mot\u00e1 Ji\u017en\u00ed Ameriku s\u00a0Latinskou Amerikou. Za\u010d\u00edn\u00e1 mn\u011b to fantaz\u00edrov\u00e1n\u00ed autora jak u\u010dit Ji\u017en\u00ed Ameriku p\u0159ipom\u00ednat R\u00e1dio Jerevan. Pr\u00e1v\u011b u americk\u00fdch kultur (zvl\u00e1\u0161t\u011b jihoamerick\u00fdch), je nutn\u00e9 \u017e\u00e1ky sezn\u00e1mit s\u00a0v\u00fd\u0161kov\u00fdmi stupni, viz Obr\u00e1zek 1, kter\u00e9 jsou pro rozm\u00edst\u011bn\u00ed obyvatel determinuj\u00edc\u00ed. \u017d\u00e1k po studiu tohoto t\u00e9matu rozum\u00ed a ch\u00e1pe, v\u00a0jak\u00e9 nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce v\u00a0tropick\u00e9m podnebn\u00e9m p\u00e1su (podle K\u00f6ppenovy klasifikace podneb\u00ed) \u00a0a \u00a0ve kter\u00e9m v\u00fd\u0161kov\u00e9m stupni roste k\u00e1vovn\u00edk, kde \u00a0kuku\u0159ice a \u017ee ve vy\u0161\u0161\u00ed nadmo\u0159sk\u00e9 v\u00fd\u0161ce \u00a0roste p\u0161enice a je\u0161t\u011b v\u00fd\u0161 nad p\u0161enic\u00ed brambory. Z Obr\u00e1zku 1\u00a0 \u017e\u00e1k odvod\u00ed, \u017ee se plodiny tak\u00e9 v\u00fd\u0161kov\u011b p\u0159ekr\u00fdvaj\u00ed. Z\u00a0t\u011bchto znalost\u00ed pak dojde k pozn\u00e1n\u00ed, jak tyto zdroje (omezen\u00e9 klimatem) m\u011bly vliv na d\u00e1vn\u00e9 jihoamerick\u00e9 kultury. A pozn\u00e1n\u00ed p\u011bstov\u00e1n\u00ed brambor nap\u0159\u00edklad ovlivnilo n\u011bkter\u00e9 oblasti v Evrop\u011b.\u00a0 Jihoamerick\u00e9 (z pohledu evropsk\u00e9ho p\u0159edkolumbovsk\u00e9) civilizace je mo\u017en\u00e9 porovn\u00e1vat s\u00a0velk\u00fdmi d\u00e1vn\u00fdmi civilizacemi kolem velk\u00fdch \u0159ek: Eufrat a Tigris, Nil, Indus, Jang-c\u2018-t\u2018iang.<\/p>\n V\u00a0navrhovan\u00e9 4. hodin\u011b tematick\u00e9ho celku Ji\u017en\u00ed Amerika (s. 28) autor Modern\u00ed didaktiky <\/em>p\u0159ich\u00e1z\u00ed s\u00a0n\u00e1padem: Ka\u017ed\u00fd \u017e\u00e1k dostane s\u00e9rii \u00fakol\u016f, kter\u00e9 by m\u011bl vy\u0159e\u0161it s\u00a0atlasem, nap\u0159\u00edklad: Kter\u00e9 st\u00e1ty Ji\u017en\u00ed Ameriky m\u016f\u017eeme pova\u017eovat za hust\u011b os\u00eddlen\u00e9? <\/em>A hop, u\u017e je zase n\u011bkde jinde. To nen\u00ed tak jednoduch\u00e9, jak si autor p\u0159estavuje: jak\u00e1 s\u00e9rie \u00fakol\u016f<\/strong>, jak budou \u00fakoly se\u0159azeny a uspo\u0159\u00e1d\u00e1ny, kolik jich bude, aby to \u017e\u00e1ci stihli v\u00a0\u010dasov\u00e9m vymezen\u00ed, jak rozli\u0161it \u00fakoly pro bystr\u00e9 a zaujat\u00e9 a pomal\u00e9 a nezaujat\u00e9 \u017e\u00e1ky\u2026 mohl bych pokra\u010dovat d\u00e1le. To \u00fakolov\u00e1n\u00ed je asi pod rozli\u0161ovac\u00ed schopnost autora. Asi to odbude, a\u0165 si to ud\u011bl\u00e1 ka\u017ed\u00fd u\u010ditel podle sebe. Takto je bohu\u017eel velmi \u010dasto ch\u00e1pan\u00e1 odpov\u011bdnost t\u011bch, kdo rad\u00ed u\u010ditel\u016fm, p\u0159\u00edpadn\u011b je u\u010d\u00ed u\u010dit.<\/p>\n Marn\u011b u tohoto autorem zvolen\u00e9ho t\u00e9matu p\u00e1tr\u00e1m po jeho p\u0159edstav\u011b, jak p\u0159ipravit \u017e\u00e1ky, s jejich znalostmi a dovednostmi, na vy\u0161\u0161\u00ed ro\u010dn\u00edky, v\u010detn\u011b t\u011bch st\u0159edo\u0161kolsk\u00fdch (spir\u00e1lov\u00e9 o\u010dek\u00e1van\u00e9 v\u00fdstupy). Sleduji v\u00a0knize jen autorovu zahled\u011bnost a zam\u011b\u0159enost jeho v\u00fduky na vlastn\u00ed\u00a0TADY a TE\u010e<\/strong>, co\u017e pova\u017euji za velmi \u00fazk\u00e9 vid\u011bn\u00ed.<\/p>\n Autor knihy Modern\u00ed didaktika<\/em> \u00a0se velmi zostra pustil do autor\u016f zem\u011bpisn\u00fdch u\u010debnic. Co pak o to, obecn\u011b \u0159e\u010deno v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b zem\u011bpisn\u00fdch u\u010debnic je kvalita velmi rozkol\u00edsan\u00e1, ale s\u00e1m autor m\u00e1 \u201am\u00e1slo na hlav\u011b\u2018. Na s. 109 poznamen\u00e1v\u00e1 k\u00a0zem\u011bpisn\u00fdm u\u010debnic\u00edm:<\/p>\n <Bohu\u017eel, jako \u0161afr\u00e1nu (a v n\u011bkter\u00fdch u\u010debnic\u00edch \u00fapln\u011b chyb\u00ed) je \u00fakol\u016f typu: \u201eAnalyzujte\u00a0<\/strong><\/em>p\u0159\u00edrodn\u00ed podm\u00ednky Argentiny, Chile a Kolumbie a na z\u00e1klad\u011b t\u00e9to anal\u00fdzy ur\u010dete<\/strong>, pro jak\u00e9\u00a0<\/em>zem\u011bd\u011blsk\u00e9 rostliny a chovn\u00e9 zv\u00ed\u0159ectvo<\/strong> by se hodily jednotliv\u00e9 oblasti t\u011bchto st\u00e1t\u016f.\u201c<\/em>> (zv\u00fdrazn\u011bn\u00ed JV). P\u0159itom pominu podivn\u00fd term\u00edn \u201echovn\u00e9 zv\u00ed\u0159ectvo\u201c, kter\u00e9 se sp\u00ed\u0161 hod\u00ed do slovn\u00edku \u010desk\u00e9ho drobn\u00e9ho chovatele.<\/p>\n Zd\u016fraz\u0148uji, \u017ee mluv\u00edme o \u017e\u00e1c\u00edch 7. ro\u010dn\u00edku. Byl jsem na hospitaci ve v\u00fduce 7. t\u0159\u00eddy jedn\u00e9 libereck\u00e9 \u0161koly. \u017d\u00e1ci pracovali v\u00a0po\u010d\u00edta\u010dov\u00e9m programu (zam\u011b\u0159eno na digit\u00e1ln\u00ed gramotnost, pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed digit\u00e1ln\u00ed mapy) s\u00a0litosf\u00e9rick\u00fdmi deskami a m\u011bli si sami zjistit a zd\u016fvodnit polohu n\u011bkter\u00fdch p\u0159\u00edrodn\u00edch jev\u016f jako jsou sopky, zem\u011bt\u0159esen\u00ed, p\u0159\u00edpadn\u011b vyzdvihov\u00e1n\u00ed horstev (horotvorn\u00e1 \u010dinnost). \u00dakoly byly uvedeny \u010dinn\u00fdm slovesem \u201eanalyzuj<\/em>\u201c.\u00a0 Kr\u00e1tce na to jeden z \u017e\u00e1k\u016f se velmi vehementn\u011b p\u0159ihl\u00e1sil a ptal se u\u010ditele, co je to slovo \u201aanalyzuj\u2018. Nerozum\u011bl mu. U\u010ditel, kter\u00fd ten \u00fakol nep\u0159ipravoval, zachra\u0148oval situaci t\u00edm, \u017ee zd\u016fraznil, \u017ee je to jen nadpis pro skupinu \u00fakol\u016f a a\u0165 se \u017e\u00e1ci soust\u0159ed\u00ed na vlastn\u00ed \u00fakoly. Tam se tento odborn\u00fd term\u00edn z\u00a0Bloomovy taxonomie neobjevoval.<\/p>\n V\u00a0tomto ohledu, na tomto p\u0159\u00edkladu, se mn\u011b potvrzuje pedagogick\u00e9 fantaz\u00edrov\u00e1n\u00ed<\/strong> autora knihy, kter\u00e9 jej usv\u011bd\u010duje z \u201ehrab\u011bc\u00edch rad\u201c \u2013 kritizuje, ale s\u00e1m d\u011bl\u00e1 chyby, kter\u00e9 si snad ani neuv\u011bdomuje. V\u00a0tomto p\u0159\u00edpad\u011b se jedn\u00e1 o soulad psychick\u00e9ho v\u00fdvoje jedince <\/strong>a spir\u00e1ln\u00edho v\u00fdvoje vzd\u011bl\u00e1vac\u00edho obsahu<\/strong> (v\u00edce ZDE<\/a>)<\/p>\n V t\u00e9matu Ji\u017en\u00ed Ameriky jsou \u017e\u00e1ci 7. t\u0159\u00eddy podle m\u00fdch zku\u0161enost\u00ed schopni pracovat s mapou Ji\u017en\u00ed Ameriky, na kter\u00e9 jsou zakresleny zem\u011bpisn\u00e9 sou\u0159adnice (rovn\u00edk a obratn\u00edk) a \u0159eky \u00a0(Amazonka, Orinoko, La Plata). \u017d\u00e1ci do mapy zakresl\u00ed\/vymez\u00ed region\/oblast rovn\u00edkov\u00e9ho de\u0161tn\u00e9ho lesa, p\u0159\u00edpadn\u011b savany (llano<\/em>) \u010di pampy.\u00a0 N\u00e1sledn\u011b do vymezen\u00e9ho regionu nakresl\u00ed typickou hospod\u00e1\u0159skou plodinu, \u010di hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 zv\u00ed\u0159e. A tady je pak kouzlo zem\u011bpisn\u00e9ho u\u010den\u00ed, \u017ee analyzuj\u00ed polohu, klima a hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 vyu\u017eit\u00ed zvolen\u00e9ho \u00fazem\u00ed\/oblasti, ani\u017e by si explicitn\u011b uv\u011bdomovali, \u017ee analyzuj\u00ed (jejich slovy oni rozezn\u00e1vaj\u00ed, rozli\u0161uj\u00ed, vyb\u00edraj\u00ed), v\u00edce viz ZDE<\/a> (uveden\u00fd text o Bloomov\u011b taxonomii je z\u00a0roku 2011, tak\u017ee by jej autor knihy mohl zn\u00e1t).<\/p>\n Za velmi zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pova\u017euji v\u00a0Modern\u00ed didaktice <\/em>autorovo rozd\u00e1v\u00e1n\u00ed jedni\u010dek ve stylu \u201ehlavn\u011b n\u011bco \u0159ekni, a m\u00e1\u0161 za jedna\u201c. Nebo jak autor uv\u00e1d\u00ed, a to je od n\u011bj lep\u0161\u00ed p\u0159\u00edklad, na s. 28: \u201eVe druh\u00e9 \u010d\u00e1sti hodiny utvo\u0159\u00edme ze \u017eidli\u010dek komunika\u010dn\u00ed kruh, kdy \u00fasp\u011b\u0161n\u00ed \u0159e\u0161itel\u00e9 vysv\u011btl\u00ed t\u011bm m\u00e9n\u011b \u00fasp\u011b\u0161n\u00fdm sv\u016fj postup. Ka\u017ed\u00fd, kdo vysv\u011btl\u00ed, jak dojit k n\u011bjak\u00e9mu \u0159e\u0161eni, si vyslou\u017e\u00ed jedni\u010dku<\/em>.\u201c <\/strong>Krom\u011b toho hodnocen\u00ed je i podle m\u00e9ho n\u00e1zoru nepat\u0159i\u010dn\u00e1 forma hodnocen\u00ed \u201evyslou\u017eit si jedni\u010dku<\/em><\/strong>\u201c a \u201edoj\u00edt k\u00a0n\u011bjak\u00e9mu \u0159e\u0161en\u00ed<\/strong>\u201c<\/em>. \u017d\u00e1ky to nejsp\u00ed\u0161 bude v\u00e9st k\u00a0pop\u011bvku: \u201eKdy\u017e jsem j\u00e1 slou\u017eil to x-t\u00e9 l\u00e9to, vyslou\u017eil jsem si tel\u00e1tko za to<\/em>.\u201c A k\u00a0tomu hned dal\u0161\u00ed \u010d\u00e1st z\u00a0t\u00e9to p\u00edsni\u010dky: \u201ea to tele hubou mele<\/em>\u201c, a dod\u00e1v\u00e1m ve stylu reklamy \u201aA m\u00e1m to zadarmo<\/em>\u2018 \u2013 tedy, m\u00e1m za jedna, kdy\u017e n\u011bco \u0159eknu. Vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed by m\u011blo b\u00fdt p\u0159edev\u0161\u00edm o odborn\u00e9\/oborov\u00e9 kvalit\u011b, a nikoli o pedagogick\u00e9m fantaz\u00edrov\u00e1n\u00ed, jak p\u0159edv\u00e1d\u00ed autor Modern\u00ed didaktiky.<\/em> Ch\u00e1pu, \u017ee autor se bude za\u0161ti\u0165ovat metodou brainstormingu, kter\u00e1 je na principu asociac\u00ed zalo\u017eena, ale uveden\u00fd p\u0159\u00edklad nen\u00ed brainstorming, ale vyvozov\u00e1n\u00ed postupu, a ten vy\u00fas\u0165uje v\u00a0konkr\u00e9tn\u00ed \u00a0relevantn\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed, a ne k \u201en\u011bjak\u00e9mu\u201c \u0159e\u0161en\u00ed, jak uv\u00e1d\u00ed autor knihy.\u00a0 Nap\u0159\u00edklad konkr\u00e9tn\u00edm \u0159e\u0161en\u00edm (ne ‚n\u011bjak\u00e9‘ \u0159e\u0161en\u00ed)\u00a0 probl\u00e9mu amazonsk\u00e9ho lesa\u00a0 je omezov\u00e1n\u00ed t\u011b\u017eby d\u0159eva. To\u00a0 sni\u017euje odles\u0148ov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 je spojeno s\u00a0ni\u010den\u00edm (eroz\u00ed) \u00a0p\u016fdy.<\/p>\n Ze zku\u0161enosti ze zahrani\u010d\u00ed, konkr\u00e9tn\u011b z\u00a0Nov\u00e9ho Z\u00e9landu, m\u016f\u017ee b\u00fdt hodnocen\u00ed v\u00edce konkr\u00e9tn\u00ed. Ve v\u00fduce se uplat\u0148uje n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed p\u0159\u00edstup (Tasker 2000): proces u\u010den\u00ed je zam\u011b\u0159en\u00fd na kompetence jednat\/konat. Proces zahrnuje kritick\u00e9 my\u0161len\u00ed<\/strong> a kritick\u00e9 jedn\u00e1n\u00ed<\/strong>. Proces za\u010d\u00edn\u00e1 ur\u010den\u00edm sporn\u00e9ho bodu (s nejednozna\u010dn\u00fdm n\u00e1hledem, kter\u00fd vyvol\u00e1v\u00e1 diskusi<\/strong>), n\u00e1sleduje z\u00edsk\u00e1v\u00e1n\u00ed znalost\u00ed a vhled do problematiky, pokra\u010duje vytvo\u0159en\u00edm p\u0159edstavy o zvolen\u00e9m t\u00e9matu, d\u00e1le pochopen\u00ed u\u010diva, kter\u00e9 se v\u00e1\u017ee k\u00a0t\u00e9matu, a n\u00e1sleduje pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed \u010dinnosti. Pokra\u010duje kon\u00e1n\u00ed\/jedn\u00e1n\u00ed\/\u010dinnost, kter\u00e1 se n\u00e1sledn\u011b reflektuje a hodnot\u00ed. Pro Novoz\u00e9lan\u010fany nen\u00ed d\u016fle\u017eit\u00e1 JEN znalost a du\u0161evn\u00ed aktivita ale s\u00a0t\u00edm souvisej\u00edc\u00ed fyzick\u00e1 aktivita,<\/strong> nap\u0159\u00edklad \u010dinnosti, kter\u00e9 rozv\u00edjej\u00ed dovednosti v kon\u00e1n\u00ed. Velmi d\u016fle\u017eit\u00e9 je vytv\u00e1\u0159en\u00ed sebehodnocen\u00ed \u017e\u00e1ka, ov\u0161em ne neust\u00e1l\u00fdm a nekritick\u00fdm (podle autora knihy \u201asuportivn\u00edm\u2018) chv\u00e1len\u00edm. M\u00edsto suportivn\u00edho chv\u00e1len\u00ed je pro \u017e\u00e1ka d\u016fle\u017eit\u00e9 hodnocen\u00ed, kter\u00e9 pova\u017euje za spravedliv\u00e9 a s\u00a0kter\u00fdm se ztoto\u017e\u0148uje\/identifikuje, a kter\u00e9 je formativn\u00ed. O tom nen\u00ed v uveden\u00e9m t\u00e9matu ani slovo, a\u010d o t\u00e9to hodnot\u00edc\u00ed kategorii (spravedliv\u00e9m hodnocen\u00ed<\/strong>) autor v\u00a0knize na jin\u00e9m m\u00edst\u011b pojedn\u00e1v\u00e1.<\/p>\n Velmi \u201einovativn\u011b\u201c autor Modern\u00ed didaktiky<\/em> pracuje se zdroji. Jen poznamen\u00e1v\u00e1m, \u017ee autor se na s. 22 odvol\u00e1v\u00e1 na normy oborn\u00e9 v\u011bdeck\u00e9 pr\u00e1ce:<\/p>\n \u201e\u010cty\u0159i sta stran publikace pro \u010desk\u00e9ho u\u010ditele, kter\u00fd kter\u00fd <\/em>(sic!) je o metod\u00e1ch modern\u00ed v\u00fduky, vyjde v n\u00e1kladu n\u011bkolika tis\u00edc kus\u016f u renomovan\u00e9ho komer\u010dn\u00edho nakladatelstv\u00ed a je za n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f rozebr\u00e1n, d\u00e1 autorovi nula bod\u016f! Zvl\u00e1\u0161\u0165, pokud jsou tam n\u011bjak\u00e9 praktick\u00e9 p\u0159\u00edklady, je kniha rychle diskvalifikov\u00e1na z v\u011bdeck\u00fdch datab\u00e1z\u00ed, proto\u017ee podle praxe \u010desk\u00fdch hodnotitel\u016f takov\u00e1 monografie nen\u00ed dostate\u010dn\u011b odborn\u00e1!\u201c. <\/em>Citov\u00e1no i s\u00a0gramatick\u00fdmi chybami \u2013 opakov\u00e1n\u00ed stejn\u00e9ho slova \u201ekter\u00e9\u201c je\u0161t\u011b umoc\u0148uje vy\u0161inut\u00ed z\u00a0v\u011btn\u00e9 vazby (anakolut). A to vy\u0161inut\u00ed tady uv\u00e1d\u00edm velmi shov\u00edvav\u011b. Uveden\u00fd p\u0159\u00edklad ukazuje jak na kvalitu pr\u00e1ce autora knihy, tak i na kvalitu pr\u00e1ce samotn\u00e9ho komer\u010dn\u00edho nakladatelstv\u00ed. Obecn\u011b v\u0161ak s\u00a0autorem mohu souhlasit, pokud jde o posuzov\u00e1n\u00ed a o kvalitu pr\u00e1ce posuzovatelsk\u00fdch (hodnot\u00edc\u00edch) komis\u00ed. V\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b t\u00e9to knihy v\u0161ak mus\u00edm konstatovat, \u017ee Modern\u00ed didaktika<\/em> svou kvalitou opravdu nespl\u0148uje krit\u00e9ria v\u011bdeck\u00e9 pr\u00e1ce, u\u017e t\u0159eba citacemi na hranici plagi\u00e1torstv\u00ed, nebo jak se v\u00a0pr\u00e1ci pou\u017e\u00edvaj\u00ed kategorie.<\/p>\n Na s. 574 se \u010dten\u00e1\u0159 Modern\u00ed pedagogiky<\/em> m\u016f\u017ee do\u010d\u00edst:<\/p>\n \u201eVn\u00edmav\u00fd \u010dten\u00e1\u0159 jist\u011b pochopil, \u017ee tato didaktika je tak trochu dlouh\u00fdm nosem a vyplazen\u00fdm jazykem do tv\u00e1\u0159\u00ed \u0161kolomet\u016f a univerzitn\u00edch <\/em>\u201e<\/em>odborn\u00edk\u016f\u201c. Domn\u00edv\u00e1m se, \u017ee chyb\u011bj\u00edc\u00ed odkazy na d\u00edla v\u0161ech mo\u017en\u00fdch pedagogick\u00fdch autor\u016f od doby Jana Amose, nesmysln\u011b typologizov\u00e1n\u00ed a p\u0159emoud\u0159el\u00e9 definice tu nikomu nechyb\u00ed. O to v\u00edc prostoru dostaly n\u00e1pady talentovan\u00fdch pedagog\u016f a zku\u0161en\u00fdch kantor\u016f.\u201c<\/em> A dod\u00e1v\u00e1m, \u017ee tyto n\u00e1pady autor \u201azn\u00e1rod\u0148uje\u2018 velmi intenzivn\u011b. Zd\u00e1 se mn\u011b, \u017ee autor knihy nejen d\u011bl\u00e1 dlouh\u00fd nos a vyplazuje jazyk (na sv\u016fj obraz v\u00a0zrcadle), ale tak\u00e9 plive proti v\u011btru.<\/p>\n Jak autor Modern\u00ed didaktiky <\/em>pracuje s\u00a0odborn\u00fdmi pojmy, ukazuje p\u0159\u00edklad pojmu \u201eadvance organiser<\/em>\u201c (s. 354), ani\u017e by uvedl autora, americk\u00e9ho psychologa a odborn\u00edka na u\u010den\u00ed Davida Ausubela. Ten uveden\u00fd pojem poprv\u00e9 pou\u017eil koncem 50. let. Av\u0161ak autor knihy uv\u00e1d\u00ed Ausubela na s. 447 v\u00a0souvislosti se smyslupln\u00fdm u\u010den\u00edm. Pr\u00e1v\u011b u pojmu advance organiser <\/em>autor exhibuje jako objevitel t\u00e9to metody. Pom\u00edj\u00ed nap\u0159\u00edklad negativn\u00ed str\u00e1nku tohoto postupu, a tou je \u201ep\u0159ed\u017ev\u00fdk\u00e1n\u00ed\u201c struktury, pojm\u016f, jejich uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed. \u017d\u00e1k m\u00e1 usnadn\u011bn\u00fd vstup do problematiky, m\u00e1 vy\u0161lapanou cestu, ale na druhou stranu jej takto prezentovan\u00e9 u\u010divo svazuje\/omezuje v\u00a0pozn\u00e1v\u00e1n\u00ed, ve zv\u00eddavosti. Ta cesta je dop\u0159edu dan\u00e1, vy\u0161lapan\u00e1\/vydl\u00e1\u017ed\u011bn\u00e1. Metoda je vhodn\u00e1 pro slab\u0161\u00ed \u017e\u00e1ky, av\u0161ak sr\u00e1\u017e\u00ed zv\u00eddavost a chu\u0165 objevovat u t\u011bch aktivn\u011bj\u0161\u00edch \u017e\u00e1k\u016f. Toto negativum autor Modern\u00ed didaktiky <\/em>p\u0159ed \u010dten\u00e1\u0159em ukr\u00fdv\u00e1 \u010di nevyjevuje.<\/p>\n Ilustrativn\u00edm p\u0159\u00edkladem, jak autor knihy Modern\u00ed didaktika<\/em> nakl\u00e1d\u00e1 se zdroji, je vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed text\u016f, mo\u017en\u00e1 p\u0159esn\u011bji \u0159e\u010deno post\u0159eh\u016f, od \u010desk\u00e9 u\u010ditelky Zuzany Loubet del Bayle, kter\u00e1 u\u010d\u00ed ve Francii. Jej\u00ed blog na tomto port\u00e1lu RVP.cz se jmenuje Jak zlep\u0161it \u0161koln\u00ed d\u011bjepis a zem\u011bpis<\/em><\/strong> (ZDE<\/a>) a autorka blogu jej zalo\u017eila v\u00a0roce 2010!<\/p>\n Ale vra\u0165me se k\u00a0Modern\u00ed didaktice. <\/em>Na stran\u00e1ch 454 a\u017e 463 autor doslova reprodukuje text i obr\u00e1zky zm\u00edn\u011bn\u00e9 u\u010ditelky. Na konci je cudn\u011b do z\u00e1vorky uvedeno \u010d\u00edslo odkazu. Odkaz \u00a0je na RVP.cz jen t\u011b\u017eko dohledateln\u00fd. S\u00e1m jsem na\u0161el text, obr\u00e1zek a mapu v \u010dl\u00e1nku V\u00fduka d\u011bjepisu ve Francii<\/em> od v\u00fd\u0161e zmi\u0148ovan\u00e9 \u010desk\u00e9 u\u010ditelky ZDE<\/a> a ZDE<\/a>. \u00a0Jen dod\u00e1v\u00e1m, \u017ee autorka u obr\u00e1zk\u016f zdroje uv\u00e1d\u00ed, autor knihy \u00a0nech\u00e1v\u00e1 obr\u00e1zky bez uveden\u00ed zdroje. Jak by se s\u00a0t\u00edmto voln\u00fdm nakl\u00e1d\u00e1n\u00edm se zdrojem vyrovnal autor Modern\u00ed didaktiky<\/em>, kdyby mu takovou \u201esemin\u00e1rku\u201c p\u0159edlo\u017eil student, jak o tom p\u00ed\u0161e na s. 589 v\u00a0souvislosti s\u00a0autorkou Obecn\u00e9 didaktiky<\/em> Jarmilou Skalkovou? Tady nar\u00e1\u017e\u00edm u autora na jeho nekonzistentnost a nevyrovnanost v\u00a0argumentov\u00e1n\u00ed a se sv\u00e9r\u00e1zn\u00fdm a \u00fa\u010delov\u00fdm zach\u00e1zen\u00edm s argumenty.<\/p>\n Podivn\u00e9 je, a \u00farove\u0148 knihy Modern\u00ed didaktika <\/em>\u00a0to tak\u00e9 sni\u017euje, sporadick\u00e9 uv\u00e1d\u011bn\u00ed zahrani\u010dn\u00edch zdroj\u016f, hodn\u011b z\u00a0nich je p\u0159itom v\u00a0\u010desk\u00e9m p\u0159ekladu. Bohu\u017eel citov\u00e1n\u00edm-necitov\u00e1n\u00edm zahrani\u010dn\u00edch zdroj\u016f z\u00a0\u010desk\u00fdch p\u0159eklad\u016f se autor za\u0159azuje do velk\u00e9ho houfu \u010desk\u00fdch pedagog\u016f, kte\u0159\u00ed se cituj\u00ed navz\u00e1jem. \u010cek\u00e1 se jen, kdo prvn\u00ed s p\u0159ekladem p\u0159ijde a pak se ostatn\u00ed p\u0159i\u017eivuj\u00ed (s p\u0159izn\u00e1n\u00edm \u010di nep\u0159izn\u00e1n\u00edm zdroje). P\u0159\u00edkladem m\u016f\u017ee b\u00fdt pr\u00e1v\u011b revidovan\u00e1 Bloomova taxonomie, kter\u00e1 nebyla kompletn\u011b p\u0159elo\u017een\u00e1 do \u010desk\u00e9ho jazyka.<\/p>\n T\u00edm se dostav\u00e1m k\u00a0\u00fap\u011bnliv\u00e9mu vol\u00e1n\u00ed autora Modern\u00ed didaktiky <\/em>po kvalit\u011b a po modern\u00edch metod\u00e1ch v\u00a0didaktice<\/strong>, k\u00a0modern\u00edm metod\u00e1ch hodnocen\u00ed. Ji\u017e jsem v\u00fd\u0161e nar\u00e1\u017eel na autor\u016fv styl rozd\u00e1vat \u017e\u00e1k\u016fm jedni\u010dky \u010di ve stylu \u201ajedni\u010dkou nezarmout\u00ed\u0161<\/em>\u2018. Ale jak je to s\u00a0kvalitou u\u010ditel\u016f, kte\u0159\u00ed realizuj\u00ed odborn\u00fd a oborov\u011b vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed obsah a musej\u00ed k\u00a0\u017e\u00e1k\u016fm p\u0159istupovat i d\u00edky inkluzi velmi v\u00fdb\u011brov\u011b a individu\u00e1ln\u011b? V\u00a0zahrani\u010dn\u00ed literatu\u0159e se mluv\u00ed o tailoring approach<\/em>, u\u0161\u00edt u\u010den\u00ed \u017e\u00e1kovi na m\u00edru (nap\u0159. Gersmehl, 2005, s. 158).<\/p>\n Autor knihy Modern\u00ed didaktika<\/em> se s\u00a0t\u00edmto probl\u00e9mem vyrovn\u00e1v\u00e1 razantn\u011b a prost\u011b (s. 18): \u201eOdpov\u011bdnost za nedostatky ve vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed sboroven nese jednozna\u010dn\u011b veden\u00ed \u0161koly.\u201c<\/em> A jak\u00e9 n\u00e1sledn\u011b vid\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed?\u00a0 P\u0159ich\u00e1z\u00ed s\u00a0n\u00edm na konci knihy (s. 596). Na ot\u00e1zku u\u010ditel\u016f:: \u201eExistuje n\u011bjak\u00e1 kniha, kde by byly pops\u00e1ny metody, kter\u00e9 bychom mohli ve t\u0159\u00edd\u00e1ch pou\u017e\u00edt?\u201c<\/em> Jako u\u010ditel bych se takto a zvl\u00e1\u0161t\u011b toho, kdo podobnou knihu prosazuje na trh a p\u0159ede mnou prezentuje, nikdy nezeptal (a mysl\u00edm si, \u017ee ani u\u010ditel\u00e9 se takto neptali). V\u00a0tom m\u011b utvrzuje i odpov\u011b\u010f autora Modern\u00ed didaktiky. <\/em>Odpov\u011b\u010f (s. 596) je jako vyst\u0159i\u017een\u00e1 z\u00a0p\u0159\u00edru\u010dky na \u201aselfpromo\u2018, kterou bych sp\u00ed\u0161 \u010dekal u zp\u011bv\u00e1ka pop-music x-t\u00e9 kategorie: \u201e\u2026ano, existuje. Dr\u017e\u00edte ji v ruce. A to pro mne osobn\u011b <\/em>(rozum\u011bj pro samotn\u00e9ho autora knihy) znamen\u00e1, \u017ee u\u017e nen\u00ed jin\u00e9 cesty, ne\u017e v n\u00ed obsa\u017een\u00e9 metody vyu\u017e\u00edt v ka\u017edodenn\u00ed u\u010ditelsk\u00e9 \u010dinnosti<\/em>.\u201c No, je jin\u00e9 cesty \u2013 dr\u017eet si tu knihu co nejd\u00e1l od t\u011bla a je\u0161t\u011b za z\u00e1dy. Pro mne je takov\u00fdm m\u011b\u0159\u00edtkem kvality knihy, jak se za\u010dne kniha postupn\u011b vy\u0159azovat z\u00a0institucion\u00e1ln\u00edch knihoven, jak moc se za\u010dne objevovat na poli\u010dk\u00e1ch antikvari\u00e1t\u016f, a za jakou cenu v\u016f\u010di p\u016fvodn\u00ed cen\u011b, a zda si ji \u010dten\u00e1\u0159i v\u00a0antikvari\u00e1tu budou cht\u00edt koupit.<\/p>\n Je\u0161t\u011b jednou p\u0159ipom\u00edn\u00e1m slova autora knihy Modern\u00ed didaktika<\/em>: \u201eOdpov\u011bdnost<\/strong> za nedostatky ve vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed sboroven nese jednozna\u010dn\u011b veden\u00ed \u0161koly<\/strong>.\u201c To mohu ze sv\u00e9 praxe potvrdit, av\u0161ak nen\u00ed to cel\u00e1 pravda. Cel\u00fd \u0161kolsk\u00fd syst\u00e9m nem\u00e1 nastavenou kvalitu. Kvalita v\u00fduky se posuzuje sp\u00ed\u0161e arbitr\u00e1rn\u011b \u2013 kdo m\u00e1 siln\u011bj\u0161\u00ed pozici, ten rozhoduje. Asi hodn\u011b u\u010ditel\u016f potvrd\u00ed, \u017ee odm\u011b\u0148ov\u00e1n\u00ed (nad r\u00e1mec tarif\u016f) ur\u010duje \u0159editel, a to bez stanoven\u00fdch pravidel (\u010dest v\u00fdjimk\u00e1m). M\u00e1m zku\u0161enost z r\u016fzn\u00fdch \u0161kol, kde jsem u\u010dil, kde se objevila\u00a0 snaha o nastaven\u00ed pravidel pro odm\u011b\u0148ov\u00e1n\u00ed. Tu zku\u0161enost m\u00e1m jak z obdob\u00ed\u00a0 p\u0159ed rokem 1990 tak i po n\u011bm. Pravidla se ve v\u0161ech p\u0159\u00edpadech rozpadla p\u0159i prvn\u00edm napl\u0148ov\u00e1n\u00ed\/realizov\u00e1n\u00ed. Osobn\u00ed z\u00e1jmy byly siln\u011bj\u0161\u00ed a p\u0159ebily principi\u00e1lnost.<\/p>\n A te\u010f, autor knihy Modern\u00ed didaktika <\/em>ve vystoupen\u00ed na DVTV p\u0159ich\u00e1z\u00ed s\u00a0tvrzen\u00edm typu \u201eVe\u0161kerou moc do rukou \u0159editel\u016f<\/em>\u201c, rozum\u011bj posilov\u00e1n\u00ed platov\u00e9 slo\u017eky v\u00a0odm\u011bn\u00e1ch, a to dokonce v\u00a0obr\u00e1cen\u00e9m pom\u011bru, ne\u017e tomu je dosud. Dokonce na videu n\u00ed\u017ee tvrd\u00ed, aby byl pom\u011br 20 % do tarif\u016f a 80 % do odm\u011bn (beru to jako provokativn\u00ed n\u00e1zor v\u00a0diskusi). Velmi ilustrativn\u00ed je \u0159e\u010dn\u011bn\u00ed autora o odm\u011bn\u00e1ch, o vztahu star\u0161\u00ed a mlad\u0161\u00ed u\u010ditel a dal\u0161\u00ed p\u0159edsudky bez podlo\u017een\u00fdch argument\u016f, v\u00edce video ZDE<\/a>, od 4:10, ve kter\u00e9m mu redaktorka byla velmi nerovn\u00fdm\/nep\u0159ipraven\u00fdm partnerem pro diskusi, nebo l\u00e9pe na veden\u00ed interview, proto\u017ee s\u00a0neznalost\u00ed \u0161kolsk\u00e9\/vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed problematiky.<\/p>\n Obr\u00e1zek 2<\/strong> Rozhovor R. \u010capka pro DVTV z 4.12.2019 (ZDE<\/a>; od 4:10) Je nutn\u00e9 p\u0159ipomenout, \u017ee jistou \u00a0dobu se p\u0159ipravuje\u00a0 v r\u00e1mci EU hodnocen\u00ed (digit\u00e1ln\u00edch) kompetenc\u00ed u\u010ditele<\/strong>, kde jako p\u0159edloha poslou\u017eily jazykov\u00e9 kompetence. Tento koncept je \u00a0ur\u010dit\u011b (nebo m\u011bl by b\u00fdt) objektivn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e hodnocen\u00ed pr\u00e1ce u\u010ditele \u0159editelem \u0161koly. V tomto modelu kari\u00e9rn\u00edho r\u016fstu u\u010ditele jsou zahrnuty kompetence.<\/p>\n V\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b digit\u00e1ln\u00edch kompetenc\u00ed nejde o kompetence pracovat s\u00a0po\u010d\u00edta\u010dem, ale jde o kompetence u\u010ditele v\u00a0digit\u00e1ln\u00ed dob\u011b. U\u010ditel\u00e9 by m\u011bli b\u00fdt posuzov\u00e1n\u00ed zhruba na z\u00e1klad\u011b t\u0159\u00ed \u00farovn\u00ed: (A) za\u010d\u00e1te\u010dn\u00edk s podporou, (B) samostatn\u00fd zku\u0161en\u00fd praktik, (C) inovativn\u00ed u\u010ditel, kter\u00fd soustavn\u011b hled\u00e1 a ukazuje novou cestu.<\/strong> Tyto kompetence byly publikov\u00e1ny v\u00a0HABu Evropsk\u00e9 unie (Redecker, European Framework for the Digital Competence of Educators<\/em>, DigCompEdu) v\u00a0roce 2017 a rok na to byly publikov\u00e1ny v\u00a0\u010desk\u00e9m jazyce (Redecker, Evropsk\u00fd r\u00e1mec digit\u00e1ln\u00edch kompetenc\u00ed pedagog\u016f<\/em>, DigCompEdu, 2018). P\u0159ekladatel\u016fm se bohu\u017eel nepoda\u0159ilo za\u0159adit jeden ze z\u00e1sadn\u00edch graf\u016f (p\u0159ehledu) do \u010desk\u00e9ho p\u0159ekladu. Model pracuje s\u00a0odbornou a pedagogickou \u00farovn\u00ed u\u010ditele a s\u00a0podporou (digit\u00e1ln\u00edch) kompetenc\u00ed \u017e\u00e1ka. Je nutn\u00e9 tak\u00e9 poznamenat, \u017ee jde o n\u00e1vrh\/z\u00e1m\u011br. Zaveden\u00ed do praxe nebude ot\u00e1zka n\u011bkolika rok\u016f. Ale je to n\u00e1m\u011bt do diskuse.<\/p>\n Na prvn\u00edm m\u00edst\u011b, a asi nep\u0159ekvapiv\u011b, zd\u016fraz\u0148uji, \u017ee up\u0159ednost\u0148uji \u201evzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed\u201c p\u0159ed \u201edidaktikou\u201c.<\/strong> Modern\u00ed vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed je \u0161ir\u0161\u00ed pojem, kter\u00fd l\u00e9pe funguje v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b \u201ecelistv\u00e9ho vzd\u011bl\u00e1vac\u00edho procesu<\/strong>\u201c, kter\u00fd je postaven\u00fd na odborn\u00e9m vzd\u011bl\u00e1vac\u00edm obsahu (CO, obsahov\u011b\/oborov\u011b \u00a0vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed c\u00edle), a\u017e teprve pak na cest\u011b (JAK t\u011bchto c\u00edl\u016f dosahovat). V\u00a0recenzovan\u00e9 Modern\u00ed didaktice<\/em> je tomu naopak. \u00a0Pro lep\u0161\u00ed porovn\u00e1n\u00ed \u201etradi\u010dn\u00edho\u201c s \u201emodern\u00edm\u201c vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00edm uv\u00e1d\u00edm tabulku n\u00ed\u017ee (Tabulka 1)<\/p>\nRecenze knihy Modern\u00ed didaktika. Lexikon v\u00fdukov\u00fdch a hodnot\u00edc\u00edch metod<\/span><\/h2>\n
![\"\"](\"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/files\/2020\/01\/capek_titul_stranka-e1577952573866.jpg\" "\\"Capek_Titul_Stranka\\"")
<\/a><\/p>\nObsah<\/span><\/h2>\n
\n
O autorovi knihy<\/span><\/h2>\n
Zku\u0161enosti autora knihy jako lektora<\/span><\/h2>\n
Metody a formy<\/span><\/h2>\n
\n
Metoda a odborn\u00fd obsah<\/span><\/h2>\n
![\"\"](\"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/files\/2020\/01\/capek_vyskove_stupne.jpg\" "\\"Capek_Vyskove_stupne\\"")
<\/a><\/p>\nVzd\u011bl\u00e1vac\u00ed obsah a Bloomova taxonomie<\/span><\/h2>\n
Hodnocen\u00ed<\/span><\/h2>\n
Citace a pr\u00e1ce se zdroji<\/span><\/h2>\n
N\u00e1zorov\u00e1 nekonzistence autora recenzovan\u00e9 knihy<\/span><\/h2>\n
![\"\"](\"https:\/\/blogy.rvp.cz\/educator\/files\/2020\/01\/capek_dvtv-e1577964557236.jpg\" "\\"Capek_DVTV\\"")
<\/a> Zdroj: ZDE<\/a><\/p>\nJak by m\u011bla vypadat \u201amodern\u00ed didaktika\u2018?<\/span><\/h2>\n