{"id":449,"date":"2010-04-11T17:30:11","date_gmt":"2010-04-11T15:30:11","guid":{"rendered":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/cteni\/?p=449"},"modified":"2010-05-07T10:25:39","modified_gmt":"2010-05-07T08:25:39","slug":"k-tematu-mesice-ctenarska-gramotnost-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/cteni\/2010\/04\/11\/k-tematu-mesice-ctenarska-gramotnost-3\/","title":{"rendered":"K t\u00e9matu m\u011bs\u00edce (\u010cten\u00e1\u0159sk\u00e1 gramotnost 3)"},"content":{"rendered":"<p>Ani\u017e bych cht\u011bla d\u00e1vat p\u0159ednost ur\u010dit\u00e9 str\u00e1nce \u010dten\u00e1\u0159sk\u00e9 gramotnosti, mysl\u00edm, \u017ee v na\u0161\u00ed situaci je nejpot\u0159ebn\u011bj\u0161\u00ed za\u010d\u00edt s rozv\u00edjen\u00edm jednotliv\u00fdch dovednost\u00ed. R\u00e1da bych p\u0159esv\u011bd\u010dila i ty nejv\u011bt\u0161\u00ed skeptiky, \u017ee i pro tuto \u010d\u00e1st existuj\u00ed vytvo\u0159en\u00e9 metody. Vyjdu z jednotliv\u00fdch charakteristik procesu \u010dten\u00ed test\u016f PISA a PIRSL. Jejich o\u010d\u00edslov\u00e1n\u00ed slou\u017e\u00ed k\u00a0 p\u0159i\u0159azen\u00ed metod. P\u0159esto mus\u00edm dodat, jak u\u017e jsem psala v jin\u00e9m \u010dl\u00e1nku, \u017ee metody jsou pouze 1. krokem k dovednostem. Jednotliv\u00e9 procesy mus\u00ed p\u0159ej\u00edt \u017e\u00e1k\u016fm do krve, tak\u017ee metody mus\u00edme vyva\u017eovat vlastn\u00edm modelov\u00e1n\u00edm a u\u017eit\u00edm dovednost\u00ed v dal\u0161\u00edch hodin\u00e1ch.<!--more--><\/p>\n<table border=\"1\" cellspacing=\"0\" cellpadding=\"0\">\n<tbody>\n<tr>\n<td width=\"368\" valign=\"top\">PIRSL<strong>1. Zam\u011b\u0159en\u00ed na explicitn\u00ed informace a jejich z\u00edsk\u00e1n\u00ed<\/strong>\u010cten\u00e1\u0159 soust\u0159ed\u00ed svou pozornost na ur\u010dit\u00e9 informace podle toho, co si klade jeho \u010dten\u00ed za c\u00edl. N\u011bkdy je to jen potvrzen\u00ed nebo vyvr\u00e1cen\u00ed p\u0159edpov\u011bd\u00ed, jindy mus\u00ed odpov\u011bd\u011bt na konkr\u00e9tn\u00ed ot\u00e1zku nebo t\u0159eba zkontrolovat vyv\u00edjej\u00edc\u00ed se porozum\u011bn\u00ed n\u011bkter\u00e9ho z\u00a0aspekt\u016f textu. \u010cten\u00e1\u0159 tak mus\u00ed porozum\u011bt z\u00e1va\u017enosti jednotliv\u00fdch informac\u00ed a tak\u00e9 tomu, jak se ostatn\u00ed fakta vztahuj\u00ed k\u00a0hledan\u00e9 informaci.<\/p>\n<p>Nap\u0159. ur\u010dit informaci relevantn\u00ed k\u00a0ur\u010dit\u00e9mu c\u00edli \u010dten\u00ed, hledat ur\u010dit\u00e9 ideje, vyhled\u00e1vat definice slov a fr\u00e1z\u00ed, identifikovat z\u00e1klad p\u0159\u00edb\u011bhu (\u010das, prost\u0159ed\u00ed&#8230;), nal\u00e9zt v\u011btu podstatnou pro t\u00e9ma nebo hlavn\u00ed my\u0161lenku.<\/p>\n<p><strong>2. Nalezen\u00ed p\u0159\u00edm\u00fdch z\u00e1v\u011br\u016f<\/strong><\/p>\n<p>\u010cten\u00e1\u0159i\u00a0 \u010din\u00ed z\u00e1v\u011bry o ide\u00e1ch a informac\u00edch, kter\u00e9 nejsou explicitn\u011b vyj\u00e1d\u0159eny v\u00a0textu. Vypl\u0148uje \u201emezery\u201c\u00a0 ve v\u00fdznamu. I kdy\u017e informace jsou zcela jasn\u00e9, propojen\u00ed mezi nimi mus\u00ed b\u00fdt vyvozeno. P\u0159i \u010dten\u00ed se zam\u011b\u0159ujeme na smysl ur\u010dit\u00e9ho m\u00edsta nebo v\u00fdznam celku.<\/p>\n<p>Nap\u0159. zji\u0161t\u011bn\u00ed, \u017ee jedna ud\u00e1lost zap\u0159\u00ed\u010dinila druhou, ur\u010den\u00ed hlavn\u00edho bodu (pomoc\u00ed s\u00e9rie argument\u016f), identifikace zobec\u0148ov\u00e1n\u00ed v\u00a0textu, popis vztahu mezi postavami.<\/p>\n<p><strong>2. Vysv\u011btlen\u00ed a sjednocen\u00ed my\u0161lenek a informac\u00ed<\/strong><\/p>\n<p>\u010cten\u00e1\u0159 \u010derp\u00e1 ze sv\u00e9ho porozum\u011bn\u00ed sv\u011btu, sv\u00fdch znalost\u00ed a zku\u0161enost\u00ed a propojuje je s informacemi vypl\u00fdvaj\u00edc\u00edmi z\u00a0textu.<\/p>\n<p>Nap\u0159. rozeznat zpr\u00e1vu nebo t\u00e9ma textu, uva\u017eovat o alternativn\u00edch \u010dinech postavy, srovn\u00e1vat informace a d\u00e1vat je do kontrastu, vyvodit n\u00e1ladu p\u0159\u00edb\u011bhu, vysv\u011btlit aplikaci na skute\u010dn\u00fd \u017eivot.<\/p>\n<p><strong>3. Prozkoum\u00e1n\u00ed a zhodnocen\u00ed obsahu, jazyka a \u010d\u00e1st\u00ed textu<\/strong><\/p>\n<p>\u010cten\u00e1\u0159ova pozornost se posunuje od vytv\u00e1\u0159en\u00ed v\u00fdznamu textu ke kritick\u00e9mu uva\u017eov\u00e1n\u00ed o textu. Stav\u00ed samoz\u0159ejm\u011b na s\u00a0sv\u00fdch interpretac\u00edch a porozum\u011bn\u00ed textu. \u010cten\u00e1\u0159 odm\u00edt\u00e1, p\u0159ij\u00edm\u00e1 nebo z\u016fst\u00e1v\u00e1 neutr\u00e1ln\u00ed k\u00a0vyj\u00e1d\u0159en\u00ed v\u00a0textu. Na z\u00e1klad\u011b sv\u00fdch znalost\u00ed o \u017e\u00e1nru a struktu\u0159e uva\u017euje o tom, jak je prezentov\u00e1n v\u00fdznam v\u00a0textu a jak\u00e9 prost\u0159edky autor pou\u017e\u00edv\u00e1. Posuzuje jejich adekv\u00e1tnost. Klade si ot\u00e1zku po autorov\u011b z\u00e1m\u011bru, perspektiv\u011b nebo zru\u010dnosti.<\/p>\n<p>Nap\u0159. zhodnocen\u00ed pravd\u011bpodobnosti popsan\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed, posouzen\u00ed \u00faplnosti nebo srozumitelnosti informac\u00ed, ur\u010den\u00ed autorova \u00fahlu pohledu.<\/td>\n<td width=\"368\" valign=\"top\">PISA<strong>1. P\u0159\u00edstup k\u00a0informac\u00edm a jejich zji\u0161\u0165ov\u00e1n\u00ed<\/strong>Znamen\u00e1 orientovat se v mno\u017estv\u00ed informac\u00ed a vybrat tu relevantn\u00ed explicitn\u011b uvedenou informaci (nap\u0159. telefonn\u00ed \u010d\u00edslo). D\u00e1le b\u00fdt schopen u\u017e\u00edt jakousi navigaci (nap\u0159. nadpisy) k vytvo\u0159en\u00ed p\u0159ehledu o textu a nalezen\u00ed spr\u00e1vn\u00e9ho m\u00edsta. U slo\u017eit\u011bj\u0161\u00edch \u00fakol\u016f mus\u00ed \u010dten\u00e1\u0159 nal\u00e9zt synonymn\u00ed informaci nebo rozli\u0161it mezi dv\u011bma informacemi podobn\u00fdmi.<\/p>\n<p><strong>2. Sjednocen\u00ed a vysv\u011btlen\u00ed<\/strong><\/p>\n<p><em>Vysv\u011btlen\u00ed<\/em> se t\u00fdk\u00e1 zpracov\u00e1n\u00ed v\u00fdznamu n\u011b\u010deho, co nen\u00ed uvedeno. Nap\u0159. uv\u011bdomit si vztahy, kter\u00e9 nejsou explicitn\u011b vy\u0159\u010deny, vyvozen\u00ed (na z\u00e1klad\u011b d\u016fkaz\u016f) konotace fr\u00e1ze nebo v\u011bty, vyvozen\u00ed spojen\u00ed mezi dv\u011bma \u010d\u00e1stmi, shrnut\u00ed hlavn\u00edch my\u0161lenek, vyvozen\u00ed rozd\u00edlu mezi hlavn\u00edmi a vedlej\u0161\u00edmi \u010d\u00e1stmi, nalezen\u00ed ur\u010dit\u00e9ho p\u0159\u00edkladu k\u00a0obecn\u00fdm term\u00edn\u016fm. <em>Sjednocen\u00ed<\/em> p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 porozum\u011bn\u00ed soudr\u017enosti textu. Nap\u0159. souvislosti sousedn\u00edch v\u011bt, vztahu mezi n\u011bkolika odstavci, spojen\u00ed mezi rozmanit\u00fdmi texty. Znamen\u00e1 to spojit n\u011bkolik kousk\u016f informac\u00ed, abychom zformovali v\u00fdznam.<\/p>\n<p>\u010cten\u00e1\u0159 mus\u00ed pochopit text v\u0161eobecn\u011b, nap\u0159. ur\u010dit hlavn\u00ed t\u00e9ma, zpr\u00e1vu nebo c\u00edl a u\u017eit\u00ed textu. Roz\u0161i\u0159uje sv\u00e9 p\u016fvodn\u00ed dojmy a\u00a0 za\u010d\u00edn\u00e1 hloub\u011bji ch\u00e1pat smysl na z\u00e1klad\u011b pochopen\u00ed organizace textu, nap\u0159. sekvence, p\u0159\u00ed\u010diny a n\u00e1sledku, srovn\u00e1v\u00e1n\u00ed a kontrastu, identifikace d\u016fkaz\u016f, ur\u010den\u00ed \u00fa\u010dinku, zobec\u0148ov\u00e1n\u00ed a anal\u00fdzy jazyka.<\/p>\n<p><strong>2. 3. Uva\u017eov\u00e1n\u00ed a hodnocen\u00ed<\/strong><\/p>\n<p><em>Uva\u017eov\u00e1n\u00ed<\/em> (reflect) znamen\u00e1 srovn\u00e1vat nebo vytv\u00e1\u0159et hypot\u00e9zy na z\u00e1klad\u011b na\u0161ich znalost\u00ed a zku\u0161enost\u00ed. <em>Hodnocen\u00ed<\/em> po\u017eaduje posouzen\u00ed textu na z\u00e1klad\u011b ur\u010dit\u00fdch norem.<\/p>\n<p>\u010cten\u00e1\u0159i mus\u00ed p\u0159i obhajob\u011b vlastn\u00edho n\u00e1zoru t\u00fdkaj\u00edc\u00edho se <em>obsahu<\/em> vyj\u00edt z\u00a0d\u016fkaz\u016f v\u00a0textu a srovnat je s\u00a0ostatn\u00edmi zdroji informac\u00ed. Mezi \u00fakoly pat\u0159\u00ed poskytnut\u00ed d\u016fkaz\u016f nebo argument\u016f mimo text, posuzov\u00e1n\u00ed d\u016fle\u017eitosti jednotliv\u00fdch informac\u00ed nebo d\u016fkaz\u016f nebo srovn\u00e1n\u00edm s\u00a0mor\u00e1ln\u00edmi a estetick\u00fdmi pravidly. Po \u010dten\u00e1\u0159i se po\u017eaduje nap\u0159. ur\u010dit informace, kter\u00e9 podpo\u0159\u00ed autorovy argumenty, nebo zhodnotit dostatek d\u016fkaz\u016f a informac\u00ed v\u00a0textu.<\/p>\n<p>P\u0159i\u00a0 uva\u017eov\u00e1n\u00ed a hodnocen\u00ed o <em>form\u011b<\/em> uva\u017euje \u010dten\u00e1\u0159 o jeho kvalit\u011b a p\u0159im\u011b\u0159enosti s\u00a0pomoc\u00ed sv\u00fdch znalost\u00ed o struktu\u0159e a stylu r\u016fzn\u00fdch text\u016f. V\u0161\u00edm\u00e1 si nejen podstatn\u00fdch z\u00e1le\u017eitost\u00ed, ale i nuanc\u00ed jazyka. \u00dakolem \u010dten\u00e1\u0159e je nap\u0159. popsat nebo komentovat autor\u016fv styl a identifikovat jeho c\u00edl a postoj.<\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n<p>Potud odborn\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed, kter\u00e9 se n\u00e1m m\u016f\u017ee zd\u00e1t odtr\u017een\u00e9 od \u017eivota ve t\u0159\u00edd\u011b. Ke ka\u017ed\u00e9mu celku p\u0159esto uv\u00e1d\u00edm n\u011bkolik metod. Ur\u010dit\u011b nepokryj\u00ed cel\u00e9 spektrum po\u017eadavk\u016f, pouze p\u0159edkl\u00e1daj\u00ed ur\u010ditou mo\u017enost, jak za\u010d\u00edt s konkr\u00e9tn\u00ed v\u00fdukou. Jedn\u00e1 se tedy jen o ochutn\u00e1vku, ale p\u0159ipom\u00edn\u00e1m, \u017ee je pot\u0159eba zn\u00e1t principy pr\u00e1ce se \u010dten\u00edm. Pou\u017eit\u00ed metody nez\u00e1visle na principech a n\u00e1vaznosti na dal\u0161\u00ed v\u00fduku by postr\u00e1dalo \u00fa\u010dinek.<\/p>\n<p>1.<em> <\/em><strong>Skimming a scanning<\/strong> jsou techniky, kter\u00e9 umo\u017e\u0148uj\u00ed prol\u00e9tnout informace v textu pomoc\u00ed ur\u010dit\u00fdch naviga\u010dn\u00edch prost\u0159edk\u016f. Tyto dovednosti dovoluj\u00ed kvalitn\u011bji rozvrhnout, kolik \u010dasu v\u011bnujeme kter\u00e9mu \u00faseku textu.<\/p>\n<p>Skimmnig je zb\u011b\u017en\u00e9 \u010dten\u00ed, p\u0159i n\u011bm\u017e se orienta\u010dn\u011b sezn\u00e1m\u00edme s textem. Pou\u017e\u00edv\u00e1 se, kdy\u017e pot\u0159ebujeme p\u0159e\u010d\u00edst del\u0161\u00ed text nebo texty za kr\u00e1tkou dobu nebo kdy\u017e chceme zjistit, zda je text pro n\u00e1s zaj\u00edmav\u00fd. T\u00edmto zp\u016fsobem \u010dteme noviny a \u010dasopisy, ne\u017e se pust\u00edme do skute\u010dn\u00e9ho \u010dten\u00ed s porozum\u011bn\u00edm. B\u011bhem skimmingu p\u0159el\u00e9tneme zrakem nadpisy, podnadpisy, ilustrace, prvn\u00ed a posledn\u00ed odstavec, shrnut\u00ed a dal\u0161\u00ed organiz\u00e1tory v textu, prvn\u00ed v\u011bty odstavc\u016f&#8230;, abychom o t\u00e9matu z\u00edskali ur\u010dit\u00fd p\u0159ehled.<\/p>\n<p>Scanning je technika, kterou pou\u017e\u00edv\u00e1me nap\u0159. p\u0159i hled\u00e1n\u00ed telefonn\u00edho \u010d\u00edsla v seznamu nebo slov\u00ed\u010dka ve slovn\u00ed\u010dku, tzn. \u017ee pot\u0159ebujeme naj\u00edt konkr\u00e9tn\u00ed informaci v textu. Ve v\u011bt\u0161in\u011b p\u0159\u00edpad\u016f v\u00edme, co konkr\u00e9tn\u011b hled\u00e1me, a koncentrujeme se jen na nalezen\u00ed odpov\u011bdi. Scanningem d\u00e1le zji\u0161\u0165ujeme, jestli n\u00e1m materi\u00e1l m\u016f\u017ee poskytnout odpov\u011b\u010f na na\u0161i ot\u00e1zku. P\u0159i skenov\u00e1n\u00ed se d\u00edv\u00e1me na autorovy n\u00e1pov\u011bdy, nap\u0159. \u010d\u00edsla, p\u00edsmena, tu\u010dn\u00e9 p\u00edsmo, kurz\u00edva, r\u016fzn\u00e9 barvy a styl p\u00edsma nebo kl\u00ed\u010dov\u00e9 ideje v okraj\u00edch.<\/p>\n<p>Nejd\u0159\u00edve m\u016f\u017eeme p\u0159edstavit skimming a scanning brainstormingem vod\u00edtek, kter\u00e1 \u010dten\u00e1\u0159\u016fm pom\u00e1h\u00e1 v orientaci. (velk\u00e1 p\u00edsmena, kl\u00ed\u010dov\u00e1 slova, tu\u010dn\u00e9 p\u00edsmo&#8230;) D\u00e1le vytvo\u0159\u00edme spole\u010dn\u011b se \u017e\u00e1ky tabulku, kdy ke ka\u017ed\u00e9mu vod\u00edtku p\u0159ip\u00ed\u0161eme, k \u010demu slou\u017e\u00ed a p\u0159\u00edklad.\u00a0 (Nap\u0159. tu\u010dn\u011b vyti\u0161t\u011bn\u00e1 slova &#8211; ozna\u010duj\u00ed slova kl\u00ed\u010dov\u00e1 nebo term\u00edny, podpnadpisy &#8211; maj\u00ed za \u00fakol roz\u010dlenit text na smyslupln\u00e9 celky) Pozd\u011bji m\u016f\u017eeme srovn\u00e1vat mezi sebou \u00fa\u010del prost\u0159edk\u016f v jednotliv\u00fdch textech.<\/p>\n<p>(Janet Allen: Tools for Teaching Content Literacy.)<\/p>\n<p>Postup navr\u017een\u00fd J. Allen:<\/p>\n<ol>\n<li>Dejte \u017e\u00e1k\u016fm odborn\u00fd text. Ne\u017e za\u010dneme \u010d\u00edst cel\u00fd text, m\u011bli by \u017e\u00e1ci ve dvojic\u00edch p\u0159el\u00e9tnout text. Prohl\u00ed\u017eej\u00ed si titul, nadpisy, podnadpisy, n\u00e1kresy, tabulky, grafy, fotografie, slova psan\u00e1 tu\u010dn\u011b nebo kurz\u00edvou, prvn\u00ed a posledn\u00ed odstavec.\u00a0 Diskutuj\u00ed, o \u010dem si mysl\u00ed, \u017ee text bude.<\/li>\n<li>S celou t\u0159\u00eddou pou\u017eijeme tabulku se t\u0159emi sloupci: prvn\u00ed dojmy (first impessions)\/rychl\u00e1 fakta (fast facts)\/ kone\u010dn\u00e9 domn\u011bnky (final thoughts) a dopln\u00ed sv\u00e9 ot\u00e1zky a koment\u00e1\u0159e do prvn\u00edho sloupce.<\/li>\n<li>\u017d\u00e1ci by m\u011bli prozkoumat sv\u00e9 prvn\u00ed dojmy a napsat do druh\u00e9ho sloupce n\u011bkolik informac\u00ed.<\/li>\n<li>Znovu se pod\u00edvaj\u00ed na z\u00e1pisy v obou sloupc\u00edch a ur\u010d\u00ed, jak\u00e9 budou pravd\u011bpodobn\u011b nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed body nebo ot\u00e1zky, kter\u00e9 budou zodpov\u011bzeny \u010dten\u00edm. P\u0159ipom\u00ednky zap\u00ed\u0161ou do posledn\u00edho sloupce.<\/li>\n<li>V tomto bod\u011b \u017e\u00e1ci mohou navrhnout, kterou \u010d\u00e1st je pot\u0159eba p\u0159e\u010d\u00edst, aby na\u0161li podrobn\u011bj\u0161\u00ed informace.<\/li>\n<\/ol>\n<p>2. Usuzov\u00e1n\u00ed se objevuje v\u00a0n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch strategi\u00edch:<\/p>\n<ul>\n<li>sledov\u00e1n\u00ed porozum\u011bn\u00ed \u2013 vyjas\u0148ujeme slova a my\u0161lenky<\/li>\n<li>p\u0159edv\u00edd\u00e1n\u00ed \u2013 usuzujeme na to, co se stane<\/li>\n<li>spojov\u00e1n\u00ed \u2013 na z\u00e1klad\u011b na\u0161ich p\u0159edchoz\u00edch znalost\u00ed usuzujeme na z\u00e1v\u011bry pro text<\/li>\n<li>kladen\u00ed ot\u00e1zek \u2013 vyvozujeme odpov\u011bdi<\/li>\n<li>p\u0159edstavov\u00e1n\u00ed \u2013 na z\u00e1klad\u011b vizu\u00e1ln\u00edch p\u0159edstav usuzujeme na z\u00e1v\u011bry pro text<\/li>\n<li>synt\u00e9za \u2013 nap\u0159. usuzujeme na hlavn\u00ed my\u0161lenku<\/li>\n<\/ul>\n<h4>Vysuzov\u00e1n\u00ed z p\u0159\u00edb\u011bhu<\/h4>\n<p class=\"MsoNormal\" style=\"text-align: justify;text-indent: 35.45pt\">Nech\u00e1me \u017e\u00e1ky p\u0159edstavit si, \u017ee do t\u0159\u00eddy vch\u00e1z\u00ed \u0159editel. V\u0161imnou si, \u017ee je \u010derven\u00fd ve tv\u00e1\u0159i. \u017d\u00e1ci usly\u0161\u00ed, jak za n\u00edm bouchnou dve\u0159e. \u0158editel nic ne\u0159\u00edk\u00e1, jen pokyne jednomu \u017e\u00e1kovi, aby s\u00a0n\u00edm opustil t\u0159\u00eddu. Pak se zept\u00e1me \u017e\u00e1k\u016f, jak\u00e9 ot\u00e1zky maj\u00ed a co se asi d\u011blo. Na t\u011bchto odpov\u011bd\u00edch uk\u00e1\u017eeme \u017e\u00e1k\u016fm, jak jim vod\u00edtka (bouchnut\u00ed dve\u0159\u00ed) a jejich dosavadn\u00ed znalosti (Bouch\u00e1me dve\u0159mi, kdy\u017e jsme rozzloben\u00ed.) pomohly usoudit na to, co se stalo v\u00a0p\u0159\u00edb\u011bhu. M\u016f\u017eeme podotknout, \u017ee na\u0161e ot\u00e1zky nemus\u00ed m\u00edt v\u017edy p\u0159esn\u00e9 odpov\u011bdi.<\/p>\n<p class=\"MsoNormal\" style=\"text-align: justify;text-indent: 35.45pt\">(www.Readinglady.com: Making inferences: Unit by Jennifer Palmer: <a href=\"http:\/\/www.readinglady.com\/mosaic\/tools\/tools.htm\" target=\"_blank\">Inferring Mini Unit by Jennifer<\/a>)<\/p>\n<p class=\"MsoNormal\" style=\"text-align: justify;text-indent: 35.45pt\">\u00a0<\/p>\n<p><strong>Vyvozov\u00e1n\u00ed smyslu nezn\u00e1m\u00fdch slov<\/strong><\/p>\n<p>C\u00edlem je vyu\u017e\u00edt kontextu \u00a0p\u0159\u00edb\u011bhu k\u00a0rozvoji slovn\u00ed z\u00e1soby.<\/p>\n<p>Ne v\u017edy m\u00e1 \u010dlov\u011bk mo\u017enost vyhledat slovo ve slovn\u00edku, nav\u00edc neust\u00e1l\u00e9 hled\u00e1n\u00ed odv\u00e1d\u00ed od \u010dten\u00ed. Tato lekce proto pomoc\u00ed tabulky (slovo\/vyvozen\u00fd v\u00fdznam\/vod\u00edtka\/v\u011bta s\u00a0nezn\u00e1m\u00fdm slovem) u\u010d\u00ed \u017e\u00e1ky nach\u00e1zet vod\u00edtka v\u00a0textu. \u010cteme nahlas a \u017e\u00e1ci se v\u017edy u nezn\u00e1m\u00e9ho slova p\u0159ihl\u00e1s\u00ed. U\u010ditel ukazuje, jak by p\u0159i\u0161el na v\u00fdznam slova on s\u00e1m. Nap\u0159\u00edklad \u010dte d\u00e1l, \u010dte znovu nebo se pod\u00edv\u00e1 na obr\u00e1zek. Vypln\u00ed tabulku a potom si \u017e\u00e1ci mohou vyzkou\u0161et vyvozov\u00e1n\u00ed dal\u0161\u00edch slov.<\/p>\n<p>\u00a0<\/p>\n<table border=\"1\" cellspacing=\"0\" cellpadding=\"0\">\n<tbody>\n<tr>\n<td width=\"184\" valign=\"top\">\n<p align=\"center\">Slovo\/fr\u00e1ze<\/p>\n<\/td>\n<td width=\"184\" valign=\"top\">\n<p align=\"center\">Vyvozen\u00fd v\u00fdznam<\/p>\n<\/td>\n<td width=\"184\" valign=\"top\">\n<p align=\"center\">vod\u00edtko<\/p>\n<\/td>\n<td width=\"184\" valign=\"top\">\n<p align=\"center\">V\u011bta se slovem<\/p>\n<\/td>\n<\/tr>\n<tr>\n<td width=\"184\" valign=\"top\">manik\u00e9rka<\/td>\n<td width=\"184\" valign=\"top\">N\u011bkdo, kdo upravuje nehty.<\/td>\n<td width=\"184\" valign=\"top\">Nap\u0159. obr\u00e1zek, velk\u00e1 p\u00edsmena\u010d\u00edst d\u00e1l<\/td>\n<td width=\"184\" valign=\"top\">Manik\u00e9rka upravovala nehty.<\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n<p class=\"MsoNormal\" style=\"text-align: justify;text-indent: 35.45pt\">\u00a0<\/p>\n<p>(Harvey s. 139)<\/p>\n<p><strong>Usuzov\u00e1n\u00ed s\u00a0kl\u00ed\u010di v\u00a0textu<\/strong><\/p>\n<p>C\u00edlem je vysv\u011btlit rovnici: na\u0161e znalosti a zku\u0161enosti + vod\u00edtka v\u00a0textu = usuzov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n<p>Kdy\u017e usuzujeme, propojujeme na\u0161e znalosti s\u00a0vod\u00edtky v\u00a0textu a vyvozujeme z\u00a0toho v\u0161eho z\u00e1v\u011bry, p\u0159edv\u00edd\u00e1me, ur\u010dujeme t\u00e9ma apod. V\u00a0t\u00e9to lekci u\u010ditel modeluje, jak \u201eaktivuje\u201c sv\u00e9 znalosti a zku\u0161enosti, nap\u0159. vypr\u00e1v\u011bn\u00edm o sv\u00fdch z\u00e1\u017eitc\u00edch, kter\u00e9 se vztahuj\u00ed k\u00a0textu. Pak vyb\u00edr\u00e1 vod\u00edtka z\u00a0textu a usuzuje z\u00a0nich na ur\u010dit\u00fd z\u00e1v\u011br. Vypl\u0148uje tabulku: na\u0161e znalosti a zku\u0161enosti \/ vod\u00edtka v\u00a0textu \/ z\u00e1v\u011br. (Nap\u0159. Ch\u016fvy by m\u011bly pozorn\u011b hl\u00eddat d\u011bti. \/ V\u00a0knize se ch\u016fva d\u00edvala na televizi. \/ Tat\u00ednek byl rozzloben\u00fd, proto\u017ee ned\u011blala svoji pr\u00e1ci.) (Harvey s.\u00a0 141 &#8211; 142)<\/p>\n<h4><a href=\"..\/files\/2010\/04\/stroj.pdf\" target=\"_blank\">Stroj na usuzov\u00e1n\u00ed<\/a><\/h4>\n<p>Jedn\u00e1 se o organiz\u00e1tor, kter\u00fd ukazuje, jak pracuje mozek b\u011bhem vysuzov\u00e1n\u00ed. Tj. pod\u00edv\u00e1 se na text, p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed, jak\u00e9 znalosti nebo zku\u0161enosti souvis\u00ed s textem, usoud\u00ed na n\u011bjak\u00fd z\u00e1v\u011br, kter\u00fd je spojen n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem s\u00a0hlavn\u00ed ideou textu. (Building Reading Comprehension s. 95)<\/p>\n<ol>\n<li>Za\u010dn\u011bte s\u00a0modelov\u00e1n\u00edm aktivity. Vezm\u011bte d\u016fle\u017eitou pas\u00e1\u017e z\u00a0textu a zapi\u0161te ji do lev\u00e9 \u010d\u00e1sti.<\/li>\n<li>I kdy\u017e zn\u00ed logicky, \u017ee te\u010f vypln\u00edme pravou \u010d\u00e1st, \u010dten\u00e1\u0159i rad\u011bji rovnou usuzuj\u00ed. Abychom mohli usuzovat, mus\u00edme naj\u00edt n\u011bjak\u00fd z\u00e1v\u011br nebo zd\u016fvodn\u011bn\u00fd dohad. P\u0159em\u00fd\u0161lejte nad p\u0159\u00ed\u010dinou a n\u00e1sledkem, autorov\u00fdm \u00fa\u010delem, vod\u00edtky poskytnut\u00fdmi autorem a slovn\u00ed z\u00e1sobou s\u00a0r\u016fzn\u00fdmi v\u00fdznamy. Dohad poznamenejte do doln\u00ed \u010d\u00e1sti organiz\u00e1toru.<\/li>\n<li>P\u0159em\u00fd\u0161lejte o d\u016fvodech va\u0161ich z\u00e1v\u011br\u016f. Hledejte ve va\u0161ich znalostech, jin\u00e9 \u010d\u00e1sti textu, v\u00a0n\u011b\u010dem, co jste d\u011blali nebo vid\u011bli, minul\u00fdch nebo p\u0159\u00edtomn\u00fdch probl\u00e9mech sv\u011bta. My\u0161lenky vepi\u0161te do prav\u00e9ho sloupce.<\/li>\n<\/ol>\n<p>3.\u00a0 <strong>\u010c\u00edst jako spisovatel <\/strong><\/p>\n<p class=\"MsoNormal\" style=\"text-align: justify\">C\u00edlem je nau\u010dit se v\u0161\u00edmat si um\u011bleck\u00e9ho stylu i obsahu a procesu \u010dten\u00ed.<span> <\/span><\/p>\n<p class=\"MsoNormal\" style=\"text-align: justify\">\u017d\u00e1ci vypl\u0148uj\u00ed tabulku, kter\u00e1 pom\u016f\u017ee v\u00e9st z\u00e1znamy rozv\u00edjej\u00edc\u00edho se my\u0161len\u00ed: obsah (fakta)\/ proces (my\u0161len\u00ed). Do\u00a0prvn\u00edho sloupce se zapisuj\u00ed d\u016fle\u017eit\u00e9 informace, druh\u00fd sloupec bude obsahovat z\u00e1znamy s\u00a0pou\u017eit\u00edm jednotliv\u00fdch strategi\u00ed, tj. kladen\u00ed ot\u00e1zek, propojov\u00e1n\u00ed, usuzov\u00e1n\u00ed &#8230; Pozd\u011bji m\u016f\u017eeme dodat dal\u0161\u00ed sloupec pro pozn\u00e1mky ke stylu psan\u00ed. Nap\u0159. M\u00e1m r\u00e1d zp\u016fsob, jak\u00fdm autor pou\u017e\u00edv\u00e1 slovo \u201ehromadn\u011b vra\u017edit\u201c m\u00edsto \u201ezab\u00edjet\u201c, to je mnohem p\u016fsobiv\u011bj\u0161\u00ed. Autor sk\u00e1\u010de rovnou doprost\u0159ed ud\u00e1losti. Je n\u00e1padit\u00e9 \u0159\u00edct \u201epod pokr\u00fdvkou temnoty\u201c. Kdy\u017e n\u00e1m autor klade ot\u00e1zku, vt\u00e1hne n\u00e1s do \u010dl\u00e1nku. (Harvey s. 195 &#8211; 196)<\/p>\n<p class=\"MsoNormal\" style=\"text-align: justify\">\u00a0<\/p>\n<h4>SPAWN<\/h4>\n<p class=\"MsoNormal\" style=\"text-align: justify;text-indent: 35.45pt\">Akronym pro dokon\u010dov\u00e1n\u00ed v\u011bt: <strong>s<\/strong>pecial powers (zvl\u00e1\u0161tn\u00ed s\u00edla), <strong>p<\/strong>roblem solving (\u0159e\u0161en\u00ed probl\u00e9mu), <strong>a<\/strong>lternative viewpoints (alternativn\u00ed \u00fahly pohledu), <strong>w<\/strong>hat if (co kdy\u017e), <strong>n<\/strong>ext (dal\u0161\u00ed).<\/p>\n<p class=\"MsoNormal\" style=\"text-align: justify;text-indent: 35.45pt\">S \u2013 M\u00e1\u0161 speci\u00e1ln\u00ed s\u00edlu, pou\u017eije\u0161 ji k&#8230;. Jak by se zm\u011bnila&#8230;.<\/p>\n<p class=\"MsoNormal\" style=\"text-align: justify;text-indent: 35.45pt\">P \u2013 Jak jinak bys vy\u0159e\u0161il tento probl\u00e9m?<\/p>\n<p class=\"MsoNormal\" style=\"text-align: justify;text-indent: 35.45pt\">A \u2013 Jsi&#8230; Co vid\u00ed\u0161? Co \u0159\u00edkaj\u00ed lid\u00e9?<\/p>\n<p class=\"MsoNormal\" style=\"text-align: justify;text-indent: 35.45pt\">W \u2013 Co kdyby &#8230;.. Jak by se zm\u011bnila &#8230;.<\/p>\n<p class=\"MsoNormal\" style=\"text-align: justify;text-indent: 35.45pt\">N \u2013 Stalo by se &#8230; Co ud\u011bl\u00e1\u0161?<\/p>\n<p class=\"MsoNormal\" style=\"text-align: justify;text-indent: 35.45pt\">(Janet Allen: Tools for Teaching Content Literacy)<\/p>\n<p>Literatura, ze kter\u00e9 jsem \u010derpala metody:<\/p>\n<p>Harvey S. a Goudvis A.: Strategies That Work<\/p>\n<p>Zwiers Jeff: Building Reading Comprehension Habits in Grades 6-12<\/p>\n<p>Allen Janet: Tools for Teaching Content Literacy<\/p>\n<p class=\"MsoNormal\" style=\"text-align: justify\">\u00a0<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Ani\u017e bych cht\u011bla d\u00e1vat p\u0159ednost ur\u010dit\u00e9 str\u00e1nce \u010dten\u00e1\u0159sk\u00e9 gramotnosti, mysl\u00edm, \u017ee v na\u0161\u00ed situaci je nejpot\u0159ebn\u011bj\u0161\u00ed za\u010d\u00edt s rozv\u00edjen\u00edm jednotliv\u00fdch dovednost\u00ed. R\u00e1da bych p\u0159esv\u011bd\u010dila i ty nejv\u011bt\u0161\u00ed skeptiky, \u017ee i pro tuto \u010d\u00e1st existuj\u00ed vytvo\u0159en\u00e9 metody. Vyjdu z jednotliv\u00fdch charakteristik procesu \u010dten\u00ed test\u016f PISA a PIRSL. Jejich o\u010d\u00edslov\u00e1n\u00ed slou\u017e\u00ed k\u00a0 p\u0159i\u0159azen\u00ed metod. P\u0159esto mus\u00edm dodat, [&hellip;]<\/p>\n","protected":false},"author":401,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[627,337,335],"tags":[],"class_list":["post-449","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-gramotnost-tema-mesice-dubna","category-namety","category-teorie"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/cteni\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/449","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/cteni\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/cteni\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/cteni\/wp-json\/wp\/v2\/users\/401"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/cteni\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=449"}],"version-history":[{"count":11,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/cteni\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/449\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":469,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/cteni\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/449\/revisions\/469"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/cteni\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=449"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/cteni\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=449"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/blogy.rvp.cz\/cteni\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=449"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}