{"id":1607,"date":"2015-04-03T23:14:23","date_gmt":"2015-04-03T21:14:23","guid":{"rendered":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/dejepis1zemepis\/?p=1607"},"modified":"2015-04-03T23:20:43","modified_gmt":"2015-04-03T21:20:43","slug":"kriticky-pristup-k-historickym-pramenum","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/dejepis1zemepis\/2015\/04\/03\/kriticky-pristup-k-historickym-pramenum\/","title":{"rendered":"Kritick\u00fd p\u0159\u00edstup k historick\u00fdm pramen\u016fm: fr. koloni\u00e1ln\u00ed \u0159\u00ed\u0161e"},"content":{"rendered":"<p>P\u00edsemka na t\u00e9ma &#8222;Francouzsk\u00e1 koloni\u00e1ln\u00ed \u0159\u00ed\u0161e&#8220; prost\u0159ednictv\u00edm kritick\u00e9ho studia dvou historick\u00fdch pramen\u016f: 1 &#8211; \u00faryvek z projevu, kter\u00fd pronesl francouzsk\u00fd p\u0159edseda vl\u00e1dy Jules Ferry roku 1885 (ve chv\u00edli projevu ji\u017e b\u00fdval\u00fd p\u0159edseda) a kde ospravedl\u0148uje kolonialismus, 2 &#8211; antikoloni\u00e1ln\u00ed plak\u00e1t Francouzsk\u00e9 komunistick\u00e9 strany &#8222;100 let francouzsk\u00e9 nadvl\u00e1dy&#8220; z roku 1930 (viz n\u00ed\u017ee). \u017d\u00e1ci maj\u00ed tento \u00fakol: &#8222;Prezentujte oba prameny, zasa\u010fte je do historick\u00e9ho kontextu a rozeberte argumenty, kter\u00e9 pou\u017e\u00edv\u00e1 Jules Ferry v dokumentu 1. S pomoc\u00ed dokument 2 a sv\u00fdch znalost\u00ed tyto argumenty kritizujte.&#8220;<\/p>\n<p><!--more--><a href=\"https:\/\/blogy.rvp.cz\/dejepis1zemepis\/files\/2015\/04\/colonisation.jpg\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"alignleft size-full wp-image-1609\" title=\"Colonisation\" src=\"https:\/\/blogy.rvp.cz\/dejepis1zemepis\/files\/2015\/04\/colonisation.jpg\" alt=\"\" width=\"414\" height=\"599\" srcset=\"https:\/\/blogy.rvp.cz\/dejepis1zemepis\/files\/2015\/04\/colonisation.jpg 414w, https:\/\/blogy.rvp.cz\/dejepis1zemepis\/files\/2015\/04\/colonisation-207x300.jpg 207w\" sizes=\"auto, (max-width: 414px) 100vw, 414px\" \/><\/a><\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>&nbsp;<\/p>\n<p>Dokument 1 je jedn\u00edm z nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edch francouzsk\u00fdch text\u016f propaguj\u00edc\u00ed kolonialismus. Jedn\u00e1 se o projev p\u0159ed poslanci, kter\u00e9 se J. Ferry sna\u017e\u00ed p\u0159esv\u011bd\u010dit, aby odhlasovali finan\u010dn\u00ed prost\u0159edky pro pokra\u010dov\u00e1n\u00ed koloniza\u010dn\u00edho procesu. Projev je z \u010dervence roku 1885, tedy n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f po Berl\u00ednsk\u00e9 konferenci (listopad 1884-\u00fanor 1885), kde se evropsk\u00e9 zem\u011b dohodly na podm\u00ednk\u00e1ch kolonizace. Stru\u010dn\u00e9 shrnut\u00ed argument\u016f:<\/p>\n<p>&#8211; ekonomick\u00fd: pr\u016fmyslov\u00e9 obyvatelstvo Evropy pot\u0159ebuje odbyti\u0161t\u011b<\/p>\n<p>&#8211; soci\u00e1ln\u00ed: vy\u0161\u0161\u00ed rasy (= Evropan\u00e9) maj\u00ed povinnost civilizovat ni\u017e\u0161\u00ed rasy (= obyvatel\u00e9 koloni\u00ed)<\/p>\n<p>&#8211; politick\u00e9: Francie mus\u00ed dr\u017eet krok s ostatn\u00edmi evropsk\u00fdmi zem\u011bmi, tedy roz\u0161i\u0159ovat svoji koloni\u00e1ln\u00ed \u0159\u00ed\u0161i, jinak hroz\u00ed, \u017ee se j\u00ed stane to co jin\u00fdm mocn\u00fdm st\u00e1t\u016fm Evropy, kter\u00e9 byly na vrcholu sv\u00e9 moci p\u0159ed t\u0159emi stalet\u00edmi (\u0160pan\u011blsko nebo Portugalsko): klesne v hierarchii evropsk\u00fdch velmoc\u00ed na t\u0159et\u00ed nebo \u010dtvrt\u00e9 m\u00edsto<\/p>\n<p>Jsou to tedy jednozna\u010dn\u011b &#8222;prokoloni\u00e1ln\u00ed&#8220; argumenty. Dokument 2 naopak p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed &#8222;protikoloni\u00e1ln\u00ed&#8220; argumenty, je to plak\u00e1t francouzsk\u00e9 komunistick\u00e9 strany, kter\u00fd nechala zhotovit u p\u0159\u00edle\u017eitosti stolet\u00fdch oslav francouzsk\u00e9 p\u0159\u00edtomnosti v Al\u017e\u00edrsku. Rok 1930 je z\u00e1rove\u0148 pova\u017eov\u00e1n za vrchol francouzsk\u00e9 koloni\u00e1ln\u00ed \u0159\u00ed\u0161e, komunistick\u00e1 strana byla tehdy jedin\u00e1, kter\u00e1 se odv\u00e1\u017eila kolonialismus kritizovat.<\/p>\n<p>Obyvatel\u00e9 koloni\u00ed jsou zobrazeni jako otroci (p\u0159esto\u017ee otroctv\u00ed Francie ofici\u00e1ln\u011b zru\u0161ila roku 1848), viz spoutan\u00fd Al\u017e\u00ed\u0159an uprost\u0159ed. Kolonie jsou &#8222;vyko\u0159is\u0165ov\u00e1ny&#8220;, viz zabalen\u00e9 zbo\u017e\u00ed dole, p\u0159ipraven\u00e9 k exportu do Francie. V lev\u00e9 \u010d\u00e1sti plak\u00e1t ukazuje &#8222;pro jedny chudoba&#8220; (chud\u00e1 africk\u00e1 vesnice, Afri\u010dan o\u0159e p\u016fdu), zat\u00edmco v prav\u00e9 je &#8222;pro druh\u00e9 bohatstv\u00ed&#8220; (Francouzi odpo\u010d\u00edvaj\u00ed v leh\u00e1tku, v pozad\u00ed honosn\u00e1 administrativn\u00ed budova). Francouzsk\u00e1 p\u0159\u00edtomnost tedy pro domorodce neznamen\u00e1 p\u0159\u00edchod civilizace, ale naopak poroben\u00ed a okr\u00e1d\u00e1n\u00ed.<\/p>\n<p>V\u0161echny tyto informace m\u011bli \u017e\u00e1ci vysv\u011btlit s pou\u017eit\u00edm sv\u00fdch znalost\u00ed. Nap\u0159. touha civilizovat Afri\u010dany prost\u0159ednictv\u00edm \u0161kol, zdravotn\u00edch za\u0159\u00edzen\u00ed \u010di dopravn\u00ed infrastruktury. D\u00e1le maj\u00ed pou\u017e\u00edt konkr\u00e9tn\u00ed p\u0159\u00edklady: nap\u0159. \u017eeleznice Kongo-oce\u00e1n postaven\u00e1 v letech 1921-1934, podle propagandy s \u00fa\u010delem zlep\u0161it infrastrukturu, v re\u00e1lu ale z pragmatick\u00fdch d\u016fvod\u016f &#8211; usnadnit v\u00fdvoz surovin do Francie. Propaganda tehdy tak\u00e9 zaml\u010dela, \u017ee se jednalo u nucenou pr\u00e1ci domorodc\u016f a \u017ee kv\u016fli velmi \u0161patn\u00fdm pracovn\u00edm podm\u00ednk\u00e1m jich 20 000 b\u011bhem stavby zem\u0159elo.<\/p>\n<p>Oba dokumenty srovn\u00e1vaj\u00ed r\u016fzn\u00e9 pohledy na kolonialismus, ani jeden z nich v\u0161ak nen\u00ed objektivn\u00ed. Jedn\u00e1 se proto o p\u0159\u00edklad dokument\u016f, kdy \u017e\u00e1ci opravdu musej\u00ed prok\u00e1zat sv\u016fj kritick\u00fd p\u0159\u00edstup.<\/p>\n<p>Po oprav\u011b 34-ti p\u00edsemek mus\u00edm zkonstatovat, \u017ee ani pro Francouze to nen\u00ed jednoduch\u00e9. V\u011bt\u0161ina bez probl\u00e9m\u016f identifikovala subjektivn\u00ed pohled J. Ferryho, proto\u017ee jeho argumenty jsou klasick\u00e9, stejn\u011b jako protiargumenty. Rozbor antikoloni\u00e1ln\u00edho plak\u00e1tu jim ale d\u011blal mnohem v\u011bt\u0161\u00ed probl\u00e9m. V\u011bt\u0161inou popsali i vysv\u011btlili jednotliv\u00e9 \u010d\u00e1sti plak\u00e1tu, ale nikdo z nich neuvedl, \u017ee i tento pohled je subjektivn\u00ed a \u017ee Francouzi Afri\u010dan\u016fm p\u0159ece jen n\u011bco m\u00e1lo p\u0159inesli. Nikdo z nich tak\u00e9 neodhalil, \u017ee z plak\u00e1tu p\u0159\u00edmo vyza\u0159uje marxistick\u00e1 ideologie (to jsme ov\u0161em neprob\u00edrali &#8211; marxismus nen\u00ed v osnov\u00e1ch), kterou Francouzsk\u00e1 komunistick\u00e1 strana p\u0159enesla do koloni\u00e1ln\u00ed \u0159\u00ed\u0161e: v kapitalistick\u00e9 spole\u010dnosti vyko\u0159i\u0161\u0165uje bur\u017eoazie proletari\u00e1t, zat\u00edmco v koloni\u00e1ln\u00ed \u0159\u00ed\u0161i vede t\u0159\u00eddn\u00ed boj kolonizovan\u00fd proti kolonizuj\u00edc\u00edmu.<\/p>\n<p>P\u0159ed dv\u011bma t\u00fddny jsem se byla pod\u00edvat na hodinu d\u011bjepisu na jednom \u010desk\u00e9m gymn\u00e1ziu. Kolega prob\u00edral zrod marxismu. Z v\u00fdborn\u00e9 front\u00e1ln\u00ed v\u00fduky jsem si odnesla velmi p\u0159ehledn\u00e9 sch\u00e9ma t\u0159\u00eddn\u00edho boje a je\u0161t\u011b lep\u0161\u00ed zasazen\u00ed do historick\u00e9ho kontextu v\u010detn\u011b p\u0159erodu v komunismus. M\u00e1m jen trochu strach, \u017ee \u017e\u00e1ci si z v\u00fduky odnesli p\u0159\u00edli\u0161 mnoho teorie a pram\u00e1lo praxe. Ve Francii by v p\u00edsemce na tuto kapitolu u\u010ditel po\u017e\u00e1dal \u017e\u00e1ky nap\u0159\u00edklad o vysv\u011btlen\u00ed plak\u00e1tu podobn\u00e9ho dokumentu 2. Nev\u00edm, jakou p\u00edsemku zvolil m\u016fj \u010desk\u00fd kolega, pravd\u011bpodobn\u011b to bude reprodukce probran\u00e9ho u\u010diva&#8230;<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>P\u00edsemka na t\u00e9ma &#8222;Francouzsk\u00e1 koloni\u00e1ln\u00ed \u0159\u00ed\u0161e&#8220; prost\u0159ednictv\u00edm kritick\u00e9ho studia dvou historick\u00fdch pramen\u016f: 1 &#8211; \u00faryvek z projevu, kter\u00fd pronesl francouzsk\u00fd p\u0159edseda vl\u00e1dy Jules Ferry roku 1885 (ve chv\u00edli projevu ji\u017e b\u00fdval\u00fd p\u0159edseda) a kde ospravedl\u0148uje kolonialismus, 2 &#8211; antikoloni\u00e1ln\u00ed plak\u00e1t Francouzsk\u00e9 komunistick\u00e9 strany &#8222;100 let francouzsk\u00e9 nadvl\u00e1dy&#8220; z roku 1930 (viz n\u00ed\u017ee). \u017d\u00e1ci maj\u00ed tento [&hellip;]<\/p>\n","protected":false},"author":855,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[411,385],"class_list":["post-1607","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezarazene","tag-francouzska-kolonialni-rise","tag-kolonialismus"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/dejepis1zemepis\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1607","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/dejepis1zemepis\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/dejepis1zemepis\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/dejepis1zemepis\/wp-json\/wp\/v2\/users\/855"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/dejepis1zemepis\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1607"}],"version-history":[{"count":6,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/dejepis1zemepis\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1607\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1621,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/dejepis1zemepis\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1607\/revisions\/1621"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/dejepis1zemepis\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1607"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/dejepis1zemepis\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1607"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/dejepis1zemepis\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1607"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}